Další vyplácení bonusu v nařízené karanténě či izolaci do června schválila sněmovna hlasy 87 z 96 přítomných poslanců. Nynější zákon se vztahuje na březen a duben. Prodloužení vyplácení příspěvku dostanou nyní k posouzení senátoři.
Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.
I díky němu vzrostl podle zdůvodnění počet karantén a izolací o desetinu. Prodloužení vyplácení příspěvku přijde stát až na 300 milionů korun.
„Jde o relativně levný nástroj pro kontrolu pandemie,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Příspěvek k nemocenské lidé dostávají prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše mají 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok se vztahuje také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučení jsou ale ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, pokud nešlo o pracovní cestu.
Senátoři schválili příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě Bonus zaměstnancům vyplácí zaměstnavatel. Náklady si odečítá ze sociálních odvodů. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Netýká se jen nařízených karantén souvisejících s covidem-19, ale i s ostatními infekčními nemocemi.
V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila.
O dovolené se bude dále jednat
Kritici delší dovolené znovu poukazovali na dopady na zaměstnavatele, kteří se nyní navíc potýkají s koronavirovou krizí. „Návrh zákona je v této době mimořádně nešťastný a mimořádně špatný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Poslanec ANO a podnikatel Jiří Bláha varoval, že zaměstnavatelé nové zaměstnance nabírat nebudou, bude více přesčasů a větší tlak na zvýšení výkonu.
„Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně,“ hájila prodloužení dovolené ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Její vyjádření vyvolalo řadu reakcí. Podnikatel Pavel Juříček (ANO) se ohradil proti tomu, že se o zaměstnavatelích mluví jako o novodobých otrokářích. Lidovec Vít Kaňkovský uvedl, že si připadá jako na sjezdu komsomolu v Moskvě před 35 lety, slova ministryně označil za nehorázná.
„Každé takové opatření je potřeba zasadit do doby, ve které žijeme. Nežijeme v bavlnkových časech, řítíme se do ekonomické krize,“ poznamenal Kaňkovský. Sociální demokrat Václav Votava (ČSSD) sice prodloužení dovolené podpořil, v současné době epidemie je ale podle něho nutné myslet na malé firmy a živnostníky.
Votavův stranický kolega Ondřej Veselý řekl, že firmy musí mít spokojené zaměstnance, jinak fungovat nebudou. „Délka dovolené čtyři týdny je naprostá ostuda,“ prohlásil. Občanský demokrat Vojtěch Munzar reagoval, že bez zaměstnavatelů nebudou zaměstnanci existovat a firmy musí být ekonomický zdravé.
Odklad novely kvůli pandemii je možný, říkají komunisté
Poslanec KSČM Stanislav Grospič za předkladatele uvedl, že komunisté vnímají dopady koronavirové krize. Proto nyní navrhují dvouletý odklad účinnosti změny zákoníku práce na leden 2023. Předkladatelé návrhu na prodloužení zákonné dovolené poukazují na to, že státní zaměstnanci už pět týdnů volna mají. Ostatní pracovníky podle nich nynější úprava poškozuje.
Už dříve padl návrh na zamítnutí předlohy. Sněmovna by v budoucnu měla hlasovat i o Bláhově požadavku, aby se novela vrátila k další debatě do druhého čtení.
Hospodářská komora ve středu na základě průzkumu mezi šesti stovkami zaměstnavatelů uvedla, že při delší dovolené by podniky přehodnotily mzdovou a sociální politiku, zrušily by poskytování dovolené navíc a zvážily by snížení počtu dnů zdravotního volna. Prodloužení dovolené by dopadlo podle komory zejména na menší firmy.
„Podle analýz Hospodářské komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. Přitom tyto výdaje budou už trvalé,“ upozornila.
Sněmovna schválila vyšetřovací komisi k úniku kyanidu do Bečvy
Sněmovna schválila zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě. Své zjištění má komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Pro zřízení komise, které vyvolaly opoziční strany v čele s KDU-ČSL, hlasovalo 52 z přítomných 90 poslanců, ti z ANO se převážně zdrželi.
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Rybáři z řeky vylovili až 40 tun ryb.
Poslanci navrhují i částečnou legalizaci konopí
Poslanci navrhli možnost zásilkového prodeje léků na předpis, částečnou legalizaci konopí a umožnění odborného dohledu nad injekčním užíváním drog. Úpravy by se mohly dostat do vládní novely, která se týká léčebného konopí. Předloha zamířila po středečním druhém sněmovním čtení do závěrečného schvalování. Bude se moci uskutečnit nejdříve v květnu.
Proti možnosti zásilkového prodeje léků na předpis se už dříve postavila Česká lékařská komora a ve středu i někteří poslanci, podle nichž může takový způsob výdeje léků představovat rizika.
Spoluautor úpravy, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), ji hájil. „Role lékárníka je akcentovaná,“ uvedl.
Návrh podle Vojtěcha navíc obsahuje pojistky proti tomu, aby službu nemohly provozovat účelově založené e-shopy.
Pirát Tomáš Vymazal chce, aby si dospělí lidé mohli při splnění určitých podmínek vypěstovat a zpracovat až tři rostliny konopí, a to výhradně pro vlastní potřebu. Obdobný širší návrh sněmovna koncem ledna zamítla už v úvodním kole. Vymazal stojí i za návrhem, který by umožnil vznik místností, v níž by si drogově závislí lidé mohli pod dohledem zdravotníků aplikovat návykovou látku, kterou získali na černém trhu.
Vojtěch také navrhl, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv mohl blokovat internetové stránky, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky.
Vládní předloha týkající se léčebného konopí má zavést licence pro dodavatele s cílem, aby bylo konopí levnější a dostupnější. Lékaři je navíc budou moci předepisovat i elektronicky.
Soukromé subjekty by podle předlohy mohly pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku.
Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje zvýšení konkurence a pokles ceny léčivých přípravků s obsahem konopí.
V současnosti stojí jeden gram léčivého konopí podle informací z lednového úvodního kola projednávání novely 170 korun až 250 korun.
Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS.
Šéf Pirátů Bartoš: Důležité návrhy se do zákona dostaly. Sněmovna ho schválením vypíná a zapíná
Dohodli jste se ve čtvrtek s vládou a odhlasovali nový pandemický zákon, což byla dlouho jedna z pirátských priorit.
Co ten zákon bude znamenat prakticky? Bude mít vláda stejné nástroje, jen podle jiného zákona, nebo některá z těch stávajících omezení už podle toho nového zákona ani teoreticky nepůjdou vyhlásit?Začal bych jenom tou vaší tezí.
Neřešíte přece buď jedno, nebo druhé. Kromě toho pandemického zákona samozřejmě řešíme s vládou i ta opatření, které mají ambici zvrátit dlouhodobě trvající rostoucí trend.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celý rozhovor s Ivanem Bartošem
To je pravda, ale pokud velkou část dne věnujete debatám o zákonu, tak potom možná nezbývá tolik času na opatření, ne?Máme 22 poslankyň a poslanců, ale pandemický zákon je důležitý.
Je to zákon a jsem rád, že v reakci hejtmanů se podařilo vládu ke stolu dostat. Ten zákon jsme mohli mít patřičně připravený už dávno.
Vláda předkládala jakýsi takový zákon předtím, ale ten sněmovna i veřejnost odmítla, tak jsem rád, že jsme se k tomu stolu dostali.
Dokonce i Jakub Michálek (poslanec, Piráti – pozn. red.), nehledě na poslední vývoj, vlastně už 20. ledna předal kompletní vlastní návrh pandemického zákona ministru (zdravotnictví za ANO) Janu Blatnému.
Pak jednal na ministerstvu s náměstky, s lidmi z legislativní rady vlády. Nakonec vláda předložila ten svůj, ale musím říct, že po dohodách – a byla to dlouhá jednání – se podařilo najít skutečně až vyjma nějaké strany (proti byla SPD a také část KSČM – pozn. red.) ve sněmovně shodu na tom. Věci, které jsme považovali za důležité, se do toho návrhu dostaly.
Jak se tedy mění pravomoci vlády? Půjdou podle nového zákona vyhlásit všechna současná opatření?Ano, je to výrazně jemnější nástroj. Vláda skutečně nemůže dělat plošná opatření typu „zavřeme tady všechny provozy“. Ty může dělat na základě hygienických opatření vyhlašovaný pod zdravotním zákonem.
Poslanci schválili pandemický zákon. Proti byla SPD a část komunistů
Číst článek
Je tam kontrola sněmovny, ta vlastně zákon vypíná a zapíná svým schválením, případně když se rozhodne buď vláda, že končí vlastně pandemická pohotovost. Taky se může rozhodnout jedna pětina poslanců, že svolá jednání, kde se zákon může vypnout.
Agentura ČTK nicméně ve čtvrtek psala, že ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu nebo také obchodní nebo výrobní provozovny.
Je to pravda?Je to forma opatření, není to to vypnout a zapnout. Řešili jsme to s legislativci, vyjadřovali se k tomu lidé z legislativní rady vlády. Zákon je prodiskutovaný. Skutečně neumožňuje velké zásahy, které v tuto chvíli může vláda dělat pod nouzovým stavem.
A je tam zásadní podmínka, že to musí být odůvodněné. Jestli si pamatujete, když městský soud v první vlně shodil věci pod zdravotním zákonem, tak dokonce říkal, že pokud to má takovýto dopad, tak musíte uvést důvod. Tedy data o tom, proč to děláte a jaký očekáváte efekt. Vláda to v nouzovém stavu nedělala. To bylo „ráno otevřete okýnka, odpoledne tam můžete prodávat kávu“.
Ale pokud k tomu tedy teď vláda dopíše odůvodnění, tedy třeba, že je to proto, aby lidé tolik necestovali, nebo proto, aby se nepotkávali a nenakazili, tak to podle toho nového zákona bude možné?V první vlně třeba Zdeněk Hřib (primátor hlavního město, Piráti) v Praze například vyhlásil povinnost nosit roušky v MHD.
A znovu říkám, toho zákona bych se v tomto neobával. Slyšel jsem kritiku zejména ze strany SPD, že se stává z ministerstva zdravotnictví nové – a to byl ten původní vládní návrh, kdy to skutečně znamená. Tady to tak není, je tam možnost soudního přezkumu a důležitá věc, o kterou jsme velmi bojovali, a to je otázka náhrad škody nebo kompenzací.
Kdyby skončil nouzový stav a jeli jsme podle zdravotního zákona, tak jsou ty kompenzace nulové a nejsou vymahatelné. Chtěli jsme krizový zákon nebo jeho principy přenést do toho zákona a to se úplně nepovedlo. Ale už máme i precedentní judikáty, které říkají, co může člověk uplatnit v danou chvíli.
Pan ministr Hamáček to vypráví restriktivně, když říká: Tím je myšleno pouze „půjčíme si auto, když řešíme pandemii, to se zničí, my vám ho zaplatíme“. Tak to není. Nejsou k tomu judikáty. To se bude muset potom, když ti lidé budou podávat třeba nějaké žádosti.
A ministryně (financí za ANO Alena) Schillerová slíbila, že připraví elektronický formulář a bude to jednoduše zprocesované, na to všechno jsme pamatovali.
Velmi oceňuji, že se na kompromisním návrhu pandemického zákona Poslanecká sněmovna dnes dohodla a že jsme dokázali táhnout za jeden provaz. Hejtmani i vláda teď mají poslední necelé dva týdny na přípravu pokud možno co nejhladšího přesunu z režimu nouzového stavu.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) February 18, 2021
Je pro normálního člověka vlastně podstatné, podle kterého zákona se to omezení vyhlašuje? Je při pohledu do aktuálních statistik a na kapacity na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích opravdu v tomto týdnu pandemický plán to úplně nejzásadnější?Přece musíte řešit všechny aspekty.
Třeba zákaz vycházení po deváté hodině podle pandemického zákona prostě nevyhlásíte. Co jsem chtěl říci, samozřejmě to je jenom rámec. Vláda dlouhou dobu vládne v nouzovém stavu, to jí dává možnosti nepřezkoumatelně vyhlašovat opatření. Teď musíte až k Ústavnímu soudu, zde se to řeší na Nejvyšším správním soudu.
Věci jsou výrazně jednodušší, je to dynamičtější. Myslím si, že to je správně.
A vy jste přesvědčen, že v tomtm týdnu je to to nejzásadnější?Ne, nám rostou čísla. My jsme vládě předali společné požadavky nebo návrhy, které jsme konzultovali s hejtmany za tyto strany. A na to by měla být schůzka v úterý. Ale nyní již demokratické opozice – to znamená TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Pirátů a STAN – měla nějaké požadavky.
Pandemický zákon byl ve všech požadavcích, ať to vláda probere. A jsem rád, že si premiér sedl ke stolu a stalo se to dnes. Doufám, že Senát to schválí. Ale pak jsou tam fakt důležité věci. A co se dlouhodobě nedaří? Nám se nedaří zvrátit ten trend buďto trvalých, nebo rostoucích čísel.
Pardon, říkáte, že o konkrétních věcech budete mluvit v úterý. Mířím k tomu, jestli kdybyste před týdnem souhlasili s prodloužením nouzového stavu a odložili nový zákon, tak jestli třeba už teď jste nemohli být…Tak by se nic nestalo.
Ta stagnace… Pan premiér hovoří o tom, že ta opatření nefungují. Ona fungují, ale nevedou k cíli.
K cíli by vedla proočkovanost, ale bohužel – a to teď vidíme s kauzou AstraZeneca a nedodaných vakcín v České republice kvůli logistice – se tu situaci nedaří zvrátit.
A proto přicházíme – a dokonce o tom psal i pan ministr (školství za ANO Robert) Plaga už teď – máme dvě největší centra komunitního šíření, to nám dělá ta čísla.
Politici se shodli na pandemickém zákonu. Až začne platit, má podle opozice skončit nouzový stav
Číst článek
Je to rodina. Chraň bůh, že by se někdo snažil zasahovat do rodin. Ale jsou to firmy a velké provozy. Jsou firmy, které třeba testují v tuto chvíli své zaměstnance, ale většina ne. Je to druhé největší ohnisko komunitního přenosu, a když chceme – a měl by to být společný cíl – aby se něco změnilo, tak musíme řešit ten problém tam, kde je.
To je ta otázka na podporu antigenního nebo ideálně PCR testování ve firmách, protože prostě nechcete mít nemocné zaměstnance, kteří přijdou domů, přinesou ten vir, ten se přenese na další lidi a šíří se to. A chcete taky, aby se dbalo na dodržování ochranných pomůcek.
Naši poslanci třeba ve sněmovně chodí na antigenní testy zde ve sněmovně třeba co tři dny, když je otevřeno. Byl jsem v tomto týdnu dvakrát, jednou mimo sněmovnu.
To je přece (dobrá) investice u každého podnikatele, který chce mít zdravé prostředí a dbá na své zaměstnance. Antigenní test stojí asi 140 korun.
Zaměstnanec za celý den vydělá pravděpodobně tisíce, když u vás pracuje. To je zásadní.
A druhá věc – a tam si myslím, že se nám podaří najít shodu, protože už jsme se o tom bavili s ministryní Schillerovou – takzvaná izolačka, která tedy nebyla na poměr mzdy, což mě velmi mrzí, protože funguje pouze pro příjmy pod řekněme průměr příjmů v České republice.
Protože, doplníme, ten strop by měl být 370 korun na den.Strop je 370 korun na den. Samozřejmě když máte vyšší příjem, tak v danou chvíli máte i vyšší nastavené náklady, třeba máte nájem nebo leasing. My jsme chtěli jít na procenta.
Nakonec se tedy ministryně (práce a sociálních věcí z ČSSD Jana) Maláčová rozhodla pro těch 375 Kč na den. A opět zapomněli na lidi, kteří pracují s IČO, kterých je v České republice asi milion, oproti třeba Rakousku.
A dostanu se k tomu, proč je to důležité. A i těmto lidem – a já věřím, že to projednáme v tomto týdnu nebo v následujícím – by měla být přiznaná, pokud si platí zdravotní pojištění, aspoň nějaká kompenzace. A ten důvod je jednoduchý. V České republice na jednoho pozitivně testovaného je průměr nahlášených kontaktů 0,8. To by ten člověk měl doma 0,8 manželky, má doma jednu manželku.
Navíc by se s nikým nepotkal. Věříte, že pokud se zvýší plat, který dostává člověk v karanténě nebo náhrada platu, tak je to dostatečné řešení?Je to tak. V tuto chvíli lidé jsou solidární, protože nechtějí zruinovat třeba svého souseda, se kterým se dvacet minut baví na chodbě, takže nenahlašují kontakty. Hygiena po tom moc nepátrá.
Na druhou stranu jsem se díval na váš návrh pěti opatření, která chcete prosadit. A tam chcete, aby člověk, který jde do karantény, dostal 80 procent platu, ale jenom jednou za tři měsíce.
Je to dostatečné? Protože pokud má člověk smůlu, tak se přece do karantény může dostat za ty tři měsíce i opakovaně.Navrhovali jsme věc, která se dá spočítat. Máme i nějaký průměrný počet nakažení v těch cyklech.
Samozřejmě když jste prodělal covid bezpříznakový, tak minimálně proti těm známým mutacím… Otázkou je, zda ta jihoafrická mutace vlastně respektuje tuto získanou imunitu.
Máte tedy nějaký cyklus trvající imunity a protilátek, nemůžete se znovu nakazit. Faktem je, že i v první vlně třeba Jakub Michálek, když už jsem o něm dneska mluvil, tak se díky tomu rizikovému kontaktu do karantény dostal během dvou měsíců třikrát, pokud se nepletu. A skutečně to je důležité, protože třeba v Plzeňském kraji je to 0,2 kontaktu. Průměrný člověk…
A ten návrh je tedy dostatečný?To jsou nějaké naše priority za pět dvanáct. Dali jsme je panu premiéru (a předsedovi hnutí ANO) Andreji Babišovi ještě dávno předtím, to už je asi 14 dní. Ostatně jsem se kvůli tomu s nimi setkal a ptal se, kde jsou zásadní změny, které by to mohly ovlivnit.
Potom se o těch jednotlivých – myslím, že těch bodů je 16 – budeme s vládou bavit příští týden. Ale zásadní věc je to testování ve firmách, dodržování nošení těch hygienických pomůcek v nebezpečném provozu.
Když jste někde na hale, kde jste od sebe vzdáleni spoustu metrů, tak to samozřejmě není potřeba, ale kde se setkáváte ve společných prostorech, to je podle mě zcela zásadní.
Na to bychom se měli zaměřit, protože ten byznys musí být zodpovědný.
Mzda v karanténě?
K některým z těch 16 bodů se ještě dostaneme, ale chtěl bych se vrátit k nadhledu na tu současnou situaci.
Po úterní schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem jste řekl, že jste se s ním snad shodli, že je potřeba do současné situace vnést nějaký prvek, který zvrátí rostoucí trend přírůstků nově nakažených.
Co konkrétně tímhle tím impulzem může být? Těch 16 bodů, nebo je to jedna konkrétní věc?Bavil jsem se s panem prezidentem o jednotlivých opatřeních, kde on vidí problémy. Shodli jsme se na tom, že problém je pomalá vakcinace v České republice, která prostě nejde akcelerovat.
Pak jsme se samozřejmě bavili o typech vakcín a certifikacích Státních zdravotního ústavu pro kontrolu léčiv nebo certifikacích Evropskou agenturou pro léčiva. A dokonce od pana prezidenta, dovolím si ho citovat, zaznělo: „Když ty lidi nestihneme proočkovat, tak ať aspoň tedy jsou v důstojné ekonomické situaci doma.“
Ptal jsem se ho konkrétně a on odpověděl, že paní ministryni financí se to samozřejmě nebude líbit, ale zdraví a ekonomika jsou úzce provázány. Vlastně je nelze oddělit.
Je skutečně lepší mít lidi doma a v danou chvíli jim hradit těch deset dní té covidové karantény, kterou mají, než se prostě dívat na krachující síly v nemocnicích, ale i třeba na ekonomické krachy, které to také přináší.
Když jste zodpovědný a rozhodnete se zůstat, tedy nahlásíte kontakt, jdete do té karantény a v danou chvíli prostě třikrát za rok máte 60 procent v tom prvním období.
Tohle jsou jasné, konkrétní věci, ale celkově, když se podíváme i na to, kolik lidí ta stávající opatření nedodržuje, kdo a co by se mohlo udělat, aby se ta situace zásadně změnila?Myslím si, že ono to zní jako klišé, že vláda obtýden má nějakou kauzu nebo nějaký výrok třeba pana Babiše, když se nehlídá, který podrývá vlastně důvěru lidí ne v tu vládu jako celek, i když podle posledního průzkumu, který byl v České televizi, té vládě prostě nevěří naprostá většina lidí, ale podrývá důvěru v opatření.
A myslí si, že zásadní je, že si musíte dát cíle, které jsou dosažitelné. Můžete vidět fotky z nemocnic, můžeme se dívat na ukazatele lidí, kteří v důsledku covidu zemřeli, ale pokud to není někdo, kdo je vám blízký, tak lidé se tváří, že se jich to netýká.
Myslím si, že třeba jedna věc, která – a rodičů je mezi námi spousta, i já mám čtrnáctiletou nevlastní dceru doma – tak ten cíl je skutečně tak. Zvolili jsme, že ochráníme spíš byznys a zavřeme školy, což v nějakém režimu dává smysl, ale dlouhodobě to není možné.
Tak, když teď máme nějaký plán a představil ho pan ministr Plaga, kde si děti dokonce – Praha už jede pilotní projekt – doma s rodiči vykloktají a esemeskou nebo přes internet pošlou výsledek a můžou do školy. Pojďme si říct, že tím naším společným cílem, celé České republiky, je postupný návrat dětí do škol za těchto bezpečných podmínek, a to je přece hmatatelný důvod. Netvrdím, že se to musí stát…
Cíl: vrátit děti do škol
Myslíte si, že když si všichni řekneme, že cílem je, aby se děti vrátily do školy, tak najednou lidé začnou nosit roušky, začnou poctivěji dodržovat vzdálenosti a tak dále?Ale tyto cíle musí zaznívat.
Víte, jsem dneska pozván (do vysílání Českého rozhlasu, pozn. red.
) a nějak se nebojím, ale pan premiér si každý den může udělat tiskovou konferenci, že mu neletí letadlo a k těm lidem mluvit, a prostě dobrý lídr stanovuje cíle, aby lidé viděli to světlo…
Plaga: Pokud se vrátí žáci do škol, nemůžeme otevřít obchody. Uvolnění musíme vyvážit testováním
Číst článek
Pandemie s námi bude dlouho. Jeden vzdálený cíl je proočkovaná společnost, kdy ten vir ustoupí. Jeden cíl je: přijde jaro a virus sám od sebe odejde. To není moc dobrý výhled.
Ale zrovna to vrácení do škol je skutečně cíl, kterého všichni společně můžeme dosáhnout, a pak si můžeme říct něco jako: fajn, máme třetí třídy. A furt ještě ten maturitní ročník nebo ty deváťáky…
Spíš bych tam dal ty mladší děti, protože je musíte jinak doma hlídat, což je další důvod, proč třeba nemocnice nemají dostatek personálu, protože lékařky či zdravotní sestry častěji než muži jsou doma s dětmi.
To je podle mě jasný cíl, který je uchopitelný, každý mu rozumí, není to R takové nebo makové. Pojďme se na něj zaměřit. Je pozitivní, nemá nic jako „tady dostaneš 300 000 pokutu“.
Mimo jiné se nám podařilo upravit proporcionalitu těch trestů, které už teď jsou v krizovém zákoně.
To znamená, když to přeložím, že ty pokuty budou nižší, než byly v původním návrhu?Nejsou jiné, než byly původním návrhu, ale ty pokuty byly – já jsem rád, že vyslechli ten názor Jakuba Michálka, šlo to pak v tom pozměňovacím znění návrhu. To není, že se zavádí nějaké nové, existovaly, ale když se bavíme o pozitivní motivaci, tak to nesmí být snůška nějakých slov. Musí to být velmi konkrétní, na co si každý sáhne.
A věřte mi, že i starší lidi, ale i rodiče rozhodně poznají rozdíl mezi tím „mám doma dítě na distanční výuce půl roku“ a „moje dítě na dva dny v týdnu v nějakých cyklech chodí do školy, protože ta situace je lepší“. A to je podle mě hmatatelný cíl, za který bych já osobně, protože mám doma taky tu svoji nevlastní dceru, byl strašně rád, a to je víc než „věřím vládě/nevěřím vládě“, ne?
Uvažujete jako šéfové opozičních stran, že byste třeba nějak aktivně vyzývali své příznivce, své voliče, aby víc dodržovali ta opatření?Ono to vypadá, jako že to neděláme, tak my celou dobu…
Díval jsem se na web Pirátů, šel jsem tři týdny zpátky a viděl jsem tam kritiku, viděl jsem tam jiná témata, ale jasnou výzvu „dodržujte opatření“ jsem tam neviděl.
Poslanci schválili nová očkování zdarma, bude to stát téměř miliardu
Zdravotnickým výborem před několika dny prošly po prvním čtení zákona o veřejném zdravotním pojištění dvě změny, díky nimž by měly zdravotní pojišťovny nově platit pro další věkové skupiny vakcíny proti klíšťové encefalitidě a meningokokovému onemocnění. Změna se týká i očkování proti papilomaviru.
Spoluautorkou pozměňovacích návrhů je také šéfka sněmovního výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (za hnutí ANO). Návrh byl zdůvodněn tak, že Česko výrazně zaostává v očkování právě proti těmto vážným onemocněním.
Podle Adámkové je problém, že v Česku klesá proočkovanost – třeba právě u vakcín proti papilomaviru. „Vůbec nedosahujeme doporučených hodnot podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské komise,“ řekla Adámková, která je zároveň přednostkou pracoviště preventivní kardiologie v pražské nemocnici IKEM.
Podobně mluví také vládní poslanec Jiří Běhounek (ČSSD), který se také na přípravě tohoto návrhu spolupodílel. „Bohužel data nehovoří ve smyslu zlepšování stavu proočkovanosti, ale naopak o poklesu,“ uvedl Běhounek.
Materiál předložený poslancům výboru to v případě papilomaviru, který může způsobit třeba karcinom děložního hrdla, dokládá na konkrétních číslech. U 13letých dívek je v Česku, které je čtvrté nejhorší v Evropě, proočkovanost okolo šedesáti procent. Za posledních šest let klesla o 15 procent.
Podle WHO a Evropské komise by přitom měla být proočkovanost do roku 2030 alespoň 90 procent.
„Možná tomu rodiče nevěnují pozornost nebo si neuvědomují, jaká to je pro jejich děti příležitost do budoucna,“ podotkla Adámková. Očekává se, že když vakcínu budou hradit zdravotní pojišťovny, tak se proočkovanost zvýší.
Změna přitom počítá s novým systémem, jak se bude schvalovat, které vakcíny se budou z veřejného zdravotního pojištění hradit. Tato úloha má nově připadnout ministerstvu zdravotnictví. Doteď to měl u těchto vakcín na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Podle poslance Petra Třešňáka (Piráti) však není tento systém transparentní. „Chybí ošetření dopadu do veřejného zdravotního pojištění, pokud by například ministerstvo schválilo úhrady několikanásobně dražších vakcín,“ uvedl Třešňák.
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP už si spočítala, na kolik by nový systém vyšel. Tedy že by jako v současné době pojišťovny nehradily již nejlevnější očkování proti papilomaviru, a když chtěl pacient dražší vakcínu, musel si část ceny doplatit.
V této souvislosti by podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Milana Řepky došlo k extrémnímu nárůstu nákladů na očkování. Ročně by šlo v celém systému, jak odhaduje VZP, o nárůst ve výši zhruba 530 milionů korun.
„Důvodem jsou vysoké ceny očkovací látky Gardasil. Na základě kvalifikovaného odhadu je tak možné očekávat 2 až 2,5násobný nárůst nákladů na očkování v případě stejné populace pacientů oproti stávajícímu stavu,“ uvedl Řepka. Cena jedné této vakcíny Gardasil se podle něj pohybuje mezi třemi a čtyřmi tisíci korunami.
Další změna, která prošla výborem, počítá s tím, že by pojišťovny platily očkování proti meningokoku dětem mezi čtrnáctým a patnáctým rokem. A vakcínu proti klíšťové encefalitidě lidem nad 50 let. Tyto změny mají přijít tuzemské zdravotnictví nejméně na 420 milionů korun ročně.
Věra Adámková uvedla, že zmíněné návrhy s dalšími poslanci připravili po doporučení České vakcinologické společnosti, jejíž předsedou je Roman Chlíbek a dalším členem jejího vedení je mimo jiné exministr zdravotnictví Roman Prymula.
Šéfka výboru pro zdravotnictví přiznala, že právě s Chlíbkem tyto návrhy řešila osobně.
„Ano, bylo to doporučení naší odborné společnosti, dobré jsou v tom, že povedou k modernizaci očkovacího kalendáře a přiblížení moderním kalendářům ostatních vyspělých zemí,“ uvedl Chlíbek.
Ve výboru pro zdravotnictví podpořilo změnu v očkování proti meningokoku a klíšťové encefalitidě devět z patnácti poslanců. Pro změnu u vakcíny proti papilomaviru bylo deset ze čtrnácti členů výboru.
Jedním z těch, kteří pro ně ruku nezvedli, byl bývalý ministr zdravotnictví a současný poslanec za ANO Adam Vojtěch. „Pro dané návrhy jsem nehlasoval,“ uvedl Vojtěch. Na další dotaz, jaké k tomu měl důvody, však už neodpověděl.
Naopak podporu našel návrh u některých poslanců opozice.
„Je obecně dobře, aby pojišťovna, pokud na to má, hradila očkování těm, kteří mají zájem se očkovat,“ uvedl poslanec TOP 09 Vlastimil Válek.
„Všechna tato očkování jsou důležitá, a pokud budou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, lze očekávat, že je lidé více využijí,“ podotkl lidovecký poslanec Vít Kaňkovský.
Poslanci schválili novelu zákona o léčivech, která odkládá sankce za listinné recepty
Vytvořeno: 26. 1. 2018 Poslední aktualizace: 26. 1. 2018
Na svém dnešním jednání Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh novely zákona, kterou se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech.
Novela, která má primárně za cíl zajistit transpozici evropské směrnice o standardech a specifikacích systému jakosti pro transfuzní zařízení, obsahuje rovněž ustanovení o odkladu sankcí lékařům za předepisování léků bez použití elektronické preskripce, kterou jim od letošního roku zákon ukládá jako povinnou.
„Roční odložení sankcí je fér vůči lékařům a vytváří prostor pro vylepšování systému. V tuto chvíli není přihlášeno ještě několik tisíc lékařů, kteří čekají na ověření u České lékařské komory.
Rok je proto dostatečně dlouhý čas na to, aby se všichni lékaři zapojili, seznámili se s eReceptem v praxi a aby Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL připravily lékový záznam, který přinese vyšší bezpečnost pacientům,“ uvedl po schválení návrhu novely zákona ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podle dnes schváleného návrhu ministra Adama Vojtěcha by v případě již zahájeného přestupkového řízení s některým lékařem bylo takové řízení ze zákona zastaveno. Bez přijetí této změny by byli lékaři za nedodržení povinnosti předepisovat léčivé přípravky elektronicky vystaveni pokutě až do výše 2 milionů korun.
Pozměňovací návrh poslance Patrika Nachera týkající se regulace reklamy na vybrané typy produktů a návrh poslance Jaroslava Dvořáka posouvající eRecept do nepovinného režimu Poslanecká sněmovna zamítla.
Návrh novely zákona musí ještě posoudit Senát a následně podepsat prezident republiky.
V případě hladkého průběhu legislativního procesu by novela zákona mohla nabýt účinnosti přibližně v polovině března tohoto roku.
„Zavedení eReceptu je jednoznačně správná cesta. Navzdory rozvoji digitalizace v řadě jiných odvětví, systémové řešení v oblasti zdravotnictví stále chybí a Česká republika v elektronizaci zaostává za ostatními vyspělými státy. A právě elektronický recept je první důležitý krok k elektronizaci českého zdravotnictví,“ dodal ministr Vojtěch.
Elektronický recept by měl do příštího roku také nabídnout lékový záznam. Legislativní práce byly již zahájeny a lékový záznam by měl být součástí eReceptu od roku 2019.
S cílem lékaře a lékárníky maximálně informovat a pomoci jim se zaváděním eReceptu do praxe spustí v únoru Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv v jednotlivých regionech praktické semináře.
Pravidla a podmínky používání eReceptu, systém žádání o vstup do systému elektronické preskripce i odpovědi na nejčastěji kladení otázky z pozice lékaře, lékárníka, pacienta i zdravotní pojišťovny jsou uvedeny na oficiálních stránkách elektronické preskripce: www.epreskripce.cz.
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!