Lymfatická uzlina - Vše o zdraví - ČNFO - České Národní Fórum Proti Osteoporóze

Chlorella je zelená sladkovodní řasa, která je šetrným způsobem usušena a upravena tak, aby byly dokonale využity… Natural Medicaments Česká chlorella se selenem 900 tablet —

Lymfomed je mimořádně účinný koncentrovaný masážní olej, který vyniká nádhernou teplou vůní. Aromedica Lymfomed – olej pro lymfatickou masáž 20 ml —

Lymfatický čaj s moringou je bylinná směs, která přispívá k normálnímu fungování lymfy a odvádění odpadních látek z… Moringa MIX Bylinná směs lymfatická 30 g —

Kopřiva bylinný čaj 50g Wolfberry. Kopřiva dvoudomá nať 50 g je známou léčivkou, ze které lze připravit čaj. Ten je… Wolfberry Kopřiva bylinný čaj 50g —

Chlorella je zelená sladkovodní řasa, která je šetrným způsobem usušena a upravena tak, aby byly dokonale využity… Natural Medicaments Česká chlorella se selenem 300 tablet —

Kopřiva prášek obsahuje minerální látky a železo. Natu Kopřiva prášek BIO 130 g —

Jírovcová směs VXK díky obsahu saponinů zlepšuje proudění v jemných cévách (kapilárách), zlepšují stav cévních stěn… Dědek Kořenář Jírovcová směs VXK 200 ml —

EkoMedica Kopřiva – výtažek z kopřivy dvoudomé je získávána z listů kopřivy nejmodernějším způsobem výroby. EkoMedica Czech Kopřiva – výtažek z kopřivy dvoudomé 1000 ml —

EkoMedica Kopřiva – výtažek z kopřivy dvoudomé je získávána z listů kopřivy nejmodernějším způsobem výroby. EkoMedica Czech Kopřiva – výtažek z kopřivy dvoudomé 500 ml —

100% čistá Kopřiva dvoudomá list pro naše močové cesty, cévy, srdce, klouby, imunitu, prostatu, dýchací cesty, kůži a… Salvia Paradise Kopřiva dvoudomá list 40 g

Mateří kašička 20 ml Wolfberry. Jeden z včelích pokladů v naší nabídce je i mateří kašička (royal jelly) s obsahem… Wolfberry Mateří kašička 20 ml —

Lymfatický systém – lymfatické uzliny kde jsou – jak… – Zdravé omlazení

Nějakou formou otoku trpěl čas od času snad každý, takový otok většinou spontánně vymizí. Co ale dělat, když otok zůstává, nebo se často opakuje a nikdy nevymizí úplně?

Lymfatický systém je důležitý pro obrannou reakci organismu proti infekčním vlivům a nádorovým onemocněním. Lymfatický systém je soubor orgánů, který brání člověka před vznikem infekce, někdy se ji trefně říká čistička odpadních látek.

Lymfatický systém brání tělo před nádory a infekcemi.

Lymfatický systém představují lymfatické cévy a lymfa – míza, která je shromažďována v tomto systému z celého těla a odváděna zpět do krve.

Než se do krve míza dostane, projde soustavou lymfatických uzlin vnořených do lymfatických cév, které odpad a infekční složky roztřídí a reagují na ně.

Míza je bělavá tekutina, která je tvořena bílými krvinkami, bílkovinami a tuky.

Lymfatické uzliny – kde jsou?

Lymfatické uzliny jsou vnořené do lymfatických cév v určitých předem daných anatomických lokalitách (krk, podpaží, třísla atd…). Fungují jako filtry dané oblasti kůže či sliznice. Dochází v nich k reakci na cizorodé tělu nevlastní látky, které se dostanou kůží či sliznicí do těla.

Lymfatické uzliny jsou filtrem zadržujícím cizorodé látky.

Tyto cizorodé látky zjednodušeně vyvolávají zánětlivou reakci v lymfatické uzlině, která spočívá v tvorbě protilátek a specifických bílých krvinek. Důsledkem je zbytnění uzliny a nepropouštění cizorodých látek dále do těla, pokud se tak ale stane, zbytní další lymfatické uzliny, které pacient hmatá jako zvětšené. Stejně se chová nádorová buňka, která se zase v lymfatické uzlině množí a ta roste zcela zaplněná nádorovou hmotou.

Nemoci lymfatického systému

Většina z nás samozřejmě ví, že v těle existuje krevní oběh. O tom, že existuje současně i oběh lymfatický, nemá mnoho lidí ani potuchy. Jak jsme si již řekli, jde o síť lymfatických cév a vmezeřených mízních uzlin, které shromažďují lymfu z celého těla a odvádějí ji zpět do krevního oběhu. Jejich správná funkce má velký význam v obraně proti nádorům a infekcím.

Obrázek: Mízní systém (lymfatický systém) – lymfatické cévy a lymfatické uzliny v nákresu.

Lymfatickým otokům říkáme lymfedémy.

Pokud tento systém špatně pracuje, ať už z příčin vrozených nebo získaných, dochází k městnání lymfy a vzniku otoků, kterým se odborně říká lymfedémy. Léčba takového otoku musí být komplexní.

Pokud se onemocnění neléčí, otoky se zhoršují, začnou končetinu deformovat a kůže přestává fyziologicky fungovat, prosakuje jí lymfa a vznikají různé výrustky tzv. brdéčky. Vrcholem je tzv.

elefantiáza – tedy sloní noha – lymfatickým otokem zesílené a tvarově zdeformované dolní končetiny.

Lymfatické otoky

Lymfedém je otok některé části těla bohatý na bílkoviny, způsobený změnami v lymfatické cirkulaci. Příčin lymfedému může být celá řada, rozdělit je lze na primární a sekundární.

Foto: Lyfedém dolní končetiny do podoby elefantiázy – sloní nohy.

Primární lymfedém

Primární lymfedém je takový lymfatický otok, jehož podkladem je vrozené postižení lymfatických cest. Příčina postižení nebývá známá.

Většinou se jedná o chybný vývoj lymfatických cest, kdy lymfatické cévy v určitém úseku chybí, nebo je snížen jejich počet, nebo je porušena jejich funkce.

Primární lymfatický otok se může objevit záhy po narození (do 1. roku věku), je možný i výskyt během puberty, těhotenství nebo po úraze.

Sekundární lymfedém

Sekundární lymfedém může být způsoben útlakem lymfatických cév (nádorem – nádor prsu, dělohy, nádory v dutině břišní), přerušením cév (úraz, chirurgický zákrok), obstrukcí cévy (nádorem, parazity) nebo zánětem lymfatické cévy (infekce, ozáření). Typickým příkladem tohoto typu lymfedému je otok horní končetiny po operacích při nádorech prsu u žen s odstraněním lymfatických uzlin v podpaží. Postihuje až 1/4 žen po operaci. Objevuje se někdy po měsících, někdy i po letech od operace.

Vyšetření lymfatického systému

Dá se lymfatický systém nějak vyšetřit a zjistit, zda některá část lymfatického systému chybí? Ano, lymfatický otok se vyšetřujetzv. lymfoscintigrafií – to je vyšetření lymfatických cest, prováděné na oddělení nukleární medicíny stříknutím radionuklidu do podkoží (ten se dostává do mízního systému) a postupným snímkováním příslušné časti těla.

Důsledky lymfatického otoku

Bez ohledu na příčinu lymfedému dochází k hromadění mízy v mízních cestách, rozšiřování cév a nefunkčnosti chlopňového systému. Tím dochází k poruše transportu mízy, která se hromadí v dané oblasti a tato se pozvolna zvětšuje.

Dochází k poruše látkové výměny mezi krevním řečištěm, buňkami a mezibuněčnými prostorami, snižuje se i obranyschopnost dané oblasti. Nahromaděné bílkoviny vyvolávají místní zánětlivou reakci.

Konečným stavem lymfedému je oteklá, tuhá, nefunkční končetina, laicky nazývaná sloní noha či ruka.

Čím se liší lymfatický otok od běžného otoku?

Ničím, každý otok je vždy alespoň částečně lymfatický, ale rozdíl je v příčině.

Běžný otok na rozdíl od lymfedému vymizí.

Ten lymfatický má příčiny výše definované, kdežto ostatní otoky (po píchnutí hmyzem, alergický otok atd…) jsou většinou prchavé.

Je lymfatický otok vyléčitelný?

Ne, pouze léčitelný.

Je nutné si uvědomit, že lymfedém jakéhokoliv stádia a etiologie představuje konečné stádium postižení lymfatického systému a je NEVYLÉČITELNÝ, pouze dobře LÉČITELNÝ. Rozvojem otoku byly již vyčerpány veškeré kompenzační mechanismy, které má organismus k dispozici. Postižení je tedy v určitém smyslu nevyléčitelné.

Neznamená to, že je neléčitelné. Existují léčebné postupy, které mohou zlepšit stav postižené oblasti, zlepšit kvalitu života a zabránit mnoha dalším komplikacím. Toto musí pacienti na počátku léčby lymfedému vědět a aktivně na léčbě spolupracovat.

Léčebné postupy u lymfedému vychází ze znalostí vyvolávající příčiny, mechanismů vzniku a dalšího rozvoje otoku.

Léčba lymfedému

Konzervativní léčba: lymfatické masáže, bandážování, cvičení

Základem léčby lymfedému je konzervativní postup léčby, který zahrnuje metody fyzikální a doplňkovou medikamentózní léčbu. Takto propracovaný systém komplexní fyzikální terapie probíhá u lymfedému ve dvou etapách.

V první etapě (intenzívní léčba) je cílem redukce otoku.

Probíhá manuální lymfodrenáž alespoň 1 hodinu denně ve specializovaných centrech, následuje přístrojová presoterapie a bandáž vrstveným elastickým obinadlem.

Současně pacient 2x denně cvičí s bandáží. Fáze redukční probíhá nejméně 4 týdny, lépe 6 týdnů, ošetření se provádí zpravidla 5x týdně.

Po redukci otoku během 6týdenní léčby nastupuje terapie udržovací.

Po stabilizaci objemu končetiny nastupuje etapa druhá (udržovací léčba). Tato etapa je u pacientů s lymfedémem dlouhodobá, resp. celoživotní. Manuální lymfodrenáž v centrech se provádí s menší frekvencí, denně by jí měl provádět zaškolený rodinný příslušník.

Přístroj provádějící sekvenční presoterapii se předepisuje pacientům domů, aby mohli provádět udržovací léčbu. Nedílnou součástí efektivní terapie je denní nošení kompresivní punčochy nebo návleku, udržovací cvičení a intenzívní péče o kůži postižené oblasti.

Pravidelné kontroly u lymfologa jsou součástí léčby a aktivního přístupu pacienta.

Bandážování u lymfatických otoků

Bandážování postižené oblasti je nedílnou součástí komplexní terapie lymfedému. Cílem vrstvené komprese je udržení zmenšeného objemu končetiny, dosaženého kombinací předchozích technik.

Zajímavé: Neschopenka Na Krční Páteř?

Používají se speciální elastická obinadla, technika bandážování je poměrně náročná a musí ji provádět vyškolený pracovník.

Bandáž se ponechává na končetině celodenně a po dosažení stálého objemu končetiny je možné ji vyměnit za kompresní punčochy nebo pažní návleky.

Cvičení u lymfedému

Nedílnou součástí komplexní léčby lymfatického otoku je cvičení s bandáží pod dohledem rehabilitačního pracovníka. Po zaškolení je možné cvičit individuálně. Ke cvičení se využívají míčky, tyče či pružné gumy.

Cílem cvičení je posílení a protáhnutí svalů postižené končetiny, zvýšení kloubní pohyblivosti.

Význam cvičení spočívá v urychlení toku lymfy z postižené oblasti díky opakovaným svalovým kontrakcím a relaxacím, nesmí se však jednat o cvičení rychlé, dynamické, jednostranně zatěžující postiženou oblast.

Chirurgická léčba lymfatických otoků

Chirurgické řešení lymfedému je indikováno pouze u omezeného množství pacientů a má přesně stanovené indikace. Je vyhrazena pacientům s pokročilou elefantiázou – sloní nohy, paže, kde se provádí snesení zbytnělého podkoží a následně se transplantuje kůže zbavená podkožní vrstvy.

Jedná se o náročný chirurgický zákrok, který neřeší podstatu onemocnění, ale jeho následky. Navíc kosmetický efekt zákroku není příliš uspokojivý. Další možností jsou mikrochirurgické výkony, které spočívají v rekonstrukci stávajících lymfatických cév nebo se zbývající lymfatický systém napojí na žilní systém.

Jedná se o náročný chirurgický výkon, vyžadující erudovaného specialistu, cévního chirurga. Nezbytnou podmínkou je částečně vyvinutý lymfatický systém.

Léky na lymfatické otoky

Pouze doplňkovou léčbou lymfedému je užívání léků. V celkové terapii lymfedému se osvědčuje podávání proteáz (enzymy štěpící bílkoviny), flavonoidů (rostlinná barviva zlepšující prokrvení a stabilitu žilní stěny) a dalších léků.

O jejich užívání rozhoduje specialista pro léčbu lymfatických otoků. Často užívaná diuretika nemají v léčbě lymfedému své opodstatnění.

Při komplikacích lymfedému (růže, plísňové infekce a další) je důležitá včasná léčba celkově podávanými léky s cílem zabránění opakování onemocnění.

Péče o kůži při lymfedému

Péče o kůži je nezbytnou součástí komplexní léčby lymfedému.

Nezbytností je péče o kůži v místě lyfedému, protože suchá kůže s trhlinami je vstupní branou infekce.

Spočívá v promašťování a zvláčňování kůže v postižené oblasti hydratačními mléky, krémy nebo masťovými základy.

Suchá kůže s drobnými, téměř neznatelnými trhlinkami a narušenou kožní bariérou může být vstupní branou infekce. Velmi pečlivě je nutné se starat o meziprstní prostory a o kožní záhyby.

Hrozí v nich riziko plísně a následně prasklinami při neléčené plísni dochází k šíření bakteriálních nemocí – růže (erysipel).

Časté infekce – růže (erysipel), plísňová onemocnění kůže

Časté infekce patří do obrazu typického lymfedému. Trvalým problémem je opakující se bakteriální infekce – růže (erysipel), která daný stav ještě zhoršuje. Klinicky se projevuje typickými příznaky (zimnice, teplota, třesavka, občas i nevolností).

Po několika hodinách se daná oblast stává bolestivou, objevuje se zarudnutí a prohlubuje se otok postižené oblasti. Včasné podání antibiotik je důležitou prevencí šíření infekce a zhoršování otoku. Plísňová postižení meziprstních prostor a nehtů mohou být vstupní bránou dalších infekcí.

Komplikují a oddalují léčbu základního onemocnění, stejně jako další infekce bakteriální nebo virové.

Komplikace lymfedému

Lymfatické kožní puchýřky a samovolné vytékání lymfy z drobných puchýřků patří k dalším komplikacím lymfedému. Jsou způsobeny enormním roztažením lymfatických cév.

Mezi změny chronického charakteru patří lymfostatická verukóza (brdéčky). Vypadají jako drobné tuhé čočkovité kožní výrůstky lokalizované na prstech nebo i bércích.

Nádorové komplikace v terénu lymfedému jsou naštěstí vzácné, ale mohou se objevit. Vyskytují se v terénu dlouhotrvajícího lymfedému.

Více o léčbě: Lymfatické masáže

Autor: MUDr. Silvie Rafčíková, MBA

Krk

O krku se obecně moc nemluví. Pravdou je, že na tuto část těla myslíme až tehdy, když se sama ozve, třeba bolestmi krční páteře. Není to ale jenom krční páteř, která nám může časem způsobit v krku potíže. V krku je totiž hodně citlivých věcí, které se neváhají ozvat, když se jim něco nelíbí.

Co všechno máme v krku?

Přeneseně řečeno, v krku máme spoustu trubek a kabelů. Také v něm máme opravdu hodně svalů, včetně jazyka. Jednu velkou žlázu, dvě drobné žlázky. Spoustu lymfatických tkání a mízní uzliny, které na první pohled nejsou vidět.

Vše je velmi účelně a ergonomicky uloženo do tvaru válce, ze kterého významnou část tvoří krční páteř, která vše pevně podpírá.
Dutina ústní a nosohltan přirozeně pokračují do jícnu a pomocí příklopky se od jícnu odpojuje dýchací trubice.

V těsné blízkosti obou trubic si to přímo do mozku míří dvě silné tepny nazvané krkavice, které se starají o okysličení a výživu mozku. Směrem ke kůži pak ještě najdeme žíly vracející odkysličenou krev z mozku.

Menší tepny i žíly se vyskytují také v bezprostřední blízkosti páteře. Obal krku tvoří zase tenké svalstvo, podkožní tuk i vazivo a pochopitelně kůže.

Bolest v krku

Tento termín používáme pro označení bolesti na úrovni přechodu dutiny ústní do nižších částí krku. Stav, kdy je nám nepříjemné polykání i mluvení. Bolest hrdla je nejčastějším prvním projevem rozvíjející se infekční nemoci. Bolest samotná je nervový signál naznačující poškození a probíhající zánět v této části těla.

Je signálem toho, že tělo začalo bojovat a že do oblasti vysílá spolu se spoustou tekutin i mnoho obranných látek. V mízních uzlinách, které se automaticky zvětší, se shromažďuje armáda bojovníků z řad bílých krvinek.
V krku není mnoho volného prostoru, a proto otok, který probíhá více směrem dovnitř, intenzivně vnímáme.

Bolestivost pak způsobuje zhoršení polykacího reflexu a potíže s polykáním.

Oteklý krk

Tímto laickým termínem obvykle popisujeme zvětšení mízních uzlin, což je důsledek boje proti infekci. Navenek se projevuje otokem v ohybu mezi čelistí a krkem.

Zde je důležité zmínit, že u každé i zcela banální infekce se lymfatické uzliny zvětšují, ale pouze na přechodnou dobu. Pokud je zvětšení uzlin velké a neustupuje, rozhodně by vás měl vidět váš lékař.

Může jít o celou řadu dalších onemocnění, která je třeba vyšetřením vyloučit.

Zvětšení dolní části krku

Tento příznak již nepatří do řady akutních signálů. Jde spíše o vizuální vjem spojený s jistým diskomfortem při dýchání, spíše popsatelný jako zbytnění krku. Nejde o akutní stav, ale v kombinaci s mnoha jinými tělesnými signály, například zvýšenou únavou, suchostí kůže, lámáním nehtů a vlasů, bychom mohli pojmout podezření, že se může jednat o zvětšení štítné žlázy.

Lidově se tomu říká vole neboli struma. Toto v mnoha případech neškodné, ale rozhodně ne zanedbatelné zbytnění štítné žlázy je v mnoha případech vyvoláno nedostatečným přísunem jodu v potravě. Zde je na místě vyšetření štítné žlázy. Je nutné zjistit hormonální aktivitu a také odhalit hrozící riziko případného nádorového onemocnění.

V této souvislosti rozhodně návštěvu lékaře neodkládejte.

Zatuhlý krk

Bolestem páteře a šikovným fintám, jak jim předcházet, se budeme věnovat zvlášť v jednom z dalších článků. Pamatujte, že krk je velmi účelně poskládaná opora hlavy, a pokud si říká o vaši pomoc, pak ji opravdu potřebuje. Nejhorší je tyto signály ignorovat.

Vaše doktorka kamarádkaGianna Conti

Co znamenají zvětšené uzliny na krku, v tříslech a jinde? Kdy vyhledat lékaře?

Zvětšené lymfatické uzliny (odborně lymfadenopatie) jsou nejčastěji jedním z příznaků běžných infekčních onemocnění, ale mohou být i známkou onemocnění imunitního systému nebo rakoviny.

Lymfatické uzliny jsou malé okrouhlé struktury, které hrají důležitou roli ve fungování imunitního systému.

V tomto článku se dozvíte co znamenají zvětšené lymfatické uzliny v tříslech, na krku, v podpaží i jinde po těle, jaké jsou nejčastější příčiny tohoto problému, jaké jsou možnosti léčby zvětšených uzlin a kdy vyhledat lékaře.

Co jsou zvětšené uzliny?

Lymfatický systém sbírá tkáňový mok a odpadní produkty z mezibuněčných prostor (takzvaného intersticia) a pomáhá ničit nebezpečné baktérie a viry, k čemuž slouží právě mízní (lymfatické) uzliny.

V lidském těle se nachází stovky lymfatických uzlin, přičemž ty hlavní jsou na následujících místech:

pod čelistí
na obou stranách krku
v podpaží
v tříslech
podél velkých cév (například aorty)
v mediastinu (mezihrudí), což je prostor mezi oběma plícemi, ve střední části hrudníku

Lymfa (míza) se sbírá v mízních cévách po celém těle a protéká lymfatickými uzlinami, kde přítomné imunitní buňky zabijí škodlivé mikroby. Nakonec se lymfa s odpadními látkami, solemi a bílkovinami dostane do hrudního mízovodu (ductus thoracicus) a do pravého lymfatického mízovodu a odtud do žilní krve, která mízu s odpadními látkami zanese do ledvin, kde se vyloučí spolu s močí.

Ke zvětšení (otoku) lymfatických uzlin nejčastěji dochází v případě infekčních onemocnění. Lymfatické uzliny se zvětšují v důsledku aktivity imunitních buněk, které se zde nachází.

V případě infekce se, lymfatické uzliny často zvětšují v okolí postižené oblasti. Pokud máte například zánět středního ucha, zvětší se lymfatické uzliny v okolí ucha (příušní lymfatické uzliny), zatímco při onemocnění horních cest dýchacích se zvětšují uzliny na krku.

Jak si můžete vyšetřit zvětšené uzliny sami doma?

Pokud chcete zjistit, zda máte zvětšené uzliny či ne, zkuste lehce přitlačit rukama na místa, kde se uzliny vyskytují (například po stranách krku nebo v tříslech).

Zajímavé: Nejnovější Léky Na Alergii?

Zvětšené lymfatické uzliny ucítíte pod rukou jako okrouhlé až oválné hrbolky, veliké asi jako hrášek nebo kulička vinné révy. Pokud jsou na dotyk spíše měkké a bolestivé, jedná se nejspíše o reakci na infekční onemocnění, pokud jsou naopak na dotyk tvrdé a nebolí, může se jednat o závažnější onemocnění.

Někdy zvětšené uzliny tvoří velké shluky (takzvané pakety), které nápadně prominují na přes kůži.
Nápadně zvětšené uzliny, které tvoří pakety bývají většinou známkou závažnějšího onemocnění (například lymfomu nebo jiných nádorů), ale někdy se mohou vyskytnou i při běžném nachlazení či chřipce.
Protože na některých místech (například na krku) se uzliny nachází na obou stranách těla, můžete si ověřit, zda jsou uzliny zvětšené jen na jedné straně nebo na obou.
Podle toho, co zvětšení uzlinvyvolalo, se mohou objevit i další příznaky, jako jsou kašel, bolest v krku, příznaky chřipky a nachlazení, únava, hubnutí nebo nevysvětlitelné horečky.

Příčiny zvětšení lymfatických uzlin?

Zvětšení lymfatických uzlin, zejména pak na krku a za ušima, je spojeno s celou řadou různých onemocnění, jako jsou například autoimunitní choroby, některé druhy rakoviny, ale také běžná infekční onemocnění, jako je nachlazení, chřipka nebo angína.

Zvětšení mízních uzlin je také nežádoucím účinkem některých léků, zejména léků proti malárii (antimalarika) a lékům na epilepsii (antiepileptika).

Ve většině případů je lymfadenopatie lokální, což znamená, že se uzliny zvětší jen v jedné oblasti či části těla.

V případě že se zvětšené uzliny vyskytují současně na několika různých místech těla, hovoříme o takzvané generalizované lymfadenopatii, která je obvykle známkou systémového onemocnění (například autoimunitního onemocnění nebo nádorového onemocnění), které vyžaduje lékařskou pomoc.

V následujících odstavcích si možné příčiny zvětšení lymfatických uzlin popíšeme podrobněji.

Infekční onemocnění

Zvětšení jednotlivých lymfatických uzlin způsobují jak virová, tak bakteriální či plísňová infekční onemocnění, jako jsou:

nachlazení
chřipka
zánět vedlejších dutin nosních
mononukleóza
zánět mandlí (tonsilitida)
záněty dásní nebo zubů
stafylokokové infekce
angína a jiné streptokokové infekce
kožní záněty (dermatitidy)
infekce vyvolané plísněmi (houbami)

Zvětšení více lymfatických uzlin až tvorbu paketů zvětšených uzlin mohou způsobit například tyto závažná infekční onemocnění:

plané neštovice
tuberkulóza
spalničky
zarděnky
infekce způsobené herpetickými viry
lymská borelióza
HIV (AIDS)
toxoplazmóza
nemoc z kočičího škrábnutí (bartonelóza): toto onemocnění je častější, než si myslíme a může způsobit zvětšení (otok) mízních uzlin v blízkosti škrábance od kočky.

Autoimunitní a systémová onemocnění imunitního systému

Mezi onemocnění imunitního systému, která mohou způsobit zvětšení mízních uzlin, mimo jiné, patří:

systémový lupus erythematodes (lupus erythematosus disseminatus)
revmatoidní artritida
Sjörgenův syndrom

Nádorová onemocnění

Zvětšení lymfatických uzlin mohou vyvolat i nádorová onemocnění, a to hlavně:

lymfomy
Hodgkinova nemoc
leukémie
metastázy neboli rozšíření (diseminace) primárního nádoru do vzdálených míst organizmu
Kaposiho sarkom

Riziko nádorových onemocnění spojených s lymfadenopatií je vyšší u:

osob starších 40 let
osob mužského pohlaví
bělochů

Pokud je příčinou zvětšení lymfatických uzlin nádorové onemocnění, hovoříme o takzvaných maligních lymfatických uzlinách, které mohou být na omak tvrdé nebo gumové. Spolu s nimi se mohou objevit další systémové příznaky, jako jsou horečka, noční pocení nebo nevysvětlitelný úbytek na váze.

Zvětšené uzliny v tříslech

Nejčastější příčinou zvětšení lymfatických uzlin v tříslech jsou pohlavně přenosná infekční onemocnění, jako jsou syfilis nebo kapavka.

Další častou příčinou zvětšení uzlin v tříslech je poranění dolních končetin nebo infekční onemocnění v této oblasti (například erysipel neboli růže)

Kdy vyhledat lékaře?

Ve většině případů zvětšené uzliny sami zmizí a to do dvou až tří týdnů poté, co se vaše tělo vypořádalo s infekcí (1).
Pokud zvětšené uzliny přetrvávají déle než 3 týdny je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Lékaře byste měli vždy vyhledat v následujících případech:

pokud je zvětšená uzlina na omak tvrdá nebo „gumová“
pokud se zvětšená lymfatická uzlina nemůže volně pohybovat
pokud je zvětšená uzlina větší než 2,5 cm v průměru
pokud je zvětšení uzlin doprovázeno dalšími příznaky jako jsou noční pocení, bolesti břicha, nevysvětlitelný úbytek na váze nebo vysoká horečka bez zjevné příčiny.

Diagnostika

Na viditelných místech (například na krku, v tříslech nebo v podpaží) může lékař zvětšení uzlin diagnostikovat pohledem při běžném vyšetření nebo při odběru anamnézy od pacienta.
Někdy je nutné diagnostiku doplnit o laboratorní vyšetření krve (například pro stanovení hodnoty CRP, zánětlivých a nádorových markerů, minerálů, apod).
U podezření na mononukleózu či jaterní onemocnění může lékař objednat i jaterní testy (hodnoty jaterních enzymů v krvi).
Pokud zvětšené uzliny nejsou vidět na první pohled používají se k jejich diagnostice zobrazovací metody, a to hlavně ultrazvuk, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI).
To je důležité zejména při diagnostice nádorových onemocnění, respektive za účelem zjištění, zda léčba funguje či nikoli (pokud se lymfatické uzliny po léčbě zmenší, je to signálem, že léčba je úspěšná).
V případě, že není jasné, zda se jedná o maligní zvětšenou uzlinu či nikoli, může si lékař objednat takzvanou biopsii lymfatické uzliny.
Toto vyšetření spočívá v tom, že se odebere kousek tkáně mízní uzliny a nechá se vyšetřit pod mikroskopem, zda neobsahuje nádorové (rakovinotvorné) buňky.
Biopsie se provádí různými technikami, kromě klasického chirurgického odběru uzliny malým řezem na kůži se používá také metoda aspirace tenkou jehlou (takzvaná tenkojehlová biopsie), kdy se přes kůži do uzliny (pod CT nebo ultrazvukovou kontrolou) zapíchne tenká dutá jehla, do které se nasaje kus tkáně uzliny.

Léčba zvětšených mízních uzlin

Léčba lymfadenopatie závisí na vyvolávající příčině.
Pokud je příčinou zvětšení lymfatických uzlin infekční onemocnění, obvykle otok splaskne poté, co infekce odezní.
Někdy je nutné infekční onemocnění léčit s pomocí antibiotik nebo antivirotik (léky proti baktériím a virům), respektive s pomocí jiných protizánětlivých léků, které pomáhají zmírnit také bolest (například nesteroidní protizánětlivé léky neboli nesteroidní antiflogistika, kam patří například ibuprofen).
Pokud je příčinou zvětšených uzlin nádorové nebo autoimunitní onemocnění, je nutné nejprve zahájit léčbu těchto onemocnění, což vede i ke zmírnění lymfadenopatie.
Na zmírnění otoku uzlin můžete vyzkoušet – se souhlasem lékaře – také následující tipy:

Co si z článku odnést?

Zvětšené uzliny jsou obvykle příznakem jiného onemocnění, nejčastěji infekce a většinou se do 2 – 3 týdnů stav upraví bez jakékoli léčby.
Pokud se tak nestane a zvětšené uzliny přetrvávají déle než 3 týdny nebo se současně objeví i jiné příznaky, jako například vysoká horečka, bolesti břicha, noční pocení nebo náhlý úbytek hmotnosti, vyhledejte lékařkou pomoc.
Léčba zvětšených uzlin závisí na vyvolávající příčině.

Lymfedém: příznaky, léčba (mízní otok)

Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem.
Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního)
systému, při které dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy)
ve tkáních.

Lymfatický systém

Každý ví, že nám v těle koluje krev.

Že ji (okysličenou) vede směrem
do tkání (třeba do prstu) jeden druh cév (arterie), které
se ztenčují, a když jsou úplně nejtenčí, napojuje se na ně druhý druh
cév (žíly), a ten vede krev zpátky přes srdce do plic..

V místě vzájemného napojení jsou stěny těchto cév tak tenké, že skrz
ně může protékat tekutina.. ta vzhledem k přetlaku v cévě
(hydrostatický gradient) před spojením z cév vytéká.

Naopak po
spojení díky onkotickému gradientu (v cévě je více bílkovin,
tekutina z okolí má tendenci bílkoviny v cévě zředit) je tekutina
nasávána do cévy. V tkáni tedy dochází k vylévání a sbírání
tekutiny.. Tyto dva děje však nejsou v rovnováze.. Zhruba 10 % tekutiny
v prostoru kolem spoje cév (tedy ve tkáni) zůstává.

A právě o odvod tohoto zbytku se stará soustava, o které mnoho lidí
neví, a sice lymfatický systém. Jeho cévy začínají slepě ve tkáních,
kde tekutinu (lymfu) nasávají. Spojují se v lymfatických uzlinách a vedou
k srdci. Kousek před ním lymfu vylévají do žílami přivedené krve.

Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně
odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým
systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané
místo otéká.

Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém: