Mozek – Vše o zdraví

Mozek - Vše o zdravíSpolu se stárnutím lidské populace, přichází také růst prevalence kognitivního úbytku a demence. Světová zdravotnická organizace (WHO) předpovídá, že do roku 2050 budou existovat dvě miliardy lidí ve věku 60 let a více, z nichž bude podle odhadů 131 milionů lidí postiženo demencí, zatímco deprese se očekává jako druhá vedoucí příčina zdravotního postižení na celém světě do roku 2020. I z tohoto důvodu neustále probíhají četné výzkumy, které by pomohly odhalit různé způsoby, jak tomuto předejít nebo onemocnění alespoň co nejvíce oddálit. 

Naše strava může výrazně ovlivnit pokles kognitivních funkcí a naopak, stejně tak hraje významnou roli při podpoře zdravých kognitivních funkcí.

Nemusíte ale čekat na to, až budete starší, abyste podpořili svůj mozek a jeho funkce vhodně zvolenými potravinami. V každém věku můžete čerpat z výhod, jež tyto potraviny nabízejí.

Můžete si zlepšit paměť,  soustředěnost, schopnost rozhodovat se a řešit krizové situace. 

Pokud si chcete udržet bystrou mysl, ujistěte se, že následující živiny nechybí ve vašem každodenním jídelníčku. 

Mozek - Vše o zdravíOmega-3 mastné kyseliny a DHA

DHA představuje nejvíce zastoupenou omega-3 mastnou kyselinu v našem mozku. Je velice důležitá pro vývoj a zdravou funkci mozku a zpomalování jeho stárnutí. Omega-3 nalezneme v tučných rybách jako je losos, makrela a tuňák, nebo ve vaječných žloutcích, vlašských ořeších a chia semínkách

Kyselina listová a vitamíny skupiny B

Kyselina listová (vitamín B9) je velice důležitá pro mnoho funkcí, včetně opravy a údržby buněk, funkci mozku a vývoje DNA. Další vitamíny důležité pro kognitivní funkce jsou B6 a B12.

Tyto vitamíny hrají důležitou roli při produkci neurotransmiterů, regulaci myelinových pochev a zdraví hippocampu a dalších mozkových struktur. Tyto vitamíny mají tendenci spolupracovat, proto je důležité, aby byly v potravě zastoupeny v dostatečném množství.

Mnoho pestrobarevných potravin jako je papája, avokádo, listová zelenina a řepa, jsou zdrojem kyseliny listové.

Vitamín B6 můžeme nalézt v některých druzích masa, v obohaceném tofu, sladkých bramborách a běžných bramborách, banánech, avokádu a pistáciových oříšcích. B12 je obsažen v živočišných výrobcích, obohacených cereáliích a obohaceném tofu

Přírodní vitamín E

Vitamin E je silný antioxidant, který nás chrání před poškozením volnými radikály a vzniku zánětu. Je také spojen s místy v mozku, která se zabývají pamětí, zrakem a vývojem jazyka.

Nedávná studie ukázala, že naše tělo upřednostňuje přírodní formu vitamínu E před umělou, proto je vždy lepší snažit se získat co nejvíce živin z potravin a nespoléhat se na potravinové doplňky.

Ořechy a semínka jsou skvělým zdrojem vitamínu E, stejně tak je to zelenina včetně špenátu, dýně a panenský olivový olej

Mozek - Vše o zdraví

Quercetin

Quercetin je antioxidant, který patří do skupiny rostlinných sloučenin zvaných flavonoidy.

Ty dodávají plodům jejich barvu a nám pomáhají předcházet vzniku zánětu v těle, jež je spojen s kognitivním poklesem. Quercetin můžeme nalézt např. v jablečné slupce, bobulovitém ovoci, paprikách a třešních

Lutein a zeaxanthin

Lutein a zeaxanthin jsou dva karotenoidy s různými účinky na zdraví. Lutein je znám pro své účinky na zdraví očí, kůže a kardiovaskulární soustavy.

Provedené výzkumy naznačují, že lutein v kombinaci s zeaxanthinem může pomoci zlepšit rychlost zpracování informací a paměť, a to v každém věku.

Tyto dvě živiny se nacházejí ve vaječném žloutku, zelené listové zelenině (kale a špenát jsou nejlepšími zdroji) a žlutém ovoci.

Mozek - Vše o zdravíCholin

Cholin je mikroživina, která není až tak známá a přesto má značné účinky na lidské zdraví. Spojuje se převážně s dobrou funkcí mozku. Cholin nalezneme např. ve vejcích, růžičkové kapustě a salátu

Pro výživu mozku jsou důležité i jiné živiny, můžeme jmenovat třeba polyfenoly nebo vitamín D. Kognitivní funkce ovlivňují také další faktory, jako je např. míra stresu a délka spánku. Zdravá strava by tedy vždy měla jít ruku v ruce se zdravým životním stylem.

Podle probíhajících studií se zdá, že nejlepší strava je tzv. středomořská strava. Ta se vyznačuje zvýšeným příjmem ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, nenasycených mastných kyselin a pravidelnou, ale mírnou, konzumací alkoholu (zejména červeného vína) během jídla.

Tato strava hraje velkou roli při udržení pevného fyzického i psychického zdraví

Na našem webu naleznete vše, co potřebujete k přípravě těch nejzdravějších jídel – od výrobníků ořechových másel a mlék NutraMilk, přes výkonné mixéry Vitamix, nepřilnavé nádobí Eaziglide, po šnekové odšťavňovače Kuvings. Pohodlně, rychle a kvalitně. 

Myslete na to, co jíte: Potraviny pro zdravý mozek

Mozek - Vše o zdraví

Lidský mozek je neuvěřitelně složitý a sofistikovaný orgán. Zpracuje během vteřiny tolik informací, které by nedokázal zpracovat ani ten nejvýkonnější počítač na světě. Řídí celou nervovou soustavu a považujeme jej za jeden z nejdůležitějších orgánů v těle. Na jeho vývoj, výkonnost, psychickou pohodu i stárnutí má vliv kvalita i kvantita stravy, kterou přijímáme. O jídle je tedy opravdu potřeba přemýšlet.

V hlavní roli potraviny, které zvyšují mozkovou aktivitu

Borůvky a jiné bobulovité ovoce

Borůvky jsou cenným zdrojem antioxidantů, které zachycují volné radikály. Tím zpomalují stárnutí mozkových buněk a předcházejí jejich degenerativním onemocněním. Nazývají se mimo jiné potravinou pro mozek, a kromě antioxidantů obsahují také přírodní vitaminy.

Špenát

Tato listová zelenina je plná živin, které vás mohou ochránit před demencí. Jsou to především kyselina listová, vitamín E a vitamín K.

Ryby

Tučné mořské ryby jako jsou pstruh a sardinky a zejména divoký losos, jsou bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin (DHA a EPA), které mají blahodárný vliv na mozek. Jsou nezbytné pro učení, paměť a koncentraci.

Káva

Kávová zrna obsahují antioxidanty, aminokyseliny, vitaminy a minerály. Pití kávy je z dlouhodobého hlediska spojeno s nižším rizikem vzniku neurologických onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. To by mělo být částečně způsobeno právě vysokou koncentrací antioxidantů v kávě.

Mozek - Vše o zdraví

Kurkuma a skořice

Kurkumin je hlavní aktivní složkou v kurkumě. Jedná se o silnou antioxidační a protizánětlivou látku spojovanou se zlepšením paměti. Pomáhá obnově mozkových buněk a zmírňuje deprese. Skořice obsahuje dvě složky – proantocyanidin a cinnamaldehyd, které mohou zničit nebezpečné tau proteiny způsobující Alzheimerovu chorobu.

  • Brokolice
  • Brokolice obsahuje velké množství rostlinných sloučenin, včetně antioxidantů. Velmi vysoký obsah vitaminu K a cholinu v brokolici může mít dobrý vliv na zlepšení paměti a koncentrace
  • Vlašské ořechy

Vlašské ořechy jsou bohaté na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Tyto zdraví prospěšné tuky, které náš mozek a nervová soustava obsahují a potřebují, jsou důvodem, proč vlašské ořechy mají tak posilující účinky.

  Studie přisuzují ořechům pozitivní vlivy na mozek. Vyzdvihují jejich preventivní charakter před neurodegenerativními nemocemi zahrnující i demenci a Alzheimerovu nemoc.

Zlepšují logické uvažování, koncentraci a mezibuněčnou komunikaci.

Vejce

Vejce jsou zdrojem několika živin, které souvisí se správnou funkcí mozku, jedná se hlavně o vitamín B6, B12 a cholin. Cholin je součástí buněčných membrán mozku a je to právě on, který mozek chrání například před mozkovou mrtvicí. Kromě toho funguje jako podpora paměťových schopností.

Zelený čaj

Kofein obsažený v zeleném čaji podporuje funkce a výkon mozku. Dodává energii, zlepšuje paměť, kognitivní schopnosti a koncentraci. Zelený čaj je bohatý na polyfenoly a antioxidanty, které chrání mozek před mentálním poklesem a snižují riziko Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Mozek - Vše o zdraví

  1. Snídaně: Ovesná kaše s borůvkami, ořechy, dýňovými semínky posypaná skořicí, zelený čaj
  2. Svačina: Smoothie z baby špenátu a banánu
  3. Oběd: Losos s listovým špenátem, opečený brambor, kvalitní espresso
  4. Odpolední svačina: Žitný chlebík se semínky, avokádo, zastřené vejce,
  5. Večeře: Pečená brokolice s česnekem a parmezánem, žitný chlebík
  6. Po celý den dostatečný příjem čerstvé vody (alespoň 2 l)

Omlouváme se ostatním potravinám ve vedlejších rolích, na které se v tomto článku nedostalo a které také pomáhají udržet mozek v dobré kondici. Základem úspěchu je pestrá a vyvážená strava. Zařaďte výše uvedené potraviny do svého jídelníčku a udělejte krok ke zdraví. Další možností je některé látky suplementovat vhodnými doplňky stravy pro podporu mozku.

Nakrmte svůj mozek. Prospějí mu ryby, rajčata, špenát i brokolice

Kde máme mozek, všichni víme. Možná proto, že je schovaný v lebce a pro běžné lidi v podstatě neviditelný, mu však většinou nevěnujeme velkou pozornost.

Zajímavé:  Stěr z děložního čípku - Vše o zdraví

Minimálně až do chvíle, než s ním začneme mít nějaké problémy. Zatímco o to, abychom neměli žádné vrásky, měli krásné vlasy, tělo bez chloupků a pokožku sametově hebkou, se staráme s péčí mnohdy až přehnanou, o mozek a jeho potřeby zájem příliš nejevíme. 

Proč také, když ho nikdo kromě lékařů nevidí, a okolí tudíž nemůže obdivovat jeho krásu. Přitom i za to, jak vypadáme a působíme navenek, vděčíme jemu. Dá se říci, že mozek může za všechno dobré, ale bohužel i zlé.

Je přitom v našich silách podpořit ho v tom dobrém a co nejvíc eliminovat to zlé. Stačí se o něj správně starat. Zdravý mozek není přemrštěně náročný, nepotřebuje žádné drahé krémy ani ještě dražší epilátory a depilátory.

Stačí ho dobře krmit, protože i mozek mívá hlad, a chránit ho před poškozením, hlavně tím přicházejícím zvnějšku, za které si většinou můžeme sami.

Zase ta zdravá strava

Ano, ta se opakuje všude, u všeho a pořád dokola, tedy i u mozku. Naštěstí stále víc lidí už chápe, že zdravé jídlo a zdravý životní styl nejsou sprostá slova, ale nezbytnost pro co nejlepší fungování celého organismu, tedy logicky i mozku, který všechno řídí a ovládá.

Zatímco do svých plechových miláčků lijeme co nejkvalitnější benzin či naftu a promazáváme je těmi nejlepšími oleji, sami do sebe často naházíme jídlo, které se nedá označit ani za ucházející, natož za zdravé. A přitom právě ono je palivem pro náš organismus.

Ale nejen strava je důležitá, mozek potřebuje také kyslík. Jistě jste zažili na vlastní kůži, jak vás pobyt ve vydýchané nebo zakouřené místnosti unavil, přestávalo vám to myslet a nemohli jste se soustředit. 

Stačilo pak vyjít na vzduch, pořádně se nadýchat, popřípadě udělat pár dřepů,  a stav se zlepšil. I proto se ke zdravé stravě doporučuje pohyb, který rozproudí krev, jež pak mnohem lépe mozek okysličuje.

Co rozhodně jíst

V každém případě potraviny bohaté na železo. Jeho nedostatek způsobuje, kromě mnoha jiných zdravotních problémů, špatné zásobování mozku kyslíkem.

Někomu se v souvislosti se železem vybaví sběrné suroviny, ale většině lidí především špenát. A právem, skrývá se v něm totiž mnohem víc užitečných látek než jen železo.

Je bohatý na antioxidanty, které chrání mozkové buňky před poškozením, jsou v něm vitaminy C, ale také například E a K, který snižuje riziko vzniku demence, kyselina listová, hořčík a další minerály.

Strava obsahující špenát zlepšuje paměť a usnadňuje učení.

Mozek - Vše o zdraví

Obdobné účinky má i brokolice. Také obsahuje vitamin K přispívající k posílení kognitivních funkcí, značnou dávku kyseliny listové a vitaminu C. Je významným zdrojem hořčíku, minerálu nezbytného pro činnost svalů, srdce a pro přenos nervových vzruchů. A obsahuje cholin, který zlepšuje paměť.

Kombinujte je

Kromě toho, že obě zeleniny, tedy špenát i brokolice, jsou velmi chutné, tak se také vzájemně výborně doplňují, třeba v jednoduchém slaném koláči nebo v zeleninovém salátu, ale i v mnoha dalších pokrmech, do nichž navíc můžete přidat rajčata. 

Ta nejenže jakémukoliv jídlu dodají skvělou chuť, ještě navíc z nich organismus získá silné antioxidanty zvané lykopeny, které bojují s volnými radikály poškozujícími mozek. Rajčata podporují paměť, ale také tvorbu serotoninu důležitého pro dobrou náladu.

Použít můžete také avokádo, které je řazeno mezi superpotraviny, hnědou rýži, ořechy (ty jsou zdrojem vitaminu E, podporují průtok krve cévami, čímž efektivně zásobují mozek kyslíkem a zlepšují tak paměť, schopnost učit se a také duševní výkonnost) a další poživatiny, které obsahují kromě jiných látek i biotin.

Z takových surovin už se při troše šikovnosti a fantazie dají vytvořit velmi chutná teplá i studená jídla. A také nápoje, především populární smoothie.

Dejte si maso

Dostatečný příjem bílkovin je pro organismus zásadní, a proto je nesmírně důležité jíst potraviny, které jsou na ně bohaté.

Mezi jejich živočišné zdroje patří vejce, mléčné výrobky a především maso, zejména hovězí, kuřecí, játra a další, ale prorostlý bůček bohužel ne. Bílkoviny z živočišných zdrojů jsou lépe vstřebatelné, ale obsahují relativně vysoké množství nasycených tuků a cholesterolu, proto by se to s konzumací nemělo přehánět.

Nejen vegetariáni by měli do jídelníčku zařadit rostlinné bílkoviny, to znamená luštěniny jako sóju, čočku, hrách, fazole, cizrnu, ale také ořechy, dýňová, slunečnicová nebo sezamová semínka a velmi chutná a variabilní chia semínka, která se dají přidávat skoro do všeho.

Maso chuťově i obsahem bílkovin může obstojně nahradit tempeh ze sóji. Rostlinné bílkoviny nabízejí velké množství minerálů, vitaminů a vlákniny a jsou méně kalorické, ale tělo je zpracovává trochu déle, a tak je za optimální příjem živočišných a rostlinných bílkovin považován poměr jedna ku dvěma.

A pamatujte na ryby

Stále jich je na našich talířích proklatě málo, a přitom jsou plné nenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6, které patří k tomu nejzdravějšímu a nejlepšímu, co můžeme organismu a především mozku poskytnout. Vždyť jeho větší část, až 60 %, je tvořena právě omega-3 mastnými kyselinami, které jsou důležité pro zdravou funkci mozku.

Mozek - Vše o zdraví

Vhodné jsou hlavně tučnější, ale pochopitelně i méně tučné mořské ryby jako tuňák, losos, makrela, treska, sleď neboli herinek, sardinky a mnohé další. Vyzkoušet můžete i nezvykle a mnohdy strašidelně vyhlížející ryby, jako je ropušnice obecná nebo ďas mořský, výběr je veliký.

Většina ryb a mořských plodů se u nás dá pořídit i v podobě filetů, takže nemusíte přemýšlet nad tím, co s velkou rybou budete dělat. Základem ovšem je kupovat vždy čerstvé zboží, což platí o rybích produktech z moří i našich rybníků, řek a potoků.

Článek vyšel v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.

Zdraví, Anežka Kollmannová

Vše o mozku: Co může za špatnou paměť, jak zlepšit jeho výkon a čím ho krmit?

Mozek řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, ale také myšlení, paměť či vnímání emocí. Jeho objem je asi 1450 cm3 a váží asi 1300−1500 g, tedy zhruba 2 % lidské hmotnosti. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje až biliarda cest, které se nazývají synaptická spojení.

Každá jeho část plní své specifické úkoly. Co by se stalo, kdyby člověk přišel o část mozku? „Čím větší deficit, tím menší prostor pro plasticitu mozku − to znamená, že jiné části mozku převezmou funkci jen do té míry, do které mohou. Velmi záleží na tom, o kterou část by mozek přišel.

Jedna část například kontroluje motorické funkce druhé poloviny těla. Pokud tato část zanikne, zanikne i její funkce. V mozku jsou však také integrační centra, jež propojují většinou kognitivní (poznávací) funkce.

Jejich omezení možná bude pociťovat pacient, ale mohou být napohled nepatrná,“ říká neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP.

Čilý dopravní ruch

„Mozek novorozence je jako prázdné pole, ve kterém se postupně vydupávají stopy vlivem nových zážitků a zkušeností,“ vysvětluje neurolog. Každý nový poznatek je pro mozek velice stimulující. Mozek chce totiž neustále získávat nové informace a k tomu potřebuje neustále porovnávat. V každé vteřině se rozhoduje, která informace je pro něj důležitá, a proto nepřetržitě vyhodnocuje.

Mozek muže a ženy opravdu nejsou stejné

O rozdílech mezi mužským a ženským mozkem se vypráví mnoho anekdot. Žena má mozek a ruce v činnosti vlastně pořád, je schopna provádět víc činností najednou. Má široké periferní vidění a umí rozeznat i lehké nuance barev.

Lépe slyší vysoké frekvence hlasu (dětský pláč), rozumí lépe emocionálnímu podtextu lidského hlasu a může současně mluvit a poslouchat. Příslušnice ženského pohlaví vnímají, co se jim říká, aniž by se při tom musely dívat do očí.

„Zatímco ženy rády mluví, většina mužů je naopak nemluvných, což jejich partnerky už po tisíciletí dohání k pláči. Muži se totiž při lovu a čekání na kořist mezi sebou řídili řadou neverbálních signálů.

Stavidla řeči se u mužů většinou uvolňují v situaci, kdy alkohol či jiná droga oslabí bariéru střežící oblast komunikace,“ vysvětluje neurofyziolog a profesor fyziologie a farmakologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.

Žena může při komunikaci za den vyslovit 6000−8000 slov. Spolu s dalšími zvuky, gesty a signály těla to dělá dohromady denně okolo 20 000 „slov“. Muž použije za den jen asi 7000 „slov“.

Muži mají větší a lepší schopnost prostorové orientace: Díky tomu kdysi vystopovali mamuta a vrátili se s ním domů, dnes jim nedělá problém řídit ve tmě a podélně zaparkovat na první dobrou. Lépe vnímají zvuk spojený s pohybem.

Zajímavé:  Nehty nemoci - Vše o zdraví

„Muže v jedné vteřině probudí zvuk větvičky narážející v noci na okno,“ popisuje v článku publikovaném v časopise Vesmír neúnavný popularizátor vědy profesor Vyskočil.

Potřebujeme-li mozek aktivovat a probudit, začneme zívat. Zíváním přivedeme do plic a následně krví do mozku více kyslíku, což mu dodá potřebnou energii pro přemýšlení. Další příval kyslíku se do mozku dostává prostřednictvím pohybu na čerstvém vzduchu.

Chcete se lépe soustředit? Pusťte si hudbu. Vnímané zvuky zvyšují průtok krve v mozku, prokrvují jej a posilují koncentraci. Záleží však také na tom, jak je člověk „nastavený“.

Někomu se lépe pracuje, když při tom ve sluchátkách poslouchá hudbu, jiný se naopak lépe soustředí za úplného ticha.

„Mozartův efekt“ je nesmysl

Má přehrávání hudby v těhotenství a po narození vliv na zlepšení mozkových funkcí? Je dítě, které poslouchalo Mozarta, chytřejší než ostatní? „Já si myslím, že obecně to není pravda. Termín ,chytřejší‘ se totiž nedá vědecky kvantifikovat,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP a pokračuje: „Když používáme slovo chytří, musíme definovat, co je to chytrost.

Zvýšené IQ? Zvýšená schopnost přemýšlet a rozhodovat, a pokud ano, tak o čem? Nebo vyroste z dítěte, jež poslouchalo Mozarta, dospělý s lepší povahou, s větším pocitem životní pohody? Pokud bychom takový efekt měli změřit, pak jej musíme porovnat s někým nebo s něčím za úplně stejných podmínek.

Je ovšem pravda, že hudba více než cokoli jiného, co člověk vnímá, aktivuje nejvíce částí mozku najednou.“

Jedlík, kterého živíme

Mozek jako řídící centrum lze považovat za nejsobečtější orgán v těle. Každý den spotřebuje asi 25 % veškeré energie. „Závisí na množství a kvalitě ,benzinu‘, který mozek jako motor dostane − krve, kyslíku, nutrientů.

Když to vezmeme ještě z jiného konce, kardiovaskulární nemoci, kuřáctví či diabetes ovlivňují strukturu cév v celém těle. To vede k tomu, že mozek začne trpět velice vážnými důsledky onemocnění (mozkovou mrtvicí).

Jinak si mozek vystačí s normální, vybalancovanou dietou,“ říká doktor Stránský.

Může nás také napadnout, zda podobně jako u imunity existuje souvislost mezi tím, jak jsou osídlena střeva, a kondicí naší mysli? „Toto spojení nemá přímou souvislost, ale jsou určité stavy, při nichž o jistou souvislost může jít.

Například pacienti s Parkinsonovou chorobou mají zažívací trakt osídlený jinými bakteriemi a organismy než lidé, kteří tu nemoc nemají; my ale nevíme, zda je to příčina, nebo důsledek onemocnění − je to jako pátrat po tom, zda bylo dřív vejce, nebo slepice,“ dodává doktor Stránský.

Stavů, které souvisejí s takzvanou malabsorpcí (špatným vstřebáváním živin), což má dopad na funkce mozku, je však mnohem více.

Posiluje mozek, učí-li se dítě od útlého dětství kromě mateřštiny další jazyk? „Je to prokazatelně výhoda.

Dítě se sice většinou naučí mluvit trochu později, protože si musí zvyknout na dva jazyky, zároveň se ale naučí přeskakovat z jedné řeči na druhou, vybuduje si v mozku dvě paralelní ,ústředny‘ pro řeč, má bohatší chápání slov a slovníků a získá širší zkušenost s kulturou a vypěstuje si obecně lepší a hlubší schopnosti pro vyváženost, rozhodování a pro řešení určitých problémů,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský.

Čtěte spíše z papíru

Učit se číst z tištěného papíru je mnohem efektivnější než z obrazovky. „Při čtení z papíru, kdy každé slovo je jakási kaligrafie, si totiž slova lépe zapamatujeme: Jsou zarámována na určitém místě celkového obrazu.

Navíc tím, že držíme papír v ruce v určitém úhlu a vzdálenosti od očí a otáčíme stránky, používáme další části mozku, které posilují hlubší uložení čteného do paměti.

Děti, které se v rámci různých studií učily z učebnic, měly konzistentně lepší výsledky než děti, jež četly z počítače,“ uvádí neurolog.

Intuice slepých

Jak se mozek vyrovnává se situací, kdy přijdeme například o zrak? Posílí se jiné smyslové části? „Určitě nebudeme mít lepší čich, ale máme lepší sluch a pravděpodobně i hmat.

Nejzajímavější však je, že lidé, kteří jsou zraku zbaveni, rozpoznají, kde se co nalézá; jako kdyby to viděli! Velice však záleží na tom, kde přesně se příčina onemocnění nachází. Domníváme se, že zrak funguje jak vědomě, tak nevědomě.

Určité části mozku nepotřebují ani registrovat vědomí, že je tma nebo světlo, a posílají impulzy do dalších částí mozku. To může fungovat jako jakási intuice slepých,“ vysvětluje MUDr. Martin Jan Stránský.

Paměť zlobí z různých důvodů

Na kteroukoli funkci mozku vyžadující vědomou účast má spolu s metabolismem obrovský vliv celkové psychické ladění. „To platí i třeba pro někoho, kdo hraje tenis, golf nebo se prostě snaží o docílení nějakého výkonu. Když je hráč citově rozhozený, nebude hrát dobře.

Stejně tak, když máte špatnou náladu nebo vás něco trápí, může vám vynechávat paměť, nebudete si moci vybavit jméno nebo telefonní číslo,“ uvádí neurolog Martin Jan Stránský. Paměť může ženy pozlobit také například v menopauze. „V menopauze dochází v ženském těle k obrovským výkyvům.

Kolísající nálady, stres či deprese přímo i nepřímo ovlivňují mozkové schopnost.“ Nejvíce problémů s pamětí vůbec nastává v souvislosti se stárnutím.

Stres nás obírá o racionalitu

Žijeme-li v chronickém stresu, můžeme mít halucinace, výpadky paměti, může dojít ke ztrátě racionality.

Frontální lalok v našem mozku plní funkci „rozhodčího“, který zvažuje efektivitu každého rozhodnutí a brzdí jeho možné negativní, nerozumné dopady.

V momentech stresu tyto „brzdy“ a „rozhodčí“ mizejí z pomyslného zápasu a „hráči“ si dělají, co chtějí. V takové chvíli třeba můžete vzít pušku a někoho zastřelit.

Dopřejte mozku spánek

Při dlouhodobé spánkové deprivaci dochází k poškození funkcí mozku, k psychickým dysbalancím. Mozek totiž během spánku „čistí plevel a třídí knihovnu“. Tato činnost je nesmírně důležitá pro naši psychiku a intelekt.

Kdybychom chtěli zlepšit intelektuální výkony školních dětí o cca 10 %, stačí, posuneme-li výuku o půl hodiny ve prospěch delšího spánku. Skvělá doba nastává těsně před usnutím, kdy se nám podaří nechat myšlenky volně plynout − v této době přicházejí nejlepší nápady a myšlenky, protože v této chvíli se dává do úklidu mozkový „uklízeč“.

Stojí za to si nápady a myšlenky okamžitě zaznamenat, protože když to neuděláte, odplynou s přicházejícím spánkem do nenávratna.

Ve dvou se to lépe táhne

O životě v páru se říká, že je mnohem lepší než život v osamělosti. „Obecně řečeno, žít s někým je prokazatelně lepší než žít sám, co se týče jak délky života, tak i pocitu spokojenosti.

Mozek má totiž rád předvídatelnost a jakousi stabilitu, aby některé věci nemusel řešit pořád, což zároveň vede k tomu, že se stane líným, ale zase může mít větší pocit štěstí. Samozřejmě jde také o otázku povahy.

Pokud souvislosti ještě více rozšíříme, tak život ve fungujícím páru rovná se spokojenost a klid, což vede k nižšímu krevnímu tlaku a delšímu životu obecně,“ uzavírá neurolog Martin Jan Stránský.

Zajímavosti, které nás fascinují

  • V mozku je asi 100 000 mozkových buněk, přibližně stejně je hvězd v naší Galaxii. Od okamžiku narození ztratíme každý den průměrně 10 000 mozkových buněk.
  • Kdybychom poskládali všechna nervová vlákna za sebou, obtočila by naši planetu asi 200x.
  • Velikost mozku není úměrná inteligenci − ta je dána spíše množstvím propojení mezi mozkovými buňkami. 
  • Za to, že se bojíme při hororech, mohou takzvané zrcadlové neurony. Sedíme-li v kině a sledujeme strašidelný film, vnímáme periferně také vystrašené obličeje ostatních. Centrální mozkové buňky zapracují tak, že se začneme bát také.
  • Sledování 3D filmů není pro mozek přirozené. Dokonce na něj může zareagovat pocitem únavy. Mozek umí zpracovat vjemy do perspektivy sám.
  • Mozkové buňky se ničí už pár minut poté, co vypijeme skleničku alkoholu. Občasný drink nezpůsobí trvalou škodu, protože se poškozené buňky stačí nahradit, ale každodenní popíjení je pro mozek jednosměrnou letenkou k destrukci.
  • Nemůžete dostat z hlavy jednu písničku? Mozek si propojil melodii s konkrétní činností nebo vjemem z chvíle, když jste ji slyšeli poprvé. Melodii a rytmus si pak vybaví pokaždé v podobné situaci.
Zajímavé:  Streptokok pneumonie - Vše o zdraví

Čtete nesmysl, ale rozumíte

VLYŠO NJEVO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JENIDÁ DLEŮITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPÁÉVNM MSÍTĚ. ZYBETK MŽŮE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORBLMÉU PEŘČETŠ. JE TO PORTO, ŽE LIDKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK.

(Zdroj: Sdružení osob pro poranění mozku a jejich rodin Cerebrum, encyklopedie Lidské tělo, 100+1 zahraniční zajímavost)

Závislost na glukóze

Mozek potřebuje plynulou dodávku paliva v podobě glukózy. Pro svůj optimální výkon si odebere z krve pouze její potřebné množství.

Nevyužitý zbytek se přeměňuje na glykogen, který se zčásti uloží v těle jako zásobárna energie pro horší časy, zčásti se mění na tuk. Neplatí tedy přímá úměra − čím více zdrojů glukózy (sacharidů) sníme, tím lépe bude náš mozek pracovat.

Nejlepším zdrojem sacharidů jsou celozrnné potraviny a ovoce − obsahují také vlákninu, díky níž se glukóza uvolňuje do krevního oběhu postupně.

„Mezi hlavní jídla je dobré zařadit dopoledne a odpoledne malé svačiny tak, aby mezi jídly byl interval zhruba tři, nejvýše čtyři hodiny.

Díky tomu hladina glukózy v těle zůstane stabilní a nenastane kritická situace, kdy mozek potřebuje pořádně zabrat, ale aktuální hladina glukózy na to nestačí a musíme počkat na její doplnění z rezerv (glykogenu).

V důsledku toho intelektuální výkon poklesne,“ objasňuje vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice Tamara Starnovská.

Pro posílení paměti a koncentrace

Listy a semena ze stromu ginkgo biloba, nejstaršího stromu na zemi, patří k důležitým rostlinným léčivům. Působí antioxidačně, mají příznivý dopad na prokrvení a tím i výživu mozku, podporují posílení paměti i koncentraci. V současnosti je výtažek z ginkgo velkou nadějí pro lidi trpící stařeckou demencí − napomáhá zpomalit její postup.

V určitých případech pomáhá i pacientům s Alzheimerovou chorobou. Výtažek z ginkgo působí také proti shlukování krevních destiček a tvorbě trombů. Dobré výsledky přináší při léčbě stavů po infarktu srdce a stejně tak po náhlých cévních mozkových příhodách.

Zmírňuje hučení a zvonění v uších (tinnitus), pomáhá stabilizovat produkci spermií a zlepšit potenci.

Odborná spolupráce: MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP, Poliklinika Na Národní, Praha

Článek vyšel v časopise Moje zdraví. V aktuálním čísle se dozvíte, jak dosáhnout balancu mezi životem pracovním a soukromým. Čekají vás tipy, jak ulevit bolavým zádům, rozhovor s Ondřejem Gregor Brzobohatým, čtení o inkontinenci a další zajímavé tipy pro zdravý život. K dostání na stáních nebo v našem iKiosku.

Autor: Markéta Ostřížková

Odborníci vysvětlili, které potraviny poškozují mozek

https://cz.sputniknews.com/20210916/odbornici-vysvetlili-ktere-potraviny-poskozuji-mozek-15859294.html

Odborníci vysvětlili, které potraviny poškozují mozek

Odborníci vysvětlili, které potraviny poškozují mozek

Nesprávná strava může způsobit zánět v mozku, zhoršení paměti a další zdravotní problémy. Odborníci z portálu Eat This, Not That vysvětlili, jaká jídla bychom… 16.09.2021, Sputnik Česká republika

  • 2021-09-16T23:37+0200
  • 2021-09-16T23:37+0200
  • 2021-09-16T23:37+0200
  • zdraví
  • potraviny
  • lékař
  • mozek

/html/head/meta[@name='og:title']/@content

/html/head/meta[@name='og:description']/@content

https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/07e5/09/10/15859386_0:209:1999:1333_1920x0_80_0_0_46865b061465a8487c49ac2dcce033c9.jpg

Podle jejich názoru jedním z hlavních důvodů zhoršení mozkových funkcí je dlouhodobá nadměrná konzumace potravin obsahujících cukr.„Fungování mozku do značné míry závisí na hladině cukru v krvi. Ovlivňuje inzulín, který reguluje přísun aminokyselin do mozku. Ty odpovídají za tvorbu spánkového hormonu.

Nadbytek cukru může dokonce vést k hyperglykemickému kómatu,“ řekl odborník na výživu Dimitar Marinov.Lékař dodal, že není nutné se zcela zříkat cukru, protože to může způsobit mentální poškození, a dokonce i krátkodobé ztráty vědomí.Stejně nebezpečná je pro mozek nadměrná konzumace alkoholických nápojů.

„Dokonce i nepravidelná konzumace alkoholu může vést k poruchám paměti a poškození mozku. Pokud jsou pro vás alkoholické nápoje nezbytné, snažte se nepít více než jednu sklenku vína, piva nebo panáka likéru,“ doporučuje lékařka Melissa Mitriová.Je také důležité sledovat hladinu vitaminu B12, který chrání vaše nervové buňky.

Odbornice na výživu Liz Wyosnicková upozornila na důležitost pravidelnosti v jídle. Podle ní v případě dlouhých přestávek trpí především mozek, protože tělo se snaží doplnit nedostatek glukózy ze svých vnitřních rezerv. V důsledku toho dochází ke ztrátě energie, člověk se nemůže na nic soustředit.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.

https://cz.sputniknews.com/20210806/dietolozka-prozradila-potravinu-pro-tvrdy-a-zdravy-spanek-15398431.html

Červenáček

Nedebil dutohlav K. Olinka???? je v tomto jištěn. Pojídá kondiční placku podle mého receptu: Klasickým způsobem připraví kvásek do těsta z polohrubé mouky. Vmíchá ještě drceného motýla jasoně dymnivkového 5 kusů. Dále přidá 4 špetky višně turecké – jadýrka.

Je někde známá také jako třešeň mahalebka, případně jako třešeň svaté Lucie. Roste kolem Prahy. Toto koření je důležitou součástí tsoureki, což je řecký sladký chléb, který se připravuje na Velikonoce. Zároveň se používá jako ingredience do sýra tresse. Dále přidá 6 špetek koření čubrica – skládá se ze 4 zdravých prvků.

Toto koření je nejen oblíbené, hlavně v balkánské kuchyni, ale je navíc i zdravé. Jelikož se skládá z několika léčivých rostlin a mořské soli, tak i zdravotní účinky tohoto koření jsou znásobeny. Složení: Mořská sůl, chilli papričky, saturejka, pískavice řecké seno. Prohněte, udělá 1 cm, silné placky a peče v peci 15 minut.

Ke kávičce z pražených žaludů je to nedostižné. ????????????????

2

Lumir Balvin

Náš pán učiteľ Ing. L. Balvín, podobne ako Sokrates, Konfúcius, Ježíš, Mohamed, Hus, Komenský, Štúr učí, že najviac škodí a degeneruje mozog Feministická diktatúra a „výchova“ proti mužom a otcom. Aj vedci nedávno potvrdili, že v Feministických diktatúrach každú generáciu je ľudom znižované IQ o 7 bodov.

1

4

Sputnik Česká republika

[email protected]ews.com

+74956456601

MIA „Rosiya Segodnya“

2021

Sputnik Česká republika

[email protected]

+74956456601

MIA „Rosiya Segodnya“

Zprávy

cs_CZ

Sputnik Česká republika

[email protected]

+74956456601

MIA „Rosiya Segodnya“

https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/07e5/09/10/15859386_175:0:1952:1333_1920x0_80_0_0_ffa3b0aba48bfef01f0fe516289ae2ef.jpg

Sputnik Česká republika

[email protected]

+74956456601

MIA „Rosiya Segodnya“

Sputnik Česká republika

[email protected]

+74956456601

MIA „Rosiya Segodnya“

potraviny, lékař, mozek

Podle jejich názoru jedním z hlavních důvodů zhoršení mozkových funkcí je dlouhodobá nadměrná konzumace potravin obsahujících cukr.„Fungování mozku do značné míry závisí na hladině cukru v krvi. Ovlivňuje inzulín, který reguluje přísun aminokyselin do mozku. Ty odpovídají za tvorbu spánkového hormonu. Nadbytek cukru může dokonce vést k hyperglykemickému kómatu,“ řekl odborník na výživu Dimitar Marinov.

Lékař dodal, že není nutné se zcela zříkat cukru, protože to může způsobit mentální poškození, a dokonce i krátkodobé ztráty vědomí.

Stejně nebezpečná je pro mozek nadměrná konzumace alkoholických nápojů.

„Dokonce i nepravidelná konzumace alkoholu může vést k poruchám paměti a poškození mozku. Pokud jsou pro vás alkoholické nápoje nezbytné, snažte se nepít více než jednu sklenku vína, piva nebo panáka likéru,“ doporučuje lékařka Melissa Mitriová.

Je také důležité sledovat hladinu vitaminu B12, který chrání vaše nervové buňky.

„Příznakem nedostatku vitaminu B12 jsou špatná paměť a deprese. To může vést k nezvratným účinkům na nervový systém. Ti, kteří se vyhýbají živočišným produktům nebo málo jí, trpí nedostatkem vitaminu B12, zvláště po padesátce,“ vysvětlila lékařka Elizabeth Wardová.

Odbornice na výživu Liz Wyosnicková upozornila na důležitost pravidelnosti v jídle. Podle ní v případě dlouhých přestávek trpí především mozek, protože tělo se snaží doplnit nedostatek glukózy ze svých vnitřních rezerv. V důsledku toho dochází ke ztrátě energie, člověk se nemůže na nic soustředit.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *