Oleandr otrava – Vše o zdraví

K oblíbeným balkonovým rostlinám, jež zdobí nejednu lodžii, balkon či terasu, patří atraktivní oleandr. Je poměrně nenáročný na péči, ale ten základ je třeba mu věnovat. Takto se nám odmění bujným růstem i v další sezónu. Co tedy oleandr vyžaduje?

Oleandr otrava - Vše o zdravíZdroj foto: Saida Nabi / Shutterstock.com

Jeho domovinou je oblast subtropů

Oleandr pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie, zdomácněl pak v oblasti Středomoří a Arabského poloostrova. Jedná se o stálezelený keř, jenž dorůstá 2 až 6 metrů.

Typické jsou pro něho úzké listy a na konci výhonů vonné květy v bohatém květenství bílé, žluté či růžové barvy.

Patří mezi rostliny, kterým se daří i v květináči, proto může být ozdobou tam, kde ho postavíte.

Pozor je třeba si dávat na jeho jedovatost, která je opravdu nebezpečná. K usmrcení dítěte stačí pozřít jeden list, u dospělého pak dva listy. Proto není vhodný k pěstování tam, kde se pohybují malé děti. Než riskovat otravu oleandrem, je lepší se vzdát této krásné rostliny. Na druhé straně se oleandr využívá v lékařství na výrobu léků podporujících srdeční činnost.

Důležité je zkracování výhonů a odstraňování květenství

V září přichází vhodná doba na to, abyste oleandru zkrátili loňské výhony. Protože se květy zakládají na starém dřevě, není vhodné toto dělat na jaře. To byste se připravili o bohaté květenství.

Pokud je keř oleandru hodně košatý, tak ho seřezávat není třeba. Potřebujete-li rostlinu zahustit, pak větve zkracujte maximálně o jednu třetinu na přeslenem. To je místo, z něhož vyrůstají tři listy najednou.

Z přeslenu pak vyrostou nové výhony, které by v následující sezóně měly nést květy.

Během léta oleandr kvete postupně, uschlé květy se neodstřihávají. Pouze se odstraňují ty, které se sami od keře oddělily. Ke stříhání odkvetlého květenství byste měli přistoupit v září, když budete oleandr tvarovat.

Jak je to se zaléváním? Ani moc, ani málo

Na vodu je oleandr náročnější v době, kdy nasazuje na květy. Pokud byste mu ji nedopřáli, poupata uschnou, a květů se nedočkáte. Jenže když je vody moc, třeba při intenzivních letních deštích, pak dochází ke hnití rostliny, což se projeví opadnutím poupat či zplihnutím a zhnědnutím květů.

Jestli oleandr potřebuje vodu, poznáte podle jeho listů – jsou-li zešedlé, kroutí se a opadávají, je nutné přidat zálivku. Ideální je dešťová voda, případně odstátá voda z kohoutku. Rostlina nemá ráda tvrdou vodu. V horkých dnech jí vody dopřejte, můžete ji i rosit listy, a to zejména s příchodem večera.

Květy se raději nerosí, aby nehnily.

Oleandr otrava - Vše o zdravíZdroj foto: aniana / Shutterstock.com

Jaký vybrat květináč a kam oleandr umístit

Protože se oleandr v našich končinách nejčastěji pěstuje jako balkonovka, je nutné vybrat pro ni vhodný květináč. Měla by z něho voda volně odtékat. Po dešti pak kontrolujte, aby oleandr nestál dlouho ve vodě. Hrozí-li delší deště, raději ho přemístíme na místo, kde neprší.

Nemá rád průvan a miluje přímé slunce a teplo. Spokojí se s dobře propustnou směsí zeminy z pařeniště, drnovky a písku. Kvetení pak podpoříte pravidelným hnojením v období vegetace, což je od dubna do srpna, a to kombinovaným hnojivem pro okrasné kvetoucí dřeviny.

Zazimování oleandru

Mráz mu nesvědčí. Nejlépe oleandr přežije zimu v chladné místnosti, kde se teplota pohybuje mezi 3 až 10 °C. Ve své domovině snese i krátkodobě pokles teploty na -10 °C, ale u nás to raději nezkoušejte, aby nenamrzla vytvořená poupata. Během zimy oleandr nezalévejte.

odborný časopis

Oleandr otrava - Vše o zdraví

Jedovaté rostliny známé i neznámé (pokračování)

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

ROSTLINY KRÁSNÉ NA POHLED

Oměj šalamounek (Aconitum napellus) je krásná rostlina se sytě fialovými květy. Ovšem jako jedovatá rostlina přináší smrt s hrozivým průběhem. Oměj je zdrojem alkaloidu akonitinu. V literatuře se můžete dokonce setkat s označením nejjedovatější rostlina Evropy. I přesto patří oměj k ohroženým druhům.

Oměj se využíval k výrobě šípového jedu, také k trávení vlků. Po požití dochází k mravenčení v dutině ústní, které se šíří celým tělem. Dalšími příznaky jsou pocení, nauzea, zimnice, průjem, až celková anestézie. Vše bohužel při plném vědomí.

Smrt nastává zástavou dechu. Oměj kromě požití může vyvolat reakci i při pouhém kontaktu s kůží – vstřebáním, nebo inhalací. Při kontaktu s kůží vyvolává vznik puchýřů a zánět kůže. První pomocí při požití je výplach žaludku a symptomatická léčba.

Wistarie (Wisteria chinensis) je další krásnou fialově kvetoucí rostlinou. Wistarie se vysazuje jako pnoucí keř pro pergoly, poskytuje v létě příjemný stín. Rostlina obsahuje toxické lektiny a glykosid vistarin. Vyvolává průjmy, zvracení a závratě. Při otravě se podává živočišné uhlí, případně výplach žaludku a symptomatická léčba.

Náprstník červený (Digitalis purpurea) patří mezi ty známější jedovaté rostliny. I tato dvouletá bylina je řazena současně mezi léčivky, stejně jako jeho příbuzný náprstník vlnatý. Srdeční glykosidy jsou využívány jako kardiotonikum.

Otrava náprstníkem patří mezi ty závaznější a život ohrožující, stačí dva listy. K otravě často dochází záměnou s listy brutnáku. Prvotní projevy jako je zánět v ústech, nevolnost, zvracení a průjem jsou následovány nepravidelnou činností srdce, poruchami barevnosti vidění a halucinacemi.

Po 2-3 hodinách v případě absence pomoci nastává smrt.

V případě diagnostiky otravy náprstníkem se podávají dávidla současně s adsorpčním uhlím, tříslovinami (černý čaj, tanin, dubová kůra) a antidotum – digitalis antitoxin – produkt DigiFab.

Oleandr bobkovnice (Nerium oleander) patří k okrasným rostlinám, ale můžeme jej pěstovat i jako keř. Oleandr obsahuje srdeční glykosidy a jeho jedovatost je definována jako jedna z nejvyšších na světě. Neznalost potenciálního rizika může vést k velkým zdravotním problémům. Spousta pěstitelů vůbec netuší jak jedovatá tato rostlina je.

K otravě stačí jeden jediný list a lze jej zaměnit s listem blahovičníku (eukalyptu). Rychlost nástupu projevů je rychlejší než u otravy náprstníkem – zvracení, průjem, horečka, krev v moči a arytmie.

Důležitý je také fakt, že pouhá inhalace rostlinných výparů může způsobovat bolesti hlavy, ale také mdloby. Rostlina by tedy nikdy neměla být umístěna v místnosti, kde se spí, ideálně spíše na balkoně. Dokonce byly zaznamenány případy otravy medem od včel, které se na oleandru krmily.

Z těchto všech důvodů je rostlina zcela nevhodná do domácností s malými dětmi.

Ocún jesenní (Colchicum autumnale) se v případě otravy liší od ostatních jedovatých rostlin. U většiny předchozích rostlin se v případě otravy podávají dávidla. Je to proto, že nástup účinku jedu je poměrně rychlý.

Ovšem u otravy ocúnem se první příznaky otravy mohou objevit až po šesti hodinách. V takovém případě se už dávidla nepodávají, protože by to nemělo význam.

Místo toho se spolu s adsorpčním uhlím podává projímadlo, aby se urychlil odchod látky z těla.

Nejdůležitějším z více jak 20 alkaloidů je kolchicin, látka využívaná pro své vlastnosti při léčbě nádorových onemocnění. K otravě může dojít při záměně s medvědím česnekem, ale i po konzumaci mléka od krav a koz, které se pásly na ocúnu. Smrtelnou dávkou je 20-40 mg, což odpovídá přibližně 2-5 semenům rostliny.

Kolchicin je mitotický jed, projevy otravy jsou nevolnost, zvracení, křeče, krev v moči. Bez poskytnutí lékařské pomoci dochází k ochrnutí, otoku plic, selhání ledvin a následně k smrti.

Durman obecný (Datura stramonium) je také zdrojem alkaloidů a to tropanových. Durman patří k jedovatým rostlinám s velmi zvláštním průběhem otravy. Tropanové alkaloidy vyvolávají totiž delirogenní příznaky. Průběh otravy má tři fáze – delirium, intoxikace a pak útlum a amnézie.

Kromě selhání srdce a naprostého vyčerpání, dochází také k přehřátí organizmu a zranění ve fázi deliria. Postižený člověk je agresivní, dezorientovaný a s pocitem vjemu létání, což může mít za následek i smrtelný pád z výšky. Ti, co tuto otravu popisovali, přirovnávali děsivé halucinace obrazům Hieroynma Bosche.

Na druhou stranu, součástí otravy bývá i amnézie, takže postiženému člověku ten ošklivý zážitek zůstane jen s pocitem velmi ošklivého snu.

Dalšími jedovatými rostlinami, které nám ale dělají na pohled radost v zahrádkách, je například Čemeřice černá (Helleborus niger), která kvete i ve sněhu, obsahuje srdeční glykosidy, její požití vyvolává kýchání, průjem. Další například hlaváček jarní (Adonis vernalis), ale i blín, koniklec, nebo rulík.

FYTODERMATITIDA

Tak jak jsme popisovali na začátku, ne všechny rostliny jsou jedovaté při požití. Toxické působení při kontaktu s obsahovými látkami rostlin, často v kombinaci s UV, je také závažným problémem. Fytodermatitida (Dermatitis bullosa striata pratensis).

Mezi rostliny schopné vyvolat takovouto reakci patří pastinák setý (Pastinaca sativa), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), pakmín větší (Ammi majus), routa vonná (Ruta graveolens), třemdava bílá (Dictamnus albus).

DO NĚKTERÝCH BYSTE TO NEŘEKLI

Ne všechny rostliny jsou primárně jedovaté, nebo bychom spíše měli říci „považovány za jedovaté“. Mezi takovéto rostliny patří například obyčejné brambory. Lilek brambor (Solanum tuberosum) je užitková plodina. Každodenní potravina, která u nás zdomácněla. Zatímco hlízy jsou poživatelné a velmi chutné, plody jsou jedovaté.

Důvodem je obsah solaninu obsažený v nadzemní části rostliny, přesněji řečeno v jejích zelených částech. Pokud brambory „vykouknou“ nad zem, jejich barva se také změní do zelena. Špatné uskladnění brambor může způsobit zvýšení obsahu solaninu a tak po konzumaci následně zdravotní potíže. To je jedním z důvodů, proč se při vaření brambor přidává kmín.

Ten pomáhá eliminovat zbytky solaninu v hlízách.

Zajímavé:  České lékárny: osm z deseti zákazníků odchází spokojeno – vše o zdraví

Druhou běžně konzumovanou potravinou, která může způsobit potíže, jsou fazole. Ač je fazol obecný (Phaseolus vulgaris) běžnou luštěninou, syrové fazole a fazolové lusky mohou při konzumaci způsobit trávicí potíže. Léčbou je pouze symptomatická forma.

Bez černý (Sambucus nigra) je statný keř řazen mezi léčivé rostliny. Využívá se květ i plod, ovšem u citlivých pacientů může vyvolat průjmy, křeče a zvracení. Stejně tak břečťan popínavý (Hedera helix) – popínavá bylina, která se používá pro výrobu sirupů proti kašli, ovšem bobule jsou jedovaté, způsobují úporné průjmy, v některých případech až smrt.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je vytrvalá bylina využívaná v lidovém léčitelství jako diuretikum, či při potížích s prostatou.

Kopřiva samozřejmě není řazena mezi jedovaté rostliny, ale vykazuje určitou zvláštnost. Kopřiva se využívá jako pročisťující rostlina ideálně na jaře a na podzim.

Díky obsahu sloučenin křemíku ale při dlouhodobé konzumaci nadzemní části může způsobit tvorbu silikátových močových kamenů.

Poslední zajímavostí je kuchařská přísada – muškátový oříšek – plod muškátovníku vonného (Myristica fragrans). Do jídla se dává ve velmi malém množství.

Konzumace ve větším množství způsobuje halucinace a stavy podobné užívání marihuany. Ovšem euforická fáze je velmi záhy nahrazena stavem velmi nepříjemným.

Tato fakta vedou k tomu, že se moc často k vyvolání euforických stavů neužívá. Nejčastěji se lze s náhodnou konzumací setkat ve vězení.

MIMOŘÁDNÉ KONTRAINDIKACE

Některé rostliny nemusí být nutně jedovaté, ale jejich neuvážená konzumace bez dostatku odborných informací může vést ke zdravotním potížím. Do této kategorie je možné zařadit například olej pupalky dvouleté (Oenothera biennis). Tento olej ovlivňuje účinnost antiepileptik. Snížení jejich účinnosti pak může ovlivnit zdraví, ale i ohrozit život pacienta.

Další takovou rostlinou je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Obsahové látky mají antiflogistické a sedativní vlastnosti. Ovšem současné užívání třezalkových preparátů s některými látkami ze skupiny antidepresiv může vyvolat nežádoucí kontraindikace. V této souvislosti se objevily i případy komatu. Třezalka může interagovat i s některými dalšími léky, například i antikoncepcí.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je oblíbenou rostlinou pro podporu imunity, ale je kontraindikována u autoimunitních onemocnění a potransplantačních stavů. Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) patří také mezi oblíbené léčivé rostliny. Je využíván pro podporu oběhového systému, ovšem zcela nevhodný v případě krvácivých stavů.

INFORMACÍ NENÍ NIKDY DOST

Povědomost nebezpečí konzumace jedovatých rostlin mezi laickou veřejností je velmi důležitá. Dostatek informací eliminuje riziko náhodného nechtěného požití jedovaté rostliny. V každém případě platí, že při náhodné konzumaci neznámé rostliny, nebo i při podezření je vždy vhodné vyhledat lékaře, nebo alespoň konzultovat. Protože čas je při otravě vždy rozhodující.

Zdroje:

Korbelář J., Endris Z., Krejča J.: Naše rostliny v lékařství, Avicenum Praha 1973.

Poluninová M., Robbins Ch.: Léčiva z přírody, Gemini Bratislava 1994.

Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka Praha 2008.

Framer-Knowlesová H.: Léčivé rostliny od A do Z, Metafora Praha 2011.

Altmann H.: Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové, Euromedia Group Praha, 2012.

Jak moc je jedovatý oleandr. Dospělého člověka dokáže zabít i malé množství

23. 06. 2021 | Doba čtení 5 minut

Oleandry – stejně, jak jsou krásné, jsou i smrtelně jedovaté.

Bohužel se ale nevyskytují v našich končinách tak přirozeně, jako v zemích s teplejším klimatem, kde lemují zcela běžně zahradní cesty a zajišťují v letních dnech tolik žádaný stín.

Takto my, kdo je pěstujeme, je musím na zimu i v květináčích stěhovat do teplejších prostor. Nikdy bychom je ale neměly umístit třeba do dětského pokoje.

Zdroje: cs.haenselblatt.com, www.nasezahrada.com, www.magazinzahrada.cz

Ptáte se proč? Jak jsme řekli již v první větě – jsou totiž nejen krásné, ale i smrtelně jedovaté.

Navíc není žádná část, která by jedovatá nebyla – nejsou to jen plody, ale celý strom. Sušením se sice číst jedů neutralizuje, ale kdo by to riskoval. V teplejších oblastech, které jsou domovinou tohoto keře, je oleandr k vidění v neuvěřitelně pestré směsici barev, tvarů i velikostí. Zde jsou však všichni seznámeni s jeho toxicitou. U nás je opatrnost na místě.

V teplejších oblastech, které jsou domovinou tohoto keře, je oleandr k vidění v neuvěřitelně pestré směsici barev, tvarů i velikostí. Zdroj: Profimedia

Pozor na děti a čtyřnohé miláčky

„Rozhodně bych žádné rodině nedoporučovala, aby měla oleandr kdekoli, kde se mohou zdržovat děti. Je totiž celý jedovatý, a to velmi, a obzvláště u dětí jsou evidovány četné otravy,“ informuje botanička Jana Množná.

„Určitě bych apelovala striktně na všechny rodiče, aby tento krásný okrasný strom odstranily naprosto z domu, a nahradili jej jinou, méně nebezpečnou rostlinou, a ne smrtelně jedovatým oleandrem.

Stejná obezřetnost platí i pro domácí mazlíčky.“

Až hříšná krása

S oleandry je to podobně, jako s jablkem v ráji, které zlákalo Evu a Adama ke hříchu a předurčilo tak budoucnost celého lidstva.

Nádhera oleandrů – jak krása jejich růžových květů, tak i vůně, nás lákají blíže, ale přitom bychom se měli držet skutečně co nejdál.

Přitom samotné pěstování oleandru není nijak náročné, ale bohužel, jeho zazimování v teplejším prostředí je součástí úspěšného pěstování.

Pozor na zimu a déšť

U nás pěstujeme oleandr jako přenosnou rostlinu. V létě ji vystavíme slunci a v době květu ji pravidelně zaléváme, protože má ráda stálou vlhkost. I substrát proto ponecháváme ideálně vlhký, a zaléváme jej až ke kořenům stromečku.

Naopak květy nadměrnou vlhkost nemilují, proto se oleandrům daří spíše někde pod stříškou, abychom je chránili před deštěm.

Samozřejmě milují světlo, proto i v zimě je lepší zajistit jim dostatečně světlou místnost na přezimování, kde se teploty drží mezi 2 a 8 °C.

V domovině znalí, u nás je lepší se vzdělat

Vlastí oleandrů je Středozemí a subtropické oblastí Asie, kde dosahuje dokonce výšky až 4 metrů.

Většinou je známe jako stálezelené keře nebo dokonce menší stromy, jejichž květy nás vábí obklopeny útlými listy, jež jsou dlouhé až 15 centimetrů. A nejsou to pouze květy….

jsou to květy, větve a právě především listy, které jsou smrtelně jedovaté. V nich se shromažďuje látka zvaná glykosid.

Oleandry – krásné, ale smrtelně jedovaté Zdroj: Profimedia

Otrava a její příznaky

Otrava oleandrem se projevuje jako každá otrava – tedy začíná nevolností. Když ale požijeme větší množství listu, stonku, větve či květu, hrozí nám smrt.

„Na druhou stranu je jakousi polehčující okolností, že vzhledem k velice zvláštní a nedobré chuti rostliny je u nás hlášeno velice malé množství skutečných otrav u lidí. Naopak je vysoká úmrtnost u zvířat, včetně psů, koček, krav, koní, a dokonce i ptáků.

Požití i malého množství může způsobit vážné onemocnění nebo smrt, nehraje navíc roli, zda je rostlina čerstvá nebo sušená,“ doplňuje Jana Možná.

„Byly známy dokonce i případy, kdy k otravě došlo ne přímým požitím části rostliny, ale i například požitím vody z vázy, kde byly větve oleandru vystaveny.“

Gumovitá šťáva může způsobit podráždění, když přichází do kontaktu s pokožkou, a dokonce i kouření z hořící rostliny může způsobit závažné nežádoucí účinky.

Symptomy otravy oleandry zahrnují:

  • Bolest hlavy
  • Rozmazané vidění
  • Slabost a letargie
  • Mdloby
  • Bolest žaludku, nevolnost, zvracení, průjem
  • Nízký krevní tlak
  • Nepravidelný srdeční tep
  • Deprese
  • Závratě a dezorientaci
  • Ospalost
  • Zmatek

Podle Národního zdravotního ústavu je důležité včasné přivolání pomoci, kdy se riziko smrti výrazně snižuje. Doporučeno je však ani nevyvolávat zvracení, aniž se poradíte s lékařem.

Takže pozor, než začnete doma pěstovat oleandr, raději se informujte o možných problémech. 

Krásný, ale jedovatý oleandr

Oleandr byl jako okrasná rostlina pěstován již na začátku našeho letopočtu, objevte nyní její krásu i vy.

Oleandr obecný (lat. Nerium oleander) je okrasným keřem patřícím do čeledi toješťovitých rostlin (lat. Apocynaceae). Oleandr je známý také pod označením bobkovnice obecná.

 Původní domovinou oleandru je oblast rozkládající se od Středozemí přes severní Indii, Barmu až po Čínu.

 V takto širokém areálu výskytu se projevovala značná variabilita, proto se v minulosti rozlišovalo 6 – 8 druhů oleandrů.

