Magnetická rezonance – Vše o zdraví

Aktualizováno dne 8.6.2020 – Tajemství zdraví

Magnetická rezonance je diagnostická metoda pro zobrazení jednotlivých tkání díky měření změn magnetických momentů atomových jader. Podívejme se, k čemu se používá a jak probíhá.

Magnetická rezonance je jednou z nejcitlivějších metod pro možnost posouzení morfologie měkkých tkání, tedy mozku, míchy, svalů, šlach, či kloubů. Používá se při diagnostice onemocnění chorob srdce a cév i pro zobrazování orgánů dutiny břišní a pánve.

Umí odhalit degenerativní onemocnění mozku, páteře, kloubů. Používá se také jako doplňkové vyšetření mamografie. Jde o přístroj, kde je uzavřený válcovitý magnet, ve kterém pacient leží podle typu vyšetření i několik desítek minut. Někteří lidé pociťují strach z uzavřeného prostoru.

Indikované vyšetření nebo zákrok jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Magnetická rezonance - Vše o zdraví

Co je magnetická rezonance

Magnetická rezonance je jiná, než rentgenové vyšetření, vyšetření CT a pomocí radioizotopů, protože se při ní nevyužívá ionizační záření. Vychází z působení radiofrekvenčních vln na protony v silném magnetickém poli.

Změny v chování protonů vedou ke změně radiových signálů, pak se počítačově zpracují a vytvoří se z nich obraz. V těle jsou protony obsaženy v atomech vodíku. Vyšetření zobrazuje hlavně molekuly vody, tuku a bílkovin. Promítá rozdíly v množství a charakteru vazby molekul vody v různých tkáních.

Na základě rozdílů mohou být v jednom orgánu tkáně, jako je tuk, voda, sval či mozková hmota, od sebe rozlišeny.

Jak probíhá magnetická rezonance

Vyšetření se skládá ze 2 až 6 sekvencí a každá z nich trvá 2 až 6 minut. Při každé sekvenci se pořídí řezy lidským tělem v jedné z několika rovin. Při vyšetření se položíte na speciální stůl, který zajede do otvoru přístroje.

V jeho průběhu je slyšet hluk, který připomíná údery kladivem způsobený zapínáním a vypínáním magnetických cívek. Můžete si vzít od lékaře ucpávky do uší. Po celou dobu musíte v klidu nehybně ležet. V některých případech je pacientům pro lepší zobrazení podána kontrastní látka.

Po skončení vyšetření si venku chvíli odpočinete.

Mohlo by vás zajímat:  Vitamíny v těhotenství

Jak se připravit na vyšetření na magnetické rezonanci

Na vyšetření se není třeba nijak zvlášť připravovat.

Magnetická rezonance využívá magnetickou sílu, která silně působí na jakýkoliv kovový předmět, proto se vás lékař před vyšetřením zeptá, zda máte v těle kov, jako je třeba kardiostimulátor, neurostimulátor, kochleární implantát, inzulinovou pumpu, kovovou kloubní náhradu, kovovou svorku, střepinu, projektil či umělou srdeční chlopeň. Kovové dlahy a šrouby, které jsou v těle déle než 4 až 6 týdnů, nejsou kontraindikací vyšetření.

Magnetická rezonance - Vše o zdraví

Co možná nevíte

Tetování a některá líčidla mohou obsahovat kysličníky železa a mohou se proto během vyšetření zahřívat. Kovové předměty a zubní výplně vyšetření sice nebrání, mohou ale způsobit deformace konečného obrazu.

Před vyšetřením je třeba odložit prádlo, na kterém jsou háčky, sponky, brýle, šperky, naslouchadla i kovový oblouk zubních rovnátek. Pokud máte opravdu velký strach z uzavřených prostor, lékař vám podá lék na uklidnění a měli byste si předem zajistit odvoz domů po vyšetření. Už jsou i otevřené přístroje, které nemají tvar tunelu.

K dispozici máte mikrofon a personál vás slyší. Vy naopak slyšíte pokyny, pokud třeba máte zadržet dech.

Co vás ještě čeká

Před vyšetřením vám lékař položí několik otázek a možná budete muset vyplnit dotazník o případném těhotenství, problémech s ledvinami a dalších okolnostech, které mohou komplikovat či znemožnit vyšetření. Kvůli rizikům podepíšete informovaný souhlas s vyšetřením. Samotné vyšetření trvá od 10 do 40 minut.

Magnetická rezonance - Vše o zdraví

Dnes 27.9.2021 navíc sleva 150 Kč na celý nákup na Proslim.cz při použití slevového kódu „TAJEMSTVIZDRAVI“. Kód vložte u pokladny, sleva se vám ihned odečte.

Magnetická rezonance - Vše o zdraví

Magnetická rezonance v těhotenství

Vyšetření na magnetické rezonanci se nedoporučuje ženám v prvních 3 měsících těhotenství s výjimkou zcela jasně odůvodněných a nutných případů. Těhotným nemůže být podána kontrastní látka, která by se dostala i do krevního oběhu plodu.

Mohlo by vás zajímat:  Jak vyvolat menstruaci? Fakta vs. mýty

Magnetická rezonance (MRI)

Další názvy: MRI, nukleární magnetická rezonance, MR, MNR

V textu najdete:
Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Obor: radiologie

Popis magnetické rezonance

Magnetická rezonance je moderní vyšetřovací metoda, která využívá
magnetických vlastností atomových jader vodíku pro zobrazení
struktury vnitřních orgánů. Využívá se hlavně pro
zobrazení mozku a míchy, ale i dalších měkkých tkání.

Narozdíl od
výpočetní tomografie, se kterou si ji někdy může laická veřejnost
plést, nevystavuje pacienta rentgenovým paprskům.

Pacient je
místo toho vystaven silnému magnetickému poli, které nemá na lidské
tkáně žádný prokázaný škodlivý účinek.

Magnetická rezonance může být ale nebezpečná například
pro lidi s kardiostimulátorem či jiným cizorodým materiálem v těle.

Vyšetření magnetickou rezonancí patři k finančně nákladnějším
vyšetřením a není jím vybavena každá nemocnice.

Princip magnetické rezonance

Fyzikální princip, na kterém je toto vyšetření založeno, je obsažen
už v názvu – nukleární magnetnická rezonance.
Využívá toho, že atomová jádra s lichým počtem protonů se chovají
jako malé magnetky.

Takový atom je například atom vodíku – jeho jádro
obsahuje jednu jedinou kladnou částici, tedy jediný proton, a navíc je to
nejhojnější prvek lidskkého těla, proto se toto vyšetření zaměřuje na
atom vodíku. Proton v jeho jádře neustále rotuje a tím vytváří
magnetický moment (spin) směřující souběžně s osou
otáčení protonu.

Jelikož ale atomy vodíku v těle rotují různými
směry, jejich spiny se vzájemně vyruší a výsledná magnetická síla je
nulová.

Kromě rotace vykonává jádro vodíku ještě další pohyb, který hraje
důležitou úlohu při vyšetření magnetickou rezonancí – takzvanou precesi,
což je pohyb spinu po plášti pomyslného kužele, můžeme si ho představit
jako pohyb roztočené káči.

Když umístíme pacientovo tělo do „tunelu“
magnetické rezonance, kde je silné magnetické pole, atomy vodíku se
zorientují tak, aby jejich spin byl rovnoběžný se siločarami magnetického
pole, a to ve dvou možných směrech – buď paralelně nebo antiparalelně.
Antiparalelně orientované atomy mají vyšší energii než ty paralelní.

Všechny atomy přitom neustále vykonávají precesní pohyb, a to o stejné
frekvenci (vykonají stejný počet otáček za určitý čas). Tato frekvence
závisí na síle magnetického pole, kterému jsou atomy vystaveny a na druhu
atomu, a lze ji vypočítat, nazývá se Larmorova frekvence. A tím se
dostáváme k oné rezonanci, jež je obsažena v názvu.

V této fázi
totiž přístroj vyšle do pacientova těla elektromagnetické vlnění
o stejné frekvenci, jako má precesní pohyb atomů vodíku. Jejich frekvence
odpovídá vlnám, kterými se šíří rozhlas. Při interakci dvou vlnění
o stejné frekvenci dochází k rezonanci – atomy vodíku absorbují
energii, která jejich precesní pohyb o něco vychýlí.

Zjednodušeně
můžeme říci, že tím přibylo těch antiparalelně postavených atomů
o vyšší energii na úkor těch paralelních.

Navíc všechny atomy začnou
vykonávat díky elektromagnetickému impulsu svůj precesní pohyb
synchronně – začnou obíhat pomyslný kužel ze stejné strany, jejich spin
je tedy v daný okamžik vychýlený na stejnou stranu a vznikne tak příčná
magnetizace (kolmá na hlavní magnetické pole), kterou můžeme měřit.

Když
impuls přestane působit, atomy vodíku se začnou vracet do původního
postavení a přitom energii, kterou prve absorbovaly zase postupně
vyzáří – mluví se o fázi relaxace. A v této fázi nastává
měření. Měří se jednak čas, za jak dlouho se nadbytečné antiparalelní
atomy vrátí do paralelní polohy, což se projeví jako změny v podélné
magnetizaci, a dál se měří změny v příčné magnetizaci, za jak dlouho
se atomy opět desynchronizují v precesním pohybu. To závisí hlavně na
složení okolní tkáně a jak v ní na sebe molekuly vzájemně působí.
Někde se tak atomy začnou o něco opožďovat a někde zrychlovat.
Kontrastně tak můžeme zobrazit tkáně obsahující hodně tuků od tkání
složených hlavně z vody.

Jak se ale pozná, odkud naměřený signál pochází? K tomu slouží tzv.

gradientní cívky, které zajistí, že se velikost
magnetického pole bude v různých řezech tělem lišit, bude tudíž různá
i Larmorova frekvence pro atomy v této oblasti a i frekvence emitovaného
signálu bude různá.

Pro úspěšné vyšetření je samozřejmě nezbytný
výkonný počítač, který dokáže převést nespočet
naměřených hodnot do grafické podoby na obrazovku.

Zajímavé:  Léčba Čepů Na Mandlích?

Přístroj na magnetickou rezonanci

Důležitou součástí přístroje je zdroj velkého magnetického pole.
Celkem běžně používané pole o intenzitě 1,5 Tesla je asi
30 000krát silnější než magnetické pole Země. Tak
silné pole je technicky náročné vytvořit.

V současnosti se jako zdroj
nejčastěji používá supravodivá cívka. Pro její supravodivé vlastnosti
je nutná velmi nízká teplota, cívka je proto v lázni z tekutého helia
udržována při teplotě -269°C.

Dále přístroj obsahuje například
volumové cívky, které ze všech stran obkružují tělo pacienta a slouží
k vysílání i přijímání signálů či gradientní cívky, které
vytvářejí přídatná magnetická pole.

Důležité je, že přijímací zařízení musí být co nejblíž
k pacientovi, proto vypadá celý přístroj jako tunel o průměru asi
60 cm, do kterého pacient zajede na pohyblivén lůžku. Celý přístroj je
umístěn v místnosti, která izoluje jeho magnetické pole od okolí.

Co dělat před magnetickou rezonancí

Před vyšetřením vám lékař položí několik otázek, popřípadě
budete muset vyplnit dotazník.

Silné magnetické pole může působit na předměty
z feromagnetických materiálů – mohou se pohnout, zahřát se,
kardiostimulátor by mohl přestat fungovat.

Vyšetření magnetickou rezonancí se proto nesmí provádět u pacientů
kardiostimulátorem, kochleárním implantátem,
neurostimulátorem či s inzulinovou pumpou, je nutná opatrnost i u umělé
srdeční chlopně a dalšími cizorodými materiály v těle. Ve většině
případů ovšem svorky, dlahy či kloubní náhrady nebrání vyšetření,
pokud jsou v těle déle než 6 týdnů. Také je třeba myslet na úrazy,
které mohly zanechat v těle kovy (projektily, střepiny).

Dále se vyšetření obvykle neprovádí v prvních třech
měsících těhotenství
.

Je třeba se také připravit na to, že budete muset nějakou dobu nehnutě
setrvat v relativně uzavřeném prostoru – pokud tedy trpíte
klaustrofóbií, může vám lékař předepsat uklidňující léky –
v takovém případě je vhodné zajistit si pro vyšetření doprovod a
nesmíte řídit.

Proces magnetické rezonance

Těsně před vyšetřením bývá pacient ještě jednou dotázán na
přítomnost kovových předmětů v těle, může být personálem požádán
o podepsání informovaného souhlasu s vyšetřením. Poté si pacient musí
odložit v kabince do spodního prádla a odstranit
všechny kovové doplňky
jako piercing, šperky, sponky apod.,
popřípadě odstranit make-up.

Samotné vyšetření pak trvá asi 10 až 40 minut. Pacient se uloží na
pohyblivé lůžko, které s ním zajede do otvoru přístroje – jedná se
tunel o průměru asi 60 cm.

V průběhu vyšetření je
pacient spojen mikrofonem s personálem, při vyšetřování dítěte mohou
být přítomni rodiče, ovšem musejí předem zanechat všechny kovové
předměty v kabince.

V „tunelu“ uslyší pacient hluk
připomínající údery kladivem
.

V některých případech může být pacientovi aplikována
kontrastní látka do žíly. Tato látka neobsahuje jód, narozdíl od
kontrastních látek používaných v rentgenových vyšetřovacích metodách,
alergické reakce na ní jsou vzácné, ale vyskytnout se mohou.

Výsledek vyšetření

Výsledek vyšetření hodnotí zkušený radiolog, informovat
o výsledcích vás bude váš ošetřující lékař.

Další názvy: MRI, nukleární magnetická rezonance, MR, MNR

Přidejte zkušenost s vyšetřením magnetická rezonance

Chtěla jsem poděkovat všem pozitivním komentářům na této stránce
Dneska jsem se zúčastnila vyšetření magnetické rezonance mozku a chtěla
jsem říct všem vám které toto vyšetření čeká opravdu o nic nejde Já
jsem klaustrofobik velký nervák a ještě nervově labilní stísněný
prostor mě nevadil protože jsem zavřela oči rady sestry ještě před
tunelem tunel je otevřený zvuky kupodivu mě taky nevadily doba asi
30minutová uběhla velmi rychle a Odcházela jsem z vyšetření naštvaná
sama na sebe že jsem se tři dny nervovala úplně zbytečně Tak prosím lidi
neblázněte. Horší bude teď doba čekání na výsledky z tohoto
vyšetření

Dnes jsem byla ve Zlíně na magnetické rezonanci a úplně v pohodě,
dají vám do sluchátek Evropu 2, maximální volume (nic moc, ale jde to přes
údery slyšet) a uklidní to na celou dobu vyšetření. Zavřít oči a jde
to. Kdyby se občas neozvalo hlasité houkání (či co to bylo), kdy jsem se
lekla, tak bych i usnula.

Dnes jsem absolvoval MR srdce na Homolce. Nemám rád těsné prostory, proto
jsem byl nesvůj. Ale musím říct, že vše v pořádku. Většinu času jsem
měl zavřené oči a poslouchal pokyny a nebo počítal „údery“. Pán byl
v pohodě, vše vysvětlil. Délka vyšetření 20 a 10 minut

Dnes 15.7.2020 jsem byla na MR levého kolene, moc jsem se bála, ale vše
v pohodě. Byla jsem v Berouně, přístup sestřičky byl velmi
profesionální, vše mi vysvětlila. Vyšetření trvalo 15 minut, sice jsem
měla sluchátka, ale techno bylo boží. Nebojte se vše je OK, dá se to
vydržet.

Co vám lékaři neřeknou: Magnetická rezonance

Nebezpečí kompjuterové tomografie a používání počítačů vedlo ke vzniku nukleární magnetické rezonance, ze které se vyvinula zobrazovací metoda známá jako magnetická rezonance (MR).

Do tohoto relativně nového vyšetřovací postupu se vkládaly naděje jako do slibné alternativy k rentgenování, protože detailně zobrazuje měkké tkáně těla, především mozek a míchu.

Ačkoli se všichni původně domnívali, že ty pravé „obrázky“, které poskytuje MR, vyloučí potřebu používat injekční barevné kontrasty, praxe je jiná

Kontrastní látky jsou nezbytné ke zjištění například mozkových nádorů. Na rozdíl od kontrastních materiálů používaných k CT, které obsahují jód, jsou látky vhodné pro MR magneticky aktivní.

V současné době jsou jedinými substancemi, povolenými americkým Úřadem pro potraviny a léky, cheláty, které obsahují vzácný prvek gadolinium. Jsou-Ii podány pacientovi injekčně do žil, působí podobně jako jodové kontrastní látky, ale předpokládá se o nich, že jsou daleko bezpečnější, neboť těžké reakce se objevují asi u I ze 350000 pacientů.

  • MR se používá hlavně k posouzení stavu nervového systému, při podezření na mozkovou mrtvici, mozkové nádory, roztroušenou sklerózu, infekce, jako je zánět mozkových blan, epilepsii, vývojové poruchy mozku, jako třeba hydrocefalus (zvýšení objemu mozkomíšního moku a rozšíření mozkových komor), a při problémech s míchou nebo obratli.
  • Magnetická rezonance je oproti CT výhodnější v tom, že lépe znázorní kontrast mezi tkáněmi, umožní vám získat obrazy z více rovin, není zdrojem žádného záření, používá bezpečnější kontrastní látky a dovolí zhodnotit cévy a temenní a čelní lebeční švy.
  • Velkým krokem zpět je to, že musíte podstoupit mnohem delší vyšetření, a když se kdykoli během celého procesu pohnete, můžete všechny výsledky pokazit.

Do MR se vkládá naděje, že zpřesní diagnostiku roztroušené sklerózy; jedna studie pacientů s tímto onemocněním ukázala, že diagnóza této choroby byla určena s 95-99 procentní přesností

Ale i zde máme o přesnosti této metody spoustu pochybností. Podle lékařské učebnice o CT a MR bylo mnoho počátečních informací o schopnosti MR zobrazovat daleko podrobněji než CT „přehnaně optimistických“.

Veškerá původní vítězosláva, založená na individuálních případech pacientů, nebyla potvrzena pozdějšími většími studiemi, které využívají plnohodnotné vědecké metody.

O ranných výzkumech se ukázalo, že nebyly dobře vedeny.

O MR se následně ukázalo, že je méně citli vá na odhalování časné rakoviny prostaty,R nebo onemocnění koronárních arterií srdce.

 V současnosti se zdá, že MR je lepší než CT při postiženích mozku a míchy pro její schopnost snímat záběry z vrcholku hlavy a přední části lebky a odkrývat jemné změny tkání.

CT je však spolehlivější při zjišťování jakýchkoli druhů úrazů – třeba pohmoždění různých částí těla – a studiu kostí nebo kalciťikací.

Při MR jste umístěni do masivního cylindrického magnetu vážícího až 500 tun – dost velkého na to, aby se do něj vešlo celé tělo.

Když jste uvnitř, spustí se magnet o rychlých pulzech, který vytvoří magnetické pole asi 50 OOOkrát silnější, než je magnetické pole země. Účelem toho je excitovat atomová jádra v buňkách organizmu.

Vybuzená jádra produkují radioťrekvenční echa, která jsou počítačem převedena do formy obrazů.

Potíž je v tom, že dosud nikdo nic neví o případných dlouhodobých následcích procesu,

při němž je lidské tělo vystaveno magnetickému poli, které je tak silné, že odpudí magnetické předměty až na druhou stranu místnosti.

Dosud se pouze Národní výbor radiologické ochrany ozval s varováním, že magnetické pole má tepelné účinky a je schopné ovlivnit magnetické vlastnosti organizmu nebo poškodit tkáně

Mikrobiolog Wendell Winter se svými kolegy z University ať Texas Health Center v San Antoniu prohlásil, že expozice elektromagnetickým polím nemusí být zcela nevinná.

Zajímavé:  Nemoci hlasivek - Vše o zdraví

Elektromagnetické pole nechali působit na různé živé objekty a zjistili, že je stimulován růst rakovinových buněk

Výzkum na kuřecích embryích prokázal, že jsou ohrožena vysokými teplotami; dlouhodobě exponované samice myší vykázaly změny v počtu bílých krvinek. Další studie na zvířatech ukázaly, že MR může být příčinou vrozených očních vad a poškození uší.

 Ve Státech zemřelo několik pacientů s kardiostimulátorem, když magnetické síly pozměnily jeho chod. Jedním z velkých problémů vyšetřování magnetickou rezonancí je klaustrofobie (strach z uzavřených prostor).

Až jedna třetina pacientů měla při MR takovou klaustroťobii, že se vyšetření muselo přerušit.

„Při magnetické rezonanci krku jsem se tak vyděsil, že jsem ztratil paměť,“ píše Jill z Aberdeenu. „Potom jsem celé dva týdny pořád křičel, házel sebou, nemohl psát, koktal jsem a měl noční můry. Bylo to 55 minut pekla – horší než dvě předešlá CT. Musí to úplně zmagnetizovat mozkové buňky.“

Snad nejpodceňovanějším problémem, který radiofrekvenční pole MR způsobuje, je místní zahřívání tkání, nebezpečné především u malých dětí a pacientů při celkové anestezii

Například v jednom souboru, vytvořeném z 10 amerických rentgenologických oddělení, z většiny vážných poškození, které měly vztah k vyšetření magnetickou rezonancí, převažovaly popáleniny. Zahřívání může též způsobit mužům pozdější potíže s plodností, neboť spermie, zahřáté na teplotu lidského těla, zůstanou sterilní.

Jedna studie zjistila, že průměrná teplota kůže šourku statisticky významně vzrostla v průměru o 2°C a největší změna byla 4°C. Čtyři nezávislé studie potvrzují předmět Jillova sporu, že tato technika způsobuje ztrátu paměti.

 Národní výbor radiologické ochrany uzavírá, že magnetické pole o síle 2,5 tesla (T) je bezpečné pro všechny pacienty.

O důkazech škodlivosti mezi 2,5 a 4 T se dá pochybovat, ale při 4 T a výše je možnost poškození pravděpodobná

Jste-Ii těhotná, máte-Ii kardiostimulátor, kovovou endoprotézu, jako je umělá kyčel, ponechané kovové úlomky nebo kochleární implantáty z karbonových vláken, měli byste se MR vyhnout.

Obzvláště implantáty se mohou buď pohnout, nebo se stanou předmětem tepelného účinku MR a přivodí nepříjemné pocity a místní poškození tkáně. Kov uvnitř těla je stejně jako každý jiný kovový předmět ve vyšetřovací místnosti nebezpečný tím, že se může stát smrtící střelou, jakmile se zapne MR přístroj.

Nejvážnější publikované poranění při MR se přihodilo, když se v blízkosti magnetu vznesla kyslíková bomba a zasáhla pacienta do obličeje.

Chce-Ii na vás lékař, abyste se podrobili celé této proceduře, měli byste se nejprve ujistit, zda odebral celou vaši anamnézu, neboť pravidla pro užívání MR se liší v závislosti na tom, kvůli čemu jste vyšetřováni

Podle odborníka na roztroušenou sklerózu (RS) doktora Patricka Kingsleyho stanovil každý rozumný a zkušený neurolog v době, kdy ještě nebyla dostupná taková věcička jako MR, spolehlivou diagnózu RS na základě pacientových příznaků a anamnézy. Snad jediný důvod, kdy je dobré si pomoci magnetickou rezonancí, je případ, ve kterém chce neurolog vyloučit mozkový nádor, jenž by mohl být přístupný operačnímu řešení.

Zdroj: Lynne McTaggartová: Co vám lékaři neřeknou

Magnetická rezonance – o metodě vyšetření MR

Magnetická rezonance je velmi moderní vyšetření, které nepracuje na principu rentgenových paprsků, ale využívá velmi silného magnetického pole. Jedná se o bezpečné vyšetření, které dokáže snímkovat strukturu orgánů do nejmenších detailů.

Magnetická rezonance je nezastupitelná při neurologických, ortopedických a onkologických a jiných vyšetřeních. Velkou výhodou této metody oproti jiným zobrazovacím metodám v diagnostické radiologii je větší přesnost při zobrazení většiny orgánů, jež je důsledkem rozdílné intenzity signálu u odlišných měkkých tkání.

Navíc toto zobrazení probíhá bez možného škodlivého ionizujícího záření.

1. Rizikové faktory magnetické rezonance:

Přestože zatím nebyly definovány žádné nežádoucí účinky magnetického pole, existují rizikové faktory, na které je nutné brát ohled. Jedná se zejména o existenci kovových předmětů v těle pacienta, které by mohly způsobit komplikace a problémy při vyšetření magnetickou rezonancí.

Absolutní kontraindikace (překážka) vyšetření magnetickou rezonancí je:

  • Implantovaný kardiostimulátor nebo jen ponechané svorky
  • Feromagnetické svorky po operaci mozkových cév
  • Cizí feromagnetické těleso v oku např. po úrazech

Metodický list pro vyšetřování pacientů s kovovými implantáty na MR Doporučené odborné stanovisko pro vyšetřování pacientů s fixními ortodontickými aparáty MR

Další implantáty a výkony, jejichž přítomnost může znamenat určitá omezení:

  • Kovové svorky po operaci mozku, cév
  • Kovové kloubní náhrady
  • Kochleární (ušní) implantát, naslouchadla
  • Kovové střepiny jinde než v oku
  • S T E N T Y (výztuže cév)
  • Onemocnění ledvin
  • Transplantace jater

Podstatné také je, zda jste v době vyšetření těhotná. O této skutečnosti je nutné informovat lékaře. On následně podle stádia těhotenství určí, zda je vyšetření magnetickou rezonancí možné a bezpečné. Obvykle se vyšetření provádí až po skončení prvního trimestru (12. týdne) těhotenství.

Pokud má pacient fixní rovnátka na zubech, je nutné konzultovat tuto skutečnost s ošetřujícím lékařem, neboť by mohlo dojít k poškození zubní skloviny.

Kovové zubní výplně vyšetření nijak nebrání, je ale možné, že způsobí deformace obrazu v oblasti obličeje nebo mozku.

Nepřesnosti v zobrazení mohou také způsobit kovové přezky nebo háčky na prádle, piercing a tetování, které je umístěno ve vyšetřované části těla.

Na všechny tyto skutečnosti prosím upozorněte pracovníky v magnetické rezonanci vyšetřovny, nebo je předem telefonicky konzultujte na čísle +420 534 008 354.

2. Kontrastní látka u vyšetření MR

V některých případech se před vyšetřením pacientovi aplikuje kontrastní látka. Ta slouží ke zlepšení zobrazení snímané oblasti, zvýrazňuje struktury v těle pacienta. Kontrastní látka je aplikována do žíly (nejčastěji na ruce). Tyto látky jsou relativně bezpečné a nežádoucí reakce se vyskytují zcela ojediněle.

Pokud by se vyskytly, projevují se nevolností, zvracením, točením hlavy. Alergická reakce je také zcela výjimečná. Přesto na vaše prokázané alergie upozorněte pracovníky MR.

Před začátkem vyšetření není potřeba žádná speciální příprava. Před vyšetřením můžete jíst a pít dle standardního režimu.

Obojí však pouze v takovém množství, abyste během vyšetření netrpěli nedostatkem či naopak přebytkem, které by vedly k nutnosti přerušení procesu vyšetření. Výjimkou je vyšetření v oblasti břicha – např.

vyšetření jater a zejména žlučových cest (MR cholangiografie – MRCP), kdy byste neměli pít ani jíst alespoň 2 hodiny před vyšetřením.

Těsně před vstupem do převlékací kabiny si dojděte na toaletu.

Po příchodu do našeho zařízení budete požádáni, abyste si přečetli a podepsali poučení (tzv. Informovaný souhlas), který obsahuje základní informace o vyšetření magnetickou rezonancí. Tímto souhlasem pacient potvrzuje, že byl seznámen s riziky a kontraindikacemi vyšetření.

Souhlas si můžete stáhnout PDF nebo DOC, je možné si ho předem vytisknout a již vyplněný ho donést s sebou na vyšetření. Pokud budou z vaší strany jakékoli nejasnosti nebo dotazy, sdělte je prosím personálu před začátkem samotného vyšetření. Předejde se tak možným komplikacím. 

Poté co vás vyzve pracovník MR k vyšetření, budete zavedeni do šatny, kde si odložíte své oblečení, také šperky a osobní věci a převléknete se do připraveného pláště.

Veškeré cenné osobní věci zůstanou v této šatně uzamčeny po dobu vyšetření a nikdo k nim nebude mít přístup.

Hlavním účelem tohoto opatření je především to, že je potřeba váš telefon, hodinky, kreditní karty a další osobní věci citlivé na magnetické pole ochránit, aby nebyly jakkoliv poškozeny.

Budete uloženi na lůžko, které se zasune do prstence přístroje. Je to válec o průměru cca 60cm a délce cca 130 cm. Vždy platí, že vyšetřovaná oblast je uprostřed tohoto prstence.

Samotné vyšetření je zcela bezbolestné, jedinou nepříjemností je silný hluk, který zařízení během vyšetření vydává.

Personál vám z tohoto důvodu nabídne sluchátka, kde může hrát hudba nebo je možné požádat o ucpávky do uší.

Pro vaši bezpečnost budete mít po celou dobu vyšetření v ruce signalizační zařízení, pomocí kterého je možné zavolat si obsluhu a požádat o pomoc. Pracovníci s vámi budou po celou dobu v kontaktu prostřednictvím mikrofonu a rádi v případě potřeby pomohou.

Zajímavé:  Léky Testované Na Zvířatech?

Délka vyšetření se odvíjí od oblasti, kterou je nutné zobrazit. Nejčastěji trvá přibližně 20 až 50 minut a po celou tuto dobu, je pacient sledován nainstalovanými kamerami.

Přestože trvá celé vyšetření relativně dlouho, je nezbytné, aby byl pacient po celou dobu klidný a nehýbal se. Díky tomu budou získány optimální výsledky.

Vyšetření magnetickou rezonancí nemá žádné zjištěné vedlejší účinky, přesto bývá některými klienty hodnoceno jako „náročnější“. Pokud se ale pacient po vyšetření cítí dobře, nemá pocit nevolnosti a nebyly mu podány uklidňující léky, může dále pokračovat ve svém programu.

Pokud by nastaly nějaké komplikace (nevolnost, točení hlavy, slabost), informujte o tomto stavu pracovníky MR, kteří rádi pomohou.

Na vyžádání nabízíme možnost úhrady vyšetření MR samoplátcům. Na základě Vašeho požadavku Vám sdělíme předběžnou kalkulaci vyžádaného vyšetření.

Otázky a odpovědi k MR – Nemocnice Na Homolce

Podstránky

MR si vydobyla své místo v diagnostice chorob srdce a cév zvláště v posledních letech. MR má díky své výrazné flexibilitě a neinvazivnosti konkrétní výhody pro zobrazování chorob srdce a cév:

  • je zcela neinvazivní – pomocí aplikace kontrastní látky do žíly lze spolehlivě vyšetřit tepenné řečiště
  • zobrazí spolehlivě nejen srdeční sval, ale i srdeční chlopně
  • je schopna s vysokou spolehlivostí stanovovat funkční srdeční parametry
  • pomocí moderních postupů lze určit, zdali obsahuje srdeční sval vazivové jizvy či jiné patologické změny (např. po infarktu myokardu či u hypertrofické kardiomyopatie)
  • neinvazivně (bez katetrizace) lze spolehlivě vyšetřit tepenné řečiště prakticky celého těla

Běžný MR přístroj je uzavřený válcovitý magnet. v němž  musí pacient klidně ležet podle typu vyšetření několik jednotek až desítek minut.

 Někteří pacienti se mohou cítit v přístroji uzavřeni, někdy se může dostavit pocit strachu z uzavřeného prostoru (klaustrofobie). Některé novější přístroje jsou sice otevřené, ale kvalita jimi získaného obrazu může kolísat.

Protože tyto otevřené přístroje nedosahují kvality tunelovitých přístrojů, jsou v naší nemocnici pouze uzavřené MR systémy.

Protože silné magnetické pole působí na každý kovový magnetický předmět v těle, budete před vyšetřením dotazováni, zda nemáte v těle nějaký kov: např. kardiostimulátor, kochleární implantát, neurostimulátor, kovovou náhradu kloubu, kovovou svorku v těle, střepinu či projektil, kovovou šponu v oku, umělou srdeční chlopeň, různé dlahy či šrouby.

Ve většině případů chirurgem zavedené svorky, šrouby a dlahy, pokud jsou v těle déle než 4 -6 týdnů, nejsou problémem. Barviva používaná při tetování nebo líčidla okolo očí mohou obsahovat kysličníky železa a mohou se při vyšetření zahřívat.

V případech nejasností můžete být poslán/a na doplňující rentgenové vyšetření, které zjistí jakýkoliv kovový předmět. Kovové zubní výplně obvykle vyšetření nijak nebrání, mohou ale způsobit deformace obrazu v oblasti obličeje nebo mozku, stejně tak jako šle nebo kovové přezky a háčky na prádle.

Budete požádáni, abyste před vyšetřením odstranili všechno, co by mohlo způsobit deformace nebo artefakty MR vyšetření – jako jsou sponky do vlasů, šperky, brýle, naslouchadla a snímatelné zubní protézy.

V případě nejasností, můžete být před vyšetřením zkontrolováni speciálním tělovým detektorem kovů (podobně jako na letišti). V případě, že jste těhotná, oznamte to před vyšetřením lékaři.

MR se zásadně liší od běžného rentgenového vyšetření, od vyšetření CT i vyšetření pomocí radioizotopů, protože se při ní nepoužívá ionizační záření. Při MR vyšetření působí radiofrekvenční vlny na protony (jádra atomů vodíku) v silném magnetickém poli. Excitace a následná relaxace protonů vede ke změnám radiových signálů.

Tyto změny jsou počítačově zpracovány  a je z nich vytvořen obraz. V lidském těle jsou protony obsaženy v atomech vodíku, tedy vyšetření zobrazuje zejména molekuly vody, tuku, případně proteinů. Ukazuje rozdíly v množství, charakteru vazby a rozložení vodíku, případně „vody“, v různých tkáních.

Na základě těchto rozdílů mohou být v jednom orgánu tyto tkáně rozlišeny: např. tuk, voda, sval, šedá a bílá hmota v mozku.

MR zobrazení měkkých tkání, jako je mozková a míšní tkáň, svaly, šlachy, klouby a jiné, je mnohem podrobnější a zřetelnější než při vyšetření jinými metodami. MR kontrastní látky (paramagnetické) způsobují mnohem méně alergických  reakcí než jodové kontrastní látky používané při běžném rentgenovém a CT vyšetření.

Obraz lze snadno vyhotovit ve všech 3 základních rovinách. MR je rychlá a neinvazivní metoda. Má velký význam pro časnou diagnostiku nádorů. MR nepoužívá radiační záření.Nezjištěné kovové implantáty mohou být silným magnetickým polem porušeny. Mohou způsobit deformaci konečného obrazu, která znehodnocuje výsledky vyšetření.

MR vyšetření se obvykle neprovádí v prvních 12 týdnech těhotenství.

Běžné MR vyšetření sestává ze dvou až cca šesti sekvencí (typů měření), které trvají každá zhruba dvě až šest minut. Při každé sekvenci jsou pořízeny řezy lidským tělem v jedné z několika možných rovin (např. zprava doleva, zepředu dozadu či shora dolů).

Pacient se uloží na speciální stůl, který s ním zajede do otvoru přístroje. V průběhu vyšetření slyší pacient hluk (připomínající až údery kladivem), který je způsoben zapínáním a vypínáním magnetických cívek. Je-li vyšetřováno dítě, mohou být ve vyšetřovně rodiče nebo doprovod.

 Vyšetření zpravidla trvá 15 až 45 minut, i když speciální vyšetření mohou být i delší, o čemž Vás budeme informovat. Pacient bude požádán, aby byl během měření v klidu a nepohyboval se, i když mezi jednotlivými sekvencemi jsou drobné pohyby možné.

V některých případech může být při vyšetření použita kontrastní látka, která se aplikuje nitrožilně.

MR vyšetření je nebolestivé, ale někteří pacienti se mohou cítit nepohodlně, protože musí určitou dobu velmi klidně ležet. Někteří mohou mít pocit strachu z uzavřeného prostoru, mohou mít i pocit tepla ve vyšetřované oblasti.

Tento pocit je normální, ale pokud by pacienta obtěžoval, měl by informovat lékaře. Pokud vyšetření vyžaduje nitrožilní podání kontrastní látky, můžete mít nemocný během aplikace pocit chladu. Pacienti si  však nejčastěji stěžují na hluk připomínající údery kladiva.

Je možné jej ztlumit ucpávkami uší, případně sluchátky.

Vyšetření hodnotí lékař – radiolog, který má dostatečné zkušenosti s MR.

Vyšetření magnetickou rezonancí (MR) umožňuje lékaři lokalizovat a určit příčinu bolesti, otoku a krvácení v okolí kostí a kloubů.

MR může odhalit i velmi malé trhliny a poranění šlach, vazů, menisků a svalů a dokonce i zlomeniny, které nejsou viditelné při běžném rentgenovém vyšetření.

Kromě toho MR zobrazí degenerativní onemocnění jako je artróza, zánět kloubu (artritida), poškození kloubních chrupavek nebo výhřez meziobratlové ploténky. Toto vyšetření lze použít i pro průkaz infekcí kostní tkáně (osteomyelitida) a nádorů (metastázy do kostí a kloubů).

Magnetická rezonance (MRI) mozku zaujala pevné místo v neuroradiologické diagnostice, navigaci a výzkumu. Obecně lze říci, že MRI mozku je až na několik výjimek nejcitlivější metodou pro posouzení morfologie a patologie mozku.

Indikace zahrnují především nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění – zvláště pak demyelinizační onemocnění bílé hmoty (roztroušená skleróza), záchvatovitá onemocnění, cévní onemocnění, neurodegenerativní onemocnění, vrozené vady, hydrocephalus všech typů, bolesti hlavy, psychické změny včetně psychotických onemocnění, onemocnění hypofýzy a mozkových nervů; následky úrazů hlavy zvláště se zaměřením na difusní axonální poranění a rozpadové produkty hemoglobinu (ferritin a hemosiderin). MRI je možno provést (ale je méně vhodné) u akutních krvácení a v případě posouzení fraktur lebky (zde je lepší provést CT – počítačovou tomografii).MRI vyšetření páteře má své pevné místo v diagnostickém algoritmu páteřních onemocnění. Elegantně určí výši poškození, lépe než jiné zobrazovací metody zobrazí měkké tkáně – tedy ploténky, vazy a míchu s míšními nervy. Nemocný segment lze vyšetřit ve 3 prostorových rovinách, což též jiné metody nedovolují. Oblast lze poté dovyšetřit pomocí počítačové tomografie (CT). Nejčastější indikací k provedení MRI páteře jsou degenerativní onemocnění, MRI zcela suverénně zobrazí zúžení páteřního kanálu i výhřez ploténky, je ideální metodou pro předoperační plánování. MRI je rovněž metodou volby u nádorových a zánětlivých onemocnění. Pacienti se spinálním traumatem jsou často indikováni k MRI vyšetření akutně.

Nespornou výhodou MRI je skutečnost, že neužívá ionizující záření, takže vyšetření lze bez problémů opakovat.

Kojící ženy lze na MR vyšetřovat, ovšem bez použití kontrastní tekutiny. V případě, že se do žíly aplikuje gadoliniová kontrastní látka, je nutné kojení na 24 hodin vysadit. Látka se totiž vylučuje i do mateřského mléka. V tomto případě doporučujeme, aby matka odstříakla mléko do zásoby na 24 hodin.

Nedoporučujeme vyšetřovat ženy v prvních třech měsících těhotenství s výjimkou pouze jasně odůvodněných případů. Těhotným ženám nemůže být podávána gadoliniová kontrastní látka do žíly, protože se dostává i do oběhu plodu, odkud se velmi špatně zpětně filtruje pryč.

Kdokoliv s implantovaným kardiostimulátorem („budík na srdce“) je zcela vyloučen z vyšetření. Pro takového jedince je nebezpečné i samotné přiblížení se k přístroji.

Výjimkou je nový druh kardiostimulátoru, který je tzv. „MR kompatibilní“. S ním lze sice podstoupit MR vyšetření, ale je nutné v den vyšetření zkontrolovat, zda jde opravdu o tento typ (to znamená provést RTG snímek hrudníku). Před vyšetřením musí být kardiostimulátor přepnut do tzv.

bezpečného režimu, což provádí odborně vyškolený personál – v naší nemocnici na kardiologickém, resp. arytmologickém oddělení. Tento kardiostimulátor se používá zhruba od roku 2010, a to jen u některých nemocných.

Každý pacient obdrží s MR kompatibilním kardiostimulátorem kartičku s informacemi o typu a charakteru přístroje.

Vyšetření rovněž nelze provádět u pacientů s implantátem ve vnitřním uchu (tzv. kochleární implantát).

Velké opatrnosti je třeba dbát u jakéhokoliv kovového předmětu v těle (náhrady kloubů, svorky na cévách, cizí předměty). V takovém případě  je třeba konzultovat personál MR pracoviště. Vyšetření se dále obvykle neprovádí v prvých třech měsících těhotenství.

Klaustrofobie je strach z uzavřených prostor. Pacienti, kteří trpí klaustrofobií, u nichž je nutné provedení MR vyšetření, musí informovat svého indikujícího lékaře, který tuto skutečnost uvede na žádance a zároveň konzultuje vhodný postup s RDG oddělením. Pacienti se mohou také samostatně informovat o možnostech řešení přímo na našem MR pracovišti RDG oddělení.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector