Karcinom ledvin tvoří cca dvě až tři procenta ze všech nádorů. V ČR postihuje rakovina ledvin cca 15 osob na 100 tisíc obyvatel. Častěji onemocní tímto nádorem muži než ženy, a to v poměru 2:1. Konkrétní příčiny vzniku nádorů ledvin nejsou známy. Ale jsou známá rizika, která jeho výskyt výrazně zvyšují.
Až 80 procent zhoubných nádorů ledvin je zjištěno zcela náhodně při jiném, nejčastěji ultrazvukovém, vyšetření pacienta. Příznaky nádoru ledvin jsou totiž v prvním stadiu spíše nespecifické a pacienti jim proto nevěnují pozornost.
„Nejčastějšími symptomy zhoubného nádoru ledvin jsou přítomnost krve v moči, bolest v bedru a hmatný útvar v břiše. S tím už dnes ale chodí pacienti minimálně,“ vysvětluje Michal Pešl z Urologické kliniky VFN a 1. LF UK.
Důvod je, že to jsou projevy, které bývají spíše pozdními příznaky. V současné době přibývá stále více pacientů s náhodným nálezem malého nádoru.
„V tomto stadiu onemocnění je pak prognóza velmi dobrá a většinu pacientů je možné adekvátní terapií trvale vyléčit,“ říká.
Jaké jsou příznaky nemoci
Zhoubný nádor na ledvině má své nespecifické příznaky, jako je noční pocení, noční teplota bez příčiny, zhoršení jaterních funkcí. Nemoc na sebe upozorňuje i bolestí v boku, v bedrech nebo bolestí břicha, ať už tupou nebo kolikovitou. Vzdálenější metastázy se vyskytují v plicích, játrech a v kostech.
Benigní vs. maligní nádory
Klasifikovat nádory ledvin je možné v několika intervalech. Základní rozdělení ale je na nádory benigní [angiomyolipom, onkocytom] a nádory maligní, kterých je ze všech nejvíce.
Benigní nádory život člověka bezprostředně neohrožují. Nevrůstají do okolních tkání a nerozšiřují se do ostatních orgánů v těle. Pokud jsou odstraněny, ve většině případech se znovu neobjevují, nerecidivují.
Oproti tomu nádory maligní mohou do okolních tkání i orgánů prorůstat, šířit se krevním a mízním oběhem po celém těle. Jde pak o takzvané metastazování. Proto jsou považovány za vážné onemocnění. Takto mohou být konkrétně u zhoubného nádoru ledvin napadány plíce, kosti játra nebo i druhostranná ledvina.
A i po chirurgickém odstranění maligního nádoru ledvin se může znovu objevit [recidiva nádoru].
Rakovina ledvin: Vyšetření a léčba
Základní diagnostikou na přítomnost karcinomu ledvin je ultrazvukové vyšetření. Po něm následuje CT vyšetření a kdo nemůže být vyšetřen pomocí CT, přistupuje se k magnetické rezonanci.
První krok léčby zhoubného nádoru ledviny je chirurgický zákrok, a to ve všech stadiích nemoci. Vždy je nutná podrobná znalost lokálního stagingu [vztah k velkým cévám, jiným orgánům, pozn. red.]
„My se rozhodujeme, jestli odstranit celou ledvinu nebo jen její část. Primárně se vždy rozhodujeme pro resekci, pokud je to možné,“ vysvětluje Michal Pešl.
Dodává, že v minulosti se chirurgicky odstranila celá ledvina. Oproti tomu se dnes lékaři přiklánějí k resekci. To se odstraní pouze tumor s přilehlou částí ledviny a pacient nepřichází o část funkční ledviny.
„Bylo prokázáno, že tento postup je onkologicky bezpečný a pacientovi zajišťuje kvalitnější zbytek života i snižuje riziko hemodialýzy,“ říká Michal Pešl.
Jak vypadá resekční výkon
Resekční výkon, kdy se odstraní pouze část ledviny s tumorem sice může vypadat na první pohled jednoduše, ale v praxi jde podle něj o velmi složitý výkon.
„Ledvina je velmi křehká a silně krvácí. Provádíme proto takzvané zaklipování s pomocí takové svorky, která sníží krvácení,“ vysvětluje.
Po zhruba 30 minutách však musí chirurg svorku odstranit, aby došlo k opětovnému prokrvení ledviny. Tento postup umožňuje zamezit prokrvení jenom části operované ledviny, proto není zbytečně zatěžována ledvina celá, ale jenom její operovaná část.
Dominantou v operacích ledvin je dnes jednoznačně laparoskopie, která má pro nemocného mnoho výhod. A nejde pouze o kosmetický efekt. Pacient užívá podstatně méně analgetik, lépe a rychleji se po laparoskopickém výkonu uzdraví a vrací do běžného života. K otevřené operaci pak lékaři přistupují v případě, kdy laparoskopie není například kvůli objemnému nádoru [10 cm a více] u pacienta možná.
Koho postihuje rakovina ledvin
Výskyt karcinomu ledvin je v České republice nejvyšší ze všech sledovaných zemí světa. V roce 2017 u nás lékaři diagnostikovaly karcinom ledviny u 3 072 osob, 1 117 lidí na tento nádor zemřelo.
Rakovina ledvin postihuje více osoby starší 50 let a s přibývajícím věkem narůstá i riziko jejího vzniku. Konkrétní příčina vzniku nádoru není přesně známa. Vědecké výzkumy však potvrzují větší pravděpodobnost jeho vzniku u kuřáků.
Ti jsou ve dvakrát větším riziku než nekuřáci. Vznik nádoru ledvin zvyšuje i obezita. Riziko vzniku karcinomu ledviny zvyšuje strava bohatá na živočišné tuky, nadměrná konzumace smaženého a uzeného masa.
V riziku jsou ale i lidé trpící na vysoký krevní tlak či osoby, které pracují s chemikáliemi.
Některé druhy nádorů se přitom mohou zvýšeně vyskytovat i mezi příbuznými. Tyto nádory tvoří asi čtyři procenta ze všech nádorů ledvin a jsou součástí vzácných syndromů.
Při takovéto rodinné zátěži lékaři většinou přímé příbuzné kvůli zvýšenému riziku výskytu nádoru ledvin pravidelně sledují. Zajímavé i je, že výskyt rakoviny ledvin je významně ovlivněn geograficky. Nejvíce pacientů s nádorem ledvin u nás má Plzeňský kraj.
Pro srovnání zhruba dvakrát více než má Morava. Podobnou četnost výskytu rakoviny ledvin hlásí i sousední Bavorsko.
Pár slov o ledvinách
Ledviny jsou párový orgán umístěny podél bederní páteře v dutině břišní. Ledvina je veliká zhruba jako pěst. Na vrcholu každé ledviny je žláza, takzvaná nadledvina.
Ledvina spolu s nadledvinou jsou s tukovou tkání uzavřeny v pouzdře, takzvané Garotově fascii. Ledviny jsou součástí močového vylučovacího traktu, kde se tvoří moč.
Tou lidské tělo odstraňuje zplodiny a zčásti i vodu z těla ven.
–VRN–
O nádorech ledvin
Obsah:
Ledvinu postihuje několik druhů zhoubného bujení. Nejčastějším nádorem je ale adenokarcinom ledviny u dospělých. Tvoří 86 % všech zhoubných nádorů ledvinného parenchymu. Nádor postihuje přibližně stejně obě dvě strany, vzácněji se nachází současně na obou stranách.
Adenokarcinom ledviny může být různé velikosti, od velikosti třešně až po obrovské nepravidelné masy vážící několik kilogramů.
Nádor nejčastěji vyrůstá z malého uzlu v některém z ledvinných segmentů. Dlouho roste expanzivně a opouzdřeně, přičemž deformuje tvar ledviny a postupně svým růstem nádoru dochází k zvětšení ledviny.
V dalších fázích svého vývoje začíná nádor prorůstat svým pouzdrem do tkáně ledviny, do jejího cévního zásobení, zvláště pak do žil, kde může vytvářet tzv. nádorové tromby. Krevním řečištěm se onemocnění může šířit do organismu a zakládat metastázy. Nejčastěji jsou postižené kosti, plíce a centrální nervový systém.
Dále se nádor šíří cestou lymfatickou do uzlin v okolí ledviny v dutině břišní ale i do vzdálených uzlinových lokalit. Biologické chování metastáz je špatně předvídatelné. Mohou se objevit po vyjmutí primárního nádoru i po 10-15 letech.
Nádory ledvin patří mezi onemocnění, které jeví postupný nárůst ve výskytu. Objevují se více u mužů než u žen.
V roce 2010 v České republice onemocnělo 1817 mužů (t.j. incidence 35,2/100 000 mužů) a 1039 žen (t.j. incidence 19,4/100 000 žen). Celkem v roce 2010 zemřelo 1053 obyvatel. Kromě vzácných dědičných forem, zůstává příčina vzniku tohoto onemocnění nejasná. Udává se však 1,5 – 2,5x vyšší výskyt nádorů ledvin u kuřáků. V dětském období se vyskytuje především Wilmsův nádor.
Naproti tomu zhoubné onemocnění ledvin má vrchol výskytu kolem 60 let věku.
V následujícím textu se budeme věnovat projevům nádorového onemocnění ledvin, diagnostikou, léčbou a období, kdy pacient dokončil léčbu a je sledován.
K čemu slouží ledviny?
| Obrázek 1: Vylučovací ústrojí | Obrázek 2: Průřez ledvinou |
Ledviny jsou párové orgány, ležící na každé straně páteře v bederní oblasti. Jsou částí močového vylučovacího ústrojí, ke kterému dále patří močovod, močový měchýř a močová trubice.
Hlavní funkcí ledvin je tvorba moče. Krev, která protéká ledvinami, je zbavovaná přebytečné vody a odpadních produktů. Výsledkem této činnosti je moč.
Denní množství moči se pohybuje u zdravého člověka mezi 1500 – 2000 ml. Množství moče se přitom mění v závislosti na příjmu tekutin, teplotě zevního prostředí a tělesné aktivitě.
Moč se sbírá do ledvinné pánvičky, odkud putuje močovodem do močového měchýře a z něj opouští tělo močovou trubicí.
Ledviny také produkují látky, které se podílejí na udržování krevního tlaku a podílejí na regulaci tvorby červených krvinek.
Co jsou nádory?
Tělo produkuje celou řadu různých typů buněk. Normální zdravé buňky rostou a dělí se na nové podle potřeb organismu, a tento proces udržuje tělo zdravé. Někdy se však buňky začínají nekontrolovaně dělit a vznikají nové, i bez potřeby organismu.
Vzniká tak masa nové tkáně, kterou nazýváme nádorem.
Široce vžitý a stále hojně užívaný pojem rakovina považují onkologové z více důvodů za nešťastný. Odjakživa jej totiž obklopuje představa nevyléčitelnosti a neodvratné smrti, které předcházejí kruté bolesti a jiná utrpení.
Ač tomu tak už delší dobu není, obestírá nádorová onemocnění mýtus, jehož vyvrácení je jedním z hlavních, přitom však velmi obtížně řešitelných úkolů současných onkologů.
Pojem v sobě navíc zahrnuje několik set onemocnění, která se však svými vlastnostmi a dopadem na osudy nemocných zásadně liší.
Jaké jsou příznaky zhoubného onemocnění ledvin?
V časných stádiích rakovina ledvin nezpůsobuje žádné potíže. Postupně, jak nádor roste, objevují se i příznaky onemocnění.
Krev v moči je nejčastějším symptomem, který přivádí pacienta k lékaři. Stává se, že se krvácení objeví jednou nečekaně, bez jiných příznaků. Je nutné zdůraznit, že je vždy nutné zjistit příčinu krve v moči.
Dalším z obecných příznaků je bolest v bederní krajině a někdy hmatný nádor přes stěnu břišní. Bolesti v krajině ledvin jsou obvykle tupého charakteru.
Mezi méně časté příznaky patří únava, nechutenství, úbytek na váze, zvýšené teploty a všeobecný pocit špatného zdraví.
Lidé s některými z výše uvedenými příznaky by měli navštívit svého lékaře nebo přímo urologa, což je lékař, který se specializuje na onemocnění ledvin a vývodných cest močových. Ve většině případů včasná diagnosa nádoru ledvin dává větší šanci na uzdravení.
Vzhledem k dlouhodobému bezpříznakovému období není jednoduché zachytit včasná, chirugicky léčitelná stadia onemocnění. Z těchto důvodů se rozvíjejí programy preventivního vyšetřování. Ultrazvukové vyšetření břicha může odhalit i relativně malý nádor ledvin.
Jak se stanoví diagnóza zhoubného nádoru ledvin?
Nezbytnou součástí stanovení diagnózy je anamnéza a celkové vyšetření. Mezi zcela základní vyšetření patří vyšetření močového sedimentu (určí, zda jsou přítomné červené krvinky v moči) a pečlivé vyšetření břicha pohmatem.
Dále lékař ordinuje taková vyšetření, která zobrazují ledviny a případně jejich změny tvaru. Mezi tato vyšetření patří:
- ultrazvukové vyšetření břicha
- vylučovací urografie (podáni kontrastní látky do žíly pacienta a následné rentgenové snímkování ledvin, které vylučují kontrastní látku)
- počítačová tomografie (CT vyšetření)
- magnetická rezonance
- angiografické vyšetření (podání kontrastní látky do krevního řečiště ledvin a rentgenové snímkování)
Pokud výše uvedená vyšetření potvrdí přítomnost nádoru ledvin, provádí se vyšetření na zjištění rozsahu onemocnění – rentgen plic, vyšetření kostí – scintigrafie skeletu, PET (pozitronová emisní tomografie, metoda využívající principy nukleární medicíny), případně CT mozku a tím stanovení stadia onemocnění. Je to nezbytná podmínku k určení terapeutického plánu. Lokalizované onemocnění se často řeší pouze chirurgickou léčbou, kdežto pokročilé onemocnění vyžaduje po chirurgickém odstranění ledviny i následnou onkologickou léčbu.
Jak se nádory ledvin léčí?
Léčba nádoru ledvin závisí na stadiu onemocnění, věku, celkovém stupni zdraví a dalších faktorech. Lidé s nádorem ledvin jsou často léčeni týmem specialistů, mezi něž patří urolog, onkolog a radioterapeut.
Nádory ledvin jsou obvykle léčeny chirurgicky, radioterapií, biologickou terapií, imunoterapií. Někdy je použito také embolizace ledvin. Na základě předchozích vyšetření je rozhodnuto, jaký druh léčby nebo kombinace léčení se použije.
Pacienti mohou být také zahrnuti do klinických studií, kde se používají nové léčebné metody.
Jak probíhají jednotlivé typy léčby?
U lokalizovaných nádorů ledvin je základem léčby chirurgickou cestou odstranit veškeré známé onemocnění. Provádí se tzv. radikální nefrektomie s odstraněním spádových lymfatických uzlin v dutině břišní.
Někdy, pokud jsou anatomické vztahy příznivé, se provádí jen odstranění části ledviny postižené nádorem.
U pokročilého nádoru ledvin je terapie rovněž obvykle zahájena chirurgickou léčbou, odstraněním ledviny, po té následuje další léčba.
V případě neztišitelného krvácení u ledviny postižené nádorem, kde z nejrůznějších důvodů nelze ledvinu odstranit, se někdy používá tzv. arteriální embolizace, tj. zavedení malých kousků speciálních materiálů do cévního řečiště ledvin, což vede k zastavení přítoku okysličené krve do ledviny.
Radioterapie
Ozařování je používáno k léčení zhoubných nádorů.
U nádorů ledvin se používá k odstranění bolestí při postižení kostí nádorem nebo cíleně na metastázu, která vzhledem ke své velikosti utlačuje okolní tkáně a narušuje jejich funkci.
Cílem této léčby je zmírnit nebo odstranit potíže způsobené pokročilým onemocněním. Je používána vnější radioterapie, kdy je pacient léčen většinou ambulantně a dochází po určitou dobu denně na ozařování postižené části těla.
Chirurgický zákrok, arteriální embolizace ledviny či radioterapie patří mezi lokální terapii, tedy postižení onemocnění v léčebném poli. Existuje však i tzv.
systémová terapie, při které účinné látky podané injekčně nebo ve formě tablet putují krevní cestou do celého organismu a mohou postihnout mnohočetný rozsev onemocnění. Jedná se o tzv. biologickou terapii.
Od chemoterapie a hormonoterapie se v případě léčby nádoru ledviny pro nízkou účinnost prakticky ustoupilo.
Biologická terapie a imunoterapie
V současnosti se na základě výsledku klinických studií stává základem léčby metastazujícího nádoru ledviny aplikace tzv. cílené biologické terapie, nebo-li biologické léčby.
V řadě nových léků si svoje uplatnění získal sunitinib, sorafenib, pazopanib, bevacizumab, temsirolimus a everolimus. Biologická léčba se používá buď v monoterapii nebo v kombinaci s imunoterapií. Při selhání či nesnášenlivosti biologické léčby přichází v úvahu aplikace imunoterapie, t.j.
podávání interferonu alfa či interleukinu-2. Jejím cílem je ovlivnit imunitní systém člověka a povzbudit jeho protinádorovou aktivitu.
Hormonoterapie
Používaná jen u malého počtu pacientů s nádorem ledvin. Nejčastěji se používají gestageny, ale po přísném přehodnocení léčby se prokázal efekt jen u 2% nemocných. Ve většině případů je hormonoterapie používaná jako podpůrná léčba.
Klinické studie
Někteří nemocní zhoubným nádorem ledvin se účastní tzv. klinických studií, které jsou prováděné za účelem zjišťování účinnosti nových léků nebo nových léčebných postupů.
Jsou zde srovnávány standardní léčebné postupy s novými, je sledováno zda u nového léku je menší výskyt vedlejších nežádoucích účinků než u standardní léčby a zda dochází ke zlepšování kvality života.
Jaké jsou vedlejší účinky léčby?
Jakákoliv protinádorová léčba může vedle zničení nádorových buněk poškodit i zdravé tkáně. Tento jev bývá nazýván vedlejšími účinky nebo též nežádoucími účinky. Nemusí být u všech osob stejný. Lékaři a sestry by měli informovat nemocného o možných obtížích, a pomoci mu tak nepříznivé příznaky vzniknuvší v průběhu léčby či po ní překonat.
Vedlejší účinky operace
Závisí na typu použité operace, celkovém zdraví pacienta a dalších faktorech. Odstranění ledviny je velká operace, po které mohou mít pacienti v pooperačním období bolesti.
Mohou mít dechové potíže, proto se provádí speciální dechová cvičení ke zlepšení dechového objemu. Společná všem pacientům je také celková slabost po operaci, únava.
Po operaci pacienti dostávají několik dnů infuzní terapii, aby se zajistila dostatečná výživa organismu a jeho zavodnění, provádí se bilance příjmu a výdeje tekutin. Doba hospitalizace je u každého pacienta jiná.
Vedlejší účinky radiační terapie
Závisí na léčebné dávce a na části těla, která je radiaci podrobena. Pacient se bude pravděpodobně cítit unavený i po skončení radioterapie.
Pokud je to možné, nejsou nutná velká omezení běžného života. Radioterapie zaměřená na dutinu břišní může způsobovat nevolnost, zvracení., průjmy a potíže s vyprazdňováním.
Také může klesat počet bílých krvinek, které jsou důležité v boji s infekcí.
Vedlejší účinky biologické terapie a imunoterapie
Vedlejší účinky cílené biologické terapie jsou ve srovnání s chemoterapií méně závažné. Přesto však jsou vyznačeny. Jedná se především o možnost vytvoření kožní vyrážky, slabost, nechutenství, bolestivé otlaky na ploskách a dlaních, poruchy krevního obrazu. Vedlejší účinky jsou individuální u jednotlivé použité látky.
Podávání interferonu alfa a interleukinu 2 často provází tzv. chřipkové projevy: zvýšené teploty až horečky, bolesti svalů, kloubů, nechutenství, průjem. Pacienti se také cítí unavení, v místě aplikace injekce do podkoží se objevují přechodné zatvrdliny s lokálním projevem zánětu.
Vedlejší účinky hormonoterapie
Vedlejší účinky hormonoterapie jsou obvykle mírné. Mohou se tvořit otoky v důsledku zvýšeného městnání tekutin v těle.
Jako u všech nádorů, tak i u ledvin je během léčby důležitá výživa. U pacientů dochází při léčbě k úbytku váhy, nechutenství, zvracení, průjmům, a tím oslabování těla. Je nutné individuálně ve spolupráci s lékařem a dietní sestrou hledat vhodné způsoby výživy nemocného.
Sledování pacienta po ukončení léčby
U zhoubného nádoru ledvin je pravidelné sledování pacienta po proběhlé terapii velmi důležité. Lékař v určitých časových odstupech provádí pravidelné laboratorní odběry, rentgen plic, CT vyšetření a vyšetření kostí (scintigrafie skeletu).
Pravidelné sledování pacienta je nutné k případnému záchytu recidivy onemocnění.
Dojde-li k návratu onemocnění je nutno stav pacienta opět komplexně přešetřit a zvážit nutnost další léčby. Dle rozsahu onemocnění se volí druh nejvhodnější léčby – chirurgické řešení, aplikace chemoterapie či radioterapie. Ani v případě výskytu recidivy nemusí nutně znamenat, že onemocnění se stalo nevyléčitelným.
Vždy záleží na lokalizaci onemocnění a možnosti zvolit radikální způsob léčby, u této diagnózy je to chirurgické řešení.
Podpora pacientů se zhoubným nádorem
Život s nádorovým onemocněním není lehký. Kromě zdravotních problémů se pacienti často setkávají se sociálními obtížemi např. v zaměstnání, v rodině nebo při běžných denních aktivitách. Lékaři a ostatní zdravotnický personál může nemocným poradit s denním režimem, pracovním nasazením.
Důležitou roli mají také sociální pracovníci a psychologové, kteří mohou být v mnohém velmi nápomocní nejen pacientům, ale také jejich rodinným příslušníkům. Cennou podporou pro nemocné jsou i jejich rodiny a přátelé, popřípadě různé skupiny nebo společnosti, které sdružují onkologické pacienty.
Mnoho rad a informací lze nalézt na internetových stránkách se zdravotnickou tématikou, k dispozici je široké spektrum serverů v češtině i jiných jazycích. K dispozici jsou i četné publikace pro pacienty – viz http://www.mou.cz (Kdo jsme – Aktuální informace – Přehled osvětových materiálů…), mnoho z nich lze zakoupit také v knihkupectvích.
Nádory ledvin
Nádory ledvin představují jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Alarmující je skutečnost, že v České republice je procentuální výskyt nádorů ledvin nejvyšší ze všech zemí světa, když ročně onemocní více než 2500 jedinců a více než 1100 na toto onemocnění zemře!
Závažná je skutečnost, že v případě, že onemocnění není včas zachyceno a léčeno, může vytvořit metastázy např. v plicích, kostech nebo játrech.
Základem léčby nádorů ledvin je operační výkon spočívající v odstranění ledviny nebo její části. Operace je jednoznačně nejúčinnější léčebnou metodou u nádorů ohraničených na ledvinu, respektive u nádorů, které se rozšířily do lymfatických uzlin, je však součástí léčby i nádorů, které již vytvořily ložiska (metastázy) v jiných orgánech.
Je nutné vždy odstranit celou ledvinu, je možné její část zachovat?V současné době odstraňujeme celou ledvinu pouze u velkých nádorů, které postihují její větší část.
U nádorů menších jednoznačně převládá snaha o vyjmutí samotného nádoru, který odstraníme s tenkým lemem zdravé ledviny (abychom bezpečně odstranili veškerou nádorovou tkáň) a zbytek ledviny zachováme.
Tento trend by měl stoprocentně platit u nádorů menších než 4 cm, ale ledvinu lze často zachovat i u nádorů větších. Rozhodnutí závisí na přesném uložení nádoru v ledvině.
Odstranění samotného nádoru, hovoříme odborně o „resekci ledviny“, je operace náročnější, než odstranění celé ledviny. Plánování i provedení výkonu v každém případě patří do rukou zkušeného odborníka – urologa.
Je nutné ledvinu operovat otevřenou operací (jinými slovy operací řezem)?Velkou část nádorů ledvin dnes operujeme laparoskopicky, tedy pouhými vpichy do dutiny břišní.
Pacient má po výkonu jen 2-3 krátké (asi 1 cm dlouhé rány a jeden o něco delší řez, kterým je odstraněná tkáň vyjmuta z těla. Výhodou laparoskopie je ve srovnání s otevřenou operací kratší doba hospitalizace i menší bolesti bezprostředně po výkonu.
Laparoskopickou cestou dnes lze ve většině případů odstranit celou ledvinu a ve vhodných případech i samotný nádor. Konkrétní rozhodnutí však opět musí udělat zkušený odborník.
Je možné operovat i nádory šířící se do jiných orgánů?Nádory ledvin mohou vytvořit metastázy i ve vzdálených orgánech – v plicích, játrech nebo kostech. Součástí léčebného postupu je u těchto pacientů obvykle i odstranění ledviny s nádorem a v některých případech lze operačně odstranit i ložiska v jiných orgánech. I zde by měl léčebný postup stanovit zkušený specialista.
Naše zařízení nabízí možnost konzultace s odborníky v této oblasti, kteří provedli stovky operačních výkonů na ledvinách. V případě vašeho zájmu vám rádi poradí, navrhnou nejvhodnější postup a zajistí provedení výkonu na špičkovém pražském pracovišti.
Projevy a diagnóza nádorů ledvin
Nádor ledviny se může projevit přítomností krve v moči, případně bolestí v bederní krajině, tyto příznaky jsou však již většinou známkami poměrně pokročilého onemocnění.
V současné době jsou nádory ledvin často zjištěny náhodou při vyšetření ultrazvukem nebo počítačovou tomografií (CT). Tito nemocní mají někdy neurčité potíže, jako je nechutenství, hubnutí, mírně zvýšené teploty apod.
V případě, že máte některý z výše uvedených příznaků, můžete kontaktovat naše centrum. Naši vysoce erudovaní odborníci provedou potřebná vyšetření.
Jak léčíme rakovinu ledvin?
Jestliže nádor ještě nevytvořil metastázy, je léčba vždy operační. Spočívá v chirurgickém odstranění ledviny, případně její části.
U nádorů, kde již metastázy vznikly, lze v současné době použít tzv. léčbu biologickou. Předpokladem jejího nasazení je však histologický průkaz nádoru (provedený buď odstraněním nádoru z ledviny nebo odebráním biopsie).
Ledviny nebolí, ale nepodceňte je. Jak poznáte nádorové onemocnění?
Je tu další ročník sbírky Český den proti rakovině. Koupí žlutého květu můžete tentokrát podpořit prevenci nádoru ledvin, močových cest a prostaty. „Tato onemocnění u nás narůstají, a to i ve středním a mladším věku. Přitom jde o nádory, které se dají včas rozeznat,“ upozorňuje lékařka Marie Tomečková, vedoucí poradenské Nádorové telefonní linky z Ligy proti rakovině.
Ledviny nebolí. Jak poznám, že je s nimi něco v nepořádku?
Nádorová onemocnění ledvin nebo močového měchýře opravdu nebolí, je proto třeba pozorovat své tělo. Například když se objeví krev v moči, je to varovný příznak. Na druhou stranu krev v moči neznamená vždycky nádor.
Dojděte tedy včas k lékaři, poraďte se s ním a nechte se vyšetřit. Základní vyšetření ledvin nejsou nijak složitá a pro pacienta zatěžující.
Většina lidí se bojí diagnózy a otálí, to je první chyba – to, že pacient nevěnuje tělu dostatek pozornosti.
Český den proti rakovině
Dobrovolníky s kytičkami potkáte v ulicích od středy 29. září do pátku 1 října. Na pevných prodejních místech si můžete kvítky pořídit až do neděle 3.října.
Co je v prevenci nejtěžší?
Jde o zdravý životní styl – souhrn věcí, které by nám měly pomoct, abychom neonemocněli. Je to celá řada našich zlozvyků, kterých bychom se měli postupně snažit zbavit.
V současné době je základní problém nedostatek pohybu.
S tím souvisí i to, že když se budu pohybovat, nebudu mít čas na alkohol, nebudu mít čas na kouření a možná si dám něco dobrého k jídlu – ale ne uzeniny, masa nebo tučná a mastná jídla. S tím souvisí obezita a cukrovka.
A jak se dopracovat ke zdravému životnímu stylu? První věc je uvědomit si, co to je, a uvědomit si, jestli to, když se budu řídit nějakými radami, pro mě bude mít význam.
Jako bych slyšela některé lidi ve svém okolí: „No jo, no, ale já s tím nic neudělám, já mám slabou vůli.“ Co na to můžete říct?
Dá se vše znovu a znovu opakovat. Záleží to na vás. Pokud budete jíst sladkosti a máte cukrovku, ta cukrovka se vám jednou vymstí. Teď vás to nebolí, ale přijdou komplikace. Podobně je to i nádorovým onemocněním. Nemáte obtíže? To neznamená, že byste neměli chodit na preventivní vyšetření. Všechno souvisí se vším.
Jak vypadá práce na nádorové telefonní lince a s čím se na ni lidé nejčastěji obracejí? A jak osudy pacientů s rakovinou ovlivnila pandemie? Poslechněte si celý rozhovor s lékařkou Marií Tomečkovou.
Rakovina ledvin – Wikipedie
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Rakovina ledvin je zhoubné nádorové onemocnění, které je z velké většiny cca 75 % představováno nejrozšířenějším ledvinovým tumorem – běžným (konvenčním) renálním karcinomem, který vyrůstá z buněk výstelky ledvinných kanálků.
Objevuje se nejčastěji u lidí ve věku po čtyřicítce a muže postihuje dvakrát častěji než ženy.
Není přesně známo, proč nádor vzniká. Uvažuje se mimo jiné i o možnosti maligního zvratu původně neškodných zmnožení buněk v ledvině. Jisté je, že ke zvýšenému riziku jeho vzniku přispívají určité rizikové faktory.
Běžný (konvenční) renální karcinom může růst v kterékoliv části ledviny, ale pokud roste spíše v horní půli a prorůstá již mimo ledvinu, považuje se za závažnější a nebezpečnější.
Je to nádor okrové barvy, na řezu obsahuje četné prokrvácené okrsky a rozpadové dutinky s krevními sraženinami.
Nádor má kolem sebe také nepravé pouzdro složené ze stlačené tkáně ledviny, vazivových struktur a zánětlivých buněk.
Rizikové faktory
Následující rizikové faktory jsou spojeny s větší pravděpodobností karcinomu ledvin:
- Kouření – zvyšuje riziko dvojnásobně.
- Obezita.
- Vysoký krevní tlak.
- Dlouhodobá dialýza – dialýza se používá při léčbě lidí s velmi špatnou funkcí ledvin. Očišťuje krev od zplodin metabolismu. Pokud však trvá dialyzační léčba několik let, zvyšuje se z neznámých důvodů riziko nádoru.
- Pohlaví – karcinom ledvin je u mužů přibližně dvakrát častější než u žen.
- Zaměstnání – lidé, kteří přicházejí pracovně do styku s chemickými látkami, jež jsou toxické pro ledviny, mají opět vyšší riziko nádoru ledvin. Jedná se především o pracovníky v ocelárnách a železárnách.
- Genetické riziko – u pacientů se vzácnou chorobou, která se nazývá Von Hippel-Lindauův syndrom a je způsobena poruchou genu VHL, je riziko nádoru ledvin mnohem vyšší. Příbuzní těchto pacientů jsou vždy vyšetřeni na přítomnost poruchy genu. Pokud je u nich objevena, jsou pak pravidelně sledováni, aby mohl být případný nádor odhalen včas.
Růst renálních nádorů
Nádory ledvin zřejmě začínají vyrůstat z jedné zvrhlé buňky v ledvinných kanálcích. Buňky se nejprve dělí pomalu, ale čím jsou pokročilejší, tím rychleji se dělí.
Po 20 buněčných děleních obsahuje nádor přibližně milion buněk, což odpovídá uzlíku o velikosti jednoho milimetru. Po dalších přibližně deseti dělicích cyklech se hmota zvětší na uzlík o průměru přibližně jeden centimetr.
Pokud by nádor prošel ještě dalšími deseti cykly dělení, vážil by přibližně jeden kilogram. S nádorem takové velikosti se však již nedá žít.
Nejmenší nádory odhalitelné zobrazovacími a jinými diagnostickými metodami obsahují nejméně jeden gram buněk. I nejčasněji diagnostikované nádory jsou tedy již velmi pokročilé a veškerá onkologická léčba se odehrává teprve v poslední čtvrtině či pětině života nádoru.
Nádory mohou prorůstat do okolí ledviny – nejčastěji pak do nadledviny, ledvinného pouzdra a do cév, které ledvinu zásobují krví. Nepříjemnou komplikací je růst nádoru uvnitř žilního systému, který pokračuje přes ledvinnou žílu do dolní duté žíly a přes ni až do srdce.
Příznaky
Nádory ledvin se většinou projevují nespecifickými příznaky. To jsou obecné obtíže, které se mohou vyskytnout i u jiných chorob. Je proto těžké usuzovat z nich na přítomnost nádoru. Navíc jen málokdo z těch, jež některý z těchto příznaků trápí, opravdu má nádor ledvin. Důležitá je spíše jejich kombinace.
Nejčastější příznaky u nádoru ledvin:
- krev v moči (rezavá až tmavě rudá barva moči)
- bolest v oblasti boku či zad, která nepřechází
- hmatné zvětšení ledviny při pohmatovém vyšetření břicha
- ztráta váhy
- horečka
- pocit únavy
- nechutenství
- slabost
- noční pocení
Diagnóza
- Prohlídka lékařem spojená s vyšetřením břicha a boků.
- Vyšetření moči cílené zejména na přítomnost krve a dalších známek choroby.
- Vyšetření krve cílené na funkci ledvin. Zvýšení hladin určitých látek v krvi ukazuje, že ledviny nejsou schopné dostatečně čistit krev. Příčinou jejich snížené funkce může být právě nádor.
- Vylučovací urografie – nádor se zobrazuje jako porucha rozložení kontrastní látky v postižené ledvině.
- CT – nádor je vidět jako cizorodá hmota v ledvině.
- Ultrazvuk – při tomto vyšetření je také možno nádor objevit.
- Biopsie – v případě nádorů ledvin je snaha provést biopsii dutou jehlou přes kůži nemocného.
Léčba
Odstranění ledviny
Léčba nádorů ledvin spočívá zejména v nefrektomii – chirurgickém odstranění postižené ledviny. Prakticky vždy se odstraňuje ledvina celá, často ještě s určitým lemem okolní tkáně. Kolem nádoru by mělo být odstraněno ještě nejméně půl centimetru zdravé tkáně, protože prostým okem není poznat, kam až přesně zasahují nádorové buňky.
Součástí operace je i odstranění uzlin v blízkosti ledviny, protože mohou obsahovat nádorové buňky a později posloužit jako zdroj nového bujení.
Arteriální embolizace
Lékař zavede katétr (úzkou hadičku) přes vpich na noze až do ledvinné cévy. Tato céva se pak ucpe pomocí látky, kterou lékař do cévy vstříkne. To vede ke zmenšení hmoty nádoru.
Tato metoda se používá buď před operací, aby se menší nádor snadněji odstraňoval, nebo také u pokročilých nádorů, které odoperovat nejdou.
Pak je cílem nádor zmenšit a ulevit pacientovi od nepříjemných příznaků.
Radioterapie
Ozařování působí na nádor ledviny jen málo, a proto se používá jen v ojedinělých případech.
Chemoterapie
Chemoterapie na nádor ledviny příliš neúčinkuje – nádor ledviny je vůči chemoterapii ze všech nádorů nejvíce odolný. V současnosti probíhá intenzivní výzkum, který zkouší nové látky či nové kombinace již dříve známých cytostatik.
Biologická léčba
Biologická terapie se u nádorů ledvin používá zejména při pokročilých onemocněních a po chirurgické léčbě. V současnosti se používají hlavně dvě látky:
- interferon alfa – přirozená molekula, která vybudí vlastní obranyschopnost k reakci vůči rakovinným buňkám; tělo ji normálně vyrábí v malém množství, ale v tomto případě se dodá zvenčí ve velkém množství;
- sunitinib – protilátka, která narušuje činnost důležitých enzymů v nádorových buňkách.
Výhodou této terapie je schopnost cíleně útočit na nádorové buňky kdekoliv v organismu. Biologická léčba tedy ničí metastázy, což je pro pacienty s pokročilými stadii choroby velice důležité.
Související články
- Nádory ledvin
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nádory ledvin na Wikimedia Commons
- Stránky věnované především rakovině ledvin a prsu
- Zhoubné nádory ledvin.
|
Portály: Medicína
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rakovina_ledvin&oldid=20361612“