Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Nesouhlasím se zdůvodněním Ministerstva zdravotnictví (prý by náklady na léky raketově vzrostly a způsobily kolaps). Nevím, proč by prakt. lékař, který má od specialisty veškerou dokumentaci, nesměl za určitých okolností sám předepsat lék. Že by náklady na léky raketově vzrostly – kdo se pod tuto věšťbu podepsal ?Můj příklad : Mám stejnou diagnózu i medikaci už přes 15 let, přesto musím každé 3 měsíce zaběhnout na oční, sestřičce ukážu legitku zdrav. pojišť., ona se zaptá, jak se daří, a za chvilku mně donese Rcp. |
 |
Já tomu tedy rozumím tak- praktik mě pošle ke specialistovi, ten mě vyšetří, předepíše léky a řekne- pokud se nebudete cítit nějak špatně, užívejte léky a přij'te za půl roku. Nebo za rok. Jenže ty léky mi napíše na dva, tři měsíce. Takže k němu musím -pokud je kontrola za rok- třeba pětkrát, šestkrát. Zatímco kdyby mi tytéž léky- předepsané specialistou- psal praktik,nemusím zdržovat u specialisty, stačí, když dám sestřičce seznam léků- třeba i telefonem- a jenom si dojdu pro recept. |
| |
Naprostá kravina, nevím, kdo by dobrovolně užíval víc léků na cukrovku než musí . A určitě by se ušetřilo na platbách za návštěvu u specialisty. |
| |
Mno, zrovna s tou prvni vetou bych si v nasich krajich dovolil nesouhlasit |
| |
Nevím. Nezdá se vám, že praktičtí lékaři již mají dost velké pravomoce? Rozhodují o řidičských průkazek bez stanoviska odborných lékařů (ano, je to opravdu tak), mnohdy se neorientují v legislativě, rozhodují o pořadí dle velikosti čokolády atd. Dle mého názoru specialista – odborný lékař je tím, který má předepsat léky na specifická onemocnění. Jsem nemocný člověk. |
| |
Vždyť ten specialista vám je předepíše! Jenže než k němu půjdete na další kontrolu, léky spotřebujete.A každý nemá specialistu „u nosu“. Takže já vidím rozumné, že praktický lékař může psát pacientovi léky podle doporučení specialisty. Kde je problém? |
| |
Chyba je už v jeho názvu, tím myslím slovo „specialista“. Tito doktoři by se měli nazývat LKČVV. Zamená to lékaři kteří čtou výsledky vyšetření. S praktickými lékaři souhlasím. A tvrdit že když vám praktický lékař napíše lék místo „specialisty“ tak u nás zdravotnictví zkolabuje může říct jen hodně nemocný člověk. |
| |
Nebo ten, který vidí do ekonomiky systému. |
| Obíhat specialisty, zvláště když si člověka přehazují jako horkou bramboru, je otrava, pro mě tedy i extrémní stres, přesto se mi zdá, že už teď někdy praktici, při vší úctě k jejich znalostem, předepisují více, než by měli, a tak si tímto nápadem nejsem zrovna jistá.Např. antidepresiva. Osobě mě blízké předepisovala obvodní doktorka silné neuroly po celé roky, zvyšovala dávky podle toho, jak si dotyčný říkal (protože si zvykal a tak potřeboval víc a víc), aby pak byl totálně závislý, v zahraničí podstupoval detox jako narkoman a pak ho tam konečně začali po letech, kdy to potřeboval, léčit. Podobné historky, pro změnu s překrýváním různých bolestí stále silnějšími prášky proti bolesti a vyústěním v opravdu vážné problémy, kterým se dalo předejít, nejsou zrovna ojedinělé. V souvislosti s článkem mě napadla právě tahle situace, že ještě větší skupina pacientů dostane nějaký univerzální „lék“, co toho moc nevyřeší a někdy může napáchat i víc škod než užitku. |
| Poslední rok podstupujeme podobné martýrium a jsme už hodně zoufalí. Místo aby se léčila příčina, tak jsme dostali akorát prášky na bolest, následně na nervy. Na těch samozřejmě vznikla závislost. Jediné štěstí, že jsme nedbali rad specialistů, kdy jsme si měli brát těch prášků na uklidnění víc a víc.Tedy se neléčí, jen tlumí… I proto teď zvažujeme žalobu. Jen nevíme kam a jak. Pomoci se už v naší zemi asi nedočkáme, tak proč dál tolerovat, aby „specialisté“ ničili další a další životy. |
| To, co jsem popsala, zrovna napáchali obvoďáci… Jinak v rodině máme také několik zkušeností, že špatné léky způsobily doživotní následky. Ale ve všech těch případech mohlo být ještě hůře, tak je člověk rád, že to vůbec dopadlo, jak to dopadlo.Přeji Vám hodně sil. A pokud si mohu dovolit radu, tak pokud prášky na nervy bez terapie, tak jedině od psychiatra a nejlépe takového, který s Vámi alespoň jednou měsíčně probere aktuální situaci a teprve potom vydá další recept (někteří si to ani neúčtují jako terapii, ačkoli to trvá tak půlhodinu až hodinu). Jinak to dopadá blbě, těch zkušeností jsou mraky |
| Děkuji za podporu.My se právě prášků na nervy chceme zbavit, a to jsme prosím na půlce nejslabšího prášku denně. Tím jak ho omezujeme, tak se vrací původní problémy a bolesti, který ani praktik ani specialisté nebyli schopni správně diagnostikovat a jen ho na pár měsíců utlumili. |
| Já v tom nevidím problém? Problém by snad mohl vzniknout .že by někteří praktici s tím kšeftovali. Výsledky od specialistů i s doporučenými léky se dnes většinou posílají praktikovi on line. A pokud si není praktik jistý .tak se opět může spojit se specialistou, zda nenastali změny v léčbě atd. Specialistům bych asi ponechal jen vysoce specifické léky. A taky bych to nechal i na pacientovi. Já třeba pro některé léky chodím ke specialistovi, jen proto že ho mám blíže , než obvoďáka. A čekat se taky nemusí. počkám až vyjde sestra , předám lístek s názvy léků a do 5 minut je to vyřízeno, pokud ovšem mě specialista nechce pro jistotu prohlédnout přednostně. |
| Výborný nápad. Praktičtí lékaři totiž vědí o pacientovi nejvíce a mají to vše v kostce, navíc od specialistů k nim pacient nosí zprávy. Praktický lékař má tedy celkem slušný přehled, který specialista mít nemůže. Pacient nechť si vybere, zda si přeje předepsat lék od praktického lékaře, nebo si rád zajde za svým specialistou, samozřejmě po dvou měsících, až mu nastane čas,na který je objednán, a pak si vysedí v čekárně další čas. U specialistů zvlášť platí, že čas objednání není čas, kdy pacient přijde na řadu, ale je to čas, od kdy v čekárně začne čekat, až přijde na řadu. |
| Na rozdíl od vás si nemyslím, že to je tak dobrý nápad. Praktik je lékař s všeobecným přehledem o stavu pacienta, ale nemá hluboké znalosti jednotlivých medicínských odborností, jako specialista. To co popisujete může vést až k zanedbání péče, protože odpadne tlak, aby byl problém konzultován se specialistou a praktik se ho bude pokoušet řešit sám.Nezapomeňte, že s předepisováním léků ve většině případů souvisí i kontrola lékařem. |
| Neřekl bych že odpadne tlak. Dnes kdy se pacienti soudí s lékaři, tak každý obvoďák pro jistotu žene pacienta pravidelně ke specialistovi , aby si byl jistý že nic nezanedbal. |
| Zas tak moc lidí se nesoudí a pokud ano, tak jedině až když případ dojde ke smrti pacienta nebo jeho těžkému poškození. Protože se většina chyb ale nakonec nějak zachrání, třebaže pacient má také následky, tak se to prostě nechá být. A také, suďte se v ČR s doktorem… spoustě lidí to za to nestojí. |
| Ale některým sudičům ano. Takže lékaři se raději sichrují. protože takový vleklý spor může taky znamenat konec existence, jak profesní, tak i soukromé. Na druhou stranu zase Čeští lékaři tak moc fatálních chyb nedělají. . |
| Už dnes můžou praktici některé léky předepisovat sami. Já osobně beru jistý lék na žíly,(nebudu ho jmenovat,kvůli reklamě),ještě před 15 lety ho mohl napsat jen cévař,nebo kožař. Dnes mi ho píše běžně obvoďák. |
| Ono se to v čase mění podle toho, jaká je léková vyhláška MZ. |
| Ve chvíli, kdy je objednací lhůta k některým specializacím i několik měsíců, je opravdu, OPRAVDU nejvyšší čas na systémové změny. |
| A představte sí, že daný specialista si neví rady a pošle vás k dalšímu specialistovi. Nakonec takhle rok chodíte po všech možných specialistech, aby vás nakonec odkázali na praktika, který to kolečko začne znovu… Doktoři už dnes nepotřebují lidi léčit. Stačí jim je jen neustále přeposílat a peníze mají trvale zajištěny aniž by komukoli pomohli. Za vším stojí peníze a kontakty. |
| A když pak některému řeknete, že máte problémy už pár let, kouká na vás jako na blázna, proč jste nepřišel dřív, a že to asi nebude tak zlé, když to tak dlouho počkalo… |
| Peníze a kontakty? No a v závěru taky soudy. |
| Nepochybně.Nikoliv ale tak, že léky bude předepisovat někdo jiný, kdo problematice nerozumí, ale tak, že bude více specialistů. |
| Vy věříte, že tomu specialisté rozumí? Z vlastní zkušenosti vím, že jedno MR hlavy popisovali tři specialilsté hodně odlišně. Jeden chtěl okamžitě řezat, druhý tam viděl úplně něco jiného a třetí tam radši neviděl nic… |
| To se jistě může stát. Ale šance, že tomu budou rozumět podstatně víc než praktický lékař je neskonale větší. Co myslíte, že by vám k vašemu problému asitak řekl praktik? |
| Zachoval se k daném problému stejně. Dojděte za měsíc, uděláme krevní obraz… |
| No nevím, v Irsku je čekací doba na specialisti 6-12 měsíců a nemluví se o tom, že by byly potřeba systémové změny… |
| Mnohdy jdou ke specialistovi, aby jim napsal léky, které mu může napsat obvodní lékař. Ovšem od zdravotní pojišťovny mají lékaři limity a potom nemůžou psát lidem léky, které opravdu potřebují a nemůžou je napsat obvoďáci. |
| Limit na léky mají všichni doktoři včetně praktiků. S tímto by se praktikům musel limit zvýšit. To samozřejmě žádná pojišťovna chtít nebude.Druhá věc je, že s předpisem léků souvisí kontrola, u které je žádoucí, aby jí udělal specialista a nikoliv praktický lékař. |
| Dovedu si představit, že by specialista pověřil praktika, aby pacientovi s jeho schválením léky předepisoval sám. Často je to fakt nesmysl. Člověk sedí v čekárně půl dne, vejde dovnitř, dostane recept aza 3 minuty je venku. |
| A lékařskou kontrolu bude provádět kdo? |
| Recepty na léky předepsané kardiologem mi vypisuje praktická lékařka. Problém je tedy asi v tom, že jsem poprvé musel ke kardiologovi. Ale ten dělá i pravidelné kontroly (po 3 měsících), na něž PL není vybavena.Já problém chápu tak, že existují případy, kdy drahé léky nejsou třeba, ale PL je budou psát „šmahem“. |
| Pokud bude fungovat zpětná vazba SL-PL bude asi vše v pořádku. V mém případě to aspon také tak funguje. I když jako pacient nemám přehled o fungující komunikaci mezi SL – PL . Možná vše probíhá moderní technikou přes PC, aspon v to doufám. |
| Neprobíhá. |
| Většinu léků může předepsat PL i specialista. Návštěva u specialisty bývá velmi často spojena s tím, že PL si není zcela jist, nebo se chce ubezpečit, že léčbu nasadil správně. Ve většině případů by mělo být předepisování léků spojeno s kontrolou. |
| Aaa lobby výrobců léčiv zapracovala. A praktici si chtějí také ukousnout trochu toho chleba a doporučit medikament, za který pojedu na dovolenou. To zdravotnictví je prohnilé až to bolí. Ale odůvodní se to tím, že se vlastně vyjde vstříc pacientovi. |
| S tímhle návrhem souhlasím. S matkou jsem byl po operaci u obvoďáka, protože měla jít na měsíc do lázní, chtěla napsat léky na srdce (a ředění krve a kdoví na co) na další měsíc. No a dva léky nepředepsal, že prý nemůže. Takže máme jít vedle na kardio. Tak jsme šli, zrovna tam měnili počítače a malovali, takže jaksi mimo provoz. Tak jsme nakonec šli přes celý město k jinýmu, který ty léky napsal. |
| Pacienti běžně obíhají specialisty a nechávají si napsat různé léky, které nemohou být souběžně užívány. Pokud se něco stane, je na vině lékař, i když mu pacient neřekne, jaké léky už bere. |
| Praktičtí lékaři chtějí více provizí od farmaceutických firem, aby měli přilepšení k statisícovým platům. |
| Asi nevíte, že sponzorské dary lékařům se musí dát na internet té farmaceutické firmy.A podívejte se třeba do nedávné MF Dnes (třeba v Anopress) na srovnání platů v lékařství v soukromé a veřejné sféře. Statisícové platy mají možná nedostatkoví vedoucí lékaři na oborech typu urologie či gastroenterologie.A co vám brání se takovým lékařem stát, věk? Pak dejte na studia děti či vnoučata. |
| To duplicitní vyšetření pojišťovnu také něco stojí.Nebo to pan specialista dělá zadarmo? |
| Pacient by měl jít samozřejmě s tím vyšetřením od praktika, pokud se dělalo, dostává přece u praktika něco do ruky, někdy i obálku. Je samozřejmě nesmysl dělat něco v krátké době po sobe 2×. Jenže pacienti ten papír často zapomenou doma, tak je pro ten papír poslat domů? Asi ano, proč by pojišťovna měla platit za sklerózu pacienta? |
| K duplicitnim vysetrenim mam tuhle poznamku – jednou za cas jdu na odbery s zadankami od nekolika lekru, setrim si zily a cas, tak najednou. Ptala jsem se na odberovem centru, jestli muzou duplicitni vysetreni sloucit, aby mi usetrili krev a penize pojistovne, tak pry to delaji. Ale ve skutecnosti ne, protoze ne vysledkach pak najdu jedno a totez vysetreni dvakrat ve stejny den, jen s drobnou odchylkou. |
| Asi jste neřekla dalšímu lékaři, že již máte v kabelce žádanku na nějaké vyšetření a neukázala jste mu ji. V laboratoři nejsou od toho, aby řešili duplicity. |
| V předdůchodovém věku už pacient nezřídka obíhá několikrát ročně více lékařů. |
| V důchodovém věku je to i součást sociálního života (pobyt v čekárně). Ne – to není ironie, to je realita. |
| Jo, je to děsně příjemné, ten pobyt mezi kašlajícími a kýchajícími lidmi. |
| Praktici budou moci předepisovat NOVÉ léky…. O to praktikům jde a zaštiťují se vstřícností k pacientům. Ale realita je taková, že počítají s benefity od dealrů za předepisování nových drahých léčiv… |
Kvůli léku nemusíte vždy ke specialistovi. Může vám jej předepsat i praktický lékař | Zdraví
Praktičtí lékaři v průběhu tohoto roku budou moci předepisovat mnohem více druhů léků. Usnadní se tím život pacientům i specialistům.
Od příštího roku řadě pacientů odpadnou zbytečné návštěvy specialistů, za nimiž se vydávali jen kvůli léku, který jim jejich praktický lékař nemohl předepsat. Tedy mohl, nicméně pacient by si jej musel celý hradit sám.
„Toto omezení je ve vyspělých zemích už jen v Česku a na Slovensku. Na západě mohou praktičtí lékaři předepisovat jakékoliv léky s výjimkou hyperdrahých léků, jako je například biologická léčba, které by měly zůstat v rukou specialistů,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Komu uvolnění léčiv pro praktické lékaře prospěje? Podle Šonky všem.
„Představte si, že jste praktik někde na venkově, pacient má zánět oka a vy mu nemůžete předepsat antibiotické kapky do očí tak, aby je hradila pojišťovna. Pacient si ale raději nechá kapičky za 50 korun předepsat a zaplatí si je, než aby jel do okresního města ke specialistovi. Takové absurdní situace jsou běžné dnes a denně,“ dává příklad praktický lékař Šonka.
Je to podle něj jeden z důvodů, proč má české zdravotnictví o tolik větší počet kontaktů pacienta s lékařem, než je tomu u dalších evropských zemí. Praktičtí lékaři sice mnohdy umějí daný problém léčit, ale nemají oprávnění předepsat na pojišťovnu potřebné léky, a proto musí pacienty posílat ke specialistům.
„Čísla hovoří jasně. Zatímco ve Švédsku se pacient ročně setká s lékařem třikrát, v tuzemsku je průměrný počet návštěv jedenáct. Přitom lidé ve Švédsku jsou zdravější. Je to jasný důkaz o nižší efektivnosti českého zdravotnictví, přičemž tohle je ale jen jedna z několika dalších příčin,“ podotýká předseda Sdružení praktických lékařů Šonka.
Úleva pro specialisty
Uvolnění řady léků pro praktiky pomůže i specialistům, jimž nebudou zbytečně plnit čekárny pacienti, které umějí léčit praktičtí lékaři. Jenže kvůli nemožnosti předepisovat určité léky je museli odkázat právě na specialistu.
„Asi nejzářnějším příkladem jsou diabetici II. typu. Brzy jich bude v Česku milion a stále přibývají. Zatímco specialistů je 500 a nepřibývají.
Jenže když praktický lékař usoudil, že jeho pacient potřebuje účinnější lék, který nemá tolik vedlejších dopadů, musel jej delegovat ke specialistovi, i když onen pacient neměl žádné další zdravotní problémy.
U specialisty se tak plnila čekárna lidmi, kteří jeho vysoce specializované schopnosti nepotřebují. Jen kvůli předepsání léku,“ podotýká Petr Šonka.
Praktici navíc dle něj mají doporučený postup, na jehož tvorbě se diabetologové podíleli. Ten říká, jaká vyšetření má praktik diabetikům provádět a jak často to má dělat.
Sdružení praktických lékařů chtělo zrušit toto omezení u stovky léků, nakonec po řadě jednání s pojišťovnami a odbornými společnostmi se dohodly na změně u šedesáti preparátů.
Jde například o umělé slzy, léky na osteoporózu, kožní masti, léky na inkontinenci, na dráždivý močový měchýř, na astma a další plicní obstrukce, na léčbu dislipidémie, tedy poruchy metabolismu, při nichž má pacient zvýšené hodnoty cholesterolu.
Opatření však nezačne platit na všechny léky ve stejnou chvíli, jde o byrokraticky složitý proces.
Praktik nebude léčit rakovinu, ale hlídat vyléčené
Do péče praktických lékařů budou nově spadat i onkologičtí pacienti, u nichž byla úspěšně ukončena léčba.
„Je to velmi potřebné opatření, které zcela zbytečně vyvolává u některých lidí pocit, že nebudou pod dostatečným dohledem.
Obecně se onkologický pacient považuje za vyléčeného ve chvíli, kdy se u něj pět let od ukončení aktivní léčby neprojeví žádné potíže. I nadále však musí být sledován.
Takových pacientů přibývá ročně obrovské množství, přičemž počet onkologických center je stále stejný. Logicky jsou tak tato specializovaná pracoviště přetížena,“ říká praktický lékař Roman Houska z Mostu.
U vyléčených onkologických pacientů je vyšší riziko, že se u nich objeví nádor někde jinde, více jsou také zatíženi kardiovaskulárními potížemi, což spadá do běžné praxe praktického lékaře.
„Praktičtí lékaři mají od onkologických pracovišť k dispozici přesný doporučený postup, jaká vyšetření a jak často mají takovému pacientovi provádět,“ dodává doktor Houska. Je tedy podle něj zbytečné, aby pacienti absolvovali daná vyšetření v onkologickém centru.
„Odběr krve, kolonoskopii, ultrazvuk a další vyšetření ani v těch centrech nedělá sám onkolog. Ten jen dostane do ruky výsledky a provede zhodnocení aktuálního stavu. Toto nyní zajistí praktický lékař a v případě jakékoliv odchylky od normálního stavu odešle bezodkladně pacienta opět k onkologovi.
Těm tak bude zbývat více času na akutně onkologicky nemocné pacienty, kteří se zákeřnou chorobou právě bojují,“ uzavírá praktický lékař z Mostu.
Praktičtí lékaři chtějí předepisovat léky na cukrovku nebo tlak. Dojde ke změně, slibuje jim Vojtěch
Ministerstvo zdravotnictví zároveň říká, že pojišťovny už příští rok lépe zaplatí ty lékaře, kteří se svým pacientům skutečně věnují.
Praha – Pacient s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo banálním kožním onemocněním musí pro mnohé běžné léky ke specialistům. Jeho praktický lékař totiž nemá oprávnění mu řadu z nich předepsat. „Týká se to například antibiotických kapek do uší nebo do oka, mastí, léků na vysoký krevní tlak a podobně,“ říká praktický lékař Norbert Král.
Protože ordinuje v Praze, není pro pacienty takový problém k ambulantním specialistům dojet. „Horší to je na vesnicích a malých městech, kde je dostupnost lékařské péče složitější, a zvláště starší pacienti by byli rádi, pokud by jim mohl recepty napsat jeden lékař,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Praktičtí lékaři by proto chtěli mít více kompetencí – například právě v předepisování léčiv. Dnes mají v kartotéce čím dál více diabetiků, lidí se srdečními onemocněními a dalšími chronickými nemocemi.
„Cukrovkou dnes trpí 858 tisíc lidí.
Téměř každý čtvrtý diabetik se přitom léčí u praktického lékaře, který ale moderní typy léčiv předepisovat nemůže,“ říká místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen.
Ministerstvo zdravotnictví nyní přislíbilo, že dojde ke změně. Šéf resortu Adam Vojtěch se tento měsíc domluvil s praktickými lékaři na tom, že společně připraví reformu primární péče.
„Praktický lékař by měl mít větší pravomoc i v oblasti preskripce léků. Týkat by se to mělo především léčby nekomplikovaných pacientů s hypertenzí a s cukrovkou,“ potvrdila Aktuálně.
cz tisková mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo zároveň říká, že pojišťovny už příští rok lépe zaplatí ty lékaře, kteří se svým pacientům skutečně věnují. Praktický lékař, který se snaží lehčí onemocnění zvládnout sám, dostává dnes stejné peníze jako lékař, který posílá pacienty s každou banalitou ke specialistům.
Za každého pacienta v kartotéce dostává takzvanou kapitační platbu kolem 50 Kč za měsíc,ať už přijde k lékaři třeba desetkrát za měsíc, nebo nepřijde ani jednou za pět let.
Nejvíce jsou přitom stávajícím systémem biti lékaři z vesnic a malých měst, kde žije více starších lidí, kteří potřebují lékaře častěji.
Například praktický lékař Vladimír Gregor ze Strážnice se snaží řešit i diagnózy, které jindy končívají u ambulantních specialistů nebo v nemocnici.
Stará se o kardiologické pacienty s ischemickou chorobu srdeční nebo s různými formami hypertenze a podobně. „Lidem po operacích a úrazech se snažím zajistit rehabilitaci v domácí péči namísto toho, aby šli do nemocnice.
To samé platí i u dehydrovaných seniorů, kteří po pár infuzích v domácí péči jsou opět ve formě,“ říká Gregor.
Namísto toho, aby dostal více peněz za to, že systému šetří peníze za hospitalizaci, musel naopak několikrát pojišťovnám vysvětlovat, proč překračuje celostátní průměr nákladů. V minulosti za to dokonce dostal i finanční pokutu.
Nelehkou situaci lékařů na malých městech potvrzuje také praktický lékař David Halata s obce Hoštálková na Vsetínsku. „Praktik na venkově má větší náklady na přístrojové vybavení a návštěvní službu než lékař ve velkém městě, kde je mnohem hustší síť lékařské péče.“
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že už nyní chystá zlepšení stávající situace, a to v rámci úhradové vyhlášky na příští rok. „Větší platby by měli dostat ti praktičtí lékaři, kteří jsou aktivní a poskytují komplexní zdravotní péči,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministr Vojtěch chtěl původně prosadit i sankce pro praktické lékaře, kteří neviděli pacienty několik let, ale pobírají za ně každý měsíc kapitační platbu. Takový lékař by měl pravidelnou měsíční platbu za pacienty sníženou. Na příští rok ale toto opatření v úhradové vyhlášce ještě není.
Ve velkých městech chodí pacienti rovnou ke specialistům
Zdravotní pojišťovny přemýšlejí nejen o tom, jak odměnit snaživé praktické lékaře, ale také jak potrestat pacienty, kteří chodí ke specializovanému lékaři s banalitami. Týká se to především pacientů ve velkých městech, kde je vysoká dostupnost ambulantní specializované péče.
„Pacienti navštěvují ambulantního specialistu sami bez doporučení praktického lékaře, případně setrvávají v péči specialisty i v případech, kdy by jejich zdravotní stav mohl dobře zvládat i praktický lékař,“ říká ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Pojišťovny podle něj budou muset hledat způsoby, jak pacienta odradit, aby ambulantní specializovanou péči nezneužíval.
Jeho slova potvrzují také nemocnice, které se v posledních letech potýkají s nárůstem banálních případů. „Naše nemocniční pohotovost je každý den přetížena návalem pacientů, jejichž problémy by jistě zvládl praktický lékař,“ říká například mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice Ondřej Macura.
Podobně je tomu i ve FN Brno.“Dochází k neustálému přísunu pacientů, kteří místo, aby svůj zdravotní stav řešili u svých praktických lékařů či v ambulancích polikliniky, chodí na urgentní příjmy,“ říká mluvčí nemocnice Pavel Žára. Jde přitom například o bolesti hlav, teploty, bolesti zad, kloubů nebo nachlazení a další diagnózy, které by měl řešit praktický lékař.
Neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš varuje před nedostatkem lékařů:
16:35
Budoucí lékaře nebude mít kdo učit, bez peněz od zahraničních studentů by to na lékařských fakultách nešlo, absolventům můžeme nabídnout 23 tisíc | Video: Martin Veselovský, DVTV
Ivermektin chtějí předepisovat i praktici. Data o účinnosti ale chybí
S ivermektinem mají někteří lékaři dobré zkušenosti, zároveň ale upozorňují na chybějící rozsáhlejší studie.
Veřejný prostor v posledních dnech zaplavily informace o léku ivermektin, který má pomáhat pacientům s covidem-19. Odborníci ale nadšení zatím spíše tlumí.
Ivermektin je přípravek proti parazitům, používaný převážně u zvířat. Nyní se však skloňuje kvůli možným účinkům při léčbě covidu-19. Lék není v Česku oficiálně registrován, zdravotníci ho ale mohou podat experimentálně. Dobré zkušenosti s ním mají třeba ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a nově by ho mohli začít předepisovat i praktici.
Odborné společnosti nicméně zůstávají zdrženlivé.
„Ivermektin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky.
Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby.
Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání,“ napsali lékaři v mezioborovém stanovisku.
Dokument podepsala Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM) ČLS JEP, Česká společnost intenzivní medicíny (ČSIM) ČLS JEP či Sdružení praktických lékařů.
Například na Slovensku se lék užívá – jen v únoru do země přišlo devět tisíc balení ivermektinu. Část je na předpis k dostání v nemocničních lékárnách a část ve veřejných.
České odborné společnosti nicméně připomínají, že ne všude v zahraničí je přístup podobný. Například americká Společnost infekčního lékařství se vyslovila proti používání ivermektinu mimo kontrolované vědecké studie.
„Léčba ivermektinem představuje v současnosti experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19. Rozhodnutí o podání neregistrovaného léčivého přípravku obsahující ivermektin záleží na klinickém uvážení lékaře,“ dodávají odborníci.
Podle lékaře Jaromíra Šrámka je právě nedostatek dat důvodem k obezřetnosti.
„Ivermektin může mít lékové interakce, dokonce s celkem běžně užívanými léky v rizikové populaci, například statiny (přípravky, kterými se léčí zvýšená hladina některých lipidů v krvi, pozn. red),“ uvedl lékař při pondělní konferenci vědecké iniciativy Sníh. Riziko podle něj nemusí být velké, ale je třeba ho brát v potaz.
„Proto si nemyslím, že by bylo v pořádku nasazovat ivermektin mimo klinické studie dříve, než k tomu budou silná data. Spíše si myslím, že tam rizika asi budou, ale nebudou tak častá. Takže se vyplatí dělat studii,“ dodal.
Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky by mohl být lék v příštích dnech k širšímu dostání i v ordinacích.
„Náměstek ministra zdravotnictví mě informoval o tom, že je lék v republice a že je zájem, aby ho praktičtí lékaři mohli jako experimentální léčbu dát přesně definovaným pacientům.
Řešíme způsob, jak to distribuovat, a čekáme na materiál z ministerstva, který toto experimentální použití umožní. Je možné, že už v příštím týdnu by se k němu vybraní pacienti mohli dostat,“ uvedl Šonka na konferenci praktiků.
Dobré zkušenosti mají s ivermektinem ve Fakultní nemocnici u svaté Anny (FNUSA) v Brně. Zdravotníci ho tam už dříve vyzkoušeli u 30 pacientů s koronavirem s těžším průběhem, zdravotní stav většiny se používáním ivermektinu ve spojení s další léčbou zlepšil.
V pondělí proto nemocnice dostala dalších 10 tisíc balení přípravku. „Nyní čekáme na pokyny z ministerstva. Jedná se o distribuci do dalších nemocnic, které o to projevily zájem,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Ivermektin podávali lékaři vybraným pacientům již od listopadu 2020. „Zatím se jedná o malý počet pacientů na to, abychom mohli dělat ucelené závěry.
Nicméně tolerance léčby byla velmi dobrá, nežádoucí účinky minimální, zdravotní stav velké většiny pacientů se po užívání ivermektinu a ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů,“ uvedl primář I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU Michal Rezek.
Lékaři nyní mají v úmyslu v léčbě ivermektinem pokračovat. „Ivermektin je levnější než ostatní léky, ale nyní je obtížně dostupný, protože v České republice zatím není registrovaný,“ konstatoval primář.
Praktičtí lékaři se hádají se specialisty o diabetiky. Chtějí předepisovat více léků na cukrovku
Praktičtí lékaři by brzy mohli začít předepisovat více druhů léků na cukrovku než doposud. Státní ústav pro kontrolu léčiv totiž zvažuje uvolnění pravidel pro předepisování dvou skupin antidiabetik. Praktici by se však rádi dočkali podstatně většího uvolnění. Předepisovat chtějí hlavně moderní léky.
„Obvodní“ lékaře už nebaví své pacienty jen rozesílat pro recepty do ordinací specialistů, často desítky kilometrů vzdálených.
„Zastáváme názor, že pacienti mají chodit k praktickému lékaři, který jim poskytne maximální péči. Specialisty má pacient navštěvovat pouze v případech, kdy to praktický lékař nemůže zvládnout nebo jde o tak vzácnou chorobu, že s ní nemůže nic udělat,“ uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.
- Právě na cukrovce se praktici snaží dokázat dle svých slov „absurdnost“ pravidel pro předepisování léků.
- Nejde o zanedbatelnou skupinu pacientů − diabetem trpí už skoro 900 tisíc Čechů a počty nemocných každoročně narůstají.
- Odborní lékaři ale tvrdí, že zrovna v případě cukrovky si praktici nemají nač stěžovat, protože recept na základní lék mohou předepisovat bez omezení a řadu dalších léků poté, co se na tom domluví s diabetologem.
- Prezident Diabetické asociace ČR a přednosta motolské interní kliniky Milan Kvapil považuje tento model za správný a širší uvolňování pravidel pro předepisování antidiabetik nedoporučuje.
„Praktik nemá tolik zkušeností jako specialista. Kohokoli se zeptáte, jestli by chtěl být léčen u lékaře, který sleduje 2000 diabetiků ročně, nebo u toho, který ošetří 20 diabetiků ročně, tak logicky řekne, že radši půjde k tomu, kdo má víc zkušeností,“ domnívá se Kvapil.
Praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen ale namítá, že dokud „obvoďáci“ nebudou mít možnost diabetiky léčit bez omezení, zkušenosti jen těžko získají.
Připomíná, že k atestaci musí praktici umět zacházet se všemi antidiabetiky, tedy i s těmi, která pak v praxi nemohou sami předepisovat.
Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvádí, že praktici jejím klientům s diabetem v roce 2015 vystavili 23 procent ze všech předepsaných antidiabetik. Ambulantní specialisté jich předepsali více než polovinu.
Karen poukazuje na to, že v jiných zemích Evropy o diabetiky běžně pečují především praktici. Podle Kvapila je ale právě solidní síť diabetologických ambulancí důvodem, proč Česko v léčbě diabetu dosahuje dobrých výsledků.
Úmrtnost dobře léčených diabetiků je v Česku prakticky stejná jako u stejně starých lidí bez cukrovky.
Takzvaná preskripční omezení nezapovídají praktikům předpis konkrétních léků zcela. Pokud však lékař naordinuje pacientovi lék, který mu podle pravidel nepřísluší, nemocný si ho pak v lékárně musí zaplatit sám. Pojišťovna mu na něj nedá ani korunu.
Svatopluk Býma uvedl, že seznam léků, u nichž by chtěli uvolnit preskripci, předali jak ministerstvu zdravotnictví, tak VZP. Ta ale případné změny v pravidlech komentovat nechce. Její mluvčí Oldřich Tichý upozorňuje, že je to zcela v kompetenci lékového ústavu.
Na to se odvolává i ministerstvo.
„Podporujeme praktické lékaře v úsilí více se starat o diabetiky, nicméně institucí oprávněnou k realizaci změn je Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ napsala mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Ministerstvo, ještě pod vedením Svatopluka Němečka, na podzim odvrátilo hrozící stávku praktických lékařů právě slibem širších kompetencí a kromě toho také navýšením měsíční platby za pacienta v kartotéce. Další vyjednávání nyní zpomalila výměna ministra.