Srdeční selhání je onemocnění, které může udeřit kdykoliv. Jedná se o nemoc, při které je naše srdce oslabeno a nezvládá tělu dodat dostatečné množství krve. Zdravé srdce přepumpuje přibližně 5 litrů krve za minutu, tedy asi 7 000 litrů krve denně.1 Nemocné srdce podobné tempo nezvládá a krev se začne hromadit na místech, na kterých by být neměla.
2) Srdeční selhání neznamená smrt na zástavu srdce
Pod slovem selhání si řada z nás představí něco, co selže a přestane úplně fungovat. Srdeční selhání tak lidé zaměňují za smrt na zástavu srdce nebo za infarkt.2 Ve skutečnosti se může jednat o dlouhodobé neboli chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá plnit svou funkci.
3) Srdeční selhání není infarkt
Téměř polovina Čechů se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt.2 Jedná se přitom o dvě zcela odlišná onemocnění. O infarktu myokardu mluvíme v případě, že je omezen přísun krve do srdečního svalu.
K tomu může dojít vytvořením tzv. uzávěru ve věnčitých tepnách, které srdeční sval vyživují. Neprokrvená srdeční svalovina odumírá a člověk pociťuje palčivou bolest na hrudi a u srdce.
Srdeční selhání je odlišné onemocnění.
4) Odumření srdečního svalu může vést k srdečnímu selhání
Pokud se lékařům podaří zachránit pacienta s infarktem a zprůchodnit jeho věnčité tepny, může se vlivem následků infarktu později rozvinout chronické srdeční selhání. Srdeční svalovina, která při infarktu odumřela, se nemůže stahovat a srdce funguje jen omezeně. Jakmile srdce nedodává dostatek krve do těla, mluvíme o srdečním selhání.3
5) Když je unavené srdce, je unavené celé tělo
Srdce udržuje krevní oběh a zásobuje tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Pokud nemá tělo dostatek krve, nemá ani živiny a energii. Jedním z příznaků chronického srdečního selhání je únava a malátnost.3,4 Potřebné množství krve se totiž nedostává našim svalům a strádají i naše orgány.
6) Chronická podoba přichází nenápadně
Srdeční selhání se může projevit akutně nebo chronicky. V případě akutního srdečního selhání náš organismus nezvládne zátěž způsobenou nemocí a nám se udělá výrazně zle.
Chronická forma je zrádnější. Příznaky přicházejí postupně a projevují se nenápadně.3,4 Stav neléčeného srdce se však pozvolna zhoršuje.
Pacienti se tak mohou dostat k lékaři třeba až ve chvíli, kdy jejich srdce funguje na 20 %.
7) Jde o syndrom, který se projevuje skupinou příznaků, jež se srdcem zdánlivě nesouvisí
U chronického srdečního selhání je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků. Nebývá těžké rozpoznat příznaky samotné, ne každý si je dokáže správně spojit se srdcem. Může se zdát, že s ním vůbec nesouvisí.
Těmi nejčastějšími příznaky jsou narůstající únava a slabost, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále vás mohou při srdečním selhání trápit otoky kolem kotníků, nohou a břicha. Někteří pacienti si stěžují na nadměrné bušení srdce.
Běžný je náhlý nárůst váhy, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.3,4
8) Pro srdce, které selhává, je nemožné stíhat velkou zátěž
Chronické srdeční selhání se projeví nejdříve při zvýšené námaze. Naše zdravé srdce má schopnost zásobit tělo krví podle toho, jak zrovna potřebujeme.
Při sportu svaly spotřebovávají více kyslíku, a srdce tak tělu pošle více krve. Nemocné srdce tuto schopnost ztrácí. Zadýchávání a únava mohou poukazovat na srdeční selhání.
3 Důležité je přestat omlouvat příznaky a uvědomit si, že může být nemocné naše srdce.
9) Později se příznaky projeví i v klidu
Pokud o srdečním selhání nevíme a opakovaně srdce přetěžujeme, jeho stav se bude stále zhoršovat. Obtíže, které se objevovaly během sportu a při větší námaze, začneme postupně pociťovat i při běžné zátěži.
4 Dušnost se objeví, když budeme chtít vyjít pár schodů, na kotnících zůstanou proužky od ponožek a únava nám znepříjemní běžný den. Příznaky se nemusí projevit najednou a i u jediného z nich bychom měli zpozornět.
10) Jedinou cestou, jak kvalitně žít se srdečním selháním, je kontrolovat nemoc ve spolupráci s lékařem
Srdeční selhání bohužel není možné vyléčit, ale lékařům se daří jej úspěšně kontrolovat. Spolupráce pacienta a lékaře je zásadní. Lidé se srdečním selháním mají stále možnost prožít plnohodnotný a dlouhý život. Zásadní ale je rozpoznat onemocnění včas a dostat se do rukou lékaře.4,5
Zdroje:
1. Maršálek P, Kofránek J, Rovnice a hodnoty ve fyziologii a patofyziologii. [online]. http://www.physiome.cz/atlas
2. STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017
3. BHF website https://www.bhf.org.uk/heart-health/conditions/heart-failure.aspx Accessed August 2017. AHA website http://www.heart.org/HEARTORG/Conditions/HeartFailure/UnderstandYourRiskforHeartFailure/Understand-Your-Risk-for-Heart-Failure_UCM_002046_Article.jsp#.WYMHQ41lJD8, accessed August 2017
4. Ponikowski P, Voors AA, Anker SD et al. Authors/Task Force Members. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J. 2016 Jul 14;37(27):2129–2200
5. Špinar J et al., Souhrn Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016. Připraven Českou kardiologickou společností, Cor et Vasa 58 (2016); e597–e637, p. 631
zdraví k vám
ČLÁNKY » KVĚTEN
KVĚTEN- MĚSÍC SRDCE
Květen je měsícem lásky a podle tradiční čínské medicíny je i měsícem, kdy je nejvíce ohroženo srdce. Je to orgán velikosti pěsti a pracuje jako tlakové čerpadlo.
Jeho každý úder představuje tlakovou vlnu, která během 45 vteřin rozežene krev do celého systému 100 000km cév našeho těla. Jde vlastně o dvojitou pumpu, do jejíž pravé předsíně a komory se vrací z těla odkysličená krev, aby byla přečerpána do plic k novému okysličení.
Odtud se vrací levou předsíní a je vypuzena do aorty, kde začíná její nový oběh do celého těla.
O bolavém srdci mluvíme spíše ve smyslu zármutku, nebo nějakého jiného psychického problému, než ve smyslu poruchy funkce.
Příznakem závažného onemocnění srdce /anginy pectoris/ bývá tlaková, svíravá nebo palčivá bolest na hrudníku, spojená s dušností a úzkostí. Bolest vyzařuje většinou na levé straně do paže, krku, zad, ramene i čelisti. Hlavním rizikovým faktorem je ateroskleróza /kornatění tepen/, k níž přispívá vysoká hladina cholesterolu v krvi, cukrovka a kouření.
Angina pectoris je nejčastějším projevem ischemické choroby srdeční /ICHS/. Jde o onemocnění, kdy věnčité tepny /koronární artérie/ nejsou schopny zásobit kyslíkem samotný srdeční sval.
Z nedostatku kyslíku zanikají různě velké části srdeční svaloviny a dochází k infarktu.
K onemocnění srdce a cév dochází i v mladším věku, častěji u mužů, většinou se projeví bolestivost na hrudi. U žen se bolestivost projevuje spíše v nadbřišku a na zádech.
Každá změna obvyklého typu bolesti vyžaduje vždy návštěvu lékaře.
Prevence:
- snížení hladiny cholesterolu,vysokého krevního tlaku, léčba cukrovky,
- zákaz kouření, cvičení, dobré psychické zdraví, omezit uzeniny, které jsou
- kontraproduktivní k teplému počasí, více zařadit lehká jídla a ovoce .
- Preventivně doporučujeme udržovat a pečovat o dobrý stav svého srdce pomocí přírodních a bylinných preparátů.
- Vaše dotazy rádi zodpovíme přes poradnu na stránkách e-shopu nebo po telefonické domluvě v ordinaci neurologie v Neratovicích.
- Krásné prožití květnových dnů v dobré pohodě!
KVĚTEN A SRDCE
MERIDÁN SRDCE
Jinová dráha probíhající sestupně od hrudníku k ruce. Začíná v srdci a odtud se rozvětvuje do tří směrů, jedna větev klesá dolů do tenkého střeva, druhá vede nahoru přes hltan až k očím, třetí jde přes plíce směrem do podpaží a odtud středem ruky až na špičku malíčku, kde končí.
Fyzické projevy nerovnováhy
– chorobné stavy spojené s činností srdce a s orgány či místy, kudy dráha prochází
- – žloutnutí očního bělma
- – bušení srdce
- – časté zčervenání tváří
- – bledost tváří
- – noční pocení a pocení při slabé námaze
- – pocení dlaní a chodidel
- – pocení v podpaží
- – citlivost na teplo a chlad
- – pocity sucha v hrdle
- – žízeň
- – bolesti v hrudi a srdce
- – bolesti pod žebry v oblasti břicha a malé pánve
- – bolesti na vnitřní straně rukou
- – stoupání chladu do rukou
- – pocit horkosti v dlaních
Psychické projevy nerovnováhy
- – záchvaty smíchu
- – podrážděnost
- – neschopnost empatie
- – duševní neklid
- – citová labilita
- – maniakální psychózy
- – nadměrné citové reakce
- – hysterie
- – poruchy řeči a neschopnost komunikace
- – poruchy paměti
- – zapomnětlivost
- – roztržitost
- – poruchy spánku
- – děsivé sny
- – poruchy chování
- – sebekázeň
- – respekt
- – úcta
- – nevážení si svých nejbližších
- – upovídanost
- – koktavost
KVĚTEN 
- Květen je měsíc srdce, a nejen proto je nazýván měsícem lásky, ale také proto, že vše začíná krásně kvést.
- Kazí nám to koronavirus, který bohužel tady s námi ještě nějakou dobu bude.
- Situace se momentálně mírně zlepšila, ale musíme mít stále na paměti, že je potřeba se chránit a podporovat imunitu.
Ať již preventivně, při Covidu, nebo po prodělání. Nejdůležitější jsou vyšší dávky vitamínu C, vitamínu D a zinku, pouze krátkodobě, pak přejít na běžné dávkování. Také je spousta přírodních produktů. Po prodělání nemoci je důležité detoxikovat organismus, především játra. V ordinaci nám přibývá případů s postkovidovým syndromem, a to i u lehkých průběhů onemocnění. U každého jsou příznaky různé, podle toho, s čím se pacient dlouhodobě léčí, nebo má chronické potíže. Tento syndrom se může projevit i později, proto je důležité nepodceňovat tato opatření. Hodně případů přibývá s poškozením psychiky. Koronavirus opadne, ale duševní onemocnění po něm zůstane. V genech si podvědomě neseme strach z neznámého, a z dějů, které nemůžeme ovlivnit. Kromě roušek a tvrdé sociální izolace zatím toho moc nefunguje, proto spousta lidí propadá beznaději a nejistotě. Navíc na sociálních sítích je spousta polopravd a vytržených souvislostí.
Každý by měl vědět, že neočkovat po prodělání Covidu, alespoň několik měsíců, a před očkováním udělat test na protilátky. Jsou-li přítomny, ještě neočkovat.
Také se doporučuje před očkováním a po očkování posílit imunitu, doporučuje se poradit se s lékařem o krátkodobé kůře před a po na ředění krve. Kdo je alergik, určitě si vzít předem tabletu na alergii.
Opět každý organismus je jiný, někdo prodělá očkování bez problémů, někdo má reakci.
V tomto měsíci nezapomínáme na své srdce, které potřebuje posílit. Na jeho bezvadné funkci je závislý každý orgán. Srdci dělají dobře hořké potraviny, potraviny, ovoce a zelenina s červenou barvou, což je barva srdce.
- Srdce je zdroj radosti, přeměna energie, využití vede k radosti, nadšení a odvaze.
- Nezapomínejte, že optimismus a dobrá nálada jsou extrémně důležité pro imunitní systém.
- Přejeme hezký a klidný květen!
Nestačíte s dechem a jste stále unaveni: Kardiolog Češka popisuje, koho se srdeční onemocnění týká
Chronické srdeční selhání se přitom rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let a každý rok přibude 40 tisíc nových pacientů. Včasná diagnóza je zásadní pro další průběh nemoci. Klíčem je přestat omlouvat zdánlivě nesouvisející příznaky onemocnění, které je nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let, a spojit je do správné diagnózy.
Většina nádorových onemocnění má lepší prognózu než srdeční selhání. Právě chronické srdeční selhání ale často lidé nevnímají jako hrozbu. Pro nás Čechy je stále neznámou chorobou, kterou si nikdo jako onemocnění srdce nevybaví.
„Příznaky chronického srdečního selhání, jakými jsou dušnost, únava, otoky nohou a kotníků, náhlý nárůst váhy nebo také ztráta chuti k jídlu, častější nutkání k močení nebo zrychlené bušení srdce, nás často dovádějí k jiným lékařským specialistům než ke kardiologovi,“ říká vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM.
Dušnost při sebemenší námaze
Jedním z hlavních signálů srdečního selhání je dušnost a obtíže při dýchání. Dušnost se začne projevovat nenápadně, nejprve při větší námaze, později i když jsme v klidu.
Typická je také dušnost vleže, která dokáže vytrhnout ze spánku a donutí nás posadit se, abychom dosáhli úlevy.
Proti nočním komplikacím zpočátku pomůže vypodložení zad a hlavy polštáři, rozhodně tím ale není vyřešena příčina.
Otoky dolních končetin trápí řadu pacientů. Jsou způsobené zadržováním tekutiny v těle, což je typický příznak srdečního selhání.
„Srdeční selhání můžeme zdánlivě považovat za nemoc, která není bolestivá, a může se zdát, že pacient příliš nestrádá. To ale není pravda. Příznaky s sebou nesou značná omezení v běžném životě. V pokročilém stadiu se pacienti zadýchávají a trpí tíživou dušností při sebemenší námaze, například když se chtějí oholit nebo učesat,“ doplňuje k příznakům nemoci Češka.
Zadržená tekutina a únava, kterou nemáme pod kontrolou
Vlivem zadržování tekutiny může nemocný člověk během krátké doby výrazně přibrat na váze i přesto, že nemá chuť k jídlu. Na opasku pak pozná zvětšující se objem pasu. Nejedná se však o klasické tloustnutí. Nárůst váhy má na svědomí zadržená tekutina. Jak otoky břicha, tak končetin bývají bezbolestné. Nevyplácí se je ale jen pozorovat.
„Otoků si pacienti všimnou tak, že je začnou tlačit ponožky nebo boty, které běžně nosí. Otoky jsou občas náhlé a výrazné a nemocný může mít problém s nazouváním bot, které nedávno ještě nosil. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že se nebude jednat o nohy oteklé z dlouhého cestování nebo ze sportu, ale právě o problémy se srdcem,“ vysvětluje prof. Češka.
Srdce nezvládá plnit svoji funkci
Nemoc provází celková únava a malátnost. Oba příznaky mohou vypovídat o tom, že naše srdce nezvládá plnit svou funkci. Únavu si často vysvětlujeme náročným dnem a spoustou povinností, ve skutečnosti ale naše tělo může volat o pomoc.
Více než polovina Čechů vyhledá svého lékaře až v případě, že se příznaky opakují či přetrvávají delší dobu. Včasná diagnostika chronického srdečního selhání je ale zásadní pro další vývoj onemocnění. Je možné jej kontrolovat a i přes nepříznivou diagnózu může pacient žít kvalitním životem.
KAM DÁL: Mia (24): Nechtěla jsem spát se svým partnerem. Je jen málo děsivějších věcí než ty, které mi za to udělal.
Srdeční selhání
Co je srdeční selhání?
Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. K tomu má organismus vytvořenu řadu mechanismů týkajících se nejen vlastního srdce.
Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži.
Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.
Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání). Z uvedeného lze dobře odvodit potíže, se kterými pacient přichází k lékaři. Nejčastější jsou únava, dušnost a otoky končetin.
Jaké jsou příčiny srdečního selhání?
Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Prvotní může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní a/nebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.
Jaké jsou příznaky srdečního selhání?
Odlišují se podle toho, zda je postižena levá či pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženým oddílem: při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok.
Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování.
Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření.
Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.
Při snižování srdečního výdeje se organismus snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů.
Toho se dosahuje redistribucí krevního průtoku, za zlepšené zásobení mozku a srdce se však platí omezením přívodu krve k ostatním orgánům.
Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je důležitá především porucha perfúze ledvin. Potíže působí i porucha prokrvení kosterních svalů, která je příčinou únavnosti a snížené výkonnosti.
Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy rytmu. Nemocný vnímá palpitace („bušení srdce“), může mít závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.
Jak je možné zjistit přítomnost srdečního selhání?
Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře.Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční nedostatečnost diagnostikovat.
Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve.
Velmi prospěšné je echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které nám podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce, funkci i stavu chlopní.
Pokud je žádoucí informace o věnčitých tepnách, provádíme selektivní koronarografii (katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme tepny zásobující srdce přímým vstřikem kontrastní látky). Tomuto vyšetření často předchází zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG dovolí zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.
Můžeme vzniku srdečního selhání předejít?
Odpověď je ano – do jisté míry. Jak jsme uvedli, je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza věnčitých tepen. Tato je spojena často s hypertenzí (vysokým krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu.
I když sklon k těmto chorobným stavům částečně zdědíme od předků, můžeme je ovlivnit způsobem svého života. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje aterosklerózy (a řady jiných chorob) rizikovým faktorem zásadního významu.
Je nutné si uvědomit, že zdravým životním stylem, jehož zásady jsou dobře známy, ovlivňujeme nejen sebe, ale i své děti, které nás v dospělém věku budou napodobovat více než bychom čekali.
Prevence rozvoje srdečního selhání má zásadní význam i po stanovení diagnózy, zde se již uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Zde slovo k problematice alkoholu.
Zatímco zdravému srdci alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá, při onemocnění srdce je třeba velké opatrnosti.
U některých onemocnění (prvotní postižení srdečního svalu) doporučujeme úplnou abstinenci.
Jaké jsou léčebné možnosti srdečního selhání?
Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu. Režimová a dietní opatření jsou volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž.
Tělesnou zátěž doporučujeme ve všech stadiích onemocnění kromě období přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého stadia. Dobrým vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného.
Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes máme k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhneme zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění.
Zde se již není možné řídit pouze subjektivními pocity nemocného – o některých lécích (betablokátory) je známo, že průběh srdečního selhání příznivé ovlivní, aniž by bezprostředně po zahájení léčby zmírnily potíže. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné a nebo má jen malé potíže.
Skladbu a dávkování léku musí proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si pacient může upravovat dávkování jsou diuetika (močopudné léky), kde je možné řídit se přítomností otoků a váhovými změnami. Pacient se srdečním selháním musí tedy přijmout fakt, že bude dlouhodobě užívat kombinaci léků.
Jen tak lze zabránit rozvoji onemocnění a většinou i docílit stavu, kdy pacient i přes trvající poruchu funkce srdečních komor může mnoho let žít kvalitním životem.
V některých případech ovlivníme vývoj srdečního selhání provedením operace (koronární by-pass, operace chlopní), nebo zlepšením synchronie kontrakcí srdečních komor specielní kardiostimulační metodou. Chirurgické metody se uplatní i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce.
I u nemocných s poruchami rytmu máme k dispozici celou řadu postupů – od podávání léků až po zavedení automatického defibrilátoru. To je přístroj, který dokáže závažnou poruchu rytmu okamžitě odhalit a sám léčebně zasáhnout.
Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.
Závěrem
Je skutečností, že případů srdečního selhání stále přibývá. Souvisí to se stárnutím populace a také s přežíváním nemocných s dříve fatálními srdečními příhodami.
Tak jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba.
Péče o tyto nemocné je u nás především v rukou kardiologů, stále více se budou uplatňovat specializované ambulance, které jsou zakládány v kardiocentrech a větších nemocnicích. Zvyšuje se úloha specializované zdravotní sestry.
Prvním předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení.
Zdravé srdce je dar
Srdce máme jen jedno, a pokud funguje, jak má, téměř ho nevnímáme. O to více jsme vystrašení, když se jeho rytmus změní nebo najednou nestíhá naše aktivity. Na otázku, co vydrží srdce, není jednoduchá odpověď.
Co se týká „technických“ parametrů, jsme na tom v podstatě stejně, ale nesmíme zapomínat i na jiné faktory, které chod našeho srdce ovlivňují. Nejedná se jen o záležitosti podmíněné dědičností či vrozené, kterých není až tak velké procento, ale především rozhoduje náš životní styl a pohybové aktivity.
Srdce také ovlivňujeme svým jídelníčkem, podstatnou roli sehrává psychické rozpoložení a to, jak vnímáme radosti a strasti našeho života, jak se jimi necháváme ovlivnit.
Lidské srdce je snad ze všech orgánů nejvíce obdařeno nejrůznější symbolikou. Při rozrušení se srdce rozbuší, v napětí se naopak zastaví. Dobrý člověk je srdečný a k jiným přistupujete se srdcem na dlani. Nemilovaného člověka srdce bolí, má je zlomené, a když je opuštěn, srdce mu pukne žalem.
Statečný člověk je srdnatý, zbabělý má srdce v kalhotách. Důvodů pro tak symbolické zastoupení srdce je více. S pravidelným tlukotem srdce matky se setkává dítě v děloze ještě před narozením. Srdce se pravidelně ozývá samo – při námaze se zřetelně rozbuší. Jeho trvalé zastavení je známkou smrti.
Svůj význam má i poloha uprostřed hrudníku. Rozevřená náruč odkrývá srdce, při objetí se srdce setkávají. Často se mylně domníváme, že je snadno zranitelné. Ve skutečnosti je srdce velmi odolný orgán.
Proti vnějšímu násilí je chráněno hrudním košem a je dobře přizpůsobeno tomu, že musí bez odpočinku pracovat po celý lidský život.
Hmotnost zdravého srdce dospělého člověka je cca 280-340 g u mužů, 230-280 g u žen. Při jednom srdečním stahu je do oběhu vypuzeno 60-90 ml krve. Během jedné minuty srdce přepumpuje 5-6 l krve (v klidu), při zátěži (a tedy zvýšení tepové frekvence) i 15-20 l / min. K zástavě krevního oběhu dochází při teplotě těla 29°C.
Péče o srdce
Jak moc je naše srdce ohroženo a čím? Přestože celková úmrtnost na kardiovaskulární choroby zejména díky velmi dobré prevenci i léčbě klesá, kardiovaskulární choroby jako celek tvoří poměrně podstatnou část příčin všech úmrtí nejen v České republice.
Vrozené vývojové vady srdeční – z hlediska úmrtnosti – s postupujícími vědomostmi a možnostmi medicíny ustupují spíše do pozadí.
Do popředí se kvůli životnímu stylu současné populace dostávají onemocnění, která vznikají na podkladě aterosklerózy, zejména ischemická choroba srdeční, kam se řadí angina pectoris, infarkt myokardu či chronické srdeční selhání nastávající následkem opakovaných infarktů a chronického špatného prokrvení srdečního svalu.
Kouření výrazně zvyšuje pravděpodobnost onemocnění kardiovaskulárního systému. Ne každý kuřák onemocní rakovinou, ale v každém případě je cévní systém každého z nich v mnohem horším stavu než cévní systém nekuřáka.
Nenápadné příznaky
Myslíme si, že jsme zcela zdraví, ale najednou jsme více unavení, zadýcháváme se do schodů.
Tyto nenápadné příznaky mohou signalizovat, že s naším krevním tlakem není úplně vše v pořádku a blížíme se k diagnóze arteriální hypertenze – náš naměřený krevní tlak se blíží hodnotám 140/90 mmHg, přičemž ideální tlak se pohybuje okolo 120/80 mmHg.
Hodnoty krevního tlaku jsou odrazem nejen funkčního stavu srdce, ale také cév, jejich pružnosti a elasticity. A stejně jako je krevní tlak odrazem stavu srdce, je-li vysoký krevní tlak dlouhodobě neléčený, má negativní vliv na srdeční svalovinu.
Krevní tlak je variabilní, mění se v průběhu dne, i v závislosti na fyzické aktivitě. Nejvíce vypovídající je o těchto proměnách 24hodinové monitorování, které indikuje lékař, a jež mimo jiné odstraní syndrom bílého pláště, kdy se nám zvedá tlak už jen při pohledu na lékaře.
Tepová frekvence říká, kolikrát se srdce za minutu stáhne. Normální srdeční rytmus je pravidelný a pohybuje se v rozmezí 60 až 90 tepů za minutu. Každá odchylka od normálního rytmu není důvodem k návštěvě lékaře. Popsat srdeční arytmii není snadné. Pacienti mívají pocit bušení, občasného přeskočení či vynechání srdce.
Mnohdy jde o neškodné extrasystoly, může se ovšem jednat o arytmie vážnějšího charakteru. Zrychlení tepové frekvence neznamená vždy nemoc. Přirozeně roste při zvýšené aktivitě sympatiku: při strachu, při různých emocích nebo při sportu.
Alarmujícím ukazatelem by měla být doba trvání arytmie (tedy pokud přetrvává řádově desítky minut či hodiny) a zejména další doprovodné příznaky, jako jsou celková slabost, motání hlavy, pocit ztíženého dechu.
Poznáte infarkt?
Stav, kdy srdeční tkáň kvůli nedostatku krve a tedy i kyslíku, začne odumírat, se projevuje typickou bolestí na hrudi, která vystřeluje do ramene, krku a levé ruky. Někdy ale také ne.
Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější – například jen dušnost či bolest v zdech nebo v rameni.
Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě či mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může pacient i upadnout do bezvědomí v důsledku srdeční zástavy.
Zatímco u některých lidí se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo srdeční zástavou, řadu pacientů jejich tělo upozorní s předstihem několika hodin i dnů.
Na infarkt mohou ukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze, v klidu naopak zeslábnou. Ve chvíli, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde jen o projev nemoci anginy pectoris, ale že se už rozběhl infarkt.
Odborníci varují, že pokud bolest trvá nepřetržitě 10 až 15 minut, jde o stav, kdy vzniká podezření na infarkt myokardu.
Někdy dojde k případu, kdy člověk, který vždy působil zdravě, najednou dostane nečekaně infarkt. Podkladem infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody je ucpání přívodné tepny, většinou na podkladě aterosklerotického plátu.
Problematika aterosklerotických plátů ale nespočívá jen v tom, jak je plát velký a jak moc zužuje některou cévu, ale také je důležité, jak rychle vznikne a jakou má konzistenci. Pokud plát vzniká léta, obtíže pacienta (v případě nedokrvení srdce bolest na hrudi a dušnost) přicházejí pomalu, postupně.
Paradoxně v případě vleklých obtíží může být průběh infarktu méně dramatický, nedokrvená část srdeční svaloviny si totiž časem, při trvalém nedostatku kyslíku, vytvořila takzvané kolaterály (náhradní cévy). Extrémně nebezpečné jsou ale tzv. nestabilní aterosklerotické pláty. Tvoří sice menšinu všech plátů, ale jsou odpovědné za většinu akutních cévních příhod.
Můžeme si je představit jako gelovou hmotu, které sice významně nezužuje průsvit cévy, ale kdykoli může prasknout a vytvořením trombózy v tomto místě se céva ucpe z minuty na minutu. Proto se může stát, že člověk, který doteď pravidelně sportoval a byl bez problémů, dostane najednou infarkt.
Rychlost je rozhodující
V minulosti býval infarkt smrtelný, dnes se již daří většinu pacientů zachránit. Podmínkou je, že se včas dostanou do nemocnice, která je na první pomoc při infarktu zařízená – do takzvaného kardiocentra.
Ideální je, pokud se pacient dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Pokud se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit: hrozí například vznik arytmií, problémy s chlopněmi, srdeční selhání (vratné, ale i chronické) či dokonce prasknutí srdce.
Léčba – operační sál
V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce katetrem (zavádí se přes tepnu v třísle): v srdci katetr odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu.
Jen ve zvláště závažných případech se provádí bypass, tedy přemostění postižené cévy.
Pacienti, jimž lékaři provedou tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů – a často zcela bez následků.
V podstatě z každého místa v naší zemi může být pacient do hodiny na stole u specialisty. Ten okamžitě provádí angioplastiku, a tak se dnes běžně stává, že pacient, který prodělal infarkt, má díky rychlé léčbě srdeční sval nepoškozený a má stejnou prognózu, jako by infarkt vůbec neměl. Angioplastika není nijak nový postup. V Česku se rozšířila už v 90. letech minulého století.
Provádí se tak, že se pacientovi zavede tepnou v tříslech do ucpaného místa v srdci speciální balonek, který se roztáhne, a céva se poté v místě zúžení ještě vyztuží takzvaným stenem – trubičkou, která zajistí její průchodnost. Na tom, že je toto řešení v léčbě infarktu zlatým standardem, přitom mají velký podíl čeští kardiologové, kteří ho začali v 90. letech zkoušet.
Zjistili, že pacientovi spíše pomůže zavézt ho do vzdálenějšího kardiocentra a provést mu angioplastiku než tradiční postup, tedy předat ho lékařům v nejbližší nemocnici a podávat mu léky proti srážení krve (které asi polovině pacientů pomohou rozpustit sraženinu způsobující infarkt).
Úmrtnost na infarkt i díky této změně za poslední dvě dekády klesla na pětinu: dříve umíral každý čtvrtý pacient, dnes je to asi jen pět procent.
Pacient po prodělaném infarktu prochází jakousi kardiovaskulární rehabilitací. Po rozsáhlém infarktu je srdce slabší, nefunguje jako pumpa dostatečně dobře. A pak rozhodně není řešením sedět doma a nevykonávat žádnou činnost.
Srdce je sval jako každý jiný, a pokud se netrénuje, ochabne. Kardiovaskulární rehabilitace po rozsáhlejších infarktech patří do rukou odborníků, nicméně pacient by měl začít u sebe a sám se zajímat a hlavně s lékaři spolupracovat.
Obrovský skok prodělala také kardiochirurgie. Zatímco před dvaceti lety byly nejrozvíjenějšími zákroky bypassy, nejdříve žilní, pak tepenné, dnes jsou lékaři schopni provádět na srdci hned několik zákroků najednou, a to způsobem, který je mnohem šetrnější než dříve.
Například při poškození chlopní se používaly umělé chlopně, poté chlopně transplantované z prasat. Dnes už chirurgové umějí pracovat se samotnou poškozenou chlopní – vymodelovat ji nebo srdce tak, aby zase plnily svou funkci. A nemusí se do srdce vnášet nic zvenku.
Pacienti chodí po operaci srdce mnohem dřív domů, a to i proto, že dnes jsou zákroky mnohem šetrnější – už není při každé operaci třeba otevřít pacientovi celý hrudník: nástroje se zavádějí malými řezy, a přitom naráz vyřeší třeba problém s chlopní, komorou i síní.
Laická první pomoc
Co dělat, jste-li poblíž člověka, který má příznaky infarktu myokardu?
- umístěte postiženého do polosedu a povolte mu těsné oblečení
- podejte nitroglycerin, pokud ho dotyčný užívá
- jestliže sed, zklidnění a lék od příznaků do tří minut nepomohou, volejte záchranku
- upadne-li nemocný do bezvědomí, pomoc volejte okamžitě, provádějte nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce a dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři
- zeptejte se záchranáře na telefonu, zda pacientovi nepomohou i další léky – například rozkousání acylpyrinu (může pomoci rozpustit krevní sraženinu) nebo podání léku na uklidnění (zklidnění uleví i srdci)
Nakrmte své srdce
Pokud chcete předejít infarktu nebo pokud jste v rekonvalescenci po jeho prodělání, měli byste dodržovat následující doporučení.
- Hlídejte si velikost porcí, přidejte na nezpracovaných potravinách (zelenina, ovoce) a nejezte slaná kalorická jídla. Plánujte si jídlo dopředu. Impulzivní návštěva fast foodu či nákup hotovek vaší stravě neprospějí.
- Některá jídla jsou považována za superpotraviny, které jsou pro srdce zvláště vhodné – jde například o mastné ryby (losos, tuňák, sardinky, makrela), ořechy (vlašské, mandle, kešu, lněná či chia semínka), borůvky, maliny a další bobule, luštěniny, mléčné výrobky, ovesné vločky, olivový olej, tmavou čokoládu, avokádo, citrusy, sóju, zelený čaj, brokolici, kapustu a špenát nebo červené a černé hrozny.
- Zelenina a ovoce nemusí být vždy jen čerstvé, mohou být i mražené nebo konzervované – neměly by být ale přislazované, smažené nebo doplněné smetanovou omáčkou.
- Vybírejte si celozrnné potraviny: pečivo, cereálie či přílohy by měly být co nejméně upravené a s minimem cukru.
- Jako zdroj bílkovin si vybírejte potraviny, které nejsou zbytečně tučné: vejce, ryby, drůbež bez kůže, mleté maso a podobně. Vyhýbejte se naopak uzeninám, vnitřnostem nebo smaženému masu.
Stejně jako u jiných chorob, i u infarktu platí, že mnohem lepší než ho léčit je mu předcházet. Doporučuje se nekouřit a vyhýbat se i zakouřeným místnostem. Důležité je udržovat si optimální tělesnou hmotnost a pravidelně cvičit, hlídat si hladinu cholesterolu a krevní tlak.
Nezapomínat na pravidelné lékařské prohlídky – zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, i nichž je riziko infarktu zvýšené, a lidé, u nichž se v rodině vyskytl časný infarkt ( u mužů před 55. rokem a u žen před 65. rokem věku).
Srdcaři a léto
Je to překvapivé, ale léto samo o sobě nepředstavuje pro nemocného s onemocněním srdce vyšší riziko, jak si mnozí lidé myslí. Například srdečních infarktů, akutního srdečního selhání nebo některých arytmií, jako je fibrilace síní, bývá naopak více v zimních měsících. Pro každého však představují riziko extrémně výkyvy počasí a pro nemocné se srdečním onemocněním to platí ještě více.
Kardiak hůře snáší výkyvy v denním režimu a v letním období o ně nebývá nouze. Souvisí to i s cestováním a tolerováním změn prostředí. Tropické dny s extrémními teplotami mohou znamenat pro srdce a cévy pacienta zvýšenou zátěž; hrozí zejména přehřátí organismu a dehydratace.
Pokud málo pijete vodu a nehýbete se, krev se zahušťuje a hrozí riziko vzniku krevních sraženin.
Také pro dlouhé cestování platí potřeba dostatečného příjmu tekutin, při cestě autem dodržovat přestávky a v letadle se i při omezených možnostech občas protáhnout (prevence žilní trombózy).
Horké počasí nutí organismus sepnout regulační mechanismy: cévy se rozšíří, aby umožnily vyzařování tepelné energie z organismu, zároveň se zvýší produkce potu, čímž v těle ubývá tekutin a snižuje se objem krve.
Rozšíření cév spolu s menším krevním objemem způsobí pokles krevního tlaku, což se srdce snaží kompenzovat zvýšením objemu přečerpané krve – zesílením stahů srdečního svalu a rychlejší činností.
Nemocné srdce je však schopné zvyšovat výkon pouze do určitého limitu, pak může nastat například nedokrevnost srdečního svalu.
Před odjezdem na dovolenou by měl pacient zkonzultovat svůj zdravotní stav s lékařem.
Pozor na srdce. Jeho nemoci bývají nejčastější příčinou smrti
26.9.2019 | #Pojištěnci
Nemoci srdce jsou nejčastějšími zdravotními problémy i příčinou úmrtí na celém světě. Ročně jim podlehne téměř 18 milionů lidí.
Statisíce pacientů s chorobami, které ohrožují srdce, má mezi svými pojištěnci i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) – bojuje s nimi téměř čtvrtina jejích klientů.
A náklady na jejich léčbu jsou horentní. V loňském roce se přiblížily třem miliardám korun.
„Aktuálně evidujeme téměř 300 tisíc pacientů s nemocemi ohrožujícími srdce.
Nejčastěji jde o vysoký krevní tlak a ischemickou chorobu srdeční i s jejími akutními formami jako je angina pectoris či infarkt myokardu,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.
Nejvíce výdajů jde na materiál, který se využívá při kardiochirurgických a kardiointervenčních zákrocích. Celkem jde o částku blížící se 1,5 mld. korun.
Další vysokou položku v nákladech činí léky. Za ně ZP MV ČR loni vydala více než 615 milionů korun. „Na léčbu onemocnění srdce a cév vydá ZP MV ČR celkově téměř tři miliardy korun ročně. Z toho 1,3 mld. na léčbu ischemické choroby srdeční a 1,6 mld. na léčbu vysokého tlaku,“ doplňuje Kadečková a dodává: „Ve srovnání s předchozím rokem tyto náklady vzrostly o 71 milionů Kč.“
Krevní tlak jako důležitý ukazatel
Mezi nejčastější nemoci ohrožující srdce patří infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozkové příhody nebo problémy s krevním tlakem. Důležitou veličinou, která odráží zdravotní stav organismu, je právě krevní tlak.
Jeho hodnota vyjadřuje, jakou silou je krev vypuzována srdcem do cév a jakou silou působí na cévní stěnu.
Nebezpečný je především vysoký krevní tlak (hodnoty vyšší než 140/90), který vede k poškození tepen a zdravotním komplikacím.
Relativně častým problémem je ale také nízký krevní tlak, tzv. hypotenze, která může člověku výrazně zhoršovat kvalitu života. O nízkém tlaku hovoříme, pokud je jeho hodnota pod 100/60. Většinou je spojen s horším prokrvením mozku a končetin.
Dlouhodobě se projevuje především slabostí a zvýšenou únavou, dále pak závratěmi, nevolnostmi, hučením v uších nebo chladnými končetinami. Nízký tlak je nebezpečný zejména v tom, že člověk může ztratit vědomí a upadnout.
Někdy může být i příznakem některých život ohrožujících stavů.
Prevence srdečních onemocnění
Přestože je možné choroby srdce většinou dobře léčit, je důležité jim především předcházet.
I když existují faktory, jako je věk, pohlaví nebo genetické předpoklady, které ovlivnit nelze, v 80 % případů stojí za jejich vznikem nezdravý životní styl: nesprávná strava, nedostatečný pohyb, kouření, konzumace alkoholu, nedostatek spánku nebo stres. Nemocí srdce se lze tedy relativně dobře vyvarovat, což je i jedno z poselství Světového dne srdce, který se od roku 2000 každoročně koná 29. září.