Magazín o zdraví a prevenci Situace je natolik alarmující, že při léčbě bakteriálních infekcí přestávají fungovat i velmi silná antibiotika, která byla dříve v léčbě považována za jistotu. Příčinou tohoto vývoje je především nezodpovědný přístup k užívání antibiotik, a to nejen ze strany pacientů, ale i lékařů.
Jeden z hlavních důvodů, proč antibiotika ztrácejí svoji účinnost, je jejich nadměrné a unáhlené užívání. Je celkem běžnou záležitostí, že se pacienti domáhají u lékaře předepsání antibiotik i v případě obyčejné virózy. S tím se ve své ordinaci setkává i MUDr. Milada Klimešová: „Pacienti vidí v antibiotikách zázračný všelék, který je okamžitě postaví na nohy. Žádají je i na banální nachlazení, kašel, rýmu nebo pálení v krku, i když nemají teplotu.“ Přitom většinu těchto obtíží způsobují obvykle viry, nikoli bakterie. Užíváním antibiotik si tak nemocný zadělá na mnohem závažnější zdravotní problémy, protože umožní bakteriím ve svém těle, aby se staly odolnými vůči působení antibiotik.
Jak správně užívat antibiotika
Další chybou, které se pacienti často dopouštějí, je nesprávné užívání antibiotik. Řada z nich přestává brát léky ve chvíli, kdy se jejich zdravotní stav zlepší.
Tím, že nedoberou celou předepsanou dávku, se vystavují nebezpečí, že některé rezistentní bakterie v těle přežijí a budou proto muset s léčbou začít od začátku. „Mnoho pacientů si hledá informace na internetu a do ordinace přijdou již s doporučením, jaká antibiotika jsou pro ně vhodná.
Většinou požadují ty s nejkratší dobou užívání. Jakmile předepíšeme vícedenní terapii, setkáváme se s tím, že pacienti léčbu přeruší,“ potvrzuje zkušenosti ze své praxe MUDr. Klimešová.
Výjimkou nejsou ani situace, kdy si pacienti uchovávají nedobraná antibiotika doma pro případ, že by je mohli v budoucnu využít. Naordinují si je následně sami, a to většinou nevhodně.
„Často se od pacientů dozvíme, že se již začali léčit bez konzultace s lékařem antibiotiky, která nedobrali při poslední nemoci, a žádají po nás další předpis,“ dodává Klimešová s tím, že takový postup má významný vliv na vznik rezistentních bakterií v těle pacientů.
Nevhodné předepisování antibiotik
Svůj podíl na šíření antibiotické rezistence však mají i někteří lékaři, kteří nepřistupují k antibiotikům jako k významným lékům a předepisují je bez vyšetření na zjištění citlivosti bakterií i v případech, kdy to není nutné.
Pro lékaře může být v současné době těžké se v množství dostupných léků orientovat, proto často volí antibiotika se širokým spektrem.
Ta jsou pro pacienty sice komfortnější, ale vystavují je nežádoucím účinkům a z dlouhodobého hlediska výrazně ovlivňují rozvoj antibiotické rezistence. Znepokojující je i to, jak snadno jsou antibiotika dostupná, což potvrzuje i MUDr.
Klimešová: „V dnešní době není problém antibiotika sehnat. Nenapíšeme-li je pacientovi my, jde na pohotovost, ke známému lékárníkovi nebo mu je dá kamarád, a u nás se pak zpětně dožaduje receptu.“
Přitom závažnost zdravotního stavu lze do jisté míry ověřit i bez návštěvy lékaře. Domácí CRP test od značky Veroval® dokáže s více než 95% přesností určit, zda infekce v těle je bakteriálního původu a je tedy nevyhnutelné nechat si antibiotika předepsat.
Přehlížení antibiotické rezistence může zapříčinit návrat do minulosti, kdy lidé umírali na infekce, které dnes dokážeme běžně léčit. Přístup k tomuto problému by se měl proto razantně změnit, a to na všech úrovních.
Osvěta ohledně správného zacházení s antibiotiky by měla směřovat nejen na zdravotníky, ale hlavně na širokou veřejnost.
CRP testy, které se donedávna používaly pouze v ordinacích, jsou teď dostupné i pro domácí použití. Díky CRP testům odhalíte infekce horních cest dýchacích a…
Chřipka, nachlazení, záněty močových cest, celková únava – to jsou časté zdravotní problémy, u kterých občas váháte s návštěvou lékaře. Buď kvůli tomu, že…
Spotřeba antibiotik každoročně roste a podle odhadů až 50 % pacientů užívá antibiotika zbytečně.
Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Evropský antibiotický den, který každý rok připadá na 18. listopadu, letos upozorňuje na rostoucí nebezpečí výskytu bakterií odolných vůči většině antibiotik.
Centrální koordinační skupina Národního antibiotického programu (CKS NAP) ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, z.s.
(ČLS JEP), Státním zdravotním ústavem (SZÚ), Kanceláří Světové zdravotnické organizace v ČR (WHO), Českou lékárnickou komorou (ČLnK) a dále ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a jeho rezortními organizacemi upozorňuje u příležitosti Evropského antibiotického dne, který připadá na 18. listopadu, na rostoucí nebezpečí výskytu bakterií odolných vůči většině antibiotik.
Dne 18. listopadu probíhá každý rok Evropský antibiotický den (EAAD). Cílem této aktivity Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), je poskytnout platformu a podporu pro národní kampaně zaměřené na uvážlivé používání antibiotik a upozornit na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním.
Uvážlivé používání znamená používání antibiotik pouze tehdy, jsou-li potřebné, ve správné dávce, dávkovacím schématu a délce terapie. Evropský antibiotický den je organizován s podporou Světové zdravotnické organizace a je partnerským projektem Světového antibiotického týdne probíhajícího ve dnech 12. – 18. listopadu 2018.
„Antimikrobiální rezistence je alarmující hrozbou ohrožení zdraví lidí a zvířat. Vynaložili jsme značné úsilí na zastavení růstu, ale to nestačí. Musíme být rychlejší, silnější a jednat na několika frontách.
Proto Evropská komise letos zahájila nový akční plán, který poskytne nový rámec pro budoucí koordinované akce zaměřené na snížení šíření antimikrobiální rezistence,“ říká Vytenis Andriukaitis, komisař pro zdraví a bezpečnost potravin v EU.
Studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) o zdravotní zátěži, která je spojena s rezistencí vůči antibiotikům, zveřejněná 5. listopadu 2018, odhaduje, že zhruba 33 000 lidí zemře každý rok v důsledku infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům.
Vysvětluje také, že 75 % infekcí vyvolaných rezistentními mikroby vzniká v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí a že snížení výskytu těchto infekcí je možno dosáhnout prostřednictvím zavádění vhodných opatření pro prevenci a kontrolu infekcí a správným používáním antibiotik ve zdravotnických zařízeních.
„Odhadovaná zátěž infekcí bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům v EU/EHP je značná ve srovnání s ostatními infekčními nemocemi a od roku 2007 se zvyšuje,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, zástupce České republiky pro agendu antibiotické rezistence v ECDC, členka Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP a Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu. Strategie prevence a kontroly bakterií rezistentních vůči antibiotikům vyžadují koordinaci na úrovni EU/EHP a globální úrovni. Tato studie ukázala, že výskyt a podíl různých bakterií rezistentních vůči antibiotikům na celkové zátěži se mezi jednotlivými zeměmi značně liší, což zdůrazňuje potřebu preventivních a kontrolních strategií přizpůsobených potřebám každé země EU/EHP. To potvrzují i údaje z evropského sledování antibiotické rezistence (EARS-Net).
„Výsledky studie ukazují dlouhodobé rozdíly mezi evropskými zeměmi ve výskytu antibiotické rezistence.
Obecně platí, že nižší míra rezistence je zaznamenána v severských zemích, zatímco vyšší procento rezistentních bakterií je tradičně na jihu a východě Evropy,“ dodává.
Studie zároveň ukázala, že počet infekcí vyvolaných rezistentními bakteriemi stoupá. „Od roku 2007 stoupl počet těchto infekcí dvojnásobně. Nejvíce jsou rezistentními bakteriemi ohroženy malé děti a dospělí nad 65 let věku,“ uvádí dále.
Velký podíl na těchto onemocněních mají bakterie, které rezistentní vůči antibiotikům poslední řady, jako jsou karbapenemy a kolistin. V případě jejich selhání je extrémně obtížné nebo v mnoha případech nemožné léčit tyto rezistentní infekce.
Studie ECDC opakovaně dokladují, že v nemocnicích jsou třetině pacientů indikována antibiotika. I díky specifickému prostředí ve zdravotnických zařízeních jsou právě hospitalizovaní pacienti nejvíce ohroženi infekcemi, které mohou být vyvolané rezistentními mikroby.
Bodové prevalenční studie zaměřené na sledování výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí ukázaly, že 1 ze 3 nemocničních nákaz byla vyvolána mikrobem rezistentním vůči antibiotikům.
„Bohužel se stále setkáváme s tím, že užívání antibiotik na lůžkových odděleních není správné, ať už z hlediska samotného výběru antibiotika či jeho dávkování nebo délky podávání, což může zhoršovat prognózu nemocného a přispívá i k selekci a šíření nebezpečných nemocničních bakteriálních kmenů rezistentních na řadu antibiotik.
Možné řešení, které se již osvědčilo v zemích západní Evropy a USA, představuje systémové řešení v podobě komplexního programu tvz. antibiotického stewardshipu na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení,“ říká Milan Trojánek, vedoucí Katedry infekčních nemocí IPVZ.
Rezistence k antibiotikům se ale netýká jen pacientů v nemocnicích, ale může ohrozit i pacienty léčenými u praktického lékaře. Nemalý podíl na celkové spotřebě antibiotik tvoří právě primární péče, kde spotřeba antibiotik stále roste.
„Z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyplývá, že lékaři příliš často volí antibiotika se širokým spektrem.
Pacienti jsou zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům a roste rezistence bakterií vůči antibiotikům,“ říká Michal Prokeš, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu a dodává: „V ČR (na rozdíl například od Švédska) není lékařům běžně poskytována zpětná vazba prostřednictvím rozborů preskripce antibiotik. Naši lékaři si nejsou vědomi toho, že antibiotika předepisují „suboptimálně“, což je zřejmě příčina toho, že o takovou zpětnou vazbu ani příliš nestojí. Proč zdravotní pojišťovny správné předepisování antibiotik zatím nezařadily do svých ukazatelů kvality zdravotní péče, mi není jasné.“
Narůstající rezistence k antibiotikům ovšem není jedinou komplikací spojenou s používáním antibiotik.
Léčba širokospektrými antibiotiky rovněž představuje nemalé riziko rozvoje, mnohdy velmi závažných, střevních infekcí vyvolaných vysoce odolnou bakterií, Clostridium difficile, a to zejména u hospitalizovaných pacientů.
„Tyto infekce představují významné ohrožení hlavně pro vyšší věkové skupiny, jsou obtížně léčitelné a často se vracejí.
Je opakovaně prokázanou skutečností, že zhruba 90 % těchto komplikací vzniká právě v návaznosti na předchozí nebo souběžnou léčbu antibiotiky,“ říká Otakar Nyč, primář Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.
„Česká lékárnická komora se devátým rokem připojuje nejen k Evropskému antibiotickému dni, ale tuto osvětovou akci podporuje i tradičním Antibiotickým týdnem v lékárnách po celé ČR. Letos se jich do akce zapojilo více než 1 100. V období od 19. do 25. 11.
2018 budou lékárníci pacientům v lékárnách připomínat, jak užívat antibiotika správně. Letošní kampaň bude primárně zaměřena na antibiotické sirupy určené pro dětské pacienty. Lékárníci v ní apelují na rodiče, aby podávali dětem antibiotika správně, zbytečně je po lékařích nežádali a zároveň se jich ani neobávali.
U této specifické lékové formy je nutné dodržet nejen přesné dávkování, ale případně také upravit jídelníček či změnit užívání jiných léků. Díky zodpovědnosti při užívání budou antibiotika účinná nejen dnes pro naše děti, ale v budoucnu též pro další generace,“ popisuje zapojení lékárníků do kampaně PharmDr.
Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. „ČLnK pravidelně spolupracuje během Antibiotického týdne se studenty farmaceutických fakult na dotazníkových šetřeních zaměřených na povědomí o antibiotikách u dospělých i dětských pacientů.
Za devět let se studentům a lékárníkům podařilo edukovat více než 11 000 pacientů,“ doplňuje Chudoba.
Antibiotika jsou nezbytnou součástí léčby nejen lidí, ale i zvířat. Vysoce produkční moderní zemědělství by však mělo být postupně schopno minimalizovat používání antibiotik na míru skutečně nezbytnou pro udržení zdraví zvířat a zabránění jejich utrpení.
„Pokud necháme hovořit čísla, je zřejmé, že český zemědělský sektor a veterinární medicína udělala v tomto směru výrazný pozitivní posun – spotřeba veterinárních antimikrobik se snížila za období 2006 – 2016 téměř o polovinu,“ říká Lucie Pokludová z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, členka CKS NAP a dodává, „Příznivý trend lze přisuzovat nejen zvyšování povědomí a nemalému úsilí všech zúčastněných – veterinárních lékařů, chovatelů, laboratoří a institucí státního dozoru, ale měli bychom se podívat i do budoucnosti a navázat na spolupráci humánní a veterinární medicíny v oblasti kriticky významných antibiotik a s pokračující podporou Ministerstva zemědělství ještě více posílit provázanost na kvalitu a bezpečnost českých potravin a také zapojit intenzivněji aplikovaný výzkum pro praxi s přínosem odborných fakt pro správné používání antibiotik či návrhy alternativních nástrojů a prostředků, které napomohou zlepšení zdraví a kondice zvířat a minimalizaci podání antibiotik.“ Je však třeba zmínit i fakt, že veterinární antibiotika v postupně narůstající míře jsou používána i u zvířat v zájmových chovech. Tady je nutno apelovat především na nutnost navštívit veterinárního lékaře, který jediný může takový lék domácímu mazlíčkovi předepsat a nespoléhat na rady webových portálů, ani na krabičku se zbytkem léků, které pomohly psovi od sousedů.
Dvanáct jezdců bakteriální apokalypsy. Proti těmto mikroorganismům selhávají antibiotika
video
Události: Lékárníci při týdnu antibiotik vysvětlují, jak je správně užívat
Odolnost vůči antibiotikům si bohužel nějakým způsobem vypěstovává stále více druhů bakterií. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) v současné době a v blízké budoucnosti představuje největší riziko 12 bakterií – ty odolávají současným antibiotikům nejlépe.
Experti z WHO varují, že pokud lidstvo nezačne koordinovaně jednat, vznikne problém obřích rozměrů, kvůli němuž budou umírat desítky milionů lidí po celé planetě.
Že se objevují bakterie schopné odolávat antibiotikům, varují zdravotní experti už řadu let – zatím ale marně, politici na jejich slova příliš neslyší. Na hrozbu však už od roku 2014 intenzivně reaguje Světová zdravotnická organizace. Problém podle ní již neleží někde daleko v budoucnosti, je zcela aktuální.
V únoru 2017 vydaná zpráva uvádí, že každoročně již na bakterie odolné vůči antibiotikům umírá asi 700 tisíc lidí. Pokud se nic nezmění a odolnost se bude zvyšovat podobným tempem jako nyní, v polovině století budou tyto bakterie ročně zabíjet až 10 milionů lidí.
Seznam, který WHO zveřejnila, rozděluje 12 nejhorších druhů bakterií na tři kategorie, podle jejich aktuální nebezpečnosti a schopnosti lékařské vědy proti nim nějak bojovat. Všechny ale spojuje to, že mají zabudované mechanismy, jež jim pomáhají odolávat léčbě a současně tuto schopnost předávat dále.
Světová zdravotnická organizace upozornila, že proti nim je naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.
„Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik,“ upozornila WHO, podle níž je potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.
video
Události: Pozor na příliš mnoho antibiotik
Kritické riziko
Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných problémů.
„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Vysoké riziko
WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori.
Střední riziko
Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě. Dále haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
Evropská unie v boji proti bakteriím
Užíváme příliš antibiotik, ztrácejí tak účinnost, varoval hlavní hygienik V polovině letošního roku představila vlastní plán v boji proti antibiotické rezistenci i Evropská unie.
„Je nutné připravit a do života uvést taková opatření, která v zájmu veřejného zdraví zajistí rozumné využívání antibiotik jak v léčbě lidí, tak ve veterinářství,“ uvedla Edith Schippersová, ministryně zdravotnictví Nizozemska.
Vývoj nových medikamentů je drahý a speciální léčiva stojí už nyní řádově více než ta běžná. Situace je nejproblematičtější právě ve veterinářství, kde jsou antibiotika například ve velkochovech podávána jako prevence a plošně.
Desetina rezistentních kmenů bakterií na antibiotika pochází od zvířat, zejména žijících v domácnostech. U zvířat jde hlavně o rezistentní stafylokoky a některé kmeny E.coli.
Kdo za to může?
Chřipka útočí ze všech stran.
Nebezpečné může být i podání kelímku kávy Nárůst antimikrobiální rezistence je způsoben celou řadou faktorů, jako jsou nadměrné a nepřiměřené používání antibiotik lidmi, jejich nadužívání v chovu hospodářských zvířat a špatné hygienické podmínky ve zdravotnických zařízeních nebo v potravinovém řetězci.
Klíčovým faktorem je také nedostatečná osvěta: 57 procent Evropanů neví, že antibiotika neúčinkují proti virům, 44 procent neví, že jsou neúčinná vůči nachlazení a chřipce.
Boj s narůstající rezistencí vůči antibiotikům se stává celosvětovou zdravotnickou prioritou
Vytvořeno: 15. 11. 2016 Poslední aktualizace: 15. 11. 2016
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace v ČR (WHO), Státním zdravotním ústavem (SZÚ) a Českou lékárnickou komorou (ČLnK) upozorňuje u příležitosti Evropského antibiotického dne, který připadá na 18. listopadu, na rostoucí nebezpečí výskytu bakterií odolných vůči většině antibiotik.
Evropský antibiotický den je iniciativa v oblasti zdraví koordinovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), jejímž úkolem je poskytnout odbornou, technickou a politickou podporu na zajištění národních kampaní k zodpovědnému používání antibiotik. Evropský antibiotický den je organizován s podporou Světové zdravotnické organizace a je partnerským projektem Světového antibiotického týdne probíhajícího ve dnech 14. – 20. listopadu 2016.
Antibiotická rezistence se stává v současné době i politickým tématem. Na valném zasedání OSN v září letošního roku byla přijata rezoluce upozorňující na nebezpečí narůstající antibiotické rezistence.
„Je odhadováno, že pokud bude rezistence narůstat stejným tempem jako dosud, bude v roce 2050 neléčitelná infekce vyvolaná multirezistentním mikrobem nejčastější příčinou úmrtí,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Dle údajů ECDC je narůstající výskyt rezistentních bakterií typu Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae, které patří k nejčastějším původcům nemocničních infekcí v Evropě, velmi znepokojující.
„Také u nás se již u pacientů objevily bakterie, které byly rezistentní i vůči antibiotikům, jež jsou rezervována pro léčbu infekcí vyvolaných mikroby, na které běžně používaná antibiotika nezabírají,“ dodává Jaroslav Hrabák, manažer Biomedicínského centra.
„Lékárníci jakožto odborníci na léky jsou si vědomi rizik, která při nesprávném užívání antibiotik mohou dopadnout na celou společnost a na naše budoucí generace.
Proto se k Evropskému antibiotickému dni připojujeme již sedmým rokem a tuto osvětovou akci jsme prodloužili na celý Antibiotický týden v prostředí lékáren; pacientům poskytujeme odborné poradenství a materiály o správném užívání antibiotik. Počet lékáren, které se do osvěty zapojují, se každoročně zvyšuje – v letošním roce jich bude téměř 700.
Úzce spolupracujeme také se studenty farmaceutických fakult, kteří s námi během Antibiotického týdne provádějí již od prvního ročníku dotazníková šetření mezi pacienty o jejich povědomí o antibioticích.
Pracujeme s výsledky dotazníků zaměřených na dospělé i dětské pacienty a data využíváme pro přípravu vzdělávacích materiálů v dalších ročnících. Jen v loňském roce se studentům a lékárníkům podařilo vyzpovídat více než 2000 pacientů,“ popisuje zapojení lékárníků do kampaně Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory.
Boj s antibiotickou rezistencí se ovšem netýká pouze oblasti zdravotnictví, ale zasahuje i do používání antibiotik v zemědělství.
“Ministerstvo zemědělství si uvědomuje svůj díl odpovědnosti s ohledem na potřebu omezování šíření rezistence k antimikrobním látkám a realizuje řadu konkrétních opatření k odpovědnému používání antimikrobik, včetně přípravných kroků k vypracování nového národního akčního plánu k tlumení rezistence, jehož schválení se předpokládá v roce 2017,” zdůraznil náměstek ministra zemědělství Jiří Šír a dodal: „Je potřeba soustředit se na neustálé zlepšování zdraví stád a zkvalitňování podmínek chovu zvířat, které povede ke snížení potřeby a tím i používání antibiotik ve veterinární oblasti a ke zkvalitnění tuzemské produkce potravin.“
„Letošní akce Evropského antibiotického dne jsou zaměřeny na posílení zodpovědnosti předepisujících lékařů, pacientů a laické veřejnosti za správné používání antibiotik tak, aby byla tato léčiva používána pouze v situacích, kdy jsou pro léčbu nezbytná.
Jak ukázal poslední průzkum veřejnosti Eurobarometr zveřejněný 18.
června 2016, třetina Čechů se domnívá, že antibiotika působí proti nachlazení a chřipce, ovšem v porovnání s předchozími průzkumy je zřejmé, že povědomí o správném používání antibiotik se stále zlepšuje,“ shrnula Helena Žemličková.
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Klaudiánova nemocnice
O jak ožehavé téma se může jednat, dokládá i případ ženy z Pensylvánie (USA) hospitalizované pro symptomy infekce močových cest, které z moči vykultivovali kmen bakterie odolné na antibiotikum poslední volby. Naštěstí pro pacientku byla bakterie citlivá na jiné záložní antibiotikum.
Jen o několik měsíců později je zjištěna stejná bakterie v pitné vodě ve Francii.
Pravděpodobně v reakci na výskyt tohoto odolného kmene vydává Evropská léková agentura aktualizované doporučení a vyzývá k omezení používání tohoto léku v léčbě infekce u zvířat, aby se tímto opatřením snížilo riziko vzniku a šíření odolnosti rezistence! „Je tak jasné, že zdraví lidí a zvířat je propojené, že nemoci jsou přenášené z lidí na zvířata a obráceně. Tento přístup také zahrnuje životní prostředí, tj. další propojení mezi lidmi a zvířaty a stejně jako i potenciální zdroj nových odolných mikroorganizmů,“ dodává Mgr. Milan Peterka, farmaceut nemocniční lékárny.
Mohu užívat jakákoliv antibiotika?
Znalosti, postoje a chování veřejnosti mohou mít zásadní význam při zavádění a zajišťování uvážlivého používání antimikrobiálních léčiv jak z hlediska očekávání, tak z hlediska tlaků, které mohou vyvíjet na zdravotnické pracovníky a své kolegy a na dodržování harmonogramů medikace z jejich strany.
„Široká veřejnost a pacienti by se měli aktivně sami informovat a v případě potřeby požádat svého ošetřujícího lékaře, eventuálně lékárníka, o informace o přiměřeném používání antimikrobiálních léčiv, například antibiotik, antimikrobiální odolnosti a nepříznivých reakcích na antibiotika,“ upozorňuje farmaceut Peterka.
Pacienti by měli užívat antibiotika, jedině když jsou předepsány lékařem a upustit od používání antibiotik, které nebyly předepsány, jako jsou zbylá balení antibiotik z předchozí léčby, antibiotika předepsaná jiné osobě (příbuzným, sousedovi) nebo antibiotika získaná bez předpisu (např. nelegálně prostřednictvím internetu z jiných zemích).
Zbylá nevyužívaná balení antibiotik by měli pacienti vracet do lékáren.
Co by měl lékař sledovat?
Lékaři by měli podporovat alergologické testy u pacientů s alergickou reakcí na beta-laktamová antibiotika (např. penicilin) jako opatření na podporu používání antibiotik první volby u nealergických pacientů.
Lékaři by se měli zabývat očekáváním pacienta, odpovídat na jeho dotazy a řešit jeho preference jako základní složku individualizované péče a jako účinnou intervenci na podporu uvážlivého používání antibiotik.
Lékaři by měli pokud možno informovat pacienta o důvodu antibiotické léčby a potenciálních vedlejších účincích a zajistit, aby pacient rozuměl dávkování a době trvání léčby. Toto vše zlepšuje dodržování léčby pacientem a zvyšuje její úspěšnost.
„Zároveň lékárníci by měli zajistit, aby pacient rozuměl dávkování a délce léčby, jelikož to může zlepšit léčbu a zvýšit její úspěšnost. Měli by poskytovat poradenství pacientům v souvislosti s kontraindikacemi, interakcemi léků mezi sebou a interakcemi potravin a léků,“ říká farmaceut Peterka.
Uvážlivé používání antibiotik
Uvážlivé používání antibiotik je přínosné pro pacienta a současně minimalizuje pravděpodobnost vzniku nepříznivých účinků na jeho zdraví (např.
výskyt nežádoucích účinků) a pravděpodobnost vzniku a šíření antimikrobiální odolnosti.
To znamená, že se antibiotika používají jen tehdy, pokud jsou skutečně nutná, a to ve správné dávce, ve správném dávkovacím intervalu a po předepsanou dobu léčby.
Jak správně užívat?
Antibiotika účinkují pouze na bakteriální infekci, kterou určí váš lékař, proto jsou antibiotika pouze na lékařský předpis. Na nachlazení, chřipku či jinou virózu antibiotika neúčinkují, proto nepoužívejte nikdy zbylá antibiotika k samoléčení.
Předepsaná antibiotika užívejte vždy po celou dobu, kterou určí váš lékař a zároveň dodržujte předepsané dávkovací intervaly. Mírné prodloužení dávkovacího intervalu okamžitě napravte a pokračujte v nastaveném dávkování, ale výrazné prodloužení dávkovacího intervalu konzultujte se svým lékařem.
Během léčby antibiotiky i krátce po jejím ukončení odpočívejte a dodržujte režimová opatření. Dodržujte doporučení svého lékárníka, protože účinnost některých předepsaných antibiotik mohou ovlivňovat další vámi užívané léky, potravní doplňky, ale i některé potraviny a alkohol.
Jen správným užíváním antibiotik společně zachováme účinnost antibiotik pro další generace lidského pokolení.
Antibiotika nepomáhají při nachlazení nebo chřipce!
Bakterií odolných vůči většině antibiotik stále přibývá a někteří odborníci již delší dobu varují před dalším nadužíváním těchto léků.
Je ovšem poněkud pokrytecké, že na problém upozorňují při příležitosti Evropského antibiotického dne i instituce, do jejichž kompetence problematika spadá a už ji dávno mohly ovlivnit – Ministerstvo zdravotnictví (MZ) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe), Kanceláří Světové zdravotnické organizace v ČR (WHO) a Státním zdravotním ústavem (SZÚ) – a zodpovědnost přenášejí zejména na pacienty. Antibiotika jsou u nás pouze na lékařský předpis a snad by to měl být na prvním místě lékař, kdo je schopen zodpovědně posoudit, zda pacient antibiotika skutečně nezbytně potřebuje.
ROZHOVOR: Dobrý lékař je i ten, který lék nepředepíše, tvrdí Tomáš Cikrt
Jsou léky, které působí specificky proti bakteriím a měly by být lékařem předepisovány pouze na léčbu bakteriální infekce. Jsou vázány na lékařský předpis a pacienti by je rozhodně neměli užívat bez lékařského dohledu (například pokud zbudou z předcházející léčby doma).
Toto však evidentně neplatí, antibiotika se často píší hlava nehlava, proto nezbývá, než aby se i lidé sami zajímali o to, jaká farmaka jim zdravotníci předepisují. A aby je užívali správně.
Množství užívaných antibiotik mohou lidé také ovlivnit prevencí a minimalizováním nebezpečí infekce, čili prostě a jednoduše snahou vůbec neonemocnět.
Tak to alespoň vidí hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta, podle něhož je nezbytné nejenom snížit spotřebu antibiotik a vrátit se k základním lékům: „Stejně tak je nutné nezapomínat na hygienu rukou, která je jedním ze základních kroků v prevenci infekcí.“
Užíváním v neopodstatněných případech (např. běžná viróza a chřipka) či nesprávným způsobem (nedoužívání celého balení, špatný časový režim) může vzniknout rezistence neboli odolnost bakterií na antibiotika a příští léčba pak již nemusí být účinná.
To se však netýká pouze těch, kteří antibiotika užívají, ale doslova každého z nás. Rezistentní kmeny si totiž můžeme předávat vzájemně a některé bakterie dokonce mohou „informaci“ vedoucí k získání odolnosti vůči antibiotikům získat od jiných bakterií.
Lékárníci radí, jak zacházet s antibiotiky
Do týdenní kampaně za rozumné užívání antibiotik se zapojila i Česká lékárnická komora. Do pátku 23. listopadu tak má každý z nás možnost informovat se o rizicích spojených s užíváním antibiotik v jakékoliv lékárně v ČR. Lékárníci připravili několik jednoduchých bodů pro správné zacházení s antibiotiky:
Kdy užívat antibiotika?
Antibiotika nepomáhají při nachlazení nebo chřipce!
- Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím – nemohou vás vyléčit z infekcí, které jsou způsobeny viry, jako je běžné nachlazení nebo chřipka.
- Antibiotika nezabrání virům, aby se šířily na další osoby.
- Užívání antibiotik z nesprávných důvodů, jako například proti nachlazení nebo chřipce, pro vás nemá žádný užitek.
- Zneužívání antibiotik vede pouze k tomu, že se bakterie stanou odolnými vůči antibiotické léčbě, takže pokud budete vy nebo vaše děti potřebovat antibiotika někdy v budoucnosti, nemusejí již účinkovat.
- Při užívání antibiotik se mohou objevit vedlejší účinky, jako například průjem.
- Užívejte pouze antibiotika předepsaná vaším lékařem.
Jak užívat antibiotika?
Pokud lékař rozhodl, že antibiotika jsou nezbytná, je velice důležité, aby byla užívána správně a zodpovědně.
- Užívejte antibiotika pouze tehdy, předepíše-li je lékař.
- Dodržujte rady lékaře a lékárníka jak antibiotika užívat, aby mohla zůstat účinná i do budoucna.
- Užívejte antibiotika po dobu, kterou lékař určil, a dodržujte časový režim užívání.
- Neuchovávejte zbytky antibiotik. Pokud vám během užívání lékař změnil lék, poraďte se s lékárníkem, jak zbylé léčivé přípravky zlikvidovat. Nikdy je nelikvidujte sami, lékárník zajistí jejich odbornou likvidaci.
ROZHOVOR: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba, říká Jan Hnízdil
Proč užívat antibiotika zodpovědně?
Zbytečné nebo nesprávné užívání antibiotik může způsobit, že bakterie získají odolnost proti antibiotikům. To je zdravotní riziko nejen pro osobu, která antibiotika nevhodně užívala, ale také pro kohokoliv dalšího, kdo se může touto odolnou bakterií následně nakazit.
- Antimikrobiální rezistence (odolnost) je schopnost bakterie odolávat účinku antibiotika.
- Za posledních 5 let se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě významně snížila.
- Jakékoliv použití antibiotika způsobí buď zahubení bakterie, nebo se mu bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná.
- Lidé ani zvířata se nestávají odolnými vůči antimikrobiální léčbě, ale bakterie a další mikroorganismy odolnost získat mohou.
- Antibiotická rezistence má za následek snížení nebo ztrátu účinnosti antibiotika při léčbě infekce způsobené touto bakterií.
Projekt Antibiotický týden v prostředí lékáren je doprovodnou akcí celoevropského projektu Evropský antibiotický den, který se koná již pátým rokem. Projekt České lékárnické komory vznikl za podpory Státního zdravotního ústavu, Farmaceutické fakulty VFU v Brně, Mladých lékárníků a Světové zdravotnické organizace.
Čtěte dále: Antibiotika užíváme při nemoci, jíme v mase, pijeme ve vodě