Mozkové krvácení – Vše o zdraví

Mozkové krvácení - Vše o zdraví

Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu, protože mozek je ukrytý v lebce, která je pevná a neumožňuje rozpínání mozku do okolí při krvácení, takže i malé krvácení může mozek utlačit a způsobit život ohrožující stav nebo trvalé následky.

Příčinou krvácení do mozku je prasknutí nebo prosakování mozkových cév z různých příčin, čímž vzniká stav označovaný jako hemoragická cévní mozková příhoda.

Komprese (utlačení) mozkové tkáně může být v případě rozsáhlejšího krvácení tak významná, že se okysličená krev nemá šanci dostat k mozkovým buňkám, které na nedostatek kyslíku reagují otokem (odborně edém mozku).

Protože krev při krvácení do mozku nemá kam odtékat, hromadí se uvnitř lebky a může vytvořit ložisko označované jako hematom. Ten dále tlačí na mozkovou tkáň a brání přístupu kyslíku k mozkovým buňkám, což je může zabít.

V tomto článku se dozvíte co je krvácení do mozku, jaké jsou jeho nejčastější příčiny a příznaky, jako ho rozpoznat a co dělat.

Příčiny krvácení do mozku

Mezi hlavní příčiny krvácení do mozku, mimo jiné, patří:

  • poranění hlavy (například při autonehodách nebo následkem otřesu mozku)
  • aneuryzma mozkových cév neboli vakovité rozšíření a oslabení stěny mozkové tepny, které může prasknout
  • extrémně vysoký krevní tlak
  • cévní malformace (vady cév v mozku)
  • onemocnění krve nebo onemocnění spojená s krvácením
  • onemocnění jater
  • mozkové nádory
  • užívání drog

Věk

Důsledky a příčiny krvácení do mozku se liší v podle různých věkových skupin. Nejčastěji mozkové krvácení postihuje starší dospělé osoby a seniory.

  • Pokud u dětí dojde ke vzniku náhlého krvácení do mozku, je to většinou v důsledku anomálií na krevních cévách.
  • Mezi další časté příčiny krvácení do mozku patří hematologická onemocnění (choroby krve), mozkové nádory, sepse, konzumace velkého množství alkoholu nebo drog.
  • U novorozenců může dojít ke krvácení do mozku také v důsledku poranění při porodu nebo při traumatickém poranění břicha těhotné matky.

Příznaky krvácení do mozku a některé způsoby léčby jsou u dětí stejné jako u dospělých. Léčba krvácení do mozku u dětí závisí na místě, kde ke krvácení došlo a také na závažnosti příznaků.

Podle statistik je cévní mozková příhoda v České republice třetí nejčastější příčinou úmrtí a invalidity (1).

Toto číslo zahrnuje i takzvané ischemické cévní mozkové příhody, kdy dojde k uzávěru cév, které zásobují mozek krví sraženinou (trombem) nebo jiným způsobem. Cévní mozkové příhody s krvácením do mozku se označují jako hemoragické (hemoragie = krvácení).

  1. Ze všech cévních mozkových příhod je zhruba 80% ischemických a zbylých 20% hemoragických.
  2. Krvácení do mozku je mnohem častější u starších dospělých a seniorů, ale může k němu dojít i u dětí.
  3. Podle americké Národní asociace pro cévní mozkové příhody postihne krvácení do mozku zhruba 1 dítě na 4 000 živě narozených dětí (2).
  4. U dětí se krvácení do mozku vyskytuje lehce častěji do 2 let věku.
  5. Prognóza dětí po krvácení do mozku je lepší než prognóza dospělých osob, protože mozek dětí se stále vyvíjí a dokáže některé defekty „opravit“ lépe než mozek dospělého člověka.

Příznaky krvácení do mozku

Krvácení do mozku se projevuje celou řadou různých příznaků, jako jsou náhle vzniklé brnění, slabost, necitlivost nebo úplné ochrnutí obličeje, horní nebo dolní končetiny. Tyto příznaky se nejčastěji objevují jen na jedné straně těla.

Mezi další časté příznaky krvácení do mozku, mimo jiné, patří:

  • náhlá, silná bolest hlavy
  • potíže s polykáním
  • poruchy zraku
  • ztráta rovnováhy nebo zhoršení koordinace pohybů
  • zmatenost nebo problémy rozumět mluvenému slovu
  • porucha řeči nebo zastřená mluva
  • sopor (zastřené vědomí), apatie nebo bezvědomí
  • křeče

Je důležité naučit se tyto příznaky rozpoznat tak, aby se léčba zahájila co nejrychleji.

Komplikace krvácení do mozku

  • Krvácení do mozku je často spojenou s vážnými komplikacemi, protože brání nervovým buňkám v komunikaci s ostatními částmi těla a také podstatně zpomaluje návrat funkcí mozku do normálního stavu.
  • Mezi nejčastější komplikace krvácení do mozku patří potíže s pohybem, řečí a pamětí.
  • V závislosti na místě, kde ke krvácení do mozku došlo, mohou být některé komplikace trvalé.
  • Mezi nejčastější trvalé následky krvácení do mozku patří:
  • ochrnutí
  • slabost nebo necitlivost některých částí těla
  • potíže s polykáním (dysfagie)
  • úplné oslepnutí nebo zhoršení zraku
  • snížení schopnosti mluvit a rozumět mluvenému slovu
  • zmatenost nebo porucha paměti
  • změna osobnosti a jiné duševní poruchy

Druhy krvácení do mozku

Existuje několik typů krvácení do mozku, které se liší podle místa krvácení:

  • Intracerebrální krvácení: jak již název naznačuje, jedná se o krvácení dovnitř mozku, přímo z tepen zásobujících mozek, hlavně z přední, střední a zadní mozkové tepny (a. cerebri anterior, media et posterior). Tento typ krvácení do mozku bývá nejzávažnější. 
  • Subarachnoidální krvácení: mozek má tři obaly, takzvané mozkové pleny neboli meningy, které se od shora dolů jmenují dura mater (tvrdá plena mozková), arachnoidea mater (pavoučnice) a pia mater (měkká plena mozková, která pokrývá přímo povrch mozku). Při subarachnoidálním krvácení dochází ke krvácení mezi prostřední mozkovou plenu (arachnoidea mater) a mozek. Subarachnoidální krvácení nejčastěji vzniká následkem prasknutí aneuryzmatu (výdutě) na tepnách Willisova okruhu mozku nebo při prasknutí A-V malformací. Rovněž tento druh krvácení do mozku je velice závažný a může skončit smrtí pacienta. Projevuje se nejčastěji silnou, náhle vzniklou bolestí hlavy.
  • Subdurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při poranění přemosťujících žil (spojky mezi povrchovými a hlubokými žilami mozku). Jedná se o krvácení pod tvrdou plenu mozkovou. Obvykle nebývá tak závažné jako subarachnoidální nebo intracerebrální krvácení.
  • Epidurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při krvácení mezi lebku a mozek nad tvrdou plenu mozkovou. Nejčastěji vzniká při zlomeninách lebečních kostí při poranění tepen (nejčastěji a. meningea media) nebo žilních splavů (při epidurálním krvácení do oblasti mozečku).

I když jsou některé druhy krvácení do mozku méně závažné než jiné, všechny mohou pacienta ohrozit na životě a způsobit závažné komplikace.

V důsledku krvácení do mozku vzniká v mozku ložisko zvané hematom, které nejprve obsahuje čerstvou krev a po jejím sražení a odstranění zůstane na postiženém místě mozku trvale prázdné místo (v podstatě „díra“). Pokud se v lékařské zprávě setkáte s pojmem intracerebrální hematom, subdurální nebo epidurální hematom, znamená to následek krvácení do příslušné oblasti mozku.

Diagnostika

Diagnostika krvácení do mozku je velice obtížná, protože u některých lidí se nemusí objevit žádné zvláštní příznaky.

Při podezření na krvácení do mozku je nutné provést řadu vyšetření, mezi která patří:

  • počítačová tomografie (CT mozku) nebo magnetická rezonance (MRI mozku)
  • lumbální punkce, což je vyšetření, při kterém se odebírá mozkový mok z páteřního kanálu a odesílá na vyšetření do laboratoře
  • CT angiografie mozku, což je vyšetření, při kterém se do mozkových tepen vstříkne kontrastní barvivo, které dokáže zobrazit cévní malformace v mozkových cévách a také v cévách, které přivádějí krev do mozku.

Léčba krvácení do mozku

V případě těžkého nebo jinak závažného krvácení do mozku může být nutná operace mozku, jejímž smyslem je jednak uvolnit tlak na mozek a zabránit tak rozvoji mozkového edému, oprava prosakujícího aneuryzmatu (výdutě) technikou, které se říká klipování neboli svorkování (z anglického clipping) nebo odstranění cévní malformace.

Při neurochirurgických výkonem za účelem zastavení krvácení do mozku je často nutné odstranit část lebky, čemuž se říká kraniotomie. Někdy se lebka ponechává otevřená delší dobu, aby se mozek měl kam rozpínat a zabránilo se jeho poškození útlakem.

Mezi další možnosti léčby krvácení do mozku patří léky proti úzkosti (anxiolytika), epilepsii (antiepileptika) a další léky užívané k léčbě příznaků mozkového krvácení, jako jsou křeče, epileptické záchvaty a silné bolesti hlavy.

Pro co největší šanci na vyléčení s minimem trvalých následků je nutné, aby byla pacientům s mozkovým krvácením co nejrychleji nasazena správná léčba. Nedílnou součástí léčebného procesu je také rehabilitace, která pacientům po mozkovém krvácení umožňuje rychlejší návrat do normálního života.

Kromě fyzioterapie se v léčbě krvácení do mozku uplatňuje také řečová terapie (logopedie) na odstranění vad řeči, ergoterapie a změny životního stylu, pro snížení rizika dalšího krvácení (například snaha zmírnit stres, léčba vysokého krevního tlaku, apod.).

Prevence krvácení do mozku

  1. Celosvětová incidence (četnost výskytu) traumatických poranění spojených s krvácením do mozku je zhruba 600 případů na 100 tisíc obyvatel, což je poměrně vysoké číslo.
  2. V České republice byla incidence traumatických poranění mozku v roce 2017 kolem 272 případů na 100 tisíc obyvatel (3).

  3. Proto je velice důležité, abychom se chránili před rizikem traumatického poranění mozku.
  4. Účinnou formou prevence jsou například bezpečnostní pásy v autě nebo ochranné přilby pro motocyklisty a cyklisty.
  5. I když tyto ochranné pomůcky nepomohou vždy, pomáhají snížit riziko, že při nehodě dojde k závažnému poranění mozku.

  6. Lidé u kterých se vyskytlo krvácení do mozku následkem traumatu nebo cévní mozkové příhody mají o 25% vyšší riziko dalšího krvácení do mozku (4).
  7. V rámci prevence krvácení do mozku je také velice důležité změnit váš životní styl tak, aby se riziko krvácení co nejvíce snížilo.

  8. Zejména je nutné chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a v případě, že je vysoký, přijmout vhodná opatření na jeho snížení, mezi která patří kombinace změny životního stylu (cvičení, dostatek pohybu, zdravé stravování, dostatek spánku) a užívání léků na snížení krevního tlaku (antihypertenziv).

  9. Je také důležité zanechat kouření, které je významným rizikovým faktorem hemoragické cévní mozkové příhody (5).
  10. Toxiny v tabáku poškozují stěnu cév a způsobují ukládání plaku v tepnách, což vede k jejich zúžení a zvýšení rizika jejich prasknutí nebo ucpání.

Zajímavé:  Kyselina listová - Vše o zdraví

Pokud máte diabetes (cukrovku) je důležité snažit se udržet hladinu cukru v krvi v přijatelném rozmezí. Řada diabetiků má také vysoký krevní tlak a cholesterol a trpí nadváhou, což jsou všechno rizikové faktory pro vznik cévní mozkové příhody.

  • Jedním z nejúčinnějších způsobů prevence krvácení do mozku je změna stravovacích návyků a pravidelné cvičení.
  • Pokud chcete snížit riziko hemoragické cévní mozkové příhody, měli byste do vašeho jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny, které jsou součástí takzvané středomořské diety (6).
  • Patří sem zejména olivový olej, ryby, ořechy a dostatek zeleniny a ovoce.
  • Stejně tak je nutné bojovat s nadváhou, protože ta může vést k hypertenzi (vysoký krevní tlak), což zvyšuje riziko onemocnění srdce i cévní mozkové příhody.
  • Pravidelná fyzická aktivita je velice důležitá, protože pomáhá nejen udržovat tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí, ale také snižuje riziko cévní mozkové příhody.
  • Renomované zdravotnické organizace doporučují každý týden alespoň 150 minut cvičení se střední až vysokou námahou (7).

Co si z článku odnést?

Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu a dlouhou rekonvalescenci. Některá onemocnění, jako jsou například diabetes, zvyšují riziko krvácení do mozku.

Krvácení do mozku vzniká při takzvané hemoragické cévní mozkové příhodě, následkem úrazů nebo z plného zdraví (například při prasknutí cévních malformací nebo aneuryzmatu).

Je proto velmi důležité chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a pokud máte hypertenzi, měli byste užívat léky na snížení krevního tlaku a přijmout další opatření na jeho snížení (změna životního stylu, pravidelné cvičení, zdravá strava, apod.). Stejně tak je důležité správně léčit diabetes a vyhnout se nadměrné konzumaci alkoholu a zejména kouření.

Riziko traumatického krvácení do mozku (tedy krvácení následkem úrazu) můžete snížit používáním bezpečnostních pásů a ochranných pomůcek (přilba při jízdě na kole nebo motocyklu).

Naučte se také rozpoznat výše uvedené příznaky krvácení do mozku, protože rychlá a správná léčba tohoto stavu podstatně ovlivňuje prognózu pacienta a to, zda bude mít trvalé následky či nikoli. 

Mozkové krvácení: příznaky, léčba (Nitrolební krvácení)

Do mozku vede bohaté cévní zásobení. Dvě hlavní tepny –
krkavice – odstupují přímo z aorty, z cévy jdoucí rovnou
ze srdce. Podél krční páteře jdou rovněž dvě cévy, které v úrovni
prvního obratle vstupují do lebeční dutiny.

Tím je zajištěn přísun té
nejvíc okysličené krve, na kterou je mozek velmi citlivý.

Jako řídící centrum celého těla má i zvýšené nároky na výživu a
zásobení kyslíkem, proto jakýkoliv deficit se okamžitě projeví
snížením nebo až zástavou některých funkcí.

Mozek je obalen třemi různými vrstvami tkáně tvořícími mozkové
obaly. Ty obklopují jak mozek tak míchu a mají za úkol oba orgány chránit.
Na mozek pevně přiléhá omozečnice a přesně kopíruje všechny závity a
prohlubně.

Nad ní je pavoučnice, tenká blanka která vytváří prostory pro
cirkulaci a vstřebávání mozkomíšního moku. Zevní vrstva je pevná tvrdá
plena mozková, jejíž vnitřní vrstva odděluje mozkové polokoule a
odděluje týlní lalok od mozečku. Tyto tři obaly vytváří anatomické
prostory, mezi nimiž se může hromadit krev.

Krvácení se může objevit
i přímo v mozkové tkáni, pak se mluví o tzv. tříštivém
krvácení
.

Zdrojem krvácení mohou být mozkové tepny nebo mozkové žíly. Žilní
nebo tepenný typ krvácení je charakteristický pro dané druhy a někdy
i lokalizace mozkových krvácení.Krvácení může být
primární, kdy praskne céva v mozku pod vlivem např.
vysokého krevního tlaku, nebo sekundární, kdy je krvácení
důsledkem různých úrazů hlavy.

Rizikové faktory mozkového krvácení  

S mozkovým krvácením se setkáváme u úrazů, u úmyslných trestných
činů, při nešťastných náhodách, u různých onemocnění a riziko
krvácení zvyšují i kouření, pití alkoholu, vysoký krevní tlak a
některé léky.

Prevence mozkového krvácení  

U mozkových výdutí žádná není, ty jsou vrozené. Obecně ale platí
udržovat krevní tlak v normě, nekouřit,
nepít a nevystavovat se stresům. Je důležité také
chránit si lebku u některých povolání a při určitých
sportech.

Příznaky mozkového krvácení  

Příznaky jsou různé a rozmanité podle lokalizace v mozku, množství
vylité krve a době působení.

Pro diagnózu mozkového krvácení je
důležité ověřit si domněnku na CT popřípadě na magnetické rezonanci,
protože stejné příznaky jako krvácení může mít i „mozková
mrtvice“
, tedy stav, kdy se nějaká cévka ucpe a vytvoří se
ložisko nezásobené kyslíkem a dojde k ischemické cévní mozkové
příhodě
.

Je proto nutné odlišit příčinu příznaků, protože
podle toho se volí léčba. Ještě je nutno zmínit, že takzvaná cévní
mozková příhoda je z 80% ischemické povahy, tedy že se ucpe přívodná
céva, a z 20% se jedná o krvácení. Je to název, který neodlišuje
vyvolávající příčinu, ale zastřešuje klinické příznaky, které
bývají podobné až totožné.

Nitrolební krvácení se dělí podle míst, kam se krev vylila.

Epidurální krvácení probíhá do prostoru mezi
lebečními kostmi a tvrdou plenou mozkovou. Většinou je spojeno s úrazem a
prasknutím jedné z větví krkavic.

Z vylité krve se po několik dnů
formuje krevní sraženina, neboli hematom, který utlačuje
mozek. Bývá lokalizován v místě nárazu nebo v místě zlomeniny
lebeční kosti.

Hematom tlačí na mozkovou tkáň, dostavuje se porucha
vědomí a poruchy hybnosti končetin, někdy i poruchy řeči. Hematom je
rovněž ložisko dráždění, které může vyprovokovat i epileptický
záchvat.

Subdurální krvácení směřuje mezi tvrdou plenu a
pavoučnici, je opět následkem nějakého traumatu a zdrojem krvácení jsou
žíly na horní části mozkových polokoulí.

Následkem je opět hematom,
který pokud se klinicky projeví mezi 24-48 hodinami je označován jako
akutní, může se zhojit, nebo přejde v chronický
subdurální hematom, který se manifestuje příznaky po třech týdnech od
úrazu, a je to pomalu rostoucí a zvětšující se útvar, který se vyskytuje
především u starších lidí nebou jedinců se zvýšenou dispozicí ke
krvácení. Typickou skupinou jsou chroničtí alkoholici.
Úraz nebývá tak těžký, pacient si kolikrát ani nevzpomene, že by se mu
něco stalo.

Akutní hematom je spojen se zhmožděním mozku,
především u těžkých úrazů hlavy. Nebezpečné jsou hematomy, které se
axpanzivně zvětšují za útlaku mozku a zhoršování jeho funkcí.
Dostavují se poruchy vědomí, obrna končetin a zorničky jsou nestejně
veliké.

Chronický hematom se opouzdří a pomalu narůstá
měsíce, v popředí stojí především psychické změny od lehkého útlumu
až po stavy zmatenosti, pacienti většinou udávají bolesti hlavy a
závratě.

Jako subarachnoideální krvácení se označuje
přítomnost krve mezi pavoučnicí a omozečnicí, zdrojem je nejčastěji
prasknutí tepenné výdutě u neléčeného vysokého krevního tlaku.

Tento
typ bývá spojen s nejbohatší symptomatikou, jejímž podkladem je zvyšený
nitrolební tlak, krvácení dráždící mozkové cévy, které zmenšují
svůj průsvit a dodávají menší množství kyslíku do tkáně.

Pacienta
bolí hlava, je zmatený, zvrací, ztrácí vědomí a dostavují se poruchy
srdečního rytmu.

Intracerebrální krvácení, neboli krvácení do mozkové
tkáně, bývá masivní a rozsáhlé, většinou zapříčiněné rupturou
cévy při vysokém krevním tlaku nebo po težkých zlomeninách lebečních
kostí spojených s natržením mozkové tkáně.

Pokud je krvácení masivní,
tříštivé, je spojeno poškozením tkáně, s poruchami vědomí, zvracením
a bolestmi hlavy, otokem mozku a nitrolebním vysokým tlakem.

Menší
krvácení většinou nemají na tkáň destruktivní charakter, vědomí
nebývá porušeno a dominují příznaky podle ložiska, tedy obrny končetin,
obličejových svalů nebo obrny okohybných svalů, poruchy řeči.

Ložisko
má nepravidelný tvar, okolní tkáň je stlačována a prokrvácená,
doprovodnými nálezy jsou zvýšený nitrolební tlak a otok mozku. Úmrtnost
se pohybuje mezi 30% – 40%, dříve 80 – 90% pacientů umíralo.

K poklesu
došlo především díky zobrazovacím metodám, které
ložisko lokalizují a umožní tak rychlejší a přesnější zásah.
Přežití ovšem i tak závisí na mnoha faktorech jako je velikost ložiska,
na rozsahu krvácení, na věku pacienta a na stavu jeho vědomí. Pokud je
krvácení opravdu velké, může se provalit i do mozkových komor, poté je
mozkomíšní mok zbarven krví. S krvácením do komor se setkáváme
u nezralých novorozenců, jako komplikace rozsáhlých subarachnoideálních
krvácení přichází asi ve 25%.

Zajímavé:  Kyselý výtok - Vše o zdraví

Léčba krvácení mozku  

Diagnóze epidurálního hematomu napomůže již
RTG snímek, upřesnění přinese CT.

Je
nutnost okamžitého operačního zásahu, bez včasného
vypuštění hematomu dojde k takovému nárůstu nitrolebního tlaku a útlaku
mozku a končí smrtí.

Léčba expanzivně rostoucího subdurálního akutního
hematomu je rovněž chirurgická a rovněž okamžitá.

Chronický hematom se opět odstraňuje chirurgicky a má
výborné operační výsledky, dochází k nápravě pacientova stavu.

Léčba intracerebrálního krvácení je zaměřená na
podporu dýchání a srdeční činnosti, na snížení mozkového otoku a
nitrolebního vysokého tlaku. Nesmí se podávat léky na ředění krve, ty by
krvácení jen prohlubovaly.

Čeká se, až krvácení samo ustane, vytvoří se
hematom a ten se postupem času vstřebává. To je otázka měsíců, mezitím
pacient co nejdříve začíná s rehabilitací a to podle přesně
stanoveného rehabilatačního plánu.

K operačnímu řešení krvácení se
přistupuje pouze u velmi specifických případů.

subarachnoidálního krvácení v akutním stadiu je
léčbou absolutní klid na lůžku, upravení vysokého krevního tlaku,
tlumení bolestí hlavy a zvracení. Domněnku aneurysmatu lékaři potvrdí
zobrazením mozkového cévního řečiště pomocí kontrastní látky.

Až se
stav pacienta stabilizuje, přistupuje se k chirurgickému řešení,
optimálně do 48 hodin od začátku problémů. Pro léčbu mozkových
aneuryzmat jsou používány dvě techniky: operační a tzv.
endovaskulární. Základní rozdíl spočívá v tom, že
operační léčba řeší výduť z vnějšku tepny, endovaskulární léčba
zevnitř.

Operační léčba vyžaduje otevření lebky chirurgicky,
endovaskulární léčba vyžaduje zákrok pod rentgenovým zářením.

Je dobré připomenout, že ne všechna aneuryzmata mohou být léčena ihned
po stanovení diagnózy, a že ne všechna aneuryzmata jsou léčitelná oběma
metodami.

Vždy je nutné konzultovat léčebný postup se
specialisty
(neurochirurga nebo neuroradiologa), kteří rozhodnou
o vhodné léčbě a to individuálně u každého pacienta.

Hematom nebo
zdroj krvácení musí byt odstraněny co nejdříve, protože ohrožují
pacienta jak na životě, tak i devastují mechanickým útlakem dosud zdravou
tkáň, takže by se mohlo stát, že po pozdním vyléčení by byl výsledný
rozsah postižení větší, než kdyby se k léčbě přistoupilo ihned.

Jak si pomoci sám  

Nejdůležitější je na možnost krvácení vůbec pomyslet.

Proto každý
úraz nebo stav spojený s pádem nebo úderem do hlavy, stejně tak jako
náhlou ztrátu vědomí, ze které se pacient dlouho neprobírá, je nutné
neponechat bez povšimnutí a raději přivolat RZP, která
pacienta převeze na chirurgickou nebo na neurologickou ambulanici.
Každé přehlédnutí nebo podceňování příznaků je velmi
nebezpečné
, protože všechna mozková krvácení ohrožují pacienta
na životě a většina z nich i smrtí končí.

Komplikace mozkového krvácení  

Komplikacemi jsou rozmanité neurologické projevy odpovídající lokalizaci
krvácení v mozku.

V popředí stojí změna vědomí od zmatenosti až po
koma, dále částečná (paréza) nebo úplná (plegie) obrna svalů obličeje,
trupu a končetin, čili ztráta hybnosti z důvodu přerušení vedení
informací z centra do těla, bolesti hlavy, zvracení, zvýšený nitrolební
tlak a otok mozku. U subarachnoidální krvácení se kromě neurologických
obtíží objevuje komplikace opakovaného krvácení, zvláště byla-li
výduť většího rozsahu.

Diskuse  

  • Krvácení
    do mozku po narození

Další názvy: Nitrolební krvácení, Intrakraniální krvácení, cévní mozková příhoda, subarachnoidální krvácení, mozková mrtvice, subdurální krvácení, tříštivé krvácení

Jak poznat krvácení do mozku? – Mojezdraví.cz

Rozlišujeme čtyři základní typy krvácení do mozku, a to subdurální krvácení, epidurální krvácení, subarachnoidální krvácení a krvácení do mozkové tkáně. Jednotlivé druhy krvácení se liší místem vzniku, ale i svou závažností. Obecně se může krvácení do hlavy projevit po úrazu nebo prasknutí tepny nebo cévy a základním projevem může být bolest hlavy.

Příznaky krvácení do mozku

Velmi častý typ krvácení do mozku je krvácení subdurální. Jedná se o žilní krvácení a dochází k němu mezi tvrdou plenou mozku a pavučnicí. Při tomto krvácení vzniká subdurální hematom.

Subdurální hematom je běžný při většině úrazů hlavy a často se sám vstřebá. Pokud je větší a sám se nevstřebá, může způsobit demenci, poruchy paměti nebo poruchy vědomí.

Pokud se subdurální hematom začne z ničeho nic zvětšovat, může způsobit nitrolební přetlak, který vede ke smrti.

Epidurální krvácení vzniká většinou při úderu na spánek, vychází z tepny a nemůže se proto samo zastavit. I v tomto případě může velice rychle vzniknout nitrolební přetlak následovaný smrtí.

Subarachnoidální krvácení je často způsobené prasknutím malé tepny v mozku v místě jejího rozšíření, takzvané aneurysma. Rozšíření mozkových tepen – aneurysmata jsou většinou vrozená a riziko prasknutí se zvyšuje, pokud pacient trpí vysokým tlakem, který neléčí. Těžké formy tohoto krvácení jsou smrtelné. 

Čtvrtým typem je krvácení do mozkové tkáně, které se také nazývá krvácivá mozková mrtvice. Dochází k němu při prasknutí mozkové cévy kvůli vysokému tlaku. Společným příznakem většiny těchto důvodů krvácení do mozku je bolest hlavy, zmatenost, nestejně velké zorničky, pokles neurologických funkcí – snížená hybnost končetin, závratě, ztráty vědomí, poruchy srdečního rytmu.

Inkubační doba závisí na typu krvácení, může být několik minut až hodin.

Léčba

Pokud krvácení stále trvá, je nutné v první řadě zabránit nitrolebečnímu přetlaku, který může rychle způsobit smrt. Lékař podloží pacientovi hlavu a podává léky proti otoku mozku, například kortikoidy nebo mannitol.  Pokud to pacientův stav dovolí, je možné pacienta operovat, a zastavit tak probíhající krvácení. 

IndividuálníZáleží na příčinně

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Léky

Aby nedošlo k otoku mozku, podávají se pacientovi kortikoidy nebo mannitol.

Vyšetření

Pacienta po úrazu nebo s bolestí hlavy vyšetří neurolog a provede CT vyšetření mozku. CT dokáže ukázat přítomnost krve i určit typ krvácení.

Trvalé následky

Nejhorším trvalým následkem je samozřejmě smrt, lze-li to tak říci. Může to být ale také ochrnutí těla či obličeje, demence, kóma. Záleží na tom, jakou část mozku krvácení zasáhlo. Krvácení se také pak může vracet.

Kdy jít k lékaři

V případě výše uvedených příznaků na nic nečekejte a volejte rychlou záchrannou službu. Stejně tak při jakémkoliv úraze, kdy se udeříte do hlavy. Raději navštivte lékaře preventivně než zranění podcenit. Mozkové krvácení bývá často smrtelné.

VIDEO: Jak ovlivní váš život cévní mozková příhoda:

Příznaky krvácení do mozku: Takhle ho poznáte!

  • Krvácení do mozku může být jak akutní, třeba po úrazu hlavy, tak chronické, kdy krevní sraženina na mozku narůstá delší dobu a potíže se projeví později. Objevily se u vás poruchy vědomí, zvracení nebo ztráta hybnosti? Okamžitě byste měli vyhledat lékařskou pomoc, tyto potíže mohou být totiž vyvolány náhlým mozkovým krvácením, například kvůli prasklé výduti na cévě. Téměř polovina pacientů ho nepřežije. Rozhodují minuty! 

    1. Migréna, která rychle začne a je velmi intenzivní.
    2. Nevolnost doprovázená zvracením nebo závratěmi.
    3. Ztuhlý krk, kdy bolest je silnější, než je u vás obvyklé.
    4. Brnění v obličeji, které je způsobené prasknutím tepny nebo cévy.
    5. Rozmazané nebo dvojité vidění. Zbystřete o to víc, pokud se tyto problémy objeví po bolesti hlavy nebo nevolnosti.
    6. Záchvaty připomínající epilepsii.
    7. Cvaknutí nebo prasknutí a následně silná bolest hlavy. 
  • Každého z nás sem tam zabolí hlava. Pokud vás ale postihnou náhlé a velmi intenzivní bolesti, kdy se bolest z nuly na tisíc procent rozjede okamžitě, zbystřete. Krvácení do mozku se může projevit po úrazu nebo prasknutí tepny a základním projevem pak může být právě nesnesitelná bolest hlavy. V tomto případě se rozhodně nesnažte bolest utlumit prášky a raději navštivte lékaře.
    10 signálů těla, které vám můžou zachránit život! Nepodceňujte je!

  • Takzvané subarachnoidální krvácení je často způsobené prasknutím výdutě malé tepny v mozku v místě jejího rozšíření, jde o takzvané aneurysma. Krev pak začne přitlačovat mozek k lebce – často to postihuje oblast, která řídí trávení a dýchání. To pak může způsobovat závratě, nevolnost a zvracení.
    Při mrtvici jde o minuty! Jaké jsou její příznaky a kdy volat záchranku?

  • Pokud vás zničehonic trápí ztuhlý krk, těžce se vám s ním pohybuje a pociťujete nepříjemné bolesti, nejspíš za to může poškozená výduť. Může se samozřejmě stát, že vás krk bolí pouze proto, že jste večer špatně spali. Pokud ale tyto bolesti přetrvávají a jsou mnohem silnější, než jak je znáte, navštivte lékaře. 
    Budíte se uprostřed noci? Víme, proč to tak je a co s tím!

  • Mozkové nervy či hlavové nervy, jinak také známé jako kraniální nervy, vystupují z mozkového kmene. Pokud dojde k prasknutí tepny nebo cévy, může se objevit nepříjemné brnění obličeje. V tomto okamžiku je potřeba dostat se co nejrychleji k lékaři. Může se jednat o mozkovou příhodu nebo právě o mozkové krvácení.

  • Pokud aneurysma čil výduť praskne nebo začne krvácet, může se objevit rozmazané nebo dvojité vidění. Krvácení totiž poškodí centrum vidění, a nám se tak zhorší zrak. Pokud se navíc tyto problémy se zrakem objeví po těžké bolesti hlavy nebo nevolnostech, nejpravděpodobněji se jedná o krvácení do mozku.
    6 nemocí, které prozradí vaše oči: Jejich vzhled odhalí cukrovku i mrtvici!

  • K záchvatu připomínajícímu epilepsii dochází, když se lebka naplní krví a mozek je vytlačován z více směrů. Neurony se poškodí, a když celá řada oblastí v mozku začne najednou reagovat, dojde k záchvatu. V tomto případě je nutné ihned zavolat záchrannou službu. 
    Zánět močového měchýře: Může ho způsobit i hádka s partnerem!

  • Lidé, kteří přežili rupturu výdutě, později lékařům říkali, že než pocítili silnou bolest hlavy, slyšeli zvláštní zvuk, který se podobal prasknutí. Pokud tedy ulyšíte zvláštní cvaknutí nebo praskutní a následně vás přepadne silná bolest hlavy, na nic nečekejte a neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
    Co všechno o vašem zdraví prozradí barva a tvar stolice? Jak funguje eRecept, jak vypadá a jaké jsou jeho výhody?

Klíčová slova: zdraví, zdraví a nemoci, mozek, krvácení, krvácení do mozku, příznaky, bolest, bolest hlavy, lékař, céva, zvracení

CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY (CMP)

CMP jsou velmi častá a závažná onemocnění. Ve vyspělých státech jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí, po onemocněních kardiovaskulárního aparátu a zhoubných nádorech.

V neurologii jsou vůbec nejčastější  příčinou jak úmrtnosti, tak invalidity nemocných. V České republice připadá okolo 400 onemocnění na 100 000 obyvatel.

V nejbližších letech je třeba počítat s výraznějším vzestupem počtu onemocnění pro nárůst starších osob v populaci, dochází ale i k posunu výskytu CMP do mladších věkových kategorií.

CMP znamená náhlé přerušení průtoku krve v určité části mozku, která má často za následek jeho poškození.

Můžeme je rozdělit na dva typy:

  • hemoragické – tj.krvácení do mozku
  • ischemické – tvoří 80% procent všech CMP a je u nich příčina stejná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že dojde k uzávěru cévy v mozku a ne srdci

Příznaky z nedokrevnosti mozku se objeví okamžitě, protože část mozku, která přestane být zásobena krví se rychle stane nefunkční. Každou minutu, kdy nejsou mozkové buňky  zásobeny okysličenou krví, se zvětšuje rozsah nezvratného poškození mozku.

Při postižení levé mozkové hemisféry dojde k ochrnutí  a poruchám citlivosti pravé poloviny těla  a často k poruše řeči, při postižení pravé hemisféry k ochrnutí  a poruchám  citlivosti levé poloviny těla. Zasažení mozečku a mozkového kmene se nejčastěji projeví závratí, zvracením, poruchami koordinace pohybů, dvojitým viděním.

Poškození mozku je sice často nevratné, ale při včasném  a adekvátním zaléčení  může dojít alespoň k částečnému zlepšení stavu nemocného. Někdy je přívod krve přerušen na krátkou dobu a mozková tkáň není trvale poškozena. Postižení rychle vymizí.

Ani v tomto případě se ale nesmí příznaky podceňovat a je nutné rychle vyhledat lékařskou pomoc, protože příhoda může být předzvěstí daleko závažnějšího cévního onemocnění mozku.

Nejmodernějším způsobem léčby je v současnosti trombolýza, tzn.rozpuštění trombu – zátky, která uzavírá cévu.

Tato léčba ale není možná ve všech případech ischemických CMP, nelze ji podat, pokud příznaky trvají déle než 3 hodiny, pokud je postižení velmi lehké, nebo naopak velmi těžké, nebo se rychle spontánně upravuje, pokud již v minulosti proběhlo závažnější  cévní onemocnění mozku, pokud se současně u pacienta vyskytuje těžké onemocnění srdce nebo má dekompenzovanou  hypertenzi.

Dalším způsobem léčby je podání léků s antikoagulačním a antiagregačním účinkem, které zabraňují tvorbě krevních sraženin. Velmi podstatná  je péče ošetřovatelská a rehabilitační. Stejně tak je nutná prevence komplikací, které často provázejí závažnější CMP, nejčastěji  zápaly plic, infekce v močových cestách, proleženiny a další.

Cévní mozkové příhodě lze předcházet odstraněním rizikových faktorů, kterými jsou zvláště neléčený vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka, přílišná konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu, onemocnění srdce a obezita.

Varovnými  příznaky, které mohou signalizovat vznik CMP, jsou:

  • Náhle vzniklá necitlivost  nebo brnění tváře, paže nebo nohy, nebo celé jedné poloviny těla, neobratnost ruky, zakopávání, ztuhlost jednostranných končetin.
  • Potíže s mluvením, porozumění řeči, špatné hledání slov, neschopností pojmenovat předměty, problémy se psaním a čtením, někdy mluvit nelze vůbec.
  • Potíže s chůzí, vrávorání, závratě, porucha  koordinace pohybů.
  • Náhle vzniklé těžké bolesti hlavy, ztuhlost krční páteře a zvracení

Pokud se některé z těchto příznaků objeví, pak  je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, protože jen tak je možné zahájit včas správnou léčbu.

CMP jsou významným problémem nejen medicínským, ale i ekonomickým, etickým a společenským. Možnosti zlepšení situace jsou hledány především v lepší organizaci péče, v nutnosti intenzivní péče v akutním stadiu onemocnění, zpřesnění a urychlení diagnostiky a docenění významu prevence.

zpět

Cévní mozková příhoda – každých šest vteřin jedna oběť

16.7.2019 | #Pojištěnci

Cévní mozková příhoda během života postihne jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se o velmi časté onemocnění a ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce dvakrát vyšší, než je evropský průměr.

V České republice postihne cévní mozková příhoda každý rok 30 000 lidí a její následky nejsou příznivé – nejčastěji je to nesoběstačnost a invalidita postiženého. Léčba nemoci je finančně velice náročná. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR loni na léčbu více než 25 000 klientů postižených mozkovou mrtvicí vynaložila 482 milionů korun, tedy bezmála půl miliardy.  

„Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybují v průměru okolo 19 tisíc korun. Celkově jsme na léčbu této nemoci vydali loni 482 milionů korun, o 15 milionů více, než v roce 2017,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Jak poznat mrtvici

Cévní mozková příhoda, nazývaná také mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkový infarkt, nastává tehdy, když se přeruší průtok krve do mozku. Tím dochází k jeho nedostatečnému prokrvení a následnému poškození. Ve třech čtvrtinách případů tento stav způsobí krevní sraženina. Další příčinou je náhlé krvácení do mozku, praskne-li jedna z mozkových cév.

Mrtvice má řadu příznaků lišících se podle toho, která část mozku je zasažena. Spolehlivě ji lze rozpoznat jednoduchým testem tří základních příznaků, jež se u nemocného projeví – pokles koutku úst, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči.

Pokud se objeví byť jen jeden z těchto příznaků, je nezbytné neprodleně přivolat záchrannou službu. Čím dříve se totiž zahájí léčba, tím větší je šance poškození mozku minimalizovat.

V případě rychlého poskytnutí pomoci již v první hodině je naděje na uzdravení až 70 %.

Rizikové faktory

Za vznikem mozkové příhody stojí několik rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo také užívání hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem je i věk postiženého. Podle statistiky ZP MV ČR se s cévní mozkovou příhodou léčí nejvíce klienti v seniorském věku.

Stejně důležité jako rychlé zahájení léčby je také včasné započetí rehabilitace. Pomůže zmírnit, v lepším případě i zcela eliminovat, následky mozkové mrtvice.

Proces zotavování pak závisí na míře postižení, může trvat několik týdnů až měsíců. U pacientů, kteří mozkovou mrtvici již jednou prodělali, se zvyšuje riziko, že u nich udeří znovu.

Dodržování zdravé životosprávy a vyhýbání se rizikovým faktorům by proto mělo být samozřejmou součástí životního stylu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *