Pálení u srdce – Vše o zdraví

Srdeční selhání je onemocnění, které může udeřit kdykoliv. Jedná se o nemoc, při které je naše srdce oslabeno a nezvládá tělu dodat dostatečné množství krve. Zdravé srdce přepumpuje přibližně 5 litrů krve za minutu, tedy asi 7 000 litrů krve denně.1 Nemocné srdce podobné tempo nezvládá a krev se začne hromadit na místech, na kterých by být neměla.

2) Srdeční selhání neznamená smrt na zástavu srdce

Pod slovem selhání si řada z nás představí něco, co selže a přestane úplně fungovat. Srdeční selhání tak lidé zaměňují za smrt na zástavu srdce nebo za infarkt.2 Ve skutečnosti se může jednat o dlouhodobé neboli chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá plnit svou funkci.

3) Srdeční selhání není infarkt

Téměř polovina Čechů se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt.2 Jedná se přitom o dvě zcela odlišná onemocnění. O infarktu myokardu mluvíme v případě, že je omezen přísun krve do srdečního svalu.

K tomu může dojít vytvořením tzv. uzávěru ve věnčitých tepnách, které srdeční sval vyživují. Neprokrvená srdeční svalovina odumírá a člověk pociťuje palčivou bolest na hrudi a u srdce.

Srdeční selhání je odlišné onemocnění.

4) Odumření srdečního svalu může vést k srdečnímu selhání

Pokud se lékařům podaří zachránit pacienta s infarktem a zprůchodnit jeho věnčité tepny, může se vlivem následků infarktu později rozvinout chronické srdeční selhání. Srdeční svalovina, která při infarktu odumřela, se nemůže stahovat a srdce funguje jen omezeně. Jakmile srdce nedodává dostatek krve do těla, mluvíme o srdečním selhání.3

5) Když je unavené srdce, je unavené celé tělo

Srdce udržuje krevní oběh a zásobuje tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Pokud nemá tělo dostatek krve, nemá ani živiny a energii. Jedním z příznaků chronického srdečního selhání je únava a malátnost.3,4 Potřebné množství krve se totiž nedostává našim svalům a strádají i naše orgány.

6) Chronická podoba přichází nenápadně

Srdeční selhání se může projevit akutně nebo chronicky. V případě akutního srdečního selhání náš organismus nezvládne zátěž způsobenou nemocí a nám se udělá výrazně zle.

Chronická forma je zrádnější. Příznaky přicházejí postupně a projevují se nenápadně.3,4 Stav neléčeného srdce se však pozvolna zhoršuje.

Pacienti se tak mohou dostat k lékaři třeba až ve chvíli, kdy jejich srdce funguje na 20 %.

7) Jde o syndrom, který se projevuje skupinou příznaků, jež se srdcem zdánlivě nesouvisí

U chronického srdečního selhání je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků. Nebývá těžké rozpoznat příznaky samotné, ne každý si je dokáže správně spojit se srdcem. Může se zdát, že s ním vůbec nesouvisí.

Těmi nejčastějšími příznaky jsou narůstající únava a slabost, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále vás mohou při srdečním selhání trápit otoky kolem kotníků, nohou a břicha. Někteří pacienti si stěžují na nadměrné bušení srdce.

Běžný je náhlý nárůst váhy, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.3,4

8) Pro srdce, které selhává, je nemožné stíhat velkou zátěž

Chronické srdeční selhání se projeví nejdříve při zvýšené námaze. Naše zdravé srdce má schopnost zásobit tělo krví podle toho, jak zrovna potřebujeme.

Při sportu svaly spotřebovávají více kyslíku, a srdce tak tělu pošle více krve. Nemocné srdce tuto schopnost ztrácí. Zadýchávání a únava mohou poukazovat na srdeční selhání.

3 Důležité je přestat omlouvat příznaky a uvědomit si, že může být nemocné naše srdce.

9) Později se příznaky projeví i v klidu

Pokud o srdečním selhání nevíme a opakovaně srdce přetěžujeme, jeho stav se bude stále zhoršovat. Obtíže, které se objevovaly během sportu a při větší námaze, začneme postupně pociťovat i při běžné zátěži.

4 Dušnost se objeví, když budeme chtít vyjít pár schodů, na kotnících zůstanou proužky od ponožek a únava nám znepříjemní běžný den. Příznaky se nemusí projevit najednou a i u jediného z nich bychom měli zpozornět.

10) Jedinou cestou, jak kvalitně žít se srdečním selháním, je kontrolovat nemoc ve spolupráci s lékařem

Srdeční selhání bohužel není možné vyléčit, ale lékařům se daří jej úspěšně kontrolovat. Spolupráce pacienta a lékaře je zásadní. Lidé se srdečním selháním mají stále možnost prožít plnohodnotný a dlouhý život. Zásadní ale je rozpoznat onemocnění včas a dostat se do rukou lékaře.4,5

Pálení u srdce - Vše o zdraví Pálení u srdce - Vše o zdraví

Zdroje:

1. Maršálek P, Kofránek J, Rovnice a hodnoty ve fyziologii a patofyziologii. [online]. http://www.physiome.cz/atlas

2. STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017

3. BHF website https://www.bhf.org.uk/heart-health/conditions/heart-failure.aspx Accessed August 2017. AHA website http://www.heart.org/HEARTORG/Conditions/HeartFailure/UnderstandYourRiskforHeartFailure/Understand-Your-Risk-for-Heart-Failure_UCM_002046_Article.jsp#.WYMHQ41lJD8, accessed August 2017

4. Ponikowski P, Voors AA, Anker SD et al. Authors/Task Force Members. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J. 2016 Jul 14;37(27):2129–2200

5. Špinar J et al., Souhrn Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016. Připraven Českou kardiologickou společností, Cor et Vasa 58 (2016); e597–e637, p. 631

Čtrnáctiletý Dominik přechodil nachlazení, poté mu selhalo srdce

Onemocněl jsem ve 14 letech. Asi dva týdny předtím jsem byl se školou na lyžařském kurzu v Alpách a hned po návratu jsem jel ještě do Krkonoš s mými rodiči, abych jim předvedl, co jsem se v Itálii naučil. Dva týdny jsem se tedy poměrně intenzivně hýbal, na což jsem nebyl příliš zvyklý.

Když jsem se vrátil do školy, asi po třech dnech mi začalo být špatně, bolelo mě celé tělo a byl jsem čím dál unavenější. Nechtěl jsem ve škole tolik zameškat, když už jsem tam dva týdny nebyl, takže jsem se nemoc snažil přecházet a myslel jsem, že to je nějaká viróza. Až při horečce mě rodiče nechali doma, abych to vyležel.

Přečíst článek ›

Druhý den ráno, jakmile jsem se probudil, mě bodlo na hrudi, byl to zvláštní pocit, bolest jsem cítil několik desítek minut, ale pak to odeznělo, a tak jsem na to zapomněl. Jenže stejná bolest mě probudila i v noci.

Další den mě bolela záda mezi lopatkami, bolest vystřelovala i do krční páteře a během několika hodin mě už trvale bolelo na hrudi. Až tehdy jsem to řekl rodičům, kteří zavolali lékaři.

Ten je uklidnil, aby mi dali něco na bolest, že tělo bojuje s nemocí.

Zůstával jsem dál v posteli a čím dál víc jsem cítil, jak mi urputně buší srdce. Pátý den mi bylo tak zle, že jsem nedokázal ani vstát a rodiče, kteří už měli strach, mě odvezli do nemocnice. Tam mi vzali krev a natočili EKG a pak mě rychle převáželi na JIP se srdečním selháním.

Lékaři rodičům později řekli, že jsem měl velké štěstí, bylo to na poslední chvíli a až třetina pacientů se srdečním selháním zemře. U mě byla příčinou selhání myokarditida, zánět myokardu neboli srdeční svaloviny.

V nemocnici jsem zůstal asi dva týdny, dostával jsem antibiotika a ACE inhibitory a musel jsem být v naprostém klidu.

Přečíst článek ›

Po propuštění domů jsem měl zakázaný veškerý sport, minimálně šest měsíců jsem se musel hodně šetřit a vyhýbat fyzické námaze a zároveň jsem musel chodit na pravidelné kontroly. Je to už sedm let a od té doby se cítím v pořádku, tak snad to tak zůstane.

Názor lékaře: MUDr. František Chromčák, primář dětského oddělení Nemocnice Český Krumlov

Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, při kterém dochází k poškození buněk srdeční svaloviny. Průběh může být lehký, ale některé případy končí srdečním selháním či rovnou nečekaným náhlým úmrtím, takzvaně z plného zdraví, kdy se diagnóza objasní až po histologickém vyšetření srdce.

Výskyt u dětí je častější než u dospělých. Nejčastější příčinou myokarditidy jsou virové infekce. Podobně to zřejmě bylo i u Dominika. Záludnost onemocnění tkví v obtížné diagnostice, protože z počátku často probíhá pod obrazem banální virózy s nespecifickými příznaky.

Celosvětově se udává výskyt přibližně kolem 160 tisíc případů ročně. Přibližně polovina pacientů se uzdraví zcela či s minimálními následky. Jedna čtvrtina pacientů umírá, ostatní si odnášejí problémy s chronickým srdečním selháním, které může být i důvodem k transplantaci srdce.

Dominik evidentně patří mezi ty šťastné pacienty.

O myokarditidě

Pálení u srdce - Vše o zdravíZdroj: DENÍK

Jedná se o zánětlivé onemocnění svaloviny srdeční (myokardu), které nejčastěji způsobují viry. Dávejte si proto pozor na přecházení virových onemocnění. Tělo v tu chvíli potřebuje hlavně odpočinek, aby se s viry mohlo vypořádat co nejlépe.

Lékaři tuto nemoc velmi těžko diagnostikují, protože se může projevovat rozmanitými příznaky. Zpočátku se může jednat o chřipku či záněty dýchacích cest. Poté se přidávají únava, celková slabost, horečky, bolesti svalů a kloubů. Pokud se k těmto příznakům přidá bolest na hrudi, ať už bodavá, či svíravá, nebo bušení srdce, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Přečíst článek ›

Pokud je srdce oslabeno natolik, že je porušena jeho přečerpávací funkce, trápí nemocného dušnost a otoky končetin. K těmto obtížím může dojít i několik dnů až týdnů po nemoci, když už se člověk cítí zdráv.

Recept pro zdraví: Švestková omáčka s vepřovou panenkou

Ingredience: 800 g vepřové panenky, 200 g švestkových povidel, 300 ml červeného vína, 30 g perníku na strouhání, trochu cukru, trochu vinného octa, sůl, pepř, 50 g másla, slunečnicový olej, 50 ml vývaru

Postup: Vepřovou panenku omyjte a nakrájejte na silnější plátky. Následně ji osolte, opepřete a nechte chvilku odležet. Na pánvi rozpalte pár kapek slunečnicového oleje a medailonky na něm zprudka, krátce z obou stran opečte, aby se zatáhly. Posléze přidejte na pánev trochu másla. Přendejte panenku na pekáček do předehřáté trouby na cca 140 °C, postačí péct 10 minut.

Zajímavé:  Volné Léky Na Spaní?

Přečíst článek ›

Mezitím z pánve, na které jsme opékali maso, slijte přebytečný tuk a vlijte do ní červené víno, které vám chutná. Svařte ho zhruba na 2/3 objemu a přidejte povidla. Opatrně rozmíchejte, osolte a opepřete dle chuti. Následně přiveďte k varu a nastrouhejte perník.

Nechte pomalu pár minut rozvařit a probublávat. Ochutnejte a můžete vše doladit vinným octem a cukrem. Omáčka by měla být příjemně sladkokyselá. Poté už jen zjemněte omáčku a současně zahustěte kouskem studeného másla. Přilijte trochu vývaru (nejlepší je hovězí).

Podávejte s opečeným nebo šťouchaným bramborem.

Tipy pro zdravé srdceVíte, jak poskytnout první pomoc při srdečním selhání? Pokud někdo upadne do bezvědomí, nejprve zjistěte, jestli dotyčný dýchá. Když ne, snažte se rychle zprůchodnit dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, prohlédnout ústa a odstranit případná cizí tělesa jako například zubní náhrady.

Ihned volejte 155. Položte dotyčného na tvrdou položku a začněte s nepřímou masáží srdce. Spojenýma rukama rytmicky stlačujte střed hrudníku rychlostí 100-120 pohybů za minutu. Jsou to asi 2 stlačení za sekundu. Hloubka stlačení by měla být 5-6 cm. Pokračujte v resuscitaci, dokud nepřijedou záchranáři nebo do obnovení srdeční akce. Díky masáži srdce se zvyšuje šance, že dotyčný přežije.

Zdravé srdce je dar

Srdce máme jen jedno, a pokud funguje, jak má, téměř ho nevnímáme. O to více jsme vystrašení, když se jeho rytmus změní nebo najednou nestíhá naše aktivity. Na otázku, co vydrží srdce, není jednoduchá odpověď.

Co se týká „technických“ parametrů, jsme na tom v podstatě stejně, ale nesmíme zapomínat i na jiné faktory, které chod našeho srdce ovlivňují. Nejedná se jen o záležitosti podmíněné dědičností či vrozené, kterých není až tak velké procento, ale především rozhoduje náš životní styl a pohybové aktivity.

Srdce také ovlivňujeme svým jídelníčkem, podstatnou roli sehrává psychické rozpoložení a to, jak vnímáme radosti a strasti našeho života, jak se jimi necháváme ovlivnit.

Lidské srdce je snad ze všech orgánů nejvíce obdařeno nejrůznější symbolikou. Při rozrušení se srdce rozbuší, v napětí se naopak zastaví. Dobrý člověk je srdečný a k jiným přistupujete se srdcem na dlani. Nemilovaného člověka srdce bolí, má je zlomené, a když je opuštěn, srdce mu pukne žalem.

Statečný člověk je srdnatý, zbabělý má srdce v kalhotách. Důvodů pro tak symbolické zastoupení srdce je více. S pravidelným tlukotem srdce matky se setkává dítě v děloze ještě před narozením. Srdce se pravidelně ozývá samo – při námaze se zřetelně rozbuší. Jeho trvalé zastavení je známkou smrti.

Svůj význam má i poloha uprostřed hrudníku. Rozevřená náruč odkrývá srdce, při objetí se srdce setkávají. Často se mylně domníváme, že je snadno zranitelné. Ve skutečnosti je srdce velmi odolný orgán.

Proti vnějšímu násilí je chráněno hrudním košem a je dobře přizpůsobeno tomu, že musí bez odpočinku pracovat po celý lidský život.

Hmotnost zdravého srdce dospělého člověka je cca 280-340 g u mužů, 230-280 g u žen. Při jednom srdečním stahu je do oběhu vypuzeno 60-90 ml krve. Během jedné minuty srdce přepumpuje 5-6 l krve (v klidu), při zátěži (a tedy zvýšení tepové frekvence) i 15-20 l / min. K zástavě krevního oběhu dochází při teplotě těla 29°C.

Péče o srdce

Jak moc je naše srdce ohroženo a čím? Přestože celková úmrtnost na kardiovaskulární choroby zejména díky velmi dobré prevenci i léčbě klesá, kardiovaskulární choroby jako celek tvoří poměrně podstatnou část příčin všech úmrtí nejen v České republice.

Vrozené vývojové vady srdeční – z hlediska úmrtnosti – s postupujícími vědomostmi a možnostmi medicíny ustupují spíše do pozadí.

Do popředí se kvůli životnímu stylu současné populace dostávají onemocnění, která vznikají na podkladě aterosklerózy, zejména ischemická choroba srdeční, kam se řadí angina pectoris, infarkt myokardu či chronické srdeční selhání nastávající následkem opakovaných infarktů a chronického špatného prokrvení srdečního svalu.

Kouření výrazně zvyšuje pravděpodobnost onemocnění kardiovaskulárního systému. Ne každý kuřák onemocní rakovinou, ale v každém případě je cévní systém každého z nich v mnohem horším stavu než cévní systém nekuřáka.

Nenápadné příznaky

Myslíme si, že jsme zcela zdraví, ale najednou jsme více unavení, zadýcháváme se do schodů.

Tyto nenápadné příznaky mohou signalizovat, že s naším krevním tlakem není úplně vše v pořádku a blížíme se k diagnóze arteriální hypertenze – náš naměřený krevní tlak se blíží hodnotám 140/90 mmHg, přičemž ideální tlak se pohybuje okolo 120/80 mmHg.

Hodnoty krevního tlaku jsou odrazem nejen funkčního stavu srdce, ale také cév, jejich pružnosti a elasticity. A stejně jako je krevní tlak odrazem stavu srdce, je-li vysoký krevní tlak dlouhodobě neléčený, má negativní vliv na srdeční svalovinu.

Krevní tlak je variabilní, mění se v průběhu dne, i v závislosti na fyzické aktivitě. Nejvíce vypovídající je o těchto proměnách 24hodinové monitorování, které indikuje lékař, a jež mimo jiné odstraní syndrom bílého pláště, kdy se nám zvedá tlak už jen při pohledu na lékaře.

Tepová frekvence říká, kolikrát se srdce za minutu stáhne. Normální srdeční rytmus je pravidelný a pohybuje se v rozmezí 60 až 90 tepů za minutu. Každá odchylka od normálního rytmu není důvodem k návštěvě lékaře. Popsat srdeční arytmii není snadné. Pacienti mívají pocit bušení, občasného přeskočení či vynechání srdce.

Mnohdy jde o neškodné extrasystoly, může se ovšem jednat o arytmie vážnějšího charakteru. Zrychlení tepové frekvence neznamená vždy nemoc. Přirozeně roste při zvýšené aktivitě sympatiku: při strachu, při různých emocích nebo při sportu.

Alarmujícím ukazatelem by měla být doba trvání arytmie (tedy pokud přetrvává řádově desítky minut či hodiny) a zejména další doprovodné příznaky, jako jsou celková slabost, motání hlavy, pocit ztíženého dechu.

Poznáte infarkt?

Stav, kdy srdeční tkáň kvůli nedostatku krve a tedy i kyslíku, začne odumírat, se projevuje typickou bolestí na hrudi, která vystřeluje do ramene, krku a levé ruky. Někdy ale také ne.

Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější – například jen dušnost či bolest v zdech nebo v rameni.

Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě či mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může pacient i upadnout do bezvědomí v důsledku srdeční zástavy.

Zatímco u některých lidí se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo srdeční zástavou, řadu pacientů jejich tělo upozorní s předstihem několika hodin i dnů.

Na infarkt mohou ukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze, v klidu naopak zeslábnou. Ve chvíli, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde jen o projev nemoci anginy pectoris, ale že se už rozběhl infarkt.

Odborníci varují, že pokud bolest trvá nepřetržitě 10 až 15 minut, jde o stav, kdy vzniká podezření na infarkt myokardu.

Někdy dojde k případu, kdy člověk, který vždy působil zdravě, najednou dostane nečekaně infarkt. Podkladem infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody je ucpání přívodné tepny, většinou na podkladě aterosklerotického plátu.

Problematika aterosklerotických plátů ale nespočívá jen v tom, jak je plát velký a jak moc zužuje některou cévu, ale také je důležité, jak rychle vznikne a jakou má konzistenci. Pokud plát vzniká léta, obtíže pacienta (v případě nedokrvení srdce bolest na hrudi a dušnost) přicházejí pomalu, postupně.

Paradoxně v případě vleklých obtíží může být průběh infarktu méně dramatický, nedokrvená část srdeční svaloviny si totiž časem, při trvalém nedostatku kyslíku, vytvořila takzvané kolaterály (náhradní cévy). Extrémně nebezpečné jsou ale tzv. nestabilní aterosklerotické pláty. Tvoří sice menšinu všech plátů, ale jsou odpovědné za většinu akutních cévních příhod.

Můžeme si je představit jako gelovou hmotu, které sice významně nezužuje průsvit cévy, ale kdykoli může prasknout a vytvořením trombózy v tomto místě se céva ucpe z minuty na minutu. Proto se může stát, že člověk, který doteď pravidelně sportoval a byl bez problémů, dostane najednou infarkt.

Rychlost je rozhodující

V minulosti býval infarkt smrtelný, dnes se již daří většinu pacientů zachránit. Podmínkou je, že se včas dostanou do nemocnice, která je na první pomoc při infarktu zařízená – do takzvaného kardiocentra.

Ideální je, pokud se pacient dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Pokud se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit: hrozí například vznik arytmií, problémy s chlopněmi, srdeční selhání (vratné, ale i chronické) či dokonce prasknutí srdce.

Léčba – operační sál

V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce katetrem (zavádí se přes tepnu v třísle): v srdci katetr odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu.

Jen ve zvláště závažných případech se provádí bypass, tedy přemostění postižené cévy.

Pacienti, jimž lékaři provedou tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů – a často zcela bez následků.

V podstatě z každého místa v naší zemi může být pacient do hodiny na stole u specialisty. Ten okamžitě provádí angioplastiku, a tak se dnes běžně stává, že pacient, který prodělal infarkt, má díky rychlé léčbě srdeční sval nepoškozený a má stejnou prognózu, jako by infarkt vůbec neměl. Angioplastika není nijak nový postup. V Česku se rozšířila už v 90. letech minulého století.

Provádí se tak, že se pacientovi zavede tepnou v tříslech do ucpaného místa v srdci speciální balonek, který se roztáhne, a céva se poté v místě zúžení ještě vyztuží takzvaným stenem – trubičkou, která zajistí její průchodnost. Na tom, že je toto řešení v léčbě infarktu zlatým standardem, přitom mají velký podíl čeští kardiologové, kteří ho začali v 90. letech zkoušet.

Zajímavé:  Jak Rozcvicit Hrudni Pater?

Zjistili, že pacientovi spíše pomůže zavézt ho do vzdálenějšího kardiocentra a provést mu angioplastiku než tradiční postup, tedy předat ho lékařům v nejbližší nemocnici a podávat mu léky proti srážení krve (které asi polovině pacientů pomohou rozpustit sraženinu způsobující infarkt).

Úmrtnost na infarkt i díky této změně za poslední dvě dekády klesla na pětinu: dříve umíral každý čtvrtý pacient, dnes je to asi jen pět procent.

Pacient po prodělaném infarktu prochází jakousi kardiovaskulární rehabilitací. Po rozsáhlém infarktu je srdce slabší, nefunguje jako pumpa dostatečně dobře. A pak rozhodně není řešením sedět doma a nevykonávat žádnou činnost.

Srdce je sval jako každý jiný, a pokud se netrénuje, ochabne. Kardiovaskulární rehabilitace po rozsáhlejších infarktech patří do rukou odborníků, nicméně pacient by měl začít u sebe a sám se zajímat a hlavně s lékaři spolupracovat.

Obrovský skok prodělala také kardiochirurgie. Zatímco před dvaceti lety byly nejrozvíjenějšími zákroky bypassy, nejdříve žilní, pak tepenné, dnes jsou lékaři schopni provádět na srdci hned několik zákroků najednou, a to způsobem, který je mnohem šetrnější než dříve.

Například při poškození  chlopní se používaly umělé chlopně, poté chlopně transplantované z prasat. Dnes už chirurgové umějí pracovat se samotnou poškozenou chlopní – vymodelovat ji nebo srdce tak, aby zase plnily svou funkci. A nemusí se do srdce vnášet nic zvenku.

Pacienti chodí po operaci srdce mnohem dřív domů, a to i proto, že dnes jsou zákroky mnohem šetrnější – už není při každé operaci třeba otevřít pacientovi celý hrudník: nástroje se zavádějí malými řezy, a přitom naráz vyřeší třeba problém s chlopní, komorou i síní.

Laická první pomoc

Co dělat, jste-li poblíž člověka, který má příznaky infarktu myokardu?

  •          umístěte postiženého do polosedu a povolte mu těsné oblečení
  •          podejte nitroglycerin, pokud ho dotyčný užívá
  •          jestliže sed, zklidnění a lék od příznaků do tří minut nepomohou, volejte záchranku
  •          upadne-li nemocný do bezvědomí, pomoc volejte okamžitě, provádějte nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce a dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři
  •          zeptejte se záchranáře na telefonu, zda pacientovi nepomohou i další léky – například rozkousání acylpyrinu (může pomoci rozpustit krevní sraženinu) nebo podání léku na uklidnění (zklidnění uleví i srdci)

Nakrmte své srdce

Pokud chcete předejít infarktu nebo pokud jste v rekonvalescenci po jeho prodělání, měli byste dodržovat následující doporučení.

  •          Hlídejte si velikost porcí, přidejte na nezpracovaných potravinách (zelenina, ovoce) a nejezte slaná kalorická jídla. Plánujte si jídlo dopředu. Impulzivní návštěva fast foodu či nákup hotovek vaší stravě neprospějí.
  •          Některá jídla jsou považována za superpotraviny, které jsou pro srdce zvláště vhodné – jde například o mastné ryby (losos, tuňák, sardinky, makrela), ořechy (vlašské, mandle, kešu, lněná či chia semínka), borůvky, maliny a další bobule, luštěniny, mléčné výrobky, ovesné vločky, olivový olej, tmavou čokoládu, avokádo, citrusy, sóju, zelený čaj, brokolici, kapustu a špenát nebo červené a černé hrozny.
  •          Zelenina a ovoce nemusí být vždy jen čerstvé, mohou být i mražené nebo konzervované – neměly by být ale přislazované, smažené nebo doplněné smetanovou omáčkou.
  •          Vybírejte si celozrnné potraviny: pečivo, cereálie či přílohy by měly být co nejméně upravené a s minimem cukru.
  •          Jako zdroj bílkovin si vybírejte potraviny, které nejsou zbytečně tučné: vejce, ryby, drůbež bez kůže, mleté maso a podobně. Vyhýbejte se naopak uzeninám, vnitřnostem nebo smaženému masu.

Stejně jako u jiných chorob, i u infarktu platí, že mnohem lepší než ho léčit je mu předcházet. Doporučuje se nekouřit a vyhýbat se i zakouřeným místnostem. Důležité je udržovat si optimální tělesnou hmotnost a pravidelně cvičit, hlídat si hladinu cholesterolu a krevní tlak.

Nezapomínat na pravidelné lékařské prohlídky – zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, i nichž je riziko infarktu zvýšené, a lidé, u nichž se v rodině vyskytl časný infarkt ( u mužů před 55. rokem a u žen před 65. rokem věku).

Srdcaři a léto

 Je to překvapivé, ale léto samo o sobě nepředstavuje pro nemocného s onemocněním srdce vyšší riziko, jak si mnozí lidé myslí. Například srdečních infarktů, akutního srdečního selhání nebo některých arytmií, jako je fibrilace síní, bývá naopak více v zimních měsících. Pro každého však představují riziko extrémně výkyvy počasí a pro nemocné se srdečním onemocněním to platí ještě více.

Kardiak hůře snáší výkyvy v denním režimu a v letním období o ně nebývá nouze. Souvisí  to i s cestováním a tolerováním změn prostředí. Tropické dny s extrémními teplotami mohou znamenat pro srdce a cévy pacienta zvýšenou zátěž; hrozí zejména přehřátí organismu a dehydratace.

 Pokud málo pijete vodu a nehýbete se, krev se zahušťuje a hrozí riziko vzniku krevních sraženin.

Také pro dlouhé cestování platí potřeba dostatečného příjmu tekutin, při cestě autem dodržovat přestávky a v letadle se i při omezených možnostech občas protáhnout (prevence žilní trombózy).

Horké počasí nutí organismus sepnout regulační mechanismy: cévy se rozšíří, aby umožnily vyzařování tepelné energie z organismu, zároveň se zvýší produkce potu, čímž v těle ubývá tekutin a snižuje se objem krve.

Rozšíření cév spolu s menším krevním objemem způsobí pokles krevního tlaku, což se srdce snaží kompenzovat zvýšením objemu přečerpané krve – zesílením stahů srdečního svalu a rychlejší činností.

Nemocné srdce je však schopné zvyšovat výkon pouze do určitého limitu, pak může nastat například nedokrevnost srdečního svalu.

Před odjezdem na dovolenou by měl pacient zkonzultovat svůj zdravotní stav s lékařem.

Myokarditida: příznaky, léčba (zánět myokardu)

Jedná se o zánětlivé onemocnění svaloviny srdeční
(myokardu), které nejčastěji způsobují viry. Projevy jsou
velice pestré, od téměř nepovšimnutelných až po těžké, prudké,
vedoucí k smrti. Zajímavé je, že toto onemocnění patří k diagnosticky
nejobtížněji rozpoznatelným chorobám, především právě z důvodu
velice rozmanitých projevů.

Velice časté jsou myokarditidy u nemocných trpících chorobou
AIDS.
Z dalších patogenů se mohou uplatňovat bakterie,
mykoplazmata, houby (mykotické infekce), ale
též někteří paraziti.

Některé myokarditidy se mohou projevit až svými následky, jako je
například dilatační kardiomyopatie.
Z tohoto článku byste si měli odnést především to, že při
chřipce se má ležet!!!

Příčiny vzniku myokarditidy

Nemoc vzniká tak, že se ve svalovině srdce začnou množit
viry. To vyvolá samozřejmě imunitní odpověď, kterou se
tělo snaží viry z organismu odstranit.

Vzniká tak v srdci zánět, při
kterém pak, podle rozsahu infiltrace srdeční svaloviny v srdci vznikají
ložiska nekróz (odumření tkáně), která poškozují jeho
funkci.

Ložiska mohou být jen malá a nečetná, ale také velká a
mnohočetná.

Myokarditidy mohou být také komplikací jiného onemocnění. Tak je tomu
hlavně u infekční endokarditidy, lymské boreliózy a nemocných trpících
infekcí HIV/AIDS.

Rizikové faktory myokarditidy

Největším rizikovým faktorem je přecházení virových
onemocnění
. Tělo je v případě napadení schopno vypořádat se
s většinou běžných virů velmi dobře, ale potřebuje k tomu hlavně
klid.

Při boji s viry dochází díky nespecifickým imunitním pochodům
k poškozování tkáně v místě a okolí množení virů. Toto tělu
samozřejmě škodí a proto je potřeba, aby se s viry organismus vypořádal
co nejrychleji a nepoškozoval sám sebe víc, než je potřeba na likvidaci
patogenu.

Tím, že člověk v případě virové infekce zůstává aktivní,
nedovoluje organismu využít plně energetické zásoby, které spotřebovává
svou běžnou činností a virus má potom mnohem lepší půdu na pomnožení.
Z toho následně plyne, že dochází k vleklým nebo dramatičtějším
průběhům, kdy se virus množí a osidluje další a další buňky, putuje
v krvi a napadá místa, kde se mu daří.

Prevence myokarditidy

Zásadní je klid. Při virovém onemocnění si
lehněte do postele, uvařte si (nebo někoho poproste) čaj,
v případě, že máte chuť, něco si přečtěte nebo si pusťte televizi,
nestresujte se okolními problémy a umožněte tak tělu stoprocentní
nasazení v likvidaci viru.

Rozhodně se nedoporučuje provozovat výraznější fyzickou aktivitu, jakou
je například sport.

Dobu, po kterou byste měli ležet Vám většinou určí
lékař, pokud ne, u běžných virových infekcí by to měl být
aspoň týden.

Pro některé lidi je to samozřejmě
nemyslitelné, proto ale i vy vězte, že byste svou aktivitu měli omezit na
co možná nejnutnější úkony a na své onemocnění myslet a mít ho stále
na paměti.

V případě, že by se pak u vás, vedle projevů běžné „chřipky“
vyskytly příznaky typu bolesti na hrudi, je potřeba dát
svému shonu stop a neprodleně vyhledat lékaře. Bolesti na hrudi mohou mít
samozřejmě i jinou příčinu, ale i ta může být vážná a měl by ji
posoudit lékař.

Příznaky a projevy myokarditidy

U tohoto onemocnění je velmi těžké probrat celou škálu příznaků,
proto se zaměřím především na ty, u kterých by se mohlo jednat
o závažnější až závažnou poruchu funkce srdce, která by mohla mít
tragické následky.

Myokarditidy většinou začínají nespecifickými příznaky, kdy
v popředí bývá základní choroba, kterou viry vyvolávají. Může se
jednat o chřipku, záněty dýchacích cest…

Obtíže jsou rázu zvýšené únavy, celkové
slabosti
, zvýšené teploty případně
horečky. Často se vyskytují bolesti svalů a
kloubů
.

Varovnou známkou je, když se k výše uvedenému přidají následující
obtíže. K výskytu těchto obtíží může dojít též několik dní (až
týdnů) po proběhlé infekci !!! V tomto případě byste měli
neprodleně vyhledat lékařskou pomoc!!!

V první řadě jsou to bolesti na hrudi. Mohou mít
charakter bodavý, případně bolesti podobající se anginozním bolestem
(myslí se tím bolesti typické pro anginu pectoris, tedy tupé svíravé
bolesti za hrudní kostí, pocit tlaku nebo těžkosti na prsou). Bolesti na
hrudi mohou být ale též zcela jiného charakteru.

Zajímavé:  Kýla A Její Příznaky?

Dále se mohou vyskytovat pocity bušení srdce (existuje
vysoké riziko vzniku arytmií).

Pokud je srdce oslabeno natolik, že je
porušena jeho přečerpávací funkce, vzniká dušnost a
otoky. Ty se vytvářejí především v oblasti kotníků,
ale mohou být na celých dolních končetinách.

U ležících nemocných pak
bývají otoky především v oblasti křížové. Pokud jsou otoky
masivnější, mohou postihovat celé tělo.

Léčba myokarditidy

Člověk s výše uvedenými srdečními projevy musí být hospitalizován
v nemocnici. Zásadní význam má klid na lůžku, který by
měl trvat nejméně 2 týdny. K tomu se přidává terapie
medikamentózní (léčba léky).

Podávají se antibiotika. V případě, že onemocnění
vyvolaly bakterie nebo mykoplazmata jsou pak léčbou příčiny, u virů mají
za úkol zabránit napadení srdce oslabeného viry nasednutím bakterií na
tuto poškozenou tkáň.
V poslední době se zkouší podávání virostatik, která
zdá se mají velice příznivý účinek.

Dále se používají (u závažnějších forem) léky na
posílení srdeční činnosti
a léky takové, které mají za úkol
usnadnit srdci práci. Sem patří ACE inhibitory (Kaptopril,
Tritace), beta blokátory (Bataloc, Egilok), vasodilatancia, digoxin, diuretika
(Furosemid).

U těžce probíhajících forem se mohou podávat
kortikosteroidy na zmírnění zánětu. V období
rekonvalescence se užívají nesteroidní antiflogistika
(Ibalgin, Aspirin). Ty by se neměly podávat v časných fázích
onemocnění, jelikož mohou mít nepříznivé účinky na srdeční svalovinu,
naopak v pozdějších fázích byla prokázána jejich prospěšnost
při léčbě.

Na co byste se měli určitě připravit je absolutní zákaz
konzumace alkoholu
v průběhu a minimálně půl roku po odeznění
nemoci. Dále by měla být v tomto období omezena výraznější
fyzická zátěž, sport
. Doporučuje se též omezit solení a
přestat kouřit. Tyto všechny faktory zatěžují srdce, které by mělo mít
dostatek času a klidu na úplnou regeneraci.

V případě komplikací s výskytem arytmií je indikována dočasná
kardiostimulace.

Komplikace myokarditidy

Komplikací je v případě myokarditidy převážně poškození větší
části srdce, které se může projevit jako akutní srdeční
selhání
, kdy je srdce zánětem postiženo natolik, že není schopno
správně a plně vykonávat svojí přečerpávací funkci.

Dále hrozí riziko vzniku maligních arytmií, které mohou
vést k smrti. Ty vznikají chybnou tvorbou a šířením vzruchů v srdci,
které jsou způsobeny ložisky nekrózy v jeho svalovině.

Ke komplikacím patří nebezpečí vzniku embolizace
(vmetení, nejčastěji krevní sraženiny) a to buď do plicních, nebo do
systémových tepen, nejčastěji na podkladě arytmií. Pak hrozí riziko
ucpání cévy, do které se vmetek dostane s následnou nedokrevností
(ischemií) míst, které tato céva vyživuje a jejich odumření
(nekróze).

Dále může vznikat výpotek nad postiženou oblastí
myokardu, který se městná ve vnějším obalu srdce (perikardiální
výpotek) a dále může být sám perikard postižen zánětem
(perikarditida). Výpotek dle svého množství může pak
zabraňovat dostatečnému plnění srdce krví tím, že na něj tlačí
zvenku.

Existuje i takzvaná náhlá smrt, která vzniká
většinou na podkladě arytmií a na které se myokarditidy podílejí dle
některých odborníků až 15%.

U někoho zanechá myokarditida na srdci trvalé těžké následky,
u jiného po sobě po vyléčení nezanechá jedinou stopu. Je proto velmi
těžké předpovědět prognózu.

Další názvy: zánět myokardu, zánět srdečního svalu, specifická kardiomyopatie, zánět srdce, myokarditidis, myokarditis

Co s vámi udělá každodenní šálek kávy? Má vliv na kosti, srdce i dech | Žena.cz

Jaký vliv má káva na vaši postavu, ale třeba i srdce, ledviny či kosti? Odpovědi na tyto otázky vám bohužel neudělají příliš jasno v tom, zda je pití kávy škodlivé, nebo naopak zdraví prospěšné.

Jak si všiml deník Daily Mail, objevilo se hned několik studií, které tvrdí, že kofein obsažený v kávě snižuje riziko infarktu, chrání před demencí, a dokonce před rakovinou kůže, ale zároveň způsobuje úzkost, pálení žáhy a zhoršuje průběh menopauzy.

Jenže káva obsahuje kromě kofeinu i další látky, které mohou mít na náš organismus nemalý vliv. Které to jsou? Pojďme si to všechno pěkně shrnout a udělat si jasno o tom, v čem může káva člověku prospět a v čem naopak uškodit, a kolik jí vlastně můžeme vypít, abychom si neublížili?

Postava

Pokud budete pít kávu bez mléka, smetany a cukru, může být tento černý mok dobrým pomocníkem při hubnutí. Vynecháním mléka získáte nápoj, který prakticky nemá žádnou energetickou hodnotu, a přesto skvěle zažene třeba chuť na sladké. Zelená káva zase pomůže zrychlit metabolismus. Ne náhodou je káva povolená při nejrůznějších půstech.

Srdce

Jediný šálek kávy může zvýšit tlukot srdce na sto úderů za minutu, přičemž běžných je šedesát až osmdesát, a trvá zhruba hodinu, než se zase vrátíte do normálu. Lidem, kteří k tomu mají dispozice, prý také může přispívat k ucpávání tepen, zvyšovat krevní tlak.

„Lidé se srdečním onemocněním by vůbec neměli pít instantní kávu, protože obsahuje příliš velké množství draslíku, který může způsobit nebezpečné změny v srdečním rytmu,“ říká britský kardiolog Graham Jackson. Zdravému člověku však jeden šálek kávy denně rozhodně neuškodí a umírněná konzumace prý může skutečně působit jako prevence proti infarktu.

Trávení

Možná jste zaznamenali, že ranní šálek kávy dá vaše střeva do pohybu. Je to kvůli tomu, že kofein zvyšuje stahy zažívacích orgánů, čímž se urychluje trávení a samozřejmě vyměšování. 

Zároveň to znamená, že látky, které jste přijali s potravou, mají méně času na to, aby je tělo absorbovalo. Což se hodí v případě, že nejíte zase tak zdravou stravu. Na druhou stranu kofein také narušuje vstřebávání železa. Dejte si proto kávu v jinou dobu, než kdy si dáváte například červené maso, protože jinak nevyužijete jeho benefitů.

Mimochodem, někteří lidé věří, že káva funguje na zácpu, jenže z dlouhodobého hlediska ji naopak může zhoršit. Kofein totiž vede k dehydrataci, a tím pádem i k pevné stolici. Káva by se rovněž neměla pít s prázdným žaludkem, ideální je k ní něco přikusovat. Jinak totiž způsobuje nadýmání a bolesti břicha.

Kosti

Příliš mnoho kávy může zapříčinit křehčí kosti a také osteoporózu, protože zrychluje úbytek kostní dřeně. „Kofein totiž ovlivňuje vstřebávání vápníku, který je pro silné kosti nezbytný, a urychluje jeho vylučování,“ vysvětluje specialistka Julia Thomsonová. Podle ní jsou maximem tři šálky kávy denně, a naopak doporučuje do něj přidat mléko.

Zuby

Nepijete kávu, abyste z ní neměli žluté zuby, a raději si dáváte čaj? Přitom třeba černý čaj působí na zuby mnohem hůř než káva. „Museli byste vypít pět až šest šálků kávy denně, aby to na vaše zuby mělo nějaký vliv,“ upozorňuje zubař Mervyn Druian a dodává, že káva s mlékem působí na zuby ještě mírněji.

Podle Druiana však káva má i pozitivní vliv na zuby. Dokonce i ta bezkofeinová prý obsahuje látky, které brání nejrůznějším  bakteriím, aby ničily zuby. Jsou to prý ty látky, které dávají kávě její zemitou chuť.

Dech

Jistě znáte ten nepříjemný pocit, který se usadí ve vašich ústech, když dopijete kávu. Vzniká kvůli tomu, že káva vysušuje prostředí vašich úst, a čím více kávy vypijete, tím je tenhle pocit intenzivnější. V ústech zůstávají buňky, které po třech dnech umírají a kvůli kávě nejdou spláchnout. Místo toho se začnou rozkládat a uvolňují sirné plyny.

Jednoduchým řešením je omezit pití kávy, případně ji zajíst. Místo jídla si však můžete vzít i žvýkačku, abyste zbytečně nepřibírali. Pomůže také, když spolu s kávou pijete ještě vodu. 

Mozek

Mírná konzumace kávy může podle nedávné studie snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 20 procent. Odborníci to zaznamenali u těch lidí, kteří pili tři až šest šálků kávy denně. Kofein údajně udržuje mozkové buňky ve formě.

Kofein a obsažené antioxidanty snižují pravděpodobnost zánětu v mozku, zpomalují stárnutí mozkových buněk a zvláště těch, které se nachází v oblastech mozku majících na starosti paměť.

Ledviny

Káva působí jako diuretikum a nutí ledviny častěji vylučovat tekutinu. Pokud vaše ledviny fungují normálně, neznamená to vůbec nic, ale pro osoby s onemocněním ledvin to může být zásadní.

Například ti, kdo měli v minulosti ledvinové kameny, si mohou častou konzumací kávy tuhle nepříjemnost znovu přivolat.

Rovněž pro ty, kdo mají problémy s močovým měchýřem, to není úplně dobrá zpráva, káva totiž zvyšuje jeho činnost.

Kůže

Stejně jako káva dehydruje organismus, dehydruje i vaši pleť. Pokud máte nadměrně vysušenou pleť, neměli byste vypít víc než tři šálky denně. Na druhou stranu je káva spojována i s nižším rizikem vzniku rakoviny kůže, protože obsahuje antioxidanty.

Svaly

Káva dodává svalům energii a výdrž. Podle australských vědců může jeden šálek kávy denně za to, že sportovci vydrží trénovat o půl hodiny později. Stejně prý funguje i kola. 

Údajně díky tomu, že kofein nutí svaly přeměňovat tuk na energii, a zároveň usnadňuje dýchání. Po chemické stránce je prý podobný teofylinu, což je lék, který se používá k léčbě astmatu.

Únava

Spousta lidí si dává kávu, když se cítí unavená a potřebuje nějakou vzpruhu. Kofein funguje rychle a spolehlivě. Rozpumpuje vám krevní oběh, což vás probere. Zároveň podporuje tvorbu hormonu dopamin, který zajišťuje dobrou náladu.

Protože ale potom trvá tři až šest hodin, až se váš organismus zase uklidní, neměli bychom pít kávu pár hodin předtím, než půjdeme spát. Může se pak totiž stát, že se budeme převalovat a nebudeme moci pořádně usnout, a káva tak bude mít přesně opačný účinek – ráno se probudíme nevyspalí a unavení.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector