Leukocity – Vše o zdraví

Začneme krevním obrazem a zánětlivými markery, vyšetřeními, se kterými se potkal snad naprosto každý bez výjimky.

V sadě vyšetřovacích hodnot by rozhodně neměla chybět tehdy, pokud je důvodem vyšetřování známý stav měňák, tedy „mě ňák není dobře“. V přehledu mimo jiné najdete i cenu za provedení pro případ, kdybyste si je vyžádali jako samoplátci.

Krevní obraz

Hematokrit (HT, Htc),

Norma: muži 0,39-0,49, ženy 35-45, u sportovců lépe nad 0,4, přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš než je norma.Poměr masy červených krvinek oproti zbytku krevního objemu (tj. 0,4 = 40%).

Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Hemoglobin (Hb)

  • Norma: muži 132 – 173 g/l, ženy 117-155 g/lu sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů
  • Hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.

Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení) Leukocity - Vše o zdraví

Erytrocyty (ery)

Norma: muži 4,2 – 5,8 mil./ml, ženy 3,5-2,18 milionů/mlPočet erytrocytů (červených krvinek) v objemové jednotce krve

Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Hematokrit, erytrocyty a hemoglobin jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Občas se dokonce červený vynechává a „špatný krevní obraz“ znamená nízký hematokrit a hemoglobin a netýká se dalších další složek.

 Pro vytrvalostní sporty je červený krevní obraz parametrem smrtelně důležitým, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík.

Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“.

Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé. Zhoršení červeného krevního obrazu může mít mnoho příčin, u sportovců vytrvalců je často součástí únavy a přetrénování.

Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet přijetí a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni.

Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti.

Dlužno říci, že v tomto případě nepomůže zvýšení příjmu železa v potravě, protože chybí kapacita, která by ho vestavěla do červených krvinek. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně běžci vytrvalci. Vina se v jejich případě dává navíc ještě mechanickému poškození krevních elementů otřesy při dopadech nohy na podložku.

Druhou příčinou nízkého krevního krevního obrazu bývá (nejen) u sportovců a především u sportovkyň nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin.

Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety (často téměř absolutní) s intenzivním tréninkem.

Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, vyřazeny jsou tu  všechny složky krvetvorby – při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu (železo je důležitou, ale hmotnostně velmi malou složkou hemoglobinu).

Špatný krevní obraz u velmi štíhlé a ambiciozní sportovkyně by měl v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro děvčata postižená tímto psychickým onemocněním charakteristický.

Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které v některých případech dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v krevní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.

Existuje a asi není výjimečný i katastrofický scénář, spojující všechny tři popsané příčiny do jednoho začarovaného kruhu. Viróza vyvolá pokles krevního obrazu.

Předčasný nástup do tréninku s dosud nízkou přenosovou kapacitou způsobí, že závodník trénuje ve vyšších intenzitách (neboť pomaleji už to nejde) a rychleji opotřebovává prořídlé řady erytrocytů.

No a protože usoudí, že během nemoci přibral, ještě si nasadí dietu…

Leukocyty (leu)

Norma: 4,5-11,0 tisíc/mlPočet leukocytů (bílých krvinek) v objemové jednotce krve.

Dynamika: zvýšení v zánětu hodiny až dny, jiné změny v týdnechBílé krvinky zajišťují imunitní odpověď organismu na vnější i vnitřní vlivy. Zvýšení typicky doprovází infekční onemocnění. Bakteriální infekce, tj.

taková, kterou má smysl léčit antibiotiky, je provázena výrazným zvýšením leukocytů, zatím co u virové vzrostou nepatrně a nebo dokonce nepřekročí hranice normy.

Únavové stavy, ke kterým patří i přetrénování, může být provázeno dlouhodobým mírným zvýšením, ale i snížením množství leukocytů v „laboratoři“.

Kromě absolutního počtu všech bílých krvinek se provádí jako navazující složitější vyšetření ještě tzv. diferenciální obraz, popisující procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.

Rozbor „diferenciálu“ je již mimo hloubku tohoto článku a vpravdě i hloubku mých schopností :-).

Stačí si říct, že právě únavové stavy jsou pravidelně provázeny změnami v diferenciálním krevním obraze, i v případech, kdy celkový počet bílých krvinek je normální.

Leukocity - Vše o zdraví

Sedimentace(erytrocytů) (FW)

Norma: muži 2-10, ženy 3-21 mm/1hod

Sedimentace je klasické, poměrně staré a přitom velice rychlé a laciné vyšetření.

Možná právě pro tu láci mám pocit, že se dnes už nepoužívá ani zdaleka tak často jako v dobách nedávno minulých ???? Principem je empirické zjištění, že červené krvinky zdravého člověka ponechané v klidu ve zkumavce usedají na dno mnohem pomaleji než červené krvinky člověka nějak stresovaného. Důvod této změny myslím ještě není úplně objasněn, předpokládá se, že to je změnou povrchového náboje v důsledku navázání protilátek na povrch erytrocytu (či kýho čerta).

Sedimentace je vyšetření velmi citlivé, ale nespecifické – poznáte, že je něco v nepořádku, ale nepoznáte co.

Lehké zvýšení sedimentace (dejme tomu na 20 za první hodinu) může způsobit i vyčerpání či dehydratace po závodě.

Střední zvýšení je typické pro lehčí infekční choroby, bakteriální nákazy opět zvyšují sedimentaci více než virové. Stovková a vyšší sedimentace znamená potom vážný zdravotní problém.

C-reaktivní protein (CRP)

Norma: 0-10 mg/l

Zatím co sedimentace pomalu vychází z módy, CRP jí nenápadně nahrazuje. Na rozdíl od sedimentace by totiž měl být specifičtější. CRP je totiž zjednodušeně řečeno odštěpek bílkoviny, kterou imunitní systém proráží díry do buněčných stěn. Jeho zvýšení tedy znamená, že organismus bojuje s něčím, co má buněčnou stěnu – a viry jak známo buňkami nejsou.

Nejčastěji je to bakteriální infekce, ale stejně tak to může být i zhoubný nádor a nebo parazit.

Právě pro tuto specifitu, umožňující s velkou pravděpodobností  odlišit bakteriální (tedy na antibiotika) infekci od virové (na kterou jsou antibiotika zbytečná) se v poslední době objevují miniaturní přístrojky na stanovení hladiny CRP, podobné těm na glykémii nebo laktát, v ambulancích praktických lékařů.

Pro sportovní účely nemá zřejmě CRP příliš vysokou vypovídací hodnotu. Největší výhodu může přinést v případě rozhodování zda antibiotika ano či ne a tedy o délce tréninkového výpadku.

A ještě důležitá poznámka ke všem zánětlivým markerům dohromady – je dobrým a praktickým zvykem dělat všechny jednoduché krevní markery dohromady. Spolu s ostatními klinickými znaky, jako je horečka či třesavka skládají dohromady obraz,který může být pro některé záněty či nemoci typický.

Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský

Co říká krevní obraz o vašem zdraví a kdy se používá?

Není to tak dávno, kdy lékaři určovali diagnózu pomocí pozorování a odpovědí pacientů na otázky. Dnes máme na výběr širokou škálu testovacích možností, přičemž mezi nejzákladnější patří vyšetření krevního obrazu.

Leukocity - Vše o zdraví Vyšetření krevního obrazu pomůže lékaři včas zjistit změny v počtu krevních buněk.

Kdy se krevní obraz používá?

Krevní obraz je běžně prováděný krevní test, který je součástí každého celkového vyšetření. Provádí se v případě onemocnění, v rámci preventivní prohlídky nebo jako součást předoperační přípravy. Na test vás mohou poslat lékaři všech specializací.

K čemu krevní obraz slouží?

Vyšetření krevního obrazu pomůže lékaři včas zjistit změny v počtu krevních buněk. Odchylky upozorní například na probíhající infekci v těle nebo na onemocnění krvetvorných orgánů (např. na leukémii). Krev může ukázat změny dávno předtím, než se nemoc projeví navenek, a lékař tak může díky jejímu rozboru včas nasadit vhodnou léčbu.

Zajímavé:  Laparoskopie žlučníku - Vše o zdraví

Jak se krevní obraz odebírá?

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Odběr krve obvykle provádí vyškolená zdravotní sestra. Krev se odebírá nejčastěji ze žil v loketní jamce.

Vzorky se shromažďují a transportují do laboratoře v plastikových zkumavkách opatřených štítkem s identifikačními údaji. Vyšetření krve pak provádí specializované laboratoře nebo oddělení hematologie pomocí automatických analyzátorů.

Když výsledky z analyzátoru poukazují na možné onkologické onemocnění, vzorky se dále pozorují v mikroskopu. Výsledek je k dispozici obvykle do několika hodin.

Co můžeme z krevního obrazu přečíst?

Zde je seznam základních parametrů krevního obrazu spolu s normálními hodnotami a jejich významem:

  • Leukocyty (WBC) neboli bílé krvinky (4–10 miliard v 1 litru krve) pomáhají v boji proti infekcím. Zvýšení jejich počtu je nejčastěji způsobeno infekcí, zánětem a někdy onkologickými onemocněními. Příliš malé množství bílých krvinek může být způsobeno určitými léky, některými virovými infekcemi nebo selháním funkce kostní dřeně. Diferenciální rozpočet leukocytů stanovuje zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek (neutrofilů, lymfocytů, monocytů, eozinofilů, bazofilů). Nesrovnalosti v tomto testu mohou signalizovat infekci, zánět, alergii a jiné zdravotní problémy.
  • Erytrocyty (Ery) neboli červené krvinky (3,8–5,8 bilionu/l krve) jsou zodpovědné za transport kyslíku a oxidu uhličitého v těle.
  • Hemoglobin (HGB; ženy: 120–160, muži: 135–175 g/l krve) je krevní barvivo v červených krvinkách, hodnoty vyjadřují jeho hmotnost v jednom litru krvi. Množství hemoglobinu a počet červených krvinek klesá při chudokrevnosti, která je nejčastěji způsobená nedostatkem železa, ale také krvácením a jinými stavy. Zvýšené hodnoty mohou být známkou dehydratace, nemocí plic, srdce nebo ledvin.
  • Hematokrit HCT (0,36–0,52 l/l) je poměr objemu erytrocytů k celkovému objemu krve.  
  • Střední objem erytrocytů (MCV; 77–91 fl) je průměrný objem jednoho erytrocytu. Některé druhy anémií charakterizují zvětšené červené krvinky, makrocyty (při nedostatku vitaminu B12 nebo kyseliny listové), při jiných se naopak jejich velikost zmenšuje (z nedostatku železa nebo vrozeně). Zvětšené krvinky jsou časté také při nadužívání alkoholu.
  • Trombocyty (PLT) neboli krevní destičky (140–400 miliard/l krve) kontrolují krvácení tím, že pomáhají tvořit sraženiny. Zvýšené počty krevních destiček se mohou objevit při infekcích nebo po krvácení, a naopak jejich snížený počet je typický při poruchách krvetvorby, při určitých autoimunitních onemocněních (při nich se tvoří protilátky proti buňkám vlastního těla). Velmi snížený počet ohrožuje krvácením, zvýšený naopak tvorbou krevní sraženiny.

Co byste ještě měli vědět o krevním obraze?

Pokud váš lékař říká, že jste v pořádku, ale výsledky vašich testů jsou poněkud odlišné od zde uvedeného rozsahu, nemusíte se znepokojovat. Různé laboratoře mají lehce různé referenční meze.

Normální hodnoty pro kojence a děti se také liší od normálních hodnot pro dospělé. Laboratoř poskytne referenční rozsahy pro různé věkové skupiny.

Navíc malé odchylky ve vašich naměřených hodnotách nemusejí znamenat závažné onemocnění.

Mnoho stavů může mít za následek zvýšení nebo snížení počtu buněčných populací. Některé z nich mohou vyžadovat léčbu. Výsledky vyšetření krevního obrazu se porovnávají s dalšími testy a kombinace nálezů skládá obraz vašeho onemocnění. Výsledky proto vždy konzultujte se svým lékařem.

(eba)

Zdroj:

https://www.webmd.com/a-to-z-guides/complete-blood-count#1

Předoperační vyšetření Trombocyty zvysene Červené krvinky v moči Zvýšené trombocyty Málo krevních destiček Líbil se vám článek? ANO NE Prohlubeň na stehně

Dobrý den, pane doktore, je mi třicet let, jsem poměrně štíhlá. Někdy v létě…

Bolesti břicha

Dobrý den, asi tak 3 dny zpět mě začalo silně bolet na pravé straně v úrovni…

Hypervitaminóza K

Dobrý den, mám 9měsíčního syna, od dovršeného 6.měsíce dostává příkrmy (do té…

Listerioza

Dobrý den, manželka je ve 12 tt a včera jsme na návštěvě nevědomky jedli sýr…

Bolest pod žebry

Dobrý den. Je mi 15 let. Po skákání na trampoline mě zacalo pichat v trojúhelníku…

Modré barvivo E133

Dobrý den, všiml jsem si že už 2 dny mám namodralou stolici respektive modrou…

ALS obsese

Dobrý den, děkuji moc za odpověď na včerejší dotaz, ještě bych si dovolil…

Leukocyty

Co je vyšetřováno? Bílé krvinky zvané leukocyty jsou buňky, které se vyskytují v krvi, lymfatickém systému a tkáních. Jsou důležitou součástí obranného systému organismu.

Pomáhají chránit před infekcí, hraj&´ roli v zánětu, alergické reakci, chrání před vznikem rakoviny. Vyšetření leukocytů měří celkový počet leukocytů ve vyšetřovaném vzorku krve.

Je součástí vyšetření krevního obrazu, který se často používá při hodnocení celkového zdravotního stavu.

Krev se skládá z tekuté složky – krevní plazmy a několika typů krvinek. Kromě leukocytů také z červených krvinek (erytrocytů) a krevních destiček (trombocytů). Jsou produkovány v kostní dřeni a následně uvolňovány do krevního oběhu. Leukocyty dělíme na pět typů, z nichž každý typ má svoji odlišnou funkci.

Granulocyty jsou skupina tří typů leukocytů, které mají v cytoplazmě granula. Granula obsahují chemické látky a substance, které se podílejí na imunitní odpovědi.

Mezi granulocyty řadíme neutrofily, které tvoř&´ největší počet cirkulujících leukocytů. Dále eosinofily a bazofily. Zbylé dva typy leukocytů jsou monocyty a lymfocyty.

Lymfocyty se dále dělí na B-lymfocyty, které produkují protilátky (imunoglobuliny), T-lymfocyty a přirozené zabíječe – natural killer (NK buňky).

Pokud je kdekoliv v těle infekce nebo zánět, kostní dřeň produkuje více leukocytů a uvolňuje je do krve. Složitým procesem se pohybují k místu infekce nebo zánětu. Po odeznění stavu se sníží tvorba leukocytů v kostní dřeni a jejich počet v krvi klesne na normální hodnotu.

Kromě infekce a zánětu je ještě celá řada stavů, které mohou ovlivnit tvorbu leukocytů v kostní dřeni, nebo dobu přežívání leukocytů v krvi. Jedná se o zhoubná nádorová onemocnění, onemocnění imunitního systému, která mohou zvyšovat nebo snižovat počet leukocytů v krvi.

V&´sledky vyšetření leukocytů se hodnotí v souvislosti s výsledky ostatních testů, které jsou součástí vyšetření krevního obrazu a mohou upozornit na zdravotní problém.

Výsledky jsou také často porovnávány s výsledky doplňujících vyšetření – diferenciálního rozpočtu leukocytů a vyšetření nátěru periferní krve (toto vyšetření je známo také pod názvem mikroskopický diferenciální rozpočet leukocytů).

Výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů informují o tom, kterého typu leukocytů je více, nebo méně, vyšetření nátěru periferní krve pak o přítomnosti abnormálních a/nebo nezralých populací leukocytů.

Obr.: Normální nález při mikroskopickém vyšetření nátěru periferní krve. Většina zobrazených krvinek jsou červené krvinky, ve střední části obrázku jsou dvě bílé krvinky (neutrofilní segmenty – Segmented Neutrophils). Krevní destičky (Platelets) je jeví jako malé fialové tečky.

Pokud výsledky nejsou v pořádku, je možno hledat příčinu pomocí celé řady vyšetření. O tom, která vyšetření je nezbytné provést, se lékař rozhoduje podle klinických příznaků a projevů, osobní anamnézy a výsledků klinického vyšetření. Pro zhodnocení stavu kostní dřeně je nutné provést bioptické vyšetření kostní dřeně.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán? Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu,(děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

  • Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.
  • Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?
  • Příprava není nutná.

Nová odhalení o následcích koronaviru na zdraví. Může vyvolat i cukrovku

SARS-CoV-2 vyvolal na vědeckém poli záplavu výzkumů, studií a odborných textů. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje takových publikací skoro 15 tisíc. Přesto zůstává nový koronavirus i nemoc, kterou způsobuje, v mnoha ohledech velkou neznámou. Dlouhodobé zdravotní dopady se navíc mohou studovat ještě roky.

Zajímavé:  Oleandr otrava - Vše o zdraví

Už nyní ale z množství dat vyplývá, že jde o mnohem víc než předvídatelný a jednoduchý respirační virus, který zasahuje pouze dýchací soustavu.

Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet nedávno popsala covid-19 nejen jako onemocnění dýchacích cest, ale také jako cévní nemoc. Vědci zdravotní potíže pacientů spojují s množením viru v endoteliálních buňkách. Ty tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Uvádí přitom příklad 71letého muže s transplantovanou ledvinou, u kterého byla diagnostikována nemoc covid-19, a který následně zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval právě v endoteliálních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliálními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selhání mnoha orgánů se objevilo také u 58leté obézní ženy, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. Také u ní odborníci našli zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že se při covid-19 jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 – enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. To by vysvětlovalo, proč se nemoc projevuje tolika různými symptomy.

„Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2.

 Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,“ uvedl šéf amerického centra pro zdravotnické inovace Russell Medford.

Otazníky už dříve vyvolával další ze symptomů nemocných – četné krevní sraženiny. Washington Post už koncem dubna informoval o tom, že jsou podle amerických lékařů právě sraženiny odpovědné za významnou část úmrtí. V univerzitní nemocnici v Atlantě byly zjištěny až u 40 procent nakažených.

Při pitvách obětí koronaviru byly v jejich plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, napsal server.

I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou covid-19.

 Vysvětluje to podle nich také to, proč část nakažených zemřela doma.

Server MIT Technology Review v souvislosti s krevními sraženinami upozornil zejména na zvýšené riziko mrtvic, které se objevují i u mladších pacientů.

Virus ale může způsobovat i některé neurologické potíže a symptomy – část pacientů s covid-19 si například stěžuje na ztrátu čichu a chuti.

Jedna ze studií, kterou server cituje, takový jev detekovala dokonce u 65 procent pozitivně testovaných.

Další z nových poznatků o koronaviru naznačují, že může poškozovat buňky, které produkují inzulín. Upozornil na to časopis Nature.

Jedním z pacientů, u kterého se v souvislosti s covid-19 vyvinul diabetes, je 18letý student Finn Gnadt z německého Kielu. Koronavirem se podle Nature nakazil v půlce dubna, ačkoliv nepociťoval žádné příznaky. Později se u něj ale objevilo náhlé vyčerpání a neustálá žízeň. Začátkem května mu lékaři diagnostikovali diabetes prvního stupně, který se podle nich rozvinul právě kvůli koronaviru.

Většina diabetiků se potýká s tím, že jim buňky slinivky břišní, které produkují potřebný inzulin, zničí vlastní imunitní systém.

Ošetřující lékař Finna Gnadta je ale přesvědčený, že je v tomto případě zdevastoval virus. Odborníků, podle kterých virus skutečně diabetes může podnítit, přitom přibývá.

Doposud se přitom o cukrovce mluvilo spíše jako o jednom z faktorů, který naopak zhoršuje průběh covidu.

U většiny lidí s touto nemocí vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. V případě německého studenta podle jeho lékaře tyto buňky zničil virus.

„Cukrovka je při nákaze covidem jako dynamit,“ řekl pro Nature vědec Paul Zimmet z australské Monash University v Melbourne, který se nyní na spojení mezi oběma chorobami zaměřil.

Jiní vědci však připomínají, že je třeba záležitost ještě zkoumat. „Počty okolo diabetu s předchozím onemocněním covid-19 musíme sledovat a posoudit, zda se čísla zvyšují, či naopak snižují oproti běžným hodnotám,“ řekl Naveed Sattar z University of Glasgow.

Před covid-19 by se měli mít na pozoru i pacienti s kardiologickými problémy, patří totiž mezi skupiny, kterým hrozí komplikovanější průběh nemoci. Stejně tak by však neměli zanedbávat preventivní kontroly.

„Úplně přímá postižení srdečně-cévního systému ve smyslu fibrilace síní nebo cévních mozkových příhod nejsou, zdá se, tak výrazná – řada pacientů s koronavirem, kteří mají těžký průběh, má spíše žilní trombózy, plicní embolie, ale ne tyhle dvě diagnózy.

Také nemáme moc dat o tom, že by virus přímo napadal srdce. Jsou to spíše druhotné následky a dopad těžkého infekčního průběhu, než že by to bylo primární postižení.

Ale když začne srdce selhávat, prognóza pacientů je neblahá,“ uvedl pro Seznam Zprávy kardiolog a předseda české kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Rizikovými faktory přitom mohou být cukrovka, obezita, kouření či vysoký krevní tlak.

„Z těch, kteří mají nemoc tak vážnou, že virus zasáhne srdce, jich nepřežije už padesát procent,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf kardiologie motolské nemocnice Josef Veselka.

Koronavirus však dokáže znatelně narušit i běžné fungování obranyschopnosti lidí. U části pacientů s covidem se vyvíjí nebezpečná cytokinová bouře. Cytokiny obvykle aktivují bílé krvinky k tomu, aby zabíjely infekční mikroorganismy, zejména bakterie a viry.

Nadměrná produkce cytokinů však ohrožuje zdraví. Generuje vznik nebezpečných toxických látek, které sice usmrtí vše živé, ale současně i vlastní buňky.

Při sepsi dochází k cytokinové bouři, tedy k takové koncentraci zánětových faktorů, při níž poklesne krevní tlak a selžou funkce životně důležitých orgánů.

Jak bouři zabránit, nyní zkoumají třeba vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CEN) univerzity.

„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Jedním dalších průvodních jevů covidu je vyrážka, která byla vypozorována zejména u mladších pacientů a trvala po dobu několika dní.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a přednosty Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3.

 lékařské fakulty UK Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger.

Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Vyrážka pravděpodobně vzniká jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami.

Kožní příznaky covidové infekce se vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí.

Mezi další kožní příznaky nového koronaviru patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách.

Parametry krevního obrazu a diferenciálního počtu leukocytů

Krevní obraz je komplexní soubor výsledků, které spolu úzce souvisí, a jednotlivé výsledky nelze interpretovat bez návaznosti na ostatní hodnoty.

K parametrům krevního obrazu patří WBC (leukocyty), RBC (erytrocyty), HGB (hemoglobin), HCT (hematokrit), MCV (objem erytrocytů), PLT (trombocyty) a související počítané parametry.

Diferenciální počet leukocytů je rozšířený o procentuální a v absolutních hodnotách vyčíslené zastoupení jednotlivých druhů leukocytů, jako jsou neutrofily, lymfocyty, monocyty, eozinofily a bazofily. 

WBC:

K patologickému zvýšení jejich počtu dochází z různých příčin. Leukocytózy se zjišťují u většiny akutních infekcí, nekróz, u otrav, u zhoubných nádorů, při krvácení a hemolýze a u hemoblastóz. Ke snížení počtu leukocytů (leukopenii) dochází u některých těžkých infekcí, u krevních nemocí (např. dřeňové útlumy) a při intoxikaci některými léky.   

RBC:

Zajímavé:  Malé červené tečky na kůži - Vše o zdraví

Fyziologicky zvýšené hodnoty počtu červených krvinek bývají u novorozenců a u lidí žijících delší dobu ve vyšších nadmořských výškách, patologicky vyšší hodnoty se nachází u polycytémia vera, u sekundárních polyglobulií (např.

u vrozených srdečních vad, při chronických průduškových a plicních onemocněních a u některých nádorů).

Snížené hodnoty bývají u vrozených anémií (aplastických, hemolytických) a též u získaných anémií doprovázejících některá onemocnění.

HGB:

Zvýšené hodnoty koncentrace hemoglobinu v krvi se vyskytují u polycytémia vera a u sekundárních polyglobulií (ICHS, plicní choroby, dehydratace a po delším pobytu ve vyšších nadmořských výškách). Snížené hodnoty jsou časté u různých anémií a v období těhotenství.

HCT:

Zvýšené a snížené hodnoty hematokritu se nachází u podobných stavů, u kterých se vyskytuje i abnormální počet červených krvinek.

Je však nutno přihlédnout k anomáliím červené krvinky, zejména mikro- a makrocytární anémie, sférocytózy, talasemie, hypochromií anémie a u srpkovité anémie, kdy dochází ke změnám sedimentačních parametrů oproti normálním hodnotám normocytového hematokritu. Diagnosticky má hematokrit význam zejména u anémií k výpočtu odvozených hodnot červené krvinky.

MCV:

Objem červených krvinek je změněn u různých anomálií červené řady. Diagnosticky slouží hodnota MCV zejména k rozlišení mikrocytárních, makrocytárních a normocytárních anémií.

MCH:

Parametr MCH je ukazatelem středního množství hemoglobinu v erytrocytech. Zvýšené hodnoty MCH se nacházejí u makrocytárních anémií, nízké hodnoty u mikrocytárních anémií.

MCHC:

MCHC udává koncentraci hemoglobinu v erytrocytech. Vyšší hodnoty bývají u hereditární sférocytózy, nižší zpravidla u hypochromních a makrocytárních anémií. 

RDW:

RDW (šíře distribuce erytrocytů) může být ovlivněna přítomnosti různých anomálních forem erytrocytů. Zvýšené hodnoty ukazují na nehomogenitu objemů jednotlivých měřených erytrocytů – anizocytózu. Diagnosticky slouží hodnota RDW zejména k odlišení talasemií od sideropenických anémií.  

PLT:

Zvýšené počty PLT (trombocytů, tedy krevních destiček), tzv. trombocytózy, se nacházejí nejčastěji po splenektomii, u některých myeloproliferativních onemocnění – esenciální trombocytémie, polycytémia vera, počínající chronické myeloidní leukémie, u zánětu aj.

  Snížené počty trombocytů (trombocytopenie) mohou být buď vrozené, nebo získané. Získané trombocytopenie bývají u aplázií kostní dřeně, při intoxikacích, u leukémií, metastáz nádorů do kostní dřeně aj.

Přechodné snížení počtu trombocytů může signalizovat krvácivé stavy, přechodné zvýšení počtu trombocytů bývá po značném fyzickém vypětí a u lidí žijících ve vyšší nadmořské výšce.

  • MPV:
  • MPV (střední objem krevní destičky) diagnosticky slouží k rozlišení mikrotrombocytů a makrotrombocytů u vrozených nebo získaných trombocytopenií či trombocytopatií. 
  • PCT:

PCT (destičkový hematokrit – trombokrit) je analogem ke klasickému hematokritu, zohledňuje ovšem počet a velikost trombocytů. Zvýšené hodnoty se nacházejí u trombocytóz a makrotrombocytóz. Snížené hodnoty mohou být u trombocytopenií a mikrotrombocytóz. 

PDWS:

Parametr PDW reprezentuje šíři nejčetnějších populací trombocytů v histogramu podle jejich objemu. PDW informuje o anizocytóze trombocytů.

PLCR:

Jedná se o procento trombocytů s objemem větším než 12 fl, tedy mladých trombocytů. Snížení hodnoty PLCR může naznačovat utlumení megakaryopoézy.

IPF:

IPF rovněž odráží trombopoetickou schopnost kostní dřeně. Měření se provádí s použitím fluorescenčního značení trombocytů, je velmi citlivé a přesné. Jedná se o parametr důležitý v managementu trombocytopenií.

NRBL:

Normoblasty, jsou nezralé erytrocyty. Za fyziologických podmínek se do periferie vyplavují pouze zralé erytrocyty, v případě patologie (malignita, anemie, hypoxie a pod) se mohou v periferní krvi vyskytnout i normoblasty. Jejich nárůst zde je negativním prognostickým faktorem.

Diferenciální počet leukocytů je vhodným rozšířením základního vyšetření krevního obrazu, především u leukocytóz a leukopenií.

Neutrofily:

Jsou nejpočetnější leukocytární populací. Odpovídají především za nespecifickou imunitu, tedy likvidují vše, co je pro organizmus cizorodé.

Situace, jako například infekce, dokáže stimulovat jejich produkci a vyplavování do krevního oběhu v poměrně krátkém časovém horizontu. V těchto případech se mohou uvolňovat do periferie i mladší, ne plně funkční elementy.

Poločas zralých neutrofilů v periferní krvi je asi 6 hodin. Do poškozených tkání, případně míst infekce, se přesouvají na principu chemotaxe, zde pak eliminují patogeny.

Neutrofílií se označuje stav s počtem neutrofilních segmentů u dospělých osob nad 9,0×109/l periferní krve.

Příčiny vyššího počtu neutrofilů jsou různé, jak parafyziologické stavy (těhotenství, intenzivní fyzická zátěž), infekční (především bakteriální, mykotické, ale i virové a parazitární infekce), přes emocionální vypětí, tumory, výkyv hladiny hormonů, toxiny, vrozené poruchy až po hematologické choroby (myeloproliferace, leukemie, potransfuzní reakce a další). Klinické příznaky pocházejí ze základního onemocnění.

Neutropenie je snížení počtu neutrofilních segmentů v periferní krvi pod 1,5×109/l (u dospělých). Vzniká např.

při poruchách imunity, u infekcí (hepatitidy, spalničky, chřipka, infekční mononukleóza, TBC a další), vrozených (Schwachmanův syndrom, Fanconiho syndrom) či získaných dřeňových útlumů (nedostatek vitamínu B12, kyseliny listové, bílkovin a jiné).

Klinický závažným problémem jsou polékové neutropenie, které vznikají v důsledku různých mechanismům expozici např. penicilinu, tyreostatikům apod. Klinicky se neutropenie projevuje především častými infekty.

Do populace neutrofilů analyzátory řadí neutrofilní segmenty i méně zralé neutrofilní tyče, které jsou plně funkční.

Nezralé granulocyty:

Parametr nezralých granulocytů (IG) umožňuje odhadnout intenzitu granulopoézy, která může být u některých stavů neadekvátně vystupňovaná. U infekcí, malignit ale např. i po podání růstových faktorů (např.

při léčbě výrazné leukopenie) se obrat v kostní dřeni zintenzivní a vyplavují se nezralé granulocyty – metamyelocyty, myelocyty a promyelocyty, které nejsou plně funkční.

  Diagnostický je významná pouze vyšší hodnota IG, nízká hodnota tohoto parametru se diagnosticky nevyužívá. 

Lymfocyty:

Lymfocyty jsou nositeli specifické imunity a jejich vývoj je velmi komplexní a složitý. Pro jejich funkci je důležité vyzrávání a diferenciace v primárních (kostní dřeň, thymus) a sekundárních (lymfatické uzliny, slezina) lymfatických orgánech. Je zajímavostí, že děti často reagují zvýšením počtu lymfocytů na podněty, na které dospělí reagují zvýšením počtů neutrofilů. 

Lymfopenie, tedy pokles počtu pod 1,0×109/l (dospělí) a pod 1,5×109/l (děti) bývá často zastižena u maligních onemocnění, případně u kolagenóz, chemoterapie, radioterapie a další.

Lymfocytóza, u které je počet lymfocytů nad 7,2-9,0×109/l u dětí a nad 4×109/l u dospělých, nebývá vždy doprovázená výrazně zvýšeným počtem leukocytů. Při lymfocytóze je důležité rozlišit, zda se jedná o monoklonální či polyklonální expanzi. Lymfocytózu vídáme u virových a bakteriálních infekcí, alergií, hyposplenizmu, může se vyskytnout u endokrinologických či maligních onemocnění.

Monocyty:

S monocytopenii se setkáváme při léčbě kortikoidy, u aplastické anemie či poruše vyzrávání myelomonocytární linie krvetvorby. Významné snížení počtu monocytů bývá průvodním znakem vlasatobuněčné leukemie.

  1. Monocytózu lze zastihnout u infekčních onemocnění (TBC, syfilis, úzdravná fáze onemocnění), u hematologických onemocnění (neutropenie různého původu, chronické leukemie vycházející s myeloidní linie, myelodisplastický syndrom), případně může nárůst počtu monocytů doprovázet některé další onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida, zánětlivá onemocnění střeva, střádací choroby a další.
  2. Eozinofily:
  3. Eozinofily patří do populace granulocytů (společně s neutrofilními a bazofilními granulocyty).

Eozinofilie je definovaná počtem eozinofilů nad 0,45×109/l periferní krve. Zvýšený počet eozinofilů se vyskytuje např.

u vrozených eozinofílií, hypereozinofilního syndromu, alergických či střevních onemocnění.

Zvýšení jejich počtu je rovněž časté u parazitárních infekcí a u některých nádorových onemocnění, jako jsou lymfomy, epiteliální tumory, melanom, myeloproliferativní nemoci či familiární histiocytóza.

Méně závažným nálezem je eozinopenie, tedy snížení počtu eozinofilů pod referenční mez. Mohou ji způsobit infekce, při nichž dochází ke zvýšenému uvolňování adrenalinu, resp. nadledvinových hormonů.  K poklesu jejich počtu mohou vést také zánětlivé reakce, virózy a febrilní periody.

Bazofily:

Nižší počet bazofilů (bazopenie) se může vyskytovat u akutní revmatické horečky, při kopřivce, po léčbě antihistaminiky za stresu apod. Významnější je nález počtu bazofilů na 0,1×109/l v periferní krvi (bazofilie).

Příčinou může být alergická reakce, infekce (především ve fázi rekonvalescence), záněty, myeloproliferace, případně další výkyvy (diabetes mellitus, hemolytická anemie apod). Bazofílie se vyskytuje zřídka a může být doprovázená eozinofílií.

Klinické příznaky pocházejí ze základního onemocnění či stavu.

Literatura:

PENKA, Miroslav a Eva SLAVÍČKOVÁ. Hematologie a transfuzní lékařství. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3459-0,

SAKALOVÁ, Adriena, BÁTOROVÁ Angelika, MISTRÍK Martin a kol. Klinická hematologia. OSVETA, 2010. ISBN 978-80-8063-324-0.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *