Novorozenecká žloutenka – Vše o zdraví

V první řadě je nezbytné zmínit, že novorozenecká žloutenka není žádné infekční onemocnění, jako tomu je u jiných typů žloutenek (A, B nebo C). A to i přesto, že se na první pohled projevuje stejným příznakem – žlutým zbarvením pokožky a očního bělma.

Nejčastější příčinou vzniku tzv. fyziologické novorozenecké žloutenky je rozpad velkého množství červených krvinek, tzv. erytrocytů. Rozpadem červených krvinek se do krve uvolní hemoglobin.

Hemoglobin je látka zodpovědná za funkci červených krvinek, váže na sebe kyslík, který tak můžou červené krvinky přenášet po organismu.

Navíc, krev dítěte uvnitř dělohy je vybavena bezmála dvojnásobným množstvím červených krvinek oproti dospělému člověku, které obsahují speciální typ hemoglobinu. Likvidací hemoglobinu vzniká toxická odpadní látka žluté barvy – bilirubin.

Bilirubin se nerozpouští ve vodě a v krvi se váže na přenašeč albumin. Takto navázaný bilirubin už není toxický. Dále je zpracován játry a za normálních okolností vyloučen pomocí žluče dále do střeva a pak formou stolice z těla ven.

V těle novorozeného dítěte tedy dochází k masivnímu rozkladu červených krvinek a k prudkému nárůstu rozpadových látek, včetně bilirubinu. Po porodu však ještě nejsou játra dítěte plně zralá a funkční.

Nestíhají obvykle tak velké množství bilirubinu zpracovat a dochází k mohutnému nárůstu volného bilirubinu v krvi. Ten se ve zvýšené míře ukládá ve tkáních, např. v kůži.

Proto bývá nejnápadnějším příznakem rozvíjející se žloutenky žluté zbarvení pokožky a očního bělma.

Hyperbilirubinémie, tedy stav se zvýšeným množstvím volného bilirubinu v krvi, může vznikat i z jiných příčin:

1) Jednu z nejzávažnějších příčin novorozenecké žloutenky představuje nebezpečný rozklad červených krvinek (tzv. hemolýza a odtud odvozen název hemolytická nemoc novorozenců) z důvodu odlišných krevních skupin nebo Rh faktorů mezi matkou a dítětem.

Pokud nedojde ke shodě krevních skupin matky a dítěte mohou hodnoty bilirubinu dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejzávažnější je neshoda Rh faktoru, kdy matka Rh-negativní porodí dítě Rh-pozitivní.

V tom případě, obzvláště při druhém porodu, pokud již byla matka Rh-pozitivním plodem imunizována, mohou matčiny protilátky nebezpečně likvidovat krvinky novorozence a způsobit mu tak závažný a život ohrožující stav.

2) K hemolýze červených krvinek může docházet i při diabetu matky, předčasném odloučení pupečníku nebo při preeklampsii (vážná komplikace v těhotenství).

3) K hemolýze krvinek dochází v místech, kde došlo k nahromadění krve při krvácení u porodu (např. kefalhematom – poranění hlavy novorozenců, které vzniklo při průchodu porodními cestami).

4) V neposlední řadě vede k hyperbilirubinémii i stav, kdy je porušena vazba volného bilirubinu na albumin. Ten je ovlivňován celou řadou vnějších faktorů (podchlazení, přidušení, hypoglykémie, sepse a další).

Diagnostika

Hyperbilirubinémie je bez ohledu na věk definována jako hladina bilirubinu vyšší než 25 µmol/l. Z praktického hlediska je žloutenka okem patrná u hodnot nad 85 µmol/l.

Maximální hodnoty celkového bilirubinu u fyziologické žloutenky nepřesáhnou hodnotu 205 µmol/l. Fyziologická žloutenka se obvykle projeví 24 hodin po porodu a nejvyšší hodnoty bilirubinu bývají naměřeny mezi 3. až 5.

dnem. Poté obvykle hladina bilirubinu spontánně klesá.

Pro posuzování žloutenky je potřeba mít děťátko zcela rozbalené na dostatečném, nejlépe denním světle.

Pokud má dítě sytě žlutěji zabarvenou hlavovou část oproti končetinám, dá se očekávat v následujících hodinách spíše nárůst bilirubinémie.

A naopak, při ústupu žloutenky obecně platí, že nejprve opticky odeznívá zbarvení pokožky a teprve později dochází k poklesu hodnot bilirubinu z krevních vzorků.

Orientační metodu diagnostiky představuje transkutánní bilirubinometr. Ve zkratce přístroj, který měří hodnotu bilirubinu v podkožní tkáni (nikoliv v krvi). Přístroj se přikládá obvykle k čelu dítěte.

Přesně seřízený stroj je schopen s přesností ± 25 µmol/l změřit koncentraci bilirubinu. Toto orientační měření se v českých porodnicích s úspěchem využívá.

Pokud jsou naměřené hodnoty vyšší je potřeba přistoupit ke krevním odběrům, u kterých se hodnota bilirubinu stanoví laboratorně ze vzorku krevního séra.

Rizikové faktory a komplikace

U zdravých novorozenců se novorozenecká žloutenka může vyskytnout, ale obvykle bez problémů během několika dní odezní a nepředstavuje pro dítě riziko.

Naopak je tomu u skupiny dětí, které mají nízkou porodní váhu, jsou nezralé, mají jinou krevní skupinu než matka nebo trpěly buď v těhotenství nebo při porodu nedostatkem kyslíku.

U těchto dětí se novorozenecká žloutenka objeví mnohem častěji, obvykle již při prvním dnu po porodu a může trvat déle než u zdravých dětí.

Volný bilirubin má na některé tkáně v organismu toxické účinky. Jelikož novorozenec nemá ještě plně vyvinutou bariéru mezi mozkem a krví, volný bilirubin tak snadno přechází do mozkové tkáně, kde se může uložit a nevratně tak poškodit mozek a jeho funkce. Toto postižení, tzv.

jádrový ikterus, nejčastěji postihovalo Rh-pozitivní děti Rh-negativních maminek. V dnešní době je však tento rizikový faktor velice dobře podchycen sledováním matky i dítěte před i po porodu.

Účinnými preventivními i léčebnými metodami došlo téměř k vymizení problémů s pozdními následky novorozenecké žloutenky.

Prevence

Mezi základní preventivní přístupy patří časné a časté kojení dítěte v prvních dnech života (alespoň 8 až 12x za den). Pravidelný příjem mateřského mléka nebo jeho náhražek (nikoliv vody nebo roztoků glukózy) zvýší množství vyprazdňované stolice. S první stolicí, tzv. smolkou, odchází z těla velké množství nadbytečného bilirubinu.

Léčba novorozenecké žloutenky

Novorozenecká žloutenka - Vše o zdravíFyziologická žloutenka u zdravého dítěte nevyžaduje léčbu. Pokud jsou hodnoty krevního bilirubinu vysoké přistupuje se k nejběžnější metodě, k léčbě světlem – k fototerapii (FT) (supr by byl obrázek ilustrující FT). Jedná se o speciální modré světlo, díky kterému dochází k rozkladu bilirubinu v krvi na odpadní produkty. Ty jsou netoxické, rozpustné ve vodě a vylučují se z těla močí. Aby nedošlo k poškození oční sítnice UV světlem, dětem se při FT zakrývají oči.

Závažně vysoké hladiny bilirubinu, způsobené nesouhlasnými krevními skupinami nebo faktory Rh, se v některých případech musí řešit tzv. výměnnou krevní transfuzí.

Zákrok spočívá v postupné náhradě krve dítěte s vysokým obsahem bilirubinu za krev bez bilirubinu, a to v té míře, aby novorozenci klesly hodnoty bilirubinu o 60 až 75 %. Zákrok se provádí nejčastěji přes pupečníkovou žílu.

Pomocný význam v léčbě vážné novorozenecké žloutenky může mít podání krevní bílkoviny albuminu, která volný bilirubin ihned naváže a sníží tak jeho toxicitu.

Rady pro maminky novorozenců, trpících novorozeneckou žloutenkou

ü Kojte své dítě často. Jednak získává živiny a energii pro své tělo, které se pak s nemocí snáze popere a jednak dojde k rychlejšímu odchodu stolice, se kterou z těla odchází i bilirubin.

ü Vystavte své děťátko co nejvíce na denní světlo. Denní světlo pomůže rozložit bilirubin na netoxické, rozpustné odpadní produkty.

ü Nevystavujte děťátko přímému slunečnímu záření! Dětská pokožka je nejen po porodu velice citlivá a přímé sluneční záření by ji mohlo poškodit.

  • ü Situujte tedy dětskou postýlku optimálně k oknu, nejlépe na stranu odvrácenou od slunce.
  • ü Děťátko přitom co nejvíce odhalte, ale pečlivě dbejte, aby mu bylo po celou dobu dostatečně teplo a neprochladlo!
  • ü Počítejte s tím, že děťátko trpící novorozeneckou žloutenkou může být po dobu nemoci apatické, více unavené, podrážděné a neklidné.
  • Klára Bechná
  • Lékárna Na středisku, Kopřivnice
  • Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
  • Novorozenecká žloutenka - Vše o zdraví

Novorozenecká žloutenka

Novorozenecká žloutenka se projevuje žlutým zbarvením kůže. Objevuje se 2. – 3. den po narození. Ustupuje asi po týdnu. Způsobená je zvýšeným rozpadem erytrocytů po zahájení dýchání plícemi a zlepšení oxidace po narození – fyziologická žloutenka novorozence7.

Snažíte se zotavit po porodu a do toho se naučit vše kolem vašeho malého pokladu. Přebalit, převléknout, porozumět jeho pláči12 a potřebám, kdy ho kojit5, jak na to, vše je pro vás nové a vy se s tím snažíte poprat.

Aby toho nebylo málo, na vizitě přijde lékař k vaší posteli se slovy: „Maminko, vaše miminko má vyšší hodnoty bilirubinu, takže si budete muset pobyt u nás prodloužit.“ Co se děje, je to vážné? Běhá vám hlavou jedna myšlenka za druhou.

Novorozenecká žloutenka není důvodem k panice, není třeba ji však ani podcenit.

Miminka absolvují po porodu různá vyšetření1 a na 2. až 3. den přichází na řadu i novorozenecká žloutenka. U novorozenců není ničím ojedinělým, mívá ji 45 až 65% zdravých dětí narozených v termínu a až 80% nedonošených4. Častěji se také vyskytuje:

Jak taková žloutenka vypadá?

Miminku s novorozeneckou žloutenkou se zbarví pokožka a oční bělma do žluta. Nejdříve se objeví na tvářičce a postupně se přesune až dolů na hrudník, bříško, nohy. Nejlépe ji odhalíte na přirozeném světle a u drobečků se světlou pletí. U některých miminek může být navíc toto zbarvení výraznější, u jiných jen mírně.

Může za to bilirubin

Začněme pěkně od začátku. Červené krvinky, tak jako všechno v našem těle, mají svou životnost. Vznikají, zanikají a nahrazují je krvinky nové. Při rozpadu červených krvinek vzniká odpadní produkt, tzv. bilirubin. Jde o žluté barvivo, proto i to žluté zbarvení pokožky.

Za normálních okolností se bilirubin dostane do jater, která ho upraví a spolu se žlučí vyloučí z těla ven. Při onemocněních jater se tak ale neděje a dochází k nahromadění bilirubinu v krvi.

U novorozenců ale zpravidla za takové nahromadění žlutého barviva nemůže porucha jater, ale to, že:

  • Játra miminka nedokáže dostatečně zpracovat a vyloučit z těla bilirubin, jinak řečeno nezvládá ještě ten nápor.
  • Červené krvinky v pupečníkové krvi mají nižší životnost, zanikají tedy dříve než ostatní, v důsledku čehož se zvyšuje i množství bilirubinu a už jsme opět při nadměrném náporu na játra miminka.
  • Se střeva miminka v prvních dnech po porodu pomaleji vyprazdňují, v důsledku čehož dochází ke vstřebávání bilirubinu ze střev zpět do krve.
Zajímavé:  Magnosolv - Vše o zdraví

Kojené versus nekojené děti

Novorozenecká žloutenka se objevuje převážně u kojených dětí . Nastupuje na 2. až 3. den po porodu, vrcholí v průběhu prvního týdne a pak postupně ustupuje až do 3. měsíce života1 miminka.

U částečně kojených dětí nebo krmených umělým mlékem49 se novorozenecká žloutenka objevuje jen zřídka, nebo se projeví jen velmi slabě. Asi se nejedna maminka potěší, když se kvůli této „nepříjemnosti“ nebude muset zdržet v porodnici déle, ale je to spíše na škodu věci.

Bilirubin je totiž pro miminko prospěšný díky jeho antioxidačním vlastnostem, které podporují imunitu2 a správné fungování tlustého střeva, a také snižují riziko vzniku závažných onemocnění, jako například rakoviny či srdečně-cévních nemocí. Pokud tedy začne pokožka vašeho miminka chytat žlutý nádech, vůbec nezoufejte.

Je to určitě lepší, jakoby novorozeneckou žloutenku vůbec nemělo.Novorozenecká žloutenka - Vše o zdraví

Popis obrázku: Hladina bilirubinu se měří pouhým dotykem tohoto přístroje.

Novorozenecká žloutenka nebo vážnější onemocnění?

Běžná novorozenecká žloutenka ustoupí asi po týdnu. Častěji ji mívají novorozenci, u kterých se nechal dotepat pupečník.

Na základě vyšetření bilirubinu z krve miminka bude už lékař vědět, zda je jeho hladina v pořádku, nebo se jedná o něco závažnější.

V úvahu přitom musí brát i to, zda nestoupá bilirubin rychleji než by měl a také to, zda se žloutenka neobjevila do 24 hodin od porodu. To by mohlo být totiž signálem, že se nejedná jen o běžnou a neškodnou novorozeneckou žloutenku.

Miminko však může mít z bilirubinu i prospěch.

Kromě antioxidačních účinků, které jsme již výše zmínili, získává díky němu i vyšší zásoby železa, čímž se snižuje riziko vzniku anémie (chudokrevnosti či sníženému počtu červených krvinek) v následujících měsících. Novorozenecká žloutenka je jakýmsi projevem adaptace miminka na vnější prostředí po porodu29 a většinou není nutná žádná speciální léčba.

Pokud je novorozenecká žloutenka intenzivní a přetrvává déle než 3 měsíce, je potřeba o tom informovat dětského lékaře a hledat jiné příčiny. Může jít totiž i o závažné onemocnění anebo poruchu, například:

  • Inkompatibility Rh faktorů16 maminky a miminka, která je již dnes díky pokrokům ve vyšetřovacích metodách u těhotných žen poměrně vzácným jevem. O co vlastně jde? Asi každý zná 4 základní dělení krevních skupin na A, B, AB a 0. Každý z nás je však k tomu také Rh pozitivní nebo Rh negativní. Rh faktor je jakási látka, kterou člověk buď má, tedy je Rh pozitivní nebo ji nemá a je Rh negativní. Problém nastane, když Rh negativní maminka, čeká miminko Rh pozitivní. Ptáte se proč? Tělo maminky nezná látku Rh, protože ji v krvi nemá a protože ji miminko má, je to pro její tělo neznámá látka. Začíná proti ní tvořit protilátky a dochází k potratu13. Dnešní medicína už ale naštěstí dokáže takovou inkompatibilitu řešit.
  • Hemolytické onemocnění
  • Zvýšenou funkci štítné žlázy
  • Zúžení trávicí trubice
  • Metabolické poruchy, které vznikají, když v našem těle nefunguje všechno správně. Každou látku, která se do našeho těla dostane nebo se v něm přímo vytvoří, musí tělo umět zpracovat a to nepotřebné vyloučit z těla ven. Miliony pomocníků v našem těle mají svou úlohu a jejich vzájemnou spoluprací funguje všechno tak, jak má. To se ale neděje vždy a tehdy je potřebné zjistit, kde nastala chyba.
  • Syndrom Crigler-Najjar, dědičné onemocnění, při kterém zpracování bilirubinu nefunguje jak má. Tělu na jeho zpracování chybí potřebný enzym nebo nepracuje na 100%, a tak se bilirubin hromadí v těle.
  • Obstrukce žlučových cest, jinak řečeno překážky ve žlučových cestách, například cysty, žlučové kameny, záněty, zúžení žlučových cest, …
  • Virovou hepatitidu
  • sepsí
  • Infekce močových cest6

Jak léčit novorozeneckou žloutenku?

I když je zvýšená hladina bilirubinu pro miminko prospěšná, není třeba čekat, až se s ní drobeček popere sám. Novorozeneckou žloutenku je lepší určitě sledovat a léčit. Jak na to?

Kojit, kojit, kojit

Nejlepší je nechat si miminko u sebe, společně spát29, co nejčastěji se spolu tulit kůže na kůži. Zapomeňte na postýlku22, zavinovačky3 a raději si užívejte svou vzájemnou blízkost.

Kojte70 často, na požádání a kontrolujte, zda je maličké správně přisáté. Zvýšená hladina bilirubinu může způsobit, že miminko bude ospalé. Nebojte se ho proto na kojení budit. Bilirubin se totiž vylučuje jako pokožkou, tak stolicí.

Čím více tedy bude papat a kakat, tím dříve se novorozenecké žloutenky zbaví.

Sluníčko nebo modrá postýlka

Pokud budete mít to štěstí a drobečka přivedete na svět během slunečných dnů, určitě vás v porodnici upozorní na to, abyste miminko dávali během dne nahé na sluníčko.

Ne však kvůli opalování, postýlka s mrňouskem musí být za sklem, tedy za zavřeným oknem či balkónovými dveřmi.

Přirozené denní světlo, přesněji modrá složka z celého spektra, totiž urychluje svým působením na pokožku děťátka rozpad bilirubinu přímo v krvi.

Novorozenecká žloutenka - Vše o zdraví

Pokud bude pod mrakem, nezoufejte. Jste přece v nemocnici, takže řešení se jistě najde. Se žloutenkou si poradí fototerapie, což v praxi znamená, že miminko bude umístěno pod modré světlo.

Pokud jsou hodnoty bilirubinu příliš vysoké, obvykle vezmou děťátko od maminky na jiné oddělení. Pokud je ale žloutenka zvládnutelná, nemocnice může být vybavena postýlkami s takovým světlem a drobečka vám nechají na pokoji.

Stále však platí, že je potřebné miminko často kojit.

Léky

Nemusíte se hned plašit, ale jsou případy, kdy novorozenecká žloutenka přeroste do stádia, ve kterém není už ani fototerapie dostatečná. Pokud je hladina bilirubinu v krvi hodně vysoká nebo se neupravuje, je třeba přistoupit k podání léků2.

V porodnici se obvykle zavede miminkům infuze do hlavičky, přes kterou dostává lék na odbourávání bilirubinu. Pokud se ale i po návratu z porodnice trápíte několik týdnů s neměnící hladinou bilirubinu, může vám léky na její snížení předepsat i dětský lékař. Nezoufejte, je to pro dobro vašeho děťátka.

Příliš vysoké či přetrvávající zvýšení bilirubinu v krvi může poškodit zdraví vašeho miminka, a to nejen játra ale také například mozek.

Výměna krve

Jde už o opravdu krajní možnost, kdy je nutné přistoupit k výměnné transfuzi, tedy k náhradě krve miminka za „zdravou“ krev bez obsahu bilirubinu. Tento zákrok probíhá v cyklech, přičemž každý z nich trvá několik minut. Pomocí katetrů (trubiček) zavedených do cév se odčerpává krev miminka a zároveň doplňuje krev od dárce.

Video (CZ): Miminko při fototerapii

Co se může stát při neléčené žloutence?

Novorozenecká žloutenka nemusí být pro miminko nijak škodlivá. Miminko může být ospalé a dožadovat se kojení méně často. Na druhé straně ji však nelze podceňovat, protože může být i příznakem jiného onemocnění. Pokud se neléčí, u miminka se může vyvinout dětská mozková obrna, hluchota nebo poškození mozku.

Více o novorozenecké žloutence na modrykonik.cz

Použité zdroje

Novorozenecká žloutenka: léčba, hodnoty, jak dlouho trvá?

Novorozenecká žloutenka - Vše o zdraví

Novorozenecká žloutenka (latinsky icterus neonatorumm jiným názvem též kojenecká žloutenka) je žluté zbarvení kůže a očních sklér u novorozence. Toto onemocnění je velice časté a vzniká při vysoké koncentraci bilirubinu v krvi novorozence.

Je nutné odlišovat takzvanou fyziologickou novorozeneckou žloutenku (někdy označovanou jako fyziologickou hyperbilirubinémii), která se obvykle objeví 2. až 3. den po porodu a nejpozději do dvou až tří týdnů (většinou ale do 7.

dnů po porodu) odezní buď bez léčby nebo po nasazení fototerapie (ozařování novorozence modrým světlem pomáhá rozkládat bilirubin v kůži a snižuje tak jeho koncentraci v krvi) od patologické novorozenecké žloutenky (též patologická hyperbilirubinémie), která se objeví ihned po narození (nebo do 24. hodin po porodu) a jejíž příčinou bývají jiná onemocnění (například některé dědičné choroby jater, jako jsou galaktosémie, Rotorův syndrom, Dubin-Jonhnsonův syndrom, atrézie žlučových cest nebo získané choroby, jako je například idiopatická neonatální hepatitida, infekční choroby, sepse, apod.).

Bilirubin je žluté barvivo, které se uvolňuje při normálním zániku (rozpadu) červených krvinek.

U starších dětí a dospělých se veškerý bilirubin v těle zpracovává v játrech, která ho vylučují do žluči, se kterou se pak dostává do tenkého střeva a následně je z těla vyloučen.

Důvody, proč mají novorozenci zvýšenou hladinu bilirubinu v krvi, jsou dva. Jednak játra novorozence neumí zpracovat přebytečný bilirubin dostatečně rychle a navíc červené krvinky plodu, který je v těle matky obsahují speciální druh krevního barviva (tzv. fetální hemoglobin), což je krevní barvivo přenášející kyslík.

Fetální hemoglobin lépe váže kyslík než hemoglobin dospělých, ale má i své záporné stránky, kvůli kterým se musí u novorozence po porodu všechny červené krvinky co nejrychleji „vyměnit“ za nové, s hemoglobinem dospělého typu, což vede k prudkému nárůstu koncentrace bilirubinu v krvi.

V kombinaci s nezralými játry pak často u novorozenců bývá přechodně zvýšená hladina bilirubinu v krvi (fyziologická hyperbilirubinémie).

Dobrá zpráva je, že ve většině případů odezní novorozenecká žloutenka sama, bez jakékoli léčby, protože s tím jak novorozenec začne přijímat potravu, zlepší se i funkce jeho jater.

Ve většině případů trvá novorozenecká žloutenky maximálně 2 až 3 týdny po narození. Pokud přetrvává déle než 3 týdny, může být její příčinou jiná choroba.

Neléčená, dlouhodobě vysoká hladina bilirubinu v krvi (hyperbilirubinémie) může u novorozenců způsobit různé formy poškození mozku (například poruchy sluchu, dětskou mozkovou obrnu, apod.).

Jaké jsou příčiny novorozenecké žloutenky?

Největší riziko novorozenecké žloutenky mají:

  • předčasně narozené (nedonošené) děti (před 37. týdnem těhotenství)
  • děti, které mají potíže s dostatečným příjmem potravy (ať již mateřské mléko nebo umělou výživu)
  • děti, jejichž krev není kompatibilní s krví matky (takzvaná Rh inkompatibilita). Při Rh inkompatibilitě dochází k tomu, že matka začne při porodu tvořit protilátky proti červeným krvinkám plodu, což vede k masivní hemolýze (rozpadu červených krvinek)novorozence a tím i k prudkému vzestupu koncentrace bilirubinu v jeho krvi. Odborně se tento stav označuje jako hemolytická nemoc novorozence.
Zajímavé:  Sanofi Pasteur uvede na český trh novou vakcínu IDflu – vše o zdraví

Mezi další rizikové faktory novorozenecké žloutenky patří:

  • vnitřní krvácení nebo poranění novorozence při porodu (například větší množství modřin)
  • onemocnění jater (zejména vrozené metabolické poruchy, jako jsou galaktosémie, Rotorův syndrom, Dubin-Johnsonův syndrom, apod.).
  • infekční choroby
  • nedostatek některých enzymů (zejména kvůli vrozeným metabolickým poruchám, kdy některé enzymy tělu schází nebo jsou nefunkční)
  • onemocnění červených krvinek novorozence (například srpkovitá anémie či jiné dědičné nebo získané poruchy)

Jaké jsou příznaky novorozenecké žloutenky?

Prvním a nejčastějším příznakem novorozenecké žloutenky je žluté zbarvení kůže a očních sklér novorozence. Pokožka začíná žloutnout zhruba druhý až čtvrtý den po porodu a obvykle se žluté zbarvení nejprve objeví na obličeji a postupně se šíří na celé tělo.

Nejvyšší koncentrace bilirubinu v krvi novorozence bývá zjištěna třetí až sedmý den po narození.

Pokud po lehkém stisknutí pokožky novorozence kůže pod prstem zežloutne, je velice pravděpodobné, že se jedná  o novorozeneckou žloutenku.

Kdy vyhledat lékaře?

Novorozenecká žloutenka většinou odezní do 2 – 3 týdnů, nicméně pokud se tak nestane, může to být signálem, že má novorozenec jiné základní onemocnění. Dlouhodobě vysoká hladina bilirubinu zvyšuje riziko jeho průniku do mozku, kde může způsobit trvalé poškození (jádrový ikterus).

V České republice je péče o novorozence velice dobře zorganizovaná a jedna z nejlepších na světě, takže pokud bude vašemu miminku diagnostikována novorozenecká žloutenka, bude koncentrace bilirubinu v krvi vašeho dítěte sledována až do doby, než poklesne na bezpečnou úroveň.

Nicméně, pokud se u vašeho dítěte objeví následující příznaky, vždy byste měli neprodleně vyhledat lékařskou pomoc:

  • dojde ke zhoršení žloutenky nebo jejímu rozšíření na další části těla
  • objeví se horečka (teplota nad 38°C)
  • dítě je apatické, špatně jí a celkově neprospívá nebo stále pláče

Jak se novorozenecká žloutenka diagnostikuje?

  • Diagnostika novorozenecké žloutenky závisí na vyvolávající příčině.
  • Fyziologickou novorozeneckou žloutenku lékaři obvykle lehce poznají podle žlutého zbarvení pokožky a očních sklér novorozence.
  • Přesné zjištění koncentrace bilirubinu lze pak provést ze žilní krve.

Jaké jsou hodnoty bilirubinu u novorozenecké žloutenky?

  1. Za novorozeneckou žloutenku se považuje koncentrace bilirubinu v krvi vyšší než 25 μmol/l (tato hladina se považuje za žloutenku nejen u novorozenců, ale u všech osob, bez ohledu na věk).

  2. Hodnoty bilirubinu nad 85 μmol/l již způsobují žluté zbarvení kůže a sklér novorozence.  
  3. Za hodnoty bilirubinu, kdy již hrozí nevratné poškození mozku novorozence (jádrový ikterus) se považují hladiny nad 450 μmol/l (1).

Pokud se novorozenecká žloutenka objeví u dítěte bezprostředně po narození (do 24.

hodin) nebo se dítě již se žloutenkou narodí, měří se hladina bilirubinu v krvi hned a provádí se další vyšetření (například krevní obraz, stanovení krevní skupiny a vyšetření protilátek proti červeným krvinkám – takzvaný Coombsův test), s cílem zjistit vyvolávající příčinu onemocnění. V případě podezření na

Někdy se novorozenecká žloutenka objeví až po propuštění z porodnice (běžně se propouští třetí den, kdy se ještě nemusí plně projevit), a pak byste měli neprodleně vyhledat lékaře.

Jak se novorozenecká žloutenka léčí?

  • Léčba novorozenecké žloutenky závisí na vyvolávajícím onemocnění.
  • V případě fyziologické novorozenecké žloutenky většinou není nutná žádná léčba, protože tento stav sám většinou do týdne, nejpozději však do 3 týdnů po porodu odezní.
  • Postačí jen dobře dítě krmit (8 – 12 x denně), čímž se „nastartují“ jeho játra a začnou rychleji přebytečný bilirubin z těla vylučovat rychleji.

Můžete také novorozence dávat spát „nahé“ (jen s plenou) na sluníčko, ne však na přímé slunce, ale například za okno, aby se nespálila jeho citlivá pokožka.

Sluneční světlo totiž obsahuje také vlnové délky odpovídající modrému světlu, které pomáhá rozkládat bilirubin v pokožce novorozence (a tím se ho zbavit).

Těžší případy novorozenecké žloutenky se léčí fototerapií. Tato metoda je velmi účinná, protože bylo zjištěno, že modré až zelené světlo (frekvence 425 – 475 nm) pomáhá rozkládat bilirubin v těle novorozence.

Při fototerapii se novorozenec položí do speciální postýlky pod světlo modré barvy. Má na sobě jen plenu a oči má zakryté ochrannými brýlemi.

Fototerapie se nasazuje podle naměřené koncentrace bilirubinu v krvi novorozence (graf podle Poláčka a Hodra).

V nejtěžších případech (například při Rh inkompatibilitě nebo při hemolytické anémii z jiných příčin) může pomoci krevní transfúze, jejímž smyslem je vyměnit krev novorozence za novou. To pomáhá jednak snížit hladinu bilirubinu v krvi a navíc zvyšuje počet červených krvinek, což pomáhá při anémii.

Prevence a co si z článku odnést?

Prevence novorozenecké žloutenky většinou není možná. V rámci vyšetření v průběhu těhotenství vám lékaři odeberou krev na vyšetření a po porodu také odeberou krev novorozence. Cílem těchto odběrů je zjistit krevní skupinu dítěte a vyloučit Rh inkompatibilitu, která může vést k novorozenecké žloutence.

Pokud již vaše miminko novorozeneckou žloutenku má, můžete přijmout následující opatření k tomu, abyste zabránili zhoršení stavu:

  • Jestliže kojíte, snažte se zejména v průběhu prvních několika dnů po porodu kojit alespoň 8 – 12x denně. Dostatek tekutin brání dehydrataci novorozence a navíc pomáhá játrům rychleji odbourat přebytečný bilirubin.
  • Pokud novorozence krmíte umělou výživou, snažte se během prvního týdne po porodu krmit miminko pravidelně každé 2 – 3 hodiny dávkou 28 – 56 ml Nutrilonu nebo jiné umělé výživy.
  • Pokud máte obavy, že vaše miminko málo jí nebo se budí na krmení méně než 8x za 24 hodin, informujte o této skutečnosti svého dětského lékaře.
  • Během prvního týdne po porodu sledujte, zda se pokožka či oční skléry vašeho novorozence nezbarvují do žluta, zda dostatečně pije, není apatický a prospívá.

Pokud máte pocit, že by vaše miminko mohlo mít novorozeneckou žloutenku vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Vše co byste měli vědět o novorozenecké žloutence

Novorozenecká žloutenka. Není to nic vzácného ba naopak je velmi častá a může nastat, když mají děti vysokou hladinu bilirubinu, žlutého pigmentu vznikajícího při normálním rozkladu červených krvinek. Konkrétně se jedná o žloutnutí kůže a očí dítěte.

U novorozenců se jedná o běžný a obvykle neškodný stav. U starších dětí a dospělých se v játrech zpracovává bilirubin, který potom prochází střevním traktem. Novorozencům se játra stále vyvíjejí, takže nemusí být dostatečně zralá na odstranění bilirubinu. Žloutenka mizí během 2-3 týdnů. Pokud přetrvává déle, může být příznakem jiného stavu.

Doporučením je, aby všichni novorozenci byli vyšetřeni na žloutenku před propuštěním z nemocnice, a poté znovu za 3-5 dní.

Co způsobuje novorozeneckou žloutenku?

Největšímu riziku rozvoje novorozenecké žloutenky jsou vystaveny:

  • děti narozené předčasně před 37. týdnem těhotenství,
  • děti, které nedostávají dostatek mateřského mléka, protože mateřské mléko ještě není,
  • děti, jejichž krevní skupina není kompatibilní s krevním typem jejich matky.

U dítěte, jehož krevní skupina není kompatibilní s typem matky, se mohou hromadit protilátky, ničit červené krvinky a způsobit náhlé zvýšení hladiny bilirubinu.

Jiné příčiny novorozenecké žloutenky zahrnují:

  • modřiny při narození nebo jiné vnitřní krvácení
  • problémy s játry
  • infekci
  • nedostatek enzymů
  • abnormalitu červených krvinek dítěte

Jaké jsou příznaky novorozenecké žloutenky?

Prvním příznakem žloutenky je žloutnutí dětské kůže a očí. To může začít do 2 až 4 dnů po narození a může začít na tváři, než se rozšíří dolů po těle.

  • Hladina bilirubinu obvykle vrcholí mezi 3 až 7 dny po narození.
  • Pokud prst lehce přitlačený na kůži dítěte způsobí, že se oblast kůže zbarví, je to pravděpodobně známka žloutenky.
  • Mezi další příznaky novorozenecké žloutenky patří:
  • zažloutnutí dlaně nebo chodidel nohou
  • tmavá, žlutá moč (moč novorozence by měla být bezbarvá)
  • bledě zbarvená stolice

Kdy zavolat lékaře

Většina případů žloutenky je normální, ale někdy může znamenat těžší zdravotní stav. Těžká žloutenka také zvyšuje riziko průniku bilirubinu do mozku, což může způsobit trvalé poškození mozku.

Pokud si všimnete některého nebo kombinace následujících příznaků, kontaktujte svého lékaře:

  • žloutenka se šíří nebo se stává intenzivnější,
  • teplotu stoupá nad 38 °C,
  • žluté zbarvení se prohlubuje,
  • vaše dítě špatně jí, vypadá letargicky a často pláče.

Jak je diagnostikována novorozenecká žloutenka?

Nemocnice propouští většinu matek a novorozenců do 72 hodin po porodu. Je velmi důležité, aby rodiče přivezli své děti na prohlídku k pediatrovi několik dní po narození, protože hladiny bilirubinu dosahují vrcholu mezi 3. až 7. dnem po narození.

Zřetelné žluté zbarvení potvrzuje, že dítě má žloutenku, ale pro stanovení závažnosti žloutenky mohou být nutné další testy.

U kojenců, u kterých se během prvních 24 hodin života objeví žloutenka, by měla být hladina bilirubinu měřena okamžitě, a to buď kožním testem, nebo krevním testem.

Je možnost provést další testy, aby se zjistilo, čím je žloutenka způsobena a v jakém je rozsahu. To může zahrnovat testování dítěte přes krevní obraz nebo přes kůži.

Novorozenecká žloutenka - Vše o zdraví

Jak se léčí novorozenecká žloutenka?

Mírná žloutenka se obvykle vyřeší sama, jakmile játra dítěte zrají. Časté krmení (8 až 12krát denně) pomůže bilirubinu projít tělem.

Zajímavé:  Kinetóza u dětí – co dělat? – vše o zdraví

Těžší žloutenka může vyžadovat jiné ošetření. Fototerapie je běžná a vysoce účinná metoda léčby, která pomocí světla rozkládá bilirubin v těle dítěte.

Při fototerapii bude vaše dítě umístěno na speciální lůžko pod modrým spektrem světla, přičemž bude mít na sobě pouze plenu a speciální ochranné brýle. Pod vaše dítě může být také umístěna přikrývka z optických vláken.

Ve velmi závažných případech může být nezbytná výměnná transfuze, kdy dítě obdrží malé množství krve. Nahrazuje se tak poškozená krev dítěte zdravými červenými krvinkami. To také zvyšuje počet červených krvinek dítěte a snižuje hladiny bilirubinu.

Lze zabránit novorozenecké žloutence?

Po narození dítěte se zjišťuje jeho krevní skupina, aby se vyloučila možnost nekompatibility krevního typu, která může vést k novorozenecké žloutence. Pokud má vaše dítě žloutenku, existují způsoby, jak zabránit tomu, aby se zhoršila.

  • Ujistěte se, že vaše dítě má dostatek výživy z mateřského mléka. Časté kojení po několik prvních dní zajišťuje, že vaše dítě není dehydratováno, což pomáhá bilirubinu rychleji procházet tělem.
  • Pokud nekojíte, dejte dítěti umělou výživu každé 2 až 3 hodiny během prvního týdne. Předčasně narozené nebo menší děti mohou mít menší množství výživy, stejně jako děti, které dostávají mateřské mléko.
  • Prvních pět dní života pečlivě sledujte příznaky žloutenky, jako je žloutnutí kůže a očí.

Jak častá je novorozenecká žloutenka?

Odhaduje se, že u 6 z 10 dětí se objeví žloutenka, včetně 8 z 10 dětí narozených předčasně před 37. týdnem těhotenství. Ale pouze asi 1 z 20 dětí má hladinu bilirubinu v krvi tak vysokou, aby bylo zapotřebí léčby.

Milovnice kávy: kolik jí můžete vypít v těhotenství a čím ji nahradit?

Novorozenecká žloutenka: příznaky, léčba (Žloutenka novorozenců)

Novorozenecká žloutenka je velmi častým jevem u novorozených dětí.
Vyskytuje se asi u 50% všech novorozenců a může být
vyjádřena v různě velké míře. Příčinou je rozpad velkého množství
červených krvinek (erytrocytů).

V době, kdy je plod ještě v matčině
děloze, panuje okolo něj zcela jiné prostředí než po porodu. Plod
získává kyslík z matčiny krve přes placentu a tato krev obsahuje méně
kyslíku než krev kolující v tepnách každého z nás. Je tedy odkázán
k tomu, aby se vyvíjel při relativním nedostatku kyslíku (hypoxii).

Jeho
organismus je na to však adaptován několika mechanismy.

Za prvé jeho červené krvinky obsahují jiný typ červeného krevního
barviva (hemoglobinu) než krvinky již narozených dětí a dospělých. Je to
tzv. „fetální hemoglobin“. Díky tomuto typu krevního
barviva mohou krvinky přenášet a uvolňovat kyslík i v prostředí
o menším obsahu kyslíku.

Za druhé má plod těchto červených krvinek mnohem více. Krev dospělého
jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3
krve
. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3
krve
. Ihned po porodu však začne dítě dýchat a jeho tělo začne
být zásobováno kyslíkem z plic.

Jeho krev najednou začne být více
okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho
obsahují, začne být zbytečný. Proto se začnou ve velkém množství
rozpadat a až do 2. – 3. měsíce věku se jejich množství snižuje.
V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, které by
u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost.

Rozpadem
erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na
žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále
zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou
barví tmavě. Jelikož ale játra novorozenců ještě nejsou zralá a plně
funkční, nestačí tak velké množství bilirubinu odbourávat a jeho hladina
v krvi se zvyšuje.

Takto nahromaděný bilirubin se pak usazuje ve tkáních a
my ho můžeme pozorovat jako žluté zbarvení kůže či sliznic, velmi dobře
pozorovatelný na očních bělmech. U zdravého fyziologického novorozence
hladina bilirubinu nepřesahuje obvyklou mez. Žloutenka se objevuje nejdříve
druhý den po porodu a vrcholí 3. – 4. den.

U komplikovaných
novorozeneckých stavů (nižší porodní hmotnost, nezralost, infekce,
nedostatek kyslíku pro plod před nebo po porodu) se žloutenka může objevit
dříve (už první den) a trvat delší dobu.

Z pojmu novorozenecká žloutenka se někdy vyčleňuje zvlášť tzv.
hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza),
což je závažnější typ novorozenecké žloutenky: V případě, že dojde
k neshodě krevní skupiny matky a dítěte, může hladina bilirubinu
dosáhnout velmi vysokých hodnot.

Nejčastější a nejzávažnější je
neshoda tzv. „Rh-faktoru“, kdy matka je
Rh–negativní
a plod Rh–pozitivní.

V tomto
případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu mohou do krve
dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu
(hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla
matka imunizována Rh–pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu
a uvolnění velkého množství bilirubinu.

Hrozí ukládání bilirubinu do
mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit
dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi
vzácný a lékaři si s ním umějí poradit (viz léčba).

Jak vidíme, novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než
infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny
virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako
infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat,
protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.

Rizikové faktory novorozenecké žloutenky  

Riziko vzniku novorozenecké žloutenky je větší u novorozenců
s nízkou porodní hmotností
a nezralých novorozenců, dále
u těch, kteří jsou postiženi infekcí, či u novorozenců, kteří během
porodu prodělali hypoxii (nedostatek kyslíku). U těchto
případů někdy žloutenka nastupuje dříve a trvá delší dobu.

Závažný rizikový faktor je neshoda v krevních skupinách matky
a dítěte
, z nichž nejzávažnější je Rh-inkompatibilita, kdy
hrozí riziko vzniku závažné formy žloutenky a poškození nervového
systému.

Příznaky novorozenecké žloutenky  

Nejviditelnějším příznakem je žluté zabarvení kůže a
očního bělma
, které ale u běžné novorozenecké žloutenky
zdravého dítěte nemusí být ani patrné. Často je u mírných forem kůže
jen lehce našedlá. Obecně lze lépe žluté zabarvení pozorovat na denním
světle, při umělém osvětlení nebývá tolik patrné.

Prevence novorozenecké žloutenky  

Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně
kojit
. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě
mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství
vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se
do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu
vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky.

Dále prevence infekcí a předčasného porodu hraje
důležitou roli v případném rozvoji žloutenky.

Při Rh-inkompatibilitě matky a dítěte se Rh-negativní matce po porodu
Rh-pozitivního dítěte aplikují tzv. „anti-D
protilátky“
, které tlumí tvorbu matčiných protilátek proti
červeným krvinkám Rh-pozitivního dítěte a při následujícím porodu tak
uchrání případného dalšího Rh-pozitivního sourozence před vznikem
závažné žloutenky (hemolytické nemoci).

Léčba novorozenecké žloutenky  

Fyziologická novorozenecká žloutenka nevyžaduje léčbu,
doporučuje se jen časté, neomezované kojení a matky by
měly novorozence co nejvíce vystavovat na denní světlo
(avšak ne přímé slunce!), které, pokud dopadá na kůži,
urychluje rozpad bilirubinu v krvi.

Při závažnějších formách se používá fototerapie
(léčba světlem). Používá se modré světlo o určité specifické
frekvenci, kterým se svítí na co největší část těla obnaženého
novorozence. Toto modré světlo rozkládá bilirubin kolující krví
v kožních cévách a vznikají ve vodě rozpustné složky, které jsou potom
vylučovány močí.

Hladinu bilirubinu ovlivňuje také stupeň hydratace, při
léčbě tedy dbáme na podávání dostatečného množství tekutin ať už
jen z mateřského mléka nebo kapací infuse.

Pokud se hladinu bilirubinu nedaří udržet fototerapií v přijatelných
mezích, provádí se tzv. „výměnná transfuze“.

Zákrok
spočívá v postupné náhradě krve dítěte s vysokým obsahem bilirubinu
za krev bez bilirubinu. Provádí se nejčastěji přes pupeční žílu a
výjimečně je výkon třeba po několika hodinách opakovat.

Pomocný význam má podávání krevní bílkoviny albuminu, která
částečně váže bilirubin v krvi a tak brání jeho přestupu
do mozku.

Jak může pomoci matka  

Matka může napomoci mírnějšímu a rychlejšímu průběhu tím, že
nechá na dítě dopadat co nejvíce denního světla, které urychluje rozpad
bilirubinu na látky rozpustné ve vodě. Ty jsou pak vylučovány z těla
i močí. Denním světlem však není myšleno přímé slunce.

Dětská pokožka je po porodu velmi citlivá a přímé slunce by jí
mohlo ublížit.
Proto se doporučuje dát postýlku s dítětem co
nejvíce k oknu, nejlépe na stranu odvrácenou od slunce, a co nejvíce ho
odhalit, ovšem jen do té míry, aby byl zajištěn tepelný komfort dítěte.

Je tedy nutné dát pozor, aby neprochladlo.

Matka dále může pomoci léčbě zodpovědným přístupem ke
kojení dítěte
, protože čím častěji dítě pije, tím lépe.
Jednak je to pro něj přísun energie a živin a dětský organismus se pak se
zátěží lépe vypořádá, ale hlavně dojde k rychlejšímu odchodu smolky
a poté stolice, se kterou z těla odchází i bilirubin.

Komplikace novorozenecké žloutenky  

Zmíněná RH-inkompatibilita byla v minulosti nejčastější příčinou
vzniku extrémně vysokých hladin bilirubinu, které jsou pro dítě vážným
nebezpečím.

Jelikož novorozenec ještě nemá plně vyvinutou bariéru mezi
krví a mozkem, bilirubin přechází do mozkové tkáně, hlavně do části
zvané bazální ganglia, tam se usazuje a může způsobit nevratné
poškození mozku nebo i smrt dítěte. Tuto komplikaci nazýváme jádrový
ikterus.

V dnešní době k ní ale již nedochází díky sledování
dítěte a matky před i po porodu a účinné prevenci (zmíněné podání
anti D protilátek matce) a léčbě.

O novorozenecké
žloutence najdete informace i na eMimino.cz

Diskuse o novorozenecké žloutence  

Další názvy: Žloutenka novorozenců, Icterus neonatorum, icterus neonatus, novorozenecká hyperbilirubinémie, icterus neonatorum gravis, hemolytická nemoc novorozenců, fetální erytroblastóza

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *