Ospen antibiotika – Vše o zdraví

  • Ospen 500
  • Ospen 1000
  • Ospen 1500
  • Potahované tablety
  1. Phenoxymethyl­penicillinum kalicum 500 000 IU ( 0,327 g) v 1 potahované tabletě.

  2. Phenoxymethyl­penicillinum kalicum 1 000 000 IU (0,654 g) v 1 potahované tabletě.
  3. Phenoxymethyl­penicillinum kalicum 1 500 000 IU (0,981 g) v 1 potahované tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

  • Potahované tablety.
  • Popis přípravku: Ospen 500: kulaté, bikonvexní, bílé až slabě smetanově zbarvené potahované tablety o průměru 10 mm.
  • Ospen 1000: podlouhlé, bikonvexní, bílé až lehce krémové potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, 7 × 18 mm.
  • Ospen 1500: oválné, bikonvexní, bílé až lehce krémové potahované
  • tablety s půlicí rýhou na obou stranách, 10 × 21 mm.
  • Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.
  1. Přípravek je určen pro dospělé, dospívající a děti od 6 let.
  2. Ospen se používá k léčbě a prevenci mírných až středně těžkých infekčních onemocnění vyvolaných mikroorganizmy citlivými na penicilin.
  3. Indikace volby:
  4. Streptokoková tonzilofaryngitida.
  5. Infekce ústní dutiny a stomatologické infekce.
  6. Indikace alternativní:
  7. Alternativa prokain-benzylpenicilinu u profylaxe revmatické horečky a při léčbě středně těžkých streptokokových infekcí měkkých tkání.
  8. Další indikace:
  9. K dokončení počáteční parenterální aplikace benzylpenicilinu, případně prokain-benzylpenicilinu.
  10. Lymská borrelióza (erythema chronicum migrans) u dětí.
  • Dávkování
  • Obvyklá dávka:
  • Dospělí:

Obvyklá dávka je 0,8 MIU každých 6 hodin nebo 1,2–1,5 MIU každých 8 hodin, tj. 3,2 MIU ve 4 dílčích dávkách nebo 3,6–4,5 MIU ve 3 dílčích dávkách.

Dospělí snáší dobře denní dávku až 6 MIU.

Indikace Dávkování Délka léčby
Streptokoková faryngitida, Infekce ústní dutiny a stomatologické infekce 1,2–1,5 MIU každých 8 hodin, tj. jedna tableta Ospenu 1000 3× denně (dospělí do tělesné hmotnosti maximálně 60 kg) nebo 1 tableta Ospenu 1500 3× denně. 10 dnů
Dokončení parenterální léčby 1,5 MIU každých 8 hodin, tj. jedna tableta Ospenu 1500 3× denně nebo 0,8 MIU každých 6 hodin. dlouhodobě
Profylaxe revmatické horečky 0,75 MIU každých 12 hodin, tj, jedna tableta Ospenu 500 2×denně nebo jedna tableta Ospenu 1000 2×denně. dlouhodobě
Středně těžké streptokokové infekce měkkých tkání 1,2–1,5 MIU každých 8 hodin, tj. jedna tableta Ospenu 1000 3 x denně ( dospělí do tělesné hmotnosti maximálně 60 kg) nebo jedna tableta Ospenu 1500 3× denně.

Pediatrická populace:

Obvyklá dávka je 20 kIU/kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin nebo 25–30 kIU/kg tělesné hmotnosti každých 8 hodin.

Indikace Věk (tělesná hmotnost) Dávkování Délka léčby
Streptokoková faryngitida Infekce ústní dutiny a stomatologické infekce Děti starší 12 let (s hmotností nad 49 kg) Jedna tableta Ospenu 15003× denně 10 dnů
6 až 12 let (22 až 49 kg) Jedna tableta Ospenu 500 3×denně nebo jedna tableta Ospenu 1000 3× denně
Lymská borrelióza (erythema migrans) Děti starší 12 let (s hmotností nad 49 kg) Jedna tableta Ospenu 1500 3× denně 3 týdny
6 až 12 let (22 až 49 kg) Jedna tableta Ospenu 500 3×denně nebo jedna tableta Ospenu 1000 3× denně
Profylaxe revmatické horečky Děti starší 12 let Jedna tableta Ospenu 500 2×denně nebo jedna tableta Ospenu 1000 2× denně dlouhodobě
6 roků až12 let Jedna tableta Ospenu 500 2×denně
Středně těžké 20 kIU/kg každých 6
streptokokové infekce měkkých tkání
  1. hodin nebo 25–30
  2. kIU/kg každých 8
  3. hodin
Dokončení parenterální léčby 20 kIU/kg každých 6 hodin dlouhodobě

Pro kojence a malé děti jsou dostupné tekuté lékové formy.

Délka léčby

Délka léčby je závislá na odpovědi původce onemocnění, případně na klinickém obrazu. Není-li uvedeno jinak, přípravek se podává ještě 48–72 hodin po poklesu teploty a ústupu známek infekce.

Porucha funkce ledvin:

Vzhledem k nízké toxicitě fenoxymethylpe­nicilinu se u pacientů s poruchou funkce ledvin nemusí snižovat dávka.

Pouze při závažné poruše funkce ledvin (clearance endogenního kreatininu 1/10)

  • (> 1/100 až < 1/10)
  • (> 1/1 000 až < 1/100)
  • (> 1/10 000 až < 1/1 000)
  • (< 1/10 000)
  • (z dostupných údajů nelze určit)
  • I když nežádoucí účinky byly po perorální léčbě hlášeny sporadičtěji, než po léčbě parenterální, je nutno mít na paměti, že u perorálně podávaného penicilinu byly pozorovány všechny formy hypersenzitivity, včetně fatální anafylaxe.

    Velmi vzácné

    Angioedém, kolitida související s antibiotiky, reakce připomínající sérovou nemoc včetně intersticiální nefritidy, neutropenie, zimnice, horečka, edém, artralgie (bolesti kloubů) a extrémní vyčerpanost, laryngeální edém a anafylaxe. V mnoha případech mohou být jedinými pozorovanými nežádoucími účinky horečka a eosinofilie.

    Není známo

    Byla hlášena toxicita vůči centrálnímu nervovému systému včetně záchvatů křečí (zvláště při vysokých dávkách nebo při těžké poruše funkce ledvin); parestezie při dlouhodobém podávání; vzácně byla pozorována neuropatie, která obvykle souvisí s vysokými dávkami parenterálně podávaného penicilinu.

    • Časté
    • Nauzea, zvracení, epigastrická bolest, průjem a lingua villosa nigra (černý chlupatý jazyk).
    • Není známo

    Kdykoli se v průběhu terapie vyvine průjem, je třeba pomyslet na možnost CDAD (Clostridium difficile associated diarrhea), charekterizovanou krvavou, hlenovitou a vodnatou stolicí, tupou, difuzní a kolikovitou bolestí břicha, horečkou, případně křečemi. (viz také bod 4.4.).

    Velmi vzácné

    Hepatitida, cholestatická žloutenka, zvýšení jaterních enzymů.

    Velmi vzácné

    Hemolytická anémie, leukopenie, trombocytopenie, které obvykle souvisí s vysokými dávkami parenterálně podávaného penicilinu; poruchy srážení krve.

    1. Časté
    2. Kožní erupce (makulopapulární dermatitida), kopřivka
    3. Vzácné
    4. Exfoliativní dermatitida
    • Vzácné
    • Nefropatie, která obvykle souvisí s vysokými dávkami parenterálního penicilinu.
    • Hlášení podezření na nežádoucí účinky

    Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

    Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: http: /

    Známky a příznaky: výrazné předávkování perorálně podávaným fenoxymethylpe­nicilinem může způsobit nauzeu, zvracení, bolesti žaludku, průjem a vzácně velké motorické záchvaty křečí. Pokud jsou přítomny další příznaky, zvažte možnost alergické reakce. Předávkování může vést k hyperkalemii, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin.

    Léčba: specifické antidotum není známo. Doporučuje se symptomatická a podpůrná léčba. Eliminaci léčiva může uspíšit aktivní uhlí s projímadlem, jako je sorbitol. Fenoxymethylpe­nicilin lze odstranit hemodialýzou.

    Farmakoterapeutická skupina: beta-laktamová antibiotika, peniciliny citlivé k působení beta-laktamázATC kód: J01CE02.

    Fenoxymethylpe­nicilin je vysoce účinný antibakteriální perorálně podávaný penicilin. Působí baktericidně na rostoucí a množící se mikroorganismy tím, že inhibuje syntézu buněčné stěny bakterií.

    Inhibice syntézy buněčné stěny bakterií vazbou na specifické proteiny (PBP). Je rozkládán penicilinázou a dalšími beta-laktamázami bakterií.

    In vitro jako penicilin G. Vzhledem k nižším plazmatickým hladinám než penicilin G (1–2 mg/ml) je klinická účinnost omezena pouze na Streptococcus pyogenes, a jiné dobře citlivé bakterie (orofaryngeální anaeroby, Borrelia spp.).

    Draselná sůl fenoxymethylpe­nicilinu není inaktivována žaludeční šťávou.

    Protože se rychle a z vysokého podílu absorbuje, nejvyšších koncentrací v séru a ve tkáních zaručujících spolehlivý účinek je dosaženo do 30 – 60 minut. Poločas v plazmě je 30 – 50 minut, vazba na proteiny je přibližně 55 %.

    Fenoxymethylpe­nicilin dobře difunduje do tkáně ledvin, plic, jater, kůže, sliznic, svalů a do většiny tělních tekutin – zejména při zánětu – ale méně snadno proniká do kostí. Fenoxymethylpe­nicilin se převážně vylučuje v nezměněné formě ledvinami, malý podíl se vyloučí v účinné formě žlučí.

    Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

    Jádro tablety: magnesium-stearát, makrogol 6000, maltodextrin, povidon, mastek,

    Potahová vrstva tablety: dihydrát sodné soli sacharinu, silice máty peprné, oxid titaničitý, hypromelóza. mastek.

    Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

    Tablety jsou baleny v čirých bezbarvých Al/PVDC/PVC blistrech, ve velikostech balení 12 a 30 potahovaných tablet.

    Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

    Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

    Sandoz GmbH, Kundl, Rakousko

    Antibiotický den upozorňuje na zdraví škodlivé časté užívání antibiotik – KNTB

    Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopadu, má veřejnost upozornit na rizika spojená s nadměrným užíváním antibiotik. Častá léčba antibiotiky, a to hlavně v případech, kdy není třeba je nasadit, snižuje totiž jejich účinek a poškozuje i zdraví člověka.

    „Antibiotika jsou určena k léčbě bakteriálních onemocnění. Ne proti chřipce nebo rýmě, což jsou onemocnění virová. A proti virům jsou antibiotika neúčinná. Když pak člověk potřebuje k vyléčení skutečně antibiotika, nezaberou,“ upozorňuje primářka oddělení lékařské mikrobiologie Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), ve Zlíně Nataša Bartoníková.

    Antibiotika jsou pro léčbu bakteriálních infekcí používána více než 50 let.
    Význam objevu antibiotik je podle ní obrovský. Prvním takovým lékem byl ve čtyřicátých letech 20. století penicilin. Do té doby byly různé infekce způsobené bakteriemi největší příčinou úmrtnosti. Postupně se objevovaly další přípravky – tetracyklin, chloramfenikol atd.

    „Mluvilo se o zlaté éře antibiotik a díky nim se dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění. Jenže antibiotika se začala užívat neuváženě a tím docházelo k antibiotické rezistenci. To znamená, že organismy, které způsobovaly bakteriální infekce, začaly být vůči antibiotikům imunní, antibiotické léky prostě přestaly zabírat.

    Dnes tedy musíme spíše upozorňovat na jejich nadužívání,“ vysvětlila primářka.    Antibiotická rezistence, tedy odolnost infikujících organismů vůči antibiotikům, je jedním z vedlejších efektů chybného užívání antibiotik. „Patří už několik let k významným celosvětovým problémům ve zdravotnictví.

    Bakterie byly na naší planetě mnohem dříve než lidé a zvířata a také déle budou, proto je důležité udělat vše, aby doba společného soužití byla co nejdelší. Proto by měla být antibiotická léčba omezena pouze na infekce, použité antibiotikum namířeno jen na původce onemocnění.

    Dávkování, interval podávání a délka léčby by měly být optimální a léčebný režim by měl pacientovi vyhovovat,“ zdůraznila primářka. Náklady na antibiotickou léčbu tvoří významný podíl prostředků vynaložených ve zdravotnictví. Aplikace antibiotik bohužel není vždy racionální.

    Zajímavé:  Metodika Nejvyššího Soudu K Náhradě Nemajetkové Újmy Na Zdraví 2020?

    Až v 50 % jsou antibiotika používána bez stanovené etiologické diagnosy, to znamená bez hledání příčin onemocnění. Nedodržování zásad antibiotické politiky vede k poškození pacienta, k narůstání odolnosti vůči antibiotikům, k šíření odolných organismů.

    „To pak vede k používání antibiotik s širším spektrem účinku a tím dochází opět ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví. Znát rezistenci – odolnost k antibiotikům je základní podmínkou pro správnou volbu antibiotika při léčbě pacientů.

    Musíme vyvinout co největší úsilí, aby se nepříznivá situace ve vývoji rezistence snížila. Zodpovědné používání antibiotik zabraňuje vzniku a šíření odolných bakterií a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti i pro další generace.

    Je to celospolečenský problém a musí být intenzivně řešen na lokálních úrovních i celosvětově,“ dodala primářka.

    16.11.2011
    Karla Havlíková

    Tisková mluvčí KNTB

    Antibiotika a doba covidová – VZP ČR

    „Člověče, já musím chodit do práce, covid necovid. Řekl jsem si doktorovi o antibiotika, zobu to jako prevenci, ať mám jistotu.“ Podobné věty znějí dnes hlavně na pracovištích, kde je hlava na hlavě, avšak není tam možný home office. Ti, kdo je vyslovují, netuší, že tak infekcím, tedy i koronaviru otvírají dveře do organismu a s úklonou ho zvou dál.

    „Antibiotika nejsou na virovou infekci účinná v žádném případě. Jejich podávání u viróz, covid-19 nevyjímaje, je nesmysl,“ říká doc. Pavel Čermák, primář oddělení klinické mikrobiologie Thomayerovy nemocnice v Praze. Jeho slova reprezentují jasné a pochopitelné sdělení, které média kupodivu šíří celoročně a v obrovských kvantech.

    Jde o jeden z mála případů, kdy v souvislosti s nějakou chorobou nešíří paniku, aby upoutala pozornost, ale věcně informují, když právě ústy odborníků vysvětlují laické veřejnosti, že viry a bakterie nejsou totéž, že antibiotika účinkují pouze na bakteriální infekce a že na virové jsou antivirotika plus aspirin, postel, klid a čaj.

    Přesto si rok co rok během chřipkové sezóny i jindy kvanta lidí chodí k panu doktorovi pro antibiotika, aby jim pomohla od chřipkového či jiného respiračního viru, a pan doktor jim je dá.

    V tomto fenoménu je příliš mnoho věcí špatně a vůbec není snadné onu zauzleninu rozplétat.

    Jako jeden z možných začátků se nabízí porozhlédnutí, odkud se spojování antibiotik a infekcí jako takových, včetně virových, bere.

    A laik má rázem jasno

    „Koronavirus nezlehčuji. V únoru mi bylo hodně zle, ztratil jsem čich, chuť, měl bolesti svalů, teploty, trápil mě zánět v uchu. Dokonce jsem na týden zrušil ordinaci, šel za zkušenou lékařkou ORL. Antibiotika nezabrala, pomohly až kortikoidy. Doma jsem se zavřel v pokoji, nechtěl nikoho vidět ani slyšet,“ uvedl v jednom nedávném rozhovoru známý psychosomatický lékař Jan Hnízdil.

    Bohužel, tohle když si přečte laik, má jasno – antibiotika jsou na jakoukoli infekci. Že mohla lékařka tato antibiotika podat na ušní zánět bakteriálního původu, se v citaci neuvádí a laik by tomu stejně nepřikládal jakoukoli váhu.

    Že na koronavirovou nákazu nezabrala? Asi byla slabá, řekne si, ale BYLA NA NI PODÁNA! Jedna takováto zmínka běžnému pacientovi stačí, aby mu vše bylo jasné a ani tisíc vysvětlujících článků s tím nic nezmůže.

    Obzvláště když je takovýchto matoucích zpráv propojujících antibiotika a covid-19 víc.

    Navíc zkušený český marod „ví svoje“. Například „při té loňské chřipajzně, představte si, paní, bylo to tak hrozný, že mi na ni po týdnu dala paní doktorka antibiotika“.

    Jediný případ, kdy mohou u virové infekce antibiotika pomoci, je bakteriální superinfekce.

    Ta ale přichází u většiny případů s určitým zpožděním, v podstatě v době, kdy již vlastní virová infekce odeznívá,“ vysvětluje doc. Čermák.

    Běžný marod samozřejmě nebude řešit detaily typu, že sliznice napadená virem má oslabenou imunitu, takže se neubrání oné později nasedlé bakterii, která se tak může pomnožit a vyvolat těžký zánět, řešitelný jedině antibiotiky. I kdyby mu to paní doktorka vysvětlila – jako že na to v plné chřipkové sezóně ani nemá čas – náš pacient si z toho po zaklapnutí dveří ordinace stejně nebude pamatovat ani písmenko.

    A jsou další výjimky potvrzující v laických hlavách krátké spojení infekce rovná se antibiotika.

    „Většinu jich tvoří pacienti s chronickou obstruktivní chorobou plic, již v nějaké míře má téměř každý dlouhodobý kuřák.

    U nich viróza zhorší bakteriální nálož v poškozených plicích a může nastartovat infekční bakteriální komplikaci. U těžkých případů obstrukční choroby je podávání antibiotik na místě,“ uvádí doc. Čermák.

    A krátké spojení antibiotika jako prevence? Podávají se v nemocnicích při operacích, zažil to nejeden rizikový pacient u zubaře, když hrozí silnější krvácení, především u trhání zubů.

    Antibiotika jsou „kouzelná střela“

    Jenže krátké spojení s viry nestraší jen v hlavě babičky s minimálním vzděláním, ale běžně se tak chová i gymnazista, který musel na škole vstřebat slušnou dávku biologie. Navíc má masový charakter. Problém tedy evidentně má bytelnější grunt.

    Výstižně ho popisuje americký lékař, vědec a publicista Stuart Levy v knize Antibiotický paradox: „Zanedlouho dosáhl objev penicilinu téměř mytických rozměrů. Jako když Prométheus ukradl bohům oheň.

    Zdálo se, že využití tohoto léku nezná mezí. Lidé věřili, že může vyléčit jakoukoli nemoc.

    Ba i v soudobé lékařské odborné literatuře lze najít pasáže o tom, že penicilin účinkoval u nádorů a virových infekcí, kde, jak dnes dobře víme, nemá vůbec žádný účinek.“

    Levy hezky ukazuje, že antibiotika se doslova zavrtala do hlav nejen pacientů, ale i lékařů.

    Obě skupiny „dostala“ svým principem, když dokonale naplňují terapeutický archetyp kauzální léčby – narušená funkce orgánů vyvolaná specifickým patogenem, v daném případě bakterií, je vrácena k normálu jasně zacíleným a přesným zásahem.

    Jsou slovy německého chemika Paula Ehrlicha tou pravou „kouzelnou střelou“, kterou v druhé polovině 19. století usilovně hledal, ale našel ji až Skot Alexandr Fleming v roce 1928, aby se stala nejdůležitějším lékem v dějinách medicíny.

    Co s námi „kouzelná střela“ dělá

    Antibiotika však také stojí na začátku éry, kdy syntetická léčiva pronikla do všech terapeutických zákoutí. V pacientovi tak dnešní medicína se svým obrovským arzenálem sugeruje „jistotu“, že ve všech zdraví a život ohrožujících situacích lze doufat ve spásný zásah a že není sebebanálnější obtíže, na niž by něco nebylo.

    Mezi všemi prostředky a přípravky, jimiž lze na infekci vyrukovat, antibiotika z výše uvedených důvodů vnímá jako LÉK LÉKŮ a součástí jeho „jistoty“ je i jistý pocit výlučnosti, že s nimi se mu dostává té nejlepší možné péče.

    A jestliže v jeho očích „jsou bacily všude, způsobují jenom nemoci a všechny bacily nic nehubí lépe než antibiotika“, není divu, že si o ně panu doktorovi řekne.

    Bohužel není také divu, že mu je pan doktor dá.

    S oním arzenálem za zády a jasným pacientovým očekáváním musí vždy „něco“ předepsat, jinak jeho bílý plášť co symbol oné jistoty jak v očích pacienta, tak nezřídka jeho samotného povážlivě ztrácí barvu.

    Věty typu „Pane Novák, to přejde samo“, jsou v dnešním zdravotnictví takřka nevyslovitelné, byť by šlo o sebevíce samoúzdravnou virovou infekci. 

    A dalších důvodů k předepsání antibiotik, byť nemá v ruce jasný důkaz, že jsou indikována, má víc než dost. Nechce ztratit pacienta, který by si je při odmítnutí sehnal u jiného lékaře.

    Jen těžko lze říci „ne“ naléhavým maminkám, které chtějí rychle uzdravit rozchrchlané dítě, aby mohly do práce, a které by si při odmítnutí lék také sehnaly jinde. Také on chce mít jistotu, a to, že nic nezanedbal, a že se tudíž běžná viróza nepřeklopí v závažnou bakteriální infekci.

    Má své diagnózy, u nichž sice antibiotik není třeba, ale jemu se u nich osvědčila. Svou roli sehrává u nejednoho lékaře i pocit, že takhle „přece nic nemůžu zkazit“.

    Každý takový lékař samozřejmě ví o existenci rezistentních bakterií, které kvůli nadužívání antibiotik vyřazují čím dál více z nich „z provozu“ v takové šíři a s takovou intenzitou, že je z toho celosvětový problém.

    Ale jedna vlaštovka (ta jeho) přece jaro nedělá, a navíc, jak dobře ví, rezistenci mohutně živí i jiné zdroje, například masové podávání antibiotik hospodářským zvířatům, která po nich rychleji a více přibývají na váze.

     

    Račte dál, pane koronavirus

    Není toho zrovna málo, co do lidí tlačí antibiotika po hrstech. Ovšem děje-li se tak v době covidu, nejde už jen o rezistenci. „Kouzelná střela“ je mentálně dítětem druhé poloviny 19.

    století, doby Pasteurovy a Kochovy.

    Jejich objevy, že spoustu chorob způsobují běžným okem neviditelné mikroorganismy, sjednotily odborníky i laiky nadlouho v přesvědčení, že zdraví rovná se jejich absolutní nepřítomnost v prostředí i organismu.  

    Antibiotika toto dogma naplňují až příliš dokonale. S patogeny ničí i nemalou část střevní mikrobioty, složitého společenstva mikroorganismů, jehož role byla rozpoznána teprve nedávno a intenzivně se zkoumá jen něco přes dvacet let.

    Zajímavé:  Jaké Léky Na Zánět Žil?

    Jak se píše v monografii Imunologie člověka z roku 2016, poskytuje bezprostřední ochranné funkce, metabolickou podporu, pozitivně moduluje slizniční i systémovou imunitu a je schopna likvidace xenobiotik, kterým je člověk vystaven“.   

    S každým podáním antibiotik, zejména širokospektrých, vzniká v rámci mikrobioty dysbióza, nerovnováha mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi.

    Vybitím i prospěšných bakterií, které bránily kolonizaci patogenními mikroby jak produkcí patogeny potlačujících molekul (např. kolicinů), tak tím, že je obíraly o živiny a životní prostor, se otvírají možnosti pro množení patogenů.

    Člověk, který, ač jinak zdráv, bere antibiotika preventivně, doslova otevírá dveře dokořán veškerým infekcím, bakteriálním i virovým.

    Svým antibiotickým bojem proti koronaviru mu píše pozvánku, aby si po vstupu do jeho organismu udělal pohodlí. Konkrétně tak, že významně narušuje způsob, jak střevo zasahuje do imunity.

    Jednou z nejdůležitějších funkcí přirozené a nenarušené mikrobioty je přenášet signály na imunitní systém, kde tak dochází ke správnému klonování imunitních buněk, především těch, jež tvoří vrozenou obranyschopnost vůči veškerým chorobám.

    Dysbióza narušuje přenos signálů, výkonnost vrozené imunity proto klesá a viry, které by za zdravého stavu byly likvidovány, se mohou množit, což je teprve příčinou choroby, nikoli pouhá přítomnost viru v těle. Platí to samozřejmě i pro koronavirus.       

    Antibiotika jsou život zachraňující lék a podle toho by se s nimi mělo zacházet. Přijde-li v ordinaci na úvahu o jejich nasazení, měla by v jejím rámci vždy být vyřčena zásadní otázka: Je to bakterie? Je-li, pak je namístě po nich sáhnout. Není? Tak žádná antibiotika. Avšak aby to takhle fungovalo, měl by si ji vždy pokládat lékař i pacient.

    © Všeobecná zdravotní pojišťovna

    Ospen 750 – příbalový leták

    Tento lék je na předpis.

    sp.zn.sukls213353/2016

    Příbalový leták – Příbalová informace: informace pro pacienta

    OSPEN 750 perorální suspenze

    phenoxymethylpenicillinum

    Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

    • Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
    • Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
    • Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
    • Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

    Přípravek Ospen 750 je antibiotikum, které hubí bakterie způsobující infekce. Léčivou látkou přípravku Ospen 750 je fenoxymethylpenicilin. Fenoxymethylpenicilin je penicilin se silným antibakteriálním účinkem. Usmrcuje citlivé, rozmnožující se mikroorganizmy tím, že potlačuje výstavbu jejich buněčných stěn.

    Ospen 750 se užívá:

    • k léčbě zánětu krčních mandlí a hltanu způsobeného streptokoky
    • k léčbě infekce v oblasti dutiny ústní a stomatologických infekcí
    • k léčbě Lymské borreliózy (erythema chronicum migrans) u dětí
    • k dokončení parenterální (injekční) aplikace benzylpenicilinu, případně prokainbenzylpenicilinu
    • jako alternativa prokain-benzylpenicilinu u profylaxe (prevence) revmatické horečky a léčby středně těžkých streptokokových infekcí měkkých tkání.

    Přípravek mohou užívat děti od 3 měsíců, dospívající i dospělí.

    Neužívejte přípravek Ospen 750:

    • jestliže jste alergický(á) na fenoxymethylpenicilin, jiný penicilin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6).
    • jestliže jste v minulosti měl(a) alergickou reakci na nějaké jiné antibiotikum.

    Upozornění a opatření Informujte svého lékaře, pokud u Vás (nebo u Vašeho dítěte) byla diagnostikována alergie (přecitlivělost), alergické astma nebo senná rýma. Pokud se objeví příznaky alergie, zejména svědění, třes, tvorba ohraničených pupenů, dýchací obtíže, pocit úzkosti, průjem nebo bolest břicha, poraďte se s lékařem.

    U pacientů se závažnými žaludečními a střevními obtížemi, jako jsou trvalé průjmy nebo zvracení, může být vstřebávání fenoxymethylpenicilinu sníženo. Proto o těchto obtížích okamžitě informujte svého lékaře.

    Během dlouhodobé léčby se doporučuje monitorování krevního obrazu, funkce jater a funkce ledvin. Těžký, přetrvávající průjem může být příznakem zánětu tlustého střeva. V takových případech léčbu přerušte a poraďte se s lékařem. Před užitím přípravku Ospen 750 se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

    • Další léčivé přípravky a přípravek Ospen 750 Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které pacient (Vy nebo Vaše dítě) užívá, užíval v nedávné době nebo které možná bude užívat.
    • Zeptejte se proto svého lékaře, které z těchto léků se mohou společně s přípravkem Ospen 750 bezpečně užívat.
    • Přípravek Ospen 750 se nesmí užívat společně s jinými antibiotiky, pokud to ošetřující lékař výslovně nenařídil, protože některá jiná antibiotika by mohla účinnost přípravku Ospen 750 snížit (tetracykliny, chloramfenikol, erythromycin, neomycin).

    Vzájemné ovlivnění se může projevit i mezi účinky přípravku Ospen 750 a účinky dalších léčiv, jde např. o protizánětlivá léčiva, léčiva proti horečce a látky používané proti revmatizmu a dně.

    Ospen 750 může ovlivnit účinek léků na snížení srážlivosti krve (např. warfarin).

    Pokud se Ospen 750 užívá během podávání methotrexátu (lék používaný k léčbě rakoviny nebo revmatických chorob), může dojít ke zvýšení rizika toxicity. Probenecid (lék na dnu) může snížit vylučování přípravku Ospen 750.

    Současné podávání guar galaktomannanu (klovatiny guar), vlákniny podávané diabetikům, může snížit vstřebávání přípravku Ospen 750.

    U pacientů užívajících přípravek Ospen 750 se mohou objevit chybné výsledky některých laboratorních testů.

    Přípravek Ospen 750 s jídlem a pitím Přípravek se má podávat nejlépe 1 hodinu před jídlem. V případě výskytu nežádoucích účinků v oblasti trávicího traktu je možné podání s jídlem.

    Těhotenství, kojení a plodnost Jste-li těhotná, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék. Pokud je nezbytná antibiotická léčba, je možno podávat Ospen 750 v průběhu celého těhotenství. Přípravek se vylučuje do mateřského mléka ve velmi malém množství.

    Jako u každého antibiotika, i po minimálních dávkách fenoxymethylpenicilinu v mléce může u kojeného dítěte nastat střevní dysmikrobie s průjmy nebo alergická reakce. Vzhledem k minimální toxicitě penicilinových antibiotik patří fenoxymethylpenicilin mezi léky první volby, je-li u kojící matky nezbytná antibiotická léčba.

    Možné riziko ovlivnění dítěte se zvyšuje s vyššími dávkami a délkou trvání léčby.

    U dítěte je třeba sledovat rozvoj průjmu nebo alergie.

    Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Přípravek Ospen 750 neovlivňuje schopnost řídit motorové vozidlo a obsluhovat stroje.

    Přípravek Ospen 750 obsahuje sorbitol. Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat. .

    Přípravek Ospen 750 obsahuje methylparaben a propylparaben. Ty mohou vyvolat alergické

    reakce (i zpožděné).

    Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Přesné dávkování určí vždy lékař podle charakteru a závažnosti onemocnění.

    Doporučená dávka přípravku je:

    Dospělí: Obvyklá dávka je 5,3 ml (0,8 MIU) každých 6 hodin nebo 8 -10 ml (1,2 – 1,5 MIU) každých 8 hodin

    Indikace Dávkování Délka léčby
    Streptokoková faryngitida, Infekce ústní dutiny a stomatologické infekce 3 x denně 8 -10 ml, tj. 8 až 10 ml po 8 hodinách 10 dnů
    Dokončení parenterální (injekční) léčby 3 x denně 10 ml, tj. 10 ml po 8 hodinách nebo 4 x denně 5,3 ml, tj. 5,3 ml po 6 hodinách dlouhodobě
    Profylaxe (prevence) revmatické horečky 2 x denně 5 ml, tj. 5 ml po 12 hodinách dlouhodobě
    Středně těžké streptokokové infekce měkkých tkání 3x denně 8-10 ml, tj. 8 až 10 ml po 8 hodinách nebo 4 x denně 5,3 ml, tj. 5,3 ml po 6 hodinách.

    Děti a dospívající: Obvyklá dávka je 0,13 ml/kg (20 KIU/kg) tělesné hmotnosti každých 6 hodin nebo 0,17 ml – 0,2 ml/kg (25-30 KIU/kg) tělesné hmotnosti každých 8 hodin

    Indikace Věk (tělesná hmotnost) Dávkování Délka léčby
    Streptokoková faryngitida Infekce ústní dutiny a stomatologické infekce Děti starší 12 let (s hmotností nad 49 kg) 10 ml 3x denně 10 dnů
    6 až 12 let (22 až 49 kg) 5 ml 3x denně
    1 až 6 let (10 až 22 kg) 2,5 ml 3x denně
    3 až 12 měsíců (6 až 10 kg) 1,25 ml 3x denně
    Lymská borrelióza Děti starší 12 let (s hmotností nad 49 kg) 10 ml 3x denně 3 týdny
    6 až 12 let (22 až 49 kg) 5 ml 3x denně
    1 až 6 let (10 až 22 kg) 2,5 ml 3x denně
    3 až 12 měsíců (6 až 10 kg) 1,25 ml 3x denně
    Profylaxe (prevence) revmatické horečky Děti starší 12 let 5 ml 2x denně dlouhodobě
    1 až 12 let 2,5 ml 2x denně
    3 až 12 měsíců 1,25 ml 2x denně
    Středně těžké streptokokové infekceměkkých tkání 0,13 ml/kg každých 6 hodin nebo 0,17 ml – 0,2 ml/kg každých 8 hodin
    Dokončení parenterální(injekční) léčby 0,13 ml/kg každých 6 hodin dlouhodobě

    Obvykle není třeba snížení dávkování u pacientů s poruchami činnosti jater a/nebo ledvin, protože přípravek Ospen 750 bývá dobře snášen. Musíte však oznámit svému lékaři, jestliže je Vám známo, že pacient (Vy nebo Vaše dítě) takovou poruchou trpí, aby průběh léčby mohl lépe individuálně sledovat.

    Zajímavé:  Růst dítěte - Vše o zdraví

    Jestliže jste užil(a) více přípravku Ospen 750, než jste měl(a) Výrazné perorální předávkování fenoxymethylpenicilinem může způsobit pocit na zvracení, zvracení, bolest žaludku, průjem a vzácně záchvaty křečí. Pokud jsou přítomny další příznaky, zvažte možnost alergické reakce. Předávkování může vést ke zvýšení hladin draslíku, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin.

    Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Ospen 750 Přípravek je nutné užívat pravidelně. Nevezme-li se dávka v předepsaném čase, je nutné ji vzít hned, jakmile si pacient vzpomene a dále pokračovat podle časového plánu. Při předávkování nebo náhodném požití přípravku dítětem se poraďte s lékařem.

    Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Ospen 750 O délce léčby přípravkem rozhodne vždy ošetřující lékař. Nemocný musí toto rozhodnutí dodržet. V žádném případě nesmí léčbu samovolně ukončit, jakmile dojde ke zlepšení zdravotního stavu, neboť může dojít k návratu onemocnění a k různým komplikacím.

    1. Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
    2. Přípravek Ospen 750 je obvykle dobře snášen.
    3. Při případném výskytu nežádoucích účinků, nebo jiných neobvyklých reakcí okamžitě vyhledejte lékaře.
    4. I když nežádoucí účinky byly po perorální léčbě hlášeny sporadičtěji, než po léčbě parenterální, je nutno mít na paměti, že u perorálního fenoxymethylpenicilinu byly pozorovány všechny formy alergických reakcí, včetně fatální anafylaxe (nadměrná reakce imunitního systému).
    5. Časté (mohou se vyskytovat až u 1 z 10 pacientů) Alergická reakce jako kožní vyrážka, kopřivka.
    6. Pocit na zvracení, zvracení, bolest v horní části břicha (epigastrická bolest), průjem a černý chlupatý jazyk.
    7. Vzácné (mohou se vyskytovat až u 1 z 1000 pacientů) Exfoliativní dermatitida (zánět kůže spojený s olupováním kůže), nefropatie (onemocnění ledvin), které obvykle souvisí s vysokými dávkami parenterálního (injekčního) penicilinu.
    8. Neuropatie (poruchy periferních nervů), které obvykle souvisí s vysokými dávkami parenterálního (injekčního) penicilinu.

    Velmi vzácné (mohou se vyskytovat až u 1 z 10 000 pacientů) Angioedém (otok); zánět tlustého střeva související s antibiotiky; reakce připomínající sérovou nemoc včetně intersticiální nefritidy (zánět ledvin), neutropenie (nedostatek určitého typu bílých krvinek v krvi), zimnice, horečka, edém (otok), bolest kloubů a extrémní vyčerpanost; otok hrtanu a anafylaxe (nadměrná reakce imunitního systému). V mnoha případech mohou být jedinými pozorovanými nežádoucími účinky horečka a eozinofilie (zvýšený počet určitého typu bílých krvinek v krvi). Změny krevního obrazu (hemolytická anémie, leukopenie, trombocytopenie), které obvykle souvisí s vysokými dávkami parenterálního (injekčního) penicilinu; poruchy srážení krve.

    • Hepatitida, cholestatická žloutenka, zvýšení jaterních enzymů.
    • Není známo (z dostupných údajů nelze určit) Toxicita vůči centrálnímu nervovému systému včetně záchvatů křečí (zvláště při vysokých dávkách nebo při závažném poškození ledvin); brnění nebo mravenčení při dlouhodobém podávání.
    • CDAD (Clostridium difficile associated diarrhea) – těžký a setrvávající průjem charekterizovaný krvavou, hlenovitou a vodnatou stolicí, tupou, rozptýlenou a kolikovitou bolestí břicha, horečkou, případně křečemi.

    Hlášení nežádoucích účinků Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

    Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

    Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

    Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

    Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C), lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

    Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na obalu za Použitelné do:/EXP:. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

    Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

    Co přípravek Ospen 750 obsahuje

    • Léčivou látkou je phenoxymethylpenicillinum . Jedna odměrka (5 ml) obsahuje phenoxymethylpenicillinum 750 000 IU (jako benzathini phenoxymethylpenicillinum).
    • Pomocnými látkami jsou lecithin, dihydrát sodné soli sacharinu, simetikon, monohydrát kyseliny citronové, sodná sůl karmelosy, křemičitan hořečnato-hlinitý, natrium – cyklamát, dihydrát natrium-citrátu, krystalizující sorbitol 70% (E420), tekuté ovocné aroma, žlutý oxid železitý (E172), čištěná voda, methylparaben (E218), propylparaben (E216).

    Jak přípravek Ospen 750 vypadá a co obsahuje toto balení Přípravek Ospen 750 je žlutooranžová homogenní suspenze sladké až mírně hořké chuti a ovocné vůně. Dodává se v lahvičce z hnědého skla s bílým pojistným uzávěrem z LDPE o velikosti 60 ml.

    1. Součástí balení je odměrná lžička s ryskami 2,5 a 1,25 ml.
    2. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Sandoz GmbH, Biochemiestrasse 10, 6250 Kundl, Rakousko
    3. Výrobce Sandoz GmbH, Biochemiestrasse 10, 6250 Kundl, Rakousko

    Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 24.8.2016

    Držitel rozhodnutí o registraci: SANDOZ GmbH

    Ke stažení: Ospen 750

    Datum poslední kontroly a aktualizace informací na této stránce:

    Když vám lékař předepíše antibiotika

    Antibiotika se stala běžně skloňovaným podstatným jménem. Víme ale o nich vše, co bychom měli? Například odnášíte-li si z ordinace předpis na antibiotika, vyzvedněte si je v lékárně co nejdřív. Proč?

    Existují dva hlavní důvody:

    1)      Než začne lék s obsahem antibiotika působit, trvá to dva nebo i tři dny. Každý odklad léčby tak prodlouží dobu, než se zotavíte. Budete-li otálet se zahájením léčby déle než jeden nebo dva dny, může se stát, že zvolené antibiotikum nezabere, protože se vaše nemoc rozvine.

    2)      Recept na antibiotika je platný 3 dny, včetně dne vystavení vaším lékařem.

    Samozřejmě existují výjimky, například u některých pacientů, kteří užívají antibiotické léky pravidelně, nebo dostanete-li předpis na medikament proto, že odlétáte na dva měsíce do divočiny. Tyto specifické případy však ponechám stranou.

    V lékárně byste se měli dozvědět vše, co potřebujete znát proto, aby byla léčba vaší nemoci úspěšná. Lékárník vás musí informovat o následujícím:

    • v jakých intervalech budete léčivo užívat (kapat, mazat nebo zavádět)
    • jestli je potřeba dodržovat nějaký odstup od jídla nebo některých specifických potravin, léků či jiných látek
    • že musíte dobrat celé balení, eventuálně kolik dní máte medikamenty užívat
    • pokud budete do půl hodiny po podání léku zvracet, musíte si ho vzít znovu
    • jak se zachovat, budete-li na léky alergičtí
    • zda je potřeba vyhnout se slunění, kouření nebo alkoholu
    • upozornit na volně prodejné léky, které nesmíte s předepsaným antibiotikem kombinovat
    • vysvětlit, proč je vhodné doplnit léčbu antibiotikem probiotiky a jak dlouho probiotika brát

    Pokud vám nebude cokoliv jasné, nestyďte se zeptat. Je vždy lepší všechno probrat, třeba i několikrát, než udělat chybu. Pokud jste na některá antibiotika alergičtí, je dobré to zopakovat i v lékárně, nejen u lékaře. Budete tak mít dvojitou kontrolu.

    Stejně tak se někdy stane, že vám antibiotika předepíše lékař, který neví o všech lécích, které pravidelně užíváte. Vzpomenete-li si na to v lékárně, určitě to řekněte.

    Jsou totiž určité nedoporučené kombinace a v lékárně se dá vše ještě zachránit a vyřídit tak, abyste neměli závažné nežádoucí účinky, jen proto, že jste zapomněli informovat lékaře.

    • Především užívejte léky tak, jak vám byly předepsány, a dodržujte, co vám bylo doporučeno. Možná se to může zdát malicherné, ale má to své dobré důvody. • Pokud si zapomenete vzít svou dávku léčiva včas, vezměte si ji ihned, jak si vzpomenete a pokračujte pak dále ve správném intervalu. Vzpomenete-li si, až když máte brát další dávku, nezdvojujte ji.

    • Nenasazujte si antibiotika sami bez konzultace s lékařem. V žádném případě si je „nevyměňujte“, ani nepůjčujte v rodině nebo mezi přáteli. • Neschovávejte si nedobraná antibiotika (např. z důvodu alergie) „na příště“ nebo pro rodinné příslušníky.

    • • Vyskytne-li se u vás nějaký nežádoucí účinek, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem a nevysazujte léky sami.
    • • Pokud budete mít alergii, lék vysaďte a co nejdříve se spojte s lékařem.
    • • Nezapomínejte užívat probiotika s obsahem laktobacilů a bifidobakterií po celou doporučenou dobu

    Proč je tohle všechno důležité? Hlavní důvody jsou dva. Prvním je oslabení imunity. Antibiotika zabijí ve vašem těle jak ty „zlé“ mikroorganismy, co způsobily infekci, tak ty „hodné“, které žijí v zažívacím traktu, v pochvě apod.

    a výrazným způsobem zvyšují vaši odolnost proti nemocem. Když po léčbě antibiotiky tyto hodné bakterie zemřou a vy je nedoplníte, „skolí“ vás pak jakákoliv běžná viróza či jiná infekce.

    Často se pak stane, že se vyléčíte a téměř ihned dostanete průjem, výtok, plíseň nebo se nachladíte.

    ČTĚTE TAKÉ: CRP test. Konec nadbytečnému užívání antibiotik

    Druhým důvodem je rezistence. Část mikroorganismů léčbu antibiotikem přežije a zachová se podle hesla: „co tě nezabije, to tě posílí“, takže na ně už to určité antibiotikum nikdy nezabere a oni se množí vesele dál. Čím častěji a zbytečně budeme léky s antibiotiky užívat a čím častěji je nedobereme (nedoléčíme se), tím více odolných kmenů přežije a my je nebudeme umět zabít.

    Bohužel to není strašák typu globálního oteplování, ale realita dnešního dne. Pacienti umírají na infekce, na které by před 60 lety stačila čtvrtinová dávka „obyčejného“ penicilinu, který používáme dnes.

    Mgr. Leona Štěpková

    Alphega lékárnice, Hostomice nad Bílinou

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector