Lékařské vyšetření – Vše o zdraví

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví Zdroj: Shutterstock

Nastupujete do nového zaměstnání? Pravděpodobně vás tedy čeká vstupní lékařská prohlídka. Ta je totiž u hlavního pracovního poměru povinná. U práce na dohodu ji zaměstnanci naopak podstupují jen v případě, že se jedná o zdravotně rizikovou pozici. Pozor si dejte také na dodržení termínu – lékaře byste měli navštívit ještě před uzavřením pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem.

Co je vstupní prohlídka?

Bez vstupní prohlídky pracovat nesmíte. Tedy alespoň v případě, že nastupujete na hlavní pracovní poměr. V zákoníku práce je totiž jasně definováno, že pracovní prohlídka u lékaře je v tomto případě povinná pro všechny zaměstnance a ten, kdo ji odmítne, bude automaticky považován za zdravotně nezpůsobilého.

Dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavatel nesmí připustit, aby jeho zaměstnanci vykonávali práce, jejich náročnost by neodpovídala jejich zdravotní způsobilosti. Ještě před nástupem do zaměstnání by tedy měl zjistit, zda u nich neexistují nějaké zdravotní překážky, které by výkonu práce bránily.

Problematiku pracovnělékařských prohlídek (vstupní, periodická, mimořádná, výstupní, následná) upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Vstupní prohlídka do práce přitom představuje jakousi kontrolu, která určuje způsobilost k výkonu zaměstnání na dané pracovní pozici.

Její absolvování je podmínkou k uzavření platného pracovněprávního vztahu, přičemž pro zaměstnavatele tato lékařská prohlídka při nástupu do zaměstnání znamená, že je zaměstnanec danou práci schopný vykonávat řádně a že je sám krytý v případě různých pracovních úrazů.

Kdo musí podstoupit vstupní prohlídku?

Zaměstnavatel je povinen zajistit lékařskou prohlídku všem zaměstnancům ještě před navázáním pracovněprávního vztahu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta.

V případě práce na dohodu je to ale trochu jinak. Vstupní prohlídka u lékaře je v tomto případě povinná, jen pokud se jedná o rizikovou práci.

Provedena může být i za předpokladu, že má zaměstnavatel o zdravotním stavu zaměstnance pochybnosti.

Obdoba zdravotní prohlídky před nástupem do zaměstnání se provádí také v případě, že zaměstnanec mění pracovní pozici nebo pokud dojde k převedení zaměstnance na jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek. Tím je myšleno například to, že dojde k navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden. Důvodem ovšem může být i zařazení k výkonu rizikové práce.

V případě, že zaměstnanec vstupní lékařskou prohlídku neabsolvuje, bude automaticky shledán nezpůsobilým k výkonu této práce. Jestliže pak zaměstnavatel svého zaměstnance k lékaři nepošle, hrozí mu vysoká pokuta za neprovedení vstupní lékařské prohlídky.

K jakému lékaři jít?

Ideálně k tomu firemnímu. Zaměstnavatel by měl mít pro tuto příležitost sjednanou smlouvu s jedním konkrétním lékařem. Současně však záleží na tom, do jaké kategorie je vaše pozice zařazena, a platí, že čím vyšší kategorie, tím větší zdravotní riziko.

Ke svému obvodnímu lékaři můžete jít na některou z pracovnělékařských prohlídek pouze za předpokladu, že se jedná o nerizikové zaměstnání zařazené do první pracovní kategorie, kde se žádná zdravotní rizika neočekávají. Dále pak také v případě, že zaměstnavatel nemá vlastního závodního lékaře a váš obvodní lékař je poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Do druhé kategorie se pak řadí ty profese, u kterých se nepříznivý zdravotní vliv očekává jen výjimečně. Třetí kategorie vyžaduje použití ochranných pomůcek a čtvrtá obsahuje ta zaměstnání, ve kterých hrozí nebezpečí i za předpokladu, že zaměstnanec tyto pomůcky používá.

NÁŠ TIP: Nemocenská kalkulačka – výpočet nemocenské 2019

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví

Vstupní prohlídka a těhotenství

Těhotenství se na vstupní prohlídce neposuzuje. Na zjišťování tohoto stavu má zaměstnavatel právo jen v případě, že se pracovnice chystá nastoupit na pozici, která je pro těhotné ženy vyloženě nevhodná. Zpravidla se jedná o:

  • Práci na radiologickém oddělení
  • Manipulaci s těžkými břemeny
  • Výrobu a zpracování výbušnin
  • Těžbu v podzemí

Jak probíhá vstupní zdravotní prohlídka?

V první řadě je nutné nechat si vystavit výpis ze zdravotní dokumentace u praktického lékaře, což samozřejmě neplatí, pokud zaměstnanec vstupní prohlídku absolvuje v jeho ordinaci.

Zaměstnavatel pak vydá zaměstnanci formulář zdravotního posudku, který si zaměstnanec musí vzít s sebou k lékaři.

Ten bude obsahovat veškeré údaje o zaměstnavateli, ale také o zaměstnanci (či uchazeči o zaměstnání).

Na většinu lékařských prohlídek je potřeba přinést s sebou vzorek ranní moči, ale zaměstnanec může být také požádán, aby dorazil na lačno a vzorek předložil na místě.

V některých případech je pak nutné dodat také zaměstnancovu lékařskou anamnézu, jindy ovšem stačí, když vyplní připravený informační dotazník, který se soustředí na jeho celkový zdravotní stav.

Základní lékařské vyšetření se pak dělí do několika fází.

Lékař nejprve projde výpis z dokumentace, který si zaměstnanec s sebou přinese od svého obvodního lékaře, a samozřejmě zkontroluje také anamnézu či vyplněný informační dotazník.

Poté provede komplexní fyzikální vyšetření, a pokud je to nutné, odešle pacienta ke specialistovi, což vyžadují například některá specifická povolání, jako je pilot či policista.

Náležitosti pracovně-lékařského posudku

Ve většině případů nic nebrání tomu, aby lékař vystavil pozitivní posudek, díky kterému bude zaměstnanec označen za způsobilého k výkonu zaměstnání.

Tento lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci by měl obsahovat identifikační údaje posuzované osoby, zaměstnavatele i lékaře, evidenční označení, účel vydání posudku, závěr, poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání, datum vydání a datum ukončení platnosti posudku.

Z výše popsaného je patrné, že kromě všech náležitostí, které udává zákon, nesmí chybět ani posudkový závěr. Ten musí být jednoznačný a vždy musí mít jednu z následujících forem:

  • Zdravotně způsobilý
  • Zdravotně nezpůsobilý
  • Zdravotně způsobilý s podmínkou
  • Pozbyl dlouhodobé zdravotní způsobilosti

V případě zdravotní způsobilosti s podmínkou, musí lékař podmínku určit tak, aby byla zřetelná a zároveň reálně dosažitelná.

Typicky se jedná o použití brýlí nebo určení maximální pracovní doby, kterou může zaměstnanec vykonávat. O reálnosti podmínky se lékař obvykle radí se zaměstnavatelem.

Měl by se ji ale snažit stanovit tak, aby co nejvíce vyhovovala oběma stranám. Nad dodržováním těchto podmínek pak lékař provádí namátkový osobní dohled přímo na pracovišti.

Jak posudek předat?

Posudek lze zaměstnavateli předat hned několika způsoby, a to konkrétně:

  • Osobně
  • Poštou
  • Elektronickou poštou s ověřeným elektronickým podpisem

NAŠE RADA: Nejste spokojeni se svou zdravotní pojišťovnou? Čtěte, jak ji změnit

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví

Platnost pracovně-lékařského posudku

Je důležité počítat s tím, že pracovně-lékařský posudek není platný ihned po vystavení, ale až poté, co uběhne desetidenní lhůta, během které může zaměstnanec podat návrh na přezkoumání. Tomuto časovému omezení se však lze vyhnout, a to v případě, že se obě strany tohoto práva vzdají. V takovém případě je posudek platný už následující den.

Lhůta, která je zákonem stanovena na 10 pracovních dní, běží vždy od následujícího dne po vykonané vstupní prohlídce. V případě posuzování nemoci z povolání se navíc může prodloužit až na 45 dní.

A jak dlouho platí vstupní lékařská prohlídka? Platnost lékařského posudku zaniká ukončením pracovněprávního vztahu.

Jedná-li se o posudek vydaný za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, jeho závěr platí i ve vztahu k dalšímu pracovněprávnímu vztahu, pokud došlo k jeho uzavření nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení předchozího zaměstnání, jde o pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem a stejným výkonem práce a v době od ukončení předchozí práce nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu zaměstnance.

Kolik stojí vstupní prohlídka a kdo ji zaplatí?

Zaměstnance obvykle nejvíce zajímá, jaká je u vstupní prohlídky do práce cena a zda tyto výdaje jdou z jejich vlastní kapsy, nebo se o ně naopak postará zaměstnavatel.

Cena vstupní prohlídky do zaměstnání se obvykle pohybuje zhruba v rozmezí od 200 do 500 korun.

Co se týče úhrady této částky, to poté závisí na tom, zda po absolvování prohlídky do zaměstnání člověk nastoupí, či nikoliv.

Pokud se zaměstnavatelem pracovní smlouvu uzavřete, platí prohlídku zaměstnavatel. Ale v případě, že k uzavření smlouvy nedojde, je úhrada poplatku na vás. V některých případech je možné se se zaměstnavatelem dohodnout, že prohlídku zaplatí v obou případech. Pro nástup na noční pozice platí jiná pravidla. V tomto případě hradí prohlídku vždy zaměstnavatel.

Podle zákoníku práce nesmí zaměstnavatel připustit, aby jeho zaměstnanci vykonávali práce, jejichž náročnost by neodpovídala jejich zdravotní způsobilosti.

Ještě před nástupem do zaměstnání by se tedy měl ujistit, že u nich neexistují žádné zdravotní překážky, které by jim ve výkonu práce bránily.

Vstupní prohlídka u lékaře tedy představuje jakousi kontrolu, která slouží k posouzení, zda je zaměstnanec způsobilý k výkonu zaměstnání na dané pracovní pozici, či nikoliv.

Zaměstnavatel musí dle zákona zajistit lékařskou prohlídku všem zaměstnancům, a to ještě před navázáním pracovněprávního vztahu.

Dále se vstupní prohlídka do práce provádí i v případě, že zaměstnanec mění pozici, dojde k převedení na jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek nebo je zaměstnanec zařazen k výkonu rizikové práce.

V rámci práce na dohodu je vstupní prohlídka u lékaře povinná, pokud jde o rizikovou práci nebo pokud má zaměstnavatel o zdravotním stavu zaměstnance pochybnosti.

Zaměstnavatel by měl mít sjednanou smlouvu s konkrétním firemním lékařem, ke kterému vás na vstupní prohlídku pošle. V některých případech ovšem může člověk jít také ke svému obvodnímu lékaři.

To platí ve chvíli, kdy se jedná o nerizikové zaměstnání zařazené do první pracovní kategorie, nebo v situaci, kdy zaměstnavatel nemá vlastního závodního lékaře a váš obvodní lékař je zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Cena vstupní prohlídky do zaměstnání se pohybuje v rozmezí od 200 do 500 korun. O tom, kdo tuto částku uhradí, pak rozhoduje skutečnost, zda po absolvování prohlídky člověk do zaměstnání nastoupí, či nikoliv.

Pokud se zaměstnavatelem pracovní smlouvu uzavřete, platí prohlídku on. Jestliže k uzavření smlouvy nedojde, úhrada je na vás.

Můžete se ovšem se zaměstnavatelem předem domluvit, že prohlídku zaplatí v obou případech.

Čtěte také:

Jak dlouho má být u lékaře uložená vaše zdravotnická dokumentace?

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví

Nahlížet do dokumentace máte právo, i když je pouze v počítači

Kdy máte nárok na propustku k lékaři a na jak dlouho platí?

Jak se dozvíte, kolik budete platit za předepsaný lék

Věděli jste, že když nemůžete k lékaři, musí on za vámi? Je to jeho povinnost

Preventivní prohlídky hrazené z veřejného pojištění

Co všechno můžete realizovat bez vlastní úhrady z veřejného zdravotního pojištění? Na jaké preventivní prohlídky máte nárok? Dozvíte se nejen to, v jakém období života a kolik prohlídek můžete u různých lékařů podle jejich zaměření absolvovat. Vysvětlíme vám, jaká konkrétní vyšetření jsou pro vás v rámci prohlídek připravena (samozřejmě opět plně hrazená zdravotním pojištěním) apod.

Kompletní přehled obsahu preventivních prohlídek u dětí i dospělých upravuje vyhláška o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb.

Preventivní prohlídky / věk 0-1  1-2  3-14  15-17  18-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60 a více
Prev. prohlídka u prak. lékaře pro děti a dorost 9x za rok 1x za rok 1x za 2 roky
Preventivní prohlídka u praktického lékaře 1x za 2 roky
Preventivní prohlídka u stomatologa 1x za rok 2x za rok 1x + 1x za rok* (2x v průběhu těhotenství)
Preventivní prohlídka u gynekologa 1x za rok
  • * 1x preventivní prohlídka dle vyhlášky
    + 1x pravidelná prohlídka
  •    (nejdříve po 5 měsících od preventivní prohlídky)
Zajímavé:  Inverview s Vlastinou Svátkovou – vše o zdraví

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví

Preventivní prohlídky / věk 18-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60
Vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a tukových látek v krvi 1x v 18, 30, 40, 50 a 60 letech
Vyšetření glykemie (hladiny cukru v krvi) 1x v 18, 30 1x za 2 roky
Vyšetření EKG 1x za 4 roky
Speciální test na okultní krvácení ve stolici 1x za rok 1x za 2 roky
Screeningová kolonoskopie – na základě doporučení může nahradit speciální test na okultní krvácení ve stolici 1x za 10 let
Screeningové mamografické vyšetření prsu – u žen 1x za 2 roky
Vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace (vyšetření ledvin) u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi 1x za 4 roky

Díky všem

Děkujeme, že s námi vítězíte. 
Být u 211 je výhra i pro vaše zdraví.

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví

VĚK OBSAH PROHLÍDKY
Obsah preventivních prohlídek od narození do 18 měsíců a) anamnéza a zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly, kontrola očkování, b) fyzikální vyšetření včetně zhodnocení – zjištění hmotnosti, délky dítěte a obvodu jeho hlavy, interní vyšetření, vyšetření psychomotorického vývoje, c) poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk.
První prohlídka Proběhne zpravidla do 2 dnů od propuštění z porodnice, pokud je to možné, tak v rodině. Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinné a těhotenské anamnézy, b) celkové fyzikální vyšetření, c) kontrola preventivního podání vitamínu K.
ve 14 dnech Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) zjištění výživy dítěte, b) zahájení preventivního podávání vitamínu D, c) doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku.
v 6 týdnech Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitamínu D, b) orientační vyšetření zraku, zahájení očkování a plán dalšího očkování.
ve 3 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) kontrola preventivního podávání vitamínu D, b) kontrola očkování a plán dalšího očkování.
ve 4 až 5 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) orientační vyšetření zraku a sluchu, b) kontrola očkování a plán dalšího očkování.
v 6 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) kontrola preventivního podávání vitamínu D, b) kontrola vývoje chrupu a poučení rodičů o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek.
v 8 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců orientační vyšetření zraku a sluchu.
v 10 až 11 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců kontrola preventivního podávání vitamínu D.
ve 12 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, b) kontrola preventivního podávání vitamínu D, c) zjištění velikosti fontanely, d) vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu, e) informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů a doporučení stomatologického vyšetření, f) kontrola očkování a plán dalšího očkování.
v 18 měsících Obsahem prohlídky je kromě standardního vyšetření do 18 měsíců: a) kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu a vyšetření zraku a sluchu, b) posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte s vyloučením poruch autistického spektra, c) kontrola očkování a plán dalšího očkování.
ve 3 letech a) prověření anamnézy, kontrola a plán očkování, b) zhodnocení psychosomatického vývoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování a hygienických návyků, c) zjištění hmotnosti a výšky – zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, d) kompletní fyzikální vyšetření, e) vyšetření očí a zraku, řeči, hlasu a sluchu, f) orientační vyšetření laterality a znalosti barev, g) vyšetření moči, krevního tlaku a pulzu, h) vyšetření dutiny ústní, i) vyšetření genitálu, j) poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk.
v 5 letech a) zjištění hmotnosti a výšky – zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, b) zhodnocení psychomotorického vývoje k předběžnému posouzení školní zralosti a vyšetření znalosti barev, c) kontrola hygienických návyků, d) doporučení audiometrického vyšetření sluchu.
v 7, 9 a 11 letech a) prověření anamnézy, b) kontrola a plán dalšího očkování, c) zjištění hmotnosti a výšky – zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, d) kompletní fyzikální vyšetření, e) vyšetření moči, krevního tlaku a pulzu, f) vyšetření zraku g) vyšetření sluchu, řeči a hlasu, h) vyšetření dutiny ústní a chrupu.
ve 13 letech a) prověření anamnézy, b) kontrola a plán dalšího očkování prevence karcinomu děložního čípku, c) zjištění hmotnosti a výšky – zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, d) kompletní fyzikální vyšetření, e) vyšetření moči, krevního tlaku a pulzu, f) vyšetření zraku a barvocitu, g) vyšetření sluchu, řeči a hlasu, h) vyšetření dutiny ústní a chrupu, i) zhodnocení psychosociálního vývoje a motorických dovedností, h) vyšetření krevních tuků při rodinné zátěži.
v 15 letech a) celkové vyšetření a aktualizace anamnézy, kontrola očkování, b) zjištění hmotnosti a výšky – zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, c) kompletní fyzikální vyšetření, d) vyšetření moči, krevního tlaku a pulzu, e) vyšetření zraku, sluchu, řeči, hlasu, f) vyšetření dutiny ústní a chrupu, g) celkové zhodnocení stavu a vývoje.
v 17 letech a) doplnění anamnézy, kontrola očkování, b) zjištění hmotnosti a výšky – zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů, c) kompletní fyzikální vyšetření, d) vyšetření moči, krevního tlaku a pulzu, e) vyšetření zraku, sluchu, řeči a hlasu, f) vyšetření dutiny ústní a chrupu, g) poučení o chráněném sexu.
před dovršením 19 let Obsah prohlídky je stejný jako v 17 letech, navíc je provedeno závěrečné zhodnocení zdravotního stavu před ukončením péče.

Stejně důležité jako pravidelné prohlídky je i dodržení doporučených očkování. Očkovací kalendář naleznete zde.

Preventivní prohlídky u dospělých plně hrazené ZP 211

Všeobecné preventivní prohlídky u praktického lékaře

Provádí se 1x za dva roky (po uplynutí 23 měsíců). Týká se všech od 18 let, resp. nejpozději při dovršení 19 let se musí každý zaregistrovat u praktického lékaře pro dospělé.

Obsahem prohlídek je doplnění anamnézy, lékař/ka zjišťuje onemocnění v rodině, dřívější onemocnění, pracovní zatížení, návyky a předpokládaná zdravotní rizika. Zkontroluje očkování proti tetanu, případně jiná očkování.

Prohlídka je zaměřená na kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti, vyšetření moči, orientačního vyšetření zraku, sluchu a kůže. Součástí je i onkologická prevence zaměřená na zhodnocení rizik z hlediska rodinné, pracovní i osobní anamnézy.

Při podezření na onkologické onemocnění nebo při pozitivní rodinné anamnéze se provádí vyšetření per rectum, u mužů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let klinické vyšetření prsu, a to spolu s poučením o samovyšetření.

Vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a tukových látek v krvi Provádí se při první všeobecné preventivní prohlídce a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech.
Vyšetření glykemie Provádí se při první všeobecné preventivní prohlídce a dále ve 30 letech a od 40 let ve dvouletých intervalech.
Vyšetření EKG Provádí se ve 40 letech a dále ve čtyřletých intervalech.
Speciální test na okultní krvácení ve stolici Provádí se od 50 do 55 let v jednoročním intervalu, od 55 let ve dvouletém intervalu. Od 55 let je toto vyšetření možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let.
Mamografické vyšetření prsu – u žen Provádí se ve 45 letech a dále ve dvouletých intervalech, vyšetření probíhá na základě doporučení gynekologa či praktického lékaře.
Vyšetření funkce ledvin Provádí se od 50 let ve čtyřletých intervalech, laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi.
Preventivní vyšetření u očního lékaře Provádí se od 45 do 61 let ve čtyřletých intervalech, slouží k včasnému záchytu bezpříznakových očních onemocnění (zelený zákal, šedý zákal, makulární degenerace, cukrovka, vysoký krevní tlak).

Zubní preventivní prohlídky

Obsahem zubní preventivní prohlídky u dospělých, která se provádí 1x ročně, je vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, onkologická prevence a poučení o správné hygieně dutiny ústní.

U těhotných žen se prohlídka provádí 2x v průběhu těhotenství.

Gynekologické preventivní prohlídky

Obsahem gynekologické preventivní prohlídky, která se provádí v 15 letech a dále 1x ročně je aktualizace rodinné, osobní a pracovní anamnézy, klinické vyšetření prsů od 25 let při pozitivní rodinné anamnéze na zhoubný nádor prsu, prohlídka kůže a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů, vyšetření v zrcadlech a provedení kolposkopického vyšetření (neprovádí se u virgo žen), odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému či dalšímu vyšetření (neprovádí se u virgo žen), palpační bimanuální vyšetření (při nejasném výsledku doplnění vyšetření vaginální ultrazvukovou sondou), nácvik samovyšetření prsů při první prohlídce, u žen od 45 let doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření, které se dále provádí ve dvouletých intervalech, u žen od 50 do 55 let speciální test na okultní krvácení ve stolici, který se provádí v jednoročním intervalu, od 55 let ve dvouletém intervalu. Od 55 let je toto vyšetření možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let.

Nezapomínejte! Jako klienti ZP211 můžete využít příspěvek na nehrazené preventivní prohlídky z našeho Fondu prevence

8 nejčastějších otázek a odpovědí na vstupní prohlídku do nového zaměstnání

DANĚ

Byli jste novým zaměstnavatelem vyzváni k absolvování vstupní prohlídky? Co všechno bude doktor kontrolovat? Kolik to bude stát? A proplatí vám to v práci?

Vstupní lékařské prohlídce neboli pracovnělékařské se musejí podrobit podle § 106 všichni zaměstnanci před uzavřením pracovní smlouvy, dále pak i při změně pozice nebo pracovních podmínek. Někteří podle zmíněného paragrafu musejí podstoupit i speciální vyšetření či očkování, která jsou stanovena zvláštními právními předpisy.

Lékařské vyšetření - Vše o zdraví

(zdroj: pixabay)

1. Co se zjišťuje na vstupní prohlídce?

Je prováděna, aby se zjistilo, zda má uchazeč o zaměstnání zdravotní předpoklady, které jsou vhodné pro vykonávání dané pozice. Osoba je po vyšetření hodnocena jako:

  • Zdravotně způsobilý
  • Zdravotně způsobilý s podmínkou/omezením, což bude v lékařském posudku upřesněno.
  • Zdravotně nezpůsobilý
  • Trvale pozbyl zdravotní způsobilosti

Lékař určuje pouze zdravotní způsobilost. Konkrétní diagnózu či zdravotní problém nevypisuje.

2. Co ke vstupní prohlídce potřebujete?

I když k ní vyzývá zaměstnavatel, musí být prováděná vždy na žádost zaměstnance. Tiskopis se žádostí obdržíte v práci, lze jej ale najít i na internetu. Budete muset vyplnit:

  • Identifikační údaje zaměstnance
  • Identifikační údaje zaměstnavatele
  • Druh a režim práce včetně rizikových faktorů
  • Druh vyžádané prohlídky
Zajímavé:  Absces Na Mandli Příznaky?

V případě tzv. mimořádných prohlídek se navíc uvádí i důvod. K vyplněné žádosti pak budete ještě potřebovat:

  • Výpis ze zdravotní dokumentace od obvodního lékaře – 200 – 500 Kč, lékař jej obvykle nevystavuje na počkání a navíc není vyžadován vždy.
  • Formulář zdravotního posudku od zaměstnavatele*
  • Kartičku pojištěnce
  • Očkovací průkaz (pokud máte)

Ve formuláři musí být vyplněny veškeré identifikační údaje o zaměstnavateli a zaměstnanci. Nesmí chybět ani razítko firmy. S sebou je dobré mít i seznam užívaných léků a samozřejmě zdravotní pomůcky (brýle, naslouchátko apod.), pokud je pacient vlastní a využívá.

3. Jak by měla vypadat vstupní prohlídka?

Na prohlídku s sebou vezměte ranní moč. V prvé řadě si od vás doktor vyslechne rodinnou anamnézu, prodělané nemoci, úrazy či operace. Kontrolovat bude i očkování. Následně by vám měl provést vyšetření zraku a sluchu, změření hmotnosti, výšky a krevního tlaku, popř. natočit EKG. Někdy se odebírá i krev.

4. Kdy můžete na vstupní prohlídku k obvodnímu lékaři?

Na pracovnělékařské prohlídky můžete ke svému obvodnímu lékaři pouze v případě, že jde o nerizikové zaměstnání (pracovní kategorie 1). Dále pak také, pokud zaměstnavatel nemá vlastního závodního lékaře, čili poskytovatele pracovnělékařských služeb, a váš obvodní lékař takovým poskytovatelem je.

5. Je nutná vstupní prohlídka u DPČ a DPP?

Ano, pokud je práce, o kterou se daná osoba uchází, zdravotně riziková (pracovní kategorie 2, 3 nebo 4) anebo je zdravotní způsobilost pro její výkon stanovena zvláštními předpisy.

6. Kolik stojí vstupní prohlídka a kdo ji platí?

Každý lékař má jasně stanovenou cenu jednotlivých pracovnělékařských prohlídek. Vstupní se obvykle pohybuje v tom samém rozmezí jako výpis ze zdravotní dokumentace, čili 200 – 500 Kč. Poplatek za výpis a úhradu prohlídky má proplácet zaměstnavatel.

7. Pozná se na vstupní prohlídce těhotenství?

Ano, může se poznat, ale lékař by zjištění zaměstnavateli neměl až na výjimky sdělovat. Zaměstnavatel by na druhou stranu vyšetření ohledně těhotenství ani neměl požadovat, neboť by se jednalo o diskriminaci a protiprávní jednání.

Výjimky a nutnost gynekologického vyšetření a potvrzení toho, zda žena není těhotná, platí pouze v případě, kdy se uchází o pozici, která je ze zdravotního hlediska naprosto nevhodná pro těhotné – radiologická oddělení, manipulace s těžkými břemeny, výroba a zpracování výbušnin, těžba v podzemí apod. 

8. Co když vstupní prohlídku odmítnu?

Pokud prohlídku nastupující zaměstnanec odmítne, je brán jako zdravotně nezpůsobilý.

Rozhodně by neměl být přijat, jelikož podle § 103 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané či rizikové práce, na které není zdravotně způsobilý.

Pokuty se pro zaměstnavatele při takovém porušení pohybují od 50 000 do 3 000 000 korun.

co má zahrnovat preventivní prohlídka – VZP ČR

Jak často se má dělat při preventivní prohlídce u praktického lékaře EKG? Předpokládal jsem, že mi ho udělá, ale prý je to zbytečné, když jsem na něm byl loni – to jsem měl přechodně nějaké potíže, ale EKG bylo v pořádku.

Na vyšetření EKG má pacient v rámci všeobecné preventivní prohlídky u praktického lékaře nárok ve 40 letech a pak každé 4 roky. Tak to stanoví vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 70/2012 Sb.

Při preventivní prohlídce má ale lékař zkontrolovat a zhodnotit výsledky vyhláškou předepsaných vyšetření, a pokud nebyla v předepsaných termínech provedena, má tato vyšetření zajistit.

Proto jestliže jste absolvoval v loňském roce vyšetření EKG s negativním výsledkem (tj. že vše je v pořádku) a váš praktický lékař má tento výsledek k dispozici, není důvod vám EKG dělat znovu v rámci preventivní prohlídky.

Naopak kdyby k tomu byl zdravotní důvod, pošle vás na vyšetření hned a bez ohledu na zmíněný interval stanovený pro preventivní péči; tato lékařem indikovaná vyšetření samozřejmě VZP plně hradí.

Stejně tak má lékař při preventivní prohlídce zkontrolovat výsledky, resp.

zajistit vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů (při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku) a vyšetření glykemie (rovněž při první všeobecné preventivní prohlídce, poté ve 30 letech a pak od 40 let věku ve dvouletých intervalech). Opět to znamená, že např. u pacienta nad 40 let, který je dispenzarizován a pravidelně vyšetřován jako diabetik, není nutné dělat vyšetření glykémie při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře. Novinkou zařazenou do preventivních prohlídek od října 2016 je vyšetření týkající se funkce ledvin (laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace). Má se provádět ve čtyřletých intervalech u pacientů od 50 let věku, kteří trpí diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi.

Vždy je obsahem preventivní prohlídky doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika. Lékaře bude zajímat hlavně výskyt kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, diabetu, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění v rodině a také výskyt závislostí.

Vždy má provést kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění BMI a orientační vyšetření zraku a sluchu.

Při každé preventivní prohlídce má dělat orientační vyšetření moči diagnostickým papírkem a má také zkontrolovat očkování.

V rámci onkologické prevence má být při preventivní prohlídce vyšetřena kůže – pokud máte podezřelá znaménka, raději na ně upozorněte.

Jestliže lékař vyhodnotí pacienta z hlediska rodinné, osobní a pracovní anamnézy jako rizikového, tak má provést vyšetření per rectum, u mužů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování.

U žen od 45 let věku má praktický lékař při preventivní prohlídce ověřit, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních 2 let (a pokud ne, odeslat ji na něj), u osob nad 50 let pak má zajistit stanovení okultního krvácení ve stolici, ev.

provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let. Zde je zmiňované ověřování namístě zejména s ohledem na to, že na mamografii či kolonoskopii může vydat žádanku též gynekolog.

Proto je vhodné si po vyšetření nález vyžádat a dát kopii i druhému z nich – příslušné screeningové pracoviště jinak výsledek odesílá jen tomu lékaři, který vystavil žádanku.

Připomínáme, že všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře se provádí a pojišťovna ji plně hradí jednou za 2 roky (po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky).

Preventivní vyšetření u lékaře aneb Na co všechno máme nárok zdarma

Podceňování prevence se nevyplácí. Foto: Profimedia.cz

Úroveň českého zdravotnictví je velmi vysoká, zvlášť z pohledu špičkových zařízení různých medicínských oborů poskytujících zdravotní péči, jejíž kvalita i výsledky se vyrovnají nejlepším zahraničním klinikám.

Ačkoliv je u nás utvořen funkční systém prevence, neumíme jej zcela využívat. Na straně chybujících jsou jak samotní lidé, tak někdy bohužel i praktičtí lékaři. U lidí je největší chybou, že nechodí na preventivní prohlídky, na které mají ze zákona zdarma nárok.

„Například v oblasti onkologické prevence se pravidelných mamografických vyšetření účastní cca 45 % žen, které na to mají ze zákona po 45. roce věku nárok.

Stejně tak na prohlídky ohledně karcinomu děložního hrdla – tedy opět čistě ženskou záležitost – chodí mezi 45–50 % klientek VZP.

Ovšem už například u kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku), kde se prohlídky týkají jak žen, tak mužů, je účast jen cca 10 %,” upozorňuje tiskový mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý.

Lékaři jsou pak někdy nedůslední a nezodpovědní, jelikož neprovádějí prohlídky tak, jak mají. Přitom pokud nemocný i praktický lékař podcení samotné vyšetření, důsledky mohou být katastrofální. A je jedno, zda se jedná o pozdě odhalené onkologické onemocnění či neléčený vysoký krevní tlak, arytmie nebo vysoká hladina glykémie apod.

Což potvrzuje i příběh šedesátiletého Jana, který ke svému lékaři sice pravidelně chodil, ale lékař zcela podcenil jak jeho rodinnou anamnézu, tak pravidelné vyšetření, ale posléze i prvotní příznaky upozorňující na ischemickou chorobu srdeční.

Vlivem dlouhodobé neléčené hypertenze (vysokého krevního tlaku) tak prodělal akutní infarkt myokardu.

 Po změně praktického lékaře, kdy již měl srovnání, byl naprosto šokován, jak předchozí lékař, jemuž celou řadu let důvěřoval, preventivní vyšetření podceňoval.

Podceňování prevence v oblasti kardiovaskulárního onemocnění dokazují i statistiky. „Každý rok je pro akutní infarkt myokardu hospitalizováno přes 22 000 osob a téměř 6500 z nich na koronární příhodu zemře.

Včasnou prevencí by přitom bylo možné tuto nepříznivou situaci podstatně zlepšit a snížit počet akutních příhod o dalších 30 %,” upozorňuje Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., zČeské společnosti pro aterosklerózu a 3.

interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Čtyřicetiletý manažer Alex má ale zcela jinou zkušenost. Nikdy neměl žádné větší zdravotní problémy, a tak na preventivní prohlídky k lékaři v zásadě nechodil.

Bohužel k lékaři vlivem množství práce nezašel ani v okamžiku, kdy už se necítil příliš fit a začal na sobě pozorovat určité změny jako neustálou žízeň, svědivost kůže a celkovou únavu.

Vlivem podcenění situace upadl do hypoglykemického šoku a celé měsíce posléze bojoval v nemocnici o přežití. Svůj boj vyhrál, ale do konce života si již ponese následky.

Pokud bude mít jedinec pocit, že lékař jeho prohlídky neprovádí dostatečně důsledně a v souladu s vyhláškou ministerstva zdravotnictví, neměl by nad tím mávnout rukou! „S lékařskou péčí je to podobné jako třeba s psychologem, advokátem apod.

Když k němu člověk nemá plnou důvěru, nemůže to fungovat. Vždy je tedy lepší změnit lékaře.

A pokud klient ve svém okolí nezná jiného lékaře, pak se může obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která mu pomůže se zajištěním jiného registrujícího lékaře,” radí Oldřich Tichý.

Na lékaře je možné si i stěžovat. V první řadě zřizovateli daného zdravotnického zařízení (je-li to někdo jiný než ten jeden konkrétní lékař), následně se pacienti mohou obrátit na zdravotní pojišťovnu, případně na Českou lékařskou komoru.

Každý by si měl uvědomit, že se jedná o jeho zdraví, tedy to nejcennější, co má, a pokud nezačne sám jednat, ať už odchodem od lékaře, či si stížností, pak ubližuje především sám sobě a nese i plnou zodpovědnost za své rozhodnutí. Totéž ale platí i při ignorování preventivních prohlídek samotnými nemocnými. Pokud tak činí, pak musí i následně přijmout zodpovědnost za důsledky svých rozhodnutí a nesmí házet vinu na lékaře či své okolí.

Preventivní prohlídky provádí v pravidelných intervalech registrující lékaři primární péče (praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař a gynekolog a porodník) u osob, jež ještě žádné příznaky postižení zdravotního stavu nepociťují.

Obecně mají lidé nárok na:

  • Všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře – 1x za dva roky (děti do tří let u praktického lékaře pro děti a dorost častěji, od tří let pak rovněž ve dvouletých intervalech)
  • Gynekologickou preventivní prohlídku – každoročně od 15 let, palpační a cytologické vyšetření
  • Stomatologickou prohlídku – 2x ročně, kdy je prevence zaměřena na zachování vlastního chrupu a oddálení časového horizontu pro zhotovení zubních náhrad, tedy i zaměření na správnou hygienu, čímž se předejde kazivosti nebo například vzniku paradontózy
Zajímavé:  Quinou - Vše o zdraví

V rámci preventivní prohlídky lékař provede vyšetření: zraku, sluchu, moči, cholesterolu a glykémie – prevence metabolických onemocnění, změří krevní tlak a EKG ve 40 letech věku – prevence kardiovaskulárních onemocnění. Dále pak doplní anamnézu, zkontroluje očkování a provede vyšetření v rámci onkologické prevence, a to podle zhodnocení rodinné anamnézy.

Pak je možné provést i kontrolu: kůže, per rectum (vyšetření konečníku), vyšetření varlat nebo prsů.

Nárok na screeningové programy:

– velmi důležité je screeningové vyšetření podstoupit v akreditovaných pracovištích. Jedině zde pacienti budou mít 100% jistotu, že jim bylo vyšetření provedeno opravdovými odborníky s nejlepšími zkušenostmi.

  • Screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích – od 45 let 1x za dva roky, seznam pracovišť pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven naleznete ZDE!
  • Screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let 1x ročně; od 55 let 1x za dva roky tento test nebo screeningová kolonoskopie na akreditovaných pracovištích 1x za 10 let, seznam pracovišť pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven naleznete ZDE!
  • Screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla na akreditovaných pracovištích – od 15 let 1x ročně, seznam pracovišť pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven naleznete ZDE!

Preventivní prohlídky – ženy 18–35 let 

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • jedenkrát ročně preventivní gynekologická prohlídka
  • v 18 a ve 30 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • v 18 letech kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
  • od 25 let klinické vyšetření prsů (při pozitivní rodinné anamnéze nebo při jiných rizikových faktorech)

Preventivní prohlídky – ženy 35–50 let

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • jedenkrát ročně preventivní gynekologická prohlídka
  • ve 40 a 50 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • ve 40 letech a dále každé dva roky kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
  • ve 40 letech a dále každé čtyři roky vyšetření EKG
  • od 45 let a dále každé dva roky mamografické vyšetření

Preventivní prohlídky – ženy 50 let a starší

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • jedenkrát ročně preventivní gynekologická prohlídka
  • každé dva roky mamografické vyšetření
  • od 50 do 55 let jednou za rok test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let jednou za dva roky test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let a dále každých deset let endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
  • v 60 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi

Preventivní prohlídky – muži 18–35 let

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • v 18 a ve 30 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • v 18 letech kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)

Preventivní prohlídky – muži 35–50 let

  • každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • ve 40 a 50 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • ve 40 letech a dále každé dva roky kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
  • ve 40 letech a dále každé čtyři roky vyšetření EKG

Preventivní prohlídky – muži 50 let a starší

  • každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • od 50 do 55 let jednou za rok test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let jednou za dva roky test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let a dále každých deset let endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
  • v 60 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi

Více informací naleznete na www.prevence4U2.cz.

Hlavní zprávy

Určit správnou diagnózu je někdy detektivka, říká lékařka | Zdraví

Lidovky.cz: Jste zastánkyní celostní medicíny: neřešíte pouze příznaky a medikaci, ale i pacientův životní styl, návyky či psychosomatiku. Jakou otázku položíte novému pacientovi jako první?Vždycky řeknu: „Dobrý den, proč jste k nám přišel?“ Pacient začne povídat a já pokládám doplňující otázky.

Lidovky.cz: Co je nejdůležitější od pacienta zjistit?Ptám se ho na celkovou anamnézu, tedy jestli v minulosti vážněji nestonal, dále na nemoci, se kterými se trvale léčí, operace, úrazy, předchozí vyšetření, léky, které užívá, nebo na alergie.

Také chci vědět, jestli kouří nebo jak je na tom s alkoholem. A nakonec se doptávám na problémy, které by třeba pacient mohl mít, ale o kterých se sám nezmínil.

Během vyšetření pak můžeme dojít i k věcem, které s problémem samým zdánlivě nesouvisejí a mohou být zcela jiné než zdravotní povahy.

Lidovky.cz: Proč je pro vás tak důležité všechny tyto informace získat?Celé to má jeden prostý důvod: podrobná anamnéza, tedy dostatek přesných vstupních informací, tvoří podle mého názoru asi 70 % správné diagnózy.

Ale žádný pacient neřekne lékaři sám od sebe vše. Aby mi pacient tyto informace dal, musím si nejdříve získat jeho důvěru. A protože každý člověk je jiný a vyžaduje odlišný přístup, musím pokaždé postupovat trochu jinak.

Lidovky.cz: Jak na to pacienti reagují?Někteří jsou překvapení, že se jich ptám na tolik věcí, a co všechno mne zajímá. Diví se, protože se s takovým přístupem ještě nesetkali. Vysvětlím jim, že čím víc toho o nich a o jejich problémech, a to nejen těch zdravotních, dozvím, tím spíš přijdu na příčinou jejich potíží a dokážu jim účinně pomoci.

Lidovky.cz: Jak často se stává, že pacient má ve skutečnosti jiný problém, než s jakým přijde k vám do ordinace?Poměrně často.

Mnohdy začínám u problému, který spadá do mé kompetence, ale během anamnézy narazím na spoustu dalších a ten původní se ukáže jako pouhá špička ledovce. Zjistit, co pacienta trápí, je pak vyložená detektivka.

Nezřídka jde o potíže, s nimiž se pacient nesvěřil ani svému praktickému lékaři a které si řeší jen sám se sebou, pokud vůbec.

Lidovky.cz: Mohla byste uvést příklad?Stává se, že pacient přijde kvůli škrábání v krku, jenže já zjistím, že příčinou není infekce, nýbrž gastroezofageální reflux, tedy zvýšená sekrece žaludečních šťáv a jejich pronikání do jícnu a do někdy i do horních cest dýchacích.

Reflux poté řeším ve spolupráci s gastroenterologem a s pacientem zároveň proberu problémy, které jsou psychosomatického rázu, případně mu doporučím psychologické vyšetření, a má-li pacient důvěru k alternativním metodám, jako je třeba reiki, nebráním mu v tom.

Nejít k jádru věci, neřešit primární příčinu potíží a jen předepisovat léky nebo doporučovat dietní a režimová opatření by podle mého názoru totiž byla chyba.

Lidovky.cz: Zmínila jste psychosomatiku. Jaká část zdravotních problémů, které léčíte, má psychosomatický původ?Řekla bych, že zhruba 80–90 procent.

Lidovky.cz: O jaká onemocnění a komplikace se jedná?Z celé řady jich zmíním jen pár: reflux je přímo vzorový případ, dále sem spadají různá onemocnění, jejichž příčinou je nadměrná psychická nebo pracovní zátěž, nepravidelná životospráva a dlouhodobý stres, kterému jsme dnes vystaveni prakticky všichni včetně malých dětí.

Málokdo dokáže dlouhodobou psychickou zátěž zvládat s nadhledem a, jak se říká, v pohodě. Konkrétně chronický stres může být hlavní příčinou vzniku hypertenze, opakovaných bolestí hlavy, chronické únavy, poruch imunity atd. I tinnitus může souviset s nadměrnou zátěží a často se při stresu, nedostatku spánku a přetížení zhoršuje.

Zkrátka, žijeme v hektické době a náš životní styl si bere svou daň.

Lidovky.cz: Zmínila jste tinnitus, onemocnění, u kterého není známa příčina a jež nelze vyléčit. Co mohou pacienti dělat, aby ho zmírnili?Dovolím si dvě upřesnění. Zaprvé, tinnitus není nemoc, ale příznak.

Po jeho příčině musí lékař pátrat, v první řadě musí zjistit, není-li závažná, například nejde-li o nádor vestibulárního nervu nebo třeba zúžení tepny, která vede krev do mozku. Zadruhé, v některých případech lze tinnitus léčebně zmírnit nebo odstranit.

Pacientovi, který trpí tinnitem, nejdříve provedeme komplexní ORL a audiologické vyšetření. Doporučíme interní vyšetření včetně odběrů krve a stanovení spektra lipidů v séru, dále ultrazvukové vyšetření karotických a vertebrálních tepen, které vedou krev do hlavy, případně neurologické vyšetření.

Pacienta pošleme také na rentgen krční páteře a po konzultaci s internistou a neurologem doporučíme podle výsledků vyšetření léčbu.

Lidovky.cz: Vedle klasické medikace používáte také alternativní postupy, do kterých spadají mj. homeopatické léky nebo přírodní přípravky, prodávané oficiálně jako doplňky stravy. Má to výsledky?Ano, v opodstatněných případech je používám a výsledky se skutečně často dostaví.

Lidovky.cz: Co nejčastěji pacientům místo léků navrhujete?Různé bylinky nebo bylinné éterické oleje. Vlažný odvar ze šalvěje nebo řepíku je výborný na kloktání a výplachy úst při zánětu hltanu a krčních mandlí.

Esenciální olej z tea tree, u nás známého pod názvem kajeput střídavolistý nebo čajovník australský představuje vynikající antiseptikum a antimykotikum, ale musí se používat ve velmi nízkých dávkách, například dvě kapky do decilitru vody doporučuji k výplachům úst u dospělých s kvasinkovou infekcí v dutině ústní a hltanu. Eukalyptový esenciální olej se zase skvěle hodí k inhalacím při infekcích dýchacích cest, ovšem i ten se musí používat s obezřetností a silně zředěný. Levandulový esenciální olej kromě uklidňujících účinků uvolňuje organismus a zlepšuje spánek, neředěný navíc výtečně pomáhá zahojit kožní spáleniny.

Lidovky.cz: Jak jste se k homeopatii dostala?Začala jsem je doporučovat jeden homeopatický preparát po konzultaci s dětskou lékařkou, která se homeopatií zabývá a má s ní dobré zkušenosti, a nasazuji ho při stejných indikacích jako ona.

Ačkoli homeopatika využívám spíše okrajově, vůči homeopatii nemám předsudky a respektuji, že někteří mí pacienti chodí i k homeopatům.

Homeopatii považuji za velice ohleduplnou, jemnou, šetrnou metodu, kterou lze kombinovat alopatií, a nebráním se ničemu, co pacientovi pomáhá, nejde-li o vyložené šarlatánství.

Lidovky.cz: Jak byste vysvětlila, že některé z podávaných homeopatik nemají žádné účinné látky, a přesto zabírají?Nejsem lékař-homeopat, takže se k tomu nemůžu odborně vyjádřit; ale myslím, pokud pacient lékaři a předepsanému prostředku věří, mohou správně vybraná homeopatika v některých případech pacientovi pomáhat.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector