neděle, 26. září 2021, 09:00Zdraví
Nejvíc ze všech nádorů Češi umírají na rakovinu plic, ročně jí podlehne přes 5000 lidí. Operovat se nádor dá jen v případě, že je odhalený v časném stadiu. Praktičtí lékaři proto od ledna začnou vytipovávat lidi v riziku, může jich být až půl…
středa, 22. září 2021, 17:30Zdraví
Příznaky chřipky a covidu-19 jsou špatně rozeznatelné, pacienty s nemocemi dýchacích cest proto budou lékaři testovat. Varují ale před tím, že i chřipka může vést k hospitalizaci či úmrtí, ročně může jít až o 1500 lidí. Zejména senioři by se…
středa, 22. září 2021, 07:50ZdravíSemilsko
Liberecký kraj se stane třetím akcionářem společnosti MMN (dříve Masarykova městská nemocnice), která provozuje nemocnice v Jilemnici a Semilech. MMN dosud vlastnily jen města Semily a Jilemnice. Jejich zastupitelstva vstup kraje do MMN už dříve…
neděle, 19. září 2021, 16:11Zdraví
Ordinace dětských praktických lékařů jsou po dvou týdnech od začátku školního roku přetížené dětmi, které mají respirační infekce. Po dlouhé době, kdy byly děti na distanční výuce, tak zřejmě nemají vytrénovanou imunitu. A také s nimi rodiče…
pátek, 17. září 2021, 08:57Zdraví
Již před pandemií trpělo duševním onemocněním zhruba 20 procent dospělé populace. Během pandemie se výskyt duševních nemocí zvýšil až o 50 procent. Z toho se počet úzkostí zvýšil dvakrát a počet depresí dokonce třikrát. Došlo také k navýšení…
sobota, 11. září 2021, 08:41Zdraví
Liberecká krajská nemocnice má v provozu ambulanci onkologické prevence. Jde o placenou službu, vyšetření bude stát bezmála 10 000 korun.
středa, 8. září 2021, 16:15Zdraví
Nedostatek sester ve zdravotnictví je dlouhodobý problém, který pandemie koronaviru ještě více zdůraznila. Přestože ale zájem o studium zdravotnických škol roste, řada vystudovaných nakonec ale skončí v jiném oboru. Svou roli sehrálo i extrémní…
pondělí, 6. září 2021, 16:25Zdraví
Testování ve školách odhalilo v minulém týdnu v Libereckém kraji čtyři pozitivní případy nákazy covidem-19 na třech školách. Výsledky dnešního druhého kola zatím známé nejsou. Do základních škol v Libereckém kraji chodí téměř 41 600 dětí a…
sobota, 4. září 2021, 07:00Zdraví
V poslední době se na internetu objevila řada nabídek na online antigenní testování pod dohledem zdravotníka. Dotyčný se otestuje sám, zatímco ho zdravotník sleduje prostřednictvím videohovoru. Ministerstvo zdravotnictví však upozorňuje, že takto…
úterý, 24. srpna 2021, 11:26ZdravíJablonecko
Velkokapacitní očkovací centrum v městské hale v Jablonci nad Nisou ukončí v pátek svůj provoz. Nově budou zdravotníci očkovat v areálu městské nemocnice, provoz tam zahájí 1. září. Vakcínu proti koronaviru budou lidé dostávat v bývalých…
Čí je téma zdravotnictví a modernizace Krajské nemocnice Liberec?
Krajská nemocnice Liberec.
„Lékaři celé roky upozorňují, že na další rozvoj, který by sledoval moderní trendy a vědecký pokrok, chybí při současném uspořádání potřebný prostor. Rozsah i kvalita péče už dávno předehnaly prostorové možnosti současných budov nemocnice,“ píše statutární náměstkyně hejtmana LK pro resort zdravotnictví, tělovýchovy a sportu.
Každý třetí člověk se prý za svého života setká s rakovinou. Kde vám poskytnou pomoc? S největší pravděpodobností v onkocentru liberecké nemocnice. Stane se vám těžký úraz.
Kam vás převeze vrtulník? Do traumacentra Krajské nemocnice Liberec. Někdo z vašich příbuzných dostane srdeční infarkt, případně mozkovou mrtvici.
Kde vám pomohou? V kardiocentru nebo neurocentru, opět v liberecké nemocnici.
To vše jsou špičková centra, která jako jediná v celém Libereckém kraji poskytují vysoce specializovanou péči. Navíc, pokud jste z Liberce, tak do liberecké nemocnice zamíříte i s jakýmkoliv jiným, „běžným“ zdravotním problémem.
Lékaři přitom celé roky upozorňují, že na další rozvoj, který by sledoval moderní trendy a vědecký pokrok, chybí při současném uspořádání potřebný prostor. Její rozsah i kvalita už dávno předehnaly prostorové možnosti současných budov nemocnice. A to nemluvím o základních problémech, jako jsou neexistence centrálního příjmu a nedostatek parkovacích míst.
A tak se hledají zdroje, které by s financováním modernizace nemocnice mohly pomoci. Jednou z hlavních možností by mohly být peníze z fondů Evropské unie, o jejichž využití v Liberci se nyní jedná.
Kdo by měl mít na modernizaci zájem? Samozřejmě my všichni, kteří jsme již služby nemocnice využili, nebo je předpoklad, že je v budoucnosti využijeme. Téma zdravotnictví není „politicky“ vlevo ani vpravo, není to (doufám!) jen téma Změny pro Liberecký kraj nebo kohokoliv jiného.
Asi nikoho z nás nebude zajímat, jestli je to nemocnice krajská, městská, kdo zodpovídá za resort zdravotnictví, ale bude pro nás podstatné, jakou péči nemocnice poskytuje.
Rozhodující bude, jestli se téma zdravotnictví, nebo přímo modernizace nemocnice ocitne mezi prioritami, na které bude možné peníze z fondů využít. Proto mě velmi překvapilo, když hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) ohlásili svůj pohled na dotační priority v Liberci a téma zdravotnictví vůbec mezi své priority nezařadilo.
Dokonce to bylo snad jediné téma, které vyšlo z analýzy problémů území a které je zároveň možné je řešit pomocí dotací z Evropské unie, ale Starostové je mezi svými prioritami vynechali!. Doufám, že bylo vypuštěno náhodou, ale přiznám se, že mě to překvapilo a zaskočilo.
Mrzí mě, že ani výměna názorů s volebním lídrem Starostů, Michalem Hronem, mě neuklidnila. Modernizace liberecké nemocnice prý není starostí Liberce, protože ji většinově vlastní Liberecký kraj. Takže ji mají prosazovat jeho zástupci. Ano, kraj se stará, ale svůj díl odpovědnosti musí převzít i město Liberec.
Jednak nemocnici vlastní spolu s krajem, navíc město Liberec bude tím, kdo bude mít hlavní slovo při rozhodování o dotačních prioritách při rozdělování prostředků z fondů EU v dalších letech v rámci nastavených pravidel.
Podstatné je, aby se při rozdělování dotací myslelo nejen na silnice a tramvaje, ale i na další oblasti života ve městě, kam patří i investice do zdravotnictví.
Zdravotní zařízení sice nevyužíváme každý den tak jako silnice či chodníky, ale o to důležitější jsou chvíle, kdybychom dali vše za to, aby nám či našim blízkým byla poskytnuta ta nejkvalitnější lékařská péče, odpovídající možnostem 21. století.
A na to musíme myslet už dnes, my všichni, ať už volíme nebo reprezentujeme jakoukoliv politickou stranu.
Autorka je statutární náměstkyně hejtmana LK pro resort zdravotnictví, tělovýchovy a sportu
Do liberecké nemocnice jen přes kontrolní stan
V Krajské nemocnici Liberec přijali od neděle 15. března nová ochranná opatření. Všichni pacienti musí při příjmu projít speciální kontrolou. Na podrobnosti jsme se ptali mluvčího krajské nemocnice Václava Řičáře.
Vše o koronaviru na jedné stránce: nejnovější informace, rozhovory s odborníky, rady a komentáře
Česko kvůli šířícímu se koronaviru vyhlásilo ve čtvrtek 12. března nouzový stav a vláda v neděli 15. března v noci dokonce dala do karantény celou zemi.
Proti zavlečení infekce se musí bránit všude, snad nejvíc je to potřeba přímo ve zdravotnických zařízeních. Pokud se totiž nakazí zdravotník, musí do karantény celé oddělení a o pacienty se nemá kdo a kde postarat.
Opatření proto přijala i Krajská nemocnice Liberec. Podrobnosti upřesnil mluvčí nemocnice Václav Řičář.
Žádáme všechny, kdo jdou do nemocnice, aby opravdu prošli třídícím stanem, kde budou zkontrolováni a dostanou kartičku. Upozorňujeme, že bez kartičky se nedostanou do areálu nemocnice, ani do budov A a B, a nebudou ošetřeni. mluvčí KNL Václav Řičář
Jak a kde kontroly probíhají
Pacienti, kteří do nemocnice přicházejí, musí projít takzvaným „třídícím stanem“, je umístěný před budovou pavilonu B, ze strany od porodnice, respektive od dialýzy.
Každý pacient si musí před vstupem do stanu vydezinfikovat ruce, pak mu zdravotníci změří teplotu a příchozí také odpoví na několik otázek, aby se vyloučilo, že není pro pohyb po nemocnici rizikový; tedy, že se například nevrátil z rizikové oblasti, nebo se nestýkal s lidmi, kteří jsou v karanténě, nebo přímo nakaženi, řekl Václav Řičář.
Týká se kontrola všech?
Podle Václava Řičáře se kontrola dotýká téměř všech příchozích; pacienti mířící na infekční a kožní oddělení do budovy v Husově ulici tam mohou jít přímo.
„Žádáme všechny, kdo jdou do nemocnice, aby opravdu prošli třídícím stanem, kde budou zkontrolováni a dostanou kartičku.
Upozorňujeme, že bez kartičky se nedostanou do areálu nemocnice, ani do budov A a B a nebudou ošetřeni,“ dodal Řičář.
Když kontrola odhalí podezření na nákazu
Pokud někoho s podezřením na nakažení novým koronavirem při kontrole v třídícím stanu odhalí, pošlou ho zdravotníci na infekční oddělení, kde se podrobí kontrolnímu testu a potom ho s největší pravděpodobností pošlou do domácí karantény, uvedl Václav Řičář.
Další ochranná opatření v nemocnici
„Z budovy B jsme přesunuli odběrovou místnost, pro ty, kteří si chodí nechat odebrat krev, kvůli vyšetření v laboratoři, do budovy na Husově ulici, kde byla výdejna léků,“ upřesnil Václav Řičář.
Nemocnice také výrazně omezila parkování ve svém areálu nemocnice, výjimku mají jen nepohybliví pacienti.
Zavřená pro veřejnost je také jídelna KNL Cateringu v nemocnici; mohou tam chodit jen zaměstnanci nemocnice.
Ostatní nemocnice v kraji
Poděkování Krajské nemocnici Liberec
Je-li pacient v pozici, která pracovně ovlivňuje životy jeho okolí, a na jeho krocích je často závislá i jejich sociální situace, prožívá frustraci, která léčbě určitě nepomáhá. Nelze vypnout telefon a říci: marodím.
Byť to je to, co by si nejvíce přáli ošetřující lékaři, zdravotní personál i spolutrpící.
A samozřejmě i pacient, který se mezi lékařskými procedurami snaží využít každou chvilku k předání klíčových informací spolupracovníkům a snaží se, jak jen to jde, aby jeho problém zůstal jen jeho problémem. Ale k věci.
Po ukončení pobytu jsem konstatoval, že můžeme být na naši Krajskou libereckou nemocnici hrdí a také, že jsem rád, že jsem mohl tuto anabázi absolvovat právě zde.
Jakkoliv jsem před oněmi pěti lety byl s péčí liberecké nemocnice a jeho personálu spokojen, musím i nyní konstatovat, že jsem vnímal její zjevně pozitivní kvalitativní posun.
Tedy z pohledu lékařsky odborně nevzdělaného pacienta.
Na první pohled bylo patrné zlepšení v materiálním vybavení i celkového prostředí. Vnějšího i vnitřního. Kritika všech a všeho je snadná, ale jedno liberecké Krajské nemocnici upřít nelze, svůj status, zasloužený respekt i vysokou úroveň služeb si buduje tvrdou každodenní prací. A ne vždy pozvolné změny k lepšímu vnímáme.
Přečíst článek ›
Při týdenním pobytu jsem se setkal i s pacienty se zkušenostmi z jiných nemocnic, a do té naší liberecké přijíždějí často kvůli provedení vysoce kvalifikovaných výkonů. Ne do Prahy na specializovaná pracoviště, ale do Liberce. A vždy svůj pobyt hodnotili velmi pochvalně.
Ostatně sám jsem byl na pokoji s pacientem, který po vážné dopravní nehodě měl zlomeny všechny dlouhé kosti v těle, několik obratlů a další mnohočetná devastující zranění. Jeho dopravní nehodu náhodně zaznamenal kamerou umístěnou za čelním sklem řidič právě projíždějícího automobilu. ,,Pochlubil“ se mi tedy i videem. Je umístěno na stránkách policie ČR jako varovný příklad.
Nemohu stále uvěřit, že lze tak těžkou nehodu s takovým souborem zranění vůbec přežít a ,,opravit“, když byl po nehodě ze země doslova posbírán. Do liberecké nemocnice nyní přijel opět po půl roce na operaci kotníku, ke které si svou neopatrností pomohl sám. Problém navíc zkomplikovala i koronavirová situace a omezení plánované péče.
U lékařů jsem oceňoval vysoce profesionální přístup, věcnost a zasloužený respekt. Ten si ostatně zaslouží i ošetřující personál. Denně probíhalo několik různě závažných operací. Připadal jsem si jako v továrně. Nový pacient, příprava a odjezd na operační výkon, pooperační péče a péče následná a za 2-3 dny alou domů. Sbalit, propustit, odvézt, připravit lůžko a další pacient.
Přečíst článek ›
Za zmínku stojí i stravování. Říci, že bylo dobré, by bylo jednoduché, ale nevýstižné. Mohu říci, že jsem schopen vyjmenovat okamžitě několik zapamatovatelných jídel, která mi vyloženě chutnala, a to jsem hýčkán domácí stravou.
I zde jsem zaznamenal zlepšení, ačkoliv jsem si ani při poslední hospitalizaci na jídlo nijak nestěžoval, ale i zde byl vývoj patrný.
Patřím mezi ty, co vnímají i výživové hodnoty stravy a troufám si říci, že za daných okolností i možností bych si rekonvalescenční jídelníček lépe nesestavil.
No a obsluhující personál? V modré, bílé, žluté, zelené a nevím, v jaké ještě další barvě oblečení? Je ze všech stran pod obrovským tlakem, ke kterému je každý různě odolný. Jako v každé profesi.
Kolektivně byl však výsledný výstup beze zbytku profesionální. Udržet v takovém provozu všechno čisté a zajistit potřebnou před i pooperační péči, musí být nesmírně náročné. Materiálně i lidsky.
A to vše často zdravotní personál dokáže až s nakažlivou a uklidňující náladou.
Samozřejmě, že se občas objevily chvíle, kdy to na obou stranách jiskřilo. Při takovém boji to ani není k divení. Někdo je zkrátka odolnější více, někdo méně. Ty pomáhající nejsou výjimkou. A také ne každý pacient, od kterého se očekává trpělivost, je jí vždy schopen. Na tomto poli však dvakrát platí, že abychom mohli soudit druhé, museli bychom chodit v jejich botách.
Přečíst článek ›
Ano, toto poděkování se jeví až příliš pochvalně, ale pomoci si nemohu. Je to prostě má zkušenost a za každým slovem si stojím a mohu jej obhájit a podepřít konkrétním příběhem. Kritikou se totiž často nešetří, ale já bych rád, krom vyplnění dotazníku kvality, který pacienti při opouštění nemocnice vyplňují, tímto poděkoval.
Ze zkušenosti totiž vím, jak složité je vést jakoukoli organizaci s lidmi a sloužící lidem se vším, co k tomu patří, natož takovou továrnu na vracení zdraví s pracovišti rozesetými po celém kraji. A tak mi dovolte vyjádřit obdiv a poděkování.
Poděkování celému vedení Krajské nemocnice Liberec na všech úrovních, které s Libereckým krajem v čele nese hlavní tíhu zajištění lékařské péče na našem území.
Bez pochyby vytváříte pro své zaměstnance, podřízené a další personál potřebné podmínky v nelehkých dobách.
A Vy všichni, v modrém, bílém, žlutém, zeleném a nevím, v jaké ještě další barvě oblečení, na oplátku odvádíte skvělou a těžkou práci zasluhující uznání. Stejně jako všude se sice občas brblá, ale my, úpící pacienti, se nemusíme bát svěřit se do Vašich rukou. Děkuji Vám všem. Zasloužíte úctu, obdiv a respekt.
Pavel Novotný, Jindřichovice pod Smrkem
Odhalte rakovinu střeva včas, vyzývá liberecká nemocnice
Přibližně 320 nových případů rakoviny tlustého střeva ročně zaznamenají lékaři v Libereckém kraji. Naprostá většina z nich se přitom nemusela do pokročilého stadia vůbec dostat. Lidé ale značně podceňují prevenci, upozorňuje lékařský ředitel Krajské nemocnice Liberec Tomáš Jirásek. Covid podle něj navíc ještě všechno zhoršil.
„Během pandemie byla zdravotní péče omezená, vyšetření se odkládala a pacienti se do nemocnic často nedostavovali, protože měli strach. Obáváme se, že tohle všechno bude mít za následek nárůst počtu zhoubných nádorů,“ řekl Jirásek.
V případě karcinomu tlustého střeva je přitom prevence poměrně snadná. Česká republika jako jedna z prvních zemí na světě zavedla plošný screening na toto onemocnění. Každý občan ČR ve věku nad padesát let má nárok na test, který odhalí, zda se u dotyčného objevují přednádorové změny v oblasti tlustého střeva. Málokdo ale k praktickému lékaři pro takový test skutečně zajde.
„Z pětapadesáti pacientů, kteří se k nám dostali už v pokročilém stadiu nemoci, měl test jen jeden člověk. Kdyby to udělali všichni včas, nemuseli se pak s nádorem potýkat a někdy i zbytečně umírat.
Když se karcinom tlustého střeva podchytí včas, dá se to chirurgicky vyřešit.
Přednádorové léze se odstraní během pár desítek vteřin až minut a většinou ani není nutná následná onkologická léčba,“ upozorňuje primář gastro-enterologického oddělení KNL Karel Dvořák.
I proto je včasné odhalení tak důležité. Už proto, že kolorektální karcinom nepůsobí zpočátku žádné problémy. „Rakovina tlustého střeva totiž nebolí.
Trvá dlouho, než se nádor rozbují, a když se ozve, tak už je pozdě. Pacienti se k nám pak dostávají často až dvě minuty po dvanácté a už se s tím pak nedá moc dělat.
Přitom včasný test tomu může předejít,“ nabádá Vratislav Beran, primář onkochirurgie Krajské nemocnice Liberec.
Druhá nejrozšířenější onkologická diagnóza
Rakovina tlustého střeva a konečníku je druhou nejrozšířenější onkologickou diagnózou v ČR. Ročně na kolorektální karcinom zemře v republice přes 4 tisíce lidí. „Ta čísla jsou za poslední roky opravdu znepokojující, alarmující. Přitom je v našich silách i v silách pacientů ten poměr zvrátit,“ poukazuje primář Dvořák.
Liberecká nemocnice tak chce změnit trend v myšlení lidí a přimět je, aby využívali testy, na které mají po padesátce nárok zdarma. „Ty testy zaberou tak dvě minuty času a přitom jsou velmi spolehlivé.
Jenže teď je tak trochu trendy a chlapácké, když člověk ignoruje svůj zdravotní stav. Často lidé věnují větší pozornost svému autu než vlastnímu zdraví. To chceme změnit.
Veřejnost by se měla naučit, že udělat si po padesátce test na kolorektální karcinom je normální, jako jít k zubaři,“ podotýká Beran.
Krajská nemocnice teď připravuje v prostoru obchodního domu Forum na 16. a 17. září Dny screeningu karcinomu tlustého střeva.
Budou tam přítomni lékaři z Krajské nemocnice Liberec, kteří zodpoví různé dotazy a hlavně budou lidem vysvětlovat, proč je důležité zachytit včas přednádorové změny na tlustém střevu.
Lidem starším padesáti let budou nabízet testy, které si doma provedou a odevzdají je následně do nemocniční laboratoře k vyhodnocení.
„Je to vlastně taková all inclusive nabídka. Vyhnou se tím objednávání, žádankám, prostě přijdou a odejdou s testem. Je to výjimečná příležitost, kterou jdeme lidem naproti.
Po vyhodnocení testů se s nimi spojíme a pokud tam bude nějaký nález, budeme ho ihned řešit. Většinou ale pozitivní test ještě neznamená rakovinu tlustého střeva. Často jde o polypy, přednádorové léze nebo hemeroidy.
Ale i proto je ten test důležitý, aby vyloučil daleko horší onemocnění,“ uvedl primář Dvořák.
Město Frýdlant se má stát čtvrtým akcionářem Krajské nemocnice Liberec
Se vstupem Frýdlantu předběžně souhlasí všichni tři akcionáři KNL, minulý týden memorandum o společném postupu schválili radní Libereckého kraje a Turnova. Liberečtí radní by se tím měli zabývat tento týden. „O záchranu zdravotnictví u nás bojujeme už několik let,“ uvedl Stodůlka.
Ztrátovou nemocnici odkoupila KNL za 8,6 milionu korun loni od společnosti EUC, jež kvůli nedostatku lékařů postupně omezila péči a přestala zajišťovat i lékařskou pohotovost. KNL jí tam po převzetí nemocnice vrátila loni na konci září.
Navíc tam přesunula své oddělení následné péče z Jablonného v Podještědí, obnovila i chirurgickou ambulanci a začala provádět jednodušší chirurgické zákroky v rámci jednodenní operativy.
Pro další rozvoj nemocnice, jež zajišťuje základní péči pro 25.000 lidí z Frýdlantského výběžku, je ale nutná modernizace areálu, kde se nachází. Investice do něj ale komplikuje, že KNL tam je jen v nájmu a Frýdlant na modernizaci odhadovanou na 85 milionů nemá. Schopný je zaplatit necelou třetinu.
Město proto začalo jednat o vstupu do akciové společnost KNL. Stodůlka to považuje za nejlepší řešení pro zachování základní zdravotní péče na Frýdlantsku. Podle něj by do majetku KNL mělo město vložit většinu nemovitostí v areálu. „Vše vyjma první budovy, historické, o tu nemá KNL zájem. A kromě gynekologie, vily na pravé straně,“ upřesnil místostarosta.
Odhadem jde podle něj o majetek za 60 až 70 milionů korun.
Město zároveň zaplatí projektovou dokumentaci na modernizaci areálu. Z jakých peněz se rekonstrukce uhradí, zatím není jasné. „O způsobu financování modernizace se zavázali další akcionáři a město Frýdlant dále jednat.
Cílem je využití finančních prostředků z programu REACT-EU, v rámci kterého by na vylepšení úrovně ve zdravotnictví v ČR mělo být určeno až 40 miliard korun,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Odhaduje, že Frýdlant získá za svůj majetek jedno až dvě procenta akcií KNL. Podle Stodůlky se budou muset po vstupu do KNL podílet, stejně jako ostatní akcionáři, na chystané výstavbě centra urgentní medicíny (CUM) v Liberci. „Pro nás to vychází asi 4,5 milionu ročně,“ uvedl Stodůlka.
Frýdlant by se měl stejně jako zbývající dva menšinoví akcionáři na výstavbě CUMu podílet do roku 2024, poté financování převezme kraj.
Většinovým akcionářem KNL je kraj, menšinovými dosud Liberec a Turnov, k nimž by měl přibýt právě Frýdlant. KNL má nemocnice v Liberci, Turnově a ve Frýdlantu.
čtk