Koagulační faktor viii – vše o zdraví

1. Průvodce pacienta
2. Diagnózy
3. Hemofilie
4. Fakta o hemofilii

Hemofilie je poměrně vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve.

Hemofilici například krvácejí po poranění nebo při operaci delší dobu než zdraví lidé.1,2 Může u nich ale docházet i ke spontánnímu krvácení do kloubů nebo svalů, které se objevuje „bez zjevné příčiny“ či po zcela minimálním traumatu.

3 V některých případech může být však krvácení i život ohrožující, pokud zasahuje centrální nervový systém, trávicí systém nebo dýchací cesty.

Nemoc typická pro muže

Hemofilie A se v naprosté většině případů vyskytuje pouze u mužů, protože gen pro faktor VIII je uložen na pohlavním chromozomu X.

Jelikož muži mají jen jeden chromozom X, jakákoliv odchylka v genech uložených na tomto chromozomu, se projeví klinicky.

V krvi hemofiliků je pozorovaná snížená aktivita srážecího faktoru, což je bílkovina nutná k účinnému srážení krve, či tento faktor fakticky chybí.

U žen jsou typické projevy hemofilie vzácné,4 nicméně při přítomnosti poruchy v genu, jsou schopné tuto odchylku předávat svým potomkům – ženy tedy jsou přenašečkami hemofilie. U některých přenašeček mohou být hladiny daných srážlivých faktorů také významně nižší a mohou trpět krvácivými obtížemi.

Hemofilie A a hemofilie B

Nedostatek koagulačního (srážecího) faktoru VIII je charakteristický pro hemofilii A, zatímco hemofilie B se vyznačuje nedostatkem faktoru IX.

Obě onemocnění se projevují prakticky stejně, pokud jde o klinické příznaky či základní laboratorní nálezy. Hemofilie A se vyskytuje častěji než hemofilie B.5

Hemofilie v číslech

• Počet hemofiliků na celém světě je dle odhadu větší než 400 000.5
• V populaci se narodí přibližně 1 hemofilik A mezi 5000 narozenými chlapci a 1 hemofilik B mezi 30 000 narozenými chlapci.13
• V České republice žije něco přes 1 000 pacientů s hemofilií. Z toho tvoří asi ¼ děti.8
• 50–60 % z nich má těžkou formu hemofilie.
• U přibližně 1 ze 4 osob s těžkou hemofilií A se při léčbě vytvoří protilátky proti podávanému faktoru VIII (tzv. inhibitor).3
• V České republice žije cca 26 dospělých pacientů s inhibitorem.14

• Hemofilie je relativně vzácné onemocnění. Má ale dlouhou historii. První zmínky o hemofilii jsou staré nejméně 2 000 let. Seznamte se s významnými milníky v historii a léčbě hemofilie.
• O silném nebo neobvyklém krvácení se poprvé zmiňuje židovský Talmud. Podle pravidla se nemusel podrobit obřízce třetí syn, jehož dva bratři předtím při obřízce vykrváceli.
• Nemoc dostala oficiální název „Hæmorrhaphilie“, což znamená „tendence ke krvácení“. Později se název zkrátil na „hemofilie“.
• Nejslavnější přenašečkou hemofilie všech dob byla britská královna Viktorie (1819-1901). Svůj gen nesoucí hemofilii přenesla na několik dalších generací. Její pravnuk Alexej, syn cara Mikuláše II., který se narodil v roce 1904, byl pravděpodobně nejznámější hemofilik v historii.
• V roce 1952 byly objeveny dva nejčastější typy hemofilie: nedostatek faktoru VIII (hemofilie A) a nedostatek faktoru IX (hemofilie B).
• Je objevena první možnost léčby hemofilie. Oddělení faktoru VIII od krevní plazmy umožňuje ambulantní léčbu i operace lidí s hemofilií. To předtím v případě hemofilie A nebylo nemožné.
• Nově jsou dostupné lyofilizované plazmové koncentráty, které umožňují léčbu doma. Tento významný objev znamenal, že krvácení šlo léčit okamžitě, a to výrazně zlepšilo hemofilikům kvalitu života.
• Vědcům společnosti Genentech se podařilo naklonovat geny faktoru VIII. To umožnilo vyrobit rekombinantní (produkovaný genetickým inženýrstvím) faktor VIII a tím zlepšit bezpečnost, účinnost a dostupnost léčby.
• První produkty rekombinantního faktoru VIII a IX jsou schváleny zdravotními orgány, které umožňují léčbu širší skupiny lidí. Rekombinantní produkty s faktorem VIII jsou stále základem každé léčby.
• Vylepšená léčba v poslední době také zlepšila přežití a kvalitu života lidí s hemofilií. Děti s diagnostikovanou hemofilií měly na začátku 20. století očekávanou délku dožití jedenáct let. Dnes se dožívají naprosto normálního věku.

Hemofilie se v současné době léčí dodáním chybějícího srážecího faktoru přímo do krve. Preventivní dodání srážecího faktoru (tzv. profylaxe) předchází mimo jiné spontánnímu krvácení do kloubů, které je běžné u těžkých forem hemofilie.

Opakované krvácení kloub vážně poškozuje a bez rychlé a účinné léčby se rozvíjejí těžké kloubní změny, které pak mohou vést až k trvalé invaliditě.

Aby byla profylaxe účinná, musí se dávky srážecího faktoru podávat pravidelně,  většinou 2× až 3× týdně.3,5

Komplikace léčby v podobě inhibitoru

U jedné ze čtyř osob s těžkou hemofilií A se vytvoří proti podávanému faktoru VIII tzv. inhibitor.3,4 Inhibitor je protilátka, která neutralizuje podávaný faktor VIII, protože ho organismus považuje za cizorodou látku. Přítomnost inhibitoru závažně komplikuje léčbu.11

U lidí s hemofilií A, u nichž se inhibitor vytvoří, je obtížné zastavit krvácení. Podávaný faktor VIII nefunguje či jen velmi omezeně. Je-li inhibitor přítomen je slabě, pak je nutné podávat vyšší dávky faktoru VIII.

Ale pokud je inhibitor přítomen ve větším množství (tzv. titru), běžný koncentrát faktoru VIII již nefunguje a k zastavení krvácení je potřeba použít zcela odlišné léky.

Tyto léky působí jinak (obcházejí funkci faktoru VIII) a nemusí být tak účinné, jako faktor VIII.12

Snahou je proto inhibitor z těla odstranit, což se děje pomocí imunotoleranční léčby (nebo také ITI). ITI obnáší časté podávání vysokých dávek faktoru VIII. Celá ITI může trvat i řadu let, je velmi nákladná a asi ve 30 % případů neúčinná,12 tzn. že inhibitor v těle navzdory léčbě zůstává.

Více informací o současných trendech v léčbě hemofilie.

Co je hemofilie A?

Graficky a přehledně najdete to nejdůležitější o hemofilii v letáku Co je hemofilie A. 

1. Young G. New challenges in hemophilia: long-term outcomes and complications. Hematology Am Soc Hematol Educ Program 2012; 2012: 362–8.
2. Zanon E, Iorio A, Rocino A, et al. Intracranial haemorrhage in the Italian population of haemophilia patients with and without inhibitors. Haemophilia 2012; 18: 39–45.
3. Franchini M, Mannucci PM. Hemophilia A in the third millennium. Blood Rev 2013;27:179–84
4. CDC. UDC Report. 2014. Patient demographics. Available at: https://www2a.cdc.gov/ncbddd/
5. WFH. Guidelines for the management of hemophilia. 2012 (http://www1.wfh.org/publications/files/pdf-1472.pdf)
6. Berntorp E, Shapiro AD. Modern haemophilia care. The Lancet 2012; 370:1447-1456.
7. Annual Global Survey 2016. World Federation of Hemophilia. October 2016.
8. Český národní hemofilický program, http://cnhp.registry.cz/index.php?pg=home
9. Behandlung der Hämophilie im Laufe der Zeit. Roche Deutschland. Available at: https://www.roche.de/pharma/seltene-erkrankungen/haemophilie/haemophilie-zeitstrahl.html#1 (last accessed 11. 4. 2018).
10. Kadaan, A. N., Angrini, M.: Who Discovered Hemophilia? Aleppo University. October 2010.
11. Whelan SF et al. Distinct characteristics of antibody responses against factor VIII in healthy individuals and in different cohorts of hemophilia A patients. Blood 2013;121:1039–48
12. Rocino A, et al. Immune tolerance induction in patients with haemophilia and inhibitors: effectiveness and cost analysis in an European Cohort (The ITER Study). Haemophilia 2015: 10.
13. Smejkal P, et al. Konsenzuální doporučení Českého národního hemofilického programu (CNHP) pro diagnostiku a léčbu pacientů s hemofilií, vydání 2., rok 2017, Transfúze Hematol. dnes, 23, 2017, No. 1 p. 82–99
14. Blatný J, Ovesná P. on behalf of Centres contributing to CNHP registry (Czech National Haemophilia Programme). The status of care for persons with haemophilia registered within CNHP registry, Annual report 2018, p. 6.

Faktor VIII – Wikipedie

Faktor VIII je plazmatický glykoprotein a koagulační faktor o molekulové hmotnosti 330 kDa. Patří mezi neenzymatické koagulační kofaktory, stejně jako FV. Je také označován jako antihemofilický faktor A. Patří mezi pozitivní reaktanty akutní fáze zánětu.

Fyziologie

Syntéza faktoru probíhá především v játrech (méně ve slezině, slinivce, ledvinách a ve svalové tkáni).

Jde o glykoprotein tvořený ze dvou nekovalentně spojených řetězců (heterodimer): těžkého (složeného z domén A1-A2-B) a lehkého (A3-C1-C2 domény). Pro stabilitu heterodimeru jsou důležité Ca2+ a Cu2+ ionty.
[1]

V plazmě koluje vázaný nekovalentní vazbou na Von Willebrandův faktor (vWF) v poměru 1:1.
Z této vazby se FVIII uvolní při kontaktu s negativně nabitými fosfolipidovými povrchy. Na molekule FVIII se tak zpřístupní vazebné místo pro fosfolipidy, které je v komplexu s vWF skryté.
Volný faktor VIII je aktivován na FVIIIa působením trombinu (faktor IIa) nebo faktoru Xa.

FVIIIa je složený z podjednotek A1, A2 a A3-C1-C2.[1]

Faktor VIIIa poté tvoří komplex (vnitřní tenáza) s faktorem IXa, membránovými fosfolipidy a Ca2+, který aktivuje faktor X na faktor Xa. Faktor VIII má v komplexu funkci kofaktoru – až 10000x urychluje aktivaci faktoru X.

Činnost komplexu vnitřní tenáza je regulována. Komplex je inaktivován vyřazením kofaktoru VIIIa (disociace podjednotky A1) a také řízenou proteolýzou, kterou zajišťuje aktivovaný protein C spolu s proteinem S a membránovými fosfolipidy.[1]

Biologický poločas

Biologický poločas FVIII ve vazbě na VWF je 8 až 12 hodin.
Biologický poločas volného faktoru VIII je 1 až 2 hodiny.
[2]

Genetika

Gen F8 pro jeho syntézu je na chromozómu X (Xq28)
[3]
[4].
Defekty tohoto genu vedou ke krvácivému onemocnění hemofilii A – recesivní koagulační porucha vázaná na pohlavní chromozóm X.

Onemocnění

Pro správný průběh hemokoagulace je třeba, aby aktivita FVIII byla nejméně 20 až 30 %, pokles pod tuto hladinu již vede k zpomalení hemokoagulace. K zábraně spontánního krvácení je nutná hladina vyšší než 1 %.
[2]

Zvýšení hladiny FVIII nad 150 % bez souvislosti se zánětem se objevuje asi u 10 % populace.Je provázeno zvýšeným rizikem vzniku trombózy. Hladina FVIII také závisí na skupinovém systému AB0. Jedinci s krevní skupinou 0 mají nižší hladiny FVIII.[2]

Terapeutické užití

Koncentrát FVIII (vyrobený z plazmy dárců nebo rekombinantní FVIII) se podává hemofilikům k obnovení normální srážlivosti krve.

Dříve bylo podání koncentrátu FVIII spojeno s vyšším rizikem přenosu infekce (hepatitida B, hepatitida C, HIV), než bylo zdokonaleno testování dárců na tyto infekce a vylepšeny purifikační metody při výrobě.

Problémem u pacientů, kteří pravidelně dostávají tento koncentrát, je tvorba protilátek proti faktoru VIII.

Hemofilie

Porucha srážlivosti krve v důsledku chybění faktoru VIII se nazývá hemofilie A, někdy označovaná také jako klasická hemofilie. Jejím hlavním projevem je krvácení a to buď nezvykle dlouhé po úrazech, operacích nebo například po vytrhnutí zubu nebo spontánní krvácení.

To se objeví jako reakce na minimální úraz, nebo dokonce zcela bez zjevné příčiny. Spontánní krvácení obvykle vzniká jen u těžkých forem hemofilie.
Zatímco vnější krvácení po otevřených úrazech je jasně patrné, spontánní krvácení obvykle probíhá uvnitř těla.

Nejčastěji se objevuje krvácení do kloubů (hlavně kolenních a hlezeních), ale může dojít i ke krvácení do svalů, do trávicího traktu nebo do měkkých tkání v okolí dýchacích cest. Spontánní krvácení do kloubu se projevuje silnou bolestí, otokem a omezením pohyblivosti v postiženém kloubu.

Mezi další možné příznaky a projevy hemofilie patří chudokrevnost, častá tvorba modřin, krvácení z nosu, krev v moči nebo ve stolici,
nitrolebeční krvácení (v současné době díky dobré péči velmi vzácné).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Factor VIII na anglické Wikipedii.

1. ↑ a b c Fay PJ. Factor VIII structure and function. Int J Hematol. Feb 2006, roč. 83, čís. 2, s. 103–108. PMID 16513527. 
2. ↑ a b c MATÝŠKOVÁ, M., ZAVŘELOVÁ, J., HRACHOVINOVÁ, I. Hematologie pro zdravotní laboranty 2. díl, Krevní srážení. 1. vyd. Brno: IDV PZ 1999, 1999. 203 s. ISBN 80-7013-278-7. 
3. ↑ Toole JJ, Knopf JL, Wozney JM, Sultzman LA, Buecker JL, Pittman DD, Kaufman RJ, Brown E, Shoemaker C, Orr EC. Molecular cloning of a cDNA encoding human antihaemophilic factor. Nature. 1984, roč. 312, čís. 5992, s. 342–7. PMID 6438528. 
4. ↑ Truett MA, Blacher R, Burke RL, Caput D, Chu C, Dina D, Hartog K, Kuo CH, Masiarz FR, Merryweather JP. Characterization of the polypeptide composition of human factor VIII:C and the nucleotide sequence and expression of the human kidney cDNA. DNA. October 1985, roč. 4, čís. 5, s. 333–49. PMID 3935400. 

Hemofilie.cz – stránky pro veřejnost i osoby s hemofilií

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Biologie | Chemie

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Faktor_VIII&oldid=17525853“

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SÚKL informuje o tom, že rozdíly v riziku tvorby inhibitorů mezi 2 skupinami léčivých přípravků nebyly prokázány.
 

Výbor pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) dokončil přehodnocení rizika rozvoje inhibitorů u dvou skupin léčivých přípravků obsahujících koagulační faktor VIII u pacientů s hemofilií A, kteří nebyli těmito léčivými přípravky dříve léčeni.

Jedná se o skupinu léčivých přípravků obsahující faktor VIII vyráběný DNA rekombinantní technologií a skupinu léčivých přípravků obsahující faktor VIII vyráběný z lidské plasmy.

Po přehodnocení všech dostupných údajů došel Výbor PRAC k závěru, že mezi oběma skupinami léčivých přípravků obsahujících koagulační faktor VIII nejsou v riziku rozvoje inhibitorů rozdíly.

Faktor VIII je lidský protein nutný pro správné srážení krve, který u pacientů s hemofilií A chybí. Podávání faktoru VIII těmto pacientům dočasně zvyšuje jeho hladinu v krvi, což zabraňuje krvácivým stavům.

Po jeho podání se však v těle pacienta mohou začít tvořit protilátky jako reakce na podání léčivého přípravku, a to zejména u pacientů zahajujících léčbu.

Tyto protilátky působí jako inhibitory, které zabrání působení faktoru VIII, a srážení krve není nijak kontrolováno.

Důvodem pro přehodnocení byla nedávná publikace výsledků studie SIPPET (1), které naznačují, že inhibitory vznikají častěji u pacientů užívajících léčivý přípravek obsahující faktor VIII vyráběný DNA rekombinantní technologií než u těch, kteří užívají léčivý přípravek s faktorem VIII vyráběný z lidské plasmy. Hodnocení rovněž zahrnovalo data z intervenčních klinických studií a observačních studií.

Studie zahrnuté do přehodnocení se lišily v designu, pacientských populacích i v závěrech a Výbor PRAC po jejich přezkoumání došel k závěru, že mezi skupinami léčivých přípravků obsahujících faktor VIII nejsou rozdíly v riziku tvorby inhibitorů.

Jelikož se charakteristika přípravků v jednotlivých skupinách liší, Výbor PRAC dále rozhodl, že bude provedeno další hodnocení rizika vzniku inhibitorů, avšak ne u celé skupiny, ale na úrovni jednotlivých přípravků. Individuální rizika jednotlivých přípravků budou přehodnocena, až budou k dispozici nová data.

Výbor PRAC doporučuje aktualizovat stávající Informace doprovázející přípravky tak, aby obsahovaly riziko rozvoje inhibitorů jako velmi častý nežádoucí účinek u pacientů zahajujících léčbu, a jako méně častý u pacientů již dříve léčených. Existující upozornění na možnost vzniku inhibitorů by mělo být doplněno o informaci, že nižší hladiny inhibitorů představují nižší riziko závažného krvácení než vysoké hladiny.

Doporučení Výboru PRAC bude nyní předáno hlavnímu Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP), který vydá konečné rozhodnutí. Další informace včetně doporučení pro zdravotnické pracovníky a pacienty budou zveřejněny po rozhodnutí CHMP.

Více o přípravku

V Evropské unii se přípravky s faktorem VIII používají k léčbě a prevenci krvácení u pacientů s hemofilií A, kteří trpí vrozeným nedostatkem tohoto faktoru. Podávání faktoru VIII těmto pacientům dočasně zvyšuje jeho hladinu v krvi, což zabraňuje krvácivým stavům.

• Přípravky s obsahem faktoru VIII jsou buď derivovány z lidské plasmy, anebo vyráběny rekombinantní DNA technologií.
• Hodnocení se vztahuje na přípravky obsahující tyto účinné látky:
• Lidský koagulační faktor VIII derivovaný z lidské plasmy (Fanhdi, Octanate, Haemoctin SDH, Haemate P, Wilate, Voncento, Beriate, Optivate, Immunate Stim Plus)
• Rekombinantní faktor VIII: efmoroctocog alfa (Elocta), moroctocog alfa (ReFacto AF), octocog alfa (Helixate Nexgen, Kogenate Bayer, Advate, Recombinate, Kovaltry, Iblias), simoctocog alfa (Nuwiq, Vihuma) a turoctocog alfa (NovoEight).

Oddělení farmakovigilance
26. 5. 2017

Hemofilie a inhibitor

Základem léčby hemofilie A je aplikace chybějícího koagulačního faktoru VIII (dál označovaný jako „FVIII“) a u hemofilie B koagulačního faktoru IX (dál označovaný jako „FIX“). U části hemofiliků, především s těžkou formou onemocnění, dochází při léčbě ke vzniku protilátek proti FVIII nebo FIX.

Jde o reakci imunitního systému hemofilika na cizorodý FVIII nebo FIX podávaný v léčbě nebo profylaxi krvácení. Protilátka se váže na FVIII nebo FIX a znemožňuje tak vykonávat jeho funkci v průběhu srážení krve, inhibuje ho. Takovou protilátku proto označujeme jako inhibitor.

Tento jev má za následek, že aplikovaný koagulační faktor VIII nebo IX je v léčbě krvácení zcela neúčinný.

Riziko vzniku inhibitoru je nejvyšší u těžké hemofilie A, postihuje zhruba 10-40% pacientů, u těžké hemofilie B nepřesahuje 3%.

Jen ojediněle vzniká inhibitor u středně těžké a lehké hemofilie B, zatímco u stejné tíže hemofilie A se vyskytuje u 3-10% pacientů.

Ke vzniku inhibitoru dochází většinou během prvních 50 dnů podávání koncentrátu koagulačního faktoru, nejčastěji mezi 10.-20. dnem aplikace, což u těžkých hemofiliků je většinou již v předškolním věku.

Faktory, které prokazatelně ovlivňující vznik inhibitoru:

• typ genetického defektu FVIII (riziko zvyšují mutace spojené s úplných chyběním FVIII)
• jiné genetické změny mimo gen pro FVIII (ovlivňující imunitní reakce organismu)
• výskyt inhibitoru v rodině (zvyšuje riziko inhibitoru)
• vyšší riziko je u černochů

Množství inhibitoru se popisuje pomocí tzv. Bethesda jednotek (BJ); lékaři je častěji označují jako BU (Unit = anglicky jednotka). Jedna BJ je definována jako množství  inhibitoru v krevní plazmě hemofilika , které při smíchání se zdravou krevní plazmou v poměru 1:1 sníží obsah FVIII nebo FIX v této zdravé krevní plazmě přesně na polovinu.

Jestliže přes opakované podávání FVIII nebo FIX nedojde ke vzestupu inhibitoru nad 5 BJ/ml, pak se tento pacient označuje jako tzv. „nízký odpovidatel“ (je vžitý anglický výraz „low responder„), dojde-li po podání faktoru k nárůstu inhibitoru nad 5 BU/ml, jde o tzv.

„vysokého odpovidatele“ (anglicky „high responder„), což pak má zásadní význam pro další léčbu.

Pokud se jedná o „low respondera“, pak v léčbě krvácení lze užít koncentrát chybějícího koagulačního faktoru, proti kterému je namířen inhibitor. Vysokou dávkou podaného faktoru lze totiž inhibitor dočasně eliminovat.

V tomto případě se věškerý inhibitor pacienta naváže na podaný faktor a faktor podaný nad toto množství pak zabezpečí jeho léčebnou hladinu v krvi pacienta a tím zástavu krvácení nebo jeho profylaxi, např. při operacích. Tohoto ovšem nelze dosáhnout u „high respondera“.

U těchto pacientů pak nejsme schopni zabezpečit srážení krve normální přirozenou cestou (prostým navýšením chybějícího FVIII nebo FIX), což má za následek dvě závažné skutečnosti: 1. Léčba krvácení nemusí být vždy plně účinná. 2.

Při léčbě krvácení musíme použít jiné léky, než FVIII nebo FIX, například NovoSeven® nebo FEIBA®.

Účinnost obou preparátů v léčbě nekomplikovaného krvácení je srovnatelná, i když existují i názory, že NovoSeven® je účinnější, avšak neexistují o tomto přímé důkazy – studie na pacientech, srovnávající účinnost obou preparátů.

Reakce jednotlivého pacienta na ten či onen preparát může být individuální, pokud nedojde k zástavě krvácení při použití jednoho, je nutno ho nahradit tím druhým (pouze u NovoSeven® lze i navyšovat dávky). Výjimečně, při selhání samostatné aplikace, bylo popsáno podání FEIBA® a NovoSeven® pacientům střídavě během jednoho dne, v odstupech 4-8 hodin

Největší přínos pro hemofilika s inhibitorem má, pokud se podaří inhibitor vymýtit (eliminovat) a následně je při léčbě krvácení opět účinná substituce FVIII nebo FIX, případně lze pak koncentrát FVIII nebo FIX podávat i profylakticky. Toho se snažíme dosáhnout pomocí tzv.

imunotolerance, což je opakované podávání koncentrátu FVIII nebo FIX po dobu až několika let (denně nebo jen 3x týdně), které může navodit toleranci imunitního systému na FVIII či FIX za současného vymizení inhibitoru.

Hrubým odhadem je imunotolerance úspěšná u asi 80% u hemofiliků.¨

V praxi se v České republice provádí imunotolerance u dětí, ojediněle u dospělých pacientů. Při jejím selhání lze použít tzv. imunosupresi, tzn. podat léky oslabující imunitní rekci organismu a tím i tvorbu inhibitoru.

Zhruba posledních pět let je zkoušena protilátka proti určitému typu lymfocytů (druhu bílých krvinek).

Jde o lék Rituximab®, který se zdá být účinný v léčbě inhibitoru u dětí, u kterých byly do konce roku 2006 popsány více než dvě desítky úspěšného použití, zatímco u dospělého těžkého hemofilika s inhibitorem byl popsán úspěch jen u jedno pacienta na světě.

Osvěta mění vnímání hemofilie: Kvůli řadě mýtů a stigmatizaci má onemocnění značný vliv na psychiku

Na den 17. dubna připadá již tradičně Světový den hemofilie. Iniciativa si klade za cíl zlepšit informovanost veřejnosti o vrozené poruše srážlivosti krve, o které se traduje mnoho nepravd, a z nich pramení i nesprávné pochopení této nemoci veřejností.

Zájmy více než tisícovky hemofiliků v České republice hájí pacientské organizace Český svaz hemofiliků a Hemojunior.

 „Obě organizace úzce spolupracují a zaměřují se na zlepšení povědomí o nemoci, léčbě, ale také na fyzioterapii a psychologickou a sociální podporu pacientů a jejich rodinných příslušníků,“ popsal Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků.

K osvětě se připojila také biotechnologická společnost Roche, která se dlouhodobě zabývá zdravotnickým výzkumem, mezi jehož hlavní oblasti patří také problematika hemofilie.

Za účelem lepší informovanosti laické veřejnosti proto společnost Roche vytvořila ve spolupráci s lékaři, psychology a pacienty s hemofilií novou edukační stránku. Ta obsahuje nejen nejnovější poznatky o vzniku, průběhu a možnostech léčby tohoto onemocnění, ale také sekci Mýty o hemofilii.

Zde je možné se dozvědět řadu zajímavostí – například že vnější poranění a následné krvácení zdaleka není největším problémem hemofiliků, že onemocnění nemusí nutně znamenat kratší život nebo proč je sice porucha častější u mužů, ale nikoliv omezená pouze na ně. Součástí je i video s příběhem pacienta s diagnózou hemofilie B, který otevřeně popisuje, jak vypadala péče o hemofiliky v druhé polovině 20. století a srovnává ji s možnostmi dnešní medicíny.

Co je hemofilie?

Hemofilie patří mezi vzácné dědičné choroby a dělí se na dva typy – častější hemofilii A (85 %) a hemofilii B (15 %). Hemofilie A je závažné onemocnění, při kterém se krev nesráží tak, jak by měla. To vede k nekontrolovanému a často spontánnímu krvácení.

Tato porucha celosvětově postihuje přibližně 320 000 lidí1,2, z toho zhruba 50–60 % má závažnou formu tohoto onemocnění. 3  Lidé s hemofilií A buď zcela postrádají srážecí faktor VIII, nebo ho nemají dostatečné množství.

Když dojde u zdravé osoby ke krvácení, faktor VIII k sobě přiblíží faktory IXa a X, což je klíčový krok při tvorbě krevní sraženiny, která pomáhá zastavit krvácení. V závislosti na stupni závažnosti onemocnění může u pacientů s hemofilií A docházet k častému krvácení, zejména do kloubů či svalů.

3 Tato krvácení mohou představovat významné zdravotní riziko, neboť často působí bolest a mohou vést k chronickému otoku, deformitám, snížené pohyblivosti a dlouhodobému poškození kloubů.4  U hemofilie B se jedná o nedostatek nebo snížení funkční aktivity faktoru IX. Dědičnost a projevy obou typů jsou stejné.

Léčba a její možné komplikace

Základem léčby hemofilie je umělé dodání srážecího faktoru, který chybí v krvi pacientů s hemofilií.
U každého jednotlivce se musí léčba nastavit individuálně v závislosti na tíži onemocnění a aktuální hladině srážecího faktoru v krvi.

Závažnou komplikací léčby je tvorba protilátek (inhibitorů) proti standardní substituční léčbě faktorem VIII/IX. 5 Inhibitory jsou protilátky vytvořené imunitním systémem, které se vážou na dodávaný faktor VIII a blokují tak jeho účinek,6 proto je pak obtížné, ne-li nemožné, dosáhnout potřebné hladiny faktoru VIII pro zastavení krvácení. Vznikem tzv.

inhibitoru je ohroženo až 30 % pacientů s těžkou hemofilií. V důsledku působení inhibitoru přestává být lék účinný a pacient se v případě vzniku masivního krvácení ocitá v ohrožení života. „Hemofilik s inhibitorem má mnohem horší kvalitu života.

Je daleko více než ostatní hemofilici ohrožen nepředvídatelným krvácením do kloubů, svalů, zažívacího traktu či mozku,“ dodal MUDr. Jan Blatný, Ph.D., primář oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.

Pacienti s hemofilií se díky moderní léčbě dožívají vyššího věku a mohou absolvovat i náročné operace jako například výměnu kloubů nebo srdeční by-passy. „Porovnání léčby používané ve druhé polovině 20. století se současnými možnostmi medicíny vyznívá téměř jako zázrak.

Hemofilie je sice stále nevyléčitelná nemoc, ale je léčitelná,“ popsal svou osobní zkušenost Zdeněk Březina, pacient s hemofilií. Moderním léčebným přístupem je profylaxe spočívající v preventivním podávání léků.

Tím se snižuje pravděpodobnost krvácení do kloubů a svalů, oddalují se případné kloubní operace a zvyšuje se kvalita života nemocných.

Nemoc náročná pro tělo i psychiku

Dospělý člověk s hemofilií má i přes dostupnou léčbu významný celoživotní hendikep. Ten vyplývá z omezení kvality života způsobeného nejen rizikem krvácení do kloubů a jiných orgánů, každodenní přítomností bolesti, ale i psychickými těžkostmi při vyrovnávání se s nemocí a celoživotní stigmatizací.

„U pacientů s hemofilií je důležité najít správnou rovnováhu mezi příliš protektivním přístupem a naopak pocitem, že díky moderní terapii jsou jejich aktivity bez omezení.

Léčba hemofilie je celoživotní a nákladná, tento fakt bohužel negativně ovlivňuje nahlížení na pacienty s hemofilií a to se jako stigma může odrážet na psychice nemocných,“ vysvětlil MUDr. Jan Blatný, Ph.D.

, primář oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.

Osobám s hemofilií jejich nemoc ztěžuje výběr zaměstnání či plánování denních aktivit. Hemofilici bývají častěji hospitalizováni v nemocnicích, denně si nitrožilně aplikují léky, mají strach z masivního krvácení, často trpí bolestí a musejí užívat velké množství léků na její tlumení. To je jen výčet několika aspektů, které se promítají do jejich psychického stavu.

Psycholog je tedy významným členem multidisciplinárního týmu, který o hemofiliky pečuje a pomáhá jim vyrovnat se s chronickou nemocí, která je hendikepující a často vede k frustraci. „Hemofilie významným způsobem zasahuje do chodu celé rodiny. Všichni členové se musejí přizpůsobovat obtížím, které pacienta trápí.

To vytváří četné stresující situace, které zatěžují vztahy a mají dopad na vývoj celkové odolnosti a kondice pro zvládání zátěže. Psycholog může pomoci předejít a překlenout mnohé problémy, které v důsledku mohou mít dopad na zdraví pacientů s hemofilií. Smutným faktem je, že ani renomovaná centra pro léčbu hemofilie nemají k dispozici vlastního psychologa,“ dodává Mgr.

Petra Bučková, psycholožka Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

O společnosti Roche

Společnost Roche je celosvětovým průkopníkem v oblasti léčiv a diagnostiky a zaměřuje se na vědecké pokroky za účelem zlepšování lidských životů.

Díky sloučení předností léčivých výrobků a diagnostických metod pod jednu střechu se společnost Roche stala vedoucím představitelem personalizované zdravotní péče, což je strategie, která má za cíl přizpůsobit správnou léčbu každému pacientovi tím nejlepším možným způsobem. 

Společnost Roche je největší biotechnologická společnost na světě se skutečně specializovanými léčivými přípravky pro oblast onkologie, imunologie, infekčních onemocnění, oftalmologie a onemocnění centrálního nervového systému. Společnost Roche je také světovou jedničkou v in vitro diagnostice a tkáňové diagnostice nádorů a má významnou pozici v oblasti péče o pacienty s diabetem.

Společnost Roche, která byla založena v roce 1896, nadále hledá lepší způsoby prevence, diagnostiky a léčby nemocí a vytváření trvalého přínosu pro společnost. Spoluprací s klíčovými partnery společnost usiluje o zlepšení přístupu pacientů k inovacím v oblasti zdravotní péče.

Třicet léků vyvinutých společností Roche je zařazeno na Modelový seznam hlavních léků Světové zdravotnické organizace, patří mezi ně život zachraňující antibiotika, antimalarika a protinádorové léky.

  Společnost Roche byla nepřetržitě po dobu devíti let oceňována jakožto Vedoucí skupiny udržitelnosti v rámci Farmaceutického, biotechnologického a biologického průmyslu podle Dow Jonesových indexů udržitelnosti.

Společnost skupiny Roche se sídlem v Basileji ve Švýcarsku je aktivní ve více než 100 zemích a v roce 2017 zaměstnávala celosvětově okolo 94 000 lidí.

V roce 2017 společnost Roche investovala 10,4 miliardy švýcarských franků na výzkum a vývoj a oznámila prodeje ve výši 53,3 miliardy švýcarských franků.

Společnost Genentech ve Spojených státech je stoprocentně vlastněným členem společnosti skupiny Roche. Společnost Roche je majoritním podílníkem ve společnosti Chugai Pharmaceutical v Japonsku. 

Všechny ochranné známky použité nebo uvedené v této tiskové zprávě jsou chráněny zákonem.

Kontakt:

MUDr. Jiří Pešina
ředitel komunikace společnosti ROCHE s.r.o.

Sokolovská 685/136f
186 00 Praha 8
mobil: +420 724 370 066

e-mail: [email protected] 

www.roche.cz

OSN-SAbstraktOSN-E

Faktor VIII je plazmatický glykoprotein o molekulové hmotnosti 330 kDa. Patří mezi neenzymatické koagulační kofaktory, stejně jako FV. V plazmě koluje vázaný nekovalentní vazbou na Von Wilebrandův faktor (VWF) v poměru 1 : 1. Gen pro jeho syntézu je na chromozomu X.

• Patří mezi pozitivní reaktanty akutní fáze zánětu.
• OSN-SSynonymaOSN-E
• Antihemofilický faktor A
• OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E
• Proteiny aktivní v koagulaci
• OSN-SBiologická, chemická nebo fyzikální charakteristikaOSN-E

Molekula FVIII je složena ze dvou řetězců – těžkého o molekulové hmotnosti 90 – 210 kDa a z lehkého – hmotnost do 80 kDa. V plazmě koluje nekovalentně vázaný na VWFv poměru 1:1. Z této vazby je uvolněn při kontaktu s negativně nabitými fosfolipidovými povrchy nebo s trombinem.

Tím se uvolní vazebné místo místo pro fosfolipidy, které je v komplexu s VWF skryté. Volný FVIII může být aktivován malým množstvím FIIa a FXa. Delší působení většího množství FIIa jej inaktivuje.

Inaktivace FVIIIa je důležitým regulačním mechanismem a je zprostředkována aktivním proteinem C za spoluúčasti proteinu S, fosfolipidů a intaktního FV jako kofaktorů.

FVIII je v testech charakterizován jako antigen (FVIII:Ag) a  jako koagulační aktivita (FVIII:C).

OSN-SFyziologická, patologická roleOSN-E

Faktor VIII jako kofaktor až 10 000x urychluje štěpení FX. Minimální koagulační aktivita je 20 až 30%, pokles pod tuto hladinu již vede k zpomalení koagulace. K zábraně spontánního krvácení je nutná hladina vyšší než 1%. Vrozený genetický defekt tvorby faktoru vede ke krvácivému onemocnění hemofilie A.

Zvýšení hladiny FVIII nad 150% bez koincidence se zánětem se objevuje asi u 10% populace.Je provázeno zvýšeným rizikem vzniku trombozy (asi 6x).

Hladina FVIII také závisí na skupinovém systému AB0. Jedinci s krevní skupinou 0 mají nižší hladiny FVIII (nižší riziko trombozy než non-0).

OSN-SPůvod, zdroj, vývojOSN-E

Hlavní místo syntézy FVIII jsou játra. V ostatních tkáních je tvorba méně významná. Jsou to slezina, spankreas, ledviny, svalová tkáň. 

1. OSN-SBiologický poločas, doba přežíváníOSN-E
2. Biologický poločas FVIII ve vazbě na VWF je 8 – 12 hodin.
3. Biologický poločas volného faktoru VII je 1 – 2 hodiny.
4. OSN-SLiteraturaOSN-E
5. Matýšková a kol: Hematologie pro zdravotní laboranty,ID VPZ Brno 1999
6. OSN-SAutorské poznámkyOSN-E
7. Eva Fenclová

Koagulační faktory

Jak je vyšetření využíváno?Kdy je vyšetření požadováno?Co výsledek vyšetření znamená?Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využ&´váno?

Funkční aktivita koagulačních faktorů bývá vyšetřována, abychom zjistili, zda je koagulační aktivita na takové úrovni, aby byl zajištěn kvalitní proces krevního srážení.

Výsledky informují o tom, zda je hladina koagulačního faktoru ů nízká, nebo zda faktor zcela chybí (je pod detekční mezí). V těchto případech je snížena funkce koagulace, a tento stav se projeví krvácením.

V případě vyšší hladiny bývá sklon k větší tvorbě a krevních sraženin a tento stav bývá označován jako trombofilní stav.

Někdy jsou provedena vyšetření funkční aktivity jen jednoho nebo několika určitých koagulačních faktorů.

Pokud vyšetření prokáže snížení aktivity koagulačního faktoru, může být doplněno vyšetření antigenu příslušného faktoru.

Porovnáním výsledků obou testů poznáme, zda je nízká funkce koagulačního faktoru způsobena snížením množství normálně fungujícího faktoru, nebo poruchou funkce faktoru.

Vyšetření se také někdy provádí, pokud má člověk v rodinné anamnéze krvácivý stav (pokud někdo z rodiny má opakované krvácivé příhody).

Kdy je vyšetření požadováno?

V případech nevysvětlitelného krvácení, podlitin, nebo v případech prodlouženého protrombinového času (PT) a aktivovaného parciálního tromboplastinového testu (APTT). APTT a PT jsou používány jako screeningové nástroje, které napomáhají odhalit poruchy hemostázy.

Testování koagulačních faktorů může být prováděno v případech, kdy očekáváme jejich vrozený nedostatek v případech, kdy se krvácivé epizody projevily již brzy po narození, nebo je-li prokázán nedostatek koagulačního faktoru u příbuzného člověka. Naopak v případě průkazu nedostatku koagulačního faktoru u pacienta je vyšetřována i jeho rodina k potvrzení diagnózy, zjištění případných přenašečů a odhalení asymptomatických, nebo méně závažných forem nedostatku koagulačního faktoru.

• Hladina koagulačních faktorů může být býváměřena u pacientů, u kterých je podezření, nebo již je prokázána získaná okolnost vedoucí ke krvácení jako je například nedostatek vitamínu K nebo onemocnění jater.
• Někdy se provádí vyšetření koagulačních faktorů u pacientů se známým deficitem koagulačního faktoru za účelem monitorování efektivity léčby.
• Co výsledek vyšetření znamená?

Normální funkční aktivita koagulačních faktorů je běžně spojena s normální krevní srážlivostí. Nízká aktivita jednoho či více koagulačních faktorů běžně znamená porušenou koagulační schopnost.

K dosažení normální krevní srážlivosti musí být každý z koagulačních faktorů zastoupen v dostatečném množství. Hladina nutná pro dostatečnou funkci je pro každý koagulační faktor jiná..Výsledek vyšetření je vydáván v procentech, kdy 100% je normální stav.

Např. F VIII v množství 30% znamená abnormálně nízkou hodnotu.

Nedostatky koagulačních faktorů mohou být vrozené nebo získané (způsobeny jinou nemocí). Mohou být mírné nebo závažné, trvalé nebo dočasné. Vrozené případy bývají vzácné a postihují většinou pouze jeden koagulační faktor, kterého je nedostatek nebo úplně chybí (je pod detekční mezí použité metody).

Hemofilie A a B jsou nejčastějšími příklady těchto vrozených poruch. Nedostatek faktoru VIII a IX je porucha vázaná na X chromozom, která se vyskytuje téměř výlučně u mužů (ženy jsou obvykle přenašečky a bývají asymptomatické, nebo mají jen mírné krvácivé projevy).

Ostatní vrozené nedostatky koagulačních faktorů, které nejsou vázány na chromozom X, bývají rovnoměrně zastoupeny u obou pohlaví.

Závažnost symptomů pacienta s vrozeným nedostatkem koagulačního faktoru závisí na množství faktoru, které je k dispozici. Symptomy se mohou lišit epizodu od epizody – od masivního krvácení po zubních ošetřeních až po závažné opakované krvácení do klubů a svalů.

Pacienti s mírným snížením hladiny koagulačních faktorů mají lehké příznaky a mohou tuto nedostatečnost objevit až v dospělosti – po chirurgickém zákroku, úrazech. Nebo také při vyšetřování příčiny náhodně zjištěného prodlouženého protrombinového času (PT), nebo aktivovaného parciálního tromboplastinového testu (APTT).

Pacienti s vážným nedostatkem koagulačních faktorů mohou mít první krvácivou epizodu velmi brzy, například malí chlapci s nedostatkem faktoru VIII, IX nebo XIII mohou nepřiměřeně krvácet po provedení obřízky.

Získané nedostatek koagulačních faktorů mohou být způsobeny chronickými nemocemi jako jsou nemoci jater, nádorová onemocnění.

Dále pak akutními stavy jako je diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC),, kdy dochází k rychlému spotřebování koagulačních faktorů, dále při nedostatku vitamínu K, nebo léčbě tzv.

antagonisty vitamínu K jako warfarin (produkce F II, VII, IX a X vyžaduje přítomnost vitamínu K). Snížení více koagulačních faktorů bývá spojeno se získanými stavy.

Důvody snížení hladin koagulačních faktorů:

• Spotřebování faktorů při nadměrném krevním srážení
• Nemoci jater
• Urémie
• Některá zhoubná nádorová onemocnění
• Nemoci kostní dřeně
• Hadí uštknutí
• Nedostatek vitamínu K
• Antikoagulační léčba
• Náhodné užití warfarinu
• Masivní krevní transfúze obsahuje pouze červené krvinky)

Zvýšená hladina některých koagulačních faktorů bývá pozorována při akutním onemocnění, stresu, nebo zánětech. Někteří pacienti mají trvalé zvýšení hladiny F VIII, které je spojeno se zvýšeným rizikem žilní trombózy.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

V případě vrozeného i získaného nedostatku koagulačního faktoru je možné chybějící faktor identifikovat a doplnit ho dle potřeby.

Náhrada je prováděna podáním čerstvé, nebo čerstvě zmražené plazmy (FFP), která obsahuje všechny chybějící faktory, nebo podáním koncentrovaného kryoprecipitátu, nebo substitucí konkrétními chfaktory ů(některé jsou vyráběny komerčně.

Tato léčba bývá podávána během krvácivých epizod, nebo jako prevence před chirurgickým zákrokem, či před zubním ošetřením.