V dnešní době se botanici shodují na tom, že odlišné znaky nejsou dostatečně silné pro uznání samostatných druhů, proto se navrátili k původnímu názoru, že existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný.

 Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů, kvetoucích různými barvami – od bílé, přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů.

Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander „Luteum Plenum“. Latinské pojmenování „Nerium“ má řecký základ ve slově „neros“ značící mokřinu. Jméno napovídá, kde rostliny původně rostly.

 Divoké oleandry vegetovaly u řek a v jejich záplavových oblastech. Při pěstování oleandrů proto nešetřete vodou a dopřejte jim dostatek živin, abyste napodobili jejich přirozené stanoviště.

Historie oleandru obecného

Oleandry byly jako okrasné rostliny pěstovány již na počátku našeho letopočtu. Jsou dokonce považovány za první rostliny, které byly pro okrasné účely pěstovány v květináčích. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16.

století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století.

Zajímavé:  Inverview s Vlastinou Svátkovou – vše o zdraví

 Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.

Popis oleandru

Oleandr je stálezelená keřovitá rostlina, která může v ideálních podmínkách dorůst do výšky až 4 metry. Listy oleandru jsou lysé, kožnaté, úzkého tvaru, dlouhé cca 10 – 15 cm a široké kolem 3 cm.

Listy mají tmavě zelenou barvu se světlejším žilkováním. Řapíky jsou krátké. Hroznovitá květenství se vytvářejí na konci jednoletých výhonů.

Květy jsou různých barev a mohou být v závislosti na kultivaru jednoduché či složené.

Všechny části oleandru včetně květů jsou jedovaté!!! Dávejte si proto pozor, aby se do jeho blízkosti nedostaly malé děti.

Jedy obsažené v oleandru

Listy, stonky i květy oleandru obsahují glykosidy (např. oleandrin, neriin a neriantin), díky nimž je prudce jedovatý. Glykosidy tonizují srdeční svalovinu a působí silně močopudně. Příznaky otravy jsou zvracení, závratě, arytmie, křeče a horečky.

 Silné otravy mohou v nejhorším případě skončit i smrtí. V případě podezření na možnou otravu je nutné ihned vyvolat zvracení a přivolat lékařskou pomoc, která zajistí výplach žaludku a podání dalších detoxikačních prostředků. Šťávy obsažené v oleandru mohou vyvolat záněty na pokožce.

U citlivých osob může vůně květů oleandru vyvolat bolesti hlavy a závratě. 

Pěstování oleandru 

Oleandru se nejlépe daří na světlém místě, ve velmi výživné půdě. Vhodná zemina může být složena například ze 4 dílů drnovky, 2 dílů listovky, 2 dílů zetlelého hnoje nebo pařeništní zeminy a jednoho dílu písku.

V domovině olaendry rostly v náplavech řek bohatých na živiny, proto je vhodné je v sezóně dostatečně zalévat a hnojit. Hnojení se doporučuje provádět každé dva týdny speciálním kombinovaným hnojivem pro pokojové rostliny.

 Na zalévání používejte odstátou, měkkou vodu, protože oleandr je na tvrdost vody celkem citlivý. Abyste docílili kvetení, musíte rostlinu letnit. Na venkovní slunné stanoviště ji přemístěte v době, kdy už nehrozí mrazíky. V teplejším počasí zalévejte oleandr denně.

 Vhodné je umístit rostliny na kryté místo, protože jejich květy jsou náchylné na vlhkost a při dlouhodobějších deštích hnědnou, plesniví a opadávají.

Na zimní stanoviště přeneste rostlinu koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě obrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil.

 Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 – 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8 – 12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně.

Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.

Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly.

Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené.

Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.

Oleandry velmi dobře obrůstají, počítejte však s tím, že nově narostlé výhony pokvetou až v následující sezóně.  Pokud nemáte možnost dopřát oleandrům zimování na chladném stanovišti nebo v zimní zahradě, nezoufejte, rostliny přežijí i teplejší zimování. Vyžadují však dostatek světla a zálivku jako ostatní pokojové rostliny.

Pokud oleandr pěstujete v blízkosti ústředního topení, dopřejte mu pravidelné rosení, zejména v zimním období. Na jaře oleandry přesaďte, starší exempláře stačí přesazovat každé 2 – 3 roky. Kořeny můžete částečně zkrátit. Při přesazování nezapomeňte na dostatečnou drenáž v nádobě. Oleandry nejsou náchylné na choroby či napadení škůdci.

 Mladé rostliny si lze vypěstovat pomocí semen. Nejvhodnějším obdobím pro výsev semen je jaro a léto, kdy jsou nejlepší klimatické a světelné podmínky. Semínka vysévejte do půdy bohaté na humus. Půdu udržujte neustále vlhkou. Pro výsev můžete použít miniskleník či minipařeniště, díky němuž docílíte udržení dostatečné vlhkosti a správné teploty.

 Vzrostlé rostliny přesaďte do vhodné nádoby.

Zajímavost na závěr

I přesto, že je celá rostlina oleandru jedovatá, používají se listy sbírané v době květu k lékařským účelům. Droga z nich získaná dokáže upravovat srdeční činnosti a léčit kožní vyrážky. Její  použití v lidovém léčitelství se však nedoporučuje, protože je velmi rizikové!!! Jedu v oleandrových listech se v minulosti využívalo k hubení krys, potkanů a myší.

Oleandr otrava – diagnóza, příznaky, léčba

  • Na této stránce naleznete veškeré informace o nemoci Oleandr otrava. Popis nemoci, diagnózu, příznaky nemoci a zkušenosti lidí s nemocí Oleandr otrava.
  • Houbaření se v České republice stalo dlouholetou tradicí přetrvávající dodnes. Řada houbařů pozná bezpečně houby jedlé od těch smrtelně jedovatých, tuto alespoň základní znalost…Více info
    Otrava krve, správně sepse, je velmi závažný zdravotní stav pacienta, kdy dochází k neadekvátní obranné reakci organismu na těžkou infekci. Tato reakce pak vede k poškození životně…Více info
    Otrava krve je nebezpečný stav, kdy dochází k zaplavení organismu bakteriemi nebo jejich toxiny. Ty se dostanou do krevního řečiště a spolu… Více info
    Celá řada lidí si alespoň jednou za život protrpí otravu jídlem. Výskyt otrav z jídla způsobených bakteriemi a viry stále stoupá: v roce 1994 byl například jen v Anglii a Walesu hlášeno asi 87 000 případů (v roce 1992 pouze 65 000). Přitom se odhaduje, že asi desetkrát tolik jich není hlášeno vůbec. V následujícím článku so dovíte, jaká rizika vám hrozí a jak správně zacházet s potravinami.Více info
    Expozice olovem může vést k poškození celé řady orgánů: ledvin a jater, nervového systému, červených krvinek, cév a svalstva. Více info
    Předávkování může být náhodné nebo úmyslné. Malé děti občas spolykají nalezené tabletky v rámci své zvídavosti, jedinci s narušenou…Více info
    Kvůli smaženici nebo nakládaným houbám neleníme a vyrážíme pročesávat hvozdy naší země. Avšak nezkušeným jedincům se toto hobby…Více info
    Mnohý kov může způsobit otravu, a otrava, pokud není příliš pokročilá, se dá účinně léčit. Někdy podáním jedu v homeopatické potenci.Více info
    Zatímco dříve zahrnovala otrava alkoholem obecně otravu etylalkoholem nebo otravu metylalkoholem, v dnešní době je otrava metylalkoholem… Více info
    Komerční prezentace: Meningitida neboli zánět mozkových blan, patří mezi nejzákeřnější dětská onemocnění. Je to dáno zejména tím, že si její počáteční příznaky můžeme lehce splést s běžným nachlazením.Více info
  • Dobrý den Už jednou jsem pokládala otázku do Vaší poradny ohledně otravy oleandrem. Ještě by mě zajímalo, zda je tak jedovatý i uschlý kus kytky. Je možná otrava i ze usušeného oleandru? Děkuji vám za odpověď Dobrý den, Martino! Oleandr je jedovatý, je jedovatý celý a je jedovatý velmi. Sušení nejspíš část jedů… Více info
    Dobrý den, jsem ve 38+2tt a včera jsem byla u zubaře. Dostala jsem novou, čerstvou plombu, takovou tu stříbrnou, vyrobenou z amalgámu nebo z čeho se to dělá. Dnes jsem zjistila, že jsem ji omylem celou spolkla. Zajímá mě jestli nemůže plomba v mém trávicím traktu nějakým způsobem uškodit miminku, respektive… S vyjádřením kolegy Ducháčka se dá souhlasit. Jen dodám, že pokud je amalgam vyroben z modernějšího materiálu… Více info
    Minulý týden nám strejdu odvezli do nemocnice. První za ním byl můj bratr s rodinou, a sdělil nám, že to s ním nevypadá dobře. Chystala jsem se do nemocnice s tátou, ale já teď s nachlazením do nemocnice nemohu. Táta jel sám, a u té příležitosti se zeptal ošetřujícího lékaře, jak to se strejdou vypadá…. Ivo, otrava krve je neodborný název pro sepsi. Sepse znamená přítomnost patogenů v krvi, tedy stav, kdy… Více info
    Dobry den, prosim o radu ohledne testovani na tezke kovy. Mam chronickou unavu, vysetreni mam v poradku, na tezke kovy jsem ale nikdy testovana nebyla. Je mozne se nechat testovat bez zadanky od obvodniho lekare? Kde se muzu nechat testovat? Je nejlepsi pro zjisteni analyza vlasu, moci nebo krve? Dekuji! zdravím vás, ano možné to je, zeptejte se přímo v laboratoři jaké metody používají a za jakou cenu, metod… Více info
    Kamarádka se chtěla zabít na předávkování paralenem a nevím kolik toho snedla kolik toho musí snít aby umřela? Zdravím Vás, maximální denní dávka by neměla u dospělého být více než 8 tablet Paralenu, toxická bude… Více info
    Dobrý den dávala jsem tycku k oleandru a dotkla jsem se listů a pak si zapomněla umlt ruce muzu se otrávit pri doteku listů oleandru děkuji lucie Dobrý den, oleandr je prudce jedovatý, v listech, stoncích a květech obsahuje glykosidy (např. oleandrin,… Více info
    Dobrý vecer chci se zeptat omilem jsem snedla hrasek kterej bil postrikamej randapem a druhy den co jsem to snedla mam hrozne strevni potize a zvraceni a bolesty hlavi Dobrý den. Dotaz jste psala 16.6. a na řadu se dostal až nyní 18.6., takže doufám, že problém již máte… Více info
    Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví
    Dobrý den, dcera (10 let) dnes v poledne snědla malý kousek nepropečeného grilovaného vepřového masa. Kousek, který snědla, byl asi půl centimetru velký a vevnitř nedodělaný, růžový. Mám samozřejmě strach, navíc vůbec nevím, kdy a jak by se případná nákaza projevila. Můžete mi, prosím, napsat, jak velké… Dobrý den, pokud by se jednalo o otravu z potravin, tedy o projev akutní infekce , tak je inkubační… Více info
    Dobry den, vcera jsem byla cely den u znamych v Usti nad Labem. Maji tam vybudovany takovy altan s krbem. Ikdyz je altan ze dreva a zdanlive prudysny, je plne obrostly popinavymi rostlinami a to prudysnost znacne omezuje. Stravila jsem vcera uvnitr jen s malou pauzou na toaletu temer 9 hod. Starala… Dobrý den, skutečně by se mohlo jednat o otravu oxidem uhelnatým ve špatně větraném altánu při dlouhém… Více info
    Dobrý den , Mohu se zeptat po jaké době by se projevila otrava krve ? A takzvaná "červená čára " směrem k srdci se dělá u poranění vždy,nebo nejde o běžný příznak otravy nebo se projevuje až později v průběhu ? Děkuji za rychlou odpověď, Doplnění informací: děkuji… Dobrý den Předpokladem vzniku sepse je přítomnost infekčního ložiska někde na těle, či v těle. K rozvoji… Více info
  • Jedovaté rostliny – na co si dát pozor!

    „Všechno je jed, ve všem je jed. Záleží pouze na dávce.“

    Paracelsus

    Samotný termín jed je velice zavádějící. A to vzhledem k tomu, že je nezbytné vždy definovat v jakém množství a pro jaký živočišný, ale vlastně i rostlinný druh je daná látka jedem.

    Definice jedu říká, že je to biologicky aktivní látka, která chemickou reakcí způsobí poškození organizmu. Podle původu lze jedy dělit na přírodní a syntetické, dále pak na anorganické, bakteriální a fungální, živočišné a rostlinné.

    Hned na začátek je tedy vhodné zmínit, že se budeme věnovat přednostně rostlinným jedům a toxickému působení rostlin na člověka.

    Základní principy

    Rostliny a jejich účinné látky se využívají odedávna k léčbě různých onemocnění. Účinek některých je mírnější, účinek některých je opravdu silný. Některé rostliny byly vyjmuty z lidového léčitelství a nahrazeny izolovanými substancemi v přesně kontrolovaném dávkování v použití klasické medicíny.

    Z hlediska farmaceutického účinku jsou jednotlivé substance děleny do tří kategorií, právě podle míry účinnosti vzhledem k množství substance. Uchovávání látek podle níže uvedených kategorií podléhá přesným bezpečnostním pravidlům.

    • inoxium (účinná látka)
    • separandum (silně účinná látka)
    • venenum (velmi silně účinná látka)

    Otrava

    Otrava rostlinným jedem a následné příznaky se řídí určitými faktory, které ovlivňují míru akutního postižení, případně dlouhodobější zdravotní následky. Prvním faktorem je kontakt s jedem. Nemusí se vždy jednat pouze o požití, někdy stačí pouhá inhalace, nebo mechanický kontakt s některou rostlinnou částí.

    Druhým faktorem je samotná rychlost působení konkrétního jedu. Tento faktor je velice individuální záležitostí, ve které se odráží množství jedu, typ jedu a také konstituce oběti. Tělesné propozice, věk a zdravotní stav postiženého člověka mohou výrazně ovlivnit jeho následný zdravotní stav.

    Důležitým aspektem při otravě je mechanizmus působení. Pro jedy, které byly požity, je typické působení na trávicí trakt, případně ovlivnění srdečních funkcí. Působení na nervovou soustavu může být ovlivněno jak požitím, tak také inhalací jedu. Kontaktní jedy poškozují nejčastěji pokožku, případně nechráněné sliznice.

    První pomoc se odvíjí od typu otravy. S tím také souvisí důležitost zajištění toxického materiálu. Buď zajištění zbytku požité rostliny, případně i zvratků postiženého. Základní pomoc je směrována na podání antidota (protijedu) a na urychlení detoxikace organizmu. V některých případech se podává podpůrná medikace k udržení životních funkcí a zmírnění akutních příznaků.

    Z botanického hlediska se setkáváme s rostlinami nekonzumovatelnými, jedovatými a smrtelně jedovatými.

    Zajímaví zástupci

    Vzhled, tvary a vůně, to je základem obdivu k rostlinné říši. Z hlediska toxicity je zajímavé, kolik „jedovatých bobulí“ je nám k dispozici. Jedovaté rostliny tvořící pestré plody nebývají z hlediska frekvence otrav dnes už tak časté.

    Bobule většinou přitahují malé děti, a rodiče, či pedagogové, vědomi si těchto rizik, už preventivně nenechávají děti bez dozoru konzumovat jakékoliv lesní či luční plody. Rostliny z této kategorie jsou často pěstovány pro své okrasné vlastnosti.

    Patří sem Tis červený (Taxus baccata), krásný keř, který je prakticky celý jedovatý. Z rostliny je poživatelný pouze plodový míšek. Někteří nadšenci z této části tisu dokonce vaří něco na způsob marmelády.

    Tis je zdrojem alkaloidů (paklitaxel), které se dnes využívají v léčbě nádorových onemocnění.

    Dalším okrasným keřem je Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium). Cesmína je, podobně jako jmelí, symbolem vánoc. Jako zdroj rutinu a terpenů je v lidové léčbě vhodná především při dně arevmatismu, ovšem nevhodné použití způsobuje silné průjmy.

    Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), krásný keř, jehož plody se využívaly pro získávání malířského pigmentu. Jedovaté je nejen požití, ale i inhalace a vstřebávání kůží může způsobit zdravotní potíže.

    Otrava se projevuje sliněním, poškozením sliznic, nevratným poškozením ledvin, křečemi a smrtí.

    Z ostatních „bobulí“ je to například konvalinka, jmelí, rulík – u těchto rostlin jsou ovšem účinky mnohem známější a díky tomu k otravám už tak často nedochází (výjimečně u dětí).

    Druhou skupinou jedovatých rostlin jsou rostliny s pestrými tvary a barvami. Mezi nejjedovatější rostliny této kategorie patří i Oměj šalamounek (Aconitum napellus). Tento krásný exemplář se sytě modrými květy patří dnes mezi ohrožené druhy. Dříve se používal jako šípový jed a k trávení vlků. Jeho obsahové látky (akonitin) působí částečně jako anestetikum.

    Otrava touto rostlinou má velice nepříjemný průběh – mravenčení šířící se od ústní dutiny vede až k celkové anestezii se současnými příznaky jakou jsou nauzea, pocení, zimnice, průjem až zástava dechu. Vše se děje v plném vědomí. Ale i zevní kontakt je nebezpečný – na kůži vznikají puchýře a následně se rozvíjí vleklý zánět kůže.

    Otrava se řeší (jako ve většině případů) výplachem žaludku a symptomatickými léky.

    Náprstník červený (Digitalis purpurea), ale i další rostlinné druhy náprstníků patří dnes již mezi ty známější jedovaté rostliny a tak k otravám až tak často nedochází.

    Náprstník je zdrojem srdečních glykosidů a otrava tedy působí právě na činnost srdce. Dalšími příznaky jsou průjmy, poruchy v barevnosti vidění až halucinace. Smrt nastává po 2-3 hodinách zástavou srdce.

    První pomoc zahrnuje příslušné antidotum, dávidla, černé uhlí a třísloviny.

    Oleandr bobkovnice (Nerium oleander) patří mezi velmi krásné keře, zároveň ale je jednou z nejjedovatějších rostlin světa. Dokonce se objevily i zmínky, že se lze otrávit i medem, který včely zpracovaly z oleandru.

    Rostlina obsahuje, stejně jako náprstník, srdeční glykosidy. Protože je tento keř oblíbenou okrasou bytů a domů je třeba zdůraznit, že pouhá inhalace vůní může vyvolat bolesti hlavy až závratě, zvláště pak u slabších jedinců.

    Proto je zcela nevodné umístění v místnostech, kde se spí, nebo kde není dostatečná cirkulace vzduchu.

    Ocún jesenní (Colchicum autumnale) je typickou rostlinou skalek. K otravě může dojít velmi snadno záměnou za medvědí česnek.

    Druhým rizikem je významně delší interval od požití k prvním příznakům, což může být až 6 hodin.

    Z tohoto důvodu není vhodný v případě otravy výplach žaludku a podání dávidla, ale mimo symptomatických léků a adsorpčního uhlí se podává projímadlo, aby se urychlilo vyloučení toxinů ze střev.

    Dalšími jedovatými rostlinami jsou například Wistarie, která je typickou pnoucí se rostlinou vhodnou pro pergoly, její požití postihuje trávicí trakt a vyvolává zvracení a průjmy.

    Také hlaváček, okrasná rostlina mnoha zahrádek, patří mezi zástupce s obsahem srdečních glykosidů, a tedy je potenciálním rizikem otravy, stejně jako další rostlina – čemeřice černá.

    Zapomenout nesmíme ani na výraznou rostlinu Durman pravý (Datura stramonium), který díky velkým trubkovitým květům různých odstínů přitahuje na zahradách i v přírodě hlavně malé děti.

    Durman není nebezpečný ani tak pro své silné toxické vlastnosti, jako spíše pro vedlejší symptomy. Požití vyvolává halucinace, až delirium, pocit schopnosti létat, etc. Následky otravy jsou tedy spíše poranění ve fázi deliria.

    Po odeznění otravy nastupuje amnézie a zůstává jen pocit ošklivého těžkého snu. K otravě může dojít i inhalací výparů při pálení rostliny nad ohněm.

    Poslední kapitolou jsou rostliny, které vyvolávají buď fotosenzitivní reakci, nebo fytodermatitidu (Dermatitis bullosa striata pratensis). Patří sem pastinák setý, bolševník obecný, pakmín větší, routa vonná a třemdava bílá.

    Zamyšlení nakonec

    Pokud se vrátíme k definici na začátku textu, k jisté formě otravy může dojít i běžně konzumovanými rostlinami, pokud jsou nevhodně upraveny, nevhodně dávkovány, nebo pokud jsou podány člověku přecitlivělému na některou obsahovou látku. Takové situaci se člověk mnohdy nevyhne, ovšem zbytečné riziko otravy v přírodě lze eliminovat, stejně jako se zaměřit na vhodný (bezpečný) výběr domácích rostlin.

    Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

    Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *