23. dubna 2021
Lékařská péče je u nás bezplatná. Z vlastní zkušenosti ale určitě znáte, že na některé léky musíte…
1. dubna 2021
Maximální možný daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele na stravenky se letos opět zvýšil. Nově…
25. března 2021
Uvažujete o změně pojišťovny? Máte čas ještě do 31.3.2021
25. března 2021
Tak jako každý rok, máte ještě do 31.3. čas na změnu!
aktualizováno 24. února 2021
Situace je podle premiéra Andreje Babiše extrémně vážná a večer od 20 hodin vláda bude podle něj…
18. února 2021
Preventivní lékařská prohlídka u praktika jednou za dva roky je hrazena z veřejného zdravotního…
14. února 2021
Po téměř čtyřech letech bojů Státní ústav pro kontrolu léčiv na konci roku 2020 schválil první…
26. ledna 2021
Vyšší minimální mzda od nového roku zvyšuje zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a…
Témata: brýle, dítě, krize, ks-jobdnes, lék, Litva, Nouzový stav, oplodnění, peníze, Pojištění – Zdraví, Pojištění – Životní, praktické lékařství, protest, rodina, Slovensko, Svalová dystrofie, Texas, zákon, zdraví, zubní lékař, asistovaná reprodukce, Barbora Peterová, Bohnice, Daňové přiznání, Finance – štítky, Finanční úřad, Jáchymov, Jana Maláčová, Josef Středula, KDU-ČSL, platba, Podnikatel, Pojišťovny, Svatopluk Němeček, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra
MEDICAL TRIBUNE CZ > Dožene pojišťovny krize? Pohled VZP a SZP se liší
Medical Tribune 12/202003.07.2020 10:14 Zdroj: MT
Autor: ač
VZP letos rozpustí 19 miliard úspor. Jestli se situace nezhorší, vidí ředitel VZP Zdeněk Kabátek letošní i příští rok po stránce ekonomické stability spíše optimisticky. Některým zaměstnaneckým pojišťovnám ale mohou v půlce příštího roku úspory dojít.
Celkové zůstatky na všech fondech zdravotních pojišťoven po dlouhé řadě soustavného meziměsíčního růstu klesají. V únoru měly zdravotní pojišťovny celkem na svých účtech včetně rezerv 62,4 miliardy korun, na konci března 60,6 miliardy a na konci dubna 58,2 miliardy korun.
To je pokles o 6,7 procenta za dva měsíce. Také čísla zveřejněná VZP za květen potvrzují trend. Zůstatek na běžném účtu základního fondu VZP na konci února byl 21,2 miliardy, na konci května 17,8 miliardy.
Červen ukáže, jestli bude pokles pokračovat i po státní finanční injekci, od června roste platba za státní pojištěnce.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny je ovšem situace příjmů zdravotního pojištění příznivější než první odhady při propuknutí koronavirové krize. „Aktuální čísla ukazují, že se příjmová strana zatím propadá jen mírně, nedochází k dramatickému propadu, který byl očekáván v úvodu té mimořádné situace. Stanovovat odhady je problematické,“ uvedl Kabátek.
VZP očekává propad příjmů o 14 miliard korun. Bylo by to horší, nebýt významného navýšení plateb státu. Zhruba 12,5 miliardy korun letos pojišťovně přinese zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Do konce roku odhaduje vedení VZP, že ze zůstatků běžného účtu základního fondu (tedy z úspor mimo rezervní fond) ubude 19 miliard korun, původně počítal zdravotně pojistný plán s pěti miliardami.
Tím by byly prostředky z běžného účtu nashromážděné v letech růstu bezmála vyčerpané a na běžném účtu by zbyl polštář dvě miliardy korun. VZP má kromě toho ještě 2,7 miliardy korun na rezervním fondu a může část prostředků přesunout z provozního fondu.
Celkové letošní náklady VZP budou podle Kabátka „lehce nad zdravotně pojistný plán“. „Můžu ujistit, že do konce tohoto roku nebudeme mít problém hradit včas své závazky vůči poskytovatelům,“ řekl Kabátek. Optimistický je i při pohledu do roku 2021.
V dohodovacím řízení na příští rok se většina segmentů dohodla o mírném nárůstu úhrad zhruba o tři procenta. Zatím s otazníkem jsou úhrady v roce2021 pro nemocnice, které představují největší díl nákladů na zdravotní služby, u nichž k dohodě nedošlo.
Zároveň bude příští rok probíhat vyúčtování podle kompenzační vyhlášky, která podle ministerstva přinese poskytovatelům za všechny pojišťovny pět miliard korun navíc nad zdravotně pojistné plány.
Příští rok se odhaduje nárůst příjmů zdravotního pojištění meziročně o 13,3 miliardy korun při započítání schváleného růstu plateb za státní pojištěnce o 50 miliard korun. „Příští rok, pokud bude ekonomika fungovat tak, jak si představujeme, je růst úhrad o tři čtyři procenta reálný díky navýšení plateb za státní pojištěnce.
Očekávám, že i segment akutní lůžkové péče bude z hlediska růstu úhrad kopírovat ostatní, ve kterých bylo dosaženo dohod. I příští rok vidíme po stránce ekonomické stability spíše optimisticky,“ uvedl Kabátek.
Jak poznamenal místopředseda správní rady Jiří Běhounek, přesnější odhady budou po konci června a správní rada pojišťovny je bude diskutovat na svém zasedání v srpnu.
Friedrich: Kompenzace jsou moc vysoké
Také zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR pozorují pokles výběru pojistného a vnímají stabilizační roli zvýšení plateb za státní pojištěnce. „V současnosti máme k dispozici prvních šest přerozdělovacích období. Výběr pojistného postupně klesá.
V lednu byl nárůst o 6 procent, nyní za červen je již pokles výběru proti roku 2019 o 7,4 procenta. V červnu se poprvé projeví i navýšení za státní pojištěnce o zhruba tři miliardy korun.
Bohužel vývoj klesajícího výběru pojistného bude nepochybně pokračovat,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Stejně jako VZP i zaměstnanecké pojišťovny věří, že rok 2020 ustojí. Ve výhledu na další rok ale mají větší obavy. „Specifikem současného vývoje příjmů i výdajů jsou velké časové prodlevy. Mimořádná situace byla sice v dubnu 2020, ale největší propady příjmů z pojistného očekáváme až v závěru roku nebo i později.
Stejně tak výdaje zatím formou zálohových plateb příliš nepřesahují původní plánovanou výši. Doplatek za rok 2020 nás čeká až koncem 1. pololetí 2021. Takže podle našich propočtů lze udržet ještě dostatečné, byť stále klesající zůstatky fondů po celý rok 2020. Závazky, které budeme muset vyčíslit do následujícího roku, výrazně vyčerpají fondy koncem prvního pololetí 2021.
Rozhodující tak bude vývoj příjmů, a hlavně úhradová vyhláška pro rok 2021,“ vysvětluje Friedrich.
Odhadnout dopady kompenzační vyhlášky není podle Friedricha tak jednoduché. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že kompenzační vyhláška navýší výdaje na zdravotní služby o pět miliard proti pojistným plánům. „Kompenzace pro většinu poskytovatelů je z pohledu celkového vývoje v ČR podle našeho názoru přehnaná.
Celá úhrada bude nejen technicky velmi komplikovaná, ale z dnešních dat je jakákoli přesnější predikce velmi obtížná. Nepochybně budou příjmy pojišťoven nižší a výdaje budou vyšší, a to za nižší než plánovaný objem produkce zdravotních služeb,“ uvádí Friedrich.
Připomíná, že i v dobách konjunktury přitom byl pro letošek plánován schodek.
Úhradová vyhláška na příští rok pro nemocnice může ohrozit rozpočty zaměstnaneckých pojišťoven. „Základní snahou pojišťoven bylo dohodnout nárůst úhrad mezi roky 2020 a 2021 do 2,5 procenta. Je to proto, že v roce 2020 očekáváme takový deficit v hospodaření, že jej v roce 2021 již nemůžeme opakovat.
Z pohledu pojišťoven je nárůst jednotkových cen v roce 2020 mimořádný a nelze v něm pokračovat i v dalších letech. U nemocnic výše úhrad již několik let stoupá rychleji než v ostatních segmentech, i nyní byl návrh nemocnic mnohem výše než potřebných 2,5 procenta. Pojišťovny musejí usilovat o střednědobě vyrovnané hospodaření.
Pokud by se návrh nemocnic přesto dostal do úhradové vyhlášky, znamená to, že odpovědnost za případné deficity bude na ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Friedrich.
V přepočtu na jednoho pojištěnce mají některé zaměstnanecké zdravotní pojišťovny významně větší zůstatky než VZP. Ovšem tři zdravotní pojišťovny mají naopak menší finanční zásobu než VZP.
Ke konci května měla VZP na všech svých účtech včetně rezervního fondu zhruba 5 500 korun na jednoho pojištěnce, Revírní bratrská pokladna pod 5 000 korun, Vojenská zdravotní pojišťovna méně než 3 500 korun.
Příjmy a náklady zdravotních pojišťoven v roce 2020
Odhad nákladů na zdravotní služby (MZ ČR) … 354 mld. Kč
Odhad celkových příjmů (účastníci dohodovacího řízení) … 323 mld. Kč až 343 mld Kč
Zdravotnictví se propadne do mnohamiliardové ztráty
Zřejmě už za letošní rok se veřejné zdravotní pojištění dostane kvůli koronaviru po šesti letech přebytkového hospodaření do schodku. Vážné problémy mu hrozí v roce 2022. Před neudržitelností systému varuje Svaz zdravotních pojišťoven.
Chmurný scénář předpovídá zdravotnictví i Českomoravská konfederace odborových svazů, které za letošek vychází propad téměř dvacet miliard korun. Odbory míní, že ho nevykryje zvýšení plateb, které stát odvádí za své pojištěnce, jako jsou senioři, děti, studenti nebo nezaměstnaní. Podle ČMKOS se pojišťovnám výrazně ztenčí rezervy. Aktuálně mají na účtech 64 miliard.
„Průběžné financování je nyní stále ještě přibližně vyrovnané, i když se deficit určitě v konečném vyúčtování roku 2020 objeví,“ řekl šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Do konce listopadu předloží pojišťovny návrhy zdravotně pojistných plánů na rok 2021, kde bude i zpřesnění očekávané skutečnosti letošního roku,“ dodal.
Více peněz za pojištěnce
Vzhledem ke skokovému zvýšení výdajů ve zdravotnictví kvůli onemocnění COVID-19 odhadují odbory letošní záporné saldo hospodaření pojišťoven na minimálně 17 miliard korun. To by snížilo jejich šedesátimiliardové rezervy přibližně o třetinu. Svaz zdravotních pojišťoven to nevylučuje.
- „Dopady koronaviru do zdravotního pojištění jsou natolik závažné a horizont zlomení pandemie natolik nejasný, že si to vynutí zásadní opatření v celém systému,“ píše se ve stanovisku odborové centrály k návrhu státního rozpočtu na příští rok.
I když veřejné zdravotní pojištění není součástí finančního plánu, každoročně je z něj dotováno platbami za 5,9 milionu státních pojištěnců. Například z letošních původně kalkulovaných 341 miliard korun pro zdravotnictví měly tyto odvody činit více než 98 miliard.
Po jarním omezení péče a zvýšení nákladů mimo jiné enormní potřebou ochranných prostředků zajistila kompenzační vyhláška systému ještě 14 miliard korun.
Následně parlament odsouhlasil zvýšení platby za jednoho státního pojištěnce o 500 korun měsíčně, což má do konce roku vygenerovat dvě desítky miliard. Od ledna platba naroste o dalších 200 korun.
Podle ministerstva financí si tak zdravotnictví v roce 2021 polepší o celkem 53 miliard.
Výhled problémů
I to je důvod, proč Svaz zdravotních pojišťoven neočekává letos ani napřesrok větší turbulence. Nastanou však v roce 2022. „Už nebude předpoklad navyšování příjmů a rezervy pojišťoven budou oslabeny.
Přitom se předpokládá dosavadní tempo růstu výdajů, které si systém nebude moci dovolit. To přinese rozpočtové problémy,“ míní prezident SZP Friedrich.
„Bohužel si je připravujeme právě nynějším navyšováním úhrad v oblastech, které jsou mimo krizový stav a dle našeho názoru nejsou ani bezpodmínečně nutné,“ podotkl.
S nedostatkem peněz za plánované výkony se některá zdravotnická zařízení potýkají už teď. Potíže mají hlavně nemocnice zřizované kraji, protože kvůli nárůstu počtu pacientů nakažených koronavirem musejí omezovat činnost, s níž počítaly.
„Nemocnicím se tak automaticky snižují úhrady. Nebudou schopny naplnit 80 procent plánované produkce, jak to stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví,“ uvedl místopředseda Asociace krajů Jiří Běhounek.
Stabilita systému zdravotního pojištění meziročně vzrostla
Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2018 s příjmy 309,8 mld. Kč a výdaji 295,3 mld. Kč. Dosáhl tak přebytku 14,5 mld. Kč.
Jedná se o nejlepší výsledek od doby ekonomické krize v roce 2009. Zdravotní pojišťovny vynaložily na zdravotní péči o 20 mld. Kč navíc.
Významný růst příjmů systému zároveň umožnil navýšení rezerv na účtech zdravotních pojišťoven na 45 mld. Kč včetně přebytků z minulých let.
„Dlouhodobě prosazuji, aby zdravotní pojišťovny v době hospodářského růstu hospodařily přebytkově. To znamená, aby v dobách dobrých vytvářely rezervy, které by bylo možné použít v dobách špatných.
Tyto rezervy zajistí, aby se v době případného hospodářského útlumu, kdy klesá či stagnuje výběr pojistného, nesnižovala kvalita ani dostupnost zdravotní péče pro pacienty,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Zdravotní pojišťovny již třetí rok míru rezerv kontinuálně navyšují. Oproti roku 2015 ji zvýšily téměř trojnásobně.
V roce 2018 dosáhl poměr těchto zůstatků na účtech téměř 15,3 % celkových ročních výdajů, avšak je zjevné, že ani tento podíl zatím nedosahuje předkrizových hodnot.
Jedná se tedy o částku, kterou by bylo možné v případě výpadku příjmů financovat zdravotní služby přibližně po dobu 50 dnů. Proto Ministerstvo financí podporuje odpovědné hospodaření pojišťoven.
„Pojišťovny pokračují v pozitivním trendu a daří se jim i letos navyšovat finanční polštář, který v případě zpomalení ekonomiky doplní do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče.
Je tedy nutné udržovat rezervy na určité úrovni, abychom zajistili dlouhodobou stabilitu systému. Máme stále živě na paměti rok 2009, kdy se ekonomika propadla a jen díky rezervám se to nedotklo pacientů.
V současné době stále nejsme co do výše rezerv na předkrizové úrovni, proto jsou skvělé zprávy, že systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří přebytkově. Je to další důkaz toho, že se zdravotnictví nebývale daří.
Výsledky hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění ukazují, že se díky narůstajícím příjmům daří nejen navyšovat potřebné rezervy, ale také jde čím dál více finančních prostředků na zdravotní péči, tedy za pacienty,“ doplňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Obrázek: Vývoj zůstatků ZP a růstu HDP
Blatný uklidňoval společnost: Vyčerpání rezerv pojišťoven neznamená ohrožení péče
PRAHA Vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) neznamená ohrožení zdravotní péče. Řekl to na úterním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví.
Pojišťovny letos podle Blatného vydají asi 20 miliard korun více, než s čím počítaly jejich zdravotně pojistné plány. Ministr ale také připomněl, že do systému veřejného zdravotního pojištění jde o 50 miliard korun navíc ze státního rozpočtu za státní pojištěnce.
„Není to tak, že by kvůli tomu pojišťovny nemohly dostát svým závazkům, ale rezervní fond pojišťoven bude vyčerpán dříve než jsme si mysleli,“ uvedl. Dodal, že původně se čekalo, že se rezervy z předchozích let, které vznikly lepším výběrem pojistného na zdravotní pojištění, vyčerpají zhruba za tři roky. Zřejmě se to ale stane za rok či rok a půl.
„Není ohrožena zdravotní péče, ale není pravdou, že by bylo na účtech 64 miliard, jako tomu bylo minulý rok,“ dodal.
Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové byla tato částka součtem základních i rezervních fondů všech sedmi zdravotních pojišťoven.
Více než polovina ale už byla využita či přislíbena, například na odměny zdravotníků za dobu epidemie covidu-19, testování nebo loňské kompenzace za neodvedenou zdravotní péče.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun za osobu, letos o dalších 200 korun.
Navíc proti roku 2019 tak šlo loni asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard.
Částky ale nepokrývají náklady na léčbu těchto skupin, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.
Vláda schválila návrh zákona, umožňující i pro letošní rok vydat kompenzační vyhlášku, která upraví rozdělení úhrad ze zdravotního pojištění jednotlivých poskytovatelům zdravotní péče. Měnit se ale bude bude podle Rögerové ještě i ta loňská, například lázně měly ještě větší propad, než vyhláška předpokládala.
Poslanci se zabývali také novelou zákona, která umožní zdravotním pojišťovnám hradit z fondů prevence příspěvek na samotestování ve firmách. „Lze předpokládat,že dopad do zdravotního pojištění bude kolem pěti miliard korun za předpokladu, že se bude testovat jednou týdně a refundace půjdou pouze do soukromého sektoru,“ řekl k tomu ministr.
V takovém případě by se podle něj fondy prevence zdravotních pojišťoven vyčerpaly během dvou měsíců. Z fondů prevence dosud pojišťovny přispívaly svým pojištěncům například na nepovinná očkování, vyšetření nebo sportovní či rehabilitační aktivity.
Ve fondu mají pojišťovny peníze nikoliv z vybraného pojistného na zdravotní pojištění, ale plní je z dalších zdrojů, jako jsou penále, pokuty nebo přebytky z hospodaření. Novela zákona jim umožní, aby do nich daly peníze i z vybraného pojistného.
Měsíčně se odhaduje, že bude potřeba asi 480 milionů korun.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.
Abychom udržely kvalitní zdravotní péči, budeme potřebovat pomoc státu, říkají zdravotní pojišťovny
Dopady epidemie koronaviru na českou ekonomiku se podle zdravotních pojišťoven výrazně projeví nejen na výdajích, ale také na příjmech do zdravotnictví. Nesouhlasí proto s půlročním snížením záloh na zdravotní pojištění podnikatelům, které ve středu po sněmovně schválil také Senát. Podle pojišťoven by se na podobných úlevách pro živnostníky měl podílet stát.
Vadí jim, že by se měly během několika měsíců zbavit rezerv, které tvořily několik let.
Vláda očekává, že úleva pro živnostníky bude mít dopad na příjmy zdravotních pojišťoven až osm miliard korun.
„Mnohem větší výpadek však očekáváme v celkovém výběru pojistného zejména za zaměstnavatele. Dosavadní odhady se pohybují někde okolo 40 miliard jen pro letošní rok,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. K podobným číslům došli i předkladatelé zákona.
Ministerstvo zdravotnictví v návrhu schválené novely uvádí, že propad příjmů související s probíhající pandemií může na konci roku 2020 způsobit deficit systému veřejného zdravotního pojištění. „Již v příštím roce vážně hrozí, že zmíněné rezervy budou zcela vyčerpány a bez potřebných opatření bude ohrožena dostupnost zdravotních služeb,“ uvádí resort zdravotnictví v návrhu.
Ministerstvo financí říká, že prosazovalo tvorbu rezerv pojišťoven právě proto, aby si vytvořily dostatečný polštář pro případ recese nebo mimořádné situace ve zdravotnictví. „Obojí nyní nastalo. Kvůli neplacení minimálních odvodů z důvodu vysokých rezerv nehrozí, že by zdravotní pojišťovny neměly prostředky na úhradu zdravotní péče,“ uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.
Svaz zdravotních pojišťoven uvádí, že má na svých účtech k dispozici 39 miliard korun plus další čtyři miliardy jako zákonnou rezervu pro mimořádné případy. „Není v tom však započteno celkové vypořádání úhrad za rok 2019, které se uzavírá až koncem 1. pololetí letošního roku,“ uvedl Friedrich.
To by potom znamenalo, že při výpadku 40 miliard plus dalších osm na úlevách pro živnostníky by se do konce roku ocitly zdravotní pojišťovny bez většiny volných prostředků.
Podle pojišťoven proto musí přijít pomoc státu. „Pro rok 2021 buď musí přijít významné navýšení ze strany státu, nebo budeme muset jednat o snižování úhrad.
I kdyby se ekonomika zvedala, nebude to rychle a naráz,“ uvedl Friedrich.
Například největší poskytovatel úhrad Všeobecná zdravotní pojišťovna má nyní v zákonné rezervě 2,5 miliardy a na běžném účtu disponuje dalšími 23 miliardami. „V tuto chvíli VZP využije rezervu, která byla vytvořena v předchozích letech,“ potvrdil mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň.
Necelá miliarda je na účtech Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. „Tyto prostředky slouží pro průběžné financování zdravotních služeb, i proto bychom se přikláněli k označení těchto financí jako zůstatků, nikoliv přebytků,“ uvedl asistent ředitelky pojišťovny Petr Kvapil.
Také on se domnívá, že by se proto na zavedených opatřeních, jež přiškrtí toky peněz do veřejného zdravotnictví, měl podílet stát. „S financováním pouze z prostředků veřejného zdravotního pojištění nemůžeme souhlasit.
Stát by měl výsledný dopad tohoto opatření zdravotním pojišťovnám v příštím roce vrátit,“ uvedl Kvapil.
Výpadku financí se obává ministerstvo zdravotnictví. To na riziko poukazuje v důvodové zprávě novely zákona o odpuštění záloh živnostníkům. „Lze očekávat, že v důsledku nedostatečných finančních prostředků bude v příštím roce nezbytné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun,“ píše ve zprávě.
Podobně opozice říká, že následky nemohou nést jenom zdravotní pojišťovny. „Jsme v mimořádné situaci. Pojišťovny to sice jsou schopné částečně pokrýt ze svých rezerv, pak ale musí nastoupit stát,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Podle něj si musí vláda sednout se zástupci pojišťoven a dohodnout se na tom, jak velkou část jsou schopny zvládnout ze svých rezerv.
Veřejné zdravotní pojištění: Kolik stojí zdraví?
Potřeba společnosti mít v případě nutnosti zajištěnou zdravotní péči sahá do temné éry středověku.
Od těchto dob prošly zdravotní systémy po celém světě velkými změnami a postupem času se vyprofilovaly čtyři základní modely jeho existence.
Reformy a transformace se nevyhnuly ani českým kotlinám, pojďme tedy společně nahlédnout pod pomyslnou současnou ekonomickou roušku našeho zdravotnictví.
Jak systém funguje
Systém financování české zdravotní péče je založen na principu solidarity zdravých s nemocnými, mladých se staršími a bohatých s chudými.
Právo na bezplatnou zdravotní péči zároveň zajišťuje každému občanovi Listina základních práv a svobod.
Tato humánní zásada je doprovázena průběžným principem financování, což jinými slovy znamená, že se na celostátní úrovni rozpočet plánuje pouze na jediný rok a v systému se nevytvářejí významnější rezervy pro budoucí období.
Aby tak mohla být zdravotní péče dostupná i pro zmíněné nízkopříjmové skupiny obyvatel, byl v rámci největší transformace tohoto odvětví (v 90. letech minulého století) zaveden stěžejní prvek systémových příjmů – veřejné zdravotní pojištění.
Co to přesně znamená? Jedná se o určitý peněžní obnos měsíčně odváděný na účet příslušné zdravotní pojišťovny za účelem úhrady zdravotní péče kteréhokoliv účastníka systému. Jeho výše není stanovena v závislosti na riziku, ale odvíjí se od velikosti příjmu každého pojištěnce.
Účast na zdravotním pojištění je povinná pro každého občana s trvalým pobytem v České republice a také pro osoby, jež jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na našem území.
Samotný transfer finančních prostředků probíhá mezi třemi základními typy subjektů. Těmi jsou plátci zdravotního pojištění (jejich kategoriím se věnujeme v následujícím odstavci), zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení.
Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce (zaměstnance) zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u níž je daný pojištěnec registrován.
Ta v případě čerpání zdravotní péče zašle smluvenou výši úhrady zdravotnickému zařízení, kde byl tento pacient ošetřen.
Popsaný mechanismus v sobě přitom ukrývá dvě zajímavosti: první z nich je skutečnost, že ačkoliv se jedná o jeden z typů pojištění, „pojistné plnění“ se nevyplácí pojištěnci, který platbu odvedl, nýbrž příslušnému poskytovateli zdravotní péče.
Za druhou zvláštnost můžeme považovat samotné postavení pojištěnců, kteří tvoří nejpočetnější skupinu účastníků celého systému.
Ti totiž nejenže zastávají roli osob platících pojistné, ale zároveň se nacházejí v rámci čerpání zdravotní péče i v pozici uživatelů těchto prostředků, což je staví do pomyslné zvláštní dvojrole.
Účastníci systému
Pro správné a komplexní fungování systému zdravotní péče je zapotřebí účasti mnoha subjektů, které plní funkci legislativní, kontrolní či dozorovou. My se však zaměříme na jednotlivé kategorie plátců zdravotního pojištění a jejich finanční povinnosti, jež představují základní stavební kámen celého systému. Dělení plátců má následující strukturu:
- pojištěnci
- zaměstnanci
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
- osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)
- zaměstnavatelé
- stát
Za pojištěnce se souhrnně považují osoby, jimž jejich osobní a ekonomické poměry dovolují, aby stanovené pojistné hradili ze svého vlastního příjmu.
Zaměstnanci tvoří nejpočetnější skupinu pojištěnců a jejich sazba pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy.
Zdá-li se vám toto číslo příliš vysoké, pak vás uklidníme, neboť v praxi z vaší výplatní pásky zmizí pouze třetina stanovené sazby, tedy 4,5 %, a zbývajících 9 % doplatí zaměstnavatel na svých vlastních odvodech.
Patříte-li ke skupině OSVČ, výpočet částky odvodu je poněkud složitější.
Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, avšak určení vyměřovacího základu úzce souvisí s aktuální průměrnou mzdou národního hospodářství.
Jistou benevolenci poskytuje živnostníkům pouze volba rozhodného období – každý z nich si může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu, či si vybere měsíční variantu ve formě záloh.
Totožná procentní sazba (13,5 %) je stanovena i pro podkategorii OBZP.
Vyměřovacím základem je minimální mzda (její výši pro letošní rok naleznete v boxu na konci tohoto článku) a rozhodným obdobím je, stejně jako u zaměstnanců, jeden kalendářní měsíc.
A kdo vlastně do této skupiny spadá? Zjednodušeně se dá říci, že všichni, kdo nejsou v pracovním poměru, nejsou OSVČ ani za ně pojistné neplatí stát. Řadíme sem například:
- ženy v domácnosti, které nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do stanoveného věku,
- studenty studující na škole, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně studenty starší 26 let,
- nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce.
Kategorie zaměstnavatelů má v systému velmi důležitou úlohu.
Kromě role plátce vlastních odvodů ve výši 9 % vyměřovacího základu mzdy zaměstnance zastává i funkci zprostředkovatele finančního toku, neboť je to právě on, kdo posílá celých 13,5 % do zdravotní pojišťovny, jejímž pojištěncem je jeho zaměstnanec.
Navíc disponuje i jednou zásadní pravomocí – pokud byste coby zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasili, má zaměstnavatel právo vám o příslušné pojistné snížit mzdu formou srážky, a to i bez vašeho souhlasu.
Poslední, velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci. Jedná se o osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění. Za tyto skupiny osob, v zákoně taxativně vyjmenované, hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu právě stát. Příkladem státních pojištěnců mohou být:
- nezaopatřené děti ve věku do 26 let, pokud se soustavně studiem připravují na budoucí povolání a nevydělávají si,
- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, včetně osob pobírajících peněžitou pomoc v mateřství,
- starobní důchodci,
- uchazeči o zaměstnání registrovaní u příslušného úřadu práce, včetně uchazečů, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
- osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují,
- osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
- osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let.
Výši pojistného za státní pojištěnce každoročně stanovuje vláda. Částky sice mají vzestupnou tendenci, přesto však jejich součet nepokrývá výši výdajů za péči poskytnutou těmto skupinám obyvatel. Důvodem je především stárnutí populace doprovázené úbytkem ekonomicky aktivních plátců pojistného.
Zdravotní pojišťovny
Lidé se často chybně domnívají, že fungování a struktura služeb zdravotních pojišťoven jsou téměř totožné s jejich komerčními příbuznými.
Zdravotní pojišťovny se však neřadí mezi klasické podnikatelské subjekty, jsou veřejnoprávními institucemi se specifickou právní formou a jejich činnost je upravena samostatným zákonem.
Fungují jako zprostředkovatelé finančních toků mezi plátci (a potažmo také příjemci) zdravotní péče a jejími poskytovateli. A co je jejich hlavní úlohou? Nejsou to finanční transfery, ale zajištění poskytování adekvátní zdravotní péče svým pojištěncům.
To probíhá tím způsobem, že každá zdravotní pojišťovna má svou vlastní síť smluvních zdravotnických zařízení. Její pojištěnci by tedy měli navštěvovat výhradně takové poskytovatele, s nimiž má jejich zdravotní pojišťovna uzavřenu smlouvu – jedině tak se totiž lze vyhnout platbám v ordinaci v hotovosti.
Výjimku tvoří pouze akutní stav, kdy jeho ošetření zaplatí zdravotní pojišťovna i mimosmluvnímu zařízení. Nedostupnosti informací o smluvních partnerech vaší pojišťovny se bát nemusíte – již dva roky mají totiž všichni lékaři či jejich zaměstnavatelé povinnost zveřejňovat seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž spolupracují.
Ačkoli fungují zdravotní pojišťovny zcela odlišně než pojišťovny komerčního sektoru, jednu podobnost bychom mezi nimi přece jen našli. Tou je neustálý boj o nové klienty.
Zdravotní pojišťovny ve své roli prostředníka nemají mnoho možností, jak množství přijatých i vynaložených financí ovlivnit, snaží se tedy o získání každého pojištěnce.
Oblíbeným způsobem bývají různé marketingové nástroje a především takzvané věrnostní programy, jejichž smyslem je získávání bodů za splnění určitých aktivit (například dodržování preventivních prohlídek), které se následně přemění ve finanční příspěvky na očkování, potravinové doplňky či wellness služby. Máte přehled, jaké bonusy poskytuje právě vaše zdravotní pojišťovna? Výběr těch nejzajímavějších a jejich srovnání uvádíme v tabulce.
| 111 | Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR | VZP |
| 211 | Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR | ZPMV |
| 205 | Česká průmyslová zdravotní pojišťovna | ČPZP |
| 207 | Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví | OZP |
| 201 | Vojenská zdravotní pojišťovna ČR | VoZP |
| 213 | Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna | RBP |
| 209 | Zaměstnanecká pojišťovna Škoda | ZPŠ |
| Příspěvek na očkování proti žloutence A/B pro dospělé | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
| Příspěvek na pohybové aktivity | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
| Příspěvek na preventivní vyšetření kožních znamének | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
| Příspěvek na rekondiční aktivity pro dárce krve (sauna, masáž, …) | ano | ano | ano | ano | ano | ne | ano |
| Odměna za doporučení nového pojištěnce | ne | ne | ne | ne | ne | ne | ne |
| Příspěvek na léčebně-ozdravné pobyty pro děti | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
Pro jejich získání je často třeba splnit některé další, pojišťovnou stanovené podmínky.
Zmíněné bonusy bývají také největší motivací ke změně zdravotní pojišťovny. Tu lze provést pouze jednou ročně, vybrat si však můžete ze dvou termínů – a to k 1. lednu nebo k 1. červenci. Pohlídat si ale musíte obzvláště data 30. září a 31.
března, neboť přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny je třeba podat minimálně tři měsíce předem. Nezapomínejte však, že bonusy nejsou tím nejpodstatnějším, co pojišťovna nabízí.
Mnohem důležitější by pro vás vždy měla být dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu.
Od ledna 2017 se změnila výše pojistného odváděná zdravotním pojišťovnám téměř u všech kategorií plátců. Které to jsou a kolik nově zaplatí?
- OSVČ – v důsledku zvýšení průměrné mzdy na 28 232 korun se zvyšuje vyměřovací základ, a výše minimálních měsíčních záloh tak vzrostla z původních 1823 korun na 1906 korun,
- OBZP – za změnou stojí zvýšení minimální mzdy na 11 000 korun, čímž se zvyšuje vyměřovací základ – dosavadní částka 1337 korun tak vzrostla na 1485 korun za měsíc,
- státní pojištěnci – stanovením nového vyměřovacího základu bylo původní pojistné ve výši 870 korun valorizováno na 920 korun měsíčně.
U kategorie zaměstnanců ke změně dochází pouze u těch, kteří dosud pobírali méně než minimální mzdu, tedy méně než 11 000 korun (například z důvodu zkráceného úvazku) – nově jejich vyměřovací základ nesmí být nižší než minimální mzda, což znamená, že na zdravotním pojištění musejí měsíčně odvést alespoň 1485 korun. Pokud i nadále pobírají méně než 11 000 korun, dopočet do částky 1485 korun jde na jejich vrub. Změny v platbách pojistného se netýkají jen částek samotných, ale i účtů, kam jsou platby zasílány. Z důvodu úpravy zákona o rozpočtových pravidlech dochází k rozšíření souhrnných účtů státní pokladny, čímž všem zdravotním pojišťovnám (včetně VZP) vzniká povinnost převést své bankovní účty do České národní banky. Mnohé z nich již tuto změnu učinily, další budou následovat. Jste-li samoplátcem, který si pojistné hradí sám, sledujte nejen datum účinnosti užívání nových účtů, ale také si nezapomeňte změnit svůj trvalý příkaz.
Rezervy rychle mizí
Titulní obrázek
„Ekonomická krize, která již několik měsíců svírá Českou republiku, nyní pozvolna vstupuje do zdravotnictví. To bohužel není tak anticyklické odvětví jako jeho blízká příbuzná farmacie, protože na jeho financování má zásadní vliv příjem obyvatelstva,“ píše Karel Zaoral…
Ekonomická krize, která již několik měsíců svírá Českou republiku, nyní pozvolna vstupuje do zdravotnictví. To bohužel není tak anticyklické odvětví jako jeho blízká příbuzná farmacie, protože na jeho financování má zásadní vliv příjem obyvatelstva.
Je vysoce pravděpodobné, že vlivem recese se struktura příjmů občanů České republiky výrazně změní. Jakým způsobem konkrétně se to projeví ve zdravotních pojišťovnách, doposud nikdo neví. Změnou ekonomické predikce z tohoto měsíce ministerstvo financí zásadně posunulo i mantinely, v nichž se zdravotnické finance budou pohybovat.
ZÁKLADEM JE ODVOD
Předpokládaný meziroční pokles HDP o 4,6 procenta je více než dvojnásobkem doposud predikovaného salda a je taktéž na hony vzdálený úvahám z přelomu roku, kdy panovala shoda na nulovém „růstu“. Vzhledem k dosavadnímu vývoji a nejasným prognózám dalšího průběhu krize je navíc docela dobře možné, že ani toto poslední upřesnění není definitivní.
Deficit výběru veškerého pojistného a daní do státního rozpočtu, který na jaře činil meziročně 160 miliard korun, se tím pádem prohloubí. „Nemáme zatím analýzy konkrétních dopadů,“ uvádí mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. Čistě stran zdravotního pojištění je letošní výběr meziročně přibližně o procento nižší. To však není tak pozitivní zpráva, jak by se mohlo na první pohled zdát.
„Zdravotněpojistný plán předpokládá meziroční růst o 6,3 procenta,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiří Rod. Z toho plyne, že už nyní jsou pojišťovny v minusu, který je krytý pouze přebytkem financí na jejich účtech z minulých let.
„Výběr pojistného na zdravotní pojištění se v současné době pohybuje mírně pod úrovní výběru loni. Nepředpokládáme zlepšení do konce roku 2009, protože důsledky krize se v systému projevují s určitým zpožděním.
Celkový letošní objem výběru pojistného je předpokládán ve výši 161 miliard korun, objem platby státu do systému odhadujeme v letošním roce na 48,7 miliardy korun, tedy zhruba o tři procenta více, než je výdaj uvažovaný ve schváleném státním rozpočtu na rok 2009,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Vyšší platby státu tak do určité míry kompenzují propad inkasa příjmů z pojistného od ekonomicky činných osob – avšak pouze v případě, že bude možné toto navýšení nad rámec rozpočtu skutečně financovat. O tom se při honu ministra Eduarda Janoty na co nejnižší schodek dá pochybovat.
Obecně vzato, na naplnění zhruba dvou set miliard korun ročního výběru pojistného je třeba, aby zaměstnanci a podnikatelé odváděli zákonem daná procenta z příjmů a aby stát platil za své pojištěnce, typicky děti, studenty, nezaměstnané a důchodce. Pokud se dramaticky pohne míra nezaměstnanosti, ještě výrazněji se změní finanční poměry pojišťoven.
SPOJENÉ NÁDOBY A ZESILOVAČ
Konec konjunktury během posledních dvou let byl charakterizován slušným růstem mezd a rychle klesající nezaměstnaností, která dosáhla v roce 2008 míry 4,4 procenta práceschopné populace.
Jak ubývalo státních pojištěnců, za něž stát platil minimum, a přibývalo zaměstnanců s podstatně vyššími odvody, účty pojišťoven se plnily poměrně rychle.
K vytváření rezerv napomohly bezesporu i poplatky, které zafungovaly proti zneužívání péče, a chvíli také nulové platby pojištěncům za první dny nemoci.
Obě opatření výrazně snížila nemocnost v Česku, která byla do té doby jednou z nejvyšších v Evropě. Jenže když se konjunktura zvrhla v recesi, přichází opačný trend.
Ten navíc posilují tradiční excesy typu kvalitního marketingu farmaceutických firem, díky němuž sice celkový objem předepsaných léků klesá, avšak jejich cena roste, nebo až skandální financování údržby a stavebních prací v nemocnicích z veřejného pojištění.
Napjatá situace státního rozpočtu pro nejbližší roky neumožňuje drahé sanace zdravotních pojišťoven, jak to bylo obvyklé v dobách vlád sociální demokracie. A výše uvedený mechanismus se začíná překlápět do opačné roviny. „Již dnes je zřejmé, že celkové výdaje systému zdravotního pojištění v letošním roce přesáhnou celkové realizované příjmy,“ potvrzuje Jakob.
NEJASNÁ PROGNÓZA
Rostoucí nezaměstnanost jednak způsobuje výpadek výběru pojistného, jen zvelmi malé části pokrytý platbami státu za nově nezaměstnané, a jednak akce sociálních demokratů v krajích a obcházení poplatkového zákona znovu umožňují zneužívání péče.
To vše raketovým tempem vysává nahromaděné rezervy pojišťoven. „Na rezervním fondu VZP ČR byla k 30. červnu letošního roku částka 1,936 miliardy korun,“ uvádí Rod. Přitom všechny pojišťovny dohromady na přelomu roku disponovaly přebytky ve výši téměř čtyřiceti miliard korun. Navíc aby rezervy vystačily na pokrytí výpadků financování, nesmělo by se nic výrazně negativního stát.
„Dosud se počítá s propadem kolem třinácti miliard korun,“ uvádí náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. To je však zřejmě méně, než kolik bude činit výpadek ve skutečnosti. Jen nárůstem nezaměstnanosti přijdou pojišťovny nejspíše zhruba o deset miliard. Mzdy porostou jen minimálně, s čímž ve svých pojistných plánech a předpokládaném plnění nepočítaly.
Dokonce ani na otázku, kolik peněz ve skutečnosti leží v současné době na bankovních účtech jednotlivých pojišťoven, nelze odpovědět přesně. „Je třeba si uvědomit, že jde o průběžně financovaný systém, ve kterém se peněžní prostředky průběžně vydávají.
Stav finanční zásoby od ledna 2009 kolísá a záleží především na výši stavu závazků ve lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením. Závazky po lhůtě splatnosti se však v systému dosud nevyskytují. Odhad úbytku stavu peněžních prostředků na fondech zdravotních pojišťoven k 31.
prosinci 2009 lze vyjádřit odhadovaným záporným saldem příjmů a výdajů za rok 2009,“ vysvětluje Jakob.
Toto saldo však bude možné upřesnit až v říjnu, kdy jednotlivé zdravotní pojišťovny předloží své zdravotně pojistné plány na rok 2010.
INFRASTRUKTURNÍ MOMENT
Zdravotnictví však zůstane stabilizované pouze v případě, že se nezmění legislativa a nezruší regulační poplatky. „Sedm miliard navíc, které by si ztráty za poplatky vyžádaly, je číslo ohrožující dostupnost zdravotní péče,“ upozorňuje Šnajdr.
S tím souhlasí i Sojka, který navíc varuje před snahami šetřit na zdravotnictví kvůli krizi. „Už nyní je ve srovnání s Evropou zdravotnictví podfinancované, vydáváme pouze 6,7 procenta HDP. Pokud bychom toto číslo srovnali s USA dle parity kupní síly, byl by ten rozdíl ještě dramatičtější,“ upozorňuje.
Naopak zdravotnický sektor prý může být jedním z možných podpůrných pilířů ekonomiky zasažené krizí. Má prý totiž určitý infrastrukturní charakter.
„Nemocnice jsou v řadě okresů nejvýznamnějšími zaměstnavateli. Navazuje na ně řada dalších provozů – pekárny, odběr tepla, prádelny apodobně. Pokud budou muset začít šetřit na provozu, dotkne se to i jiných lidí, kteří na první pohled se zdravotnictvím nemají nic společného,“ vysvětluje Sojka.
PRVNÍ NA RÁNĚ
Dotaz na ministerstvo financí, zda dokáže vyčíslit propad výběru zdravotního pojištění vlivem nepředpokládaného zhoršení makroekonomických údajů, zůstal nezodpovězen.
Proto je těžké říci, jestli rezervy pojišťoven vystačí na krytí výpadku alespoň do konce letošního roku. Například VZP zbyly na rezervním účtu už jen zmíněné necelé dvě miliardy korun.
Přitom je u ní pojištěno 58 procent obyvatel, kteří navíc čerpají přibližně osmdesát procent zdravotní péče ve finančním vyjádření.
Příspěvek státu za ně ale netvoří ani 23 procent příjmů veřejného zdravotního pojištění.
Z toho jednoduchou matematickou plyne, že pokud oněch třináct miliard korun propadu mělo ve srovnání s přebytky vystačit na nějakou černočervenou nulu zhruba do konce roku 2010, další nárůst nezaměstnanosti a pokles příjmů z pojistného vlivem akcelerujícího propadu HDP ohrozí platební morálku VZP už během první poloviny příštího roku.
„Odhadujeme, že stav peněžních zůstatků na všech fondech všech zdravotních pojišťoven ke konci tohoto roku bude zhruba kolem 34 mld. Kč. Z toho nejvíce sledované jsou stavy bankovních účtů fondů pro úhradu zdravotní péče, jejichž stav může dle očekávání ke konci roku klesnout hrubým odhadem na 24 miliard korun,“ tvrdí Jakob.
Jenže zapomíná něco doplnit. A to výši pohledávek, které budou pojišťovny ke stejnému datu evidovat a kterou bez existující aktuální analýzy nelze odhadnout. Loni touto dobou byly pojišťovny v černých číslech o pouhých pět miliard korun.
JAK Z TOHO VEN
Cesta z tohoto bludiště je možná pouze legislativními úpravami a zvýšením spoluúčasti, protože stát na sanaci pojišťoven kvůli krizi zkrátka nemá dost zdrojů. Faktem je, že například tolik kritizované regulační poplatky tvoří jen mizivé procento zdravotnického balíku.
Daleko palčivější je nemožnost komerčního připojištění, která by hodně problémů s podfinancovaným zdravotnictvím když už ne vyřešila, tak alespoň odsunula do doby, kdy bude po krizi a erární finance se vzpamatují z prožitého šoku. V Evropské unii je zdravotnická péče z veřejného pojištění hrazena pouze z osmdesáti procent.
My se k této hodnotě pomalu blížíme, v Česku je spoluúčast zhruba osmnáctiprocentní. Věc má však háček. Zatímco Češi si svých osmnáct procent tvrdě „zatáhnou“ z vlastní kapsy, na civilizovanějším a bohatším západě je skutečná míra spoluúčasti pouze pětiprocentní.
Jak je to možné? „Jednoduše, rozdíl mezi osmdesáti procenty z veřejného pojištění a pěti procenty přímé spoluúčasti je hrazen zkomerčního připojištění,“ vysvětluje Sojka a dodává, že systému by výrazně ulevilo, kdyby do roviny komerčního připojištění mohly zamířit některé úkony či služby, které tam všude jinde jen ne v Česku patří. Tedy například lázně či některé stomatologické výkony.
HISTORIE SE OPAKUJE
Hrozící problémy s nedostatkem peněz ve zdravotních pojišťovnách nejsou nic nového. Ještě před několika lety se systém potýkal s pravidelným zadlužováním a následnou sanací ze státního rozpočtu. Příčiny spočívaly ve špatné legislativě, která téměř nezměněná přežívá doposud.
Několik klidných let jsme získali díky neobvykle silné konjunktuře. Dluhy vznikaly špatným nastavením systému, v němž jednu dobu existovalo 27 pojišťoven.
Tím docházelo k odlivu lukrativních pojištěnců z VZP. I přes kvalitní kmen klientů zkrachovala převážná část nově vzniklých oborových a regionálních pojišťoven krátce po svém vzniku.
Jejich pojištěnce potom podle zákona musela převzít VZP.
Dodnes přetrvává situace, kdy je systém zdravotnictví financován přes zdravotní pojišťovny, ale současně tyto pojišťovny nemohou principiálně fungovat jako pojišťovny, protože nemají definovaný předmět pojištění. Pojišťovny nemohou uzavírat individuální pojistné smlouvy se svými klienty ani stanovovat obsah a rozsah pojistného plnění.
Fakticky jim tak zůstává role přerozdělovatelů peněz z vybraného zdravotního pojištění mezi jednotlivé poskytovatele zdravotní péče. Zdravotnictví by výrazně ulevilo, kdyby do komerčního připojištění mohly zamířit některé úkony či služby, například lázně či část stomatologických výkonů
Karel Zaoral, EURO