Kombinace různých antibiotik – vše o zdraví

V lidském těle žije cca 500 druhů bakterií a pokud jsou v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy se ale rovnováha bakterií přehoupne ve prospěch těch zlých. Nejčastěji vlivem užívání některých léků, změnou stravy, rozvojem infekcí a zánětů, stresem, velkým množstvím alkoholu anebo ozařováním. A tím dochází ke vzniku potíží. 

Probiotika sama neléčí, ale můžete je užívat jako doplňkovou léčbu, když máte tyto potíže: 

  • průjem
  • zácpa
  • kvasinková infekce v pochvě
  • kvasinková infekce v ústní dutině (soor)
  • ekzém
  • intolerance laktózy
  • užívání antibiotik
  • zánětlivá a autoimunitní onemocnění střev

Kombinace různých antibiotik – vše o zdraví Jak užívat probiotika?

Jsou to živé mikroorganismy, kterým je potřeba vytvořit vhodné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivé na pH, změny teploty, kyslík a také se ovlivňují navzájem.

V první řadě, je důležité dodržet užívání, které je uvedené na obalu. Dozvíte se informace, jestli se mají užívat s jídlem, nebo nalačno a jak je správně uchovávat.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. 

Kombinace různých antibiotik – vše o zdraví Co jsou to prebiotika?

Mohlo by se zdát, že se jedná jen o překlep, jde ale o hodně důležité – nápomocné látky.

Tvoří totiž potravu pro bakterie, aby měly vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií.

Tyto pozitivní účinky má inulín a pektiny, tedy rozpustná vláknina, kterou naše tělo nedokáže strávit. Nachází se hlavně v ovoci a zelenině. Nejčastěji pak v jablkách, cibuli, čekance, či v banánu.

Pokud zkombinujeme prebiotika a probiotika dohromady, vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji začíná skloňovat pojem postbiotikum, a to především v souvislosti s náhradní kojeneckou výživou. Jsou to látky, které jsou výsledkem metabolického procesu baktérií a mají význam pro funkci imunitního systému.

Kombinace různých antibiotik – vše o zdraví Antibiotika vs. probiotika

Pokud Vám lékař diagnostikoval bakteriální infekci, pravděpodobně odejdete z ordinace s předpisem na antibiotika. Léky působí během užívání nejen na patogenní bakterie, ale na všechny, které jsou na konkrétní antibiotikum citlivé, tedy často i na ‚‚hodné‘‘.

Narušení bakteriální rovnováhy má za následek zažívací potíže (nevolnost, průjem, nadýmání, zácpu nebo křeče) a často i rozvoj kvasinkové infekce. Proto se doporučuje začít užívat probiotika preventivně, hned od začátku léčby bakteriální infekce. A posléze ještě 14 dní po vysazení antibiotik.

Pro maximální účinek si nechte mezi antibiotikem a probiotikem odstup alespoň dvě hodiny.

Kombinace různých antibiotik – vše o zdraví Jaké probiotikum vybrat?

V lékárnách jsou dostupné doplňky stravy v různých lékových formách. Kapky vhodné pro děti, kapsle nebo tablety rozpustné v ústech a taky kapsle, které se zavádějí lokálně do pochvy. Když pozorně čtete složení, zjistíte, že každé obsahují vícero různých kmenů prospěšných bakterií.

Setkat se můžete taky se zkratkou CFU. Je odvozená z anglického výrazu Colony Forming Units, tedy jednotky, které tvoří kolonie. Znamená to, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Sledovat bychom měli hodnoty od 108 do 1011 životaschopných jednotek.

Kmeny, se kterými se nejčastěji setkáte:

  • Bakterie mléčného kvašení (laktobacily) – Lactobacillus casei, Lactoacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus. Lactobacillus reuteri mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie. Kromě toho, že napomáhají při trávení, brání tím růstu bakteriím, které vyvolávají střevní záněty a průjem, jako třeba Salmonela. 
  • Bifidobakterie – Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a mnoho dalších. Jsou často v doplňcích v kombinaci s laktobacily a vzájemně se jejich účinek doplňuje. Jsou to první bakterie, se kterými přijde do styku novorozenec při průchodu porodními cestami a osídlí jeho střeva. Nachází se taky v mateřském mléku a vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, což je základ pro budování imunitního systému dětí. Kdežto porod císařským řezem, či podávání umělé dětské výživy může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte, a následně vývoj imunitního systému a zažívání. 
  • Enterobakterie – Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
  • Kvasinky – Saccharomyces boulardii. Osvědčila se při cestovatelských průjmech, protože zlepšuje odolnost vůči cizím baktériím. Taky pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik. 

Probiotika lze užívat jak preventivně, tak i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, a pokud to zdravotní stav vyžaduje, mohou se užívat i dlouhodobě.

Všechna probiotika

Pneumokok a antibiotika. Je na tyto léky spolehnutí?

Zjistěte více o očkování

Antibiotika, jak známo, usmrcují bakterie nebo brání jejich množení. V posledních desetiletích si však mnohé bakterie vytvořily proti těmto lékům odolnost. V případě pneumokokových onemocnění proto zůstává jedinou spolehlivou ochranou očkování.

Kombinace různých antibiotik – vše o zdraví

Pneumokokové infekce způsobuje bakterie Streptococcus pneumoniae. Ta napadá různé části těla a vyvolává tak odlišná onemocnění, jako jsou:

  • zánět středního ucha (otitida),
  • zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida),
  • zánět mozkových blan (meningitida),
  • zápal plic (pneumonie).

Základem léčby uvedených infekcí jsou antibiotika. Do začátku 70. let 20. století se v podstatě všechny pneumokokové nákazy léčily běžnými dávkami normálně dostupných antibiotik. Tato terapie spolehlivě zabírala. Nejčastěji lékaři předepisovali následující léky:

  • peniciliny,
  • makrolidy,
  • klindamycin,
  • cefalosporiny,
  • rifampicin,
  • vankomycin,
  • trimetoprim-sulfametoxazol (tato kombinace se označuje jako kotrimoxazol).

Antibiotika ztrácejí dech

V roce 1990 se v USA objevily první případy rezistence pneumokoků vůči určitým antibiotikům. Bakterie po podání léku nehynuly, ale „naučily“ se mu odolávat. Během dalších let pneumokoky získaly odolnost proti dalším antibiotikům. Tento jev patří k nejpalčivějším problémům současné medicíny.

Bakterie získávají odolnost vůči antibiotikům různými způsoby, například cestou mutace genu (změny dědičné informace).

Rezistence bakterií na antibiotika však zdaleka není jediným problémem. Jaké jsou ty další?

  • Může se stát, že pneumokok, který vás nebo vaše dítě napadne a způsobí závažnou infekci, sice bude odolný vůči jedné skupině antibiotik, ale na jiná antibiotika by zareagoval. Jenže právě na antibiotika, která by vám mohla pomoci, můžete být alergičtí. Alergie se projeví třeba vyrážkou, otokem rtů, jazyka, obličeje, nebo dokonce hrtanu, kdy hrozí udušení.
  • Vybrané skupiny antibiotik se nesmějí podávat pacientům s onemocněním jater, ledvin, plic a mnoha dalšími nemocemi.
  • Rovněž v těhotenství je nabídka antibiotik omezená.

Řešením je očkování

Jako spolehlivá ochrana proti pneumokokům se nabízí očkování. Doporučuje se zvlášť u dětí do 5. roku života a seniorům nad 65 let. Tyto věkové skupiny jsou totiž pneumokoky ohroženy nejvíc. Kojencům je možné podat první dávku vakcíny už ve věku 2 měsíců.

Při splnění určitých podmínek je očkování zdarma. V případě zájmu se informujte u svého lékaře.

(hah)

Jak užívat probiotika: Účinky a vhodný výběr

Probiotika jsou živé kultury mikroskopických organismů. Jsou zdraví prospěšná hlavně díky svému podílu na obnově a harmonizaci narušené střevní mikroflóry, například při užívání antibiotik. Vhodná jsou také při dietách, stresu či v těhotenství. Co všechno umí, jak fungují s antibiotiky a jak vybrat ta nejlepší probiotika?

Zajímavé:  Distorze kolene - vše o zdraví

Probiotika jsou důležitá pro správnou funkci trávení. Foto: silviarita, Pixabay

Co jsou probiotika?

Výraz pro biotic (pro život) pochází z řečtiny a tvoří opak k výrazu antibiotikum. Nejčastěji jde o bakterie, ovšem patří mezi ně třeba i kvasinky.

Probiotika mají mnoho prospěšných funkcí – kromě toho, že upravují trávení a zpracovávání potravy, mají vliv také na imunitu, zneškodňují patogenní bakterie a jsou užitečná při srážení krve (díky produkci bioaktivního vitamínu K).

V jakých případech se probiotika užívají

Probiotické mikroorganismy jsou přirozenou součástí lidského organismu a udržují nejen pořádek ve střevech, ale i dobré fungování imunity.

Při řadě stavů (špatné stravovací návyky, nemoc, infekce jako průjem či zvracení) je tato rovnováha narušena. Je tedy třeba ji obnovit, tzn.

znovu osídlit střevo hodnými mikroorganismy, které pak nedovolí těm špatným se množit a způsobovat problémy v trávicím ústrojí.

Probiotika můžete užívat preventivně i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie a je možné je užívat i dlouhodobě. Jako doplňková léčba se doporučují například v těchto případech či potížích:

  • při užívání antibiotik,
  • při průjmu/zácpě,
  • při plísňovém onemocnění pokožky, úst, pohlavních orgánů atp.,
  • v případě výskytu ekzému,
  • v případě oslabeného imunitního systému,
  • při alergiích a intoleranci laktózy,
  • při zánětlivých a autoimunitních onemocněních střev,
  • při špatné funkci jater, slinivky a žlučníku,
  • při onemocnění cukrovkou,
  • během těhotenství a kojení.

Doplňková léčba probiotiky se doporučuje při potížích s trávením i při oslabení imunity. Foto: Darko Djurin, Pixabay

Probiotika a antibiotika

Zejména v zimním období je lidský organismus náchylný k řadě onemocnění – například zánětu průdušek, bronchitidě, angíně. Po prochladnutí přijde viróza, která se kvůli pomnožení bakterií časem změní na angínu. Také běžný kašel může přejít do bronchitidy či do zánětu průdušek. A taková onemocnění vyžadují léčbu antibiotiky.

Kvůli antibiotikům je ale zdravé prostředí ve střevech narušeno, je tedy třeba obnovit rovnováhu střevní mikroflóry. Narušení bakteriální rovnováhy má totiž za následek různé zažívací potíže a často také rozvoj kvasinkové infekce.

Proto se doporučuje začít užívat probiotika hned při zahájení léčby bakteriální infekce antibiotiky, následně 14 dní po jejich vysazení. Při předepisování antibiotik se probiotika pacientům doporučují jako možnost, nikoliv jako nutnost.

A to zvláště u širokospektrých antibiotik.

Jak užívat probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, kterým je třeba vytvořit správné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivá na pH, změny teploty, kyslík, a navíc se ovlivňují vzájemně.

Základem je dodržení pokynů pro užívání uvedených na obalu. Dozvíte se tam, zda se doporučuje jejich užívání s jídlem, nebo naopak nalačno, jak je správně skladovat a další informace.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. Jak vybrat nejlepší probiotika

V lékárnách najdete doplňky stravy v různých formách. Například probiotika ve formě kapek jsou vhodná pro děti.

Dále existují kapsle a tablety rozpustné v ústech, případně vaginální probiotika čili kapsle, které se zavádějí do pochvy. Každá probiotika obsahují více různých kmenů prospěšných bakterií.

Ve složení můžete narazit také na zkratku CFU (Colony Forming Units), která značí, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Mezi nejoblíbenější probiotické doplňky stravy patří např. řada Biopron, Hylak, Enterol nebo ProbioLact.

Nejčastější druhy kmenů probiotických bakterií

Laktobacily (bakterie mléčného kvašení)

Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus reuteri. Tyto bakterie rozkládají laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. Jsou běžně přítomné v různých prostředích a obvykle nejsou patogenní. Kromě pozitivních účinků na trávení také brání růstu bakteriím vyvolávajícím střevní záněty a průjem (např. salmonela).

Bifidobakterie

Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a další. V doplňcích se často vyskytují v kombinaci s laktobacily a jejich účinek se vzájemně doplňuje.

Jedná se o první bakterie, se kterými přijde do kontaktu novorozenec při průchodu porodními cestami. Nacházejí se i v mateřském mléce, vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, tj. základ pro budování imunitního systému dětí.

Císařský řez, případně podávání umělé dětské výživy, může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte i následný vývoj imunity a zažívání.

Enterobakterie

Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.

Kvasinky

Saccharomyces boulardii. Osvědčuje se při všech infekčních průjmech – zlepšuje totiž odolnost vůči cizím bakteriím. Dále pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik.

Přírodní probiotika

Probiotika lze získávat z výživových doplňků, ale také v rámci zdravé stravy, přičemž potraviny obsahující přírodní probiotika dodávají organismu další potřebnou výživu.

Mezi výjimečně zdravé (tuzemské i exotické) potraviny obsahující probiotika patří např.

kefír, jogurt, acidofilní mléko, podmáslí, kysané zelí, jablečný ocet, kvašené okurky, bryndza, zrající sýry, kimchi, kombucha, natto, tempeh a miso.

Přírodní probiotika naleznete ve velké míře ve zkvašené zelenině – vyzkoušejte kysané zelí, kimchi nebo kvašené okurky. Foto: Micah Tindell, Unsplash

Probiotika pro děti a miminka

Doplňování probiotik je důležité hlavně u nekojených dětí, nedonošených nebo předčasně narozených miminek, u dětí narozených císařským řezem a u dětí, jejichž rodiče trpí alergiemi. Nejdůležitější probiotické kultury pro děti jsou Bifidobacterium (B.) bifidum, B. infantis a Lactobacillus (L.) rheuteri a B. lactis BB-12.

TIP: Ve formě kapek jsou oblíbená např. probiotika pro děti BioGaia, ve formě tobolek třeba Biopron.

Vztah probiotik a prebiotik

Prebiotika jsou nestravitelné cukry (tzv.oligosacharidy, prebiotická vláknina).

Ty tvoří vlastně potravu pro probiotické mikroorganismy – zajišťují jim vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií. Tyto cukry také podporují trávení, střevní pasáž a mají další příznivé účinky.

Prebiotika jsou k dostání jako doplněk stravy, ale nejlepší je přijímat je z přirozených zdrojů – ze stravy.

Nejlepším prebiotikem je oligosacharid inulin, který se nachází například v kořenu čekanky (melta), v zelenině, česneku, cibuli, banánu a luštěninách.

Kombinací prebiotik a probiotik vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji objevuje pojem postbiotika – látky vyráběné probiotickými přátelskými bakteriemi. Tyto látky mají význam pro dobrou funkci imunitního systému.

Důležitost a účinky probiotik

Pozitivní účinky probiotik jsou vědecky podložené. Je dokázáno, že úpravou střevní mikroflóry lze zlepšovat imunitu, a tudíž i průběh některých nemocí – třeba atopického ekzému, alergií a tak dále. Ve střevě se totiž nachází významná část našeho imunitního systému.

„Nezapomínejme, že probiotické bakterie jsou ve střevě normálně přítomné. Vytvářejí se tam díky prebiotické vláknině, kterou přijímáme ve stravě a která je obsažena například v mateřském mléce (pozor na pojmy probiotika a prebiotika).

Zajímavé:  Cévy - vše o zdraví

Třeba při střevních infekcích jako průjem a zvracení jsou dnes probiotika jediným správným lékem (kromě rehydratačních roztoků), a to u dětí i dospělých,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr, EUC Klinika Kladno.

  • Sháníte-li probiotika, neváhejte využít široký sortiment EUC Lékáren:
  • Probiotika                 
  • Potřebujete-li poradit s používáním probiotik nechte si poradit od odborníků v rámci sítě EUC:
  • Praktičtí lékaři v EUC

Antibiotika se musí předepisovat s rozumem

Jednak jde o nebezpečí pro pacienta samotného, kdy následkem nadměrného užívání antibiotik může dojít k narušení střevní mikroflóry, a potom je to nebezpečí obecné.

Pokud budeme dávat antibiotika neuváženě a zbytečně, bude se snižovat citlivost různých mikroorganismů k antibiotikům, což už se ostatně děje a začíná to být problém.

Podle Národního antibiotického programu, který byl zahájen v roce 2009, je účinnost antibiotik vážně ohrožena narůstající a rychle se šířící rezistencí mikrobů a tato rezistence zvyšuje nemocnost i úmrtnost a ohrožuje tak bezpečí pacientů.

Ale nejde jen o tento problém. Antibiotika mění střevní mikroflóru a z posledních studií například vyplývá, že podání antibiotik dětem do jednoho roku zvyšuje riziko vzniku zánětlivého onemocnění střeva pětkrát a také, že už jedna týdenní kůra antibiotik způsobuje snížení počtu střevních bakterií i zúžení spektra této mikroflóry.

 Dále je tu riziko vzniku zánětu střeva, tzv. colitidy způsobené bakterií Clostridium difficile a také riziko vzniku alergie. Z toho důvodu je racionální předepisování antibiotik velmi důležité a osvěta jak odborné tak laické společnosti nezbytná.

Až 90 % antibiotik je předepisováno v primární péči a často zbytečně, takže odpovědnost leží zejména na pediatrech a praktických lékařích.

Ano, proto například když doporučujeme dávat probiotika, nesouvisí to jen s narušením střevní flóry po léčbě antibiotiky. I alergologové doporučují probiotika pro posílení imunity, obzvláště u dětí.

Střevo zajišťuje nejen trávení potravy, ale musí se také vyrovnat s patogeny, které se do něj s potravou dostanou. Takže provázanost s imunitním systémem je jasná. Střevo jako takové je velmi komplexní orgán. Pro zajímavost: je dlouhé 7–10 m, jeho povrch je velký jako tenisový kurt a bakterie, které ho osídlují, váží zhruba kilo.

Všem těmto bakteriím se říká lidský mikrobiom a jsou pro zdraví samozřejmě velmi důležité. Bez nadsázky můžeme tyto „hodné“ bakterie nazvat naším rozšířeným já, které plní mnoho funkcí.

Lidský mikrobiom tvoří zhruba 100 bilionů mikroorganismů, což je desetkrát více, než máme našich vlastních buněk v těle, a dohromady obsahují stokrát více genů než lidský genom. A nenachází se jen v trávicím traktu, ale i na kůži, v respiračním systému či v urogenitálním traktu nebo ve slinách.

V jednom mililitru slin je například okolo miliardy bakterií. A na všechny tyto bakterie, které v našem těle dělají spoustu důležité práce, samozřejmě působí i antibiotika.

Tak například jsou-li ve správné rovnováze, produkují vitamin K a B12 a mají nezastupitelnou roli v trávicím procesu a v imunitních reakcích organismu. Zamezují třeba osídlení střeva patogeny.

A odchylky ve složení těchto mikroorganismů narušují imunitní regulační mechanismy a vedou k alergiím, autoimunitním chorobám anebo třeba k obezitě. Ale mnoho se toho ještě neví. Lidský mikrobiom se intenzivně zkoumá.

Výzkum by měl ukázat, které bakterie konkrétně souvisejí s určitým onemocněním.

Péče o lidský mikrobiom začíná už během porodu a raného dětství. Důležitý je třeba vaginální porod. V děloze je sterilní prostředí, střevo novorozence je také sterilní. Porodem dochází k počátku kolonizace bakteriemi a k nastartování celého procesu budování slizniční imunity.

Také kojení hraje svoji roli, kojené děti mají jinou skladbu střevních mikroorganizmů než děti krmené umělým mlékem. Dalším důležitým prvkem je také zdravá strava. Konzervanty totiž nezabíjejí pouze bakterie v potravinách, ale můžou mít vliv i na bakterie v těle.

A svoji negativní roli sehrávají samozřejmě i antibiotika, takže k jejich užívání je potřeba přistupovat s rozumem.

Může to mít vliv na imunitu, na střevní mikroflóru, může dojít k superinfekci jinou bakterií, která je potom velice svízelná a komplikovaná co do léčby.  Dlouhodobý problém představují stavy, kdy ve střevní sliznici dojde k nějakým zánětům či autoimunitním procesům.

Obecně lze říct, že nesprávné a nadměrné užívání antibiotik zejména v raném dětství může zapříčinit, že v dospělosti dojde k zánětlivému onemocnění střeva, například ke Crohnově chorobě.

Stává se také, že kvůli podávání antibiotika se vybije střevní mikroflóra a přerostou v ní bakterie, které by tam jinak žádný prostor neměly a neměly by možnost se tam usadit. Ty pak působí značné problémy – velký zánět, krvácivost, průjmy.

Vloni se u nás na klinice objevili rodiče s 12letým synem, kterému byla kvůli kloubnímu zánětu a s tím spojené vysoké horečce v nemocnici, kde byl hospitalizován, nasazena poměrně intenzivní a široká antibiotická léčba. Zhruba tři týdny po vyřešení problémů s kloubním zánětem chlapec začal mít krvavé průjmy a bolestivé křeče v břiše, ztrácel na váze, byl bledý.

Podrobné vyšetření odhalilo, že má velký zánět v zažívacím traktu. Došlo totiž k tomu, že jeho normální střevní mikroflóra byla potlačena antibiotickou léčbou, což umožnilo, že se mu v trávicím traktu rozmnožila nepříjemná bakterie Clostridium difficile, která je považovaná za nejzávažnějšího původce průjmů spjatých s antibiotiky.

Tato bakterie běžně přežívá v lidském organismu, ale když se přemnoží, bakterie začnou uvolňovat toxiny, které mohou způsobovat nadýmání, zácpu a průjem spojený s velkými bolestmi břicha.

Chlapec si vytrpěl své a bylo velice obtížně se této bakterie zbavit, léčba se táhla několik měsíců a nakonec jsme museli v zahraničí objednat lék za několik desítek tisíc korun, který nehradí zdravotní pojišťovna. Lék naštěstí pomohl, ale byla to velmi nepříjemná a komplikovaná situace.

Riziko je větší proto, že střevní mikroflóra je u dětí citlivější než u dospělých a podávání antibiotik u nich může mít dlouhodobější následky. U malých pacientů jsme tedy obzvláště opatrní – s indikací antibiotika, s délkou podávání, s druhem antibiotika a s tím, jak často dětem antibiotika dáváme.

V naší uspěchané době se zdá, že to je rychlé a jednoduché řešení na všechny infekce, které se objevují nebo se kterými pacient bojuje. Jenže to tak není.

Často hlavně dospělí preferují to, aby dostali předepsáno antibiotikum, než aby se snažili nemoc nějakým jiným způsobem vyléčit – zůstat doma, v klidu, vyležet ji s pomocí běžně dostupných domácích prostředků.

Tak preferují rychlý způsob, který ale není správný.

Určitě také. A naším úkolem je takové pocity vyvracet a dělat osvětu v tom smysl, že běžné infekce, tedy rýma, kašel, bronchitida či zánět středního ucha, jsou povětšinou virové, tudíž dát na ně antibiotika je zbytečné a je to špatně.

Ano, je to zbytečné. Jedině to stojí za úvahu v případě, kdy se obáváme superinfekce – to znamená, že na virové onemocnění nasedne nějaká bakteriální infekce a virózu zkomplikuje. Potom je antibiotikum indikováno, jinak ne.

Tam jsou dvě otázky. Jednak jde o rozhodnutí, zda antibiotikum nasadit, zda s ním začít léčit. A druhé rozhodnutí je, které antibiotikum – máme mnoho skupin od úzkospektrých po širokospektrá.

To první rozhodnutí se odvíjí od historie nemoci, klinického nálezu v den, kdy pacient přijde, i celkové anamnézy pacienta a k tomu obvykle přichází ještě nějaký test. To je na zvážení lékaře. Nejjednodušší je udělat přímo v ordinaci tzv.

CRP nebo odběr na krevní obraz, sedimentaci, test na streptokoka a podobně. Jde o rychlé testy, kdy výsledek je buď ihned, nebo v ten samý den, a podle nich se lze zorientovat v tom, zda je opravdu nutné antibiotikum nasadit a případně jaké.

To druhé rozhodnutí se pak odvíjí od dalších věcí – od toho, zda se jedná o opakované onemocnění, zda pacient nemá nějakou alergii apod.

To nelze říct takto obecně, záleží na tom, jak je dítě staré, v jaké zdravotní kondici…, je tam spousta okolností.

Dalo by se říci, že u dětí do jednoho roku věku by se mělo jednat o zcela mimořádnou záležitost, opravdu indikovanou, podloženou i nějakými testy, aby bylo jisté, že dítě antibiotika potřebuje.

U dětí ve školkovém věku, když jsou nemocné, jde většinou o virová onemocnění, takže i u nich by měla být přísná indikace a zase alespoň jeden dva testy, které by podpořily indikaci k tomu, že antibiotikum je nutné dát.

Určitě, takové dítě by mělo mít základní pediatrické vyšetření, ale třeba i imunologické vyšetření, abychom zjistili, jestli tam není například nějaký imunologický defekt, který způsobuje, že jsou opakovaně potřeba antibiotika. U zdravých dětí to tak nebývá. U opakovaných infekcí, například když má dítě v krku streptokoka, se snažíme zjistit, zda není nosič té bakterie v rodině či někdo jiný v blízkém okolí dítěte danou bakterii nemá – to je asi nejtypičtější příklad.

Najít vztah mezi akutním infektem a nějakým psychosomatickým podkladem je myslím docela těžké. Takovou spojitost lze mnohem snáze vysledovat u dětí, které trpí opakovanými bolestmi hlavy, bříška, kloubů, … Tedy v případech, kdy po vyloučení všech organických příčin je namístě zamyslet se, zdali tam není nějaká psychická příčina.

To se děje spíše jen v situacích, kdy mají nějaký plán – například když mají někam odjet a nechtějí jít do rizika, že dítě bude nemocné, že nemoc přeroste v bakteriální infekci a podobně. Snažím se s nimi dohodnout, aby antibiotika dítěti podali jen v případě, že to bude opravdu nutné, aby je nedávali preventivně.

Jinak pokud není důvod, stres, tak rodiče spíše souhlasí s konzervativním postupem – mají možnost zavolat mi ve dne v noci, přijít i o víkendu… U větších dětí je situace potom zase trochu jiná. Rodiče většinou chtějí, aby dítě bylo rychle zdravé, nezameškalo vyučování. Nasazení antibiotika je rychlé, jednoduché řešení.

Bohužel se stává, že lékař vychází ze své zkušenost a z klinického stavu pacienta, ale už třeba nesahá k nějakému dalšímu ověření, ať už z jakéhokoli důvodu. Když se antibiotikum nenasadí, péče o nemocné dítě složitější, musí se hlídat, je to víc práce. A větší odpovědnost ze strany lékaře.

Stará se tím ale i o dlouhodobější zdraví.

Vodítkem je deset infekcí za rok, což je pro rodiče často šokující zjištění. V podstatě jde o to, že dítě má horší či mírnější infekci průměrně jednou měsíčně a zpravidla se jedná o jeden až dva roky na začátku školní docházky.

Ze začátku jsou z toho rodiče, jejichž dítě častější nemocností dosud netrpělo, překvapení a nervózní a hned vyhledávají lékaře, pak se s tím ale naučí zacházet.

U jinak zdravého dítěte je vhodné první dny vyčkávat doma, kontrolovat teplotu a případné symptomy (rýmu, kašel) léčit domácími prostředky, lékař jim stejně nic jiného neporadí.

Praktický pediatr se nejčastěji setkává s infekčními onemocněními dýchacího systému, zažívacího systému a močového systému. To je to, s čím se u dětí potýkáme. Důležité je mít na to jasný názor, jasný postup, snažit se eliminovat škodlivé vlivy různých léků a neškodit. Snažit se rodiče a děti tímto obdobím provést bez újmy.

Je těžké dávat obecná doporučení, záleží na mnoha okolnostech – v jakém věku dítě je, jaký je jeho zdravotní stav, jestli jsou v rodině další děti… Když dítě často stůně, obecně doporučujeme, aby po nějaký čas nechodilo do kolektivu, aby jeho imunitní systém vyzrál, a po nějakém čase zkusí jít znovu mezi děti.

Jde-li o častá onemocnění, která vyžadují aktivní léčbu antibiotiky, pak je namístě další vyšetření, které by mělo osvětlit, zda u dítěte není nějaký další problém. Otužování dětí, vhodná strava, častý pobyt na čerstvém vzduchu a podobně – to jsou obecné rady, které platily, platí a platit budou.

Doporučujeme probiotika a také preparáty na posílení imunity u dětí, které jsou často nemocné, nemají žádný imunitní defekt a u nichž potřebujeme mírně podpořit imunitu. Probiotika a imunoglukany působí velice dobře a mají minimum vedlejších účinků.

U dítěte, které se potýká s nějakými problémy, je určitě lepší vítězit nad nemocí s pomocí takových podpůrných doplňků a preparátů než dávat složité léky, které mají nějaké vedlejší účinky. U zdravého dítěte žádné doplňky a preparáty nedoporučujeme.

Často předepisujeme k antibiotikům rovnou i probiotika a doporučujeme, aby rodiče začali probiotika dávat už během antibiotické léčby a pokračovali i nějakou dobu po ukončení léčby.

Tato možnost se využívá hlavně u dětí, které mají závažnější infekce a dáváme jim širokospektrá antibitiotika, o nichž víme, že mají negativní efekt na střevní flóru, že děti je budou brát dlouho a že riziko je tam velké. Dále probiotika doporučujeme také u dětí, které mají opakované infekce.

 Imunoglukany a jiné preparáty, které posilují imunitu, dáváme v mezidobí, kdy se dítě vyzdraví a my se snažíme jeho imunitu trochu aktivovat, aby záhy nedošlo k dalšímu onemocnění.

V případě nemoci se objednávejte k našim praktickým lékařům a pediatrům, kteří pomocí moderních metod zjistí, zda je vhodné antibiotika nasadit či nikoliv. Telefonické objednání je nejrychlejší cestou: +420235360133

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *