Monocyty – Vše o zdraví

Dcére brali krv a má Monocyty abs.p. 1,000,Bazofily % 1,38, a Monocyty % 10,10. Prosím Vás sú tieto výsledky dobré? Mne doktorka tvrdí že má výborné …

Podobné Témata jako Monocyt

Chtěla bych se zeptat, co by mohlo znamenat zvýšené pH moči(7), zvýšený bilirubin(21), monocyt přístr. 11,4, hemoglobin 117 a FW 21/41. Jinak vše v normě.

Podobné Témata jako Monocyty zvýšené

PRI KREVNIM OBRAZE MI ZJISTILI MONOCYT 003 SNIZENA HODNOTA,
DOKTORKA MI REKLA ZE TO NIC NENI,MUZE TO BYT PRIZNAK HIV OBCAS SE MI …

Podobné Témata jako Monocyt

PRI KREVNIM OBRAZE MI ZJISTILI MONOCYT 003 SNIZENA HODNOTA,
DOKTORKA MI REKLA ZE TO NIC NENI,MUZE TO BYT PRIZNAK HIV OBCAS SE MI …

Podobné Témata jako Monocyty norma

Chtěla bych se zeptat, co by mohlo znamenat zvýšené pH moči(7), zvýšený bilirubin(21), monocyt přístr. 11,4, hemoglobin 117 a FW 21/41. Jinak vše v normě.

Podobné Témata jako Monocyty

PRI KREVNIM OBRAZE MI ZJISTILI MONOCYT 003 SNIZENA HODNOTA,
DOKTORKA MI REKLA ZE TO NIC NENI,MUZE TO BYT PRIZNAK HIV OBCAS SE MI …

Podobné Témata jako Monocyty

Prosím o informace, k těmto hodnotám laboratorního vyšetření u syna 16 let. Náhodné vyšetření. Lymfocyt B40%,Monocyt B13,4%,Neutrofily B44,2%,
Eozinofily …

Podobné Témata jako Neutrofily

PRI KREVNIM OBRAZE MI ZJISTILI MONOCYT 003 SNIZENA HODNOTA,
DOKTORKA MI REKLA ZE TO NIC NENI,MUZE TO BYT PRIZNAK HIV OBCAS SE MI …

Podobné Témata jako Krevní obraz hodnoty

11. listopad 2010 V poslední době se prokázalo, že buňka, která je součástí bílých krvinek (
monocyt), průchodem tukovou tkání mění své základní vlastnosti, …

Podobné Témata jako Obézní člověk nemusí být z tlusté rodiny

Chtěla bych se zeptat, co by mohlo znamenat zvýšené pH moči(7), zvýšený bilirubin(21), monocyt přístr. 11,4, hemoglobin 117 a FW 21/41. Jinak vše v normě.

Podobné Témata jako Bilirubin hodnoty

Chtěla bych se zeptat, co by mohlo znamenat zvýšené pH moči(7), zvýšený bilirubin(21), monocyt přístr. 11,4, hemoglobin 117 a FW 21/41. Jinak vše v normě.

Podobné Témata jako Zvýšený bilirubin

… SE TYKA TOHO MEHO DOTAZU VAM RICI ZE JSEM PRED 15 LETY PRODELAL SYFYLIDU A PROTO MAM TED OBAVY ZE MAM NIZKY MONOCYT NA.

Podobné Témata jako Narkoman

Prosím o informace, k těmto hodnotám laboratorního vyšetření u syna 16 let. Náhodné vyšetření. Lymfocyt B40%,Monocyt B13,4%,Neutrofily B44,2%,
Eozinofily …

Podobné Témata jako Krevní diferenciál

Chtěla bych se zeptat, co by mohlo znamenat zvýšené pH moči(7), zvýšený bilirubin(21), monocyt přístr. 11,4, hemoglobin 117 a FW 21/41. Jinak vše v normě.

Podobné Témata jako Bilirubin v moči

PRI KREVNIM OBRAZE MI ZJISTILI MONOCYT 003 SNIZENA HODNOTA,
DOKTORKA MI REKLA ZE TO NIC NENI,MUZE TO BYT PRIZNAK HIV OBCAS SE MI …

Podobné Témata jako Krevní obraz

9. leden 2010 monocyt – druh zralé bílé krvinky monoklonální protilátky – protilátky, zaměřené proti jednomu znaku myeloblast – nezralá bílá krvinka

Podobné Témata jako Slovníček pojmů – leukémie

18. červenec 2016 Krev v sobě ukrývá formované elementy (červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky) a krevní plazmu. Krevní buňky – entrocity, monocyt, …

Podobné Témata jako Krev – příznaky a léčba

PRI KREVNIM OBRAZE MI ZJISTILI MONOCYT 003 SNIZENA HODNOTA,
DOKTORKA MI REKLA ZE TO NIC NENI,MUZE TO BYT PRIZNAK HIV OBCAS SE MI …

Podobné Témata jako Krev z nosu při rýmě

Prosím o informace, k těmto hodnotám laboratorního vyšetření u syna 16 let. Náhodné vyšetření. Lymfocyt B40%,Monocyt B13,4%,Neutrofily B44,2%,
Eozinofily …

Podobné Témata jako Špatný krevní obraz

Moje hodnota leukocytu je 3,84,monocyt B-12,8 a neutrofily 35,4,muze to neco znamenat?Dekuji za odpoved. Norma pro leukocyty je zhruba 3,6 – 9,6, monocyty
 …

Podobné Témata jako Neutrofily

Monocyty

Monocyty jsou těmi největšími krevními buňkami, které tvoří asi 7% leukocytů. Jejich velikost se pohybuje mezi 15-18 mikrometrů. Jejich jádro se vyznačuje poměrně velkým jádrem, které je složeno z několika částí.

Monocyty se tvoří v kostní dřeni, odkud pak vstoupí do krevního řečiště. V jednom mikro litru krve jich koluje 200 až 600. Po několika hodinách pak migrují do tkání (sleziny, jater, plic a kostní dřeně), kde pak dozrávají do podoby makrofágů, záchytných buněk imunitního systému.

Množství, i to jak fungují, mohou ovlivnit autoimunitní onemocnění a genetika. To pak má za následek vznik poruch spojené se špatným ukládáním lipidů, tzv. Gaucherova choroba nebo Niemann-Pickova choroba.

Role monocytů

Monocyty zprostředkovávají antimikrobiální obranu a zapojují se do mnoha zánětlivých onemocnění, včetně aterosklerózy. Chrání tělo také před viry a parazity. Monocyty tyto škodlivé bakterie, houby, viry a parazity požírají.

V jejich těle pak škodliviny zabijí a rozloží na neškodné kousky. Monocyty jsou inteligentní a s pomocí jiných bílých krvinek dokáží rozeznat spoustu škodlivých baktérií. Dokonce jsou schopny “učit se”.

Vytváří si antigeny na určité drhy baktérií, které dokáží rozeznat (tělo si vytváří vlastní očkování – vytváří si auto imunitu, která sama od sebe dokáže rozeznat a zneškodnit nepřítele, tedy bakterii, vir nebo plíseň).

Kromě toho odstraňují odumřelé buňky z místa infekce a významně ovlivňují tvorbu některých orgánů (a to zejména srdce a mozku).

Zvýšený počet monocyty

Zvýšený počet monocytů, tzv. monocytóza, nastává jako reakce při chronických infektech, u autoimunitních poruch, krevních poruch a rakoviny.

Zvýšená hladina monocytů se objevuje zejména u infekční mononukleózy, leukémie, lupusu, syfylis, TBC, endokarditidy, malárie, lymfomu, rakoviny prsu, rakoviny vaječníků, Crohnovy choroby, revmatoidní artritidy, infarktu myokardu a nemocnění kostní dřeně. Zvýšená hladina monocytů je taková, která překročí počet 1000 na mikro litr.

Chronické zvýšení monocytů

Chronické zvýšení monocytů je spojeno s horečkou únavou, úbytkem hmotnosti a nakonec se stav může proměnit do akutní nebo chronické podoby monocytární leukémie.

Nízká hladina monocytů

Nízkou hladinou monocytů je míněn počet pod 200 monocytů v mikro litru. K tomuto stavu dochází díky kortikosteroidům, aplastické anémii, ale i kvůli leukémii a plazii kostní dřeně. Objevit se mohou i jako následek chemoterapie, u infekčních onemocnění kůže, papillomaviru. U nízkého množství monocytů bývá obvykle snížena hladina bílých krvinek celkově.

Diagnostika

Diagnostika je jednoduchá. Na odhalení stavu monocytů vystačí odběr žilní krve. Vyšetření je označováno za krevní obraz + differenciál. Léčba zvýšeného i sníženého stavu závisí na příčině.

Lymfocyty: druhy, funkce a hodnoty

Jedním z typů bílých krvinek, které se podílí na imunologické obraně lidského organismu, jsou lymfocyty.

Tyto buňky bílé krevní řady mají schopnost recirkulace mezi tkáněmi a krví a zajišťují organismu specifickou imunitu.

Jsou totiž schopné zapamatovat si setkání s cizorodými látkami, jako jsou viry nebo bakterie, takže na ně mohou reagovat, pokud se v organismu znovu objeví.

Leukocyty

Bílé krvinky, které se jinak označují také jako leukocyty, jsou krevní buňky vyskytující se v krvi, lymfatickém systému i tkáních. Výrazně se podílejí na fungování imunitního systému, a to konkrétně tak, že bojují proti virům, bakteriím a dalším patogenům, snaží se ochránit lidský organismus proti nádorovému bujení a celkově ho brání proti veškerým cizorodým látkám.

Z imunologického hlediska rozlišujeme dvě skupiny leukocytů, a to konkrétně fagocyty (granulocyty, monocyty, histiocyty) a imunocyty (lymfocyty a plazmatické buňky). Z morfologického hlediska pak lékaři dělí leukocyty do dvou kategorií podle přítomnosti či nepřítomnosti specifických granulí v cytoplazmě. Sem patří:

• granulocyty – neutrofilní, eozinofilní, bazofilní,
• agranulocyty – lymfocyty a monocyty.

Co jsou lymfocyty?

Pod tímto názvem se ukrývá jeden z typů bílých krvinek, který patří mezi agranulocyty. Co se týče jejich hlavní funkce, lymfocyty se podílejí na imunologické obraně lidského organismu a spolupracují s dalšími druhy bílých krvinek. Tvoří zhruba 24-40 % z celkového počtu všech leukocytů, které jsou obsaženy v periferní krvi dospělého člověka.

Ke vzniku lymfocytů z lymfatických kmenových buněk a k jejich diferenciaci dochází v kostní dřeni a v sekundárních lymfatických orgánech (lymfatické uzliny, slezina). Morfologicky jsou přitom lymfocyty kulaté mononukleární buňky, které jsou tvořené kondenzovaným chromatinem a obsahují malé množství cytoplazmy.

Mají schopnost recirkulace mezi tkáněmi a krví, přičemž pouhá 2 % lymfocytů cirkulují v krvi a zbytek se nachází v lymfatických orgánech. Lékaři přitom rozlišují tři různé druhy lymfocytů, z nichž první dva v organismu zajišťují specifickou imunitu a třetí se řadí k přirozené nespecifické imunitě:

• B-lymfocyty (B-buňky),
• T-lymfocyty (T-buňky),
• NK buňky.

Lymfocyty představují zralé buňky bílé krevní řady, které jsou účinným nástrojem specifické imunity. Přežívají v organismu poměrně dlouhou dobu, pamatují si setkání s cizorodými látkami a jsou schopné na ně reagovat, pokud se znovu objeví. Díky tomu pak imunita člověka neustále sílí a na tomto principu funguje také očkování.

Jaké mají lymfocyty hodnoty?

Celkový počet bílých krvinek (leukocytů) se pohybuje v rozmezí od 3,5 do 9,0 x 109 na jeden litr krve, což je mnohem méně než normální množství červených krvinek (erytrocytů). Abnormální nálezy pak většinou značí přítomnost infekce, nádorového onemocnění či intoxikace. Na vině ovšem může být také porucha imunitní odpovědi organismu.

Pokud jde přímo o to, jaká je pro lymfocyty norma, jejich množství se obvykle pohybuje zhruba v rozmezí od 1,4 do 4,0 x 109 na jeden litr krve.

Velikostně pak lékaři rozlišují několik typů lymfocytů.

Nejčastěji se jedná o malé lymfocyty (6-8 μm), které tvoří až 90 % všech lymfocytů, v menším množství pak ale v periferní krvi najdeme také střední a velké lymfocyty (až 18 μm).

Hodnoty leukocytů u dospělých pacientů

Druh bílé krvinky	Absolutní počet (x 109/l)	Střední hodnota (x 109/l)	Procentuální zastoupení
Lymfocyty	1,4 – 3,6	2,5	20–40 %
Monocyty	0,2 – 0,7	0,5	2–8 %
Neutrofily	1,5 – 6,5	4,5	50–70 %
Eozinofily	0,05 – 0,4	0,2	1–4 %
Bazofily	0,02 – 0,1	0,07	0–1 %

B-lymfocyty

Jako B-lymfocyty se označují buňky imunitního systému, které jsou zodpovědné za specifickou imunitní odpověď zprostředkovanou protilátkami. Označení B-lymfocyty má přitom historický základ. Toto pojmenování se totiž vztahuje k prvnímu písmeni Fabriciovy burzy (bursa Fabricii), což je imunitní orgán ptáků, kde byly B-lymfocyty poprvé zaznamenány.

B-lymfocyty vznikají v kostní dřeni, kde později také dozrávají.

Při jejich vývoji nedochází k selekci, jako je tomu u T-lymfocytů, ale jejich maturace probíhá po setkání s antigenem v sekundárních lymfatických orgánech.

Po rozpoznání antigenu z nich nakonec vznikají plazmatické buňky, které přímo produkují specifické protilátky proti bílkovinným a glykoproteinovým antigenům a toxinům.

Imunitní reakce zprostředkovaná B-lymfocyty závisí na rozpoznání antigenu membránovým antigenně specifickým receptorem B-lymfocytů (BCR, B-cell receptor). Příslušný lymfocyt je pak stimulován ke zmnožení a k přeměně na plazmatické B-lymfocyty, které produkují velké množství protilátek stejné specificity jako receptor mateřského B-lymfocytu.

Vážou se tedy na stejný antigen, pomáhají k jeho opsonizaci a umožňují dalším buňkám imunitního systému, aby ho jednodušeji nalezly a v ideálním případě také zneškodnily. B-lymfocyty, které tvoří zhruba 15 % cirkulujících lymfocytů, tedy mají velký význam také pro imunitní paměť, čehož se v medicíně využívá například při vývoji očkovacích látek.

T-lymfocyty

Pod názvem T-lymfocyty (nebo také T-buňky) se ukrývají buňky bílé krevní řady, které jsou součástí imunitního systému, jenž chrání organismus proti veškerým škodlivinám. Jsou odpovědné především za buněčnou imunitu a přímo zabíjejí cizorodé nebo nádorové buňky s antigenem na povrchu, který tělo v důsledku mutace hodnotí jako cizí.

T-lymfocyty se v brzlíku (thymus) tvoří z prekurzorů, které sem přicestovaly z krvetvorných tkání (hlavně z kostní dřeně) v průběhu prenatálního vývoje.

V brzlíku pak probíhá selekce nezralých T-lymfocytů, kterým buňky retikulárního epitelu předkládají antigeny.

Jejich přežití závisí na schopnosti rozeznávat vlastní HLA (Human Leucocyte Antigen), což je hlavní lidský histokompatibilní komplex.

Buňky, které nereagují nebo jsou příliš agresivní (zhruba 95 %), musí být zničeny. Ostatní pak vstupují do krve, kterou jsou dopraveny do sekundárních lymfatických orgánů.

Tam se setkávají se svými specifickými antigeny, čímž dochází k jejich aktivaci a k následnému rozvoji zánětu.

Po ukončení imunitní reakce kolují T-lymfocyty mezi krví a sekundárními lymfatickými tkáněmi a čekají na další kontakt s antigenem.

T-lymfocyty představují zhruba 75 % všech cirkulujících lymfocytů. Svůj název získaly podle toho, že vznikají v thymu (thymus-dependentní lymfocyty). Na základě CD markerů, které se vyskytují na jejich povrchu (CD3, CD8 nebo CD4), a samozřejmě také podle funkce daných buněk, pak lékaři rozlišují dva základní druhy T-lymfocytů, což jsou TH-lymfocyty a TC-lymfocyty.

Pomocné T-lymfocyty

Helperské nebo také pomocné TH-lymfocyty jsou známé také jako CD4 buňky (CD4 lymfocyty, CD4 T-lymfocyty). V lidském adaptivním imunitním systému zastávají důležitou roli, jelikož uvolňují cytokiny, pomocí kterých pak aktivují ostatní imunitní buňky. Kromě toho také pomáhají regulovat imunitní odpověď a jsou nezbytné pro:

• izotopový přesmyk B-lymfocytů,
• aktivaci a růst cytotoxických T-lymfocytů,
• aktivaci fagocytů, jako jsou například makrofágy.

Jelikož zralé TH-lymfocyty na svém povrchu exprimují protein CD4 (diferenciační skupina povrchových glykoproteinů), označují se někdy také jako CD4+ T-buňky. Podle toho, jaké cytokiny produkují, pak rozlišujeme dva různé druhy TH-lymfocytů, kam patří:

• TH1 lymfocyty – zánětové buňky, které jsou schopné přímé aktivity a podporují cytotoxickou i buněčnou část imunity,
• TH2 lymfocyty – regulátory, které podporují protilátkovou odpověď a aktivují B-lymfocyty.

Podmnožina regulačních T-lymfocytů, která se stará o útlum imunitní odpovědi se označuje také jako Treg (regulační T-lymfocyty) nebo TS (supresorové). Tyto buňky se v průběhu zánětu pravděpodobně vyvíjejí z helperských T-lymfocytů, nemají typický CD znak a jejich hlavním úkolem je moderovat a tlumit průběh imunitní reakce.

Cytotoxické T-lymfocyty

Cytotoxické nebo také TC-lymfocyty, které lékaři někdy označují jako CD8+ T buňky či CD4- T buňky, se podobně jako ostatní lymfocyty podílejí na fungování imunitního systému.

Soustředí se především na ochranu organismu před intracelulárními patogeny (viry, bakterie, parazité).

Pokud je to možné, donutí napadené hostitelské buňky k buněčné smrti dříve, než se z nich patogeny dále rozšíří.

Na membránách cytotoxických T-lymfocytů se nachází T-buněčné receptory (TCR), které jsou schopné navázat se na specifický antigen.

Na membránách vlastních buněk jsou přitom antigeny prezentovány proteiny MHC typu I.

Dojde-li ke kontaktu cytotoxického T-lymfocytu a kontrolované buňky TCR receptory naváží na prezentované antigeny, lymfocyt pozná, že by měl danou buňku zlikvidovat.

NK buňky

Jako NK buňky (z anglického natural killer cell neboli přirozený zabiják) se označují velké buňky imunitního systému, které spadají do nespecifické větve obranyschopnosti.

K jejich tvorbě dochází v kostní dřeni, ale mohou vznikat také v lymfatických uzlinách.

Základem je společný lymfoidní progenitor, z nějž vznikají přirozené lymfoidní buňky, kam patří právě i NK lymfocyty.

Hlavní efektorovou funkcí NK buněk je cytotoxicita. Pomocí svých povrchových receptorů jsou schopné rozeznat ligandy na membránách cílových buněk, a pokud prostřednictvím této interakce dojde k jejich aktivaci, vede to k exocytóze granul s perforinem a granzymem, čímž indukují apoptózu v cílové buňce.

Mezi další funkce NK lymfocytů patří sekrece cytokinů a chemokinů, které mohou ovlivňovat také další buňky imunitního systému (například makrofágy, T-lymfocyty nebo dendritické buňky). Hrají pak roli v brzké imunitní odpovědi proti virům, kdy mohou rozpoznat a zničit napadené buňky, a jsou důležité také pro protinádorovou imunitu.

Lymfocytóza

Pokud jsou u pacienta lymfocyty zvýšené, lékaři hovoří o lymfocytóze. Zatímco u dospělých pacientů tvoří lymfocyty zhruba 24-40 % z celkového počtu bílých krvinek, u dětí bývá toto číslo vyšší (zvýšené lymfocyty u dětí se pak často objevují v situacích, na které by organismus dospělého člověka reagoval zvýšením počtu neutrofilů).

Mezi nejčastější příčiny lymfocytózy patří akutní virové infekce, ale na vině mohou být i jiné obtíže včetně endokrinologických či maligních onemocnění.

Lymfocytóza nemusí být doprovázena nárůstem počtu leukocytů, ale důležité je rozlišit, zda se jedná o expanzi monoklonální, nebo naopak polyklonální.

Zvýšené lymfocyty v krvi se pak pojí například s těmito zdravotními problémy:

• chronické infekce,
• chronická lymfadenóza,
• tuberkulóza,
• cytomegalie,
• toxoplazmóza,
• tyreotoxikóza,
• infekční mononukleóza,
• nízce maligní lymfomy,
• Sézaryho syndrom,
• Hodgkinova choroba,
• hypokortikalizmus,
• idiopatická proktokolitis,
• idiopatická trombocytopenická purpura.

Lymfocytopenie

Pokud mají naopak lymfocyty nízké hodnoty, tento problém se označuje jako lymfocytopenie (nebo také lymfopenie). Nízké lymfocyty v krvi, jejichž počet klesl pod fyziologickou mez, mohou být důsledkem některých vrozených imunodeficiencí, útlumu dělení buněk (prostřednictvím léků) či nemoci z ozáření.

Mezi nejčastější příčiny dočasné lymfocytopenie patří některé akutní infekční stavy nebo třeba aplikace (gluko)kortikoidů. Snížené lymfocyty pak lékaři registrují hlavně ve spojení s následujícími problémy:

• AIDS a další přidružená onemocnění,
• poškození kostní dřeně po chemoterapii a radioterapii,
• hypogamaglobulinémie, agamaglobulinémie,
• terapie steroidy,
• hyperkortikalizmus,
• aplastická anémie,
• roztroušená skleróza,
• Whippleova choroba,
• sarkoidóza,
• selhání ledvin,
• Wiskott-Aldrichův syndrom,
• pokročilý morbus Hodgkin,
• terminální fáze karcinomů.

Chronická lymfocytární leukémie

Jedná se o nádorové onemocnění, které vzniká z B-lymfocytů. Podkladem této choroby je nádorová přeměna zralých lymfocytů v buňky nádorového typu, které mají dlouhou životaschopnost a množí se více než lymfocyty, u nichž ke změně nedošlo. Nádorově přeměněné buňky se pak vymykají kontrole, neplní funkce, které by plnit měly, a poškozují vlastní organismus pacienta.

Tím postupem času dochází k hromadění nádorových buněk, které prostupují orgány lidského těla. Nejčastěji se přitom jedná o lymfatické uzliny, slezinu a játra. Kromě toho jsou také v kostní dřeni, kde brání zdravé krvetvorbě, což vede k nedostatku zdravých leukocytů, erytrocytů a trombocytů. Co tento problém způsobuje, však lékaři prozatím nevědí.

Chronická lymfocytární leukémie postihuje především pacienty staršího věku (nejčastěji osoby po padesátce) a mužská část populace se s ní potýká zhruba dvakrát častěji než ženy. Jedná se o nejčastější typ leukémie ve vyspělých zemích, ale většinou se vyvíjí pomalu a je obtížné zachytit toto onemocnění v brzkém stádiu.

Zdroje: internimedicina.cz, wikiskripta.eu, linkos.cz, www2.ikem.cz

Proč jsou potřeba monocyty a kolik by mělo být normálních?

Bez těchto buněk by se člověk nedokázal vyrovnat s nejlehčí infekcí.

MonocytyPoruchy monocytů / Manuál МSD – Jedná se o typ bílých krvinek (leukocytů), pomocí kterých lidská imunita odolává různým infekcím a dalším chorobám.

Jako všichni leukocyty, monocyty jsou produkovány v kostní dřeni a odtud jsou odesílány do krevního oběhu. Pak se jim ale stane něco neobvyklého, což určuje hlavní funkci těchto krvinek.

Proč potřebujete monocyty?

Po několikahodinovém putování krví mladé monocyty pronikají do různých orgánů a tkání těla. Například ve slezině, játrech, plicích, tkáni kostní dřeně. Zde dozrávají tyto bílé krvinkyKarlin Karlmark, F. Tacke a já Dunay. Monocyty ve zdraví a nemoci – Minireview / European Journal of Microbiology and Immunology do makrofágů.

MakrofágyMakrofágy / Britská společnost pro imunologii Jsou hlavními vychytávacími buňkami imunitního systému.

Loví patogenní bakterie a další mikroorganismy, zachycují a pohlcují cizí tělesa (tomuto procesu se říká fagocytóza). Také ničí mrtvé nebo poškozené buňky, například virem nebo rakovinou, buňky vlastního těla.

Produkují také makrofágy cytokiny – bílkoviny posilující zánětlivou reakci, se kterými tělo bojuje proti virům nebo bakteriím.

Funkce makrofágů jsou však mnohem širší a rozmanitější. Záleží také na těle, kde působíMakrofágy | Britská společnost pro imunologii tyto buňky. Například:

• V plicích. Makrofágy žijí v plicních sklípcích a zabývají se ničením nejmenších úlomků, které se do orgánu dostaly vdechnutím. Tyto buňky se navíc podílejí na tvorbě imunity vůči různým respiračním virům, plísním, bakteriím.
• V centrálním nervovém systému. Makrofágy ničí mrtvé nebo staré neurony a kontrolují imunitní systém v mozku.
• Ve slezině. Odstraňte staré nebo vadné červené krvinky (červené krvinky).

Z hlediska vědy jsou makrofágy a jejich prekurzory monocyty nejdůležitějším prvkem vrozených imunita. Tedy ten „předinstalovaný“ ochranný systém, se kterým jsme se narodili.

Současně hrají významnou roli při vytváření získané imunity. Například je známo, že makrofágy pomáhají T-lymfocytům rychle rozpoznat již známé patogeny různých infekcí a v důsledku toho urychlují imunitní odpověďAnděl A. Justiz Vaillant, Sarah Sabir, Arif Jan. Fyziologie, imunitní odpověď / ostrov pokladů (FL): StatPearls Publishing; 2021 leden. na infekci.

Jak přesně to všechno funguje, vědci stále nepřišli na toKarlin Karlmark, F. Tacke a já Dunay. Monocyty ve zdraví a nemoci – Minireview / European Journal of Microbiology and Immunology. Už teď je ale jasné, že bez monocytů bychom neodolali ani té nejslabší infekci. Co tam je – dokonce i prach, který se omylem dostal do plic.

Jaká je norma monocytů v krvi

Počet monocytů je určen, když obecný krevní test.

U zdravého člověka jsou monocytyLyrad K. Riley, Jedda Rupert. Hodnocení pacientů s leukocytózou / americký rodinný lékař 2-8% z celkového počtu leukocytů.

Přeloženo do absolutních čísel, mluvíme o 200–600Poruchy monocytů / Manuál МSD monocytů na mikrolitr krve. Nebo asi 0,2-0,6 × 10 9 na litr.

Když počet monocytů stoupá nebo klesá, znamená to, že se s imunitním systémem člověka něco děje.

Proč jsou monocyty zvýšené

Vysoká hladina monocytů se nazývá monocytóza. Tento stav může naznačovatPoruchy monocytů / Manuál МSD na:

• přítomnost jakéhokoli druhu chronické infekce v těle;
• například chronická zánětlivá onemocněníAlyce Anderson, Cynthia Cherfane, Benjamin Click, al. Monocytóza je biomarker závažnosti zánětlivých střevních onemocnění: Analýza 6letého prospektivního registru přírodní historie / zánětlivá onemocnění střev, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba;
• autoimunitní poruchy jako lupus nebo revmatoidní artritida. Při takových selháních začínají makrofágy omylem lovit zdravé buňky ve vlastním těle. Protože existuje mnoho zdravých buněk, zvyšuje se počet monocytů;
• různé krevní choroby;
• některé druhy rakoviny.

Proč jsou monocyty nízké

Pokud jsou monocyty menší než normální, lékaři hovoří o stavu zvaném monocytopenie. Jeho příčinou je nějaký faktor, kvůli kterému počet leukocytů obecně prudce klesá. MůžePoruchy monocytů / Manuál МSD být:

• otrava krve;
• nemoci, které potlačují imunitní systém člověka. Například AIDS;
• různé nemoci kostní dřeně, kvůli kterým klesá produkce bílých krvinek;
• chemoterapie a radiační terapie. Tato ošetření mohou poškodit kostní dřeň.

Co dělat, když je váš počet monocytů nad nebo pod normální hodnotou

Předně nebuďte nervózní. Snížení nebo zvýšení hladiny monocytů samo o sobě není nebezpečné. Možná je to obecně náhodný dočasný jev.

Na to může přijít pouze profesionální lékař – ten, který vám vydal doporučení na obecný krevní test.

Poskytovatel zdravotní péče vyhodnotí další krevní obraz ze stejného testu a porovná je s vaší pohodou, stížnostmi a příznaky. Možná nabídne opakování analýzy nebo podstoupí další výzkum.

A teprve poté bude vyhlášena předběžná diagnóza. Nebo vás naopak bude informovat, že je s vámi vše v pořádku – to je také zcela možné.

Přečtěte si také????

• Jak rozluštit biochemický krevní test: rychlost indikátorů
• Proč mají lidé různé krevní skupiny a co to ovlivňuje?
• Jaká je rychlost ESR v krvi
• Proč je hladina leukocytů v krvi nízká a co s tím dělat
• 13 příznaků rakoviny krve, které byste neměli ignorovat

Ekaterina Komissarova

Autor a redaktor článků o zdraví, psychologii, sexuologii. V lékařské žurnalistice pracuji více než 15 let.

Spoléhám na principy zdokumentované, lásky a znalosti, jak vyhledávat a analyzovat relevantní výzkum ve světových vědeckých časopisech.

Snažím se psát o nejsložitějších nemocech jednoduchým a přístupným způsobem. Věřím, že porozumět mechanismu vývoje nemoci znamená udělat první krok k uzdravení.

Vědci hovoří o desítkách symptomů COVID-19, které mohou přetrvávat déle než 6 měsíců

Vědci pojmenovali charakteristické symptomy delta kmene koronaviru. Liší se od obvyklého COVID-19

Zvýšené monocyty

Zvýšená hladina monocytů je mezi odborníky známá jako Monocytóza. Monocyty jsou bílé krvinky, které dávají vzniknout makrofágy a tzv. dendritické buňky v imunitním systému. Jde o stav, při němž hladina monocytů v krvi přesáhne normální hladinu – 3 – 8% z celkového počtu bílých krvinek.

Co jsou monocyty?

Monocyty patří do skupiny bílých krvinek a jsou důležitou součástí našeho imunitního systému. Chrání tělo před baktériemi, viry, plísněmi a kvasinkami.

Vznikají v kostní dřeni, odkud prostupují do krve, kde nějakou dobu kolují, aby pak prostoupili cévní stěnou do nejrůznějších tkání, kde se mění v makrofágy, buňky zajišťující obranu přímo ve tkáních. Je to největší typ bílých krvinek.

Kdy dochází k monocytóze?

Monocyt je v krvi neúčinný. V případě vzniku imunitní odpovědi organismu na daný antigen dojde ke zvýšení potřebě makrofágů, která je spojená i s nárůstem monocytů v krvi. Tento stav je monocytóza. Stav se odhalí při odběru krve, přesněji v rámci krevního obrazu.

Příčiny zvýšených monocytů v krvi

Ke zvýšení monocytů nejčastěji dochází v průběhu chronického zánětu a také se objevuje u cel řady dalších chorob. Příčinou mohou být infekční nemoci jako tuberkulóza, brucelóza, mononuklóza, listerióza, subakutní bakteriální endokarditida, syfylis, malárie, skvrnitý tyfus atd.

Z krevních a imunitních příčin bývají monocyty zvýšené při chronické neutropenii a u myeloproliferativním onemocnění (onemocnění kostní dřeně  – leukémie apod.). Zvýšená hladina monocytů se objevuje i u Hodgkinovy choroby, sarkoidózy, rakoviny žaludku, ňader, vaječníků a poruchách metabolismu lipidů.

Vliv na zvýšený počet monocytů mohou mít i některá antibiotika a nesteroidní léky.

• Typické pro ni je únava, slabost, horečka a celkový pocit, že jste nemocní.
• Zvýšené monocyty se mohou objevit jako projev autoimunitního onemocnění.
• Jedná se o autoimunitní onemocnění jako lupus nebo revmatoidní artritida.

Myeloproliferativní onemocnění

Toto onemocnění se týká kostní dřeně a poruchy krvetvorby. Pod souborem onemocnění se může skrývat hned několik druhů leukémií. Někde jde i o jistý předstupeň před leukémií.

Nemocného varuje, že by jeho stav k leukémii mohl sklouznout, má k ní dispozice a je proto nutné s tím něco udělat. Většina těchto lidí, kromě zvýšených monocytů  mají i neutropenii a trápí je i chudokrevnost.

Nic neobvyklého není ani cytopenie a nevysvětlitelná makrocytóza. Je zde i významná souvislost s autoimunitními nemocemi.

Brucelóza

Je celosvětové rozšířené bakteriální onemocnění zvířat a člověka. U člověka postihuje hned několik orgánových soustav, jež doprovází horečka a postižení hned několik orgánů. Diagnostika je založena hlavně na krevních testech a kultivaci. Nemoc se léčí antibiotiky.

Listerióza

Listerióza je bakteriální onemocnění, které se projevuje podobně jako chřipka a je důvodem celé řady potratů, zánětů mozku a mozkových blan u seniorů a sepsí u novorozenců.

Monocyty

Ochrana těla před nepřátelskými organismy (bakterie, viry, plísně, kvasinky) a cizorodými částicemi je zajištěna spoluprací několika druhů bílých krvinek, leukocytů.

Leukocyty rozdělujeme mimo jiné na dvě velké skupiny, granulocyty a agranulocyty podle toho, jestli jsou uvnitř buňky barvitelná granula. Mezi agranulocyty, leukocyty bez granul, patří i monocyty.

Monocyty vznikají v kostní dřeni rozrůzněním ze základní kmenové buňky bílé krevní řady. Mezi ostatními leukocyty mají zvláštní úlohu. Vzniklé monocyty jsou uvolněny z kostní dřeně do krve, ve které krátkou dobu kolují.

Jedná se o největší krevní buňky, přesto nemají v krvi žádnou určitou funkci. Po uplynutí této doby však prostupují cévní stěnou do nejrůznějších tkání, kde se mění v makrofágy, velké buňky zajišťující obranu organismu přímo ve tkáních.

Monocyty tedy nepředstavují aktivní obranu, ale pouze jakési vývojové stádium, zajišťující přesun buněk z kostní dřeně do tkání. Zralé monocyty, makrofágy, jsou naopak nepostradatelní likvidátoři nepotřebného materiálu, bakterií, plísní a komplexů protilátek navázaných na cizorodé částice. Hlavní zbraní makrofágů je fagocytóza.

Buňka doslova pohltí bakterii nebo nepotřebný materiál, který je uvnitř makrofága obalen membránou. Poté je materiál rozložen a zlikvidován. V případě, že je pohlcena bakterie, usmrtí ji makrofág takzvaným oxidačním vzplanutím. Při tomto ději jsou zbraní velice reaktivní formy kyslíku.

Velice důležité je, že po usmrcení bakterie vystavuje makrofág její části na svém vlastním povrchu a umožňuje tak aktivaci lymfocytů a neutrofilů a tím spustit imunitní reakci. Mluvíme o tom, že makrofág patří mezi antigen prezentující buňky.

Makrofág je většinou také jednou z prvních buněk, která se dostane na místo vznikajícího zánětu, ve kterém hraje důležitou roli. Makrofágy také zajišťují apoptózu. To je proces přirozené a řízené smrti buněk. Při apoptóze se buňka přemění na několik menších částí, které jsou postupně bez zánětu odstraněny makrofágy.

Příkladem běžně probíhající apoptózy je například odumírání sliznice během menstruace, apoptóze buněk umožňující oddělení jednotlivých prstů během embryonálního vývoje apod.

Monocyty a jejich konkrétní příklady

Makrofágy různých tkání mají i svá vlastní jména. Například makrofágy jater se nazývají Kupfferovy buňky, makrofágy kostí zase osteoklasty, v nervové tkáni mají název mikroglie. Jejich počty v organismu mohou být jako v případě ostatních leukocytů buď snížené, nebo zvýšené.

Se sníženým počtem se setkáváme při nádorovém onemocnění kostní dřeně, zvýšený počet makrofágů svědčí pro chronická zánětlivá onemocnění, onemocnění jater nebo některá neurodegenerativní onemocnění. Některá onemocnění mají přímou příčinu v makrofázích. Jedná se o poruchy tvorby enzymů nebo jiných mechanismů, které způsobí neschopnost zlikvidovat nastřádaný materiál.

Takové makrofágy jsou potom zcela vyplněny velkým množstvím materiálu, jsou nefunkční nebo odumírají a v pozdější fázi poškozují celý orgán.

Monocyty a vyšetření

Stanovení počtu monocytů se provádí jako součást vyšetření krve. Počet makrofágů je vzhledem k jejich rozptýlenosti a lokalizaci nemožné stanovit Lékař nejčastěji vyšetřuje takzvaný krevní obraz. Ten je indikován v řadě případů, od preventivní prohlídky přes potvrzení diagnózy až po kontrolu průběhu léčby.

K vyšetření je potřebný pouze vzorek krve, který je odebrán ve většině případů z žilní krve vpichem tenkou jehlou. Krev je poté v laboratoři rozetřena na mikroskopické sklíčko a pod velkým zvětšením spočítá laborant jednotlivé druhy leukocytů v krvi a stanoví krevní diferenciál.To je procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů.

Jedná se o jednoduché a téměř bezbolestné vyšetření, ze kterého jistě nemusíte mít strach.

Monocyty

2-8% leukocytů = 850 v ml krve

Imunitní systém

… slovo, které slýcháme téměř denně. Zvláště v této době, a přitom si málokdo představí, o jak komplexní a nenahraditelný systém jde. Dokáže nás chránit, ale může naše tělo nevratně poškodit, pokud se buňky imunitního systému obrátí proti nám.

Imunitu můžeme dělit jednak podle doby nástupu a specifičnosti (Specifická X Nespecifická imunita) a hlavního efektorového mechanizmu (Látková X Buněčná imunita).

Abychom si to široké spektrum funkcí představili, musíme si uvědomit, co vše do imunitního systému patří.

Vše důležité se dozvíte v článku.

Co vše si představit pod pojmem imunitní systém?

Orgány, co nám zajišťují funkci imunity:

• Primární imunitní orgány: brzlík (thymus) a kostní dreň (medulla ossium). Zde probíhá vznik a diferenciace imunitních buněk.
• Sekundární imunitní orgány: lymfatické uzliny, slezina, slizniční lymfatický systém, lymfatické uzliny, krční a nosní mandle, či lymfatická tkáň střev a žaludku). Více, než polovina imunitních buněk je asociována s povrchem sliznic a slouží jako „strážní stanice“ – neboť jimi protéká lymfa (lymfatické uzliny) respektive krev (v případě sleziny) – případné patogeny jsou tak přímo vystaveny účinkům buněk specifické i nespecifické imunity, které tvoří převážnou část hmoty těchto orgánů.

Imunitu v těle zajišťují buňky imunitního systému nebo protilátky, hovoříme tak potom o buněčné nebo látkové imunitě

• Buněčnou složka imunity jsou leukocyty, nebo bílé krvinky. Průměrné množství leukocytů u dospělého člověka je 4-9.109/l krve, a to u obou pohlaví. Zvýšený počet může signalizovat infekční onemocnění. Znatelně vyšší počet leukocytů najdeme u novorozenců. Obecnou vlastností bílých krvinek je schopnost vystupovat z krevního řečiště (kde se normálně nacházejí a cirkulují), do tkání, kde se uplatňují. Tato schopnost se označuje jako diapedéza.
• Protilátky = látková imunita – imunoglobuliny

Podle dalších kritérií se dělí imunita na specificko = získanou a nespecifickou = vrozenou

• Nespecifická imunita je vrozená a její mechanismy mohou být v případě infekce použity bez prodlení. Jsou to různé mechanické zábrany (pokožka, řasinky v nose), imunita sliznic (hlen, přítomnost probiotických bakterií ve střevech a poševní mikroflóře), přítomnost baktericidních látek v některých tělních tekutinách (slzy, sliny, žaludeční šťávy – HCl) a schopnost fagocytózy (pohlcování cizorodých částic) některých bílých krvinek (makrofágy, a neutrofilní granulocyty). NESPECIFICKÁ JE TEDY OBECNĚ BARIÉRA, JAKO KŮŽE, HLENY, ŘASINKY, PROBIOTIKA A DALŠÍ FYZIOLOGICKÁ FLÓRA.
  • Zánět, otok a teplota – přímé poškození škodliviny bez specifické reakce, účastní se toho cytokiny a leukocyty
  • Podílí se na ní leukocyty – neutrofilní, eosinofilní a bazofilní granulocyty a buňky bez zřetelných granul – agranulocyty = monocyty, tkáňové makrofágy a speciální lymfocyty – NK buňky)
• Buněčná imunita nespecifická:
  • Neutrofilní granulocyty – hlavní úlohou je fagocytóza cizorodého materiálu (v průběhu fagocytózy bílá krvinka cizorodou částici obklopí svými výběžky, následně pohltí a zlikviduje pomocí účinných enzymů). Mají i schopnost reagovat na koncentraci určitých látek bakteriálního nebo vlastního původu. Neutrofily mají schopnost migrovat k místu s největší koncentrací těchto látek. Tento proces „nalákávání“ neutrofilů se označuje jako chemotaxe. Chemotaktický účinek mají různé molekuly bakteriální původu, některé cytokiny nebo určité části komplementu. Neutrofilní granulocyty mohou fagocytovat pouze jednou, potom buňka zahyne. Je jich nejvíce ze všech granulocytů i ze všech bílých krvinek. Vytéká-li z rány hnis – je tento tvořen především mrtvými neutrofily.
  • Eozinofilní granulocyty – mají schopnost fagocytózy, ale hlavně chrání proti různým parazitárním onemocněním, plus se uplatňují při alergických reakcích – jejich množství se u alergií může znatelně zvyšovat.
  • Bazofilní granulocyty – jejich granula obsahují především heparin a histamin, což jsou látky účastnící se především zánětlivé odpovědi a alergických reakcí. Teoreticky jsou schopné i fagocytovat.
  • Žírné buňky jsou obdobou bazofilních granulocytů, najdeme je v tkáních a pojivu.
  • Monocyty a makrofágy – Monocyty jsou největší ze všech leukocytů. Jsou to opět fagocytující buňky jako neutrofily. Monocyty vycestovávají z krevního řečiště, kde se změní na své aktivní formy – makrofágy = najdeme v játrech, v plicích, ve slezině nebo v kůži (jako tzv. dendritické buňky).
  • NK-buňky – patří do nespecifické imunity
• Buněčná imunita specifická:
  • B-lymfocyty se u ptáků se stěhují do kloakálního výběžku zvaného Fabriciova bursa – odtud B-lymfocyty
  • T-lymocyty po vzniku v kostní dřeni putují do brzlíku (thymus – odtud T-lymfocyty, dále dělíme na cytotoxické T – lymfocyty (TC) a pomocné T – lymfocyty (Th). Dále sem patří i výše zmiňované NK (Natural Killers) buňky.
  • NK buňky

Rozeznávají antigeny, které nejsou tělu vlastní. Rychlost a efektivnost specifické imunity je (na rozdíl od nespecifické imunity) závislá na tom, po kolikáté se imunitní systém s konkrétním antigenem setkává.

Látková imunita= imunoglobuliny:

Imunoglobuliny jsou proteiny s globulární terciální strukturou. Co se týče typů protilátek – nejdříve jsou B – lymfocytem produkovány protilátky třídy IgM, teprve později po další stimulaci dojde k produkci dalších typů (třeba IgG).Obecnou schopností protilátek je vázat se svými vazebnými místy (epitopy) na vazebná místa antigenu (paratopy).

Pasivní imunizace je proces, při kterém do těla dodáváme již hotové protilátky proti určitému antigenu.

• IgA – sekrety (slzy, sliny), sliznice
• IgD – membránový receptor B – lymfocytů
• IgE – alergické reakce a v imunitních reakcích zaměřených na parazity
• IgG – prostupuje placentou
• IgM – imunoglobulin časné protilátkové odpovědi

Cytokiny a interleukiny

• Interleukiny = malé signální molekuly produkované různými leukocyty
• Cytokiny = sem patří i produkty jiných buněk než bílých krvinek, například endotelu

Vidíte, že imunitní systém je složitý, komplení, mnohobuněčný a multiorgánový systém. Jeho fungování až z 80 % ovlivníte právě vy. Protože je to právě o Vás, jestli bude vše dobře fungovat, je to jen o Vás, jak se o své zdravé staráte, jak žijete a sportujete.

Co vše ovlivní, zda náš imunitní systém bude dělat, co má?

• Aktuální zdravotní stav – BMI, procento tuku v těle, obvod pasu, autoimunitní onemocnění, metabolické obtíže
• Odpočinek a kvalita spánku
• Aktivita a sport
• Úroveň stresu

Strava je jeden z hlavních faktorů, které můžete ovlivnit.

Je jen na Vás, jestli budete konzumovat polotovary, junk foods, fastfoody a jídla plná cukru a zpracovaného tuku bez jakékoliv výživné hodnoty, nebo jíte málo, nárazově a jednotvárně.

V jídelníčcích Čechů je přemíra sladkostí, umělých přísad, smaženého jídla, dále jídla plná bílé mouky bez trochy vitaminů. Jíte ve spěchu, hodně z Vás říká, že nemá na jídlo čas, ale na co bychom měli mít čas, když ne na to najíst se normálního jídla.

Musíme si uvědomit, že tělo je náš chrám a náhradní díly nejsou v obchodech jen tak k mání. A cokoliv nyní zanedbáme, se nám vrátí…

Ale je jasné, že ne vždy opravdu máme čas, život je nevyzpytatelný, ale pořád je to o našich volbách. Je jen na vás, jestli sáhnete po bagetě s vysočinou a margarínem, nebo po kvalitním mléčném výrobku s ovocem. Oboje zabere stejně času koupit i sníst… TO JE TA RELATIVITA. Hledejte způsoby, ne výmluvy…Navíc… nežijeme ve středověku, můžeme chtít pro naše zdraví ještě mnohem více.

Najde se spousta z Vás, co nemusí spoustu věcí. Někdo nejí maso, někdo nemá rád moc ovoce, jiné zase nepozřou ryby, nebo houby, nebo jiní zase nejí nic, co patří do holdingu Agrofert. To je v pořádku, Vaše volby, Váš život. Ale pořád chceme jedno = jíst zdravě, kvalitně, mít v jídle vitaminy a minerální látky. A co nejde z jídla, můžeme přijmout z opravdu kvalitních doplňků stravy.

A je to tak v pořádku…

Chtějte pro sebe jen to nejlepší a nemusí to znamenat, že za doplňky utratíte jmění… Více na konci článku

Stres a nezdravé vztahy a prostředí

Nadměrná zátěž oslabuje náš imunitní systém. Ten kdo se neustále něco řeší, pohybuje se v každodenním vleku pro něho „neřešitelných konfliktů“, ten kdo se cítí frustrovaný, nešťastný, zničený, může počítat i s problémy s imunitou.

Jeho tělo se permanentně domnívá, že se nachází v krizové situaci, připravuje všechny síly a vylučuje různé hormony, které negativně ovlivňují jeho imunitní systém. Rozhodně není vhodný ani dnešní nešvar, že jsme všichni zavření v mezi 4 zdmi s klimatizací a umělým osvětlením. I u nosných slepic se od toho upouští.

Přirozené světlo je nezbytné pro správnou funkci živého organismu. Ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí hormonů, imunitní i nervový systém.

Sport

Negativní vliv na imunitu má samozřejmě také znečištěné prostředí a nedostatek pohybu. Logicky, nejsme stavění na to, abychom seděli. Máme být venku, 8 hodin pracovat, 8 hodin dělat něco pro sebe, domácnost, trávit čas s rodinou, vzdělávat se, objevovat, odpočívat a 8 hodin spát. To už dávno není pravda… A opět jsme u toho, kde je čas na sport?

Nemáte čas? A na co ano? Sedět 3 hodiny na tabletu nebo u PC? Čas je relativní!!! Zvládnete za hodinu tolik povinností, jako někdo za celý den, jen stačí hnout se a čas přestane být Vaše překážka.

Samozřejmě neznamená zase lítat a nevědět, kdy zastavit, ale pokud chcete, tak to nějak uděláte. Stačí obout boty a jít pěšky, stačí vystoupit o zastávku dříve a dojít to. Malé krůčky cesta k úspěchu.

Nyní spolupracuji nově s firmou Mcepharma. Moc se mi líbí, že jde o českou firmu, co si sama vyvíjí, inovuje a vyrábí produkty, co opravdu logicky dávají smysl.To znamená, že vyrobí a udělá symbiózu účinných látek tak, aby měly látky výbornou vstřebatelnost a účinnost, bez zbytečného balastu.

• To mají potvrzeno i testy, spolupracují s Univerzitou Karlovou a mají některé výrobky i patentovány.
• V souvislosti s imunitou se dost mluví o kurkumě, což tato firma povýšila na kvalitní a 100 % – ně vstřebatelný extrakt = NEOCURCUMIN, což je za mě úplná pecka:

Nakupujte Neocurcumin na mém e-shopu

Neocurcumin je patentovaný, zcela vyrobený v ČR a je to jediný doplněk stravy na světě s kurkuminem s vědecky prokázanou zvýšenou biodostupností, ve formě tablet rozpustných v ústech.

Komplexní přípravek té nejvyšší kvality na podporu normálního stavu imunitního systému, a kromě něj i nervové soustavy, trávicího systému, kloubů, kostí a pokožky.Tento zcela unikátní produkt vyvinuli s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.

Jejich vědecká studie potvrdila až 220x zvýšenou rozpustnost a 100% buněčnou vstřebatelnost kurkuminu, pro srovnání vstřebatelnost běžného kurkuminu je pouhých 5%.

Tato speciální formulace obsahuje vysoce biodostupný standardizovaný extrakt Kurkumy dlouhé (95 % kurkuminu a dalších kurkuminoidů), vitamin D3, lecitin a piperin.

Moc se mi líbí jejich zajímavá cesta, zcela odlišná od jiných výrobců doplňků. Neocurcumin nemá First-pass efekt, který je běžný u klasických tablet, kdy aktivní látka prochází trávicím traktem a následně játry, přičemž je z větší části odbourána či přeměněna na neúčinné látky – tím se snižuje účinnost podané dávky.

Jejich výjimečná ODT forma znamená, že aktivní látka je absorbována a vstřebávána již v dutině ústní a v horní části jícnu, díky čemuž je dosaženo její zvýšené účinnosti i při malých dávkách. Aktivní látka, je v místě potřeby rychleji a ve větší koncentraci – což zajišťuje mnohonásobně silnější a rychlejší nástup účinku.

Tudíž není potřeba používat velké dávky, sníží se cena a tím i dostupnost pro všechny. I cenově dostupné je kvalitní, když víte, kam jít… Vidím tuto firmu jako pokrokovou a jsem zcela šťastná, že mi umožnili pustit se s nimi do vývojové spolupráce. Máme společnou vizi, představy a shodneme se na tom, co má smysl a co vám může opravdu pomoci.

Teď už jen začít a těšit se na novinky!!!

A věřte, budou brzy!!! A to teprve bude pecka..