Vytvořeno: 13. 7. 2018 Poslední aktualizace: 13. 7. 2018
Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností, tisková mluvčí
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s představiteli praktických lékařů a odborné společnosti. Hlavním smyslem memoranda je deklarace dlouhodobé spolupráce na reformě primární péče.
Podpis pod dokument vedle ministra Vojtěcha připojili předseda Sdružení praktických lékařů České Republiky (SPL ČR) Petr Šonka, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky (SPLDD ČR) MUDr.
Ilona Hülleová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (OSPDL ČLS JEP) Alena Šebková a předseda Společností všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP) Svatopluk Býma.
„Spolupráce s praktickými lékaři si velmi vážím, je velmi konstruktivní a jsem rád, že jsme si dnes podepsáním memoranda vytyčili společné cíle vedoucí k reformě primární péče,“ zhodnotil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Mezi hlavní cíle vzájemné spolupráce patří především posílení role praktického lékaře, rozšíření kompetencí a aktivní zapojení praktiků v oblasti prevence a včasného záchytu onemocnění. „Pacienti dnes bloudí systémem.
Naším společným cílem je proto posílení role praktických lékařů v systému a rozšíření jejich kompetencí tak, aby se praktik stal tím základním kontaktním místem pro pacienta. S tím souvisí také to, že by se praktičtí lékaři měli více věnovat péči o pacienty s akutními a chronickými onemocněními.
To vše povede k zásadně lepší a efektivnější organizaci zdravotní péče o pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Signatáři memoranda se zavázali k podpoře udržení a zřizování praxí praktických lékařů i ve venkovských oblastech tak, aby byla zajištěna a zlepšována dostupnost zdravotní péče rovnoměrně ve všech regionech ČR.
Cílem podepsané spolupráce je také podpora vzdělávání a rozvoje oborů všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, zefektivnění vzájemné komunikace v rámci přípravy a prosazování nových medicínských postupů, doporučených lékařských metod, preventivních postupů a opatření.
Lékaři i ministerstvo zdravotnictví budou společně pracovat na zvýšení informovanosti a zdravotní gramotnosti pacientů. A v neposlední řadě podpisem memoranda se obě strany zavázali k rozvoji elektronizace českého zdravotnictví, snížení administrativní zátěže zdravotnických pracovníků a zvýšení bezpečnosti pacientů.
„Jsem velmi rád, že jsme dnes podepsali toto memorandum. Považuji to za jasnou deklaraci toho, že ministerstvo má upřímný zájem o spolupráci s praktickými lékaři a zároveň jako oboustranný závazek do budoucna. Praktický lékař je základním kamenem primární péče a primární péče je základem zdravotního systému.
Bez dobře fungující primární péče nelze vystavět dobře fungující zdravotní systém. V ČR není potenciál praktických lékařů dobře využit a je velmi důležité, že to ministerstvo chce změnit. Zvláště v současné době, kdy se české zdravotnictví potýká s personálními problémy a začíná v některých regionech pociťovat nedostatek praktických lékařů.
Věřím, že potřebná reforma primární péče, na které s ministerstvem spolupracujeme, pomůže vyřešit řadu problémů, které trápí české zdravotnictví a přinese lepší kvalitu a komfort pacientům,“ řekl po podpisu memoranda předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
Memorandum stvrzuje účast zástupců praktických lékařů a obou odborných společností, kteří memorandum podepsali, na všech vnitřních připomínkových řízení k legislativním návrhům připravovaných Ministerstvem zdravotnictví se vztahem k primární péči.
Dále tento krok potvrzuje jejich členství v Pracovní skupině pro reformu primární péče a v neposlední řadě také členství zástupců Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost v Radě poskytovatelů Ministerstva zdravotnictví.
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Praktický lékař nabídne větší péči. Jakou? | Zdraví
Lidé znají z médií špičkové kardiochirurgy či neurochirurgy, ale jen ti zkušenější vědí, že pro jejich celkové zdraví je úplně nejdůležitější praktický lékař.
Praktický lékař je ten, kdo sleduje pacientovy problémy, některé léčí, u jiných doporučí návštěvu specialisty a poradí toho nejvhodnějšího. U praktika by se měly scházet všechny podstatné zdravotní informace. Od letoška mají praktici zase více pravomocí.
Širší záběr
Už od loňska například praktičtí lékaři sledují onkologické pacienty, kteří úspěšně absolvovali léčbu u specialisty. Provádějí pravidelná kontrolní měření včetně laboratorních testů, takže pacienti nemusí na rutinní vyšetření dojíždět do vzdálených odborných center. Tam zamíří jen při případných komplikacích.
Tento trend pokračuje. Praktičtí lékaři nabízejí od letošního roku zase o něco rozsáhlejší péči o své pacienty. Patří sem včasný záchyt nastupující demence, větší péče o lidi s rizikem cukrovky, zprostředkování testů, které rychle odhalí plicní embolii nebo hlubokou žilní trombózu. Až dosud tyto výkony patřily pouze specializovaným lékařům.
Léčení na jednom místě
Docent Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti, změnu hodnotí jako výhodnější pro pacienta. Ten takto nebude muset obíhat více specializovaných lékařů, péči bude mít soustředěnou u svého praktika. A specializovaní lékaři získají více času pro vážněji nemocné.
Samozřejmě, pokud se zdravotní stav nemocného sledovaného praktikem zhorší, jeho lékař jej pošle ke specialistovi.
Příkladem nových pravomocí praktických lékařů je péče o lidi s takzvaným prediabetem. To je stav, který předchází propuknutí cukrovky 2. typu, tedy takové, která se obvykle vyvíjí až v dospělosti.
Cukrovkou v Česku trpí asi milion lidí, je to podceňovaná nemoc, která, když se neléčí, poškozuje cévy, nervy, oči a všechny orgány, u nichž se v důsledku poškození cév zhorší zásobení krví.
Zejména se jedná o ledviny, srdce, mozek a dolní končetiny.
Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, vysvětluje, že právě praktici mají nejlepší šanci nebezpečí včas rozpoznat a začít léčit. Rizika diabetu se tak mohou odvrátit, nebo aspoň oddálit.
Nově praktický lékař nabídne také testy na včasné odhalení dalších nemocí.
Patří mezi ně hluboká žilní trombóza, což je vznik krevní sraženiny v žilách uvnitř těla, která omezuje průtok krve, a pokud se utrhne, může zabránit třeba zásobování plic krví.
Pokud tedy přijde k praktickému lékaři pacient s podezřením na hlubokou žilní trombózu a test přímo v ordinaci to vyloučí, ušetří si okamžitou cestu do nemocnice. Další testy u praktického lékaře mají najít srdeční selhání či plicní embolii.
Mozek v ohrožení
Velmi podstatná je pak posílená pravomoc praktických lékařů při poskytování testů pro včasné zachycení nástupu demence spojené se stářím. Takových pacientů je v Česku asi sto tisíc, z nichž 60 000 trpí Alzheimerovou nemocí.
Jak říká docent Býma, jednoduchý test umožní praktickému lékaři odhalit nastupující demenci ještě v raném stadiu. V tuto dobu je při nasazené vhodné léčbě možné oddálit rozvoj nemoci a delší dobu udržet samostatnost nemocného. Tato vyšetření mají praktici uskutečnit u všech svých pacientů starších 65 let.
Na listopadové konferenci Společnosti všeobecného lékařství však praktičtí lékaři připomněli, že z řady léků, které se v takové situaci pacientům předepisují, mohou poskytovat jen zlomek.
Zbytek stále zůstává v rukou specializovaných lékařů. Možná tedy ještě dostanou praktičtí lékaři větší pravomoc i při předepisování léků nebo stejně pošlou pacienta ke specialistovi.
Ať tak, či tak, pro nemocného je v obou případech výhodné, že se začne léčit včas.
Řekněme si upřímně, že ne všem praktickým lékařům budeme věřit, že nových pravomocí dokážou opravdu dobře využít v náš prospěch. Ideální je mít svého praktického lékaře, jemuž důvěřujeme, že naše zdraví hlídá dobře a při větším problému nás včas pošle ke spolehlivému specialistovi.
Není bohužel až tak jednoduché takového šikovného lékaře získat. Ani pokud jste u něj už zaregistrováni, nemusí vám to vydržet. Průměrný věk praktického lékaře je kolem 55 let, ti starší tedy budou odcházet do důchodu a pacienti za ně budou hledat náhradu.
Na rozdíl od specializovaných lékařů, k nimž přicházíte podle potřeby, u praktického lékaře se musíte registrovat. Změnit registraci můžete jednou za tři měsíce. Obvykle tato doba bohatě stačí. Nicméně pokud se registrujete u lékaře, který vám „nesedne“, budete to muset čtvrt roku vydržet.
Praktičtí lékaři chtějí předepisovat léky na cukrovku nebo tlak. Dojde ke změně, slibuje jim Vojtěch
Ministerstvo zdravotnictví zároveň říká, že pojišťovny už příští rok lépe zaplatí ty lékaře, kteří se svým pacientům skutečně věnují.
Praha – Pacient s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo banálním kožním onemocněním musí pro mnohé běžné léky ke specialistům. Jeho praktický lékař totiž nemá oprávnění mu řadu z nich předepsat. „Týká se to například antibiotických kapek do uší nebo do oka, mastí, léků na vysoký krevní tlak a podobně,“ říká praktický lékař Norbert Král.
Protože ordinuje v Praze, není pro pacienty takový problém k ambulantním specialistům dojet. „Horší to je na vesnicích a malých městech, kde je dostupnost lékařské péče složitější, a zvláště starší pacienti by byli rádi, pokud by jim mohl recepty napsat jeden lékař,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Praktičtí lékaři by proto chtěli mít více kompetencí – například právě v předepisování léčiv. Dnes mají v kartotéce čím dál více diabetiků, lidí se srdečními onemocněními a dalšími chronickými nemocemi.
„Cukrovkou dnes trpí 858 tisíc lidí.
Téměř každý čtvrtý diabetik se přitom léčí u praktického lékaře, který ale moderní typy léčiv předepisovat nemůže,“ říká místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen.
Ministerstvo zdravotnictví nyní přislíbilo, že dojde ke změně. Šéf resortu Adam Vojtěch se tento měsíc domluvil s praktickými lékaři na tom, že společně připraví reformu primární péče.
„Praktický lékař by měl mít větší pravomoc i v oblasti preskripce léků. Týkat by se to mělo především léčby nekomplikovaných pacientů s hypertenzí a s cukrovkou,“ potvrdila Aktuálně.
cz tisková mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo zároveň říká, že pojišťovny už příští rok lépe zaplatí ty lékaře, kteří se svým pacientům skutečně věnují. Praktický lékař, který se snaží lehčí onemocnění zvládnout sám, dostává dnes stejné peníze jako lékař, který posílá pacienty s každou banalitou ke specialistům.
Za každého pacienta v kartotéce dostává takzvanou kapitační platbu kolem 50 Kč za měsíc,ať už přijde k lékaři třeba desetkrát za měsíc, nebo nepřijde ani jednou za pět let.
Nejvíce jsou přitom stávajícím systémem biti lékaři z vesnic a malých měst, kde žije více starších lidí, kteří potřebují lékaře častěji.
Například praktický lékař Vladimír Gregor ze Strážnice se snaží řešit i diagnózy, které jindy končívají u ambulantních specialistů nebo v nemocnici.
Stará se o kardiologické pacienty s ischemickou chorobu srdeční nebo s různými formami hypertenze a podobně. „Lidem po operacích a úrazech se snažím zajistit rehabilitaci v domácí péči namísto toho, aby šli do nemocnice.
To samé platí i u dehydrovaných seniorů, kteří po pár infuzích v domácí péči jsou opět ve formě,“ říká Gregor.
Namísto toho, aby dostal více peněz za to, že systému šetří peníze za hospitalizaci, musel naopak několikrát pojišťovnám vysvětlovat, proč překračuje celostátní průměr nákladů. V minulosti za to dokonce dostal i finanční pokutu.
Nelehkou situaci lékařů na malých městech potvrzuje také praktický lékař David Halata s obce Hoštálková na Vsetínsku. „Praktik na venkově má větší náklady na přístrojové vybavení a návštěvní službu než lékař ve velkém městě, kde je mnohem hustší síť lékařské péče.“
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že už nyní chystá zlepšení stávající situace, a to v rámci úhradové vyhlášky na příští rok. „Větší platby by měli dostat ti praktičtí lékaři, kteří jsou aktivní a poskytují komplexní zdravotní péči,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministr Vojtěch chtěl původně prosadit i sankce pro praktické lékaře, kteří neviděli pacienty několik let, ale pobírají za ně každý měsíc kapitační platbu. Takový lékař by měl pravidelnou měsíční platbu za pacienty sníženou. Na příští rok ale toto opatření v úhradové vyhlášce ještě není.
Ve velkých městech chodí pacienti rovnou ke specialistům
Zdravotní pojišťovny přemýšlejí nejen o tom, jak odměnit snaživé praktické lékaře, ale také jak potrestat pacienty, kteří chodí ke specializovanému lékaři s banalitami. Týká se to především pacientů ve velkých městech, kde je vysoká dostupnost ambulantní specializované péče.
„Pacienti navštěvují ambulantního specialistu sami bez doporučení praktického lékaře, případně setrvávají v péči specialisty i v případech, kdy by jejich zdravotní stav mohl dobře zvládat i praktický lékař,“ říká ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Pojišťovny podle něj budou muset hledat způsoby, jak pacienta odradit, aby ambulantní specializovanou péči nezneužíval.
Jeho slova potvrzují také nemocnice, které se v posledních letech potýkají s nárůstem banálních případů. „Naše nemocniční pohotovost je každý den přetížena návalem pacientů, jejichž problémy by jistě zvládl praktický lékař,“ říká například mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice Ondřej Macura.
Podobně je tomu i ve FN Brno.“Dochází k neustálému přísunu pacientů, kteří místo, aby svůj zdravotní stav řešili u svých praktických lékařů či v ambulancích polikliniky, chodí na urgentní příjmy,“ říká mluvčí nemocnice Pavel Žára. Jde přitom například o bolesti hlav, teploty, bolesti zad, kloubů nebo nachlazení a další diagnózy, které by měl řešit praktický lékař.
Neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš varuje před nedostatkem lékařů:
16:35
Budoucí lékaře nebude mít kdo učit, bez peněz od zahraničních studentů by to na lékařských fakultách nešlo, absolventům můžeme nabídnout 23 tisíc | Video: Martin Veselovský, DVTV
Praktický lékař v Brně? Věk 60 let, stará se o 1500 pacientů a nové nebere
Máme plno, nemůžeme vás zaregistrovat, slýchávají Brňané hledající praktického lékaře. „Denně odmítám pacienty. Moji kolegové to mají podobně,“ uvedl brněnský praktik Tomáš Klobas. V Brně je nedostatek praktiků. Například předloni ve městě ubylo pětatřicet ordinací.
Ministerstvo zdravotnictví chce situaci řešit reformou primární péče, kterou právě praktici poskytují. Dá jim víc kompetencí. „Nově tak praktik pomůže lidem s většinou problémů a za specialistou ho pošle v pouze složitějších případech. Praktici budou mít více pravomocí a jejich práce bude pro mediky atraktivnější,“ přiblížila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Přečíst článek ›
Podle Klobase to nic nevyřeší. „Je to přelévání problému zleva doprava. Přetížené jsou všechny zdravotnické obory. Spíše to povede k tomu, že praktici budou zatíženi ještě více a úplně přestanou brát nové pacienty,“ uvedl.
- Praktičtí lékaři v Brně– úbytek: za rok 2017 35 ordinací- věkový průměr lékaře: 60 let- počet Brňanů na jednu ambulanci: 1500- nejvíce praktiků: střed Brna- nejméně praktiků: okrajové části Brna
- – řešení nedostatku podle ministerstva: více kompetencí pro praktické lékaře, třeba péče o chronické pacienty
Výhody v navrhovaných změnách naopak vidí praktik Ivo Procházka, který je spoluautorem reformy. „Praktik by měl pacienta léčit komplexně. Proč mají v odborných ambulancích řešit nekomplikované stavy? Tam se přeci musí věnovat akutním pacientům. Například o bezproblémové diabetiky se staráme už pět let,“ přiblížil.
Na jednu ambulanci praktika připadá podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistik patnáct set Brňanů. Doktoři navíc stárnou. „Jejich průměrný věk je šedesát let,“ upozornil ředitel ústavu Ladislav Dušek.
Věkový průměr řešilo i Sdružení mladých praktiků na sjezdu v Brně. „Mladí praktici se bojí převzít ambulance, jelikož je to také podnikání. Tento strach musíme zlomit,“ uvedla předsedkyně sdružení Markéta Pfeiferová.
Přečíst článek ›
Do ambulance se zatím nechce ani medičce Anně Taušové. „Pokud vše vyjde, tak bych se ráda věnovala fetální chirurgii. Práce praktika mě zatím neláká, možná ve stáří,“ uvedla.
Kromě nedostatku a přetíženosti praktiků trápí Brno další problém. Lékaři nejsou rovnoměrně rozmístění. „Ordinace se shlukují ve středu města a na periferiích chybí. To trápí hlavně staré lidi, kterým jsou pak praktici hůře dostupní,“ řekl Dušek.
Za lékařem museli skoro dva roky dojíždět obyvatelé okrajové brněnské městské části Ivanovice. To ale skončí. Od konce dubna si tam otevře ordinaci praktik. „Dlouho nám tady chyběl. Bylo těžké ho sehnat, přestože jsme pro něj měli prostory. Naši obyvatelé tuto novinku rádi uvítají,“ informovala starostka Jana Bohuňovská.
Přečíst článek ›
Ambulanci praktického lékaře by chtěli i obyvatelé brněnských Kníniček. Teď se možná dočkají. Vedení ji totiž plánuje zřídit. „Postavíme novou mateřinku a starou zrekonstruujeme. Právě tam by mohla být ordinace,“ sdělil starosta Martin Žák.
Budou lékaři na obvodech stávkovat?
Lékaře asi nejvíce nadzvedl výrok ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, když uvedl, že jejich průměrné měsíční příjmy se pohybují kolem 200 tisíc a protestní akci označil v médiích za stávku milionářů.
„Za sebe můžu jen říct, že mám prokazatelně nejvíc lidí v obvodu, ale k takovéhle částce jsem se jako praktický lékař nikdy nedopracoval,“ uvedl jablonecký lékař s třicetiletou praxí. Netajil své znechucení nad politikařením, které resort prostupuje.
„Celá tahle kampaň nemá za cíl nic jiného, než naštvat lidi a přihrát voličské hlasy,“ dodal.
„Celá tahle kampaň nemá za cíl nic jiného, než naštvat voliče a získat jejich hlasy.“
Se svým názorem není osamocený. „Máme sto pacientů denně, ať si sem někdo zkusí sednout. Politici zapomínají, že třetina z nás je v předdůchodovém nebo dokonce už důchodovém věku. Jsem zvědavá, kdo nás vystřídá. Žádný jiný resort není neustále tak regulován a dirigován politiky jako zdravotnictví,“ přidává se další lékařka.
Ani jeden z nich nechce být jmenován. Bráni jim špatné zkušenosti, když se snažili o nápravu těch největších nesmyslů, které se v resortu během posledních dvaceti let objevily.
„Jsme už neustálým přetahováním s politiky unavení, ale naši pacienti vědí, že se na nás mohou spolehnout a to je pro nás nejdůležitější, to nás tady drží,“ shodují se.
Kapitační platby, tedy platby za pacienta, se podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého pohybují od 47 do 52 korun. „Praktický lékař pro dospělé získá od VZP úhradu v částce 1 268 000 Kč. Pro srovnání v roce 2010 byla průměrná roční úhrada pro ordinaci praktického lékaře od VZP 1 076 802 Kč,“ říká mluvčí a dodává, že pojištěnci VZP tvoří 60 procent všech pacientů.
Ke cti ministra Němečka je podle lékařů třeba uvést, že ve výroku o milionářích uvedl, že jde o příjmy, nikoliv zisky. Podstatnou část podle lékařů tvoří náklady na provoz ordinace včetně platů pro zdravotní sestry.
Bitva o kapitační platby přitom ale není stěžejní. Tahanice odstartoval návrh koaličních poslanců dostat do novely zákona o vzdělávání lékařů ustanovení, podle kterého by doktoři z ambulancí povinně absolvovali stáže v nemocnicích.
Mnozí z nich tento pokus označili za „nucené práce“. Poukazují přitom zejména na rozdílnost praxí v nemocnici a na obvodě.
1775Průměrný počet pacientů na jednoho praktického lékaře. Jedná se o údaj Všeobecné zdravotní pojišťovny, u které je zhruba 60 procent pojištěnců. Podle údajů, které uvádí Česká lékařská komora, jich na jednoho praktického lékaře připadá v průměru pouze 1650.
Za úsilím poslanců stojí snaha o vyrovnání deficitu v počtu lékařů, kterých stále ubývá. Návrh by se netýkal jen praktických, ale i dětských lékařů na obvodech. „V jednání je novela zákona, podle níž by dětští lékaři museli chodit povinně pracovat do nemocnic, aby se pokryl nedostatek lékařů.
Práce pediatra v terénu a na oddělení je však už v mnohém odlišná. A pokud by se obor praktického pediatra zrušil, znamenalo by to postupný úbytek a zánik dětských ordinací,“ vysvětluje zástupkyně sdružení lékařů pro děti a dorost Libereckého kraje Pavla Hromádková.
Pediatři přesto do stávky nepůjdou, v pohotovosti ale zůstávají.
„Já budu klidně chodit na jeden den do nemocnice, budu si tam zvát k vyšetření své pacienty, ale to bych musel dát na dveře ceduli, že neordinuji. A další věc je, jak by to účtovala pojišťovna. Už teď si musíme přísně hlídat náklady, abychom je nepřekročili,“ doplňuje pediatr Martin Zítek. Postoj svých kolegů ale chápe.
„Kapitační platby se nezvedly, dělají zhruba 50 korun za pacienta. Jenže náklady se zvedají. Platíte nemalý nájem za ordinaci, pokud nemáte vlastní, k tomu musíte připočíst mzdu sestry, pojištění praxe, úklid a materiál, například očkovací látky.
Když to všechno odečtu, dělá hrubá mzda v průměru nějakých čtyřicet tisíc,“ vysvětluje lékař.
LÉKAŘI SE NA MINISTRA ZLOBÍ
Šéf sdružení praktických lékařů pro Liberecký kraj, Jan Šindelář, potvrdil, že se se stanoviskem Sdružení praktických lékařů souhlasí, jak ale konkrétně bude protest vypadat, se podle něj rozhodne ve čtvrtek, tedy zítra.
„Jsme sice velmi rozezlení, ale pacienty za rukojmí si brát nebudeme. Pokud by k akci došlo, budeme se zastupovat,“ uvedl na otázku, jak bude probíhat protest v praxi. Většina oslovených lékařů ale zatím o stávce neuvažuje.
212 Počet praktických lékařů v Libereckém kraji k 30. 5. 2016. Počty po jednotlivých okresech: Liberec (87), Semily (37), Jablonec nad Nisou (41), Česká Lípa (41).
„Stávka nic neřeší. Když zavřu jeden den, pacienty stejně musím léčit druhý den,“ říká k hypotetické možnosti MUDr. Zítek, který je proti nátlakovým akcím.
Také předseda Okresního sdružení České lékařské komory v Liberci Jan Mečl věří, že pacienti zůstanou od této formy protestu uchráněni. Zároveň však zdůrazňuje, že hlasy praktických lékařů jsou jen jedny z mnoha, které upozorňují na vleklou nemoc českého zdravotnictví. Její příznaky Česká lékařská komora popsala v dokumentu s výmluvným názvem Zachraňme naše zdravotnictví.
56 let Průměrný věk praktického lékaře v okrese Liberec je podle údajů VZP 56 let. Podle České lékařské komory je 7 lékařů z celkových 77 (VZP uvádí 87) v okrese ve věku nad 70 let. 42 lékařům, tedy více než polovině, je nad 60 let.
Po reformě zdravotní péče by praktický lékař už neměl dělat jen „údržbáře“
„Základní myšlenkou je, dejme lékařům kompetence léčit, jsou toho schopni,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. První změny pacienti pocítí letos.
Kvalitnější vyšetření
| 8 108Tolik je samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé i děti a dorost. |
Do ordinací praktických lékařů můžou od ledna na prevenci docházet onkologičtí pacienti po ukončené léčbě, kterým to doporučil jejich specialista. Z dat pojišťoven vyplývá, že první desítky praktiků už pacienty převzaly.
Větší roli mají od začátku roku lékaři i v diagnostikování karcinomu tlustého střeva, na který ročně umírá přes dva tisíce lidí. Vyšetření na skryté krvácení ve stolici tak může dělat i praktik a k odborníkovi odešle jen pacienta s pozitivním výsledkem.
Přístroj, který je k vyšetření třeba, asi polovina lékařů už má. Analyzátor CRP totiž nyní používají ke zjištění zánětu v těle (provádí se z kapky krve), aby věděli, kdy nasadit antibiotika.
„Mohli jsme ho ale používat jen na CRP, ne na stolici,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka a dodává, že příští rok se bude jednat třeba o výkonu, který je nutný k akutní diagnostice infarktu či plicní embolie a trombózy.
Dětští praktičtí lékaři mají od Nového roku hrazené vyšetření novorozenecké žloutenky a otoskopii. Doposud musel lékař pro zjištění hladiny bilirubinu u žloutenky nabírat krev a posílat ji do laboratoře. Teď může použít přístroj, který se přiloží ke kůži a jednoduše hladinu změří.
Otoskop lékaři využijí pro vyšetření zánětu středouší. „Použiju ho, když potřebuji vědět, jestli to ještě zvládneme sami, nebo už dítě musím poslat k ušnímu,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Otoskopií lze zabránit i zbytečnému nasazení antibiotik.
Více léků na předpis
| 200 000 korunby mohlo lékaře stát pořízení nového vybavení ordinací. |
Zbytečné návštěvy specialisty jen pro recept má řešit širší seznam léků, které bude moci praktik předepsat. „Volal mi diabetik, byl amputován. Ptal se, proč ho vozí sanitka k diabetičce 17 kilometrů a lék mu nenapíše praktická lékařka, kterou má za rohem,“ popisuje Jana Petrenko z Koalice pro zdraví.
Se změnou se začalo už loni. Od října může praktik pro dospělé psát základní léky na močovou inkontinenci, takzvaná spasmolytika, která snižují frekvenci močení a urgentní nucení na močení. Od ledna se uvolnil pregabalin na neuropatické bolesti dolních končetin, které způsobuje poškození senzitivních nervů. Ty při chůzi umožňují pacientovi rozeznat, jde-li po koberci nebo třeba po štěrku.
„My potřebujeme léky proti alergickému zánětu spojivek a alergické rýmě. Maxitrol je vázaný na specialistu, přitom v zahraničí se dá koupit v lékárně,“ upozorňuje za dětské lékaře Hülleová. Za léky na diabetes II. typu jsou v jednání gliptiny.
Lepší vybavení ordinací
| 8 letje přechodná doba, během níž si budou lékaři vybavovat ordinace. |
EKG, analyzátor CRP, pulzní oxymetr (monitoruje nasycení tkání kyslíkem) či přístroje na diagnostiku akutních stavů, třeba infarktu myokardu. U gynekologů povinně ultrazvuk. Během následujících osmi let by se mělo vybavení ordinací praktiků podstatně zlepšit. Díky tomu by jen neposílali pacienty na vyšetření, ale mnoho situací by zvládli sami.
Jaké přístroje to přesně budou, se rozhodne možná ještě letos. „Pacienti, u kterých bude něco diagnostikováno, budou posláni o patro výš, kde diagnostika bude detailnější,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Komplikované případy dál budou léčit ambulantní specialisté.
Sdružené praxe
Delší ordinační dobu a méně čekání by mělo přinést zase sdílení přístrojů – tedy takzvané sdružené praxe. Jde o model jakýchsi minipoliklinik, kdy na jednom místě spolupracují dva či tři kvalifikovaní lékaři (na rozdíl od současných řetězců), k dispozici je více sester, recepce i administrativní pracovník. Pacient by už neměl narazit na zavřené dveře.
Jak by mohly sdružené praxe fungovat, zjistí pilotní projekt, který se připraví letos. Nastaví se úhradová pravidla, bude se hledat i model sdílení přístrojů mezi lékaři. Pilot poběží asi dva roky. „Bude to i změna v myšlení. Myslím, že je to pro mladé lékaře, kteří do systému vstupují už s jiným přístupem,“ myslí si Petr Šonka.
Pohotovosti
Chystá se i změna v provozu pohotovostí. Ty jsou dnes rozesety na různých místech, třeba na poliklinikách, a pacient je mnohdy složitě hledá, navíc nefungují všude.
Během následujících let tak v každém okrese vznikne nově u jedné ze stávajících nemocnic urgentní příjem určený jen pro akutní případy a záchrannou službu a současné pohotovosti se k urgentům postupně přidruží.
Sloužit na pohotovosti budou jako doposud praktičtí lékaři, ovšem v nové roli. Vytřídí pacienty, kteří na urgent nepatří – například s bolestí v krku – a tyto méně závažné případy buď hned sami vyřeší, nebo doporučí specialistu.
„Není služba, kdy bychom takové případy neřešili. V Motole je pohotovost přidružená k urgentu, jenže pracuje jen v noci a o víkendech.
Část pacientů se odkloní, ale zase je zavalená pohotovost případy, které by počkaly nejen do druhého dne, ale i do pondělí,“ popisuje stav v terénu primářka urgentu dospělých nemocnice v pražském Motole Lenka Kozlíková a dodává, že nutná je hlavně osvěta mezi pacienty. Za obsazení služeb bude odpovídat kraj.