Na poradenský portál Neztratit se ve stáří se obrátila paní E. (60 let). Její situace byla taková, že sama byla invalidní důchodkyní a zhruba posledních 6 let pečovala o své rodiče. Maminka i tatínek pobírali příspěvek na péči a jejich dcera, paní E., k nim každý den jezdila, starala se o ně, dělala nákupy, pomáhala s hygienou a zajistila vše, co bylo potřeba.
Maminka paní E. bohužel náhle zemřela, a tak se paní E. rozhodla přestěhovat natrvalo ke svému tatínkovi, který již potřeboval péči 24 hodin denně. Tatínek paní E. měl Parkinsonovu chorobu, stařeckou demenci, měl špatný zrak, téměř už nechodil a potřeboval pomoc i se stravou. Paní E.
si byla vědoma toho, že takový styl života, který vedla, se nedá zvládnout, a to i s ohledem na její zdravotní stav. Zároveň ji mrzelo, že poslední tři měsíce neměla čas ani na svou rodinu a děti. Její manžel měl sice pochopení, ale v domácnosti již propukaly hádky.
Péče o tatínka ji zaměstnala natolik, že na syna ani vnoučata již nezbyl žádný čas.
Tatínek paní E. měl Parkinsonovu chorobu, stařeckou demenci, měl špatný zrak, téměř už nechodil a potřeboval pomoc i se stravou..
Rodina paní E. i doktoři říkali, že by bylo nejlepší tatínka umístit do nějakého pobytového zařízení. Paní E. věděla, že mají pravdu, ale z té představy ji bolelo srdce.
Když toto téma otevřela s tatínkem, ten se rozplakal a řekl jí, že vše zvládne sám doma. Paní E. byla z celé té situace velmi zoufalá a unavená.
Nevěděla, zda jí někdo může pomoci, ale zkusila to a obrátila se na portál Neztratit se ve stáří.
Na žádost o pomoc reagovala sociální pracovnice portálu Neztratit se ve stáří, která velmi ocenila péči paní E., zároveň však měla pochopení v tom, že péče je náročná a vyžaduje opravdu hodně energie.
Pracovnice pomohla paní E. zorientovat se ve službách, které by péči o tatínka ulehčily a zároveň by se tatínkovi dostala péče odborníků.
Jsme nezisková organizace, která pomáhá seniorům a jejich blízkým při životních změnách, které přináší stáří. Jdeme s vámi celou cestou – radíme v otázkách stáří, pomáháme seniorům v domácnosti, každému se v péči individuálně přizpůsobujeme, provázíme v závěru života.
Poradenský portál je naší odpovědí na časté dotazy týkající se stáří. Nabízíme vám pohled na stáří z více stran a věříme, že zde najdete jak aktuální informace, tak rady profesionálů, které vám pomohou při řešení životních situací.
Představila paní E. několik možností: Pokud chce tatínek žít stále ve svém domácím prostředí (a je to reálně možné), je možné využít následujících služeb.
Pečovatelská služba – pečovatelé pomohou přímo u klienta doma s běžnými domácími pracemi, hygienou, nákupem, donáškou jídla či při denních aktivitách. Členům rodiny to usnadní práci a mají čas se věnovat dalším věcem nebo být v práci.
Osobní asistence – nabízí podobnou pomoc jako pečovatelská služba, podstatou je pomoc klientovi na místě a v dobu, kterou si sám vybere. Služba může být poskytována bez omezení 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Existují také služby stacionářů (denních či týdenních), kam mohou senioři docházet a být v kontaktu s ostatními vrstevníky.
Služby denního stacionáře pro seniory jsou určeny seniorům, kteří bydlí se svými blízkými doma, ale přes den, kdy se o ně jejich rodiny nemohou postarat, potřebují mít zajištěnou pomoc, podporu a kontakt s druhými lidmi. Služby týdenního stacionáře pak zahrnují zajištění bydlení s veškerým zázemím a poskytovanou péčí.
Nabízí se zde obvykle mnoho terapeutických a zájmových činností a snaží se o co největší zapojení uživatelů do běžného společenského prostředí. Vše samozřejmě vždy v závislosti na míře schopností klienta.
Je možnost využít odlehčovacích služeb, kdy je klient na přechodnou dobu umístěn do zařízení, kde je mu poskytnuta veškerá potřebná péče..
Dále je možné využít služby center denních služeb. Hlavním cílem center denních služeb je umožnit klientům hodnotně prožít den s možností využití nabízených aktivit v prostředí přizpůsobeném jejich onemocnění nebo postižení. Centra se snaží individuálně podporovat a co nejvíce rozvíjet soběstačnost těchto osob tak, aby mohly žít co nejdéle ve svém domácím prostředí.
Pokud je situace taková, že o tatínka už nelze pečovat doma, je vhodné zkusit si s ním promluvit o možnosti pobytové služby. Naladit rozhovor ve smyslu toho, že o klienty, kteří žijí například v domovech pro seniory, je krásně a odborně postaráno.
Pro seniory s Alzheimerovou chorobou nebo dalšími typy demence existují domovy se zvláštním režimem. Jedná se o pobytovou službu, kde jsou klienti ubytování na pokojích, mají zajištěnou celodenní stravu a je jim poskytována komplexní péče profesionálů 24 hodin denně.
Pečovatelé a ostatní pracovníci pomáhají klientům při zvládání běžných každodenních činností, jako je například osobní hygiena a péče o vlastní osobu, to vše s ohledem na důstojnost seniorů.
Zajišťovány jsou také vzdělávací a aktivizační činnosti, jako je například trénování paměti nebo pohybová cvičení.
Je možnost využít odlehčovacích služeb, kdy je klient na přechodnou dobu umístěn do zařízení, kde je mu poskytnuta veškerá potřebná péče. Jde o něco podobného jako domov pro seniory, ale pouze na určitou dobu (zpravidla 3 měsíce). Jejich blízkým tyto služby poskytují čas na odpočinek a jisté zastoupení v péči o seniora. Pečující má tedy možnost využít volný čas pro sebe. Klientům je nabízena pomoc v sebeobsluze (oblékání, strava, hygiena), doprovod k lékaři na vyšetření či zapůjčení kompenzačních pomůcek. Kontakty na všechny zmíněné služby zaslala pracovnice e-mailem.
Sociální pracovnice nabídla také možnost spojit se s kolegyní psycholožkou, která se na téma stáří, stárnutí a komunikace se seniory zaměřuje. Nabídla samozřejmě i možnost být nadále v kontaktu.
Paní E. odpověděla: „Děkuji Vám za tu úžasnou rychlou odpověď. Teď si ji pozvolna pročtu a promyslím a proberu s manželem, co by šlo vzhledem k tatínkovu stavu využít.
“ Dále zmínila, že obědy od pečovatelské služby už využívá, a to již dob péče o maminku. Zároveň má tatínek k dispozici i oranžové tlačítko SOS. Paní E.
s rozloučením ještě jednou poděkovala a v případě potřeby se na portál Neztratit se ve stáří znovu obrátí.
Invalidní jste, ale důchod vám sebereme. Kdy se odebírají invalidní důchody?
V předchozím článku Kdy vám mohou přidělit a kdy sebrat invalidní důchod? Napište nám svůj příběh jsme se podrobně věnovali tomu, za jakých podmínek je invalidní důchod přidělen, kdy může dojít k odebrání, ale i jaká je výše invalidního důchodu. V závěru článku jsme také oslovili čtenáře Měšce, kteří mají s touto problematikou zkušenosti, aby nám svůj příběh napsali.
Několik čtenářů tak učinilo a my v dnešním článku vybrané z nich uveřejníme.
Snažíte se pracovat? Tak nám vraťte důchod
Výše invalidního důchodu je závislá na tom, jak byla snížena vaše schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Pokud vám přiznali například invalidní důchod 2. stupně, znamená to, že vaše schopnost pracovat byla snížena o 50–69 %. Částečně byste tedy měli být schopni za určitých podmínek pracovat. Když ale začnete, nemusí se to úřadům líbit.
Onemocněla jsem rakovinou prsu, kdy mi byly odoperovány mírní uzliny v podpaží. Přiznali mi invalidní důchod 2. stupně. Musela jsem přestat se svou profesí veterinární sestry, kterou jsem dělala 28 let. Důvod – nesmím dostat do ruky infekci a nesmím zvedat více jak 2 kg.
Našla jsem si zaměstnání na poloviční úvazek, protože na plný to ještě nešlo kvůli medikaci, která způsobuje únavu a bolesti kloubů, popisuje svůj příběh čtenářka Měšce s přezdívkou Maca. Po prodělané operaci musela chodit každý měsíc na proplach portu, po kterém byla na další dva dny zcela nepoužitelná.
Každé 3 měsíce ji čekaly kontroly u lékařů a několikrát týdně docházela na lymfodrenáže.
Časem ale došlo k odebrání invalidního důchodu. V roce 2013 mi byl invalidní důchod odebrán. Prý jsem zdravá a adaptovala jsem se. Odvolala jsem se a byla pozvána do Prahy na přezkoumání.
S sebou jsem měla a rovněž s odvoláním jsem posílala čerstvou zprávu od lékařů, kde byl zdravotní stav popsán s červeně podtrženou triplicitou. Carcinom, melanom a bazaliom, 3 zhoubné nádory. Slovenská lékařka v komisi se ke mně stále obracela s jiným jménem a jiným stupněm invalidity, stále mluvila o 1. stupni.
Nakonec se letmo podívala na ruku s tím, že nemá centimetr, aby si to přeměřila, a poslala mě domů s tím, že se žádost zamítá, dodává Maca.
Pochopitelně odcházela od lékařky se smíšenými pocity. Nakonec si ale řekla, že si sežene práci na plný úvazek, aby se uživila, a o další přezkoumání již žádat nebude.
Zázračná uzdravení?
Někdy nedojde přímo k odebrání invalidního důchodu jako takového, ale jen ke změně jeho výše. To postihlo například pana Pavla, který nám zaslal svůj příběh. Náročnost práce informatika v nemocnici mě přivedla na okraj existence. Invalidní důchod jsem dostal v roce 2004, a to plný, říká pan Pavel. Poté se ale změnilo hodnocení pracovních schopností.
Ze dvou stupňů se staly 3 a pan Pavel spadl do druhé skupiny. Nikoho nezajímalo, že při svých potížích (periodická deprese) opravdu pracovat nemůžu. Po roce na Úřadu práce jsem práci získal, ale nevydrželo to. Zaměstnavatel měl vyšší nároky, než jsem zvládal, putoval jsem proto do pracovní neschopnosti, ani po roce to nebylo lepší.
Proto se moje ošetřující lékařky rozhodly, že požádáme o stupeň tři, dodává pan Pavel.
Ten ale lékaři zamítli. Podle tabulek byla diagnoza jasná a spadala do 2. skupiny, nikoli do třetí. Nárok na vyšší invalidní důchod tedy nevznikl. Pracovat ale nemůže. Zrovna včera jsem měl příležitost pozorovat cvrkot v supermarketu.
Na první pohled snadná práce v takovém obchodě by mě zabila. Ruch a spěch, hektičnost doby. Asi si dokážete představit, jak drtivě působí na člověka trpící depresí, když se nemůže dobrat důstojného příjmu.
Jedině z toho důvodu, že jsem nějaké peníze ušetřil, když jsem ještě pracoval, můžu nyní přežívat, uzavírá pan Pavel.
Podobná situace ale potkala více lidí. Byl jsem v částečném invalidním důchodu a po změně prováděcí vyhlášky jsem se zázračně uzdravil, a tak nemám nárok na nic. Ale nemoc zůstala a to je ten největší paradox, říká pan Kopal, který nám také zaslal svůj příběh.
Když jdou věci k soudu
V některých případech se nepodaří situaci vyřešit kladně a hladce. Když se pak nechcete smířit s výsledkem, je potřeba se obrátit na soud.
Příbuzný byl pozván na přezkum (nikdo ho neviděl), a přesto, že se závislost oproti předešlému období ještě prohloubila, byl přesunut ze stupně 3 do stupně 1, popisuje čtenářka Měšce situaci ve své rodině.
K přesunu do jiné skupiny podle jejích slov došlo i přes fakt, že zprávy od ošetřujících lékařů uváděly naprostou závislost na pomoci druhé osoby. Podali tedy stížnost a záležitost byla přezkoumána.
Po stížnosti byla posudková lékařka v ‚první linii‘ svým nadřízeným z dalšího řízení odvolána pro podjatost a věc se měla znovu posoudit jiným lékařem. To se však nekonalo a věc šla dále na kraj.
Tam se všechny následné komise ale rozhodly první podjaté rozhodnutí odvolané lékařky udržet za jakoukoli cenu. Opakovaně potvrzovaly rozhodnutí podjaté kolegyně.
První soud na kraji žalobě vyhověl s konstatováním, že ve spisu není absolutně nic, co by mohlo snížení stupně závislosti podpořit, a věc vrátil zpět k došetření, popisuje dále.
Ačkoli situace vzhledem k rozhodnutí soudu vypadala nadějně, neskončila úplně dobře. Komise opět rozhodla nepříznivě, a to na základě podkladů, které soud odmítl.
Podala se nová žaloba s očekáváním, že soud věc opět zruší a bude, již důrazněji, vymáhat právo. To se ovšem nestalo.
Žalovaný (MPSV) se k jednání ani jednou nedostavil a obhajoby žalované strany se v podstatě chopila sama paní soudkyně. Žalobu smetla jako nedůvodnou.
Příbuzný a jeho příbuzní, kteří o něj pečují (jeden musí být už 4,5 roku z důvodu poskytování péče doma za 880 Kč) přesto stále věří, že spravedlnost nakonec zvítězí, dodává čtenářka.
Nesouhlasíte? Bojujte dál
Situace se pak může zdát bezvýchodná. Ačkoli se cítíte stále hůře, lékař naopak nabude dojmu, že je vám lépe a z lékařského hlediska jste vlastně méně nemocní. Tudíž můžete více pracovat a pobírat méně peněz.
Skoro 25 let trpím RS (roztroušenou sklerózou, pozn. red.). Po roční PN (pracovní neschopnosti, pozn. red.) jsem tenkrát dostal plný ID (invalidní důchod, pozn. red.). Po změnách za p. Drábka jsem se dle posudkové doktorky při stejném zdravotním stavu „překlopil“ do ID 2. st. K tomu ovšem dospěla tím, že nezohlednila celkový zdravotní stav.
Když jsem se snažil něco namítat, doporučila podat námitku. K tomu došlo, jenže v námitkovém řízení jsem se dočkal ještě horšího jednání. Doktorka řekla: „Tak já Vás posoudím jinak…“ Jako důvod k přiznání ID zvolila jinou mou diagnózu (tu, kterou předchozí komise považovala za irelevantní!), říká pan Karel.
Paradoxně tímto krokem ze strany lékařky došlo ke zvýšení pracovní schopnosti než podle původně posuzované diagnózy.
RS nezohlednila vůbec a ponechala mě v ID II. st. Když jsem se podivil nad takovým postupem, arogantně řekla, že „to mohu dát k soudu, ale stejně prohraji“… Protože jsem se nechtěl smířit s tak nespravedlivým systémem, svůj případ jsem „dal k soudu“.
Čekalo mě ještě jedno zklamání u ministerské LPK, ale díky Bohu, paní soudkyně viděla sled všech účelových rozhodnutí LPS a vyžádala si nový posudek, který by zhodnotil zdrav. stav poctivě a celkově. Po cca 1,5 roce jsem docílil ponechání ID 3. st. Stálo mě to hodně sil i zdraví, ale chci podpořit všechny v podobné situaci. Nevzdávejte se, když jste v právu!! uzavírá pan Karel.
Ne vždy tedy platí, že co se jednou rozhodne ve váš neprospěch, to už nejde vrátit zpátky. Pokud i vy nesouhlasíte s tím, jak lékaři rozhodli, braňte se.
Invalidní jste, ale důchod vám sebereme
V některých případech dochází až k nelogičnostem. S těmi se potýká paní Jaroslava, která onemocněla v roce 2002 Parkinsonovou chorobou. Až do roku 2013 jí ale nemoc nebyla léčena, jelikož lékaři nerozpoznali, co je příčinou zdravotních obtíží.
Manželka je plně invalidní z důvodu onemocnění Parkinsonovou chorobou.
Po neskutečných peripetiích, byrokratických překážkách, neprofesionálním postupu a dalších obtížích se manželka – za mojí vydatné pomoci z titulu mé právnické profese – konečně po 12 letech (v r. 2016, pozn. red.
) dobrala přiznání plné invalidity + odpovídajícího důchodu pro III. stupeň. Bylo to až po třech žádostech a dvou odvoláních, vypráví příběh své manželky pan Miroslav.
Tento invalidní důchod však pobírala paní Jaroslava jen rok. V nově na počátku letošního roku zahájeném řízení bylo však rozhodnuto, že důchod jí bude počínaje červencem 2017 odebrán, i když plná invalidita jí zůstane přiznána, říká pan Miroslav.
Paní Jaroslava a její manžel se s nastalou situací nechtěli smířit, a tak poslali žádost o přezkum. Oslovili také ombudsmanku. Veřejná ochránkyně práv mě poslala na sociálku, ať žádám o příspěvky, říká paní Jaroslava.
Navštívila i svou lékařku, která se divila, proč jí invalidní důchod odebrali. Mám od ní novou lékařskou zprávu – můj zdrav. stav se zhoršil. A za další – se mě paní doktorka ptala, zda mě lékař, který usoudil a dal podnět k tomu, že důchod nepotřebuji, vůbec viděl.
Nejenže neviděl, ani mi nic neoznámil, že o mě rozhoduje, dodává paní Jaroslava.
Záleží na konkrétním lékaři
I když k posudkovému lékaři půjdete a myslíte si, že máte nárok na invalidní důchod, nemusí to být pravda. Lékař má správně vše posuzovat podle tabulek, a tedy dva lékaři by nezávisle na sobě měli dojít ke stejnému výsledku, ale ne vždy se to podaří.
Záleží hodně na tom, jaké máte odborné lékaře. Já poprvé žádal jako těžce tělesně postižený – stav po dětské obrně – v době, kdy mi bylo 49 let. Do té doby jsem měl pouze částečný invalidní důchod. Marodoval jsem 11 měsíců a po té době mi bylo sděleno, že mi chybí 1 bod a měl bych nárok, říká pan Ruda.
Následně šel znovu do práce a po týdnu opět skončil v pracovní neschopnosti. Šel však k jinému lékaři a věci se daly do pohybu. Ti noví se samozřejmě divili, jak to, že nejsem už dávno v plném invalidním důchodu.
No a do 4 měsíců jsem tam již byl, a to ještě s větším počtem bodů k získání důchodu, než bylo potřeba, dodává pan Ruda.
Platíte často hotovostí? Podívejte se, jaké bankovky vám v krámě ještě vezmou a jaké nikoli. V naší galerii naleznete přehled možných poškození bankovek a doporučení, jak s nimi dále naložit.
Invalidní důchod
- Žádost
- Invalidní důchod z „mládí“
- Invalidní důchod běžného typu
| POZOR: Postup při žádosti o invalidní důchod, odvolání proti nepřiznání a další zde popsané postupy jsou vysvětleny zjednodušeně, což může být na úkor přesnosti. Detailní popis všech možností a procedur by zabral moc místa a byl by příliš složitý. Pokud máte při vyřizování problémy nebo něčemu nerozumíte, vždy se obraťte o pomoc na poradenskou službu, sociálního pracovníka a podobně. |
Žádost se podává na konkrétní okresní správu sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), v Brně na Městskou správu sociálního zabezpečení (dále jen MSSZ) a v Praze na Pražskou správu sociálního zabezpečení (dále jen PSSZ). Adresu na Vaši správu sociálního zabezpečení najdete na internetu na www.cssz.cz, nebo se můžete poradit u sociálního pracovníka nebo v poradenském zařízení.
Podle zákona je člověk invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:
- o 35 % – 49 % – invalidita 1. stupně
- o 50 % – 69 % – invalidita 2. stupně
- o 70 % a víc % – invalidita 3. stupně
Stupeň invalidity posuzuje posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) na základě lékařských zpráv, které mu dodáte Vy nebo ošetřující lékař Vašeho syna či dcery s mentálním postižením. Posudkový lékař také Vaši dceru nebo Vašeho syna pozve k osobní návštěvě („komise“).
Můj syn nebo dcera si invalidní důchod neumí vyřídit a ani se sám či sama nepodepíše.
Vyřídit invalidní důchod můžete za svou dceru nebo syna i Vy, rodiče. Existuje pro to speciální plná moc, kterou dostanete na své správě sociálního zabezpečení.
Plná moc musí být podepsána zplnomocněncem – to jste v tomto případě Vy a zplnomocnitelem – to je Váš syn nebo dcera s postižením.
Pokud není Váš syn nebo dcera schopen/na se podepsat, může mu/jí být speciálně pro tento úkon stanoven opatrovník. Opatrovníka stanoví ČSSZ na žádost MSSZ, PSSZ nebo příslušné OSSZ.
Další možnost je, že Vám lékař napíše potvrzení, že Váš syn nebo dcera je v takovém zdravotním stavu, který mu neumožňuje žádost o dávku sepsat. Toto potvrzení předložíte na správě sociálního zabezpečení. Žádost pak můžete vyřídit Vy i bez plné moci.
zpět na začátek
Invalidní důchod „z mládí“
O invalidní důchod je možné požádat ve chvíli, kdy osoba, pro kterou se invalidní důchod vyřizuje, dosáhne 18 let. Můžete žádat, i když ještě chodí do školy.
Podmínkou není, aby před tím Vaše dítě pracovalo nebo bylo registrováno jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Žádáte pak o takzvaný invalidní důchod „z mládí“. Žádají o něj lidé, kteří mají vrozené postižení a je možné ho přiznat pouze ve 3. stupni.
Výška důchodu se pak vypočítává speciálním výpočtem a v této chvíli je asi 9 500 Kč. Pokud posudková komise zjistí, že Vaše dítě nemá na invalidní důchod ve 3. stupni nárok, žádost o invalidní důchod „z mládí“ zamítne.
Můžete pak pro vaše dítě požádat o invalidní důchod běžného typu (přiznává se i v jiném stupni než ve 3.), musíte ale počkat, až bude mít Vaše dítě splněnu potřebnou dobu sociálního pojištění.
O invalidní důchod z mládí musíte požádat, než Váš syn nebo dcera nastoupí na střední školu, nebo jiný typ školy, ve které se připravuje na zaměstnání. Praktická škola jednoletá, dvouletá i tříletá jsou střední školy. Tím, že Vaše dcera nebo syn s mentálním postižením začne chodit na střední školu, se započne období sociálního pojištění a už nemůžete žádat o invalidní důchod „z mládí“.
zpět na začátek
Invalidní důchod běžného typu
Pro invalidní důchod běžného typu musí mít člověk, o jehož invalidní důchod se žádá, splněnou povinnou dobu pojištění. To znamená, že buď chodil do práce, nebo na střední školu (střední škola je i praktická škola jednoletá, dvouletá a tříletá). Přiznává se podle toho, jak moc je člověk, který o něj žádá, postižený, a to v 1., 2. nebo 3. stupni.
Potřebná doba sociálního pojištění
| do 20 let | méně než 1 rok |
| 20 – 22 let | 1 rok |
| 22 – 24 let | 2 roky |
| 24 – 26 let | 3 roky |
| 26 – 28 let | 4 roky |
| nad 28 let | 5 let – za posledních 10 let před vznikem invalidity |
| nad 38 let | 10 let – za posledních 20 let před vznikem invalidity |
Náhradní doba pojištění
Člověku se do potřebné doby pojištění započítávají i ty období, kdy není zaměstnancem. Jedná se o tyto osoby:
- osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky – pokud pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, počítá se tato doba celá. V případě, že již na podporu v nezaměstnanosti nebo v rekvalifikaci nárok nemají, počítá se maximální doba 3 let. Pokud se jedná o evidenci před dosažením 55 let, tak se započítává pouze 1 rok.
- osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost
- osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejsou vojáky z povolání nebo vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby
- osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let
- osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve všech stupních závislosti – I, II, III, IV
- osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II, III a IV, pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu
- osoby pobírající invalidní důchod III. stupně (POZOR – ale u invalidního důchodu I. a II. stupně je nutné být zaměstnán, platit si důchodové pojištění nebo být evidován na úřadu práce)
- osoby v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, vzniklé v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě
- osoby po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem
Jaké dokumenty jsou potřeba pro vyřízení invalidního důchodu u mladého člověka s mentálním postižením, který je ve škole a nikdy nepracoval:
- vyplněná žádost o invalidní důchod
- občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu
- doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném)
- pokud žadatel chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“
Další dokumenty podle způsobu, jakým budete důchod vyřizovat:
- plná moc pro vyřízení invalidního důchodu
- souhlas s podáním žádosti o dávku
- potvrzení lékaře, že oprávněný nemůže podat žádost o sociální dávku
Od člověka s mentálním postižením, který už pracoval, byl na vojně, nebo byl na rodičovské dovolené, může správa sociálního zabezpečení chtít ještě další doklady. Domluvte se s úřednicemi na Vaší správě sociálního zabezpečení, jaké doklady musíte přesně předložit.
Jak dlouho vyřízení invalidního důchodu trvá
Správa sociálního zabezpečení je povinna rozhodnout do 90 dnů ode dne zahájení řízení, tj. ode dne, kdy jste podali žádost o přiznání invalidního důchodu.
Kdo rozhodne, jestli Vaše dítě dostane invalidní důchod a jaký stupeň invalidního důchodu
Rozhoduje lékař lékařské posudkové služby, který je pověřený posuzovat zdravotní stav pro příslušnou správu sociálního zabezpečení – často o něm slyšíte jako o „posudkáři“. Tento lékař si také vyžádá dokumentaci ošetřujícího lékaře Vašeho syna nebo dcery.
Řízení posudkové komise se můžete spolu s člověkem s mentálním postižením, který o invalidní důchod žádá, zúčastnit. Do řízení můžete také dodat další podklady (lékařské zprávy, zprávy sociálního pracovníka, zprávy ze speciálně pedagogického centra).
„Posudkář“ pak rozhoduje podle podkladů, které dodáte Vy a ošetřující lékař, a tabulek, ve kterých jsou uvedeny míry poklesu pracovní neschopnosti v procentech.
Důležité:
- Doporučujeme si z jednání vyžádat zápis, je to výchozí podklad pro případné odvolání. Na zápis z jednání máte právo. Je také možné si z jednání udělat zvukový záznam. Jen je vhodné na to předem upozornit.
- Doporučujeme upozornit ošetřujícího lékaře na to, že budete žádat o invalidní důchod pro svého syna nebo dceru a ujistit se, že má k dispozici aktuální zprávy z vyšetření různých specialistů jako jsou neurolog, psychiatr, ortoped a podobně, případně také zprávu od psychologa. První nedostatkem při posuzování, které provádí posudkový lékař, je to, že nemá dostatek kvalitních podkladů pro posouzení.
- Dopisy, které posílá správa sociálního zabezpečení, jsou často nesrozumitelné – psané úředním jazykem, ze kterého není jasné, o co jde. V případě, že dopisu nerozumíte, neváhejte zavolat osobě, která má Váš případ na starosti, a požádat o vysvětlení. Její jméno musí být na úředním dopise uvedeno spolu s telefonem. Můžete také kontaktovat poradenské zařízení a požádat o pomoc.
Nepřiznaný invalidní důchod – co dělat?
Pokud nebyl Vaší dceři nebo synovi přiznán invalidní důchod, nebo mu/jí byl přiznán jiný stupeň, než na jaký by podle Vás měl/a nárok, můžete se proti rozhodnutí o invalidním důchodu bránit.
Bránit se můžete tak, že proti němu podáte námitky. Námitky můžete podat buď přímo u ČSSZ, PSSZ v Praze, MSSZ v Brně či u konkrétní OSSZ dle trvalého bydliště.
Námitky lze podat do 30 dnů od doby, kdy Vám bylo rozhodnutí oznámeno.
Námitky musí obsahovat: Vaše jméno, rodné číslo a místo trvalého bydliště (na tuto adresu Vám bude dále doručováno), označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal.
Další důležitou součástí je číslo jednací, pod kterým bylo rozhodnutí vydáno, s příslušným datem vydání rozhodnutí. Nakonec je také nutné uvést, v čem spatřujete nesprávnost rozhodnutí.
Zde je dobré mít v ruce zápis z jednání, na který se můžete odvolat.
V námitkách uveďte, s čím v posudku nesouhlasíte. Jestliže se tedy domníváte, že nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, problémy se dokonce zhoršily nebo bylo opomenuto vyšetření, které považujete za důležité, či lékař nevzal v potaz skutečnosti či materiály, které mohou být pro přiznání dávky podstatné, a další rozhodné skutečnosti, nezapomeňte je uvést a k odvolání přiložit.
Každé rozhodnutí by mělo být pořádně odůvodněno. Pokud v posudku či rozhodnutí nebyly uvedeny důvody, na základě kterých bylo rozhodnuto (nebo byly nedostatečné a nereflektovaly všechny zdravotní problémy Vašeho dítěte či Vaše připomínky), uveďte to v textu námitky.
Pomoci by Vám mohlo také odlišné zhodnocení zdravotního stavu Vaší dcery nebo syna posudkem jiného, nezávislého lékaře. Takový posudek můžete nechat vypracovat ještě před podáním námitek. Nakonec nezapomeňte uvést, čeho se domáháte. To bude pravděpodobně změna rozhodnutí.
Co dělat, když podání námitek nepomůže a je zamítnuto
Můžete se obrátit na správní soud a podat správní žalobu. Tu musíte podat do dvou měsíců ode dne, kdy Vám bylo doručeno „rozhodnutí o námitkách“. Výlohy spojené se správní žalobou neplatíte, ani pokud soud prohrajete. Pro tuto žalobu budete ale pravděpodobně potřebovat zastoupení advokáta, toho už musíte zaplatit. Správní žaloba se podává k příslušnému krajskému soudu.
- Opakování žádosti
- Žádost o invalidní důchod pro Vaše dítě s mentálním postižením můžete podat opakovaně bez ohledu na to, jestli jste ji už jednou nebo i vícekrát podali a byla zamítnuta.
- Váš syn nebo dcera pobírá invalidní důchod – co to pro něj nebo pro ni znamená?
Pokud byl Vaší dceři nebo synovi přiznán invalidní důchod, bude pravidelně jednou měsíčně dostávat částku, kterou vypočítala příslušná správa sociálního zabezpečení, na účet, nebo si částku bude vyzvedávat na poště či přebírat od poštovní doručovatelky.
Pokud nejsou dovednosti a schopnosti Vaší dcery nebo syna na takové úrovni, aby si mohli přebírat invalidní důchod sami, můžete pro tento úkon opět zřídit plnou moc. Můžete také využít některé jiné nástroje podpory člověka s postižením (více v oddíle „Legislativa).
Kvůli přebírání důchodu není nutné člověka s postižením omezovat ve svéprávnosti. Velmi Vám také doporučujeme Vaši dceru nebo syna s postižením do přebírání invalidního důchodu zapojit podle jejích/jeho schopností.
Bude tak lépe připraven nebo připravena na období, kdy tady nebudete.
Invalidní důchod slouží k pokrytí různých životních nákladů jako je bydlení, jídlo, oblečení. Na co invalidní důchod Vaše dcera nebo syn použije, nikdo nekontroluje, pokud ovšem není omezen nebo omezena ve svéprávnosti. K této problematice se dozvíte více v oddíle „Legislativa“.
Pravidelné přezkoumání zdravotního stavu invalidního důchodce
U všech typů a stupňů invalidního důchodu dochází v pravidelných intervalech k přezkoumání zdravotního stavu a případně k úpravě stupně invalidního důchodu nebo dokonce k jeho odebrání. Toto přezkoumání opět provádí příslušná správa sociálního zabezpečení.
Zdravotní stav posuzuje opět posudkový lékař. Přezkoumání zdravotního stavu Vám správa sociálního zabezpečení oznámí písemně dopisem. Opět doporučujeme ujistit se, že ošetřující lékař Vaší dcery nebo syna má k dispozici aktuální lékařské zprávy.
Při tomto přezkoumání se může stát, že Vaší dceři nebo synovi invalidní důchod odeberou nebo sníží jeho stupeň. Takováto změna musí být v rozhodnutí řádně zdůvodněna tím, že se změnil zdravotní stav invalidního důchodce, nebo že se změnily kritéria a způsob posuzování.
Pokud s takovýmto postupem nesouhlasíte, můžete podat námitky – postup, jak to udělat, je popsán výše v tomto textu.
Co je ještě s invalidním důchodem spojeno?
- Zdravotní pojištění – u obou typů invalidního důchodu a v 1., 2. i 3. stupni je člověku, který invalidní důchod pobírá, hrazeno zdravotní pojištění.
- Sociální pojištění – člověku s invalidním důchodem III. stupně je tato doba započítávána jako náhradní doba důchodového pojištění. Naopak doba pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně není započítávána jako náhradní doba důchodového pojištění (např. pro nárok na starobní důchod). Pokud tedy člověk s invalidním důchodem I. a II. stupně není zaměstnán, pak by měl být aspoň registrován na úřadě práce nebo si platit dobrovolné důchodové pojištění.
- Zaměstnávání – lidé, kteří pobírají invalidní důchod, mohou bez omezení pracovat a bez omezení vydělávat tolik peněz, kolik chtějí. Lidé, kteří mají 3. stupeň invalidního důchodu a nezjišťuje se u nich schopnost práce za mimořádných podmínek, nemohou být registrováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a firmám, které je zaměstnají, z toho neplynou žádné výhody. Jestli je člověk invalidní ve 3. stupni a nezjišťuje se u něj schopnost práce za mimořádných podmínek, je uvedeno v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu.
- Dlouhodobý pobyt v nemocnici nebo lázních nemá vliv na vyplácení invalidního důchodu
zpět na začátek
Pečuje o hendikepovaného syna, sama je v invalidním důchodu. Přesto pomáhá druhým
Když se paní Lenka dozvěděla, že je těhotná, zvažovala, zda v těhotenství pokračovat. V té době už totiž trpěla Crohnovou chorobou, kvůli které je nyní v invalidním důchodu.
Po všemožných testech a poradnách bylo manželům sděleno, že u miminka hrozí pouze riziko zvětšených nadledvinek. Rozhodli se proto v těhotenství pokračovat a těšili se na nový, již třetí, přírůstek do rodiny.
Porod proběhl v pořádku v termínu, Štěpánek se nejprve jevil jako zdravé dítě. „Jeho stav se přestal vyvíjet až kolem 4-5. měsíce.
Začali jsme pozorovat, že se neotáčí, nedrží hlavičku jako klasická miminka. To nás začalo znepokojovat. Pořád jsme si ale říkali, že kluci jsou línější a že to dožene.
Bohužel ten ujíždějící vlak doháníme doteď, kdy je Štěpánkovi jedenáct,“ svěřila se Novinkám maminka.
Následovalo nové kolo všemožných testů. Na neurologii jim nakonec lékařka sdělila hned několik diagnóz. Štěpánkovi byla diagnostikována centrální svalová hypotonie, oční vada a další potíže se už jen nabalovaly.
„Nechtěli jsme tomu věřit. Pořád jsem si říkala, proč zrovna já, proč se to děje mně, co budu dělat a jak s tím budu pracovat. Vůbec jsem si nedokázala představit, ani manžel, jak to bude následně vypadat,“ říká.
Štěpánek se narodil jako zdravé dítě, třetí v pořadí.
Foto: archiv rodiny
Prakticky přes noc se tak z Lenky stala maminka pečující o hendikepovaného chlapečka.
„Začali jsme Vojtovou metodou, potom nám byly doporučeny lázeňské pobyty. Ty pomohly nejen Štěpánkovi, ale i mně jako matce, když tam vidíte další maminky s hendikepovanými dětmi, byť s jinými diagnózami. Hlavně vám také poradí. Hodně vám to dá.“
Velkou pomocí byla raná péče Eda, která Lenku směřovala v rozvíjení Štěpánkova zraku, aby se mohl dál vyvíjet i po mentální stránce. Nyní, ve věku jedenácti let, je podle Lenky mentálně zhruba na dvou letech. Stále nemluví, dorozumívají se pomocí komunikačního obrázkového systému.
„Štěpánek je ale strašně vyčuraný, protože moc dobře ví, co po něm chci, ale je to pro něj strašný opruz, takže dělá jakoby nic. Je to spíše o lenosti, nechce se něčím takovým zabývat.“
Po fyzické stránce Štěpánkovi pomohly nejrůznější rehabilitace. V pěti letech se dokázal postavit na nohy a začal chodit. Rehabilitovat ale musí téměř neustále.
Život rodině usnadnila zejména pomoc od Dobrých andělů. „Pak jsou to různé organizace nebo běžecké skupiny, které nás už léta se Štěpánkem podporují. Mohla bych tu jmenovat spoustu dalších nadací, nejsme v tom sami, za což jsem hrozně moc ráda,“ říká Lenka, která se nyní snaží sama pomáhat i dalším rodičům.
Rehabilitace chlapci pomáhají.
Foto: archiv rodiny
Se svými kamarádkami, které mají zkušenosti s péčí o hendikepované děti, a s pomocí nadačního fondu Český mozek, založila iniciativu Spolek pečujících, který bude mít centrum ve Slaném.
„Pomáháme více jak padesáti rodinám.
Pomoc bude cílená ve větším rozsahu, psychoterapeutická pomoc, sociální poradenství, pomoc se sepisováním žádostí na různé nadace, s vyplňováním dotazníků, se začleněním do společnosti, workshopy, volnočasové aktivity pro klienty, máme v plánu udělat i půjčovnu kompenzačních a zdravotních pomůcek. V rámci spolku se chceme klientovi plně věnovat ve všech směrech,“ dodává s tím, že momentálně ještě nefunguje kvůli pandemickým opatřením. Jakmile se opatření rozvolní, hodlá místo otevřít.
Přispět finančně na pomoc Lence a Štěpánkovi, ale i dalším rodinám s podobným osudem, můžete na webových stránkách www.dobryandel.cz.
Hlavní zprávy
Invalidní důchod – Česká správa sociálního zabezpečení
Invalidní důchod je jedním z čtyř druhů důchodů českého důchodového systému (vedle důchodu starobního, vdovského, vdoveckého a sirotčího).
V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod nyní rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.
Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti občana (pokles o 35 % až 49 % znamená invaliditu prvního stupně, o 50 % až o 69 % invaliditu druhého stupně a o 70 % a více pak invaliditu třetího stupně).
Pro nárok na invalidní důchod je třeba splnit stanovené podmínky. Jednou z nich je tzv. zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování zdravotního stavu.
Další nezbytnou podmínkou je potřebná doba pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Doba pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Délka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod je závislá na věku občana:
- u občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity; u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění;
- u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší; osoby do 20 let činí méně než 1 rok; u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok; u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky; u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky; u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky.
Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (z. č. 155/1995 Sb.).
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na OSSZ podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ.
Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník.
Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat online prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
- nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu,
- doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
- výuční list;
- vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
- výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
- potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná)
- doklady o době vojenské služby
- vojenská knížka,
- potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
- doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
- rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany OSSZ/PSSZ/MSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel.
- doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci
- žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad
pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“ nebo „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice“.
Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby OSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen OSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné.
Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle OSSZ.
Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař na OSSZ.
Vzhledem k tomu, že OSSZ během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace.
Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který OSSZ postupuje spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši.
OSSZ posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování.
Je důležité vědět, že posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a že nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou.
Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
Invalidní důchod má dvě části, a to výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody. Procentní výměra je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na stupni invalidity. K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv.
dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním. Výši základní výměry stanovuje zákon o důchodovém pojištění.
Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity:
- u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 0,5 % z výpočtového základu,
- u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně činí 0,75 % výpočtového základu,
- u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 % výpočtového základu.
Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě aj.
Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.
Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě, výplata důchodu zaniká.
ČSSZ vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách – buď bezhotovostním převodem na účet klienta (případně na účet manžela/manželky) u bankovních domů, nebo hotovostně prostřednictvím České pošty. Výplata v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient od 1. dubna 2020 částku 29 Kč (o tento poplatek je pak nižší vyplácená částka důchodu).
ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem za předpokladu, že příjemcem dávky důchodového pojištění je poživatel důchodu nebo jeho opatrovník a příjemce dávky s tímto způsobem výplaty souhlasí.
V písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ je uvedena informace o termínu, ve kterém bude důchod vyplácen. Výplatní termíny důchodů vyplácených ČSSZ jsou od 2. do 24. dne v měsíci, vždy v sudé dny, nebo 15.
den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení sociálních služeb. Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek, připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí.
O případných změnách výplatních termínů důchodů v důsledku státních svátků ČSSZ vždy v předstihu informuje.
Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.
Pokud OSSZ vyzve občana k doplňujícím vyšetřením jeho zdravotního stavu, např. u dalších odborných lékařů, musí je absolvovat. Kdyby požadovaná vyšetření odmítl podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o invalidní důchod přerušeno (anebo u příjemce invalidního důchodu může být zastavena výplata invalidního důchodu).
Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo prostřednictvím kterékoliv OSSZ. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá.
Občan může v rámci řízení o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit.
Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.
O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu.
Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění.
Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu.
Pokud občan nesouhlasí s výsledkem námitkového řízení, má možnost podat u příslušného soudu správní žalobu. Námitkové řízení je přitom nezbytné k tomu, aby se věcí mohl příslušný soud zabývat. Pro účely soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise MPSV.
Pokud občan žádá o invalidní důchod poprvé, invalidita se posuzuje při tzv. zjišťovací lékařské prohlídce. U občana s již přiznaným invalidním důchodem pak OSSZ posuzuje invaliditu (zda/jak se změnil zdravotní stav, pracovní schopnost, případně stupeň invalidity) při tzv. kontrolní lékařské prohlídce.
Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke zvýšení či naopak snížení stupně invalidity nebo být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě. Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) tak nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný.
V průběhu času či v důsledku léčby mohou v mnoha případech nastat změny.
Příjemci invalidních důchodů (všech tří stupňů) mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat. V možnostech výdělečné činnosti jsou omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem, to znamená, že výdělečnou činností automaticky nezanikne nárok na důchod ani na výplatu důchodu.
Pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není dobou pojištění, pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá.
Pokud příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost prostřednictvím OSSZ podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě náleží nadále invalidní důchod v původní výši.
Těm, kteří pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů invalidity) v době, kdy dosáhnou 65 let věku, výplata invalidního důchodu nezaniká, ale ČSSZ ho ze zákona automaticky změní na důchod starobní. Výše starobního důchodu zůstává stejná jako výše invalidního důchodu.
Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod, o který si občan musí požádat.
Odbornou pomoc a informace vztahující se ke konkrétní situaci občana poskytnou odborníci OSSZ v místě jeho bydliště, call centra na telefonním čísle 800 050 248 nebo klientského centra při pražském ústředí.
O dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků BIS a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.
Důchodový věk, druhy nároků, souběh výplaty starobního důchodu, zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod, starobní důchod před dosažením důchodového věku
Podmínky nároku, dopočtená doba, výše invalidního důchodu, plná invalidita, částečná invalidita, změny stupně invalidity
Podmínky nároku na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod a jeho výše
Potřebujete si ujasnit základní informace z oblasti důchodů?
Chcete si spočítat výši důchodu?
Zjistěte si všechny doby pojištění v minulosti.