Podvýživa neboli malnutrice je nedostatek látek potřebných ke správnému fungování celého organismu. Jejich nedostatek nemusí být přitom patrný na první…
Podvýživa neboli malnutrice je nedostatek látek potřebných ke správnému fungování celého organismu. Jejich nedostatek nemusí být přitom patrný na první pohled (ne každý podvyživený člověk musí být například nezdravě hubený). Tím obtížnější je podvýživu u pacientů nebo vašich blízkých odhalit.
Podvýživa je závažný zdravotnický problém, který se netýká pouze rozvojových zemí. Naopak, až třetina pacientů ve vyspělých evropských zemích trpí různou formou podvýživy. V ČR je podle posledních průzkumů špatně nebo nedostatečně živeno přibližně 40 % pacientů v nemocnicích a až 60 % v domácím ošetření.
„Správně zvolená výživa včetně výživy umělé může zabránit zbytečným a předčasným úmrtím,“ tvrdí přitom profesor Zdeněk Zadák z Kliniky gerontologické a metabolické Fakultní nemocnice Hradec Králové, který je považován za zakladatele oboru klinické výživy v Česku.
Máte v rodině dlouhodobě nemocného příbuzného? V takovém případě je důležité si uvědomit, že jeho léčení a vyléčení může být ohroženo podvýživou, a to jak doma, tak i v nemocnici. Podvýživa totiž nevzniká jen z nedostatku potravy. Pacienti mohou na první pohled dostávat všechno, co potřebují, ale přesto postupně chátrají.
Důvodů je víc, přijdou do nemocnice již podvyživení a standardní porce potravy jim nestačí. Nejčastějším faktorem je nechutenství plynoucí z nemoci, jenž vede k úbytku kosterního svalstva.
Úbytkem svalové hmoty, k němuž dochází také po operacích, jsou ohrožení zejména senioři, kterým ztráta svalů působí větší potíže, protože se u nich nedokáže původní stav jejich objemu obnovit tak rychle.
„Velmi často dochází k tomu, že se senior dostane do nemocnice třeba se zlomeninou krčku femuru, během hospitalizace není dostatečně vyživován, dostane zápal plic, poté mu takzvaně selže srdce a už není schopen se zlepšit.
Nicméně si neuvědomujeme, že za tento stav v podstatě může hlad,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc. a dodává: „V důsledku malnutrice dochází ke ztrátě svalstva a není tedy divu, že se pacient za týden nezvedne z lůžka.
To následně vede k proleženinám a systémovému zánětu,“ varuje předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP.
Problém se ovšem netýká jenom seniorů, ale i mladých lidí. Malnutrice může vzniknout při téměř každém onemocnění. Onkologičtí pacienti jsou také velmi ohroženou skupinou, kdy se u nich v důsledku nechutenství z chemoterapie mohou vyvinout záněty a infekce, špatně se jim hojí rány a léčba neúčinkuje tak, jak má.
Na možnou podvýživu se v mnohých zdravotnických a sociálních zařízeních v České republice bohužel i přes vysokou odbornost zapomíná.
Personál často nemá dostatek informací o tomto problému, i přes projekty Ministerstva zdravotnictví, jež na problém upozorňují. Pro více informací navštivte například www.vyzivapacientu.cz.
Z těchto důvodů doporučujeme, aby se lidé aktivně ptali na výživu svých nemocných příbuzných a kontrolovali ji.
V některých nemocnicích mají odborníky na výživu, zejména na geriatrických odděleních, kteří u všech pacientů zjišťují, jestli jim v těle nechybí potřebné látky, nebo jestli příliš nezhubli.
V případě potvrzení podvýživy u takového pacienta je již pozdě dodávat tělu výživu přirozenou cestou, protože potřebuje vysoké koncentrace těchto látek.
Jenže nemocní lidé potřebují chybějící složky v potravě dodat do těla okamžitě, aby mohli být úspěšně vyléčeni a neobjevili se u nich další nemoci z podvýživy.
Řešením je terapeutická strava, která je namíchaná přesně podle potřeb pacienta. Běžně nebývá součástí léčebné terapie a právě terapeutická strava na míru může významně ovlivnit vyléčení.
Jste onkologický pacient? Zajímejte se o výživu!
Podvýživu – malnutrici lze charakterizovat jako stav zhoršené výživy, kdy se organismu nedostává takové množství živin, aby naplnilo jeho potřeby.
Vztah výživy a zdraví člověka je přitom zásadní, což potvrzují i vědecké poznatky. Výživa ovlivňuje celkovou úroveň zdravotního stavu.
Malnutrice však nemusí mít na svědomí jen hladovění či dlouhodobě nevhodné stravování (jednostranná, nevyvážená strava), často je problémem zejména u onkologických pacientů.
Roční přírůstek onkologických pacientů je vysoký
Ročně v České republice přibude 87 000 onkologických pacientů. MUDr. Petra Holečková, Ph.D., MBA, vedoucí lékařka lůžkového oddělení Ústavu radiační onkologie 1.
LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka potvrzuje, že mnozí z nich mají v průběhu choroby nedostatečný stav výživy. Malnutrice je pozorována u 1 ze 3 onkologických pacientů, a dokonce až u 80–90 % pacientů v pokročilém stádiu nádorového onemocnění.
Jde o velmi závažný problém, protože podvýživa negativně ovlivňuje protinádorovou léčbu a celkový průběh nemoci.
Riziko malnutrice u onkologických pacientů
Podle výsledků průzkumu společnosti Nutricia na vzorku 2400 onkologických pacientů se 23 % z nich nachází ve středním až extrémním riziku podvýživy. „To znamená, že čtvrtina z nich potřebuje nutriční podporu,“ říká Ing.
Jan Beran, předseda představenstva společnosti Nutricia.
„V Nutricii díky vědeckému výzkumu orientovanému na potřeby pacientů přinášíme onkologickým pacientům přípravky s potřebným nutričním složením
v různých příchutích, které jim dodávají síly čelit onemocnění,“ dodává Jan Beran.
Nepodceňujte stav podvýživy
Špatný stav výživy, hubnutí a malnutrice mají za následek snížení kvality života, pokles vitálních funkcí, vyšší míru komplikací a horší odpověď na protinádorovou léčbu. Při malnutrici dochází ke ztrátám podkožního tuku, svalové hmoty a bílkovin, které jsou zásadním zdrojem energie pro tělo pacienta během onemocnění.
To vše se podepisuje i pod poruchy imunitních, fyzických i mentálních funkcí. „Včasná nutriční intervence dokáže onkologickým pacientům nejen zlepšit stav jejich výživy a pomoci udržet jejich tělesnou hmotnost a zásoby bílkovin, ale zároveň jim umožní lépe tolerovat léčbu a zlepšuje kvalitu jejich života,“ hodnotí MUDr. Holečková.
Součástí komplexní nutriční intervence je podle odbornice dodržování stravovacích pravidel a zásad prevence a léčby podvýživy a podávání speciálních, klinicky ověřených dietetických přípravků. Jde o potraviny pro zvláštní lékařské účely.
U onkologického pacienta je třeba s nutriční intervencí začít včas čili ne až tehdy, když je už podvýživa u něj rozvinutá, ale v době, kdy mu teprve hrozí!
Přípravky enterální výživy pacientům pomáhají
Pokud se malnutrice neřeší, zvyšuje se riziko úmrtí (více než 20 % úmrtí onkologických pacientů přímo souvisí s podvýživou), nemocnost a riziko pooperačních komplikací, zvyšují se i náklady na léčbu, prodlužuje se délka hospitalizace, zhoršuje se kvalita života. Zvláště u seniorů hrozí i riziko pádů a ztráta samostatnosti.
Součástí komplexní nutriční intervence je podle odborníka dodržování stravovacích pravidel a zásad řešení podvýživy a podávání speciálních, klinicky ověřených dietetických přípravků. Obtíže s příjmem stravy zažívá i Denisa: „Při preventivní prohlídce mi byl ve věku 46 let diagnostikován zhoubný nádor.
Chemoterapie je pro organismus velmi velkou zátěží a mnoho pacientů během léčby hubne. To je i můj obrovský problém. Člověku skoro
nic nechutná a nedokáže ani pořádně polykat. V takových chvílích nesmírně oceňuji tekutou stravu.
“ Přípravky enterální výživy jsou dostupné ve formě nápojů s různými příchutěmi a popíjejí se pomalu po doušcích. Kromě bílkovin a energie obsahují všechny nezbytné živiny, vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Některé jsou obohaceny o vlákninu či omega-3 polynenasycené mastné kyseliny.
Pokud není možné přijmout výživu popíjením, je možné enterální výživu podávat přímo do žaludku nebo tenkého střeva, případně do centrální žíly.
Podvýživa: příznaky, léčba (Malnutrice)
Malnutrice je stav, kdy má jedinec nedostatek živin nutných pro
funkci organismu. Může se jednat o nedostatek základních živin
(cukry, tuky, bílkoviny) nebo o nedostatek některých částí potravy
(například vitaminů, stopových prvků, nepostradatelných mastných kyselin
apod.).
Příjem potravy je řízen centrem v mozku (takzvaná hypothalamická
centra hladu a sytosti), které je aktivováno nejrůznějšími podněty –
třeba pokud intenzivně myslíme na nějaké jídlo, dostaneme na něj za
chvíli chuť.
Dalším podnětem pak může být třeba hlad
nebo prázdný žaludek.
Tyto podněty dojdou do
hypotalamického centra, kde jsou zpracovány, vyhodnoceny a podle výsledku
jsou pak aktivována buď centra hladu a člověk má potřebu
něco sníst nebo centra sytosti, kdy se naopak dostaví pocit
plnosti. Stejně je řízeno i přijímání tekutin.
Protože v našem těle probíhá obrovské množství nejrůznějších
procesů, je nutný dostatečný přísun energie, která tyto
procesy umožňuje vykonávat.
Bez energie by nefungovala téměř žádná
buňka – všechny potřebují energii na udržování vlastní integrity,
přestavbu, opravu defektů, výměnu signálů a mnoho dalších pochodů a bez
nich by nebylo možné, aby tělo pracovalo, protože by postupně buňku
umíraly.
Energetickým přeměnám v těle říkáme metabolismus a dělíme
ho na bazální a dodatkový.
Bazální metabolismus
Jako bazální metabolismus označujeme základní
energetické přeměny, které jsou nutné pro udržení všech životně
důležitých funkcí jako je třeba srdeční činnost a dýchání. Tuto
energii náš organismus každý den spálí, ať ležíme doma nebo třeba
běháme maraton.
Jaký má kdo přibližně bazální metabolismus je
zaznamenáno v Benediktových tabulkách. Je možné nechat si
ho na doporučení lékaře změřit. Těmto metodám měření se říká
přímá a nepřímá kalorimetrie.
Muži mají obvykle vyšší bazální
metabolismus přibližně o 5 – 10%, protože mají více
svalové hmoty.
Dodatkový metabolismus
Dodatkový metabolismus je pak přeměna energie, kterou potřebujeme na
aktivity, které konáme. Každá naše činnost (ať už vědomá nebo
nevědomá) zvyšuje energetické nároky. Každá činnost má přibližně
spočítáno, kolik při ní spálíme energie. Tuto energii je nutné
doplňovat formou potravy.
Pokud přijímáme potravu v přibližné
energetické hodnotě, kterou posléze nejrůznějšími činnosti spálíme, je
energetický stav vyrovnán. Pokud ale dlouhodobě přijímáme více energie
než vydáme, dochází k ukládání této energie v podobě tuku do
podkoží.
Naopak při dlouhodobém nedostatečném kalorickém pokrytí se
váha snižuje. Jaké množství energie bychom měli denně přijmout je
uváděno podle věku, pohlaví, pracovní zátěže a mnoha dalších
kritérií v příslušných tabulkách.
Zároveň je možné si energetický
příjem kontrolovat, protože existují i tabulky, které k jednotlivým
potravinám přiřazují počet kalorií (kcal nebo kJ). Pokud máme dlouhodobě
zvýšený příjem energi při nižší tělesné aktivitě, projeví se to na
nás obvykle obezitou. Zda jí trpíme nebo ne určuje tzv.
Body mass index (BMI). Ideální hodnoty jsou v rozmezí
20 – 25, při hodnotách nad 30 se již jedná o obezitu. Je možné si ho
vypočítat z vlastních hodnot výšky a váhy.
Pro zachování a udržení zdraví každého člověka je nutné, aby byl
náš organismus ve vyrovnaném stavu.
To zajistíme nejenom
správným energetickým příjmem, ale i volbou jednotlivých složek potravy.
Ze základních potravin by měl člověk konzumovat 50 – 55% sacharidů
(cukrů), 25 – 30% lipidů (tuků) a 15 – 20% proteinů (bílkovin).
Současně je potřeba přijímat i minerály, stopové prvky a vitaminy.
Při malnutrických jsou tato pravidla porušena a člověk má nízký
energetický příjem nebo jiné procentuální rozložení jednotlivých
složek potravy.
Nízký energetický příjem může být důsledkem
onemocnění – například nádoru v trávicí trubici, který
znesnadňuje polykání a pacienti pak přijímají méně potravy, protože pro
ně není lehké cokoli spolknout.
Anorexie (nechuteství,
které má mnoho příčin – mohou být mentální nebo způsobeny léky),
mentální bulimie (neovladatelné přejídání s následnou
snahou o netloustnutí – pacienti po jídle zvrací, užívaí
projímadla…), poruchy vstřebávání živin apod.
Další
příčinou nízkého energetického příjmu jsou ekonomické
faktory – například ve velmi chudých státech. Při chybném
procentuálním rozložení složek potravy můžeme hovořit třeba
o kwashiorkoru, který je poměrně běžný zejména
v chudých afrických státech, a při kterém chybí v potravě
bílkoviny – tzv.
proteinová malnutrice. Jedná se o velice vážný stav,
protože při dlouho trvajícím chybění bílkovin v potravě se postupně
spotřebovávají bílkoviny těla a pak v něm chybí na mnoha důležitých
místech (například krevní bílkoviny, které transportují důležité
látky po těle nebo protilátky). Postižení pak velmi často umírají na
nejrůznější příčiny selhání organismu.
Pokud není malnutrice léčena, může dojít až k úplnému rozvratu
metabolismu (marasmus)
Malnutrice je v našich podmínkách rozšířena hlavně mezi
hospitalizovanými pacienty. Při příjmu do nemocnice má asi 20% pacientů
podvýživu a jejich počet se v průběhu hospitalizace zdvojnásobuje.
Příčin může být hned několik.
Pacient může být po různých výkonech
bez chuti k jídlu, kterou mu mohou ještě snižovat některé léky, které
užívá. Může mít také jiné stravovací návyky nebo mu jídlo nechutná.
Proto se obvykle v nemocnicích při příjmu počítá pacientům BMI, aby
ošetřující personál věděl, jak na tom daný pacient je.
Při odchylkách
od normálního stavu pak kontaktuje nutričního terapeuta
(nutriční sestru), která pro pacienta sestaví vhodný jídelníček,
prokonzultuje s ním jeho stav a stravovací návyky, popřípadně zajistí
další péči (například konzultace s psychologem).
Rizikové faktory podvýživy
Rizikovým faktorem v případě malnutrice jsou v naší populaci
nejčastěji snahy o redukci hmotnosti, kdy pacient buď
sníží svůj energetický příjem a nebo vynechává některé složky
potravy (například tuky). Rizikem také mohou být onemocnění, při kterých
pacienta v důsledku zdravotního stavu opustí chuť k jídlu, nebo ji
ztratí jako důsledek užívání některých léků. Negativně může také
působit dlouhodobá hospitalizace.
Prevence podvýživy
Jak již z názvu vyplývá, je malnutrice vlastně nedostačující
výživa. Preventivním opatřením je proto v každém případě
vyvážená, pestrá a energiticky
dostačující strava, která splňuje pravidla racionální
výživy.
Ze základních potravin by měl člověk konzumovat
50–55% sacharidů (cukrů). Nejedná se ale třeba
o kostkový cukr (přestože mezi cukry také patří), ale hlavně o škroby,
které se nalézají v ovoci a zelenině, o vlákninu, která podporuje
střevní činnost a další.
Dále jsou nezbytnou částí potravy
lipidy (tuky), které by měly tvořit 25–30%
energetického příjmu. Tuky tvoří v těle mechanickou a tepelnou
ochranu, protože jsou špatnými vodiči tepla a to pak z těla hůř uniká.
Z tuků je nezbytný příjem nepostradatelných (esenciálních) mastných
kyselin – kyseliny linolové a kyseliny linolenové, které si tělo
nedokáže vytvořit samo, a které potřebuje pro různé metabolické pochody.
Další živinou, která nesmí v našem jídelníčku chybět jsou
proteiny (bílkoviny), které by měly být zastoupeny
15–20%.
Bílkoviny jsou makromolekuly, které jsou vlastně
tvořeny aminokyselinami, které jsou různě pospojovány až vytvoří
strukturu, kterou označujeme jako protein. Některé aminokyseliny si člověk
tvoří sám, jiné je nutné dodávat potravou (leucin, isoleucin, valin…).
Současně je potřeba přijímat i minerály, stopové prvky a vitaminy.
Příznaky podvýživy
U podvýživy způsobené nízkým energetickým přijmem je hlavním
příznakem vyhublost, mnohdy až extrémní (kachexie), která
je ověřitelná výpočtem BMI, který je při hodnátách pod 18,5 dalším
příznakem.
Pacienti jsou v prvních fázích podvýživy více citliví na
chlad, mají zácpu a pocit nevolnosti.
Při delším trvání trpí
chudokrevností (jejími příznaky jsou bledost, malátnost,
ospalost, zadýchání se už při malé zátěži),
nespavostí, osteoporózou (zde je prvním
příznakem zvýšená křehkost kostí a jejich lámavost), poruchami
jater. Postiženým se více kazí zuby, mají zhoršenou pleť, lámou
se jim vlasy a nehty. U podvyživených dětí se zpomaluje růst,
prospívání, duševní vývoj a opožďuje se nástup puberty. U žen často
vymizí mestruace.
Léčba podvýživy
Léčba závisí hlavně na tom, co malnutrici zavinilo. Pokud se jedná
například o podvýživu způsobenou nějakým onemocněním, je hlavní
onemocnění vyléčit a současně pacientovi zajistit
nejoptimálnější přísun živin (například různými
nutričními nápoji nebo výživou aplikovanou nitrožilně).
U hospitalizovaných, kteří začínají ubývat na váze, je důležité
konzultovat stav s nutričním terapeutem daného nemocničního zařízení,
který pacientovi zajistí vhodné podmínky pro kvalitní výživu. Největší
problém s léčbou je ovšem u pacientů (a zejména pacientek), kteří
trpí psychickou poruchou a jídlo vědomě odmítají.
Zda je na místě
péče psychologa (psychiatra), který spolu s nutričním
terapeutem pracuje na zvýšení váhy postiženého, jeho odpovídající
výživě a také na vyléčení onemocnění.
V těžších případech jsou
tito pacienti hospitalizování na příslušných klinikách, kde mají
zajištěn trvalý dohled nad příjmem potravy a zároveň docházejí na
konzultace s psychologem, skupinové terapie a podobně.
Jak si mohu pomoci sám?
V lehčích případech stačí, když začneme jíst normální,
vyvářenou a energicky dostatečnou stravu. Pokud je ale BMI
na hranici s podvýživou (BMI 18,5), je nejlepší možnou pomocí
vyhledání odborníka, který stanoví příčinu onemocnění
a pomůže tento problém vyřešit.
Komplikace podvýživy
Množství komplikací je přímo úměrné malnutrici, která je přítomna.
Pacienti jsou náchylnější k infekčním nemocem, které se mohou
zkomplikovat do té míry, že mohou přivodit trvalé poškození organismu
nebo až smrt. Nedostatek bílkovin v krvi pak může znamenat zhoršené
srážení krve.
Diskuse o podvýživě
Další názvy: Malnutrice, Energetická malnutrice, marantická malnutrice, proteinová malnutrice, kwashiorkor
Štíhlost není všechno: Pozor na podvýživu! | Žena.cz
Tloušťka je riziková, ale ani nízká hmotnost není automaticky synonymem zdraví. Zvlášť mladé ženy to v honbě za pochybným ideálem krásy natolik přeženou, že ohrozí své zdraví. Nemusí jít o anorexii, ale o podvýživu – mnohem častější případ, než byste řekli!
Redukce kilogramů či počtu centimetrů v pase je vhodná jen pro jinak zdravé jedince nebo pro pacienty s chorobami přímo spojenými s nadměrnou hmotností, jako jsou diabetici 2. typu nebo osoby s vysokým krevním tlakem apod.
Víte, proč jste stále nemocní?
Naopak nemocní s akutními i mnohými chronickými chorobami mohou omezením příjmu kalorií, bílkovin, vitaminů a minerálních látek zhoršit svůj zdravotní stav za bezpečnou hranici.
Nejde jen o pacienty s nádorovými chorobami, ale i s chronickými ledvinovými, srdečními či dýchacími potížemi. „Snížení počtu kalorií, nedostatek kvalitních bílkovin, minerálních látek a vitaminů vede k porušení imunitních procesů, takže se člověk stává náchylnější k infekcím, včetně chřipky,“ varuje Mgr. Pavel Suchánek, odborník na zdravou výživu.
Další komplikace
Právě v tomto období zpravidla sílí a vrcholí epidemie chřipky. „Nedostatek přijímaných živin a energie komplikuje, zpomaluje a prodlužuje uzdravení a následnou rekonvalescenci,“ připomíná odborník. Proto může trvat i několik dlouhých týdnů, než se nedostatečně vyživovaný člověk zcela uzdraví.
Nedostatečná výživa bývá také jedním z významných faktorů, které způsobují neplodnost nebo potíže s oplodněním nebo donošením plodu. Přežívání na salátech a ovoci bez přísunu bílkovin a určitého množství správných tuků rozhodně není zdravou výživou.
U chronicky nemocných pak nedostatečná výživa přispívá k vysokému riziku komplikací, a to až smrtelných infekčních komplikací, jakými je například zápal plic.
Jak to poznat?
Problém bývá podvýživu včas rozeznat, protože může ohrožovat lidi v pásmu nadváhy či normální hmotnosti. Důležitými diagnostickými kritérii je odpověď na dvě jednoduché otázky: Hubnete, aniž se o to snažíte? Jíte méně, protože máte menší chuť k jídlu?
Podle nové definice podvýživy se rozlišují tři typy podvýživy (malnutrice):
- Malnutrice spojená s hladověním (mentální anorexie a bulimie – tedy i jedinci dodržující neodůvodněnou redukční dietu).
- Malnutrice spojená s chronickou chorobou, která vede k úbytku svalové hmoty (například nádorové onemocnění, revmatoidní artritida, choroby poutající pacienta na lůžko, imobilita, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), ledvinné choroby apod.).
- Malnutrice u akutních onemocnění (všechna infekční onemocnění, včetně chřipky, sepse, úrazy, popáleniny apod.).
Zhubli jste nečekaně?
Nechtěné hubnutí (nechtěná ztráta tělesné hmotnosti) může v řadě případů signalizovat zdravotní problém. Nedostatečná výživa je totiž významným rizikovým faktorem u mnoha chorobných stavů.
Nejde jen o množství přijatých kalorií, ale především o složení stravy (zastoupení živin), které ovlivňuje funkci imunitního systému, množství svalové hmoty a tím i regenerační pochody v organizmu, v mnoha případech i délku rekonvalescence.
Vhodná a dostatečná výživa je nedílnou součástí léčby a k jejímu zajištění je potřeba využívat všechny dostupné možnosti včetně klinické enterální výživy (www.vyzivapropacienty.cz).
Podvýživa u nemocných, nejen u seniorů
Průzkum, který probíhal v letech 2006 až 2010 v zemích EU prokázal, že nemocní, kteří jedí méně než polovinu potřebného množství (před hospitalizací), mají dvojnásobné riziko úmrtí v průběhu hospitalizace. To neplatí jen pro pacienty starší 65 let, ale jde o univerzální pravidlo pro nemocné, jejichž stav vyžaduje pobyt v nemocnici.
Podvyživení lidé vyžadují intenzivnější léčbu, více léků a péče, zůstávají déle v nemocnici. Podle průzkumu trpí 40 % hospitalizovaných osob podvýživou (na celém světě).
Význam klinické enterální výživy
Nemoc si nikdo neplánuje, ale pokud nás či někoho z blízkých už postihne, můžeme mít v záloze nutriční řešení v podobě klinické enterální výživy, které posiluje obranyschopnost a urychluje hojení v akutních stavech, mírní negativní důsledky chronických chorob, předchází „vyhladovění“ při závažných, například nádorových onemocněních.
„Přípravky klinické enterální výživy dodají potřebnou energii, kvalitní bílkoviny, vitaminy a minerální látky, některé obsahují i prebiotika, tedy látky, které pozitivně ovlivňují stav střevní mikroflóry,“ upozorňuje Pavel Suchánek. „Dostatek kvalitních bílkovin, sacharidů a doplnění vitaminů spolu s minerálními látkami působí proti úbytku svalové hmoty, k němuž dochází u pacientů upoutaných na lůžko,“ radí Suchánek.
Pomoc z krabičky
Funkční svalstvo pak napomáhá i rychlejší rekonvalescenci a umožňuje účinnou rehabilitaci, usnadňuje „vstávání z lůžka“, mírní pocit únavy. Proto je vhodné pamatovat na klinickou enterální výživu také před (plánovanou) operací a zařadit ji do léčebného režimu v řádu několika hodin po chirurgickém výkonu.
Přípravky klinické enterální výživy jsou ve formě nápojů, určeny k přímé spotřebě. Jejich užití doporučuje nutriční specialista či je lze volně zakoupit v lékárnách.
Lze mezi nimi najít i takové, které byly vyvinuty s ohledem na chuťové preference nemocných na základě klinické studie.
Ta potvrdila, že je to právě chuť, která je pro pacienta nejdůležitější, aby výživu v dostatečném množství a potřebnou dobu užíval.
Vstoupit do galerie | 10 Jak se dělají vrásky? A co dělat proti nim?
Video Mohlo by Vás také zajímat: Polívka: Srdcaře odmítající seriály, neznám. Uklidnil jsem se, ale doutná to ve mně | Video: Martin Veselovský
Podvýživa
Lidé trpí podvýživou tehdy, pokud nepřijímají dostatek potravy nebo ji nejsou schopni plně využít, a to například kvůli nemocem, jako je průjem nebo dlouhodobá onemocnění typu spalniček, HIV či tuberkulózy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. V roce 2019 jí trpělo více než 224 milionů dětí po celém světě.
Podvýživu způsobuje především nedostatek základních živin, minerálů a vitamínů.
Příčinou přitom vždy nemusí být pouze nedostatečné množství potravy, ale také její nevyhovující pestrost či kvalita.
Podvýživu také může zapříčinit onemocnění trávícího traktu, akutní zdravotní problémy či dlouhodobé nemoci, při kterých dochází k nechutenství či změnám metabolizmu.
Podvýživa nejvíce ohrožuje děti. Kritický věk je od šesti měsíců (kdy matky začínají mateřské mléko doplňovat další stravou) do 24 měsíců. Nicméně ohroženy jsou také děti do pěti let, dospívající, těhotné a kojící ženy, starší lidé a chronicky nemocní.
Mateřské mléko je jediná strava, kterou dítě v prvních šesti měsících života potřebuje. Poté už ale samotné kojení nestačí.
Strava v této fázi vývoje musí poskytovat správnou kombinaci vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních tuků a sacharidů, vitamínů a minerálů. Té je v některých částech světa obtížné dosáhnout.
Například v Sahelu, Africkém rohu a v částech Jižní Asie je výrazný nedostatek vysoce výživné stravy, jako je mléko, maso a ryby.
V případě dětí do dvou let má strava významný vliv na fyzický a psychický vývoj. Podvyživené děti pod pět let věku mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu. Z osmi milionů úmrtí ročně mezi dětmi mladšími pěti let souvisí s podvýživou přinejmenším jedna třetina.
Symptomy podvýživy
Nejběžnější známkou podvýživy je pochopitelně váhový úbytek. Ztráta na váze může být také provázena nedostatkem síly a energie a neschopností vykonávat rutinní činnosti. U těch, kdo trpí podvýživou, se často rozvine anémie (chudokrevnost) a v souvislosti s tím i nedostatek energie a dušnost.
U dětí mohou příznaky podvýživy zahrnovat neschopnost soustředění nebo zvýšenou podrážděnost a nízký vzrůst. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou a změny v pigmentaci kůže.
Diagnóza podvýživy
Podvýživa se obyvkle diagnostikuje porovnáním standardní váhy a výšky v rámci dané populace nebo změřením obvodu paže dítěte tzv. MUAC páskem (MUAC = mid-upper-arm-circumference).
Tyto pásky pomůžou komukoli, i nezdravotníkům, snadno a rychle identifikovat ohrožené děti díky snadno pochopitelné barevné škále.
Pokud jsou nedostatky ve výživě trvalé, děti přestanou růst a zůstanou zakrnělé, to znamená, že mají na svůj věk nízkou výšku. Tento stav je diagnostikován jako chronická podvýživa.
Pokud trpí úbytkem váhy nebo tzv. chřadnutím – nízkou váhou vzhledem ke své výšce – hovoříme o akutní podvýživě. Ta nastane, pokud tělo podvyživeného začne spotřebovávat vlastní tkáně, aby získalo potřebné živiny. V případě akutní vážné formy podvýživy mohou být u dětí se stavem zvaným „kwashiorkor“ – nafouklým břichem – pozorovány otoky těla a změny v pigmentaci kůže.
Trpí-li děti akutní podvýživou, jejich imunitní systém je tak oslaben, že se riziko úmrtí výrazně zvyšuje.
Léčba podvýživy
Věříme, že nejefektivnějším způsobem léčby podvýživy je terapeutická výživa připravená k okamžité konzumaci (RUTF = Ready-to-Use Therapeutic Foods). Terapeutická výživa obsahuje všechny živiny, které dítě pro svůj vývoj potřebuje, pomáhá zvrátit jejich nedostatek a zvýšit váhu. Není nutné ji připravovat s vodou, což eliminuje další nebezpečí infekce znečištěnou vodou.
I vy můžete zajistit léčbu pro naše pacienty
koupit výživovou pastu
Díky svému balení může být terapeutická výživa použita v různých podmínkách a dlouhodobě skladována mimo ledničku. Pokud pacient netrpí závažnými komplikacemi, terapeutická výživa mu také umožňuje léčit se doma.
Tam, kde hrozí vznik závažné podvýživy, rozdáváme doplňkovou terapeutickou výživy ohroženým dětem preventivně. Je to například v období mezi sklizněmi či při silných deštích.
V roce 2019 jsme léčili 76 400 těžce podvyživených dětí.
Poslechněte si
Česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, zdravotní sestra Vlasta Hynková, popisuje své zkušenosti s péčí o podvyživené pacienty.
Aktuality a zajímavosti z onkologie
Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line
EU vyráží do boje proti rakovině, národní plán chystá i ČR
11. 3. 2021 zdravotnickydenik.cz | Další informace…
Eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vytyčila Evropské unii nelehký úkol. V příští dekádě chce změnit nelichotivé statistiky ohledně prevalence a počtu úmrtí na rakovinu.
Její obsáhlý plán boje proti této zákeřné chorobě si klade ambiciózní cíle. Na jejich splnění vyčleňuje čtyři miliardy eur. Také v ČR se chystá revize národního onkologického plánu.
A zatímco zdravotní péče je u nás v tomto ohledu na poměrně vysoké úrovni, v prevenci a sociální oblasti je stále co dohánět.
Patnáct let Národního onkologického programu České republiky
26. 2. 2021 linkos.cz | Další informace…
Se vstupem ČR do EU v roce 2003 byla i ČR vyzvána k účasti na třídenní instruktážní a harmonizační konferenci Unie pro mezinárodní boj proti rakovině (UICC) v Ženevě zaměřené na tvorbu národních onkologických programů v evropských zemích. V delegaci ČR byli tehdy zástupkyně aparátu Ministerstva zdravotnictví ČR, předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier a vědecký tajemník výboru České onkologické společnosti ČLS JEP prof. Jan Žaloudík.
Samoodběrový test k pozvánce na screening
15. 2. 2021 Národní screeningové centrum | Další informace…
Pouze třicet pět procent žen starších padesáti let chodí v ČR pravidelně na preventivní prohlídky proti rakovině děložního čípku. Mnohé ženy tak nereagují na opakované pozvánky zdravotních pojišťoven.
Preventivním gynekologickým vyšetřením lze tomuto zákeřnému onemocnění ve většině případů předejít. Přesto v ČR každoročně onemocní rakovinou děložního čípku přibližně 800 žen a více než 300 jich umírá.
Odkládání preventivních kontrol
24. 1. 2021 Česká televize | Další informace…
Ambulantní specialisté upozorňují, že návštěvnost v jejich ordinacích není stále taková, jako před pandemií koronaviru. Odkládání naplánovaných kontrol přitom podle nich může vést k rozvoji onemocnění.
Nebezpečné odkládání preventivních prohlídek
22. 1. 2021 Česká televize | Další informace…
Až o 15 % méně zhoubných nádorů odhalili loni v laboratořích lékaři v několika nemocnicích v Moravskoslezském kraji. Během pandemie koronaviru lidé totiž mnohem častěji odkládají ze strachu před nákazou preventivní prohlídky i kontroly u specialistů. Statistiky za rok 2020 přitom ukazují na výrazný nárůst zemřelých.
Rakovina nespí ani v covidové době. Odkládání vyšetření zkracuje životy
4. 12. 2020 zdravotnickydenik.cz | Další informace…
Pandemie covid-19 dnes polyká skoro všechnu pozornost věnovanou (nejen) zdravotnictví. Bohužel to ale zdaleka neznamená, že ostatní choroby spí. Odsouvání screeningových vyšetření a léčby se přitom může velmi vymstít u onkologických pacientů, u nichž se tak zvyšuje riziko úmrtí. Nejvíce pak odkládáním screeningu riskují ti, u nichž se vyskytují rizikové faktory rakoviny.
Nádorová onemocnění ve starším věku
27. 10. 2015 IBA MU | Další informace…
Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.
Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů
15. 1. 2014 IBA MU | Další informace…
V České republice bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.
» Archiv