Nemocnice na františku – Vše o zdraví

Jaká opatření jste musel přijmout, aby se zlepšila ekonomická situace nemocnice? 

Bylo jich více. Nejprve jsme obešli všechny zdravotní pojišťovny.  S jejich zástupci jsme hovořili o tom, co vlastně by naší nemocnici vytkli a v podstatě u všech jsme se dobrali toho, že máme velké rezervy ve výkaznictví.

  S týmem oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami jsme pak pozvali lékaře a vysvětlili jim, že důsledné vykazování je základem úspěchu. Snažili jsme se napravit chyby, které jsme v minulosti dělali a stáli nás plno bodů.

Samozřejmě, že jsme také v rámci koncepce nemocnice rozhlíželi, kde by se daly získat body, o které jsme přišli v minulosti z důvodu omezení lůžkové kapacity – ať už to bylo ARO v roce 2012, nebo neurologické lůžkové oddělení v roce 2014.

Jedním z řešení bylo zřízení rehabilitace, zpočátku ambulantní a u lůžka, avšak s následnou vizí vytvoření rehabilitačního lůžkového oddělení, což se nám už v tuto chvíli povedlo.

Ekonomika nemocnice je nyní zcela závislá na zřizovateli, tedy na Praze 1 a na pomoci magistrátu. Obě tyto instituce hradí naší ztrátu, která v roce 2018 činila 76 miliónů korun.

Za prvních osm měsíců se nám podařilo ušetřit 21,5 miliónu korun. Do konce roku vývoj bude trochu negativní, doufám ovšem, že ne tolik jako loni.

Pořád jsme v tuto chvíli, na rozdíl od roku 2018, v plusových číslech.

Nemocnice na františku - Vše o zdravíUž se nějak projevil efekt změn, třeba, že jste začali lépe vykazovat pojišťovně provedenou péči?

Bezesporu. Víme to ze zpětné vazby od pojišťoven, které mají velmi přesná data a jdou do úplně nejmenších detailů. Dostaly jsme od nich avíza v rámci periodických hodnocení, že se vykazování významně zlepšilo. Samozřejmě si děláme svoje měsíční ekonomické rozbory a čísla nám jdou jednoznačně nahoru.

Když jste vůbec začali debatovat s pojišťovnami o další spolupráci, možná jste museli čelit tlaku, abyste se přeměnili na nemocnici dlouhodobé péče. Někteří politici přeci v médiích prezentovali Nemocnici Na Františku jako příliš drahou a chtěli jí dokonce prodat.  Jak jste přesvědčili pojišťovny, že má pro jejich klienty smysl ji uchovat i s akutními lůžky?

Říkáte to správně. První jednání s pojišťovnami, obzvláště s VZP, byla pro mne velmi nepříjemná. Dokonce mi bylo sděleno, že od 1. 1. 2019 se František stane nemocnicí následné péče a akutní lůžka skončí.

Snažili jsme se pojišťovnu přesvědčit, že máme v rámci pražského zdravotnictví právo na své místo i v akutní péči. Pomalounku, polehounku se nám to ke konci roku 2018 dařilo. Dostali jsme šanci a roční smlouvu na rok 2019.

Letos jsme vytvořili koncepci Nemocnice Na Františku, a to ve spolupráci hlavně s VZP, o což jsme velmi stáli. Samozřejmě i s ostatními pojišťovnami, ale z hlediska poskytování zdravotní péče VZP je náš hlavní partner.

Musím říct, že hlavně komunikace s panem doktorem Bodnárem byla pro nemocnici, dá se říci, zachraňující (Jan Bodnár je ředitelem krajské pobočky VZP – poznámka redakce).

Nemocnice na františku - Vše o zdraví

  • Dříve ale u vás nějaká služba se sanitkami už sídlila, že?
  • To ale byly sanity, které sloužily čistě k převozu pacientů, a ještě nefungovaly úplně k naší spokojenosti.
  • Jaké pacienty by záchranka vozila do Nemocnice Na Františku?

Musíme vycházet z možností naší nemocnice, která je malá. Jednalo by se o diagnózy lehké a střední závažnosti. Spolupráce funguje už nyní, máme jednoznačně zvyšující se počet pacientů od záchranky. Celá triáž probíhá už při komunikaci s dispečerem zdravotnické záchranné služby. Navíc posádky jsou velmi zkušené. Spokojenost je na obou stranách.

Problémem Prahy jsou bezdomovci. Zdravotníci vaší nemocnice s nimi mají zkušenosti. Chtěli byste se profilovat v péči o pacienty bez domova, můžete i v tomto ohledu být nápomocni záchranné službě?

Již za předchozího ředitele, pana doktora Zelenáka, byla navázána užší spolupráce se sociálním odborem magistrátu, který uvolnil peníze na péči o občany bez domova, resp. na sociálně slabé, kteří se dostanou do naší nemocnice.

Nyní ještě dolaďujeme technické zabezpečení, konkrétně místnosti, které jsou z hlediska speciální péče o tyto pacienty potřeba. Ředitel Kolouch je nám nápomocen svými radami.

Kooperaci se snažíme uzpůsobit tak, aby bylo co nejkonformnější pro záchranku předání pacientů a pro naše zaměstnance – kteří vykonávají jak službu první pomoci, tak ústavní pohotovostní službu – zase jejich převzetí.

Jaké zkušenosti máte s lidmi bez domova? Jsou problémovými pacienty, kteří nemocnici činí velké potíže, nebo je to všechno předsudek?

Ještě před rokem jsem sloužil a měl jsem s nimi osobní zkušenosti. Samozřejmě to jsou pacienti trošku se vymykající standardu.

Z hlediska konfliktů a agrese jsou ovšem daleko horší různí pacienti pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek, kteří se k nám dostávají z centra města.

Naši bezdomovci jsou pro nás v tomto směru příjemní pacienti, když to řeknu takhle uvolněně. Větší problém má naše nemocnice opravdu právě s  agresivními opilci.

Mluvili jsme o spolupráci se záchrankou a o rehabilitaci. Na které další medicínské oblasti se chcete zaměřit?

Musím předeslat, že v tomto pro zdravotnictví velmi komplikovaném období, je naše nemocnice personálně stabilizovaná. Máme pouze konkrétní volná místa, nikoliv, že bychom potřebovali větší počet středního nebo vyššího zdravotního personálu. Z oddělení, která u nás fungují, mají  všechna svojí lůžkovou profilaci.

Ortopedie je historicky velmi kvalitní v oblasti aloplastik a sportovní ortopedie. Celá řada našich ortopedů spolupracuje se špičkovými sportovními oddíly. Pokud jde o internu, ta je všeobecná a má velmi kvalifikované lékaře.

Máme tuším osm atestovaných internistů, což je z hlediska velikosti okresního špitálu velmi pěkné číslo.

Máme specialisty v oboru kardiologie a i velmi dobře fungující diabetologii. Nesmím zapomenout ani na oddělení dlouhodobě nemocných, které spadá pod primariát interního oddělení. Na 46 lůžkách tam leží pacienti, kteří jsou spokojeni, stejně jako jejich rodinní příslušníci. Toto oddělení vykazuje i velmi dobré ekonomické výsledky.

Chirurgie se profiluje hlavně na karcinom prsu u žen, přičemž v roce 2018 u nás bylo operováno 365 pacientek s tímto onemocněním, což je solidní číslo. Historicky má chirurgie kvalitní proktologii, už zhruba 14 let je u nás prováděna metoda prof. Longa na řešení hemoroidů. S panem profesorem Longem jsme uspořádali několik seminářů pro chirurgy proktology z celé ČR.

Samozřejmě jsme malá nemocnice, nemůžeme se věnovat například transplantologii. Stojíme nohama na zemi, snažíme se pokrýt segment, který v rámci pražského zdravotnictví chybí.

Nemocnice na františku - Vše o zdravíPlánujete rozšíření ambulantní části?

Určitě. Tím, že jak zřizovatel městská část Praha 1, tak i magistrát v rámci vytvoření metropolitního zdravotnictví, vidí velký potenciál v součinnosti naší nemocnice se záchrannou službou, tak my se chceme dostat v činnosti pohotovostní ambulance před rok 2013, kdy došlo k prvnímu útlumu.

To znamená, že v naší nemocnic bude chirurgická, interní i ortopedická ústavní pohotovostní služba personálně na stejné úrovni, jako před rokem 2013. Z hlediska další vize pražského zdravotnictví jsem ve shodě s magistrátními úředníky, že by bylo vhodné u nás zřídit lékařskou službu první pomoci.

Hlavním cílem je v co nejkratší době snížit obrovský finanční deficit, obrovskou sekeru, která nás zatěžuje. Samozřejmě městská část Prahy 1 se o nás celé ty roky stará excelentně. Bez její pomoci bychom už dávno nefungovali a neexistovali.

Zajímavé:  Mononukleoza u dětí - Vše o zdraví

Ekonomický propad je ale poměrně velký, takže je dobře, že od roku 2018 se přidala i velká podpora magistrátu. Ostatně našimi pacienty nejsou jenom rezidenti z Prahy 1, ale jsou to občané z celého města. V tomto roce nemocnici stabilizujeme, vytvořili jsme koncepci, začleňujeme ji do metropolitního zdravotnictví.

V dalších letech pak budeme snižovat onu velkou dotaci, kterou dostáváme z městské části Prahy 1 a z magistrátu.

Nemocnice teď pořád patří pod Prahu 1, změní svého zřizovatele?

Paralelně s naší tvorbou koncepce probíhají politická jednání, která by měla vést k tomu, že nemocnice na Františku bude převedena pod magistrát a stane se metropolitní nemocnicí.  Existuje dlouhodobý harmonogram s termíny, které se musí dodržet, aby pak došlo k převodu.

Je to ale nyní spíše právní otázka. My celý proces pečlivě sledujeme, protože jsme nyní před podpisem smluv se zdravotními pojišťovnami na další období a převod musí proveden tak, abychom o tyto smlouvy nepřišli.

 VZP je nám v tom velmi nápomocná, dokonce nabídla své právníky, aby převod analyzovali.

Myslíte, že když bude nemocnice pod magistrátem, představuje to pro její budoucnost větší jistotu?

Magistrát pojímá celou Prahu. Pozice Nemocnice Na Františku v rámci tvořícího se metropolitního zdravotnictví se posílí. Je to logický krok.

Na přípravách těchto změn se podílíte také?

Ano. Za naší nemocnici je  v týmu, který připravuje převod ekonom a právnička.

Co například ještě bude upravovat metropolitní plán?

Pro nás je tam zajímavá součinnost mezi metropolí zřizovanou záchrannou službou, poliklinikou ve Spálené ulici a naší nemocnicí. Někdy v roce 2010 jsme přišli o polikliniku v Palackého ulici a tím i o přísun pacientů. Naši ortopedi ho suplují, protože tam mají své ambulance, ale jinak nám chybí chirurgičtí pacienti, jejichž přísun byl dříve klíčový.

Nemocnice na františku - Vše o zdravíCítíte podporu zaměstnanců?

Chtěl bych poděkovat všem našim zaměstnancům, kteří se postarali o to, a nejsou to jenom planá slova, že je naše nemocnice v tuto chvíli před podpisem smlouvy s VZP a potažmo dalšími zdravotními pojišťovnami. Jenom díky jejich práci, kterou odvedli za ten rok, se podařilo přesvědčit vedení jednotlivých pojišťoven, aby Nemocnici Na Františku dali šanci, kterou teď musí využít.

Tomáš Cikrt

Foto: autor

Pražská Nemocnice Na Františku bude pokračovat dál

Vedení Nemocnice Na Františku podepsalo novou smlouvu se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR [VZP ČR]. Ta na rozdíl od dosavadních jednoletých kontraktů bude platit až do konce roku 2023. Nemocnici Na Františku má od Prahy 1 příští rok převzít hlavní město.

Podle dohody nemocnice s VZP ČR, dalšími pojišťovnami, Prahou 1 a magistrátem hlavního města by Nemocnice na Františku měla i nadále fungovat pro akutní péči. Zároveň by se měla více soustředit na urgentní případy a na spolupráci se záchrannou službou.

„Potřebnost nemocnice, jak se ukazuje, tady opravdu je a v tuto chvíli nemůže být řeč o tom, že bychom ji přeměnili čistě na nemocnici následné péče, případně s nějakou doplňkovou funkcí polikliniky,“ uvedl ředitel nemocnice David Erhart.

Podle něj by Nemocnice Na Františku měla ulevit dalším pražským nemocnicím a poliklinikám. Kapacity k tomu podle Davida Erharta má.

Nová koncepce Nemocnice Na Františku

Koncepce dalšího rozvoje vedení Nemocnice Na Františku počítá s tím, že nemocnice zůstane akutní a nezmění se na nemocnici následné péče. Naopak se zaměří zejména na internu, chirurgii, ortopedii, traumatologii a provozuje i léčebnu dlouhodobě nemocných. V budoucnu by podle Davida Erharta mělo přibýt oddělení plastické chirurgie, navázané zejména na chirurgickou léčbu rakovinu prsu.

V areálu nemocnice by měl také vzniknout nový urgentní příjem a výjezdová stanice záchranné služby. Do areálu nemocnice by se měla taktéž přesunout lékařská pohotovost z polikliniky ve Spálené ulici a pohotovostní lékárna z ulice Palackého.

Nemocnice v souvislosti s plánovanou užší spoluprácí se zdravotnickou záchrannou službou také plánuje znovu otevřít anesteziologicko-resuscitační oddělení s šesti lůžky. Dále chce vybudovat vlastní biochemickou laboratoř. Stavebně připravené je i oddělení lůžkové rehabilitace, které by se mělo otevřít v nejbližší době.

Další ambicí nemocnice je zvyšovat počet lůžek. V současnosti zařízení provozuje 113 akutních lůžek a 46 lůžek následné péče. Jejich budoucí počet ale bude záviset na dalších jednáních.

Převod nemocnice i historie

Nemocnici nyní provozuje městská část Praha 1. Od příštího roku ji má převzít magistrát, respektive jím založená organizace. V minulém volebním období chtělo bývalé vedení radnice Prahy 1 přenechat provoz zařízení soukromníkovi. Z plánu však po kritice sešlo.

Podle radní magistrátu pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Mileny Johnovése nyní připravuje rámcová smlouva. Ta bude řešit převod majetku, zaměstnaneckých smluv a další nutnou administrativu na nový subjekt.

Dohoda počítá s tím, že nemovitosti zůstanou svěřeny městské části. Změna provozovatele podle Davida Erharta a ředitele pražské pobočky VZP ČR Jana Bodnára nebude mít vliv na smlouvu s VZP ČR.

Ta se totiž uzavírá přímo mezi nemocnicí a pojišťovnou.

Podle informací Nemocnice Na Františku je v ní ročně ošetřeno zhruba 80 000 pacientů v ambulancích. Hospitalizovaných je téměř 5 500. Nemocnice vznikla v roce 1354. Na konci 18. století byla vůbec největším zdravotnickým zařízením v Praze.

–ČTK–

Nemocnice na františku - Vše o zdraví

Praha pořídila plicní ventilátory. Využijí je v Nemocnici na Františku

pátek, 21. srpna 2020, 19:00

Přestože z nejhoršího jsme nyní venku, koronavirus stále řádí. Hlavní město Praha proto zakoupilo tři kusy plicních ventilátorů v celkové hodnotě přes jeden milion korun. Zapůjčilo je Nemocnici na Františku, která přístroje využije při péči o pacienty ve vážném zdravotním stavu.

Nemocnice Na Františku letos na jaře v době nouzového stavu velmi rychle zareagovala na výzvu Ministerstva zdravotnictví a vytvořila infekční oddělení pro pacienty, kteří onemocněli koronavirem. Oddělení sloužilo především klientům z pražských domovů pro seniory.

„Velice si cením, že Nemocnice Na Františku bez váhání zřídila oddělení s lůžky pro pacienty s koronavirem, a proto jsme se za město rozhodli plicní ventilátory zapůjčit právě sem.

Jsem si jistá, že se zde ventilátory v případě potřeby uplatní a dobře poslouží tem nejkřehčím pacientům, kterým se zde tradičně věnují s velkou citlivostí a ochotou,“ uvedla Milena Johnová, radní hlavního města Prahy pro sociální oblast a zdravotnictví.

Nevelké, ale důležité zařízení

Nemocnice Na Františku je v mnoha ohledech nepostradatelná. Díky své strategické poloze a ochotě současného vedení je velmi důležitým partnerem pro Zdravotnickou záchrannou službu hlavního města Prahy. Zapojuje se také do spolupráce s dalšími zdravotními službami zřizovanými městem nebo městskými částmi, tradičně zejména s Poliklinikou Prahy 7.

„Nemocnici Na Františku považujeme za klíčového partnera v rámci metropolitní zdravotní sítě, včetně boje s pandemií COVID-19, a proto jsme nemocnici kromě osobních ochranných pomůcek a desinfekce poskytli tři kusy plicních ventilátorů k využití,“ popsal Martin Ježek, ředitel odboru zdravotnictví pražského magistrátu.

Nemocnice na františku - Vše o zdraví

„Koncepce nemocnice deklaruje zintenzivnění spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy, proto také obnovujeme činnost anesteziologickoresuscitačního oddělení.

A právě zde, při péči o pacienty ve vážném zdravotním stavu, plicní ventilátory využijeme.

Pomoci Magistrátu hlavního města Prahy si velmi vážíme a chápeme ji i jako důvěru v naše zdravotnické zařízení při péči o občany a návštěvníky Prahy,“ uzavřel David Erhart, ředitel Nemocnice Na Františku.

Nemocnice Na Františku rozšiřuje poskytovanou péči

Mezi
její pacienty patřila řada významných osobností jako například Václav Havel,
Jan Werich, Josef Dobrovský, Ljuba Hermanová anebo třeba Karel Ignác
Thám.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

V současnosti Nemocnice Na Františku, příspěvková organizace Prahy 1,
nabízí několik vysoce specializovaných pracovišť – mezi nimi nelze opominout
to, ve kterém pracují naši přední odborníci na léčbu karcinomu prsu.

V uplynulých
týdnech se zdravotní péče poskytovaná touto nemocnicí rozšířila o oddělení
plastické chirurgie a od začátku listopadu to pak nově bude bariatrie – velmi
účinný způsob léčby obezity. NNF také zřídila odběrové místo pro covid-19.

„Jsem velmi rád, že je Nemocnice Na
Františku stabilizovaná a že se i daří rozšiřovat poskytovanou péči. Od začátku
listopadu se v Nemocnici Na Františku začnou provádět bariatrické operace,
které představují chirurgickou formu léčby obezity.

Operace bude provádět
MUDr. Michael Vraný, jeden z nejkvalifikovanějších odborníků na bariatrickou
chirurgii v České republice, který se léčbě pacientů s obezitou úspěšně věnuje
již téměř 25 let.

V rámci bariatrie bude fungovat také specializovaná poradna,“ popsal starosta Prahy 1 Petr
Hejma.

Praha 1 je podle jeho slov
připravena poskytnout v letošním roce na bariatrickou léčbu
v Nemocnici Na Františku až 3,5 milionu korun. „Tento náročný způsob léčby vyžaduje kromě jiného i speciální
vybavení,“ vysvětlil Petr Hejma.

Oddělení plastické chirurgie tvoří
tým vysoce kvalifikovaných specialistů pod vedením renomovaného plastického
chirurga MUDr. Josefa Kulhánka. Zaměřuje se v první řadě na řešení
následků po prodělaných onemocněních a úrazech, ale i na estetické výkony
prováděné na přání pacientů.

Dosud se v Nemocnici Na
Františku prováděly jen vybrané plastické operace a menší zákroky v rámci
chirurgického oddělení.

Nemalou část pacientek chirurgie však tvoří ženy s
rakovinou prsu, kvůli kterým nemocnice potřebovala rozšířit operační program o
náročnější plastické výkony, jež zdravotní pojišťovny hradí jen na
specializovaných pracovištích plastické chirurgie. Vedení nemocnice se proto
rozhodlo takové oddělení vytvořit.

„Zaměření nově vzniklého
pracoviště plastické chirurgie plynule navazuje na náš onkologickochirurgický
program, který cílí na pacientky s rakovinou prsu. Těch u nás ročně ošetříme
kolem čtyř stovek.

Naši plastičtí chirurgové se podílejí na operačním
odstranění nádoru a následné rekonstrukci prsu. Pro pacientky je samozřejmě
komfortnější, pokud mohou oba zákroky proběhnout ve stejném zdravotnickém
zařízení,“ vysvětlil
MUDr.

David Erhart, ředitel Nemocnice Na Františku a zároveň primář
chirurgického oddělení.

Lékaři oddělení plastické
chirurgie provádějí i celou řadu dalších plastických výkonů, mezi něž patří
lalokové plastiky kožních defektů, operace proleženin, karpálních tunelů,
skákavých prstů (trigger finger) i některé operace poúrazových stavů. Kromě
zákroků, které řeší určité zdravotní obtíže, poskytují i služby estetické
chirurgie, jako jsou korekce břicha, úpravy prsů, operace očních víček,
liposukce či facelifty.

Od poloviny října funguje v
areálu Nemocnice Na Františku odběrové místo určené k provádění testů na
covid-19. Otevřené je každý pracovní den od 7 do 15 hodin a zvládne kolem sta
odběrů denně. Otestovat se v něm mohou jak lidé se žádankou, tak bez ní.
Samoplátci za vyšetření platí 1 850 korun. Na odběr je nutné se předem objednat
na www.citylab.cz/rezervace.

„Test na koronavirus mají
hrazený ze zdravotního pojištění ti klienti, kteří byli na vyšetření odesláni
hygienickou stanicí nebo praktickým lékařem. Podmínkou je, že hygienik nebo
praktický lékař zadá žádanku na vyšetření do centrálního systému, ve kterém ji
dohledáme a odběr provedeme,“ vysvětlila hlavní sestra Nemocnice Na Františku Hana Veselá.

Z rozpočtu Městské části Praha 1 pro rok 2020 jsou postupně uvolňovány finanční prostředky určené na provoz nemocnice, a to až do celkové výše 54 milionů korun.

Hlavní město Praha zatím rozhodlo o poskytnutí částky 14,5 milionu korun na úhradu nákladů spojených se zapojením nemocnice do boje proti koronavirové pandemii a 5 milionů korun na péči o pacienty bez zdravotního pojištění, což jsou většinou lidé bez domova.

Tisková zpráva ke stažení zde – DOC

Nemocnice dohánějí operace. Někde to potrvá roky

Fakultní nemocnice Bulovka funguje už několik měsíců ve standardním režimu a termíny plánovaných operací průběžně zkracuje. Čekací doby se brzy mohou přiblížit lhůtám před začátkem pandemie.

„Na některé úkony se stále čeká kvůli pandemii o něco déle. Je to ale individuální podle oborů a typu zákroku.

Někteří pacienti se rozhodli plánované zákroky podstoupit v soukromých zdravotnických zařízeních, jiní si s ohledem na vysoce specializovanou péči raději počkají na zákrok v naší nemocnici,“ sdělil vedoucí komunikace Bulovky Filip Řepa, podle kterého se preferované delší čekání typicky týká například ortopedických operací.

Přečíst článek ›

Menší městská Nemocnice Na Františku se vrací do standardního provozu postupně a prázdniny ještě částečně věnuje údržbě a úklidu. „Od září již budeme fungovat v plném provozu, včetně operativy. Samozřejmě se snažíme větší prodlevu v oblasti plánovaných zákroků co nejvíce eliminovat,“ uvedla mluvčí Lucie Krausová.

Akutních zánětů žlučníku je o třetinu více

Obě pražské nemocnice potvrzují, že si epidemie a slabší docházka pacientů během její eskalace vybírají daň v podobě zdravotních problémů.

„Daleko více operujeme například akutní záněty žlučníku, kde jsme zaznamenali nárůst přibližně o třetinu, dále pokročilejší formy rakoviny tlustého střeva, kde se zvýšila akutní operativa o zhruba desetinu, a také pokročilejší formy rakoviny prsu,“ shrnula Krausová. Bulovka v této souvislosti označila za největší problém prevenci onkologických nemocí.

Počty pacientů s koronavirem v pražských nemocnicích stagnují. Na Bulovce mají dva, Na Františku žádného.

Přečíst článek ›

Také ve Středočeském kraji dělají zdravotníci, co mohou, avšak přesto pro pacienty čekající na plánovanou operaci často nemají příznivé zprávy. Potvrdila to například Petra Horáková z hořovické nemocnice.

„V době kritické situace související se šířením onemocnění covid-19 jsme museli omezit a případně i úplně zrušit všechny plánované operační výkony. Tím se čekací doby na některá vyšetření velmi prodloužily,“ konstatovala s tím, že operace, které byly v této době odloženy, se nemocnice snaží odbavit co nejdříve, operační sály jsou vytíženy na maximum.

Čekací doba na ortopedii je rok a půl

„Přesto nepředpokládáme, že se nám někdy podaří tento časový deficit dohnat například v případě ortopedických výkonů. Čekací doba na ortopedii byla již před pandemií často i jeden rok.

Nyní je čekací doba na operaci i rok a půl a vzhledem ke zvyšujícímu se počtu pacientů, kteří si vybrali naši nemocnici pro operační výkon, nepředpokládáme, že by se výrazně zkrátila,“ shrnula situaci bez falešných slibů.

Přečíst článek ›

Že právě ortopedické operace včetně kupříkladu endoprotézy kyčelního kloubu představují největší problém z hlediska čekací doby, potvrdila také Hana Kopalová z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Čekání na operace je tam otázka několika měsíců, přičemž dohnat zpoždění se zatím nepodařilo.

V Rakovníku stačí dva týdny

Ne všude však k počítání čekacích dob na operace potřebují celoroční kalendář. Ukazují to slova primáře chirurgického oddělení Masarykovy nemocnice v Rakovníku Oldřicha Kronicha. „Čekací doba je u nás minimální – do dvou týdnů je možno pacienta kompletně připravit k operačnímu řešení,“ sdělil primář Deníku.

Poznamenal, že i rakovnická nemocnice zahájila plánované operace ihned po uvolnění vládních opatření a zájem je velký nicméně jako každoročně přes letní měsíce zájem o plánované operace opadá: pacienti chtějí vše řešit spíše až od poloviny září. „Bohužel se na typu operací projevil lockdown tím, že pacienti přicházejí s horšími operačními nálezy,“ posteskl si.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Přečíst článek ›

Oblastní nemocnice v Příbrami očekává, že zpoždění v operativě dožene do konce roku. V Oblastní nemocnici v Kolíně tomu pak podle svých slov dávají měsíce.

Kdo a jak bude řídit Nemocnici Na Františku? Na stole jsou tři varianty

Před rokem to vypadalo, že Nemocnice Na Františku skončí v rukou soukromníka. Proti tomu se ale začala sepisovat petice, za níž stál nynější starosta jedničky Pavel Čižinský (Praha 1 sobě), a tehdejší vedení radnice Prahy 1 od záměru ustoupilo. Teď noví radní jednají o její budoucnosti s magistrátem.

Zřizovatelem nemocnice zatím zůstává městská část a v tuto chvíli jsou na stole tři varianty.

  • „První varianta je, že situace zůstane tak, jak je, a hlavní město bude poskytovat v podobě dotací příspěvek na fungování nemocnice, která generuje každoročně několik desítek milionů dluhu,“ popisuje radní Milena Johnová (Praha sobě), která má na starosti zdravotnictví.
  • Pravděpodobněji se proto jeví zbývající dvě možnosti, ke kterým si nechalo vedení vypracovat právní stanoviska.
  • Buď by magistrát a radnice přešly ke smíšené formě řízení, kdy by vedly společně nemocnici i sdílely výdaje, nebo zařízení převezme metropole s tím, že nemovitost zůstane v rukou městské části a pronajme ji Praze za symbolickou cenu.

Nové plány na zdravotní péči

Poslední jmenovanou variantu bývalé zastupitelstvo hlavního města schválilo již před rokem.

„Pokud Praha svůj názor nezmění a bude i nadále chtít začít provozovat Nemocnici Na Františku přímo, městská část 1 s tímto bude souhlasit,“ přibližuje Čižinský.

Tři varianty možných řešení:

  • Zachovat stávající podobu, kdy Nemocnice Na Františku (NNF) zůstává příspěvkovou organizací Prahy 1 a hlavní město nemocnici dotuje pod podmínkou možnosti kontroly .
  • Přejít ke smíšené formě řízení, kdy se hlavní město a Praha 1 podílejí na řízení NNF a sdílejí výdaje .
  • Provoz NNF převést pod Prahu a ponechat Praze 1 majetek.
  1. Podle slov Johnové je v tuto chvíli nutné začít s aktivnější politikou v oblasti zdravotnictví a záměry předání nemocnice za nevýhodných podmínek do soukromých rukou se nesmějí opakovat.
  2. „V budoucnu by se mohla Nemocnice Na Františku stát základním kamenem stabilního systému zdravotní péče v Praze,“ dodává radní.
  3. Hlavní město jako jediný kraj žádné nemocnice neprovozuje a zdravotní péči pro Pražany zajišťují fakultní nemocnice, které spadají pod stát.

Ve čtvrtek o budoucnosti zařízení jednali zástupci městské části a magistrátu také s odborníky z oblasti zdravotnictví. Mluvili nejen o formě řízení, ale i o poskytovaných službách.

„Vnímám jako dobrou zprávu, že budoucnost zdravotnické péče pro Pražany vidíme s městskou částí podobně a spějeme k dohodě. V jednáních budeme pokračovat,“ říká Johnová.

Variantu, že by nemocnici převzal magistrát, kritizuje opozice. „Velmi mě na tom dráždí to, že před volbami říkali zachraňte Nemocnici Na Františku, udělali s tím volební výsledek,“ naráží magistrátní zastupitelka a zástupkyně předsedy správní rady zařízení Jaroslava Janderová (ODS) na to, že jedním z volebních hesel Pavla Čižinského byla právě záchrana tohoto zařízení.

Podle ní jdou snahou o převod proti svému slibu. „Měli rovnou říci, že ji odsvěří a převedou na hlavní město, a jejich kampaň by vypadala jinak,“ dodává.

S tím Čižinský nesouhlasí. „Nemocnici na Františku jsme, spolu s řadou politiků z magistrátu, zachránili před podvodnou privatizací v roce 2018,“ připomíná starosta situaci, kdy se předchozí vedení Prahy 1 pod starostou Oldřichem Lomeckým (tehdy za TOP 09) chystalo dát nemocnici do soukromých rukou.

Zájem o ni měly například Penta či Agel, což vyvolávalo obavy z toho, jaký druh péče by zařízení nabízelo.

Podle odpůrců privatizace byla chystaná smlouva nevýhodná, protože v koncesních podmínkách stálo, že kvalita služeb nesmí klesnout. Nebylo však podmínkou, aby se nemocnice rozvíjela. Smlouva měla být na 35 let. „Praha 1 pouze hledala zdroje a spolupracovníky, abychom ji mohli dál provozovat,“ brání záměr Janderová.

Ta doplnila, že nemocnici dokáže městská část dobře řídit, protože ji zná. „Jestli se opět vzbudí nervozita mezi personálem, jak jsem již řekla na zastupitelstvu starostovi Prahy 1, může se stát, že veškerý personál půjde jinam a nemocnice zůstane prázdná,“ upozorňuje.

Podle ní by Praha 1 měla s magistrátem spolupracovat tak, že by nadále nemocnici řídila městská část a v dozorčích a správních orgánech by seděli i odborníci z Prahy.

Nemocnice má v současnosti 175 lůžek a ročně hospitalizuje osm tisíc lidí a dalších více než 80 tisíc pacientů ošetří zdravotníci v ambulancích a specializovaných poradnách.

Využívají ji kromě pacientů z úzkého centra města také lidé z Prahy 7, která s jedničkou sousedí a její obyvatelé mají zařízení přes řeku. Nemocnice ošetřuje také mnoho turistů.

„Nemocnice Na Františku má celopražský význam a z pozice magistrátu bude její rozvoj a koordinace spolupráce s ostatními komunálními zdravotnickými zařízeními v celé Praze mnohem snazší,“ domnívá se Čižinský.

Rekonstrukce v Nemocnici Na Františku za 14 milionů je hotová, lůžka pomohou hlavně při rehabilitaci

Hlavní obsah

O spuštění provozu oddělení, které bude nově určeno zejména k rehabilitaci pacientů místní ortopedie, nemocnice jedná s pojišťovnami. S největší pravděpodobností bude pacientům k dispozici už na konci září, nejpozději do konce roku.

Rekonstrukce, která vyšla na 14 milionů korun, trvala rok a půl. Důvodem byla snaha zlepšit stav nemocnice a fakt, že lůžka pro akutní péči ve zdravotnictví chybí. V rámci rekonstrukce se udělaly bezbariérové přístupy a také se opravily historické schody. Ty vyšly na 6 milionů korun.

Praha převezme Nemocnici Na Františku

„Máme tady takovou raritu v naší nemocnici, a to jsou zašupovací dveře, které jsou velmi ideální právě pro menší prostory, které nemocnice historicky má. Abychom lépe manipulovali s postelemi, s pacienty. Proto už v minulosti architekti vymysleli při rekonstrukci v roce 2005 po velké povodni, že dveře udělají zašupovací,“ uvedl ředitel nemocnice David Erhart. Vše splňuje požadované normy.

Oddělení má 13 lůžek a ambulanci. Lůžková rehabilitace bude sloužit převážně pro potřeby místní ortopedie, ale počítá se i s pacienty z vnějšku. To by mohlo nemocnici, která se zrovna potýká se složitou ekonomickou situací, pomoci.

Nemocnice nemůže platit lékaře jako jiné větší nemocnice, ale místní lékaři jsou jí stále věrní a neodcházejí. Pomoct by v tomto ohledu mohl plán magistrátu nemocnici převzít a udělat z ní hlavní pilíř městského zdravotnického systému.

Ředitel Nemocnice Na Františku kvůli obvinění rezignoval

„Nemocnice Na Františku, jak veřejnost ví, v posledních letech trošinku skomírala, to povědomí o ní nebylo úplně kladné, i když si myslím, že to neodpovídá realitě poskytované péče u nás v nemocnici, která je velmi kvalitní.

Uvažovali jsme, jakým směrem jít, udělat koncepci nemocnice, a jedno z těch hledisek bylo domluvit se s pojišťovnou, co v tom portfoliu, které nabízí na území hlavního města Prahy, chybí.

A to byla právě akutní lůžka rehabilitačního centra,“ popsal rozhodnutí o rekonstrukci Erhart.

Nemocnice Na Františku byla na konci 18. století největším zdravotnickým zařízením v Praze. Patří mezi přední pracoviště na léčbu rakoviny prsu nebo ortopedie. Disponuje 139 lůžky.

V minulém volebním období chtělo bývalé vedení radnice Prahy 1 přenechat provoz zařízení soukromníkovi, z plánu však po kritice sešlo a městská část podepsala s magistrátem memorandum o spolupráci při rozhodování o dalším osudu zařízení.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *