Nové léky se na trh v ČR dostávají se zpožděním – vše o zdraví

Nové léky se na trh v ČR dostávají se zpožděním – vše o zdravíFoto: Martin JežekMedical Tribune 07/202119.04.2021 11:54 Zdroj: MT

Autor: Martin Ježek

Alzheimerova nemoc – zatím nevyléčitelná choroba, která se týká nejen stáří. PharmDr. Zdeněk Spáčil, Ph.D., zkoumá na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně změny složení membránových lipidů, které předcházejí nástupu neurodegenerace a rozvoji Alzheimerovy demence (AD).

V posledních dvaceti letech nastal v případě Alzheimerovy nemoci pokrok hlavně v tom, že ji dokážeme lépe rozpoznat. Dříve se to provádělo vylučovací metodou, tedy pokud nebyla objevena jiná příčina demence, pak šlo o Alzheimerovu nemoc.

Dnes už lékaři umějí pacienty s velkou přesností diagnostikovat ve stadiu mírné kognitivní vady, nejčastěji paměťové poruchy, ještě před nástupem demence. Jsou k dispozici tzv. kognitiva, tedy léky na poruchy paměti a dalších funkcí.

Avšak tyto medikamenty, léky v tabletkách nebo v náplasti, pouze odstraňují symptomy nemoci po dobu asi jednoho až pěti let, případně mírně prodlužují přežití pacienta. Pokud lékař rozpozná nemocného ve stadiu mírných projevů, dokáže symptomatická léčba zpomalit nástup příznaků lépe než ve stadiu středně těžké až těžké demence.

Na léčbu kognitivních poruch a demence je ale dnešní medicína nedostatečná. Brněnský vědec Zdeněk Spáčil se svým vědeckým týmem se zaměřuje na Alzheimerovu nemoc z pohledu změn vlastností buněčné membrány, které předcházejí klasické patologii AD.

  • Můžete vysvětlit, co se v organismu vlastně děje, že to vyvolá pozdější AD?

AD je potřeba rozdělit na dva základní typy – ranou vrozenou a pozdější sporadickou. Někteří odborníci tvrdí, že z hlediska klinických projevů se jedná o různá onemocnění, protože vrozená AD nastupuje už mezi 40. a 50. rokem života, kdežto sporadická AD až kolem 70. až 80. roku.

Oba typy AD jsou charakterizovány ukládáním nerozpustných proteinových shluků v různých oblastech mozku, které lze potvrdit histologicky. Shlukování proteinů vede k toxicitě, ztrátě neuronů a úbytku synapsí.

Moje výzkumná skupina studuje změny spojené se stárnutím mozkové tkáně za pomoci buněčných a zvířecích modelových systémů a lidských klinických vzorků.

  • Na čem jsou ty změny závislé, co je pro ně důležité? Je to věk, životní styl, životní prostředí, nebo kombinace všech faktorů? Jaké jsou dominantní faktory?

Přesné důvody poruchy produkce a metabolismu proteinů vedoucí k jejich agregaci v takové míře, že dochází ke ztrátě neuronů a neurodegeneraci, nejsou známé.

Rizikovými faktory jsou především věk a rodinná anamnéza, která určuje genetické zatížení související s vrozenou, ale také sporadickou formou AD.

Nejvýznamnějším genetickým rizikovým faktorem vzniku sporadické AD je typ alely pro apolipoprotein E, což je transportní protein pro celou řadu lipidů. Pokud to shrneme, nejdůležitější rizikové faktory pro vrozenou AD nelze příliš ovlivnit.

Na druhou stranu nástup sporadické AD určují z větší části modifikovatelné faktory, jako je zdravá strava a životní styl, případně další vnější vlivy z prostředí. Například větší riziko AD spojené s alelou ApoE4 lze eliminovat fyzickou aktivitou a zdravou stravou s vyváženým příjmem a výdejem.

  • Můžete svou prací nějak navázat na současnou léčbu?

V současné době žádná účinná léčba AD neexistuje. Registrovány jsou čtyři účinné látky používané na symptomatickou léčbu příznaků AD, které ale neléčí příčinu onemocnění ani výrazně nezpomalují jeho průběh.

Z hlediska mechanismu účinku se jedná o skupinu inhibitorů cholinesterázy (donepezil, rivastigmin a galantamin) a dále antagonistu receptoru NMDA (memantin).

Dříve se v klinických studiích objevovaly prakticky výhradně látky interferující s peptidy amyloid beta nebo tau proteinem, jejichž nerozpustné agregáty v mozkové tkáni jsou charakteristickým znakem AD, případně látky pro symptomatickou léčbu (viz registrované látky výše). Teorie takzvané amyloidní kaskády, tzn.

chybné produkce nebo metabolismu amyloidu beta a tau proteinu, dominuje výzkumu AD posledních třicet let, ale k porozumění příčině a lékům proti AD nevedla. Naopak jsme měli možnost sledovat řadu spektakulárních selhání potenciálních léčiv v pokročilých fázích klinického testování. V loňském roce probíhalo přes 2 000 klinických studií.

Přestože mechanismus účinku největší skupiny testovaných látek (22 %) byl založen na amyloidové hypotéze, interferenci s neurotransmitery (19 %) a interferenci s tau proteinem (12 %), začínají se objevovat i nové a dle mého názoru pravděpodobnější teorie vzniku AD.

Například hypotéza o vlivu zánětu (4,6 %), diabetu (2,3 %) nebo patogenů (0,5 % z testovaných látek). V každém případě konkrétnímu mechanismu vzniku AD zatím nerozumíme a trendy ve vývoji nových léků k léčbě AD se mění velmi pomalu, proto si na skutečný lék na AD budeme muset počkat.

Nejlepší obranou proti AD zůstává zdravý životní styl, fyzická aktivita, zdravá strava, sociální kontakt a vytváření kognitivní rezervy. Práce mé výzkumné skupiny vychází z moderních hypotéz vzniku AD, konkrétně z vlivu zánětu mozkové tkáně a změn v lipidizaci neuronální membrány způsobené stárnutím, případně změn v energetickém metabolismu (diabetes) nebo vlivem kontaktu s patogenem. Buněčná komunikace a celá řada důležitých fyziologických funkcí závisí na vlastnostech lipidové membrány neuronů, proto je v poslední době intenzivně studována role lipidů na agregaci amyloidu beta a tau proteinu.

  • Mohlo by tedy ovlivnění rizikových faktorů AD, které zkoumáte, v budoucnu sloužit jako prostředek prevence nebo léčby nemoci?

Studujeme zejména změny ve složení neuronální lipidové membrány způsobené stárnutím a snažíme se oddělit projevy fyziologické od patologických, tj. vedoucích k AD.

Tímto způsobem můžeme objevit nové biomarkery, které signalizují nástup AD ještě před nástupem klinických příznaků, a nabízejí tak cíle pro nové léky a možnost včasné intervence předtím, než dojde k nevratným změnám mozkové tkáně.

K tomu používáme jak lidské klinické vzorky (AD a kontroly), tak různé modelové systémy stárnutí, např. laboratorní potkany nebo cerebrální organoidy, tzn. 3D buněčné struktury se zastoupením buněčných populací a morfologií podobnou mozkové tkáni.

Pozorujeme změny ve složení lipidové membrány, které jsou konzistentní mezi zvířecím a buněčným modelem a zároveň jsou relevantní AD (potvrzeno na lidských klinických vzorcích).

Originální přístup k výzkumu AD nám umožňuje využití moderních bioanalytických metod na principu hmotnostní spektrometrie ve spolupráci s buněčnými biology. Pokud se nám podaří zmapovat rozsah a charakter změn ve složení lipidové membrány a pochopit, které mechanismy k nim vedou, budeme schopni nejen dříve odhalit možné riziko nástupu AD, ale také navrhnout nové mechanismy léčby. Lipidová membrána neuronů je dostupným cílem pro terapii a může přinést první skutečný lék proti AD.2

  • Dosáhli jste v tomto výzkumu významného výsledku? Jakého?
Zajímavé:  Meniskus - Vše o zdraví

Dosaženým cílem je zavedení unikátních metodik pro současné stanovení lipidů, buněčných proteinů a potenciálních biomarkerů AD pomocí hmotnostní spektrometrie.

Důležitým zjištěním bylo, že jsme schopni pozorovat rozdíly ve složení lipidů v průběhu stárnutí zvířat a rozdílné koncentrace lipidů a proteinových biomarkerů u pacientů s AD a zdravých kontrol v mozkové tkáni a cerebrospinální tekutině.

Výzkumem AD se zabývám poslední tři roky, proto právě publikujeme naše první výsledky ve vědeckých časopisech a snažíme se v obtížné době pandemie zajistit financování. Naše výsledky mají potenciál přeměnit současné pole výzkumu AD.

  • Co je nyní vaším nejbližším vědeckým cílem a co budete považovat za úspěšné ukončení své mise?

Nejbližším cílem je zmapovat vývoj složení a změny koncentrací lipidů neuronální membrány a pochopit, jakým způsobem se podílejí na neurodegeneraci. Z prvotních výsledků víme, že některé změny ve složení membránových lipidů pozorujme ve stejném časovém bodě, kdy dochází k agregaci proteinů dle definice AD.

Navíc jsme vytvořili metodiky k profilování složení buněčných populací v cerebrálních organoidech, které je nutné vzhledem k horší reprodukovatelnosti současných kultivačních protokolů. Nově jsme získali data o koncentraci amyloidu beta a apoE v cerebrálních organoidech vypěstovaných z buněk od pacientů s AD.

Nyní skládáme dohromady mozaiku různých typů dat a snažíme se o pochopení molekulárních mechanismů. Ve vědě je stále co objevovat, a proto naše mise nikdy nekončí.

  • Kdy se dá očekávat, že se výzkum bude moci aplikovat do klinické praxe, a s jakým úspěchem?

Aplikace základního výzkumu do klinické praxe často trvá mnoho let. Nicméně, technika hmotnostní spektrometrie se začíná objevovat i v klinických laboratořích, což by mělo přispět k rychlejší implementaci našich výstupů. Výstupy našeho výzkumu by mohly vést k časné diagnostice AD, případně přesnějšímu sledování progrese onemocnění.

  • Jak si počínají vaši vědečtí konkurenti, s kým spolupracujete a nakolik je tato spolupráce úspěšná?

Vědeckou konkurenci raději příliš nesleduji, spoléhám na originální přístup a unikátní expertizu a přístrojové vybavení, které je k dispozici v mé laboratoři. Kongres Spojených států amerických v loňském roce přidělil na výzkum AD 2,3 miliardy dolarů.

V tomto měřítku je náš národní projekt pro výzkum AD méně než kapkou v moři. Proto podle mě nemá smysl se snažit konkurovat, ale spíše přicházet s novým pohledem na věc a prozkoumat opomenuté moderní teorie nástupu AD.

Důležitá je aktivní spolupráce, v rámci České republiky i mezinárodně. Moje skupina spolupracuje s mnoha skvělými vědci v rámci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, Mezinárodního centra klinického výzkumu nebo Ústavu fyzikální chemie Akademie věd.

Rád bych všem svým spolupracujícím kolegům touto cestou poděkoval za podporu, jejich práce si nesmírně vážím.

Dostupnější moderní léky i více kompetencí pro sestry, vláda schválila nejrozsáhlejší změny v úhradách zdravotní péče za posledních 15 let

Vytvořeno: 24. 8. 2020 Poslední aktualizace: 24. 8. 2020

Vláda dnes dala zelenou novele zákona o veřejném zdravotním pojištění z dílny Ministerstva zdravotnictví.

Jde o jednu z nejrozsáhlejších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění v jeho téměř pětadvacetileté historii.

Řeší několik oblastí souvisejících s dostupností hrazených zdravotních služeb a zejména reaguje na výrazný posun na poli nejmodernějších léků.

V současné době je vstup inovativních léčiv do systému veřejného zdravotního pojištění pomalý a složitý. Pravidla jsou nesystémově obcházena přes paragraf 16 a u léků na vzácná onemocnění je téměř nemožné do systému vstoupit. Dostupnost pacienta k těmto léčivým přípravkům tak není jednoduchá.

Novela zákona z pera Ministerstva zdravotnictví, která vznikla v široké pracovní skupině složené mimo jiné z odborných společností, zdravotních pojišťoven, profesních komor, farmaceutického průmyslu a pacientů, má za cíl tento stav změnit.

„Je pro mě prioritou, aby pacienti měli přístup k nejmodernější i život zachraňující léčbě. Na této revoluční novele jsme soustavně pracovali více než dva roky. Jde o největší novelu zákona o veřejném pojištění za posledních patnáct let.

Poprvé v historii zapojujeme do rozhodování o úhradě léků pacienty,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

U léků na vzácná onemocnění novela zavádí zcela nový systém schvalování jejich úhrad, kdy klíčovou roli při rozhodování o vstupu takového léku do systému bude hrát kolektivní poradní orgán složený ze zástupců státu, zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientské veřejnosti. „Pacientů se vzácným onemocněním je málo a někdy se tak nepodaří shromáždit dostatek dat z reálné klinické praxe, podle nichž můžeme lék standardně zhodnotit. Považujeme proto za důležité vytvořit pro tyto typy léků speciální systém rozhodování o úhradě,“ vysvětlil ministr.

Například se jedná o léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. „Léky na vzácná onemocnění nikdy nebudou v rámci standardního procesu posouzeny jako nákladově efektivní. Doposud tak byla jediná cesta paragraf 16.

To však pro pacienty představovalo nejistotu a týdny čekání na verdikt zdravotní pojišťovny. My to chceme změnit a zajistit, aby na tyto léky měli nárok na základě objektivního posouzení všichni pacienti, kteří splní definovaná kritéria.

Nově se bude hodnotit širší celospolečenský dopad vstupu léčiva do úhrad. Není totiž správné, aby se u vzácných onemocnění z důvodu nákladové neefektivity nedostávaly k pacientům léky, které jim mohou zachránit život.

Naše novela těmto pacientům potřebné léky zpřístupní,“ zdůraznil ministr Vojtěch.

Kromě léků na vzácná onemocnění se zákon zaměřuje i na další typy moderních léčiv vstupujících na trh.

U vysoce inovativních léků, které slibují vyšší účinnost a bezpečnost oproti stávající léčbě, ale nemají dostatek signifikantních dat pro přiznání trvalé úhrady, bude stanovena delší doba pro dočasnou úhradu, po kterou bude možné sbírat potřebná data, ale přitom bude stanoven jasný závazek výrobce doléčit na své náklady pacienty i v případech, kdy tato lhůta uplyne a léčivý přípravek nezíská řádnou trvalou úhradu.

Návrh také podporuje podávání žádostí o standardní úhradu, a ne skrze paragraf 16, který je určen pro výjimečné případy. Tato možnost v zákoně nadále zůstává, stane se však pro pacienty předvídatelnější. „V posledních letech došlo k masivnímu nárůstu nákladů a počtu žádostí o úhradu na paragraf 16.

Zajímavé:  Letrox 100 - Vše o zdraví

Jednou z příčin je i vstup nejmodernějších léků na trh, které z různých důvodů nemají přiznanou standardní úhradu ze zdravotního pojištění a pacientům jsou tak dostupné jen skrze tento nástroj.

To nevyhovuje ani zdravotním pojišťovnám, které jsou tak zatíženy stovkami správních řízení, ale především ani pacientům, kteří jsou odkázáni k tomu, že i o život zachraňující lék musí požádat pojišťovnu individuálně a čekat na verdikt.

Naším záměrem bylo zavést takové mechanismy, které umožní širší škálu léčiv přezkoumat standardně a získat tak úhradu ze zdravotního pojištění, která by pro pacienty byla automaticky nároková,“ uvedl náměstek ministra Filip Vrubel, který vedl pracovní skupinu, na jejíž platformě novela vznikala.

Novela dále upravuje proces uplatňování nároku pacienta – pojištěnce vůči své zdravotní pojišťovně. Cílem je zajistit rychlé, předvídatelné správní řízení s jasnými procesními právy pojištěnců a s konzistentní rozhodovací praxí zdravotních pojišťoven. Zásadní změna se týká také úhrady některých zdravotnických prostředků. Část z nich budou dokonce nově moci předepisovat i zdravotní sestry.

„Širšími kompetencemi vybavený praktický lékař musí být základem zdravotní péče. To oni jsou nejblíže pacientům a hrají v organizaci péče o ně tu hlavní roli. Stejně tak posílení kompetencí sester považuji za naprostou prioritu.

V zemích na západ od nás je naprosto běžné, že sestry předepisují zdravotnické prostředky. Zásadním způsobem to usnadní práci sestrám pracujícím v terénu, v domácím prostředí pacienta.

A jsem také přesvědčen, že tyhle dvě klíčové změny zatraktivní obě profese,“ dodal ministr Vojtěch.

Na základě návrhu České stomatologické komory byly do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění zahrnuty novinky, které učiní péči pro pacienty s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy, vrozené nebo systémové vady, mnohem dostupnější a rozšíří úhradu i na jiné než základní zubní náhrady.

Nová legislativa upraví i proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven jednají o úhradách pro další rok.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby byly zveřejňovány seznamy účastníků dohodovacího řízení a plných mocí a protokoly o výsledku dohodovacího řízení, ze kterých bude zřejmé, kdo jednal, o čem a s jakým výsledkem.

Cílem je, aby bylo dohodovací řízení pro zastoupené poskytovatele i pro veřejnost transparentnější,“ uvedl závěrem ministr Vojtěch.

Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: [email protected]

Nové léky se do ČR dostávají později, novela zákona proces ještě prodlouží

farmaceutický průmysl

• 

ZDROJ: reuters

Česká republika v současné době zaostává ve využití moderní léčby za zbytkem Evropy.

Moderní negenerické léky se k českým pacientům dostávají o rok a půl později, než ke slovenským a dokonce o tři roky později v porovnání s Rakouskem.

Upozornil na to Radim Petráš z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) s tím, že novela zákona o veřejném pojištění, která se zabývá i léčivy je neústavní.

Asociace novelu kritizuje kvůli způsobu jejího projednávání. „Jde o nekoncepční návrh, který navíc obešel standardní legislativní procesy a tím pádem je neústavní. Samotná novela má 40 stran, komplexní pozměňovací návrhy k ní 56. Tyto návrhy ale neviděla ani vláda, ani její legislativní výbor. A to v době, kdy má vláda ve sněmovně největší převahu za poslední roky,“ řekl Petráš.

Pokud tato novela vstoupí v platnost, je podle Petráše pravděpodobné, že se přístup českých pacientů k moderní léčbě ještě více omezí.

„Novela totiž říká, že lék lze na český trh uvést pouze v případě, že už je jeho úhrada stanovená na třech trzích v rámci referenčního koše cen léků pro Českou republiku,“ řekl a dodal, že pokud lék dostal evropskou certifikaci, je bezpečný a může se tedy nabízet. „Není tedy potřeba znovu na okolních zemích testovat, zdali se neobjeví nějaké nežádoucí účinky,“ uzavřel.

Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP také kritizoval část novely, která se týká elektronických aukcí.

Tyto aukce jsou prý sice dobrým nápadem, ale je nutné se zaměřit na to, jak rychle budou firmy schopny reagovat a zásobovat trh.

„Pokud firma nebude vědět dostatečně dlouho dopředu, že zvítězí, nebude schopna adekvátně reagovat. Pak by se mohlo stát, že by se opravdu nemusel lék dostat ke všem pacientům“ řekl.

AIFP se domnívá, že pokud by vítězná firma nebyla schopna zajistit pokrytí celého trhu měly by dostat možnost doplnit trh za výherní podmínky i firmy, které se v soutěži umístily na dalších místech,“ řekl s tím, že tímto způsobem by mohla být zajištěno stoprocentní pokrytí bez výpadků.

Aukce bude v režii SÚKL, podnět musí být od pojišťovny

Podle pozměňovacího návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který na začátku června schválil zdravotní výbor sněmovny, bude aukce vypisovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

O vypsání aukcí však musí požádat pouze zdravotní pojišťovna. Soutěž může SÚKL vypsat pouze tehdy, když léčivou látku na český trh dodávají nejméně tři registrované firmy.

Vypsání soutěže nakonec ještě bude muset posvětit ministerstvo.

Podmínkou účasti v soutěži je, že v případě výhry bude firma dodávat na český trh léčivé přípravky za vysoutěženou cenu po dobu 1,5 roku a v množství pokrývajícím alespoň polovinu obvyklé celostátní spotřeby.

Vítěz soutěže pak dostane na popud SÚKL od pojišťovny 100 procent aukční hodnoty. Na ostatní léčivé prostředky budou pojišťovny přispívat pouze 75 procenty, což znamená, že čtvrtinu ceny léku doplatí pacient.

Ministerstvo zdravotnictví chce úpravou lékové politiky ušetřit necelou miliardu korun. Podle Dvořáčka ale taková suma nevyváží problémy, které změny pacientům přinesou. „Pokud chce zdravotnictví šetřit pomocí podpory generických léčiv, musí být připraveno na možnost vyšší finanční zátěže například v podobě delšího průběhu léčby,“ dodal.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Autor: Kristina Blümelová

Pandemie pomohla k inovacím lékárenského trhu

Pandemie, jež už rok zužuje nejen český trh, má i některé pozitivní dopady.

Významně například dopomohla k rozvoji tuzemské e-commerce a také rozpohybovala tak konzervativní segment, jakým je lékárenství.

Díky omezení pohybu se lidé naučili nakupovat na e-shopech lékárnách, zvykli se na eRecept a postupně se rozšiřuje i rozvoz léků až domů. 

Lékárenský e-commerce roste v desítkách procent 

Online tržby lékáren během loňského roku významně vzrostly. Například síť lékáren Dr.Max, jež provozuje po republice přibližně 500 poboček, zaznamenala na svém e-shopu nejvyšší nárůst během první jarní vlny a následně na podzim. Zatímco v roce 2019 dosáhla v e-commerce obratu miliardy korun, loni tuto hranici překročila již v říjnu. 

Rovněž společnost Benu, která má v Česku více než 270 lékáren, rostla v online prostředí několinásobně. Během první vlny dosáhla až 800 %, a to v závislosti na kategorii.

Skupina Pilulka, provozující 31 vlastních a 120 partnerských lékáren, na internetu dosáhla tržeb ve výši 1,4 miliardy, což je v meziročním srovnání o 50 % více.

Celkem za rok 2020 odbavila 1,2 milionu objednávek, přičemž nejsilnějším měsícem byl pro ni listopad a prosinec. 

Poptávka zákazníků se během roku proměňovala. Kromě roušek, respirátorů a dezinfekce na pandemii „vydělaly“ doplňky stravy, do kterých Češi ve snaze posílit svou imunitu neváhali investovat. Jen v síti Dr.Max vzrostl obrat za vitamíny meziročně o 150 %. Dobře se prodávaly přípravky s obsahem vitamínu D a C.

Na začátku pandemie byl také viditelný zvýšený zájem o paralen, na podzim naopak poklesl tradiční zájem o přípravky na kašel, chřipku a nachlazení. „Tento trend přetrvává a předpokládáme, že bude pokračovat.

Důvodem může být důsledné používání ochranných prostředků, celkově nižší interakcí lidí ve společnosti, ale i to, že si lidé vytvořili zásoby přípravků na začátku pandemie,“ popisuje na dotaz MediaGuru.

cz Michal Macourek, ředitel e-commerce lékáren Benu. 

Další kategorii, která byla pandemií postižena, představuje dermakosmetika. Podle Daniela Horáka, generálního ředitele Česká lékárna holding, stojící za sítí Dr.Max, to bylo dáno především tím, že lidé příliš necestovali k moři, a nepotřebovali tím pádem prostředky na opalování. Dále se snížily prodeje sportovní výživy. 

Vývojem si v pandemii prošly také léky na předpis. Během jarní vlny, kdy se země uzavřela a s ní do jisté míry i zdravotnictví, byl znatelný pokles vydaných léků na předpis. V následujících měsících byl však propad vyrovnán. 

eRecept zažívá boom 

Potřeba omezovat mezilidské kontakty se propsala rovněž do ochoty lidí využívat relativní lékárenskou novinku zvanou eRecept, což je možnost nechat si poslat od svého lékaře předpis na léky do SMS, bez nutnosti za ním jít do ordinace, zároveň je však s ním možné si léky nyní v konkrétní lékarně i zarezervovat a dojít si pro ně tzv. na jistotu. „Cílem rezervace léků na předpis v konkrétní lékárně bylo co nejvíce usnadnit život pacientů – to se potvrdilo, protože je služba využívána denně mnoha pacienty,“ vysvětluje za skupinu Pilulka specialistka PR a marketingu Kateřina Schotliová. 

Možnost zarezervovat si tímto způsobem léky nabízejí i další lékárny. Například u Benu je to možné přes web benunapredpis.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace, která byla spuštěna letos na jaře. „Rezervovat se dají léky, které jsou skladem na lékárně, ale i léky na objednávku či léky individuálně připravované.

Právě masti, krémy či tobolky individuálně připravované v laboratoři podle rozpisu lékaře byly často důvodem návštěvy lékárny pouze kvůli objednávkovému lístečku. Zákazníci tuto službu velmi vítají, protože jim ušetří čas a zjednoduší vyzvednutí léku.

Měsíčně si u nás léky přes rezervaci vyzvednou tisíce pacientů,“ doplňuje Michal Macourek. 

Zákazníci nemusí tak díky eReceptu, proti němuž někteří lékárníci zpočátku i protestovali, do lékárny dvakrát. Navíc jim může lék vyzvednout kdokoliv, kdo má rezervační kód, což oceňují zejména nemocní nebo starší pacienti. 

Další stupeň komfortu: rozvoz léků domů 

Kromě možnosti vyzvednout si již připravenou objednávku se v současnosti postupně rozvíjí i rozvoz léků domů, což dává smysl zejména pro pacienty s akutními potížemi. 

Pilulka například nabízí doručení Pilulka Autem, a to zatím zákazníkům z Prahy a blízkého okolí. Podle Schotliové si služba mezi lidmi získala značnou oblibu. „Z tohoto důvodu uvažujeme o jejím rozšíření do dalších aglomerací v České republice. V naší dlouhodobé strategii je nabízet shodné služby po celé východní a střední Evropě,“ přibližuje. 

Benu nabízí zatím rozvoz ve spolupráci s online supermarketem Rohlík, kde obrat lékárny vzrostl loni ve srovnání s předchozím obdobím o více než 100 %.

Nejviditelnější nárůst byl opět během první vlny pandemie, v Brně byl ještě výraznější než v Praze.

„Na podzim 2020 jsme otevřeli třetí ,Rohlíkovou' lékárnu v blízkosti nového skladu Rohlíku v Horních Počernicích, což mělo také podíl na zvýšení obratu e-shopu Benu lékárny spolupracující s Rohlíkem,“ říká Macourek. 

V plánu má však Benu i spuštění vlastní služby, která má umožnit ještě rychlejší dodání objednávek z jejího e-shopu. „Novou službu bychom rádi představili na jaře,“ prozrazuje Macourek. 

Dr.Max nabízí ke svému e-shopu dopravu zdarma pro přihlášené zákazníky, tedy členy věrnostního klubu. Testoval také i rozvoz léků na předpis, a to pacientům starších 65 let.

„Poté, co donáškovou službu začal organizovat Junák – Český skaut ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou, jsme vlastní aktivity utlumili a spolupracujeme jen v rámci tohoto projektu, který pokrývá asi 80 % území ČR.

Z vlastní zkušenosti ale musíme konstatovat, že je poptávka po této službě mizivá,“ dodává tiskový mluvčí lékárenské sítě Michal Petrov. 

I marketing lékáren doznal změn 

Během pandemie musely lékárny pozměnit i své marketingové a komunikační plány. Síť Dr.Max například musela stáhnout z televizních obrazovek svůj reklamní spot s nápadníkem mladé lékárnice. Nyní však spouští novou kampaň, jež na původní příběh navazuje. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *