Příznaky alzheimerovy choroby – Vše o zdraví

Nevyléčitelná Alzheimerova choroba se v České republice týká zhruba 160 tisíc mužů a žen.

Předpokládáme ale, že nemocných může být mnohem více, jen se ještě nedostali do statistik, protože jejich nemoc ještě nikdo nerozpoznal. Riziko nástupu Alzheimerovy choroby můžeme minimalizovat primární prevencí.

Pomůže zdravá strava a pravidelný pohyb. Začít je dobré v co nejmladším věku. Jakmile se ale začnou hlásit první příznaky, je na prevenci pozdě.

Do roku 2050 očekávají vědci v Česku přibližně 280 000 lidí, které Alzheimerova choroba zasáhne. Až polovinu možných budoucích pacientů by přitom podle vědců mohla ochránit důsledná primární prevence.

Celosvětově je nemocných už nyní více než44 miliónů, v roce 2030 se tento počet pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů a v roce 2050 až na 135 miliónů. Jde o degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce.

Statistiky nemocných nikdy nebudou přesné, protože mnozí lidé nejsou včas diagnostikováni a jejich choroba bývá dlouho zaměňována například za náladovost, nešikovnost či jiné projevy stáří.

21. září je každoročně Mezinárodním dnem Alzheimerovy choroby. Nemoc zásadním způsobem zasahuje do kvality života nejen pacienta, ale také pečujících osob z okruhu rodiny. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky.

„Ačkoli mnozí spojují Alzheimerovu demenci jen s vysokým věkem, pravdou je, že postihuje stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátém roku věku. U žen se demence vyskytuje zhruba 2x častěji než u mužů.

Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl.

Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ popisuje zkušenosti z praxe vedoucí Centra podpory veřejného zdraví MUDr. Marie Nejedlá.

Riziko onemocnění lze minimalizovat  vyváženou stravou, dostatkem pohybu a činnostmi, při kterých musíme přemýšlet.

Podle výzkumů fyzická, psychická a sociální aktivita, přiměřená kontrola stresu a prospěšná strava zpomalí, nebo dokonce odvrátí rozvoj příznaků této zákeřné nemoci.

Fyzická aktivita má velmi příznivý vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru. Za optimální je považováno denně alespoň 30 minut rychlé chůze nebo jízdy na kole.

Velký význam mají intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, studium cizích jazyků nebo hra na hudební nástroj do co nejvyššího věku. Studie prokázala, že mentální vytížení je zvláště vhodné v období mezi 30. – 50. rokem života. Vysvětluje se to využitím takzvané „mozkové rezervy“, která je vytvořena vznikem nových spojení mezi neurony.

K rizikovým faktorům pro vznik demence patří kromě nedostatku pohybu i obezita a vysoký krevní tlak.

Doporučujeme zařadit každý den do jídelníčku dostatek vlákniny, hrstičku ořechů pro vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin, 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně pro obsah antioxidantů a vlákniny, citrusové plody, avokádo, ovesné vločky a vhodná je i kostička hořké čokolády.

Je dobré méně solit, jíst méně uzenin a potravin či nápojů s vysokým obsahem cukru. Naopak žádoucí je jíst 2x týdně tučné ryby jako je například makrela, tuňák a sleď, a to kvůli rybímu tuku, který obsahuje omega 3 a 6 mastné kyseliny.

„Pro představu, doporučené množství soli je 5 gramů na den, což je zhruba jedna čajová lžička, ale včetně soli přidané v potravinách.

Obsah cukru v jedné kostce jsou 4 gramy, přičemž doporučené denní množství přidaných cukrů odpovídá asi 24 gramům, tedy 6 kostkám cukru. Zříci bychom se měli i tabákových výrobků a přemíry alkoholu.

Překračování maximální doporučené denní dávky 16 gramů alkoholu, což obsáhne třeba 1 pivo nebo sklenka vína, riziko demence výrazně zvyšuje,“ popisuje konkrétní příklady MUDr. Marie Nejedlá.

Důležitým faktorem pro prevenci je také dostatek spánku. Optimální doba je 9 hodin, minimum je 6. Delší doba spánku je naopak spojena se stoupajícím rizikem demence.

Alzheimerova choroba je onemocnění, které je také spojeno s velkými náklady na péči. U člověka s demencí hovoříme o 30 000 – 50 000 korunách měsíčně. Náš stát na náklady spojené s touto nemocí ročně vydá okolo 40 miliard korun. Primární prevence se tedy jednoznačně vyplatí nejen kvůli ochraně zdraví, ale také ekonomicky.

„Protože až 80% chronických neinfekčních chorob je preventabilních zdravým životním stylem, teoreticky by bylo možné snížit náklady na péči o nemocné Alzheimerem až o 32 miliard korun ročně.

Pokud se budeme držet při zemi a předpokládat, že primární prevencí se s níží výskyt onemocnění o 10%, znamenalo by to úsporu 4 miliard ze státního rozpočtu.

Za tuto částku by se daly postavit třeba stovky kilometrů cyklostezek, využitelných právě na pohybovou aktivitu, která by dále snižovala výskyt nejen Alzheimerovy choroby,“ uzavírá MUDr. Marie Nejedlá.

Edukativní materiály volně ke stažení a distribuci

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plny_tisk/alzheimer_tisk.pdf

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/Nove/alzheimerz_A2_160822.pdf

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/letaky_pdf/alzheimer/karticky.pdf

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/letaky_pdf/alzheimer/presmycky.pdf

Alzheimerova choroba: onemocnět může i čtyřicátník

19.9.2018 | #Pojištěnci

V ČR žije asi 150 tisíc lidí s nevyléčitelnou Alzheimerovou chorobou a jejich počet neustále roste.

Přestože nemocí trpí především starší osoby nad 70 let, výjimkou dnes nejsou ani výrazně mladší pacienti.

„I když jejich počet ve srovnání se staršími ročníky je mizivý. Loni jsme evidovali 33 nemocných ve věku 35 až 50 let, avšak přes 3 300 nemocných ve věku od sedmdesáti let. Nemoc postihuje častěji ženy než muže. Z celkového počtu 3 933 nemocných s Alzheimerovou chorobou je přes 2 500 žen,“ konstatuje tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.

Přestože jde o zatím nevyléčitelnou nemoc, existuje celá řada léků, které dokáží její příznaky brzdit, a tím příznivě ovlivnit kvalitu pacientova života.

ZP MV ČR za péči o své klienty s Alzheimerem loni zaplatila celkem 172,4 mil. korun. V meziročním srovnání jde o nárůst ve výši 16,5 %. „Náklady se loni zvýšily celkem o 24,4 mil.

Kč, léčba jednoho pacienta ZP MV ČR stála za rok v průměru téměř 44 000 Kč,“ doplňuje Kadečková.

Hlavní znak: porucha paměti, dezorientace

Hlavním projevem Alzheimerovy choroby je porucha paměti.

Člověk zapomíná známé věci, je dezorientovaný v prostoru i čase, ztrácí zájem o své koníčky a práci, zhoršuje se jeho vyjadřování, objevit se mohou také halucinace.

Jde o progresivní onemocnění – příznaky se v průběhu času zhoršují. V prvním stádiu nemoci se člověk o sebe zvládne postarat více méně sám, v nejtěžší fázi je zcela odkázaný na pomoc druhých.

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku, při němž dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Jde o nejčastější formu demence, tvoří více než polovinu všech jejích typů.

Celosvětový počet nemocných Alzheimerem se odhaduje na 20 miliónů.

Obecně demencí trpí ve světě více než 44 miliónů lidí, v roce 2030 se jejich množství pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů a podle odhadů do roku 2050 dosáhne počet nemocných až 135miliónové hranice.

Prevencí je trénování paměti

Jedním z preventivních opatření, které může zpomalit proces vzniku demence nebo zpomalit její zhoršování, je trénování paměti. Oblíbené křížovky, sudoku či osmisměrky mají sice význam, ale zásadnějším způsobem pomáhá učení se zpaměti (básničky, slovíčka). Vhodné je trénovat si i plány cesty – představit si jak pojedu, či půjdu, kde zaparkuji.

Zajímavé:  Kinetóza u dětí – co dělat? – vše o zdraví

  • Příklady trénování paměti
  • vyplňování bludišť
  • překreslování obrazců
  • jednoduchá motorická cvičení
  • srovnávání obrazců
  • hledání párových obrazců 
  • sčítání, odečítání, násobení 
  • doplnění znamének 
  • doplňování chybějících částí obrázků
  • skládaní geometrických vzorů 
  • doplňování chybějících čísel z řady 
  • trénink paměti – zapamatování čísel a jejích srovnání, básničky, slovíčka
  • tvorba synonym, antonym faktické kvízy doplňování přísloví, pranostik
  • spojování výrazů do významových dvojic

Jak rozpoznat počínající Alzheimerovu chorobu: První příznaky jsou nenápadné

31. srpen 2020 četba na 11 minut

Lidský věk se ve vyspělých zemích během uplynulých desetiletí prodloužil. Zároveň však hrozivě narůstá počet onemocnění, která vedou ke ztrátě paměti, orientace, řeči či úsudku. O Alzheimerově chorobě se hovoří jako o epidemii 21. století.

Začalo to nenápadně. Občas zapomenuté jméno nového kolegy nebo název právě čtené knihy. K výpadkům krátkodobé paměti se postupně přidávaly chvilková ztráta orientace a obtíže s mluvením.

„Stála jsem před univerzitou, na které učím desítky let, a najednou jsem nevěděla, kde jsem,“ říká Alice Howlandová, padesátiletá profesorka lingvistiky, hrdinka amerického filmu Still Alice (v Česku se promítal s názvem Pořád jsem to já).

Když se začalo zhoršovat její chápání a schopnost vyjadřování, byla přesvědčená, že za výpadky může nádor na mozku. Diagnóza – raná forma Alzheimerovy choroby – byla pro Alici, jejího muže i tři dospělé děti naprostým šokem.

Museli přijmout skutečnost, že Alzheimerova nemoc není vyléčitelná a progresi dokážou lékaři jen zbrzdit.

 Průběh obávané nemoci, která aktivní ženu postupně změní v bezmocnou bytost, jež stěží poznává své blízké a je zcela závislá na pomoci okolí, líčí snímek s téměř dokumentární věcností.

Vysoké náklady na sociální péči

V podobné situaci jako filmová profesorka lingvistiky Alice je v současné době na celém světě podle aktuálních údajů Alzheimer's Disease International (ADI) 46,8 milionu lidí.

 Tento počet se každých příštích 20 let téměř zdvojnásobí a dosáhne 74,7 milionu v roce 2030.

 V roce 2050 bude na světě 131,5 milionu nemocných a bezmocných lidí, pravděpodobně zcela odkázaných na pomoc blízkých nebo zdravotníků.

Letos ADI očekává více než 9,9 milionu nových případů demence, jejíž nejčastější příčinou bývá právě Alzheimerova choroba. Každé 3,2 sekundy se na světě objeví nový případ. Vyspělé státy považují nemoc za vážný a nákladný problém. Právem.

Například podle britské studie, kterou cituje nedávno zveřejněná zpráva Alzheimer's Disease International, náklady na zdravotní a sociální péči o lidi s demencí se téměř rovnají součtu nákladů na rakovinu, srdeční onemocnění a cévní mozkové příhody. Celosvětové náklady na péči o nemocné s demencí se pro letošní rok odhadují na 818 miliard dolarů.

Přímé náklady na zdravotní péči přitom představují zhruba 20 procent, zatímco přímé náklady na sociální péči činí 40 procent, stejně jako náklady na neformální péči.

Něco jsem ztratila

Odumírání buněk, které má za následek úpadek myšlení, paměti či úsudku, mají na svědomí bílkovinové usazeniny, které poškozují nervové buňky. Jako viníky demence je označil německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907, když provedl pitvu mozku pětapadesátileté Auguste Deterové. „Nějak jsem se ztratila,“ říkávala prý pacientka ve svých světlejších chvilkách.

Co je spouštěčem procesu, který způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty, není však jasné ani dnes. Jisté je, že výskyt roste s věkem, a jak se lidský věk prodlužuje, přibývá nemocných. „V šedesáti pěti letech demence postihuje dvě až tři procenta populace.

Každých dalších pět let věku se počet zdvojnásobuje. Čtyřicet procent lidí, kteří dosáhli devadesátky, trpí nějakou formou kognitivní poruchy. Ženy bývají postiženy častěji než muži,“ konstatuje docent Robert Rusina, který pracuje na neurologické klinice 1.

 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a na neurologickém oddělení Thomayerovy nemocnice.

Zhruba u pěti až deseti procent pacientů se však nemoc ohlásí mnohem dřív, mezi třicítkou až padesátkou. Roli hraje i genetická zátěž. Pravděpodobnost výskytu v rodinách, kde někdo z blízkých už chorobou onemocněl, je vyšší. Odborné prameny uvádějí, že asi pět procent Alzheimerovy nemoci je způsobeno změnou v genetické informaci.

Z neuropatologických nálezů už lékaři vědí, jak nemoc probíhá. „V mozku pacientů postižených Alzheimerovou chorobou dochází ke zvýšené tvorbě bílkoviny beta-amyloid, která se ve větších shlucích, podobným věnečkům, ukládá do mozkové tkáně. V jejich okolí pak dochází i k zánětlivým změnám,“ vysvětluje docent Rusina.

Následně se uvnitř neuronů začne ukládat další bílkovina, tau protein, která začne tvořit klubka. „Zatím není jasné, jaká je přesně souvislost mezi beta-amyloidem a tau proteinem.

Jedna skupina vědců považuje za spouštěče nemoci beta-amyloid, jiná část odborníků vidí jako primární problém klubíčka tau proteinu,“ konstatuje lékař.

Citlivé paměťové buňky

Různé oblasti mozku vzdorují ukládání těchto proteinů s různou intenzitou, velmi citlivé jsou paměťové buňky v hipokampech. „Staré informace jsou odolné, připomínají hlubokou brázdu, nové jsou mělké, ztrácejí se nejrychleji,“ vysvětluje Robert Rusina. Také neuronové sítě lidí, kteří během svého života vyvíjeli intelektuální aktivitu, podle lékařů odolávají lépe.

Podobně jako pomáhá pravidelný pohyb v prevenci onemocnění srdce, tak i trénování mozku pomocí křížovek nebo četby může oddálit nástup příznaků nemoci a zvýšit odolnost neuronů.

„Překvapivě silně podporují odolnost neuronů pravidelné sociální kontakty,“ konstatuje docent Rusina.

 Choroba postihuje nejenom paměť, ale dochází často k progresivnímu úpadku abstraktního myšlení a úsudku, zejména v oblasti plánování, organizování a orientace v prostoru.

„Mozek je počítač, který řídí chod celého těla. Když je určitá část spojení poškozena, přestávají fungovat schopnosti jako produkce a porozumění řeči.

Dochází ke ztrátě schopnosti vykonávat určité, zejména komplexní pohyby a činnosti, jako je oblékání se nebo odemykání dveří, i když není postižená hybnost končetin.

Nemocný člověk ztrácí schopnost rozpoznávání tvarů, předmětů a tváří,“ upřesňuje psychiatr Slavomír Pietrucha.

Postupně přestávají fungovat i tělesné orgány, které mají poškozené spojení s mozkem. Nemocného Alzheimerovou chorobou pak čeká selhání plic, jater nebo srdce. „Naštěstí je příroda milosrdná, protože mozek přestává řídit také imunitu.

Vesměs se tak stává, že nemocný umírá na banální infekci, jako je třeba rýma, která se rozvine v zápal plic, protože se tělo nemá jak bránit,“ konstatuje lakonicky Jaroslava Jůzová, spolumajitelka společnosti Alzheimercentrum Group, která provozuje síť zařízení pro lidi s tímto onemocněním. Průběh a délka Alzheimerovy choroby se liší případ od případu.

Ještě před deseti lety nemoc probíhala sedm až deset let. V současné době se délka dožití prodlužuje i na dvanáct let. U mladších nemocných však choroba dramaticky postupuje a má mnohem kratší interval.

Kognitiva pomáhají v raném stádiu…

Lék, který by dokázal zvýšené tvorbě beta-amyloidu a tau proteinu zamezit, neexistuje. Před dvěma lety využila Velká Británie svého předsednictví skupiny G8 k tomu, aby zahájila Globální akci proti demenci.

Členové skupiny slíbili, že budou podporovat výzkum tak, aby byl do roku 2025 nalezen lék modifikující průběh demence. „Jako nejnadějnější se jeví imunologická léčba.

Očkování protilátek nebo ovlivnění imunitního systému by mohlo zabránit ukládání beta-amyloidu,“ říká docent Rusina.

Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění. Neprodlouží přežití pacientů, ale dokážou oddálit nejzávažnější stadia onemocnění, přechodně zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných a snížit tak zátěž pečovatelů.

 Kognitiva, léky, které zvyšují přítomnost acetylcholinu v mozku, podporují činnost buněk ještě nedotčených nemocí. Čím dříve se s jejich podáváním začne, tím víc zdravých buněk mohou podpořit.

Zajímavé:  Dehydratace - vše o zdraví

Snahou lékařů je proto včasné zachycení nástupu nemoci.

Prvotním indikátorem zhoršení mentální kondice jsou sady neuropsychologických testů. I když je provádí lékař nebo psychiatr, výsledek někdy nemusí odpovídat realitě. „Mozek je zvláštní orgán.

Někteří lidé se dokážou při testování vybičovat k výborným výsledkům, ale jen na pár hodin,“ upozorňuje zároveň Jaroslava Jůzová.

 Alzheimerova choroba je navíc v povědomí veřejnosti zjednodušena do příznaků zapomínání, přitom jde pouze o jeden z projevů.

Další informace poskytne zobrazení mozku prostřednictvím magnetické rezonance nebo CT. Pokročilé diagnostické metody zaznamenají metabolické změny dříve, než dojde k atrofii mozku kvůli úbytku neuronů.

„Zvýšené ukládání beta-amyloidu se odráží jeho sníženým vylučováním do mozkomíšního moku, kde jsme schopni jeho sníženou hladinu měřit. Naopak tau protein bývá zvýšený,“ vysvětluje docent Rusina.

 Péče o pacienty s demencí patří do rukou neurologa nebo psychiatra.

„V rozvinutých fázích nemoci, kdy se objevují poruchy chování, halucinace, deprese, úzkosti, agresivita nebo poruchy spánku, přicházejí na řadu nejen režimová a nefarmakologická opatření, ale také léčba psychofarmaky, která mnohdy dokážou poruchy chování nejenom zmírnit, ale i zcela odstranit,“ říká Slavomír Pietrucha.

… A fotografie dětí v pozdním stádiu

Aktivitu mozku u rozvinuté Alzheimerovy nemoci zároveň účinně stimulují moderní ošetřovatelské metody, jako je třeba bazální stimulace nebo reminiscenční terapie. „Každý pacient, který přichází do některého z našich alzheimercenter, si přináší kufřík.

Rodinní příslušníci většinou namítají, že to není potřeba, protože tatínek nebo maminka už nevnímají,“ říká Jaroslava Jůzová, která se o využívání těchto netradičních postupů v Česku mnoho let zasazuje.

V kufříku může být staré vysvědčení, fotky dětí a vnuků nebo špulky od nití – prostě věci, s nimiž se pacient během života potkával.

Opakovaný kontakt nemocných s těmito předměty podporuje takzvané dlouhodobé paměťové dráhy a pomáhá cvičení mozkové činnosti.

Terapeutická panenka se zase může stát pro nemocného člověka talismanem, který mu dává pocit jistoty a eliminuje agresivitu. „O tom, co se děje v mozku a mysli lidí, kterým už Alzheimer vzal řeč a všechny návyky, nevíme nic.

Mnohokrát jsem objevila nečekaný záblesk. K nemocným proto musíme přistupovat jako k běžně vnímajícím pacientům,“ zdůrazňuje Jaroslava Jůzová.

Alzheimerova choroba je na vzestupu. Dá se jí však bránit

Lék, který by dokázal vyléčit Alzheimerovu chorobu, bohužel stále nemáme. Když nás nebo někoho blízkého tato nemoc postihne, neměli bychom ale rezignovat, zoufat si, zkrátka hodit flintu do žita. Existují možnosti, jak nemoc alespoň zpomalit – a možná jsou na obzoru i léky, které ji zcela zastaví.  

V České republice žije s Alzheimerem zhruba 160 tisíc nemocných. A choroba je na vzestupu. Jak naše populace stárne, dočká se „Alzheimera“ stále více lidí. Nemoc je totiž spjatá s věkem.

Diagnóza většinou přichází po 64 roku života, onemocnět však mohou i lidé podstatně mladší. Když někdo začne být roztržitý, těžko hledá slova ztrácí zájem o věci, které měl rád, hůře se orientuje, je nerozhodný, pasivní, je třeba zpozornět.

To vše mohou být příznaky Alzheimerovy choroby. 

Příčiny stále nejsou objasněné.  Je otázka, do jaké míry hrají roli vlivy typické pro dnešní dobu – stres, klesající intenzita mezilidské komunikace nebo jiné faktory. Odborníci předpokládají, že okolo roku 2050 se počet nemocných s Alzheimerem u nás může pomalu blížit 400 000. Nemoc asi dvakrát častěji postihuje ženy než muže.  

Je důležité si uvědomit, že neplatí rovnice „nemoc znamená demence“. Alzheimerova choroba má řadu stádií a v začátku se projevuje jen mírným deficitem kognitivních funkcí. Ty zahrnují pozornost, myšlení – chápaní vnímaných a sdělených informací, paměť. Demence je až posledním stádiem, k němuž se všichni nemocní ani nemusejí dopracovat!

Alzheimerova choroba nám postupně snižuje duševní schopnosti, ale kdo nezahálí – třeba luští křížovky, čte, udržuje intenzivní kontakty s ostatními lidmi a podobně – do značné míry postup nemoci zpomalí.

Je možné se nemoci postavit čelem a začít s tréninkem paměti i myšlení. Mozek je tak trochu jako svaly – bez aktivity leniví, ale při tréninku jeho výkonnost stoupá.

Čím více podnětů, aktivity – především duševní, ale i tělesné (pokud je to možné), tím lépe! V pozdějších stádiích nemoci se samozřejmě mohou problémy prohlubovat. Člověk má problém s běžnými činnostmi, nepoznává blízké osoby.

Když pacient nerezignuje, lze takové potíže přinejmenším významně oddálit.

Nedávno – 21. září – jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Nemoci se věnovala média a informovala o tom, jak s postupem „Alzheimera“ může člověk bojovat, a že se jeho vzniku dokonce dá do jisté míry předcházet.

Státní zdravotní ústav uspořádal nejrůznější osvětové akce – například procházky po zoo, muzeu nebo parku na pražském Petříně, při kterých účastníci plnili úkoly zaměřené na trénink paměti. Světové dny jsou ale jen připomenutím, postrčením k tomu, aby lidé přemýšleli o prevenci.

Nestačí něco podniknout jednou v roce. Když pacient chce bránit postupu nemoci, musí na sobě pracovat pravidelně.  

INFOBOX:

Co můžeme dělat pro odvrácení či oddálení demence:

  • udržovat společenské kontakty
  • luštit křížovky, řešit hlavolamy, hrát deskové hry, poslouchat mluvené slovo, hrát na hudební nástroj, procvičovat cizí jazyk – zkrátka posilovat mozek
  • cvičit, hýbat se (vhodná je alespoň půlhodina chůze za den nebo stejně dlouhá projížďka na kole, každý samozřejmě přizpůsobí pohyb svému zdravotnímu stavu)
  • dostatečně dlouho spát
  • nekouřit a nepít přemíru alkoholu
  • vyhýbat se stresu
  • omezit solení jídel a sladké nápoje
  • konzultovat možnosti léčby se svým lékařem
  • případnou naordinovanou léčbu důsledně dodržovat  

Léky nemoc nevyléčí, přesto pomáhají  

Prozatím neexistuje lék, který by nemoc zcela vyléčil. „Jsou ale dostupné léky, které pomáhají překonávat obtíže, příznaky. Jsou dostupné léky působící proti ztrátě paměti, zhoršování úsudku, ztrátě řečových schopností. Další léky působí proti depresi, úzkosti, neklidu, které mohou nemoc provázet,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. 

A léčiva nejsou tím jediným, čím mohou výzkumníci pomoci. Představte si třeba aplikaci na mobilním telefonu, která by byla ušitá na míru pacientovi v určitém stádiu nemoci.

Sloužila by k cílenému procvičování kognitivních funkcí – pozornosti, paměti a uvažování. Právě k vyvinutí takového systému motivuje výzkumníky a podnikatele iniciativa nazvaná IMI 2.

  O podporu ze strany Evropské unie a inovativních farmaceutických firem se v ní mohou přihlásit do 24. října i čeští výzkumníci a malí a střední podnikatelé.

Alzheimerova choroba je natolik závažným problémem, že se stala i jedním z témat celoevropské kampaně We won’t rest, která vyjadřuje odhodlání výzkumníků hledat nové způsoby léčby. V ní se výzkumníci a farmaceutické společnosti hlásí k cílům, kterých chtějí dosáhnout, představují své vize. V případě Alzheimerovy choroby nejde vůbec o malé cíle.

Jak bylo řečeno, současné léky jsou zaměřené proti symptomům. Nově se vyvíjejí terapie pro časné či mírné formy onemocnění, u nichž ještě symptomy nemusí být zřejmé. Výzkumníci i lékaři doufají, že brzy bude možné léčit samotnou nemoc, nikoliv jenom její projevy. Vzroste význam včasné diagnostiky – pro nemocné v rané fázi nemoci tu bude účinný lék.

Zajímavé:  Gynex - vše o zdraví

„Vždycky je lepší každou nemoc řešit v jejím začátku. Pokud se věnujete pacientům s rozvinutou Alzheimerovou chorobou, u nichž došlo k výraznému úbytku neuronů a spojení mezi nimi, pravděpodobně už jejich stav nedokážete příliš ovlivnit. Naopak, pokud by se zasáhlo včas, dá se předpokládat významný účinek,“ vyjádřil se Roger Perlmutter, šéf výzkumných laboratoří společnosti MSD.

Podle Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), která spustila již zmíněnou kampaň We won’t rest, se v EU vynakládá na 20 miliard eur ročně na léčbu pacientů s pokročilým Alzheimerem, dalších 17 miliard eur potom jde na sociální služby pro ně. V obou těchto kapitolách by léčba zaměřená na pacienty v ranějších fázích nemoci mohla přinést úspory.

Do výzkumu léčby Alzheimerovy choroby se zhruba v posledních dvou desetiletích investovaly ohromné prostředky. Významné výsledky klinických studií se očekávají v roce 2018. 

Prevence

Z řady výzkumů vyplývá, že zdravý životní styl může snižovat riziko rozvoje demence. Základním pravidlem je, že to, co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek.

Pokud chceme snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a demence, měli bychom se zajímat o vyrovnanou skladbu jídelníčku a pravidelně se věnovat fyzickému a duševnímu cvičení.

Osvojit si zdravější životní styl přitom nemusí být složité a na změny není nikdy pozdě!

Pět způsobů, které mohou pomoci snížit riziko, že se u vás objeví demence

Kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka či obezita, to vše ničí cévy. To vše zvyšuje také riziko infarktu a mozkové mrtvice. Z mnoha výzkumů navíc vyplývá, že uvedené zdravotní komplikace zvyšují také riziko rozvoje demence. Těmto zdravotním problémům je přitom do určité míry možné předejít volbou zdravějšího životního stylu.

Fyzická aktivita a cvičení pomáhají kontrolovat krevní tlak a váhu, snižují riziko cukrovky druhého typu stejně jako některých forem rakoviny. Navíc existují důkazy, že fyzická aktivita snižuje také riziko rozvoje demence. Další výhodou cvičení je, že se díky němu cítíme lépe. Sport navíc můžeme provozovat společně s rodinou či přáteli.

  1. Dodržujte zdravý jídelníček!

Jídlo je pohonem jak pro mozek, tak samozřejmě i pro tělo. Na to, aby obojí dobře fungovalo, přitom stačí mít zdravý a vyrovnaný jídelníček. Některé studie už prokázaly, že středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, rybami, luštěninami a zeleninou pomáhá riziko demence snižovat.

Výhody či užitek konkrétních potravin a potravinových doplňků musíme ale ještě podrobně prozkoumat. Nicméně už teď víme, že jíst mnoho tučných a konzervovaných jídel s vysokými hodnotami nasycených tuků, cukrů anebo soli rozhodně zvyšuje riziko infarktu.

Proto je nejlepší taková jídla omezit na minimum, či je z jídelníčku vynechat úplně.

Pokud svému mozku nabídnete nové aktivity, pomůžete mu tím s tvorbou nových mozkových buněk a s posilováním nervových spojení. A tím můžete bojovat proti zhoubnému účinku Alzheimerovy choroby i jiných typů demencí. Když budete dávat svému mozku zajímavé výzvy, můžete se naučit nové skvělé věci. Co byste řekli třeba tomu, začít se učit další cizí jazyk anebo objevit nový koníček či sport?

  1. Užívejte si společenské aktivity!

Společenské závazky a povinnosti jsou pro zdravý mozek velkým přínosem, protože stimulují naše mozkové rezervy a pomáhají tak snižovat riziko demence a depresí. Zkuste si proto udělat čas na přátele, rodinu, své zájmy a koníčky a někdy i na vše dohromady.

Jaké jsou možnosti vyšetření kvůli Alzheimerově chorobě a kdo je může pacientovi udělat? – VZP ČR

Jaké jsou možnosti vyšetření kvůli Alzheimerově chorobě a kdo je může pacientovi udělat? Je mi 78 let a začínám mít značné problémy s pamětí. Zajímaly by mě proto také medikamenty, kterými lze Alzheimera oddálit či léčit.

Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, které způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty, což se projevuje zejména poruchou kognitivních funkcí, kterými jsou paměť, myšlení nebo například úsudek. Mezi její příznaky a projevy patří nejdříve porucha krátkodobé paměti, posléze problémy s vyjadřováním, ztráta paměti, porucha časové i místní orientace, zmatené chování apod. Nakonec je nemocný naprosto odkázán na pomoc druhých.

Pokud máte výše uvedené příznaky, měla by vaše cesta vést nejdřív k praktickému lékaři. Ten na základě anamnézy a výsledků některých testů případně doporučí návštěvu specialisty.

Jde o to, zda jsou problémy s pamětí závažné a zda naznačují přítomnost nějaké nemoci. Pokud ano, je třeba podstoupit odborné vyšetření u neurologa, psychiatra, geriatra anebo dalších odborníků.

Správná diagnostika je nutná, aby se odlišily jiné „podobné“ stavy (např. deprese nebo hypofunkce štítné žlázy), které vyžadují specifickou léčbu.

Žádný test, který by dokázal Alzheimerovu chorobu stoprocentně diagnostikovat, neexistuje. Určitá vyšetření a jejich výsledky však mohou na tuto nemoc ukázat. Jsou to testy, kterými se zjišťují kognitivní funkce mozku, zejména paměť.

Hodnotí se také rodinná anamnéza (mezi rizikové faktory patří věk a výskyt choroby v rodině) a jsou prováděny různé krevní, lumbální nebo oční testy. Tato vyšetření VZP hradí, pokud jejich provedení doporučí lékař.

Vzhledem k tomu, že nejsou známy příčiny vzniku Alzheimerovy choroby, je těžké stanovit preventivní opatření. Rozhodně ale prospěje zdravá výživa (hodně ovoce, zeleniny a ryb), dostatek pohybu a také trénování mozku.

Z léčivých přípravků může lékař předepsat či doporučit pacientům tzv. kognitiva, což jsou látky zlepšující kognitivní funkce – vnímání, pozornost, koncentraci a rychlost myšlení, učení se a paměť.

Mezi kognitiva patří jak léčiva přímo určená pro léčbu již diagnostikované Alzheimerovy choroby a vázaná pouze na lékařský předpis, tak i podpůrné doplňky stravy. K nejčastěji lékaři předepisovaným patří u lehké a středně těžké Alzheimerovy choroby tzv.

inhibitory acetylcholinesteráz (látky zvyšující dostupné množství acetylcholinu v mozku, čímž zlepšují mozkové funkce), např. donepezil, rivastigmin, galantamin; u středně těžké a těžké Alzheimerovy choroby užívají pacienti nejčastěji memantin. Tyto léky jsou jen na lékařský předpis a pojišťovna je plně nebo částečně hradí.

Jejich volba je samozřejmě na lékaři; předepisovat je může pouze neurolog, psychiatr nebo geriatr. Mezi volně prodejné přípravky podporující kognitivní funkce patří např. lecitin, přírodní látka stimulující látkovou výměnu v neuronech.

Užívat lze i tzv. nootropika – látky podporující duševní funkce tím, že zlepšují prokrvení a přísun živin do centrální nervové soustavy. Nootropika jsou léčbou preventivní či podpůrnou a nejsou tedy hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Některé z těchto látek jsou přesto vázány na lékařský předpis (např. cinarizin). Mezi nootropika se řadí látky přírodního původu, obsahující extrakt z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) či z ženšenu pravého (Panax ginseng). Dále mezi nootropní látky patří piracetam, existuje ale i řada dalších.

Přestože jsou tyto přípravky volně prodejné, je i jejich užívání potřeba konzultovat s lékařem.

Vhodnější je kupovat v lékárně léčivé přípravky, které jsou registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv, nikoli pouze doplňky stravy, které nemají garantovaný obsah léčivé látky ani prokázanou účinnost.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *