Cílem zdravého životního stylu je mnohem víc než jen fyzická rovina. Ačkoliv fyzický trénink ovlivňuje náš zevnějšek, naše zdraví a pohoda celkově závisí především na každodenních návycích. Nedávno jsme oslavili týden Světového dne proti rakovině prsu a kdy by tedy měla být lepší příležitost si připomenout důležitost našeho zdravotního stylu jako prevence proti nemocem. Pojďme si ukázat některé ze základních pilířů, které ovlivňují naše zdraví a zkuste porovnat, zda jsou v souladu s Vašimi každodenními návyky.
Samotná WHO (Světová zdravotnická organizace) definuje zdraví jako: „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“. Z tohoto prohlášení můžeme vyvodit, že je potřeba pro zkvalitnění života a pohody brát v potaz všechny úrovně.
Zdravý životní styl nám tedy umožňuje zažít příjemné pocity, které mimo jiné eliminují každodenní stres, nedostatek spánku a odpočinku, nezdravé jídlo či nedostatek pohybu. Budeme- li dodržovat řadu zdravých návyků, dostaneme se na cestu spokojenosti, neustálého učení a respektu k sobě samým.
A pokud ještě víme, že tato cesta je důležitá pro udržení našeho zdraví a prevenci proti nemocem, nepochybně stojí za to po ní kráčet.
Aspekty, které je třeba vzít v úvahu při prevenci nemocí
Je prokázáno, že genetika je jeden z faktorů ovlivňující náš zdravotní stav. Jelikož se ale objevují stále nové nemoci, nelze na toto příliš spoléhat.
Je pravdou, že genetické předpoklady mohou zapříčiňovat potencionální vznik nemoci, neměli bychom však jen nečinně čekat až se tak stane.
Každým krokem, který podnikáme ve prospěch našeho zdraví, můžeme přispět nejen ke zlepšení kvality našeho života, ale také k zajištění toho, aby se tyto nemoci objevily až později, ve slabší míře či vůbec.
Je čas vás seznámit s klíčovými aspekty, které slibují větší spokojenost a celkovou pohodu. Jídlo, pohybová aktivita, odpočinek… to jsou jen některé z nich. Pojďme se podívat blíže na jednotlivé body a jak k nim přistupovat ve prospěch zachování dobrého zdraví a dosažení lepšího života…
Klíč k prevenci nemocí
Imunitní systém
Imunitní systém je jedinou armádou, kterou naše tělo disponuje v boji proti chorobám. Pravidelná fyzická aktivita mimo jiné přispívá k jeho správnému fungování. Je třeba však rozlišovat dvě úrovně.
Jednou z nich je vrozený systém, se kterým se všichni rodíme. Skládá se z buněčného systému specializovaného na imunitu a další přirozené bariéry jako je kůže, sliznice či střevní bakterie.
Druhou úrovní je systém, který se formuje pomaleji, kdy si tělo vlivem kontaktu s viry či bakteriemi vytváří protilátky.
Pravidelný trénink
Pro zachování optimálního zdravotního stavu a prevenci proti nemocem je třeba si uvědomit jako moc je důležitá fyzická aktivita. Samotná chůze je velmi důležitá a nezbytná pro boj s leností a sedavým životním stylem. Pro zdraví a pohodu však nestačí.
Silový trénink nám umožnuje získat svalovou hmotu, která je nezbytná pro aktivní pohyb. Samozřejmě, každý člověk je jiný a proto chce silové cvičení přizpůsobit každému dle jeho potřeb.
Je však nezbytné najít rovnováhu pro posilování imunitního systému a prevenci proti chronickým zánětům.
Jak je to svalovou hmotou?
Ač se to nezdá, svalová hmota má v prevenci velký význam. Zapomeňte však na obrázky obrovských kulturistů. S tím to nemá opravdu nic společného.
Jde o nalezení rovnováhy složení těla s dostatečnou svalovou hmotou, která úzce souvisí s imunitním systémem. Jedná se o důležitou energetickou rezervu, která podporuje imunitní systém.
S dostatečnou a rovnovážnou svalovou hmotou budeme silnější v boji proti nemocem a doba regenerace a zotavení se dramaticky zkrátí. Za to to stojí!
Stravovací režim
Zdravá a vyvážená strava hraje zásadní roli v prevenci nemocí a celkové pohodě. Je třeba se vyhýbat přesmaženým jídlům a nutričně prázdným potravinám.
Zdravá strava je založena na zelenině a ovoci, jídle bohatém na antioxidanty, čerstvých a sezónních jídlech, kvalitních zdravých tucích a nezapomínejme i na dostatečný přísun bílkovin.
Ale ani to, že se dobře najíš, ještě neznamená, že máš všechno vyřešené… to Ti samo o sobě dostatečnou svalovou hmotu nezaručí. Je třeba dodržovat i další návyky.
Odpočinek a stres
Spánek je nezbytný pro načerpání sil do dalšího dne, ale i pro regeneraci organismu po zátěži. Pokud je dostatečný, je i náš imunitní systém správně nastaven. Zapomeňte proto na krácení doby spánku a zkuste se zaměřit i na tento aspekt. Spánek je důležitý i pro snížení stresu, který je velkým nepřítelem našeho zdraví.
Stresové hormony doslova vypínají imunitní systém, jelikož odebírají tělu energii pro případný útěk nebo boj, čímž pak už nezbývá energie pro dostatečné fungování ostatních tělesných systémů. Odpočinek a celková duševní pohoda je proto jeden z hlavních faktorů, které ovlivňují naše zdraví a funkčnost imunitního systému.
Další faktory..
Existují i další faktory, kterým jsme vystaveni a které mohou negativně ovlivňovat náš imunitní systém. Mohou to být toxické látky, rentgenové záření či další nebezpečné vlivy. Proto je třeba myslet i na toto.
Co je ale důležité vědět, je to, že nikdy není pozdě na to začít měnit svůj životní styl! A i když je věk faktorem, který nás všechny tlačí, vždy je vhodný čas na zlepšení a rozhodně to stojí za to.
V sázce je naše zdraví!
Vše pro zdraví
Řadit podle:
nejlevnější nejdražší nejlépe hodnocené 
- běžná cena 89,00 Kč
- naše cena 77,00 Kč
- skladem
- běžná cena 349,00 Kč
- naše cena 299,00 Kč
- skladem
Zdraví je přirozené
Každý z nás touží po radostném a šťastném životě, ve kterém budeme mít práci, která nás bude bavit, rodinu, přátele a koníčky. Představy o ideálním životě jsou u každého z nás trochu jiné, ale v lecčem se podobají. Každý chce vést život naplněný a šťastný. Ovšem předpokladem k úspěchu ve kterékoliv oblasti života je pevné zdraví. Zdraví je přirozený stav našeho organismu.
Důležitost zdraví si nejvíce uvědomíme v období nemoci
Většinou si však neuvědomujeme, jak bychom si měli zdraví považovat, když jsme zdraví a nic nás netrápí. Důležitost zdraví si člověk uvědomuje většinou až tehdy, když se potýká s nějakým tělesným nebo také duševním problémem. V těchto chvílích řeší otázky zdraví daleko více než v době, kdy jej žádné potíže nesužovaly.
Nemoc není přirozený stav
Co vlastně zdraví je? Lze jej charakterizovat jako stav, kdy nemáme žádné problémy, pouze jejich absencí? Zdraví je stav organismu, kdy se cítíme fyzicky silní a duševně odolní.
Všichni kolem sebe máme mnoho lidí, kteří se potýkají s nějakým onemocněním. Může se jednat o civilizační chorobu, kterou je například cukrovka, anebo momentální onemocnění jako chřipka či nachlazení. Není to však v pořádku.
Zdraví je přirozený stav, nikoliv nemoc.
Dopřejme si zdravou stravu, pravidelný pohyb i odpočinek
V dnešní době je mnoho lidí vystaveno velkému stresu, nemá čas na odpočinek. Nedokáže si zajistit pravidelné a zdravé stravování ani pravidelný pohyb několikrát týdně.
Prostřednictvím stravy i znečištěného životního prostředí přijímá naše tělo škodlivé látky. Ty mají potom negativní dopad na naši schopnost čelit infekcím. Člověk by proto měl začít u sebe. Zdravě jíst, sportovat, dopřát si odpočinek.
Přistupovat ke svému organismu jako k celku, neoddělovat duši a tělo.
Nelze být zdravý v rozbitém těle. Víme, jak nám funguje duše? | Zdraví
Ať už si pod slovem duše představíme různé věci, je jisté, že psychické prožívání ovlivňuje tělo člověka. A není divu.
„Nejnemocnější skupinou obyvatelstva jsou vysokoškoláci na začátku zkouškového období, kdy jim kolabuje imunitní systém. Proč? Vždyť imunitní systém jsou jen mašinky, co jezdí v těle, a hledají škodlivé bakterie! Ano, ale stres tohle všechno ovlivňuje,“ říká biolog a kněz Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Nemoc není trest
„Ve Starém zákoně byla běžná představa, že nemoc je následkem nějakého hříchu. A ještě v Novém zákoně se apoštolové ve scéně se slepcem ptají Krista, kdo zhřešil, on anebo jeho rodiče, že se narodil slepý. Ježíš musí pracně vysvětlovat, že takto to nefunguje.
Ale i ve Starém zákoně je příběh, který tuto představu nemoci jako důsledku hříchu vyhazuje do povětří: Job neudělal nic zlého, a přesto přichází o majetek a pak i o zdraví.
Knihu můžeme chápat jako protest proti představě nemoci jako trestu za hříchy,“ vysvětluje Marek Vácha.
Klíč k léčbě není jen v hlavě
Občas je slyšet názor, že klíč k léčbě je ukryt v hlavě. S ní se dá vše zvládnout. „Existuje spousta nemocí, které mají nulovou souvislost s tím, jak člověk žije a co cítí.
Ano, pokud selže ta naše západní medicína, selže tento postup a jiný také a my vlastně přesně nevíme, co pacientovi je, můžeme začít uvažovat o psychosomatice.
Ale módní zkratky, že všechno je v hlavě, jsou šarlatánstvím, ničím jiným,“ zdůrazňuje Marek Vácha.
Říká ale, že hlava, vzdělání, intelekt a vůle nám může s trápením a chorobami pomoci. Podle něj psychika tisícerým způsobem ovlivňuje tělo a tělo zase psychiku, jak vědí všichni sportovci.
Spousta neznámého
Z dějin jsou známa nepochopitelná vyléčení nevyléčitelných nemocí. Není to jen proto, že vlastně moc nevíme, jak nám psýché funguje?
„Medicína není fyzika. I když zůstaneme jen v té úzké oblasti měřitelna, spoustu věcí ještě nevíme. Dobře, zvládli jsme třeba biochemii svalového stahu, tam už opravdu dramatické objevy nečekám. Na druhé straně, co se děje v mozku, netušíme ještě ani v principu.
Jak přesně funguje paměť, kde se vezme příkaz, abyste zvedl ruku, když mozek jsou jen buňky, a podobně. A protože medicína není fyzika a nezabývá se částicemi, ale člověkem, tak každá léčba každého pacienta je unikátní. Jak vštěpujeme studentům, dobrý lékař léčí nemoci. Vynikající lékař léčí pacienta.
To je ten základní rozdíl,“ říká Marek Vácha.
Pokora a důvěra
Dnes se ale medicína musí opírat o tvrdá a zdůvodnitelná data. „Ta tvrdá data a důkazy jsou skvělé! Díky nim máme epigenetiku a přečtené genomy kde čeho, díky nim jsme zavedli očkování a prodloužili délku lidského života.
Že to není všechno, je věc druhá, ale lékaře nepodceňujme.
Do výbavy moderního lékaře by se jistě hodila trocha pokory, stejně jako by nám všem pacientům naopak prospěla trocha důvěry v ta tvrdá data a v medicínu založenou na důkazech.“
Lékaři by měli mít podle Marka Váchy na své pacienty víc času, protože samotné setkání s lékařem je už kus terapie.
„Pokud to půjde, mohla by nastat určitá renesance,rodinných‘ lékařů, kteří jsou obeznámeni se situací v rodině, znají pacienta jménem a znají i jeho kontext.
To nelze dost docenit, protože zdraví je celek, anglické health, zdraví, souvisí s whole, celek, a s holy, svatý. Francouzsky je sain zdravý a saint svatý. Španělsky podobně.
Pokud jsme na něco přišli, tak na to, že nelze být zdravý v rozbitém těle, v rozbité rodině, v rozbité společnosti a v rozbité přírodě,“ uzavírá Marek Vácha.
Výživa v nemoci
Právě jste se dozvěděli diagnózu a chcete podpořit své tělo ještě dříve, než začne léčba? Potřebujete stabilizovat svou hmotnost v průběhu léčby?
Poradím vám nejen s úpravou stravy tak, aby byla změna uchopitelná a pomáhala vám zvládnout již tak těžkou životní situaci.
Necítíte se dobře a lékař vám doporučil dietu. Takové to klišé:“ dejte si pár dní dietku a bude to dobré, však víte..
“ Tak vaříte vše „na vodě“, cpete do sebe piškoty a suchou rýži a divíte se, že to nepomáhá? Máte v hlavě i v břiše zmatek a nevíte co dál? Nedělejte ukvapené závěry a změňte složení stravy.
Ukážu vám, že odlehčující a léčivá strava nemá s dietním pojetím v podobě, jak ho známe nic moc společného.
Díky vlastní zkušenosti se moje výživová doporučení liší od běžných dietních tvrzení. Nepreferuji však žádný konkrétní výživový směr a vždy se snažím přizpůsobit vašim potřebám a způsobu léčby, kterou zvolíte.
Výživou se dá předejít či alespoň ovlivnit průběh snad všech nemocí od běžného nachlazení po vážná onemocnění. Záleží na každém z nás, jak k oslabení organismu přistoupíme.
Ať jste zdravotník každým coulem nebo jste nakloněni alternativním metodám, vždy má strava velký potenciál v délce a průběhu nemoci.
Správný výběr potravin a šetrná příprava dokáže zázraky.
Často nemoc vzniká právě proto, že jíme jednotvárně a chybí nám řada cenných látek. Udělejte si malý test, zda jíte opravdu kvalitně a stáhněte si dotazník Pestrá strava možná odhalíte, že by si váš jídelníček zasloužil nové podněty.
Osobně se umím vcítit především do role pomáhajícího a doprovázejícího člověka, na kterém leží zachování rodinného zázemí a podpora tomu, komu zdraví selhalo. Od roku 2010 jsem oporou své mamince, která prodělala lymfom.
Díky komplexnímu přístupu, její otevřenosti ke změnám nejen na talíři se nám daří držet nemoc pod kontrolou. Je to však téma obsáhlé, výživa zde hraje důležitou, ne však jedinou roli. Vše podstatné bylo shrnuto do článku, který vyšel v Pravém domácím časopisu Přečtěte si můj příběh.
Věřím, že zde naleznete inspiraci a víru, že se to zvládnout dá.
Přestože věřím na zázraky, které se dějí, zůstávám pevně nohama na zemi. Vědoma si našich možností i limitů. Zvláště u vážných nemocí je nutné přijmout situaci takovou, jaká je a být připraven na vše.
Neslibuji zázrak, nemám zaručený recept na dokonalou stravu v každé nemoci, nemám lektvar zdraví. Pomohu vám a provedu vás cestou k nastavení nových stravovacích principů, a i když má výživa velký potenciál, není to jediná změna, kterou je třeba uskutečnit.
Proto jsem zpracovala a dala zdarma k dispozici E-book Desatero v nemoci, který se týká všech životních oblastí a daleko přesahuje rámec výživy. Dočtete se zde co vše je dobré změnit, že je třeba pracovat na sobě komplexně, a že bohužel nestačí upravit „jen“ stravu.
Ať zvolíte jakoukoli cestu, věřit v uzdravení musíte vy sami, je to na vás.
S výživou vám pomohu, ale k řešení je toho více. Desatero v nemoci obsahuje souhrn oblastí a kroků, kterými je dobré se zabývat, když udeří vážná nemoc. Psáno srdcem a ze života.
Nemoci způsobené emocemi
Emoce úplně přirozeně doprovází řada tělesných reakcí.
Foto: Profimedia.cz
Odborníkem je většinou specializovaný lékař. Zabývá se zdravotními problémy, které u lidí vyvolávají potlačované nebo špatně prožívané emoce, případně vztahy. Mají zprvu podobu funkčních potíží. To znamená, že naruší funkci určitého orgánu, ale ještě nedojde k trvalým změnám v jeho tkáních. Proto lékaři, kteří tento orgán vyšetřují pomoci různých přístrojů, velmi často nic závažného nezjistí a pacient pak vypadá jako hypochondr.
Lékař zaměřený na psychosomatické potíže však pacientovi věří, že zdravotní problémy má. Velmi dobře ví, co mohou způsobit nezvládnuté emoce.
„Strach nebo třeba stres, to nejsou žádné nehmotné záležitosti, to nejsou žádní motýlci, kteří se vznášejí kolem naší hlavy,“ říká psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc., jeden z předních českých odborníků na psychosomatickou medicínu.
„Jen si uvědomte, co se děje ve vašem těle, když máte třeba strach. Žaludek se vám sevře a vyplaví se hormony, které začnou mobilizovat celý organismus.
Zbystří se vaše pozornost, zrychlí se vám dech a puls srdce, které se snaží zásobit svaly dostatkem krve, kyslíku a potřebné energie.
Povrchové cévy se stáhnou, aby se při poranění snížilo krvácení… A tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu náhlých změn.
Poukazuji na to, abych zdůraznil, že emoce úplně přirozeně doprovází řada tělesných reakcí, a někdy hodně silných reakcí. Proto by nás nemělo překvapovat, že v organismu dokážou někdy vyvolat dramatické změny, případně nemoci, pokud na nás negativně působí příliš dlouho,” vysvětluje doktor Honzák s tím, že většina lékařů to chápe, ale ve své běžné praxi to ne vždy využívá.
„Zdravý člověk neexistuje. Je to pouze špatně vyšetřený pacient,“ dělá si doktor Honzák legraci z lékařů a jejich někdy přehnané snahy vyřešit vše jednoduchou diagnózou.
Rád také připomíná přísloví našich předků, která si všímají vztahu emocí a tělesných reakcí: „Někdy říkám studentům, že nejlepší učebnicí psychosomatiky jsou Zaorálkova Lidová rčení. Pojmenovávají některé stavy docela výmluvně: Nemůžu to spolknout. Obrací se mi z toho žaludek.
Z toho by se člověk po… Ale žádný gastroenterolog se vás při vyšetření nemocného žaludku nezeptá, kdo vám v něm leží.“
A takových rčení jistě můžeme najít víc: Zastavilo se mi z toho srdce. Zlomil mi srdce. Ztuhla mi krev v žilách. Praskne mi z toho hlava…
Psychosomatický lékař léčí pacienta tím, že si s ním začne povídat. Nezajímá ho jen jeho nemoc, ale i jeho situace doma a v práci. Snaží se také dozvědět víc o jeho rodičích a o tom, jak to chodilo v jejich rodině. Tyto vztahy a zážitky totiž hodně určují, jak věci vnímáme a prožíváme. Nenásilně se snaží, aby jim klient víc rozuměl.
Spousta lidí chápe, že nám třeba nezvládnuté stresy mohou způsobit žaludeční vředy, dráždivý tračník, průjmy nebo trávicí potíže. Stejně tak rozumějí tomu, že snadno vyvolají chronické problémy se spánkem. Podobně jako stavy, kdy velmi snadno reagujeme nesmyslně podrážděně a vztekle, máme problémy se soustředěním a trápí nás úzkosti nebo deprese.
Málokoho ale napadne, aby ve špatně prožívaných emocích viděl třeba příčinu úrazů, cukrovky, zhoršené imunity, gynekologických a urologických potíží, poruch štítné žlázy, zhoubných nádorů, ale třeba i chorob zdánlivě banálních, jako jsou neustálé angíny, kašel nebo atopický ekzém.
Pro psychosomatické lékaře je přitom normální, že se zajímají, jestli třeba zrovna za angínami dítěte, které se vracejí, není například pocit křivdy. To byl případ devítiletého Ondry. Jeho hodně zaměstnaná maminka ho už v poslední době tak často nehladila a méně se snažila o jejich vzájemnou blízkost nebo důvěrný vztah.
Myslela si totiž, že se z něj stal velký kluk a tyhle věci ve svém věku nepotřebuje. Pocit křivdy pak dítěti chronicky svíral hrdlo. Kvůli horšímu prokrvení se sliznice v krku staly náchylnější k infekcím. Tyto potíže vůbec nejsou tak vzácné, jak by se mohlo zdát. Navíc je trvale nevyřeší léky, ale spíš změny v chování rodiče.
Podobné to bylo se sedmiletou Aničkou. Trápily ji záchvaty kašle. Nereagovala na žádné léky a lékaři si s ní nevěděli rady. Specialistka na psychosomatickou medicínu se kromě nemoci zajímala také o vztah jejích rodičů.
Zjistila, že Anička dostává záchvaty nápadně často ve chvíli, kdy se rodiče začnou hádat. Kašel totiž tlumil jejich agresi.
Jenže kvůli tomu se vymkl logice běžného akutního onemocnění a začal se řídit logikou vyššího řádu, takzvaného suprasystému.
Většina dětských lékařů ví málo o tom, jak tento systém funguje. Proto je může zaskočit, jak vytrvale vzdoruje zdánlivě banální kašel jejich pokusům o efektivní léčbu.
Na elegantně oblečeného padesátníka se stačilo jen podívat, aby bylo člověku jasné, že netrpí nedostatkem peněz. To, čím trpěl, byly neustálé problémy se zablokovanou páteří, hlavně krční.
Chodil k opravdu dobrému fyzioterapeutovi a ten rychle pochopil, že jeho klient potřebuje psychosomatického lékaře, jinak se jeho potíže budou pořád opakovat a vše vyvrcholí operací páteře, která navíc nic nevyřeší.
Problémy nebyly totiž v zádech, ale v hlavě.
Psychosomatický lékař řešil nejprve akutní stav pacienta. Dal mu léky, které snížily psychické napětí, v němž podnikatel žil. Zmenšily tak i napětí svalů, stejně jako jejich sklon se stáhnout a zablokovat páteř. Pak si spolu povídali.
Lékař zjistil, že muž zažívá velké stresy v práci, kde rozhoduje o investicích za desítky miliónů, ale také doma. Jeho žena prosazovala svou tak, že se hádala. V něčem měla pravdu, v něčem ne, jak už to tak v životě bývá. Dovolené s ní však pro muže rozhodně nebyly odpočinkem.
Proto na ně přestal jezdit. Na služebních cestách si paradoxně odpočinul víc.
I zátěž při nejrůznějších jednáních zvládal snáz než hádky s manželkou. Jediná činnost, u které se dokázal uvolnit, byl badminton, který hrál kdysi závodně. U tohoto výbušného sportu se vyřádil, vykřičel a na chvíli uvolnil. Bohužel ho přestávala zvládat jeho kolena i záda.
Lékař navrhl podnikateli, aby zkusil cvičit jógu nebo tajči. Vylepší si fyzickou kondici, ale hlavně se protáhne, uvolní a zklidní. Muž začal chodit na tajči, do sauny a na relaxační masáže. Zklidnil se a časem zjistil, že řeší nejrůznější problémy s větším nadhledem. Včetně těch, které měl doma. Ještě nemá vyhráno, ale už se ocitl na cestě ven ze svých problémů.
Ulicemi Prahy ujížděla houkající sanitka. Vezla finanční poradkyni do nemocnice kvůli srdeční nevolnosti a kvůli tomu, že se jí špatně dýchalo. Vyšetření na kardiografu a dalších přístrojích však ukázalo, že je zdravá jako ryba.
Mladý kardiolog si všiml, jak je žena vyčerpaná. Protože zrovna nebyl nával pacientů, povídal si s ní chvíli o financích a o tom, jakým tlakům musí čelit v práci. Doporučil jí návštěvu u psychosomatického lékaře.
Ušetřil jí tak řadu zbytečných vyšetření.
Psychosomatické lékařce pak žena přiznala, že má potíže se spánkem. V noci se nepřirozeně potí a ráno často probouzí unavená. V poslední době se přistihla, jak reaguje netrpělivě, vztekle a občas vybuchne i kvůli maličkostem. Navíc jí jsou nepříjemné stísněné nebo uzavřené prostory. Výtah, metro, nacpaná tramvaj…
Lékařka se vyptávala na její hektickou práci, stejně jako na to, jak odpočívá. Pak se zajímala o její rodinu. Při dalších návštěvách se žena rozpovídala o své matce. Ta byla skoupá na pochvaly, ale kritikou nešetřila. Přitom sama ničeho v životě nedosáhla. Své ambice přenášela na dceru, která se sice dobře učila, ale nikdy neměla samé jedničky, jak si přála matka.
Žena s sebou vláčela celý život břemeno přehnané výkonnosti. Hlavní příčinou zdravotních problémů bylo příliš mnoho práce a příliš málo odpočinku.
Kvůli tomu žila v nepřetržitém psychickém napětí, které vyčerpávalo její organismus. Víc odpočívat pro ni nebylo snadné.
Jakmile si však uvědomila souvislost mezi svými potížemi a nedostatkem odpočinku, věděla, co má dělat. Pokud odpočinek ošidila, její problémy se znovu začaly vracet.
Proč si psychosomatická medicína musela své místo mezi ostatními lékařskými obory tak pracně vybojovat? Podle MUDr. Radkina Honzáka je to proto, že medicína založená na důkazech chápe lidský organismus jako rozumný stroj. Poznatků o něm, o nemocech a jejich léčbě přibývá tak rychle, že je lékaři sotva stíhají vstřebat. A model, který zahrnuje i emoce, dělá všechno ještě složitější.
„Myslím, že by nám stačilo, kdyby lékaři jiných specializací vzali častěji v úvahu i možný vliv emocí a sociálních faktorů na zdravotní stav pacientů a jejich aktuální potíže,“ vysvětluje doktor Honzák.
Žijeme podle něj ve světě, kde jsou emoce málo zmapované, navíc jim ne vždy dobře rozumíme. I když jde o jeden z řídicích systémů našeho organismu a také o zatraceně tělesné děje. „Naštvalo mě, když jsem před léty našel v nejnovější učebnici kardiologie pouhé dva řádky o smrtelné úzkosti pacienta s anginou pectoris, tedy nedokrvováním srdce,“ říká.
„V akutním stadiu se projevuje ostrou bodavou bolestí nejčastěji za hrudní kostí. Odtud vystřeluje do ramen, paží nebo čelisti. Pacienta obvykle vyděsí tak, že zpanikaří jako nikdy předtím.
Emoce tady nejsou řádná nástavba, ale jeden z jasných příznaků. Strach a úzkost, které přitom člověk prožívá, zaplaví organismus adrenalinem a jeho kamarády, což má zpětně negativní vliv na ohrožený srdeční sval.
V té knížce však o tom nebyla ani zmínka.“
Součástí psychosomatické léčby nejsou jen odborné znalosti, ale také dobrý vztah s lékařem, ve kterém se pacient cítí bezpečně. „Musí mít jistotu, že mu věřím, nebudu zlehčovat jeho potíže nebo ho kritizovat,“ říká doktor Honzák.
„A také, že ho vyslechnu. Lékaři mají sklon utnout pacienta po 19 až 25 vteřinách, jak ukazují výzkumy. Pravda, když popisuje své potíže, připomíná to meandry řeky, protože do toho přirozeně vplétá svůj život. Ale utnout ho je velká chyba. Ani ten nejukecanější člověk nevydrží vést monolog déle než dvě až dvě a půl minuty, jak se zjistilo.
Co však neřekne hned na začátku, to už z něj během první návštěvy nevypadne. A doktor se tak nedozví mnohá podstatná fakta. K tomu, aby začal mluvit o věcech, které jsou pro něj bolavé, se dostane až tak při třetím setkání. Mezitím se totiž vynoří i jemu samotnému. Je v podstatě jako počmáraný pergamen.
A z něj je třeba trpělivě odloupávat jednotlivé vrstvy a luštit je.“
Z naší debaty mě zaujal ještě jeden postřeh. „První, co vyhodnocujeme na jiném člověku, je jeho kompetence a vřelost,“ říká Radkin Honzák. „Lékaři si zakládají na kompetenci, ale pro pacienta je ještě důležitější jejich lidská vřelost. Když bude doktor srdečný jako mrazicí box, naruší tím komunikaci s nemocným člověkem. A zároveň se připraví o velký kus léčebného efektu této komunikace.“
Kde najít nejbližšího lékaře zaměřeného na psychosomatiku, to by vám měl poradit váš praktik. Nebo se podívejte na stránky Společnosti psychosomatické medicíny ČLS do rubriky Síť pracovišť. Pomoc lze hledat také na www.psychoterapeuti.cz. Služby některých specialistů hradí zdravotní pojišťovny, u jiných si je pacient hradí sám.