Nejčastější závažná oční onemocnění – vše o zdraví

V jednom z minulých čísel magazínu Mojelékárna bylo pojednáno o často se vyskytujícím očním onemocnění – syndromu suchého oka, které lze ale v jeho lehčích stadiích úspěšně léčit volně prodejnými přípravky ještě před návštěvou očního lékaře.

V tomto textu se zaměříme na závažnější oční onemocnění, která rozhodně tzv. samoléčení neumožňují a která v některých případech dokonce ani při včasném zásahu lékaře bohužel vyléčit nelze a úspěchem je pouze zpomalení jejich dalšího zhoršování.

Makulární degenerace

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je ve vyspělých zemích nejčastější příčinou ztráty zraku u osob nad 55 let věku. Jedná se o postižení centrální části sítnice, tzv.

žluté skvrny (makuly, u zdravého oka místo nejostřejšího vidění), které zpočátku způsobuje rozostřené nebo pokřivené vidění, jež znemožňuje postižené osobě vidět za tmy, rozeznávat barvy či tváře, číst nebo řídit auto. Později je v centru zorného pole pouze velká černá skvrna a zbytek je rozostřen.

V konečné fázi dochází k úplné slepotě. VPMD postihuje nejprve jedno oko, ve druhém se však projeví během několika let také.

Jediným účinným řešením šedého zákalu je operace, při které dojde k výměně zakalené oční čočky vhodnou čočkou umělou

Rozlišují se dvě formy onemocnění – suchá a vlhká. Suchá forma VPMD, která naštěstí progreduje velmi pomalu a závažnou poruchu zraku působí jen výjimečně, postihuje většinu pacientů s VPMD. Vlhká forma se vyskytuje asi jen v 10 % případů, ale postupuje velmi rychle a je zodpovědná za většinu závažných poruch zraku včetně slepoty v důsledku VPMD.

Věkem podmíněná makulární degenerace je ve vyspělých zemích nejčastější příčinou ztráty zraku u osob nad 55 let věku

Za příčiny VPMD jsou považovány dědičné vlivy, kouření cigaret, nadměrná expozice slunečnímu záření nebo obecně hlavní příčiny srdečně-cévních onemocnění (např. obezita, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka).

Vyšší riziko onemocnění mají starší lidé, ženy a osoby se světlou duhovkou. V prevenci onemocnění je zásadní ochrana zraku přes sluncem (ideálně kvalitními slunečními brýlemi), nekouření a celkově zdravá životospráva (např.

strava bohatá na antioxidanty – vitaminy A, C, E, betakaroten, lutein, zeaxantin).

Retinopatie

Retinopatie označuje nezánětlivé poškození sítnice (retiny) způsobené nejčastěji cukrovkou, ale také vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, některými onemocněními krve (např. leukémie), revmatickými chorobami postihujícími mimo jiné cévy (např.

revmatoidní artritida, systémová sklerodermie) či toxickými vlivy (např. ozařování nádorů v oblasti hlavy). Při retinopatii dochází k poškození drobných cév vyživujících sítnici a v těžkých případech i ke krvácení do sítnice a sklivce, nebo dokonce k odchlípení sítnice.

V léčbě retinopatie je zásadní ovlivnění vlastní příčiny retinopatie, je-li to možné. Tedy u nejčastější formy, kterou je jednoznačně diabetická retinopatie, důsledné dodržování léčebného režimu, aby bylo dosaženo co nejlepší úrovně glykémie (hladiny cukru v krvi).

Zároveň je třeba cílit i na další rizikové faktory, které cukrovku často doprovází (vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak). Specifickou léčbou retinopatie je především ošetření sítnice laserem (tzv. fotokoagulace), které je třeba většinou provádět opakovaně, ale může stabilizovat i pokročilé formy onemocnění.

Léčbu lze doplnit podáváním některých léčiv pozitivně ovlivňujících kvalitu cév nebo zlepšujících prokrvení.

Katarakta

Závažné poškození zraku mohou zpočátku signalizovat i jenom banální či přechodné obtíže

Katarakta neboli šedý zákal je onemocnění oční čočky, kdy dochází k jejímu zakalení. Již název choroby napoví, že pacient s šedým zákalem vidí jakoby přes šedý filtr.

Vidění je rozostřené, objevuje se světloplachost, zhoršuje se vidění do blízka i na dálku a mění se vnímání barev. Katarakta se může projevit také dvojitým viděním.

Nakonec může dojít i k úplné ztrátě zraku, což se však v současnosti děje prakticky pouze v rozvojových zemích, kde není dostatečná úroveň lékařské péče.

Jediným účinným řešením šedého zákalu je operace, při které dojde k výměně zakalené oční čočky vhodnou čočkou umělou.

Zákrok se ve většině případů provádí pouze v lokálním znecitlivení, což umožňuje operovat i z hlediska celkové anestezie rizikové pacienty (např. ve vysokém věku).

Zároveň při něm lze vyřešit i některé refrakční vady oka (např. krátkozrakost). Až na výjimky není již třeba umělou oční čočku během života měnit.

Nikdy nepodceňujte ani zdánlivě banální zrakové změny!

Z výše uvedeného vyplývá, že i nejzávažnějším očním onemocněním lze částečně předcházet i pouhou úpravou životosprávy. Existuje-li u vás riziko rozvoje některého očního onemocnění, tak i pokud je váš zrak zdánlivě zcela v pořádku, neměli byste podceňovat pravidelné prohlídky u očního lékaře. Závažné poškození zraku mohou zpočátku signalizovat i jenom banální či přechodné obtíže.

Nejčastější oční vady a onemocnění oka. Možná o svých ani nevíte

Navštívit očního lékaře by ale měl jednou za čas každý z nás. Vyšetření totiž může odhalit i závažnější problémy. Lékař může navrhnout rychlé řešení potíží. Preventivní prohlídka 1x za rok je bezplatná. Předepsané brýle sice něco stojí, ale řeší kombinací potíží komplexně. Navíc většinu níže popsaných očních vad již moderní oční chirurgie umí vyřešit také. 

Krátkozrakost (myopie)

Krátkozrakost je velice rozšířená refrakční vada, trpí jí až třetina populace. Jejím hlavním projevem je snížená zraková ostrost do dálky. Většinou souvisí s růstem oka, kdy oko naroste do větší délky nebo má podklad ve zvýšeném zakřivení rohovky nebo čočky.

Diagnostikována bývá často už ve školním věku, ale může se objevit až později, přičemž kolem 25. roku života se růst vady zpravidla zastaví. Krátkozrakost lze řešit brýlemi, kontaktními čočkami nebo operativně.

Brýle a kontaktní čočky vadu pouze korigují, laserová operace však představuje trvalé řešení.

Dle průzkumu tři čtvrtiny krátkozrakých potřebují brýle či čočky denně:

• k řízení vozu
• ke sledování televize či kina
• k práci či ke studiu

Jak říká MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D.: „Právě u pacientů s krátkozrakostí a krátkozrakostí v kombinaci s astigmatismem je s pomocí laserových operací dosahováno nejlepších výsledků. Operace je bezbolestná a pacient v podstatě vidí ihned po operaci.“

Důležitá je však volba kliniky se schopnými operatéry s dlouholetými zkušenostmi a moderním vybavením, které umožňuje provádět i nejnovější metody zákroků.

Dalekozrakost (hypermetropie)

Dalekozrakost se projevuje velmi rozostřeným viděním na blízko a méně rozostřeným viděním na dálku. Oko postižené touto vadou bývá příliš krátké nebo mají optická prostředí menší lomivost, což způsobuje posun myšleného ohniska až za sítnici.

V mládí se nižší vada nemusí vůbec projevit – mladé oko má schopnost zaostřit (akomodovat). Když je ale oko nuceno takto zaostřovat neustále, mohou se objevit bolesti hlavy, očí, přechodně zamlžené vidění, únava a podobně. S přibývajícím věkem se zhoršují akomodační vlastnosti oka a projevují se pak i nižší vady.

Dle průzkumu používají dalekozrací respondenti většinou jen brýle – 66 % z nich; pouze 5 % preferuje výhradně čočky, zbytek zrak koriguje střídáním brýlí a čoček.

„Řešení dalekozrakosti závisí jednak na věku a dále na velikosti dioptrické vady. U mladších pacientů lze nižší dalekozrakost (cca do +3D) úspěšně řešit laserovým zákrokem. U vyšších vad je možné implantovat tzv. fakické nitrooční čočky.

U pacientů v presbyopickém věku (cca po 45. roce) bývá výhodnější provádět refrakční výměnu čočky. Pacienti se tak mohou zbavit zároveň brýlí do dálky i do blízka, a to s trvalým efektem,“ říká primářka oční kliniky LEXUM MUDr.

Silvie Zapletalová.

Pacienti většinou řeší, že se zákrok nepovede nebo že bude bolestivý.

To primářka vyvrací: „Operace je nebolestivá, oči jsou předem důkladně znecitlivělé pomocí účinných anestetických kapek. Rizika jsou vzácná. Může ale dojít např. k infekci, proto je třeba dodržovat pooperační režim – týden kapat antibiotické kapky a cca měsíc se vyhýbat infekčnímu prostředí, jako jsou bazény, koupaliště atd.“

Šedý zákal (katarakta)

Při šedém zákalu je původně čirá oční čočka zakalená, což způsobuje zamlžené nebo neostré vidění. Toto onemocnění je nejčastější příčinou slepoty na světě a týká se především starších lidí – ve skupině nad 65 let má šedý zákal až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Šedý zákal lze vyřešit pouze operativně.

„Pacientovi je do oka mikrochirurgicky implantována umělá nitrooční čočka. Běžně implantovaná tzv. monofokální čočka umožňuje ostré vidění na jednu vzdálenost.

Pokud se pacient chce současně zbavit i refrakční vady a odejít třeba zcela bez brýlí, má možnost zvolit si některou ze speciálních čoček,“ vysvětluje docentka MUDr. Zuzana Hlinomazová, Ph.D.

, lékařská ředitelka sítě očních klinik LEXUM.

Astigmatismus

Astigmatismus se často vyskytuje společně s dalekozrakostí či krátkozrakostí. Je způsoben nepravidelností oka. Rohovka či čočka nemají ideální zakřivení, ale jsou zdeformovány do elipsoidního tvaru. Rozostřené je tak vidění do dálky i do blízka – dle stupně vady.

Nízký astigmatismus si člověk nemusí uvědomovat. Rozpoznat příznaky lze při zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém rozpoznávat drobné detaily. Astigmatismus se velice často řeší laserovou operací, která trvá jen několik málo minut.

Vetchozrakost (presbyopie)

Vetchozrakost není oční vada, ale s věkem přirozený pokles akomodace. Pružnost čočky se postupně zhoršuje a po čtyřicítce se zpravidla dostává na úroveň, kdy míra jejího vyklenutí nepostačuje k ostrému vidění na blízko.

Dalekozrakým lidem se vetchozrakost zpravidla projeví dříve. Lidé, kteří dosud žádnou oční vadou netrpěli, začnou mít problémy se čtením nejprve při zhoršeném světle, nebo při únavě. A nejlépe jsou na tom lidé s vrozenou krátkozrakostí. Těm někdy stačí jen odložit své brýle na dálku.

I vetchozrakost lze řešit operativně.

„U tohoto typu vady je vhodné zvažovat spíše refrakční výměnu čoček, laserová operace je vhodná jen v některých případech,“ doplňuje MUDr. Jakub Ventruba.

Více informací na www.ocividnejinapece.cz

Oční vady a onemocnění

V Očním centru Praha nabízíme komplexní oftalmologickou péči zahrnující vyšetření refrakčních vad a dále se specializujeme na léčbu sítnice, zeleného zákalu a věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Disponujeme všemi moderními přístroji nezbytnými pro moderní diagnostiku očních chorob.

Refrakční vady oka

Jedná se o dioptrické vady oka, které způsobují zhoršené vidění na blízko či na dálku.

Mezi základní refrakční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a stařecká vetchozrakost neboli presbyopie.

Všechny tyto refrakční vady se řeší dioprickou korekcí brýlemi, případně kontaktními čočkami. Alternativou pak jsou laserové a nitrooční operace zbavujících závislosti na brýlích.

Dalekozrakost 

Dalekozrakost (odborně nazývaná hypermetropie či hyperopie) způsobuje špatné vidění na krátké vzdálenosti. U dalekozrakosti dochází k tomu, že je oko tzv. krátké a procházející paprsky se protínají až za sítnicí, takže na sítnici se promítá neostrý rozmazaný obraz. Výše vady se vyjadřuje v dioptriích se znaménkem plus.

Krátkozrakost 

Krátkozrakost (odborně nazývaná myopie) způsobuje špatné vidění na dlouhé vzdálenosti. U krátkozrakosti dochází k tomu, že je oko tzv.

dlouhé a procházející paprsky se protínají již před sítnicí, takže na sítnici se promítá neostrý rozmazaný obraz.

Krátkozrakost může být způsobena i větší optickou mohutností čočky nebo rohovky, velkým zakřivením oční čočky, případně kombinací více faktorů. Výše vady se vyjadřuje v dioptriích se znaménkem mínus.

Astigmatismus

Astigmatismus snižuje zrakovou ostrost a to na všechny vzdálenosti. Jedná se o tzv. cylindrickou oční vadu, která je způsobena nepravidelným zakřivením rohovky, vzácněji i zakřivením oční čočky.

Zakřivení je místo kulovitého tvaru spíše elipsoidní a světlo se proto lomí v místech s větším či menším zakřivením různě, což způsobuje, že se paprsky na sítnici nesetkávají a vidění je rozostřené, pokřivené a zdeformované.

Často se objevuje současně s dalekozrakostí nebo krátkozrakostí.

Vetchozrakost – špatné vidění do blízka ve stáří

Vetchozrakost nebo také věkem podmíněná ztráta akomodace (odborně nazývaná presbyopie) způsobuje špatné vidění na blízko – na čtení. Důvodem je, že stárnutím začne lidské oko ztrácet schopnost akomodovat neboli zaostřovat na blízkou vzdálenost. Objevuje se kolem 45. roku života a vyhnout se jí bohužel nelze. 

Další oční onemocnění

Mezi časté oční onemocnění, které se objevují spíše ve vyšším věku (mohou ale i dříve), patří šedý zákal, zelený zákal  neboli glaukom, věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a diabetická retinopatie. 

Šedý zákal

Šedý zákal (odborně nazývaná katarakta) je oční onemocnění, které vzniká nejčastěji v důsledku stárnutí lidské oční čočky – většinou postihuje osoby ve věku 60 až 75 let.

Při šedém zákalu dochází k zakalení čiré lidské oční čočky a to pak brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a člověk si tak připadá, jako by viděl přes mlhu. Šedý zákal nelze odstranit nijak jinak než operací a neexistuje jiný způsob jeho léčby.

V Očním centru Praha se na operace šedého zákalu specializujeme a provedli jsme již více než 60 000 úspěšných operací.

Zelený zákal

Zelený zákal (odborně nazývaný glaukom) patří k častým očním onemocněním, které je však velmi závažné, neboť je druhou nejčastější příčinou slepoty a často bývá nazýván jako „tichý zloděj zraku”. Důvodem je, že při zeleném zákalu dochází k postupné degeneraci a odumírání zrakového nervu, avšak pacient žádné příznaky nepociťuje.

Odhalit se včas dá jen při lékařském vyšetření, proto je důležité po 40. roce života podstupovat pravidelné vyšetření zraku. V Očním centru Praha mám eglaukomovou poradnu. K diagnostice používáme optickou koherentní tomografii (tzv. vyšetření OCT angiografie neboli CT sítnice).

Nově nabízíme nejmodernější léčbu redukce nitroočního tlaku pomocí speciálního laseru, která je vhodná právě pro pacienty se zeleným zákalem.

Keratokonus

Keratokonus je onemocnění oční rohovky, při kterém dochází k její deformaci a pomalému, ale trvalému ztenčení a nesprávnému vyklenutí (připomíná kužel vyčnívající vpřed).

Změna rohovky má za následek výrazné zhoršení vidění.

 V Očním centru Praha nově nabízíme léčbu keratokonu pomocí moderní metody zpevňování oční rohovky – Collagen Cross Linking (CXL, CCL), která pomáhá zastavit a stabilizovat toto onemocnění.  

Onemocnění sítnice a sklivce 

Mezi nejčastější onemocnění sítnice patří věkem podmíněná makulární degenerace, diabetická retinopatie, onemocnění makuly, odchlípení sítnice a veškeré degenerativní změny na sítnici. V Očním centru Praha máme specializované centrum pro léčbu sítnice (tzv. vitreoretinální centrum).

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD)

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) patří k nejzávažnějším onemocněním sítnice a je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku až slepoty u starších lidí. Při makulární degeneraci dochází k postižení tzv.

žluté skvrny (centrální části oční sítnice). Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách – suchá a vlhká, přičemž „vlhká“ forma postupuje velmi rychle a dokáže zničit zrak během několika týdnů či měsíců.

Nejprve postihuje jen jedno oko, v druhém oku se však onemocnění projeví během několika dalších let. Makulární degeneraci nelze bohužel zcela vyléčit (tj. nelze zcela obnovit zrakové funkce a normální vidění), ale onemocnění lze účinně zbrzdit a zastavit další vývoj nemoci.

Předpokladem ale je včasné odhalení nemoci, proto je důležité po 50. roce života podstupovat pravidelné vyšetření zraku.

Diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie je závažné onemocnění cév oční sítnice v důsledku špatně léčené cukrovky a ve vyspělých zemích je nejčastější příčinou slepoty u diabetiků.

Vysoká hladina cukru v krvi způsobuje ucpání a poškození drobných cév, kterými je sítnice protkána, a dochází tak k poruše prokrvení sítnice. Při další formě diabetické retinopatie cévy v sítnici tzv.

„netěsní“, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice. Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. 

Sklivcové zákaly

Sklivcové zákaly jsou drobné částečky, které mohou vznikat individuálně v každém věku degenerací sklivce. Rosolovitá hmota sklivce se poté přeměňuje na různé útvary, které mohou velmi znepříjemňovat vidění a překážet v zorném poli. V Očním centru Praha nově nabízíme laserovou léčbu sklivcových zákalů.

Rozmazané vidění: nejčastější příčiny a možnosti léčby

Rozmazané vidění je ztráta ostrosti zraku, kdy se jednotlivé předměty jeví jako rozostřené a zamlžené. Nejčastější příčinou rozmazaného vidění jsou refrakční oční vady, jako například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatizmus a vetchozrakost (presbyopie).

• Rozmazané vidění ale může být také známkou závažnějšího problému, včetně některých život ohrožujících neurologických onemocnění nebo chorob, které mohou způsobit trvalou ztrátu zraku.
• Rozmazané vidění se může objevit také po některých očních operacích, při kterých se užívají oční kapky na znecitlivění operovaného oka a/nebo roztažení zornice (například po laserových operacích očí mívají pacienti nějakou dobu rozmazané vidění, ale tento stav většinou rychle a bez léčby odezní sám od sebe).
• Ve většině případů postihuje rozmazané vidění obě oči, nicméně někteří lidé mohou mít rozmazané vidění jen na jednom oku.

S rozmazaným viděním souvisí také zamlžené vidění, kdy pacient vidí jednotlivé předměty jako v mlze nebo mléku. Zamlžené vidění bývá většinou známkou nějakého onemocnění, jako je například šedý zákal.

Rozmazané nebo zamlžené vidění mohou být známkou závažného problému, a to zejména v případě, pokud se vyskytnou náhle, z plného zdraví (pacient například večer vidí normálně a ráno má zamlžené vidění a/nebo se rozmazané vidění objeví z ničeho nic).

V případě, že zaznamenáte rozmazané či zamlžené vidění nebo se objeví jakékoli jiné potíže (například zdvojené vidění, zúžení zorného pole, apod.), je nutné co nejrychleji vyhledat očního lékaře a nechat si oči důkladně a pečlivě vyšetřit.

Příčiny a léčba rozmazaného vidění

Příčin rozmazaného nebo zamlženého vidění je celá řada a lze je rozdělit na méně závažné a závažné.

Mezi nejčastější méně závažné příčiny rozmazaného vidění, mimo jiné, patří:

Krátkozrakost (myopie)

Mezi příznaky myopie patří rozmazané vidění na jednom nebo obou očích, bolesti hlavy, mhouření a zvýšené namáhání očí a někdy také šilhání. Myopie je nejčastější refrakční vadou a vzdálené předměty krátkozraké oko vnímá jako neostré a rozmazané.

Léčba

Léčba krátkozrakosti spočívá v korekci vady kontaktními čočkami, brýlemi (v tomto případě se nejčastěji užívají dvojduté čočky označované jako rozptylky) a/nebo v laserové operaci očí (například LASIK).

Dalekozrakost (hyperopie)

Při hyperopii vnímá dalekozraké oko blízké předměty rozmazaně, což kromě rozmazaného vidění způsobuje nadměrné namáhání očí a únavu. V případě těžké dalekozrakosti se někdy mohou zdát rozmazané i vzdálené předměty.

Léčba

Stejně jako u krátkozrakosti, i dalekozrakost se koriguje brýlemi, kontaktními čočkami (v tomto případě s používají dvojvypuklé čočky označované jako spojky) a/nebo laserovou operací očí.

Astigmatizmus

V případě, že se vám zdají rozmazané jak blízké tak vzdálené předměty, může to být známkou astigmatizmu. Jedná se o refrakční vadu způsobenou nejčastěji nepravidelným tvarem (zakřivením) rohovky.

1. Lidé s astigmatizmem nedokážou správně zaostřit do jednoho místa na sítnici, což vede k rozmazanému a neostrému vidění.
2. Léčba
3. Stejně jako ostatní refrakční vady i astigmatizmus se léčí korekčními metodami, a to brýlemi a kontaktními čočkami (nejčastěji se používají takzvanécylindrické čočky) a/nebo laserovou operací.

Vetchozrakost (presbyopie)

S věkem dochází k postupnému zhoršování zrakové ostrosti. Pokud je vám 40 a začínáte při čtení textové zprávy, jídelního lístku v restauraci nebo jiných textů psaných drobným písmem vidět rozmazaně a neostře, může se jednat o presbyopii neboli vetchozrakost, což je fyziologické (normální) zhoršení zraku ve „vyšším“ věku.

• I když jsou příznaky vetchozrakosti stejné jako příznaky dalekozrakosti (tedy rozmazané vidění na blízko a zvýšená námaha očí při čtení) je presbyopie způsobená věkem podmíněným zhoršením schopnosti zaostřit na blízké předměty z důvodu „ztvrdnutí“ oční čočky.
• Léčba
• Možností léčby presbyopie je celá řada, od progresivních čoček (multifokální čočky), přes brýle načtení až po operace, mezi které patří implantace rohovkových prstenců, konduktivní keratoplastika nebo metoda LASIK monovision.
• Někteří lékaři a oční optici u brýlí doporučují opatřit skla antireflexní vrstvou nebo používat brýle s fotochromatickými skly (fotochromatické brýle), které pomáhají zkvalitnit vidění a brání nežádoucímu oslnění.

Syndrom suchého oka

Syndrom suchého oka způsobuje celou řadu potíží, jako jsou například zčervenání oka, zvýšená citlivost na světlo, pocity řezání a pálení v oku a samozřejmě i rozmazané vidění. I když umělé slzy (lubrikační oční kapky) pacientům přináší úlevu, těžké případy syndromu suchého oka vyžadují užívání léků a ucpávky slzných kanálků.

Slzení oka

Příčin slzení očí je celá řada, od infekčních onemocnění, přes ucpání nebo zúžení odvodných slzných cest až po nadměrnou tvorbu slz. Jedním z příznaků tohoto problému může být i rozmazané vidění, protože přes oči plné slz má pacient pocit zamlženého či rozostřeného vidění.

Těhotenství

Rozmazané a někdy i dvojité vidění (diplopie) poměrně běžně trápí těhotné ženy. Důvodem je skutečnost, že vlivem hormonálních změn v těhotenství dochází ke změně tvaru a tloušťky rohovky, což vede k rozostření zraku.

Stejně tak těhotné ženy často trpí na syndrom suchého oka, který je rovněž jednou z příčin rozmazaného vidění.

Pokud se v průběhu těhotenství vyskytnout jakékoli změny kvality zraku, je nutné informovat svého lékaře. I když rozmazané vidění v těhotenství nemusí být známkou ničeho závažného, může se jednat o příznak gestačního diabetu (těhotenské cukrovky) nebo vysokého krevního tlaku (a počínající preeklampsie).

Oční migréna nebo migrenózní bolesti hlavy

Mezi příznaky oční migrény nebo migrenózních bolestí hlavy, mimo jiné, patří rozmazané vidění, světelné záblesky nebo aura. I když tyto příznaky časem většinou odezní bez jakékoli léčby, dokáže oční migréna či migrenózní bolesti hlavy pacienty pěkně potrápit.

Mžitky před očima

Jako mžitky před očima označujeme drobné skvrny, tečky, saze a další drobné „předměty“, které plavou v zorném poli. Jedním z příznaků tohoto problému je i rozmazané vidění.

Mžitky před očima vznikají z důvodu postupného odlupování sklivce uvnitř oka s přibývajícím věkem, což vede k tomu, že drobné kousky sklivce plavou v zorném poli a hází stíny na sítnici, které člověk vnímá jako mžitky před očima.

Ve většině případů nejsou občasné mžitky před očima nic závažného, ale pokud se objeví náhle, ve větším množství a/nebo opakovaně, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, protože by se mohlo jednat o odchlípnutí sítnice.

Rozmazané vidění po laserové operaci LASIK a dalších očních operacích

Bezprostředně po laserové operaci LASIK a dalších operacích refrakčních vad může pacient zaznamenat rozmazané vidění. Zraková ostrost se obvykle do několika dní upraví, nicméně než se zrak po operaci stabilizuje úplně může trvat i několik týdnů.

Oční kapky a léky

1. Některé druhy očních kapek, zejména pak oční kapky, které obsahují konzervační látky, mohou způsobit podráždění oka a rozmazané vidění.

2. Stejně tak některé léky, jako jsou například léky na alergii (antihistaminika) mohou mít nežádoucí účinky v podobě syndromu suchého oka a rozmazaného vidění.

3. Pokud máte podezření, že by za rozmazaným viděním mohly být nežádoucí účinky léků nebo oční kapky, informujte o tom svého lékaře a požádejte ho o doporučení alternativních léků, které tyto problémy nezpůsobují.

Nesprávné nošení kontaktních čoček

Dlouhodobé nošení jednorázových kontaktních čoček bez výměny po každém použití nebo nedostatečná hygiena kontaktních čoček může narušit tvorbu slzného filmu na oku, což vede k rozmazanému vidění a navíc to zvyšuje riziko očních infekcí.

Mezi závažné příčiny rozmazaného vidění, mimo jiné, patří:

Makulární díra

V případě, že vám je více než 60 let a náhle se objeví rozmazané vidění na jednom oku, může se jednat o makulární díru (otvor ve střední části sítnice).

Infekční onemocnění očí a očních adnex

Rozmazané vidění se také může objevit u dalších onemocnění očí, jako jsou odchlípení sítnice, herpetické oční infekce (včetně pásového oparu), záněty víček, živnatky, záněty mazových žlázek na očním víčku (včetně ječného nebo vlčího zrna) a záněty zrakového nervu (optická neuritida – často se vyskytuje u pacientů s roztroušenou sklerózou).

Některá onemocnění očí mohou způsobit trvalou ztrátu zraku, takže pokud zaznamenáte jakékoli zhoršení zraku, včetně rozmazaného, rozostřeného, zamlženého nebo dvojitého vidění, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Šedý zákal

Pokud zaznamenáte změny zraku, projevující se rozmazaným a zamlženým viděním, které se postupně zhoršuje, může to být známkou šedého zákalu.

Neléčený šedý zákal (katarakta) se postupně stále zhoršuje a může vést až k úplnému oslepnutí, které naštěstí bývá dočasné a většinou se pacientovi podaří zrak obnovit po úspěšné náhradě oční čočky.

Zelený zákal (glaukom)

Zelený zákal je onemocnění způsobené progresivní degenerací zrakového nervu, které může vést až k úplnému oslepnutí. Mezi jeho příznaky patří tunelové nebo rozmazané vidění.

Věkem podmíněná makulární degenerace

Rozmazané vidění a zhoršení vnímání obrysů předmětů (rovné tvary a čáry se zdají zakřivené nebo zvlněné) mohou být známkou věkem podmíněné makulární degenerace, která je nejčastější příčinou slepoty u starších lidí.

Diabetická retinopatie

Jednou z častých komplikací diabetu je takzvaná diabetická retinopatie, která se, mimo jiné, projevuje rozmazaným viděním. Jedná se o závažné onemocnění, které poškozuje sítnici oka a může způsobit až trvalou ztrátu zraku.

Cévní mozková příhoda a/nebo krvácení do mozku

Rozmazané vidění, často ve spojení s diplopií (dvojitým viděním) a dalšími příznaky, jako je setřelá nebo nesrozumitelná řeč, oslabení končetin na polovině těla a/nebo pokles ústního koutku či očního víčka na jedné straně obličeje, mohou být známkou závažného a život ohrožujícího onemocnění, jako je cévní mozková příhoda nebo krvácení do mozku.

Roztroušená skleróza

Rozmazané vidění (často spolu s dvojitým viděním a optickou neuritidou), může být časnou známkou roztroušené sklerózy.

Arteriální hypertenze

Vysoký krevní tlak škodí nejen našemu srdci, ale poškozuje také drobné tepny v sítnici, což se může projevit jako rozmazané vidění. Neléčená hypertenze může vést až k závažnému trvalému poškození sítnice a ztrátě zraku a/nebo jiným život ohrožujícím stavům, jako je infarkt myokardu a/nebo cévní mozková příhoda.

Kdy vyhledat lékaře a co si z článku odnést?

Pokud máte pocit, že občas vidíte rozmazaně nebo neostře a tento stav sám od sebe odezní a nezhoršuje se, většinou se jedná o únavu očí nebo reakci na nadměrnému vystavování se slunečnímu záření (oslnění).

Nicméně pokud rozmazané vidění vznikne náhle (na jednom či obou očích), váš stav se nelepší a objeví se další příznaky, jako jsou zamlžené, tunelové či dvojité vidění, pokles ústního koutku nebo očního víčka na jedné straně obličeje, oslabení nebo nemožnost hýbat končetinami na jedné polovině těla, ztrátou schopnosti mluvit nebo rozumět mluvenému slovu (včetně náhle vzniklého mumlání nebo drmolení, apod.), je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Jak včas rozpoznat oční vady a nemoci

Nevidíte ostře do dálky při jízdě autem nebo se vám rozplývají písmenka v novinách při čtení? Bolí vás často hlava, pálí oči, máte pocit sucha nebo písku v očích? Nemáte chuť si po dlouhém dni v práci večer číst? Nemůžete rychle navléknout nit do jehly?

S velkou pravděpodobností je to proto, že na náš zrak je v naší elektronické době kladen velký nápor a my jeho potřeby často opomíjíme, přestože nám slouží 2/3 dne a dodává nám až 85 % informací potřebných k našemu životu. Může to ale také způsobovat oční vada nebo nemoc.

Základním krokem pro to, aby naše oči byly „spokojené“ je pravidelná péče (správná životospráva, pravidelný pohyb, dostatečný odpočinek a spánek, lidé pracující hodně na počítačích mohou využívat různá oční relaxační cvičení a pravidelná střídání pohledových vzdáleností). Mezi tyto základní kroky patří samozřejmě také pravidelné oční prohlídky u vašeho očního specialisty. Pokud se v rodinné anamnéze vyskytují termíny jako např. šedý a zelený zákal, cukrovka, vysoký krevní tlak, makulární degenerace apod. je potřeba zraku věnovat zvýšenou pozornost. V tomto případě je návštěva očního lékaře nezbytná. Vše, co se týká ostrého vidění na jednotlivé vzdálenosti, poradenství pro výběr vhodných brýlových nebo kontaktních čoček s vámi v pohodlí oční optiky probere „váš“ oční optik a optometrista.

A jak včas odhalit, že se „něco“ děje?

U ostrosti vidění je to věc poměrně snadná. Pokud nevidíte při sledování televize ostře, musíte doostřovat obraz mhouřením očí, večer v autě máte pocit diskomfortu vidění, rozmazávají se vám písmena při prezentacích nebo jen nerozeznáváte tváře lidí a to bez ohledu na váš věk, je potřeba navštívit optometristu.

Pracujete denně více hodin na počítači a máte „unavené“ oči? Zde je možnost, že máte jen slabou oční vadu a vhodnou brýlovou korekcí se vše upraví. (Existují i speciální brýlové čočky s vrstvou pro odfiltrování škodlivého modrého záření z elektronických obrazovek).

Pokud je vám okolo 40 let a máte už „krátké“ ruce na čtení textu, i zde je na místě konzultace u optometristy.

Jestliže správná brýlová korekce nepomůže k optimální zrakové pohodě, je zde bohužel i možnost nějakého vážnějšího očního onemocnění.

Mezi nejčastější patří:

Šedý zákal (katarakta), který se vyskytuje především ve vyšším věku, ale jsou známé případy i u mladých lidí a dětí.

Při něm dochází k zakalení oční čočky v různém rozsahu a různou intenzitou, pacient má pocit, že se dívá přes zamlžené sklo. Zde není jiná forma léčení než operativní nahrazení zakalené čočky čočkou umělou.

Zelený zákal (glaukom) je onemocnění, při kterém dochází k postupné degeneraci a odumírání zrakového nervu, což se projevuje ztrátou periferního vidění a bez léčby vede až ke slepotě.

Přesný mechanismus vzniku glaukomu není ještě zcela přesně znám, ale hlavními příčinami jsou vysoký nitrooční tlak a zhoršené prokrvení zrakového nervu. Při vzniku tohoto onemocnění hraje důležitou roli dědičnost.

Glaukom úplně vyléčit nelze, cílem léčby je snížit nitrooční tlak na hodnoty zabraňující dalšímu poškozování zrakového nervu aplikací kapek nebo kombinací několika druhů kapek, v krajním případě mikrochirurgickým zákrokem.

VPDM (Věkem podmíněná makulární degenerace) je onemocnění očí, u kterého výskyt narůstá s věkem a rizikové faktory jsou věk přes 50 let, vysoký krevní tlak, obezita. Častěji se vyskytuje u žen.

Při VPMD je postižena makula (žlutá skvrna), která se nachází v centru sítnice a umožňuje ostré centrální vidění. Při časném stádiu onemocnění může mít pacient zamlžené vidění anebo vidí věci zdeformované.

Jednoduchým a účinným testem pomocí Amslerovy mřížky zjistíme i drobné deformity (pomůcku obdržíte u očního lékaře). VPDM má často velmi rychlý nástup, a proto včasné odhalení velmi napomůže dalšímu léčení.

Diabetická retinopatie (DR) je označení patologických změn sítnice a jejích cév, které způsobuje trvale zvýšená hladina cukru v krvi (pacienti trpící cukrovkou).

Postižení se projevuje vznikem malých výchlipek na cévách sítnice i drobnými krváceními do sítnice, novotvorbou cév, ale i zmnožením vaziva v oku vedoucí až k případné slepotě.

Příznaky onemocnění nejsou zpočátku žádné, nemoc probíhá bezbolestně a dlouho bez známek zhoršeného vidění, přestože již mohou být značné změny na sítnici oka. Dobrá metabolická kompenzace cukrovky a stabilizace krevního tlaku jsou základními předpoklady úspěšné léčby.

Důležité je s léčbou začít včas, zmírňovat působení známých rizikových faktorů (nadváha, vysoký krevní tlak, kouření a nadměrná konzumace alkoholu) a chodit na pravidelné oční prohlídky.

Bohužel pro nás probíhají všechny tyto oční nemoci bezbolestně, začínají pozvolna a jsou proto často zaměňovány za špatnou ostrost vidění. Většinu z nich je schopen při preventivních prohlídkách odhalit pouze oční lékař.

A PROTO:
Starejte se o svoje oči, choďte pravidelně na preventivní prohlídky k očnímu lékaři, noste brýle přesně vyměřené svým optometristou. Jen tak společně dosáhneme zrakové pohody a zdraví vašich očí.

Komentáře

Publikováno: 30.10.2017

Nejběžnější oční infekce: zánět spojivek, ječné zrno, zánět očních víček atd

Jakmile nás začnou svědět, pálit nebo nám zčervenají oči, není to nic příjemného. Oční infekce, mezi které se řadí např.

zánět spojivek, ječné zrno a zánět očních víček, jsou častější, než si myslíte, a mívají celou řadu příčin.

LEPŠÍ VIDĚNÍ vysvětluje: Jaké jsou nejběžnější oční infekce? Jak infekce vzniká? Co způsobuje infekce, jaká léčba je k dispozici a jak infekcím nejlépe předcházet?

Oční infekce lze rychle léčit, je-li použita správná léčba. Vzhledem k tomu, že naše oči a obličej patří mezi nejcitlivější místa, mohou nám i sebemenší příznaky oční infekce – např. svědění či pálení – pořádně znepříjemnit život. Dobrou zprávou je, že nejběžnějším očním infekcím lze velmi snadno předcházet. A my vám povíme jak.

Mezi příznaky zánětu spojivek patří zarudlé oči, pálení očí, svědění, nateklé spojivky, pocit tlaku v očích, přecitlivělost na světlo a/nebo oční víčka slepená sekrecí.

Zánět spojivek způsobují bakterie (chlamydie, haemophilus influenzae, pneumokok, gonokok, stafylokok), viry (herpes, adenovirus, spalničky, zarděnky a plané neštovice), paraziti (larvy mušek, červi), alergie (rinokonjunktivitida, senná rýma) a externí stimuly. Mezi neinfekční příčiny patří leptavé látky, zranění, cizí tělesa v očích, kouř, UV světlo, prach nebo průvan. Zánět spojivek může způsobit také onemocnění zasahující slzné kanálky. Zánět spojivek patří mezi nejčastější oční infekce vůbec.

Léčba se liší podle příčiny zánětu spojivek. Rozlišuje se bakteriální, virový a alergický zánět spojivek. Dokud infekce neodezní, nedoporučuje se nosit kontaktní čočky.

• Bakteriální zánět spojivek:  Méně závažné případy bakteriálních zánětů spojivek obvykle nevyžadují léčbu a odezní samy. Proces hojení je možné urychlit antibiotickými očními kapkami nebo gely na předpis. Vážné případy zánětu spojivek jsou léčeny antibiotiky.
• Virový zánět spojivek:  Virový zánět spojivek obvykle nelze bez správného léku vyléčit. Příznaky je možné zmírnit studenými obklady a umělými slzami. Pokud je infekce způsobena herpesem, je možné předepsat aciklovir.
• Alergický zánět spojivek: V případě alergického zánětu spojivek je nejprve nutné určit alergen. Teprve potom je možné zahájit léčbu pomocí tzv. stabilizátorů mastocytů a antihistaminik, které imunitnímu systému pacienta pomáhají bojovat s alergeny. Pro zmírnění příznaků je možné předepsat dekongestivní oční kapky s obsahem kortizonu či umělé slzy. Pomoci mohou také studené obklady.

Virovému a bakteriálnímu zánětu spojivek prakticky nelze nijak předcházet. Jestliže je zánět spojivek aktivován externími podněty (kouř, vítr, UV záření), nejlepší radou je vyhýbat se jim. Snažte se nosit sportovní brýle chránící zrak nebo sluneční brýle.

Lidé s ječným zrnem si stěžují na bolest a tlak v postižené oblasti. Ječné zrno může postihnout horní i spodní víčka bez ohledu na to, která žláza byla infikována.

Rozlišujeme mezi vnitřním a vnějším ječným zrnem: vnitřní ječné zrno (Hordeolum internum) se nachází na vnitřní straně víčka. I když je často neviditelné, způsobuje zarudnutí a otok očního víčka.

Vnější ječné zrno (Hordeolum externum) lze naopak jasně vidět.

Ječné zrno je zánět provázený hnisáním žláz očního víčka. Způsobuje jej bakteriální infekce (obvykle stafylokok a ve vzácnějších případech streptokok typu A). Ohraničený hnisavý zánět (absces) má tvar malého zrníčka, proto tedy ječné zrno a v latině hordeum, což v překladu znamená „ječmen“.

Tohle infekční onemocnění může mít celou řadu příčin, např. nedostatečnou hygienu. Ječné zrno mohou přivodit také různé rizikové faktory. Například cukrovka nebo oslabený imunitní systém. V obou případech žlázy očního víčka nefungují, jak by měly, a umožňují tak rychlejší množení bakterií.

Pacienti by si měli zapamatovat, že se ječné zrno nemají snažit vymáčknout. Díky hnisu by se totiž infekce rozšířila. Ječné zrno se obvykle ztratí samo a nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu. Procesu hojení může pomoci ozáření tepelnou lampou, antiseptické oční gely a antibiotické oční kapky. Pokud se ječné zrno po několika dnech nezmenší, budete muset navštívit očního lékaře.

Ječné zrno je infekce bakteriálního původu. Riziko infekce tedy může snížit dobrá hygiena a péče o oči. Jinými slovy si pravidelně myjte ruce, zejména než se budete dotýkat očí. Dalším rizikovým faktorem je oslabená imunita. Obecně lze ječnému zrnu předcházet zdravým životním stylem, např. vyváženou stravou a pravidelným cvičením.

Infekci očních víček obvykle poznáme podle zarudlých, na povrchu ztvrdlých, svědivých a/nebo pálících očních víček. Mezi možné příznaky blefaritidy dále patří pocit, že v oku máte cizí těleso, lesknoucí se okraje očních víček, šupinky u kořínků řas a vypadávající nebo slepené řasy.

Infekce očních víček způsobuje zablokování mazových žláz uvnitř očních víček. To může způsobit podráždění, infekce nebo přebytečná produkce maziva. Výše zmíněné mazové žlázy nacházející se pod řasami vypouští mazivo, které je při každém mrknutí rozprostřeno po očích a očním víčkům umožňuje bezproblémové klouzání přes oko.

Pokud je tohoto maziva vytvářeno příliš, dojde k slepení těchto žláz. Oční lékaři to nazývají neinfekční zánět očních víček, resp. seborea. Infekci očních víček obvykle způsobuje několik faktorů. Proces, při kterém se vyskytne infekce očních víček a seborea zároveň s infekcí stafylokokem a suchýma očima (Sicca syndrom), lékaři nazývají „syndrom trojitého S“.

Blefaritidu může vyvolat také prach, kouř a průvan.

Infekce je diagnostikována vyšetřením vnitřní strany očního víčka, rohovky nebo provedením stěru z okraje očního víčka. Oční lékař pak běžně předepíše antibiotický gel nebo tablety. Pokud dojde k poškození slzného filmu, doporučuje se předpis slzné náhražky (např. očních kapek).

Proces hojení mohou pacienti urychlit kvalitnější péči při čištění svých očních víček. Oči denně obkládejte teplými, vlhkými obklady po dobu 10 minut, které pomohou rozpustit sekret tvořící se ve žlázách. Poté použijte vatovou tyčinku, kterou ve směru k řasám setřete zkapalněnou hmotu.

Infekci očních víček můžete udržet v šachu vyvarováním se externím podnětům, které ji způsobují. Mezi tyto podněty patří prach a kouř a také další nečistoty přenášené vzduchem. Akutní blefartitidě je možné předejít také vyhýbáním se průvanům. Trpíte-li chronickou infekcí očních víček, s příznaky můžete bojovat každodenním čištěním svých očních víček.

Příznaky zánětu rohovky se liší podle příčiny a místa původu. Vzhledem k tomu, že je často zanícená také spojivka (zánět spojivek), lidé se zánětem rohovky často trpí na zarudlé oči, nadměrné slzení, ze kterých je vylučována vodnatá nebo hnis připomínající látka. U normální rohovky se infekce běžně drží na povrchu rohovky.

V případě povrchové infekce se jemně zamlží pouze vnější vrstva (epitel) rohovky. Pokud však dojde i k zanícení rohovkové vrstvy pod ní (stroma), např. v důsledku poranění, vede to k výraznému zamlžení v podobě bílé skvrny. Pokud se zanítí nejvnitřnější vrstva (endotel), rohovka může natéct.

Keratitida často způsobuje intenzivní bolest a vážně oslabuje zrak.

Hlavní příčinou je bakteriální infekce, např. nesprávná péče o kontaktní čočky. Mezi typické bakterie se řadí pneumokok, stafylokok a streptokok. Riziko bakteriálního zánětu rohovky zvyšují onemocnění jako cukrovka nebo oslabený imunitní systém. Zánět mohou vyvolat také viry.

Mezi nejběžnější viry patří adenovirus, herpes simplex a plané neštovice (varicella zoster). Velmi zřídka záněty rohovky způsobují také houby (candida albicans). Patogeny si cestu do očí často najdou prostřednictvím cizích těles nebo kontaminované vody, např. vody na koupališti nebo produktů určených na péči o kontaktní čočky.

Mezi neinfekční spouštěče se řadí mechanická dráždidla (zranění, kontaktní čočky, oční víčka a další cizí tělesa), závislost na alkoholu, příliš mnoho hodin práce u počítače a nekvalitní slzný film. Pokud slzné kanálky neprodukují dostatek slz nebo slzný film nedosahuje dostatečné kvality, může to způsobit chronicky suché oči a zdrsnění povrchu rohovky.

Tento stav mohou dále zhoršit deformity očního víčka, které způsobí nesprávné rozprostření slzného filmu po povrchu oka.

Způsobů léčby je hned několik a odvíjí se od příčiny zánětu rohovky.

• Bakteriální zánět: Bakteriální zánět rohovky lze účinně léčit antibiotickými očními kapkami. Kapky omezí šíření patogenu a poskytnou rychlou úlevu. 
• Virový zánět: Virové záněty se obvykle léčí očním krémem a tabletami. Mnoho očních lékařů volí aciklovir, který se používá k léčbě planých neštovic a oparů.
• Chronicky suché oči: Pacientům jsou obvykle podávány speciální oční kapky, které stabilizují slzný film a oči udrží vlhké.

Mezi nejběžnější příčiny bakteriálního zánětu rohovky patří špatná hygiena při nasazování, vytahování nebo skladování kontaktních čoček. Nositelé kontaktních čoček tedy mohou bakteriální keratitidě předcházet náležitou péčí o své kontaktní čočky. Náležitá péče o kontaktní čočky zahrnuje:

• Nošení kontaktních čoček pouze po dobu doporučenou výrobcem
• Dodržování pokynů uvedených na čisticích roztocích
• Pravidelná výměna nádobky na kontaktní čočky
• Pečlivé umývání rukou mýdlem, než se kontaktních čoček dotknete
• Opětovné očištění kontaktních čoček, pokud byly v čisticím roztoku déle než týden
• Čisticí roztok nikdy nepoužívejte víckrát než jednou

Spustit kontrolu zraku nyní!

Mezi příznaky zánětu duhovky patří zarudlé oči, nadměrné slzení, oslnění, zamlžené vidění a bolest při tlaku na oči. Pacienti si často stěžují, že vidí chmýří, šupinky nebo šmouhy.

Zánět duhovky je souhrnný název pro celou řadu onemocnění postihujících vnitřní oko a způsobujících zánět částí uvey. Příčin zánětu duhovky je tolik, že by bylo nemožné je tady všechny podrobně popsat. Oční lékaři rozlišují mezi předním (anteriorním), středním (intermediárním) a zadním (posteriorním) zánětem uvey.

Podle typu zánětu duhovky existuje široká škála možností léčby. Léčba zánětu duhovky se zaměřuje na zánět v oku, čímž dochází k omezení příznaků. Tady přichází na řadu oční kapky používané na rozšíření zornic (např. atropin, skopolamin a tropikamid) obsahující protizánětlivé látky. Jestliže zánět duhovky způsobila infekce, pomoci mohou antibiotika nebo antivirotika.

Zánětu duhovky momentálně nelze nijak předcházet.

Příznaky infekce jsou určovány na základě jejich příčiny. Vzhledem k tomu, že příčin oční infekce je tolik, neexistují žádné standardní příznaky. U mnoha očních infekcí nicméně pacienti trpí zanícením spojivek, pocitem pálení očí různé intenzity a vodnatým, slizkým či hnisavým výtokem z očí. Bakteriální infekce často způsobují zarudnutí očí, zatímco virové infekce zrůžovění očí.

Oční infekce způsobují viry, bakterie, paraziti nebo houby. Oční infekce mohou způsobovat také alergie. Nejběžnější oční infekce způsobují viry, které se obvykle projevují na vnitřní straně očního víčka nebo na povrchu oka. Vůbec nejčastěji oční infekce způsobuje histoplazmóza a herpes a dále také pohlavně přenosné choroby jako chlamydie a kapavka.

Infekce se léči podle toho, co jí způsobilo. Podle vážnosti je možné oční infekce léčit antibiotiky nebo očními kapkami. Tato možnost léčby je zvažována, pokud se příznaky do tří dnů nevytratí.

Bakteriální a mnoho virových infekcí oka se obvykle ztratí bez nutnosti léčby. Pacientům trpícím akutními příznaky obvykle uleví ochlazování očí. Příznaky mohou omezit volně prodejné přípravky.

Pokud pacient zažívá alergickou oční infekci, alergii je možné léčit antihistaminiky, která výrazně sníží alergické reakce, jako je svědění či kýchaní.

Oční infekce jsou obvykle způsobeny kontaktem špinavých rukou s očima. Nejefektivnější prevencí je v tomto případě správná hygiena. Pokud se setkáte s nakaženou osobou nebo potenciálně nakaženými předměty, pravidelně si myjte ruce a nedotýkejte se obličeje ani si neprotírejte oči.

Upozornění: I když se většina těchto příznaků zdá neškodnými, mohou naznačovat vážné onemocnění. V případě pochyb nebo když se příznaky zhoršují okamžitě navštivte lékaře. To je důležité zejména, pokud se vám nedaří určit, co příznaky způsobuje. Konečnou diagnózu provede lékař podle vaší anamnézy.

10 tipů pro zdravé oči Jak můžete zabránit suchým očím a očnímu napětí. Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty Zelený zákal je vážné onemocnění očí, které ovlivňuje nitrooční tlak. Proč by dětské brýle měly zajišťovat tu nejlepší UV ochranu Co by všichni rodiče měli vědět o ochraně dětských očí před škodlivým ultrafialovým zářením (UVR)? Výhody a nevýhody UV záření Proč je to důležité? Jaká jsou rizika?