Nová funkce EZK – vše o zdraví

Nová funkce EZK – vše o zdravíNová funkce EZK – vše o zdraví

Misí eHealth je technologická podpora poskytování zdravotnických služeb. Tato koncepce je v souladu s vizí moderního zdravotnictví, založeného na veřejných zdrojích, s cílem poskytovat kvalitní, moderní, dostupné a nákladově efektivní zdravotnické služby. Systém zdravotnictví eHealth tím, že bude využívat moderní ICT technologie, podpoří procesy ve zdravotnictví k zajištění zdravotně relevantních dat pacientů pro všechny poskytovatele zdravotní péče v režimu 24×7. Umožní dostupnost a sdílení zdravotní historie i klinických dat pacientů mezi informačními systémy poskytovatelů zdravotní péče a strukturami zdravotnictví. Jako příklad fungujícího eHealth systému lze uvést Slovensko. Jádrem eHealth je tam Národní zdravotnický informační systém (NZIS), který využívá koncept centrálního úložiště aplikací a zdravotních údajů. Poskytuje pacientovi i lékaři přístup k pacientovým zdravotním údajům a pacientovi dává právo řídit přístup lékařů a zdravotnických zařízení k jeho údajům.

Čtyřem hlavním prioritám elektronizace zdravotnictví odpovídají centrální aplikace NZIS:

  • ePreskripce a medikace
  • Management pacienta
  • Národní portál zdraví (NPZ)
  • Elektronická zdravotní knížka (EZK)

Řešení je koncipováno na bázi Národního úložiště a připojuje k NZIS stávající informační systémy poskytovatelů zdravotní péče. Nezbytným předpokladem této integrace s centrálními aplikacemi přes web rozhraní je jejich certifikace.

V souladu s platnou legislativou se data o poskytované zdravotní péči ukládají v databázích informačních systémů poskytovatelů zdravotních služeb (IS PZS), a také v centrálních datových úložištích NZIS (v souladu s definovanými standardy zdravotnické informatiky).

Nová funkce EZK – vše o zdraví Obr. 1: Schéma přístupu občanů (pacientů) a zdravotníků ke cloudu a zdrojům NZIS

Bezpečnost především

NZIS je souborem bezpečných aplikací v zabezpečeném prostředí. Celé řešení využívá inovativní systém oddělení klinických a demografických dat, která není možné spojit bez oprávnění (karta zdravotního pracovníka, certifikát pacienta, 2xPIN).

Ochrana dat je zajištěna nejen proti útokům zvenku, ale například i před administrátory, takže ani správce dat nemá možnost zdrojová data číst, párovat a narušit koncept ochrany dat. Navíc jsou úrovně zabezpečení jednotlivých vrstev škálovatelné a konfigurovatelné.

Součástí systému jsou i speciální prvky hardwarové (např. hardware security modul), softwarové (např. Host sec, antiviry), organizační zabezpečení (např. hardening) a další prvky (monitoring, logování, alertování, šifrování).

Použitá architektura umožňuje systém do budoucna průběžně aktualizovat podle aktuálních bezpečnostních požadavků a standardů.

Pro zvýšení důvěry a lepší přijetí eHealth mezi pacienty je třeba jasně definovat a legislativně zakotvit, která klinická data jsou svým obsahem pro pacienty významně citlivá. Je třeba připravit pravidla, podle kterých budou zdravotníci přistupovat k různým úrovním citlivosti údajů o pacientech.

Výhody elektronického zdravotnictví z různých úhlů pohledu

Občan a pacient – Lepší péče a zvýšení odpovědnosti za vlastní zdraví

Občané získali centrální přístupový bod ke všem informacím souvisejícím s jejich zdravím. Ty jsou základem pro rozhodování o zdravém životním stylu a pro řešení životních situací, jakými jsou například nemoc nebo úraz. Pacient je klíčovým subjektem celého systému a přirozeně se tak zvyšuje tlak na jeho odpovědnost za vlastní zdraví.

Snadno dostupné informace podporují osobní vzdělávání každého občana. Systém elektronického zdravotnictví kromě anamnézy pacienta může zobrazovat informace o poskytovatelích zdravotní péče s adresami a kontakty, ordinačními hodinami a také reference pacientů o kvalitě služeb.

Národní zdravotní portál například zpřístupňuje občanům i znalostní databázi nemocí, léků a užitečné informace o doporučení v oblasti péče o zdraví a lidské tělo.

Osobní informace poskytované pacientovi jsou úplné, ověřené a správné (o zdravotní historii, lécích, vyšetřeních) a na jejich základě se zkvalitňuje léčba.

Dosažitelností výsledků vyšetření a testů systém snižuje potřebu invazivních vyšetření, riziko možných kontraindikací, umožňuje pacientovi vstupovat do termínového plánovaní vybraných zdravotnických úkonů, prevence, očkování.

Pacient sám spravuje přístupy ke svým zdravotním datům. Má přístup k informacím, kdo, kdy a s jakým úspěchem se pokoušel získat přístup k jeho zdravotní historii.

Lékař – Kvalitnější léčba, efektivnější preskripce, plánování úkonů a více obsloužených pacientů

Každý lékař s oprávněním přístupu má v režimu 24×7 k dispozici kompletní pacientovu zdravotní historii. Může tak kvalifikovaněji posoudit symptomy onemocnění, zkontrolovat předchozí léčbu i medikaci a navrhnout další postup. Kvalitní aktuální informace mu pomáhají v rozhodování při léčbě i předepisovaní léků. Funkce ePreskripce ho upozorní na předepsané, resp.

vydané léky pro pacienta v předchozím období, umožní ověřit správnost předepsaného dávkování, interakce a kontraindikace předepisovaného přípravku, alergii pacienta na předepisovaný lék, případně navrhnout generickou náhradu. Podobně si může zkontrolovat laboratorní výsledky a zvážit potřebu opakovaného vyšetření.

To vše vede k maximálně efektivní léčbě, snížení nákladů i k ochraně pacienta.

Pojišťovna – Úspory nákladů, aktuální a úplná data, prevence a lepší odhalitelnost podvodů

Aktuální a úplné informace o léčebných úkonech a preskripci radikálně zmenšují prostor pro podvodné, neefektivní nebo duplicitní jednání. Digitalizace celého řetězce činností umožňuje efektivnější správu pojistných činností s menší byrokratickou náročností a menší chybovostí.

Zdravotnické zařízení – Kvalitnější služba pacientům, méně návštěv a nižší náklady

Pro zdravotnické zařízení znamená eHealth kvalitnější službu pacientům díky lepší organizaci termínů návštěv a minimální době čekání.

Elektronické objednávání termínů, vzdálený přístup k elektronické zdravotní knížce a výsledkům laboratorních vyšetření sníží počet neproduktivních návštěv (bez ošetření lékařem).

Pacienti ocení i vystavení profilu zdravotnického zařízení, ordinačních hodin a hodnocení zařízení pacienty na Národním zdravotním portálu. Lepší plánování úkonů zvyšuje efektivitu zdravotnického zařízení a snižuje náklady na léčení.

Lékárna – Snížení administrativní zátěže, zvýšení bezpečnosti výdeje léků

eHealth výrazně zvyšuje bezpečnost výdeje léků, eliminuje podvodné chování a používání falešných receptů. Recept (elektronický i papírový) musí být evidován v centrální databázi na pacienta a ten musí být při výdeji léku identifikován. Strukturované údaje receptu v digitální formě eliminují administrativu spojenou s přepisováním receptů (tzv. retax).

eHealth zvyšuje efektivitu odborného personálu lékárny a snižuje možnost lidské chyby. Výdej léku v lékárně zároveň generuje snadno kontrolovatelný Medikační seznam léků pacienta, což snižuje riziko zneužívaní léků a receptů.

Systém také lékárníkovi umožňuje ověřit správnost předepsaného dávkování, interakce a kontraindikace vydávaného přípravku, případně navrhnout generickou náhradu, pokud není lékařem výslovně zamítnuta.

Stát –Efektivnější zdravotní péče, menší ztráty v systému

eHealth zásadním způsobem zlepšuje základní funkci zdravotnictví, tedy organizaci zdravotní péče a tím zlepšení zdraví obyvatel. Poskytuje aktuální, úplná a strukturovaná data o zdravotnictví a zdraví obyvatel, přispívá ke snižovaní nákladů státu a podporuje implementaci nových, integrovaných služeb, nástrojů a procesů.

Implementace eHealth napomáhá také snižování hodnot DALY (mezinárodní metodika Světové zdravotnické organizace reprezentující počet let života pacienta ztracených kvůli nemocnosti nebo předčasnému úmrtí). To má výrazně pozitivní vliv na HDP státu, snížení morbidity a mortality.

Zavedení eHealth přináší i novou legislativu, která podporuje elektronické záznamy a slaďuje procesy se službami eGovernmentu (digitalizace služeb státní správy) i nařízeními Evropské komise a iniciativou Digital 2020. eHealth formalizuje a zpřístupňuje pacientský sumář, resp. tzv.

„Emergency patient data set” pro podporu poskytování zdravotní péče občanům v zahraničí (rozhraní na evropsky projekt epSOS) i při urgentní zdravotní péči.

eZdravie jako inspirace

Slovensko je v současnosti lídrem co se týče elektronického zdravotnictví ve středoevropském prostoru. Systém eHealth, respektive eZdravie zde zaváděli do provozu dva roky a nyní je aktivně používán více než 66 % poskytovatelů zdravotní péče. Může tak být příkladem i zdrojem cenných informací a zkušeností, jak postupovat nebo čemu se vyhnout při zavádění českého eHealth systému.

Nová funkce EZK – vše o zdraví Rudolf Kubička Autor článku je eHealth Manager ve společnosti Ness Digital Engineering.

Peníze nebo zdraví?

Nová funkce EZK – vše o zdraví
Za posledních 20 let utratila Evropská komise přes bilion eur na řešení problémů e-zdraví, tedy problémů jako je EHR (electronic health record) nebo po česku elektronický
zdravotní zápis či EZK. To číslo jsou čtyři evropské biliony, ne miliardy
jak se dovíte na straně 4 tohoto oficiálního EU dokumentu.

Nová funkce EZK – vše o zdraví
  Teď si možná pomyslíte:  „Sláva, Brusel to zaplatí. Naše zdravotnictví nepřijde do bankrotu“. Počkejte.   Na straně 20 toho 60ti stránkového dokumentu má stránku i Česká Republika. Dovídáme se že IZIP je celonárodní EHR systém, užívaný všemi relevantními 'stakeholders' =všemi těmi kterým o to jde. Tohle ale neplatí Brusel, ale naše, česká, VZP.
zdroj, detajly
Ty peníze nahoře zmíněně již byli utracené, to je „voda pod mostem“. Nyní jde o peníze pro léta příští. Teď Evropa chce nejen EHR, ale IEHR = InterOperable Electronic Medical Records , tedy záznamy, které se dají číst v každé členské zemi.
Protože když si třeba zlomíte nohu při lyžování v Alpách, tak ten doktor v Rakousku může potřebovat data z vaší EZK.     Člověk by čekal, že potřebné software teda objednají a rozdají všem členským státům. Ale komise neuvažují jako lidi, a tak zatím komise objednala 'EHR IMPACT study' které v jen 50ti stránkách definuje a analýzuje „conceptual framework“, tedy jakési rámcové koncepty různých EHR systémů – i toho našeho. A letos v březnu budou v Bruselu mít

velko-konferenci , o tom jak užívat e-zdravotní technologie inteligentně .

Nová funkce EZK – vše o zdraví
 Francie má celonárodní pojištění a jejich
(DMP) dossier médical personnel by měl stát 10 bilionů €. To zahrnuje i software pro kanceláře lékařů.
Francouzká zdravotní karta má čip, a mohlo by se zdát, že za ty biliony získali náskok, ale neukvapujte se ve svém úsudku.Není to tak jednoduché.

  „Čip je zastaralá technologie.“

říká MUDR. Hronek ze společnosti IZIP, v v Medical tribune a  vysvětluje:
 „V době, kdy jsme s touto myšlenkou přišli, se upínaly naděje k čipovým kartám…. Internet otevřel novou dimenzi, umožnil zapojit pacienta do hry a odstranit technologické překážky. V každém případě jsme byli první na světě…“Nejenže byli první, ale byli i natolik prozíraví, že si ten nápad, „uložit všechna data v centrální databázi“ dali patentovat. Tady je ten patent z roku 2002 . Firma IZIP tedy vlastní patent, a pro pojišťovnu VZP vyvíjí systém zdravotních knížek EZK. Na od rozdíl VZP, jejíž správní radu jmenuje vláda a parlament,  IZIP je soukromá firma jejímž cílem je zisk. Co by se stalo, kdyby své akcie a služby nabídla i jiné pojišťovně?  Aby VZP chránila své investice a získala kontrolu  'duševního vlastnictví', nejen již vyvinutého software, ale i patentu, plánuje šéf VZP, Mudr Horák, koupit v Lednu  30%  až 35% akcií IZIPu  .
Zdálo by se, že už je pozdě, po tom co VZP investovala přes billion CZK a vlastní jen 5% akcí společnosti..  Mudr Pašek, šéf IZIPu, řekl:“Mám 2.5 milionů uživatelů

Zajímavé:  Antidepresiva - vše o zdraví

  mám tržní hodnotu tři miliardy. Proč já bych měl chtít od nějaké Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby za každou cenu, de facto zadarmo vzala třetinu akcií?“.

Ale o prodeji uvažuje, dokonce za  nominální cenu, i když tržní hodnota, podle auditu, je mezi 1.5 až 3. miliardami .   Nákup se má uskutečnit letos v Lednu .

Je hezké vidět že „mezi námi lékaři“, si lide stále věří a chovají se jako gentlemani.

Pokud ten prodej akcií IZIP proběhne za nominální cenu, (tedy de facto zadarmo) tak by to mohla být ohromná koupě. Pokud by jiné pojišťovny chtěly (nebo musely) užívat EZK, mohly by si IZIP a VZP naúčtovat vyšší poplatky než platí šťastní pojištěnci VZP.   VZK si můžete otevřít zdarma, ale na provoz knížek VZP platí pojišťovna firmě IZIP 84 Kč  na osobu a rok, což dnes vyjde zhruba na 300 miliónů korun ročně. Ti šťastní by pak by pak mohli i dostávat 30 Kč , pokaždé když navštíví lékaře. Přece když to VZP koupí za peníze, které dostala od státu pro své pojištěnce, nemůže všechny ty zisky proplatit své správní radě a IZIPu v odměnách. Něco musí, jak říkával president Reagan  'trickle down', tedy prosáknout dolů i k prostému lidu, že ano?
A co ti ostatní občané? Klienti ostatních pojišťoven mohou v rámci různých marketingových promo akcí vyzkoušet  roční užívání EZK zdarma. Po uplynutí jednoho roku se klient sám rozhodne zda bude chtít zkušební používání EZK zrušit, nebo se stát pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ty jiné pojišťovny si totiž nemohou nechat vyvinout jiný EHR systém, nebo ho dostat zdarma od EU, protože systém ukládání zdravotních dat do databáze a přístup k nim přes Internet je patentovaný, a patent vlastní IZIP a tu bude kontrolovat VZP.  Ty jiné pojišťovny, či jejich pojištěnci se asi budou bránit, ale čím víc Knížek už bude VZP mít, tím bude mít menší a menší smysl bude mít vynakládat další miliardy na jiné systémy. Prostě se asi přejde na již vyvinutý EZK systém.
 Česko tedy  asi skončí jako Francie a UK, a bude mít jeden EHR systém, ale u nás bude patřit ne státu, ale jedné z devíti pojišťoven. To proto,že u nás máme chytřejší podnikatele a naši politici moudře ponechali devět pojišťoven, aby si mohli konkurovat. Nejde jen o osm českých pojišťoven, které budou muset platit. Patent je patent. Představuje světové prvenství. Když v letech 60-tých profesor Wichterle vynalezl 'měkké čočky', plynuly do Česka miliony dolarů ze všech zemí světa, z Japonska, USA, atd. (Jen krátce, bohužel, než to blbci prodali pod cenou do Ameriky).
„Je vůbec někde na světě podobný projekt?“ ptá se Muďr Hronek, šéf IZIPu, v Zdravotních novinách. A rozvádí:“ V každém případě jsme byli první na světě. Dnes jsou podobné projekty v řadě dalších zemí. Evropský projekt epSOS, britská NHS, individuální projekty některých evropských zemí, ale i plánované zavedení zdravotních knížek Barackem Obamou, který nezakrývá, že se Evropou inspiroval. To vše jen dokládá, že jsme se vydali správnou cestou“
V tom, že nejen EU, ale i USA se vydaly na pouť za svatým grálem komputerisace zdravotnictví (e-Health) má pravdu.

  USA připravilo  $1,2 miliardy na EHRs .  Přičtěte k tomu peníze, které připravila EU, všechny její členské země.

Zdá se , že celý svět, zase bude potřebovat nás patent!

Odfláknutá eskamotáž

Nová funkce EZK – vše o zdravíroztrhat, dokument, analýza, skartace,papír

Ministerstvo zdravotnictví rozcupovalo analýzu společnosti IZIP, která chválí elektronické zdravotní knížky

Ačkoli by se zdálo, že po vypovězení smluv letos v polovině roku je IZIP již jen pouhou vzpomínkou, není tomu tak. O právo na existenci i nadále bojuje, seč jí síly a intelekt stačí.

Na své straně má ale i některé trumfy – provozuje portál, který slouží Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) k elektronické komunikaci s lékaři, nemocnicemi, pojištěnci a dalšími partnery. Protože se VZP nepodaří zajistit si portál od 1.

ledna příštího roku, odkdy platí výpověď spolupráce, jinou cestou, musí se domluvit právě s IZIP, za jakých okolností bude službu i nadále provozovat.

Prvním krok již šéf pojišťovny Pavel Horák učinil. Podepsal s IZIP další smlouvu na provozování portálu do doby, než si jej dokáže zajistit jinak. A to za částku okolo pěti milionů za měsíc.

Dalším krokem, který je nadále ve hře, je rozdělení této společnosti na dvě části, z nichž v jedné by byly soustředěny Elektronické zdravotní knížky a v druhé vše, co VZP potřebuje, a koupě té druhé.

Cena zatím není známa.

Dořešeny nejsou ani sporné body ohledně případného zneužití správy identit pojištěnců VZP, kteří si objednali Elektronickou zdravotní knížku, v případě nepřátelského rozchodu s firmou IZIP. Toto riziko bylo diskutováno na správní radě pojišťovny, ale její ředitel Pavel Horák nyní odmítá, že by data pojištěnců mohla být prodána kupříkladu konkurenčním pojišťovnám.

Firma IZIP také obhajuje v létě ukončený projekt Elektronických zdravotních knížek (EZK). Správní radě předložila analýzu pilotních projektů, které měly ověřit, nakolik je tato spolupráce pro pojišťovnu výhodná.

Zatímco její závěry projekt chválí, přičemž generované roční úspory pro VZP odhaduje na 2,5 miliardy korun, analytický tým ministerstva zdravotnictví má za to, že z předložených dat lze naopak usuzovat na fatální neúspěch projektu.

Jeho provedení navíc označuje za diletantské. Oba dokumenty má týdeník Euro k dispozici.

Metodologie na mušce Podle materiálu vytvořeného společností IZIP pilotní projekty prokázaly, že je do systému možno bez problémů zapojit ambulantní softwary jednotlivých lékařských praxí, velké klinické informační systémy nemocnic, informační systémy lékáren, záchranných služeb včetně mobilního připojení přímo do zasahujících vozidel a mobilních telefonů pacientů.

„Je tedy zřejmé, že ono,chytré‘ propojení všech stávajících systémů ve zdravotnictví je funkční, má nepřetržitou dostupnost a vysokou úroveň zabezpečení dat,“ tvrdí se ve Vyhodnocení pilotního projektu A2G. V ekonomické části se podle něj ukazuje, že systém je samofinancovatelný za kombinace provozních benefitů i efektů u zapojené skupiny poskytovatelů zdravotních služeb.

Ministerské stanovisko ovšem tyto závěry rozporuje a míní, že uvedený materiál nepodává objektivní informace, které by mohly sloužit jako podklad pro rozhodování správní rady či managementu VZP.

„Předložené výpočty ohledně úspor a úspěšnosti pilotních projektů obsahují zásadní metodologické chyby a nesrovnalosti, které znevěrohodňují celou analýzu,“ namítá resort ve svém rozboru.

Pilotní projekt běžel od září loňského roku do konce prvního letošního pololetí ve dvou krajích, a to na

Vysočině a v Karlovarském kraji. K hodnocení úspěšnosti si tedy společnost vybrala regiony, na jejichž území neleží fakultní nemocnice, a nebyly tedy v plné míře testovány teoretické úspory, které by bylo možné získat z velkých nemocnic.

Kritikům ale především vadí, že ve vyhodnocení přínosů nebylo srovnáváno chování klientů VZP a lékařů a nemocnic před zapojením do pilotního programu a po něm, jak by objektivní analýza vyžadovala. Namísto toho byla referenční skupina vymezována vůči celku, který se projektu neúčastnil.

Stejně tak prý materiál nikterak nedokládá své tvrzení, že projekt je samofinancovatelný. Zápisy za kačky IZIP se chlubí tím, že během pilotu vzrostl počet zdravotnických zařízení, která do knížek zapisují medicínská data o klientech, více než dvojnásobně.

„Data demonstrují schopnost všech typů zařízení odesílat informace do EZK.

Svědčí o tom, že systém EZK technicky funguje a že masovému využívání systému brání především negativní publicita a odmítavý postoj zástupců praktických a odborných ambulantních lékařů a fakt dobrovolnosti využívání systému,“ hájí elektronické knížky autoři analýzy. V další kapitole jsou vyčísleny počty zařízení, která uložené informace z EZK čtou.

Z uvedených grafů ovšem vyplývá, že do elektronických knížek se dívá jen zhruba třetina zdravotníků, kteří data vkládají.

„Z tohoto faktu lze dovodit, že ani většina poskytovatelů participujících v IZIP nepovažuje systém přínosný pro svou práci, neboť bez čtení ze systému jen těžko může (kromě bonifikace) poskytovatelům zdravotnických služeb nějaké výhody přinášet,“ shazují výsledky pilotu ministerští analytici.

Pranýřují zprávu také za to, že neobsahuje posouzení, zda zdravotníci souhlasili se vstupem do projektu jen proto, že jsou za zapisování dat odměňováni navíc, nebo považujíli jej za skutečně přínosný. „Z prezentovaných dat však lze získat indicie, že projekt by pro ně bez odměn přínos nepředstavoval,“ míní kritici.

Neúspěch pilotních projektů dle jejich názoru potvrzuje i fakt, že se vyčerpalo pouze 15 procent, tedy 14,5 milionu korun, z celkové částky určené na finanční motivaci pro zdravotní zařízení. Původně předpokládaný objem užívání byl tedy prý zhruba šestkrát vyšší.

Zatímco IZIP prezentuje jako úspěch, že do projektu se zapojily záchranné služby obou krajů a například do jihlavských sanitek byl přímo implementován on-line systém elektronických knížek, z tabulky o rozdělení odměn vyplývá, že o tzv.

emergentní dataset, který obsahuje kritické informace o zdravotním stavu pacienta, zřejmě žádný záchranář nepožádal. Bonifikaci za čtení tohoto souboru údajů totiž IZIP za celou dobu trvání pilotu vyčíslila na nulu.

Tabulka ovšem podává pouze souhrnné částky odměn a není z ní zřejmé, na kolik peněz byl ohodnocen jeden konkrétní úkon.

Úspory bez nákladů V poslední části autoři analýzy vyčíslují úspory, jichž se v pilotním projektu podařilo dosáhnout díky tomu, že zapojení lékaři léčili své pacienty efektivněji, a tedy i levněji.

K pozitivním číslům docházejí na základě porovnání výsledků péče těch zdravotnických zařízení, která se do projektu aktivně zapojila, s těmi z nepilotních regionů, kteří s EZK nepracují.

Celkové úspory za léky na recept, vyžádanou zdravotní péči a délku pracovní neschopnosti vyčíslili na 217 milionů korun za pilotní kraje a rok.

Zajímavé:  Cysta v hlavě - vše o zdraví

Po započtení dalších úspor za eliminaci lékových duplicit, na poštovném při kontrole vykázané péče pacientem a za provozní výdaje za portál VZP může prý pojišťovna ročně ušetřit díky elektronickým knížkám necelé dvě a půl miliardy korun. Jejich závěry ale ministerští zcela rozdrtili: „Tuto kapitolu je nutné považovat za část obsahující nejzásadnější analytické chyby.

Použitá metodologie nerespektuje základní poznatky ekonomie jako vědy a nepoužívá žádnou sofistikovanější metodu ekonomické a statistické analýzy.

“ Například u participujících lékařů mělo být srovnáváno, zda nevykazovali odlišné výsledky u spotřeby péče a předepisování léků od nezúčastněných již před vstupem do projektu.

Bez toho prý nelze výsledky považovat za relevantní a vyčíslení přínosů je údajně silně nevěrohodné.

Analýza IZIP sice na jedné straně prokazuje drtivé úspory, ovšem vyjma oněch 14,5 milionu korun za motivace pro lékaře nikde nevyčísluje náklady systému. Tedy kolik inkasuje IZIP a kolik stály zúčastněné týmy VZP.

Nakolik jsou přesvědčivé závěry společnosti IZIP nebo ministerstva zdravotnictví, nechť laskavý čtenář posoudí sám.

Martin Wagner v rozhovoru pro Acta Medicinae

Nechtějme po lékařích, aby pročítali stohy dokumentů, ač v elektronické podobě.

Rozhovor Mgr. Dany Frantálové s Mgr. Martinem Wagnerem

Elektronizace zdravotnictví se v Česku dává pomalu, ale jistě do pohybu. Podle informací Ministerstva zdravotnictví ČR bude zákon o elektronizaci zdravotnictví předložen vládě do konce března 2020. Nicméně diskuze o tom, jak by měl finální zákon a hlavně celá komplexní úprava eHealth vypadat, stále ještě probíhá.

„Stát by měl prostřednictvím zákona vydefinovat pra- vidla a podmínky, sdělit, podle jakých principů má být zdravotnická dokumentace k dispozici a kdo má právo do ní nahlížet. A hlavně, jak má dokumentace vypadat technologicky, aby ji bylo možné sdílet, a vygenerovat tak maximální přínos pro lé- kaře i pacienty.

Pacient by měl mít dle Národní strategie elektronického zdravotnictví právo si vybrat poskytovatele služeb tzv.

osobního zdravotního záznamu a soukromý sektor má v této oblasti mnohé co nabídnout díky své agilitě a dlouholeté- mu know-how v oblasti správy, sdílení, analýzy a zajištění bezpečnosti zdravotních dat,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro magazín

  • ACTA MEDICINAE
  • Martin Wagner, generální ředitel projektu Zdravel.
  • praktický lékař

Elektronizace zdravotnictví je aktuálním tématem. Jakým způsobem do ní budou zapojeni lékaři v České republice? A kdy?

Aktuálním tématem je jak elektronizace zdravotnictví, tak i jeho digitalizace. Jedna věc je pořizování zdravotnické dokumenta­ ce v elektronické podobě, což se již dnes víceméně děje, ale stále je hodně co zlepšovat. Druhá věc, a to ta zásadnější, co se s těmi záznamy bude dít. Samotné sdílení záznamů povede jen k další­ mu zahlcení lékařů.

Je tedy třeba začít efektivně pracovat s daty, která se nacházejí ve zdravotnické dokumentaci, a tuto práci ne­ může provádět lékař. Elektronizace zdravotnictví mu musí ty re­ levantní informace prostřednictvím služeb dodávat. Nechtějme po lékařích, aby pročítali stohy dokumentů, ač v elektronické po­ době.

A že jí bude ještě několikanásobně více než té papírové, to je samozřejmost. Lékaři jsou zcela zásadní součástí elektronizace, protože jsou autory vstupních dat – ať už se jedná o nejrůzněj­ ší lékařské zprávy, laboratorní vyšetření či hodnocení zobrazova­ cích metod.

Dokud nebudou všechna data v elektronické podobě, nebude možné s nimi efektivně pracovat. V rámci elektronizace

bude zcela jistě stanovena povinnost, jak zdravotní záznamy vést a sdílet, aby mohl být systém využit naplno. Zejména lékaři budou nejvýznamnějšími konzumenty služeb elektronizace zdravotnictví. Právě oni a tím i jejich pacienti by měli z těchto služeb benefitovat především.

Na tuto část se bohužel elektronizace v ČR zatím pří­ liš nezaměřuje. Proto jsme se zástupci lékařů vyvinuli řadu služeb, které jsou jim šité na míru a posouvají zdravotnictví o veliký kus vpřed. V tomto soukromé společnosti, jako jsme my, budou hrát v budoucnosti klíčovou roli.

Co je velmi důležité, pro lékaře a zdravotnické pracovníky obec­ ně změny přinesou spousty pozitiv – nejen efektivnější péči a prá­ ci, možnost nahlížet do zdravotní historie pacienta a konkrétních záznamů, ale stanou se zejména aktivními konzumenty nových služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Co je tedy cílem platformy Zdravel a jak konkrétně podpoří elektronizaci zdravotnictví?

Zdravel má dvě role.

Pomáháme definovat potřeby a standardy elektronizace zdravotnictví, které vycházejí z potřeb lékařů, pacien­ tů, ale i dalších subjektů v procesu poskytování zdravotní péče, a diskutujeme je napříč odbornou veřejností, zejména s lékaři a odborníky, o kterých si myslíme, že by se systém měl primárně ptát. Prostřednictvím našich aktivit evangelizujeme myšlenky, kte­ ré jsou nezbytné pro efektivní fungování elektronizace.

Zároveň budujeme řadu produktů a služeb, které elektroniza­ ci buď samy tvoří, nebo podporují a již nyní jsou lékaři využívány.

Velice dlouho jsme s lékaři probírali, jak celý tento systém nasta­ vit – vytváříme platformu s lékaři pro lékaře.

To stát v současnosti zatím vůbec nedělá, a pokud stát bude mít zájem, což věřím, že bude, tak se o toto know­how rádi podělíme.

Samotný obsah elektronizace zdravotnictví je na míle daleko od tezí, které jsem už také slyšel, a které počítají pouze se zpřístup­ něním zdravotnické dokumentace odborníkům.

Elektronizace je o efektivním využití informací. To, že jeden lékař druhému pošle zprávu o pacientovi, není elektronizace, ale jen jiný způsob zahl­ cení lékařů prací.

Elektronizace má pomáhat, ne naopak. Cílem

elektronizace je pomoci automatizovat ty procesy, které automa­tizovat lze. Podporovat lékaře v rozhodnutí o léčbě, dodat mu rychle a kvalitně žádané informace a plně ho podporovat v léčení.

To všechno si dala za cíl platforma Zdravel, která slouží jako ná­ stroj pro podporu elektronizace. Jejím základním stavebním kame­ nem je, že sama o sobě umožňuje lékařům spolupracovat a sdílet informace. Aplikace, které nad platformou budujeme, pak umož­ ňují dalším subjektům v této oblasti a dotčeným osobám z platfor­ my těžit.

Úroveň důvěrnosti každého druhu záznamu si nastavuje samotný lékař. Určuje, jaká data je možné sdílet s ostatními zdra­ votnickými pracovníky a která nikoli. Pacient pak může nahlížet na své zdravotní údaje, které mu jeho lékař nastavením systému zpřístupnil.

Může tak například kontrolovat termíny svých prohlí­ dek, očkování, objednávat se u lékaře a podobně.

Co se týče lékařů samotných, pro ně máme řadu služeb spoje­ ných například s automatickým doporučením na dispenzarizaci pacientů s rizikem vzniku kolorektálního karcinomu, prediabetem nebo diabetem.

Pro nemocnice nacházíme pacienty s nozoko­ miálními infekcemi, hlídáme vhodnost medikace centrovou léč­ bou a mnoho dalších služeb. To je konkrétní přidaná hodnota elektronizace, protože probrat se všemi dostupnými daty ma­ nuálně není v silách lékařů a sester, kteří mají především léčit.

Pro každého lékaře, ať praktika, či specialistu, máme řadu produktů a služeb, které ho jistě osloví.

Lékaři používají různé ambulantní systémy, např. MEDICUS, PC DOKTOR, SmartMEDIX a další. Bude možné kombinovat výše uvedené výhody v dosavadním systému, na který je lé- kař zvyklý?

Ano. Jde o zcela zásadní věc, a tedy předpoklad úspěchu celé elek­ tronizace. Není možné lékaře zatěžovat prací v jiném rozhraní, než na které jsou zvyklí ze svého ambulantního či nemocničního sys­ tému.

Proto intenzivně spolupracujeme se všemi společnostmi, které tyto systémy zdravotnickému personálu poskytují.

Platforma Zdravel je vybudována tak, že se jednoduše propojí s jakýmko­ li informačním systémem, a lékař tedy nemusí dělat žádné zby­ tečné úkony navíc.

Ty informační systémy, které aktivně pracují se svými uživate­ li a snaží se jim nabídnout zvýšení efektivity jejich práce, již se Zdravelem rozhraní mají a jejich lékaři pokročilých funkcí začínají hojně využívat. Za velice pokrokové systémy z řad ambulantních softwarů mohu jmenovat například SmartMEDIX nebo FONS GA­ LEN, kde je integrace hotová a spolupráce s těmito společnostmi je opravdu skvělá. Tyto systémy mohu vřele doporučit.

Bohužel je tu i řada softwarů a dodavatelů, jejichž motivace ke spolupráci je zjevně zcela odlišná. Nové funkce a vytvoření sdí­ leného systému nesoucího výhody všem nechtějí podporovat, a uzavírají tím své lékaře i jejich pacienty do informačního vakua.

Praktičtí lékaři se často potýkají s tím, že u svých pacientů ne- mají dostupné všechny informace o jejich zdravotním stavu. Například pokud pacient navštíví specialistu atd.

Bude možné prostřednictvím Zdravelu sdílet tato data i z jiných pracovišť? Případně bude možné přenášet zdravotnickou dokumentaci pacienta od jiného praktického lékaře či od pediatra k prakti- kovi? Jaké další možnosti Zdravel praktikovi poskytuje?

Sdílení mezi lékaři je pro nás naprosto klíčové. Je ale jen na lékaři, co a jak chce sdílet. V základním nastavení lékař sdílí celou zprávu.

Tedy jeden lékař zprávu vystaví a druhému je celá zpráva k dispo­ zici. V pokročilé variantě dochází pouze k přenosu vybraných re­ levantních informací, a to strukturovaně na místa, kam se přenést mají a kde je pro lékaře přirozené je hledat.

Ve variantě ideální pak lékaře zpráva nezajímá, ale zajímá ho význam informace ve zprá­ vě dle kontextu jeho potřeb.

Například dojde k automatickému vyhodnocení výsledků laboratorního vyšetření aktuálního zdra­votního stavu pacienta a lékař je upozorněn pouze na případné abnormální hodnoty. Proč by měl číst, že je všechno v pořádku?

Dalším příkladem je přenos relevantních informací mezi pe­ diatrem a lékařem pro dospělé. Praktika obvykle nezajímá celý chorobopis, tak proč by měl přepisovat jednotlivé údaje do své­ ho informačního systému? A taky to nedělá.

Na druhou stranu je obrovská škoda„zahodit“ práci pediatra, který devatenáct let sbí­ ral informace o svém pacientovi.

Vše jde udělat automatizovaně a praktický lékař bude mít k dispozici pacientovu osobní a rodin­ nou anamnézu, trvalé medikace, diagnózy apod.

IT vybavení a programy jsou pro praktické lékaře nákladné.

Jak finančně náročná bude vaše platforma?

Samotná platforma Zdravel je pro lékaře zdarma. Za zpřístupně­ ní dokumentace lékařům a pacientům lékař v základní verzi nic neplatí. Pokud lékař nic jiného nežádá, nic neplatí a podstatnou součást systému, tedy sdílení dat, může využívat.

Zajímavé:  Holter - vše o zdraví

Za jednotlivé aplikace, které data analyzují, si účtujeme částky, které odpovídají náročnosti úkolů zpracování. Jedná se o stokoruny. Je ale potřeba dodat, že vždy lékaři přinášíme výrazně více, a to i v řeči financí, než kolik služba stojí.

Jaké další výhody Zdravel přináší právě praktickým lékařům?

Aplikací, které jsou vystavěny na platformě Zdravel a přinášejí užitečné služby praktickým lékařům, je několik. Tyto služby vy­ užívají pokročilých technologií, které umějí číst a analyzovat i ne­ strukturovaná data, tedy zápis lékaře, a to včetně všech synonym, zkratek, překlepů a podobně.

V této chvíli Zdravel nabízí kromě již zmíněné podpory v dis­ penzarizaci pacientů s prediabetem nebo vznikem kolorektální­ ho karcinomu i služby vzdáleného monitoringu zdravotního stavu pacienta.

A to za použití formulářů, které pacient vyplňuje, nebo digitálních zdravotních pomůcek, jako jsou tlakoměr, glukometr a podobně. Umíme upozorňovat lékaře, že se v jeho kmeni nachá­ zí pacient s pravděpodobným vzácným onemocněním.

Intenziv­ ně připravujeme produkty specializované na hypertenzi, CHOPN, astma, osteoporózu nebo dyslipidemii.

Nechybí ani aplikace, která vytvoří pacientův emergentní data set. Naprostou samozřejmostí je pak služba efektivní komunikace se svým kmenem pacientů.

Pro praktické lékaře by mohlo být zajímavé zmiňované vy- hledávání rizikových pacientů. Můžete nám přiblížit, co Zdravel reálně přináší?

Na prvních případech máme ověřeno, že jsme schopni velmi efek­ tivně najít pacienty se zvýšeným rizikem incidence kolorektální­ ho karcinomu a prediabetu. Vyvíjíme efektivní produkty týkající

se i dalších civilizačních chorob. Umíme zvýšit počet zařazení pa­ cientů do dispenzárních skupin o více než 25 %. Co to znamená pro pacienty, asi nemusím zmiňovat, ale v řeči čísel pro lékaře to například znamená navýšení příjmu i o desítky tisíc korun.

Zjednoduší zavedení platformy Zdravel i komunikaci se sa- motnými pacienty? Bude možné jim automaticky zasílat po- zvánky na preventivní vyšetření atd.?

Ano, efektivita komunikace je podstatnou částí elektronizace. Pro pacienty máme službu Elektronické zdravotní knížky – komplex­ ního nástroje pro práci s vlastními zdravotními údaji nebo údaji rodinných příslušníků. Systém je mimochodem propojen s aplika­ cí Záchranka.

Pacient má ve své elektronické zdravotní knížce zá­ znamy od všech lékařů, kteří jsou na platformu Zdravel napojeni, a předem definovaná data se svými pacienty sdílejí. Nic nebrání tomu, aby měl pacient přehled od praktického lékaře, specialis­ tů, o hospitalizaci v nemocnici či z různých vyšetření. Pacienti bu­ dou moci také efektivně svůj zdravotní stav na dálku s lékařem konzultovat.

Co naopak pacientům k dispozici nikdy nebude, je například dekurs, který považuji za osobní záznam lékaře a není určen pro pacienty.

Je systém nějak napojen na zdravotní pojišťovny? Bude fun- govat jen pro některé pojištěnce?

Zdravel mohou využívat všichni praktičtí lékaři, ať už mají uzavře­ né smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, či jen několika vybranými. Z pohledu pacientů nehraje příslušnost ke zdravotním pojišťovnám žádnou roli, naši elektronickou zdravotní knížku a její výhody může využívat úplně každý.

Je však potřeba říci, že jsou mezi zdravotními pojišťovnami roz­ díly. Některé jsou výrazně pokrokovější než jiné.

Ty, které s námi spolupracují, chystají specializované programy s bonifikací pro lé­ kaře, kteří budou poskytovat svým pacientům nadstandardní služby s ohledem zejména na plnění preventivních programů.

Mezi takovépatřínapříkladVOZP,OZPneboZPŠ.ZdeaplikaceZdravelu, věřím, sehrají klíčovou roli a pomohou zapojit pacienta do ak­tivní péče o své zdraví.

Mgr. Martin Wagner se narodil 2. ledna 1976. Třináct let praco­ val ve společnosti IBM, kde působil v řadě řídicích funkcí, na­ příklad na pozici obchodního ředitele Sales & Distribution pro Českou republiku nebo ředitele Energy & Utility Central Euro­ pe.

V posledních letech se věnuje oboru zdravotnictví a imple­ mentaci nových technologických řešení v této oblasti. Od roku 2017 úzce spolupracuje se skupinou Nordic Investors. Úspěšně řídil projekt HarveyX – systém pro analýzu nestrukturovaného textu zdravotnické dokumentace.

Od června 2018 zastřešuje všechny aktivity zdravotní divize Nordic Investors, a to z pozice generálního ředitele projektu Zdravel. 

Zlomený Zeman. Nejvyšší funkce vyžaduje pevné zdraví, jinak by měl prezident rezignovat

Některé útoky na Miloše Zemana kvůli jeho zdraví byly v minulosti nehorázné. Jednalo se většinou o politický kalkul, jak tohoto silného hráče dostat z české politiky. Ovšem opomíjet na druhou stranu to, že jeho zdravotní problémy ovlivňují výkon funkce prezidenta, je nesprávné a svým způsobem pro Českou republiku nebezpečné.

Plnění této role vyžaduje v některých okamžicích plné nasazení, pevné zdraví či možnost dobrého pohybu při přijímání návštěv, domácích i zahraničních cestách a setkávání se se zástupci veřejnosti. Velkou vitalitou už ale šestasedmdesátiletá hlava státu zjevně nedisponuje.

Je to vzhledem k věku a nemocem pochopitelné, proto by měl Zeman sám zvážit, zda pokračovat dál a dokončit svůj druhý prezidentský mandát.

Jeho okolí a jeho věrní budou samozřejmě říkat, že vlastně žádné překážky pro výkon funkce neexistují, protože Zeman většinou pracuje hlavou a k tomu nemocné nohy nepotřebuje. To je a současně není pravda.

Nejvyšší politické posty ve státě vyžadují i plnění mnoha reprezentativních funkcí (projevy, návštěvy, cestování, či pokládání věnců) a u toho už dlouho zaznamenáváme v Zemanově případě problémy. Stačí si porovnat program českého prezidenta a například slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Nejde o obsah sdělení, ale rozsah práce je právě kvůli zdravotním omezením u Miloše Zemana naprosto rozdílný. Dá se hovořit o deficitu, který kvůli zdraví nelze překonat. V lékařské zprávě z loňského října se uvádí, že prezident má cukrovku druhého typu a trpí neuropatií obou nohou.

Právě ta ho omezuje při pohybu. Kromě hůlky potřebuje při chůzi často jinou oporu, kterou mu nabízí jeho ochranka.

V případě Zemana pak někdy dochází k nezvyklým událostem, které můžeme označit za bizarní a které nepřispívají k udržení důstojnosti jeho úřadu. Například v listopadu 2013 si zranil koleno a několik týdnů se léčil. Zdůvodnění bylo podivuhodné: V noci vstal, nerozsvítil si, zakopl o koberec, který shrnul jeho pes Darcy, spadl na pravé koleno a zranil se. Budiž, všechno je možné.

Pozoruhodné je to i teď při posledním zranění.

Včera se Zeman díval na večerní zprávy v televizi (kdysi přitom vytrvale tvrdil, že tyto zprávy nesleduje a že mu stačí pouze informace z Teletexu) a jak sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček, pak „odmítl použít hůlku a také případnou pomoc ochranky. Sdělil, že sám zvládne přejít určitou vzdálenost, což činit neměl, zakopl, došlo k pádu a zlomenině ruky“. Jak je vidět, problémy při pohybu se mohou opakovat.

Reálně se Zemanovy zdravotní problémy projevují tím, že omezil své vystupování na veřejnosti, nejezdí tolik do krajů a minimálně navštěvuje cizinu, projevy (i v rámci velmi důležitých výročí či akcí), při kterých by musel stát, jsou už vzácností.

Odstoupit přitom ze zdravotních důvodů z funkce, není nic nepochopitelného. Právě naopak. Držet se u moci za každou cenu, i když už situace v tomto směru není příznivá, je špatný postup. Nic dobrého to nevypovídá ani o české politice, ani o samotném prezidentu Zemanovi, který by měl zvážit, kolik má ještě sil a energie.

Bohužel v naší historii vidíme podobné příklady, kdy prezidenti zůstávali na Pražském hradě, přestože kvůli zdravotnímu stavu byli nezpůsobilí k výkonu funkce. Vždy to byla chyba. Proč ji opakovat znovu?

Nemocní prezidenti

Například Tomáš Garrigue Masaryk byl 24. května 1934 zvolen počtvrté prezidentem i přes svůj velmi špatný zdravotní stav. Zatímco dříve byl prezidentský slib přednášen předsedou Poslanecké sněmovny, nyní měl staronový prezident slib přednést sám v Československém rozhlase.

Masaryk, který skoro neviděl, chtěl slib odříkat zpaměti, dle posluchačů se však v polovině zarazil a pokračoval, až když mu byl text napovězen. Nemohl pořádně už ani úřadovat a chtěl rezignovat, ale jeho okolí mu v tom bránilo (podobnost se Zemanem není náhodná). Nakonec ale ze zdravotních důvodů 14.

prosince 1935 přece jenom abdikoval.

Komunistický prezident Klement Gottwald zemřel přímo v době výkonu funkce. 11. března 1953 se vrátil z Moskvy z pohřbu sovětského diktátora Stalina. Podle dostupných informací si po přistání stěžoval, že se necítí dobře.

Údajně si myslel, že má chřipku. Režim přitom tajil, že prezident dlouhodobě nadměrně užíval alkohol a trpěl syfilidou. Tyto a další problémy měly být podle všeho příčinou výdutě srdeční aorty, na jejíž následky 14.

března 1953 Gottwald zemřel.

Jeho nástupce Antonín Zápotocký zemřel také v úřadě a to 13. listopadu 1957 na infarkt.

Zcela absurdní pak byl příběh Ludvíka Svobody. Ten byl 22. března 1973 podruhé zvolen prezidentem, přestože necelý rok předtím ho postihla mozková příhoda. Jeho zdravotní potíže se pak stupňovaly. 25. dubna 1974 byl postižen infarktem plic a následně měl několik mozkových příhod. Úřad prezidenta zjevně vykonávat nemohl, ale zůstával v něm.

Podle některých historiků a publicistů lpěl na své funkci a nechtěl rezignovat. Podle vzpomínek jeho dcery však tehdejší generální tajemník komunistické strany Gustáv Husák nechtěl Svobodovu abdikaci schválit. Svobodovo prezidentské funkční období bylo ukončeno předčasně až na základě pro tento účel speciálně přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb.

v roce 1975.

Často nemocný a dlouhodobě proto mimo možnost vykonávat naplno svoji funkci, byl i exprezident Václav Havel.

Je to na Zemanovi

Prezidenta České republiky nelze ze zdravotních důvodů odvolat, i kdyby nedělal vůbec nic. Musí se v případě rezignace rozhodnout sám. K tomu se ale Miloš Zeman zjevně nechystá.

Popřejme mu lepší zdraví a méně problémů, ale měl by svoje síly skutečně zvážit, protože jinak uvidíme až do konce jeho období pouze hlavu státu, která nevykonává svoji funkci naplno.

A jak se říká, komu není rady, tomu není pomoci.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *