Vytvořeno: 29. 7. 2019 Poslední aktualizace: 29. 7. 2019
Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2018 s příjmy 309,8 mld. Kč a výdaji 295,3 mld. Kč. Dosáhl tak přebytku 14,5 mld. Kč. Jedná se o nejlepší výsledek od doby ekonomické krize v roce 2009.
Zdravotní pojišťovny vynaložily na zdravotní péči o 20 mld. Kč navíc. Významný růst příjmů systému zároveň umožnil navýšení rezerv na účtech zdravotních pojišťoven na 45 mld. Kč včetně přebytků z minulých let.
„Dlouhodobě prosazuji, aby zdravotní pojišťovny v době hospodářského růstu hospodařily přebytkově. To znamená, aby v dobách dobrých vytvářely rezervy, které by bylo možné použít v dobách špatných.
Tyto rezervy zajistí, aby se v době případného hospodářského útlumu, kdy klesá či stagnuje výběr pojistného, nesnižovala kvalita ani dostupnost zdravotní péče pro pacienty,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Zdravotní pojišťovny již třetí rok míru rezerv kontinuálně navyšují. Oproti roku 2015 ji zvýšily téměř trojnásobně.
V roce 2018 dosáhl poměr těchto zůstatků na účtech téměř 15,3 % celkových ročních výdajů, avšak je zjevné, že ani tento podíl zatím nedosahuje předkrizových hodnot.
Jedná se tedy o částku, kterou by bylo možné v případě výpadku příjmů financovat zdravotní služby přibližně po dobu 50 dnů. Proto Ministerstvo financí podporuje odpovědné hospodaření pojišťoven.
„Pojišťovny pokračují v pozitivním trendu a daří se jim i letos navyšovat finanční polštář, který v případě zpomalení ekonomiky doplní do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče.
Je tedy nutné udržovat rezervy na určité úrovni, abychom zajistili dlouhodobou stabilitu systému. Máme stále živě na paměti rok 2009, kdy se ekonomika propadla a jen díky rezervám se to nedotklo pacientů.
V současné době stále nejsme co do výše rezerv na předkrizové úrovni, proto jsou skvělé zprávy, že systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří přebytkově. Je to další důkaz toho, že se zdravotnictví nebývale daří.
Výsledky hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění ukazují, že se díky narůstajícím příjmům daří nejen navyšovat potřebné rezervy, ale také jde čím dál více finančních prostředků na zdravotní péči, tedy za pacienty,“ doplňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Společná tisková zpráva Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví
Kontakt pro média: Ing. Michal Žurovec, tiskový mluvčí MF ČR, e-mail: [email protected]
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí MZ ČR, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Veřejné zdravotní pojištění míří k deficitu 40 miliard korun
Veřejné zdravotní pojištění může být kvůli pandemii SARS-CoV-2 na konci letoška v deficitu 40 miliard korun. To kvůli propadu příjmů z vybraných odvodů na něj. Již nyní je přitom jasné, že zdravotní pojišťovny budou muset šetřit na výdajích pro plánovanou zdravotní péči v roce 2021.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o pojistném na zdravotním pojištění, kterou bude projednávat Sněmovna. Jejím cílem je odpustit na půl roku pojištění živnostníkům.
Podle ní ztráty zdravotních pojišťoven letos nejspíš ještě půjde vykrýt z rezerv zdravotních pojišťoven. Ty dosáhly loni výše 56 miliard korun.
A to zejména díky rekordním výběrům na zdravotní pojištění v minulých několika letech.
„V takovém scénáři klesne schopnost některých zdravotních pojišťoven řádně plnit své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb ještě do konce letošního roku,“ píše se v návrhu novely zákona.
- Více: Nemocnice omezují plánované výkony. Tzn. zásah do úhrad
A nejen to: „Mohou také nastat problémy na straně nemocnic, ordinací a dalších poskytovatelů zdravotních služeb a může se snížit dostupnost péče. Důvod je zřejmý, nižší výběr na zdravotním pojištění a náklady spojené s opatřeními na podporu ekonomiky kvůli šíření nákazy SARS-CoV-2.“
Příjmy zdravotních pojišťoven klesnou
Jen na odvodech živnostníků na zdravotním pojištění ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] aktuálně očekává pokles o zhruba osm miliard korun. A to kvůli současným úlevám, které živnostníkům poskytla vláda.
- „Kdybychom to odpuštění neudělali, tak stejně by ti živnostníci zřejmě neměli, jak odvést,“ uvedl ministr Adam Vojtěch.
- Dodal, že pojišťovny budou muset na nový stav reagovat a přizpůsobit mu své rozpočty.
- „Je jasné, že bude muset dojít k určitým opatřením, aby nerostly nijak výrazně úhrady hlavně v příštím roce,“ doplnil s tím, že už je dohodnuté pro příští rok navýšení plateb za státní pojištěnce.
To však, lze předpokládat, bude v objemu, jež byl s největší pravděpodobností určen před šířením nákazy koronaviru. Platby za státní pojištěnce se totiž zvyšují každý rok o cca necelé čtyři miliardy korun. Zdravotní pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče přitom na vládu dlouhodobě tlačí o jejich razantnější navýšení.
Štěstí, že jsou rezervy
Podle návrhu novely zákona letos nepříznivý vývoj v bilanci pojišťoven ještě odvrátí již zmíněné rezervy zdravotních pojišťoven. Avšak v důvodové zprávě návrhu zákona se také již uvádí, že v příštím roce vážně hrozí, že zmíněné rezervy budou zcela vyčerpány, a bez potřebných opatření bude ohrožena dostupnost zdravotních služeb ve svém celku.
„Očekává se, že v roce 2021 bude nutné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun. V dalších letech bude v případě vyčerpání zůstatků a očekávaného pokračování ekonomické krize financování péče vysoce obtížné,“ uvádí důvodová zpráva.
Tím de facto potvrzuje i apel zdravotních pojišťoven ubrat z původních plánů na rozšíření hrazené zdravotní péče v příštím roce.
„Kolik peněz se na pojistném příští rok vybere, se nedá moc odhadnout, nikdo ale nepředpokládá, že by mohlo růst tak jako dosud.
Růst platů se zpomalí, stát signalizuje snahu o omezení svého podílu na platbách za státní pojištěnce [což jsou hlavně důchodci a děti].
Do toho se ještě zatím nevypočitatelně projeví koronavirus,“ uvedl v této souvislosti prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR], jenž zahrnuje všechny zdravotní pojišťovny s výjimkou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Ladislav Friedrich.
- Více: L. Friedrich: Snižme tempo růstu výdajů ve zdravotnictví
Upozornil, že problém se skrývá i v loni naplánovaném čerpání rezerv pojišťoven. Ten se bude muset v následujícím období řešit.
„Sami jsme si spustili odpočítávání, které buď budeme umět včas zastavit, nebo dojdeme ke zdi na konci této cesty. […] I při optimistickém odhadu asi výběr pojistného poroste, ale již asi jen někde okolo 4 procent,“ uvedl ve zjevné narážce, že z mnoha loňských plánů na úhradu zdravotní péče v příštím roce sejde.
To ostatně už potvrdily všechny zdravotní pojišťovny i Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] v jejich společném prohlášení.
„Pro následující roky ale bude nutné přijmout úsporná opatření. Nebude možné navyšovat úhrady a platy jako v předchozích letech, aby bylo financování zdravotnictví po dobu nynější krize i po ní udržitelné,“ uvádí prohlášení.
- Více: Platební schopnost zdrav. pojišťoven zůstává zachována
Veřejné zdravotní pojištění: příjmy a výdaje
Dohodovací řízení o úhradách [řeší, co a kolik za to budou zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní péče platit, pozn. red.] na příští rok s pojišťovnami i zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče začalo v lednu. Nyní je však pozastavené. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bude obnoveno až v červnu, kdy bude známá makroekonomická predikce.
Do veřejného zdravotního pojištění letos odvedou zaměstnavatelé, podnikatelé, zaměstnanci a stát přes 350 miliard korun. Zhruba 200 miliard spravuje největší Všeobecná zdravotní pojišťovna. V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven.
Rezervy na účtech pojišťovenbyly loni zhruba 56 miliard korun. Z nich šest miliard navíc slíbily pojišťovny dát do zdravotnictví už loni v říjnu. Zdravotnické odbory žádaly loni rozpuštění jejich významné části, měly jít hlavně na platy.
Ze zákona mají pojišťovnypovinnost držet na účtech částku odpovídající téměř čtyřem dnům péče o jejich klienty.
„V případě předchozí krize po roce 2008 byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně v období následujících pěti let, což umožnilo udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize,“ uvádí důvodová zpráva.
Systém veřejného zdravotního pojištění byl v deficitu i v letech po krizi v roce 2008. Za čtyři roky po roce 2009 to bylo zhruba 36 miliard korun, které podle tehdejšího vyjádření prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zaplatily 24 miliard zdravotní pojišťovnya dvanáct miliard zdravotnická zařízení.
–ČTK/DNA–
Stát přidá peníze nemocnicím. Rezervy zdravotních pojišťoven zhubnou
Největší česká nemocnice v pražském Motole ročně hospodaří s 11 miliardami. Stejně jako další zařízení i ona musela kvůli koronaviru zrušit plánované výkony. Zatím zde počítají s tím, že pokud bude koronavirová krize trvat čtvrt roku, propadnou se příjmy o miliardu korun.
„Osobně se domnívám, že už je to zralé na to, aby se změnila úhradová vyhláška, protože jinak nemají nemocnice šanci přežít,“ řekl ředitel zařízení Miloslav Ludvík.
Podobně mluví i další šéfové velkých nemocnic.
Vojtěch: Peněz bude pro nemocnice víc
„Omezujeme plánovanou péči, která tvoří obrovskou část našich příjmů, a nakupujeme ochranné pomůcky, které teď stojí dvacetinásobek normální hodnoty,“ poznamenal ředitel VFN v Praze David Felt. Ředitel FN U svaté Anny Vlastimil Vajdák pak soudí, že může dojít k propadu v řádech stovek milionů ročně.
FN Brno si bude muset vzít komerční překlenovací úvěr, aby mohla zachovat současný provoz, uvedl její ředitel Jaroslav Štěrba. Každý den na koronovaru nemocnice tratí 6,5 milionu korun. Chybí jí platby kvůli omezeným standardním výkonům a vznikají jí nové náklady v souvislosti s pandemií.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pátek šéfům nemocnic slíbil, že dostanou víc peněz. „Pojišťovny se zavázaly, že pokud to bude třeba, tak navýší ty takzvané zálohy, protože ony platí zálohovými platbami poskytovatelům akutní lůžkové péče, tedy zejména nemocnicím,“ řekl.
Jak to bude s pojišťovnami?
Pojišťovny měly ještě na konci ledna na účtech rekordní přebytky přes 60 miliard korun. Skoro 40 miliard z toho mají přímo na péči.
Lze však očekávat, že tato částka začne v příštích týdnech a měsících rychle mizet.
Důvodem je nejen nastupující ekonomická krize, ale i fakt, že politici odpustili živnostníkům minimální zdravotní pojištění. Kvůli tomu přijdou zdravotní pojišťovny o osm miliard.
Zdravotní pojišťovny se k situaci nevyjádřily.
„Naše pojišťovny jsou v přebytku. Takže si myslím, že i ony se můžou podílet na tom, že pomůžeme zejména těm nejzranitelnějším, což jsou živnostníci,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Prezident České lékařské komory Milan Kubek si naopak myslí, že není možné, aby následky tohoto výpadku neslo zdravotnictví, které naopak bude mít extrémní náklady navíc. „Takže stát musí tyto náklady kompenzovat,“ uvedl.
A prezident České stomatologické komory Roman Šmucler dodává: „Ten systém může fungovat jenom tak, že se dramaticky zvýší platby za státní pojištěnce, protože nikdo jiný to teď hradit nemůže.“
Pojišťovny nepočítaly s covidem. Vysál jim z rozpočtu přes 40 miliard
Rozsah nákladů v závěru roku a i nyní na počátku roku 2021 vyvolává obavy, upozorňuje Svaz zdravotních pojišťoven.
České zdravotní pojišťovny zaplatily za péči v loňském roce téměř 352 miliard korun. To je o 5,5 miliardy víc, než plánovaly. I letošní trend bude podobný.
Zdravotní pojišťovny, kterých je celkem sedm, spočítaly, že skutečné náklady na zdravotní péči dosáhnou za covidový rok 2020 celkově 351,924 miliardy korun. Oproti roku 2019 jde o nárůst o 13 procent, tedy o 41 miliard korun.
Za zvýšenými náklady stojí především covid-19. „Nejvíce rostla akutní lůžková péče, a to zejména ta, kde je proplácena vysoká bonifikace za covidové pacienty, a samozřejmě i laboratorní péče, kde se stále zvyšuje rozsah testování,“ řekl pro SZ Byznys Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.
Také připomněl, že původní pojistné plány a ekonomické rozvahy vznikaly v době před pandemií.
„Je třeba vidět, že rok 2020 byl plánován v době probíhající konjunktury. Epidemie zásadně omezila růst pojistného, který naštěstí vyrovnal růst plateb státu, a výrazně se změnila i struktura poskytované péče. Rozsah nákladů v závěru roku a i nyní na počátku roku 2021 vyvolává obavy,“ podotýká Ladislav Friedrich.
- Plán na rok 2020: 346,400 mld. Kč
- Skutečné výdaje 2020: 351,924 mld. Kč
- Oproti roku 2019 jde o nárůst o 13 procent (tedy 41 mld. Kč)
- Výhled na rok 2021: nárůst nejméně o 9 procent
- Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven ČR
Masivní nárůst nákladů zdravotní pojišťovny vypočítaly právě na příkladu péče o nemocné s covidem-19.
Obvyklá cena za den na lůžku představuje náklady dva až 40 tisíc korun. Při péči o covidové pacienty se však tato částka navyšuje o dalších 2300 korun, při intenzivní péči jde o nárůst o 39 tisíc až 59 tisíc korun. Nemocní s covidem také obvykle v nemocnici stráví více dnů, než je průměr.
Tyto zvýšené náklady byly určeny na mzdové ohodnocení zdravotníků, kteří o pacienty v covidových odděleních pečují, říkají pojišťovny. V roce 2020 mohla podle svazu mimořádná bonifikace dosáhnout až 67 tisíc korun na zdravotníka a měsíc.
Jinými slovy: Pojišťovny varují před prudkým růstem nákladů. A to i za operace, které nejsou akutní a nyní se odložily, ale pacienti je budou stejně nakonec muset absolvovat.
„Na exponovaných pracovištích porostou náklady významně, někdy až dvojnásobně rychleji. Nově převzaly zdravotní pojišťovny i celé náklady na očkování, přestože vakcíny měl původně platit stát. Jakékoliv další navyšování úhrad by bylo proto obtížně udržitelné a nevidíme pro něj nyní žádný důvod,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.
Pojišťovny tak musí sahat do rezerv. Rozpočty jim ale vylepšil i stát díky zvyšování plateb za tzv. státní pojištěnce. Do této skupiny patří děti, senioři a nezaměstnaní. Podle svazu ale garance státu, že platby i dál porostou, končí v roce 2022. Navíc jen obtížně se dá nyní vyčíslit, kolik ještě bude stát například testování a také očkování.
- Má šest členů:
- Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
- Oborová zdravotní pojišťovna
- Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Škoda
- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
- RBP, zdravotní pojišťovna.
Dohromady poskytují služby pro 4,4 mil. občanů.
Prezidentem svazu je Ladislav Friedrich.
Největší zdravotní pojišťovna v zemi, Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má zhruba 6,6 milionu klientů, zatím přesná data o nárůstu loňských nákladů nemá. „Rok 2020 zatím není účetně uzavřen. Předpokládáme, že data budeme mít k dispozici v březnu,“ vysvětlil pro SZ Byznys Milan Řepka, mluvčí VZP. Svaz zdravotních pojišťoven však ve svém propočtu odhadované náklady VZP zohlednil.
Podle odhadů z konce loňského roku vynaloží VZP letos na zdravotní péči částku okolo 240 miliard korun. To by představovalo oproti roku 2020 nárůst o víc než 10 procent.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný předpokládá, že odměny za podzimní období dostanou zdravotníci v dubnové výplatě. Celkově by mělo jít o zhruba 10 miliard korun. Vláda má o přesných částkách ještě jednat se zástupci pojišťoven i lékařskou komorou.
Rezervy pojišťoven budou ke konci roku vyčerpány, zřejmě tak budou scházet prostředky na dohánění elektivní péče
„V poslední době je často opakováno, že pojišťovny mají na svých účtech desítky a desítky miliard, a původně to tak mělo být. Předpokládali jsme, že systém bude stabilní do roku 2023, ale je potřeba otevřeně říci, že nebude.
Díky financím, které byly vyčerpány a které se ještě předpokládají čerpat, bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,“ uvedl minulý týden ve středu na zasedání sněmovního zdravotnického výboru ministr zdravotnictví Jan Blatný.
„Zdravotně pojistné plány bude snaha nepřepracovávat, protože to teď nebude mít takový význam. Pojišťovny ale budou muset sáhnout do rezerv více než předpokládaly.
Byli jsme rádi, když v dobách předchozích vznikly rezervy, které byly asi 64 miliard na všech fondech zdravotních pojišťoven.
40 miliard je na základním fondu, ze kterého se čerpají služby, a těchto 40 miliard už začíná být alokováno,“ přibližuje náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová.
Podle ní má devět miliard padnout na kompenzační vyhlášku vztaženou k předchozímu roku. Dle současných odhadů totiž činí nenaplněná produkce nemocnic 3,2 miliardy měsíčně za každý měsíc omezení plánované péče. Už nyní se pak s problémy potýká následná, rehabilitační a lázeňská péče, takže se počítá s tím, že poskytovatelům se budou v průběhu tohoto roku poskytovat zálohy na kompenzaci.
Vedle toho má jít 11 miliard na odměny zdravotníkům, kteří nejsou pod programem pro nemocnice, 10 miliard spolkne očkování a nyní ještě naskakují položky v podobě testování.
To mohou pochopitelně provádět zdravotničtí pracovníci, teď se ale navíc přidává testování ve firmách, které si vyžádá až miliardové měsíční nároky.
Podtrženo, sečteno, rezervy na základních fondech budou do konce roku pryč.
„Zatím bychom měli toto zvládnout, ale tím pádem už nemáme rezervy na další roky. Nevíme, jestli bude startovat ekonomika, nebo budeme muset znovu žádat ministerstvo financí o dofinancování.
Teď tedy ještě vypadá systém stabilně, ale bez rezerv, co se týče dalšího výhledu,“ shrnuje Rögnerová.
„Předpokládám, že vstup do příštího roku bychom ještě měli zvládnout,“ dodala náměstkyně na včerejším zasedání výboru.
Pojišťovny ještě s odměnami pro ambulantní sektor nepočítají
Otázkou je, jak se s vyhlídkami popasují zdravotní pojišťovny, které v tuto chvíli počítají s náklady na očkování a testy. „Náklady na zdravotní služby letos překročí v letošním roce objem definovaný zdravotními plány pojišťoven o více než 20 miliard.
Dojde tedy k rychlejšímu vyčerpání rezerv základních fondů jednotlivých zdravotních pojišťoven. V roce 2022 bude nutno aktivovat zdroje ostatních fondů tak, aby byla zajištěna vyrovnaná bilance jejich hospodaření.
Nedojde však k tomu, ze by zdravotní pojišťovny nebyly schopny plnit své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb,“ napal nám mluvčí VZP Milan Řepka.
Jak ale poukazuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich, pojišťovny mají výhrady k odměnám pro ambulantní sektor. Ty budou mít možnost uplatnit v připomínkovém řízení ke kompenzační vyhlášce, které startuje dnes.
„Mimořádné odměny pro nejvíce zatížené zdravotníky v nemocnicích jsou již průběžně financovány z bonifikací zdravotních pojišťoven, navíc by měl stát opět poskytnout mimořádnou cílenou dotaci těmto zařízením na jednorázovou odměnu.
U většiny ambulantních zařízení nebyl v roce 2020 zaznamenán žádný významný pokles objemu zdravotních výkonů – celkově bylo poskytnuto ve srovnatelných jednotkách stejně péče jako v roce 2019. Naopak úhrady již podle stávajících smluv a platných úhradových vyhlášek vzrostou proti roku 2019 o 15 až 18 procent.
Pro další plošné navyšování nákladů za rok 2020 tak nevidíme žádný naléhavý důvod. Méně významné odchylky jsou řešitelné individuálně.
Deklarovaný záměr uhradit z veřejného zdravotního pojištění mimořádné odměny za rok 2020 ve všech ambulantních segmentech a lékárnách zhruba 100 000 Kč na každého zaměstnance neodpovídá podle našeho názoru ani zmocnění, které MZ pro kompenzační vyhlášky má, a bylo by nejen velmi nespravedlivé, protože míra zapojení zdravotníků do řešení loňské epidemie určitě není stejná, ale hlavně neodpovědné vůči plátcům pojistného, kteří systém financují a často byli finančně postiženi mnohem více,“ poukazuje Ladislav Friedrich s tím, že odhadovaný dopad takového záměru by byl více než 12 miliard. Právě to by přitom znamenalo dovyčerpání rezerv.
Ve hře jsou navíc i hůře predikovatelné položky. „Již zdravotně pojistné plány na rok 2021 předpokládaly, že náklady překročí plánované příjmy a zdravotní pojišťovny budou muset cca 13 miliard čerpat z disponibilních zůstatků na základním fondu. Od té doby přenesl stát navíc na veřejné zdravotní pojištění platbu za nákup vakcín odhadem za 5 až 6 miliard korun.
V důsledku vleklé a rozsáhlé epidemie vznikly a vznikají neplánované náklady na testování odhadem celkem v roce 2021 až přes 10 miliard. Spolu s aplikací vakcín by se mohlo jednat o neplánované náklady ve výši až 20 miliard. Veškeré odhady jsou však velmi obtížné, protože se stále mění předpokládané počty jednotlivých vakcín.
Přitom rozdíly v cenách jsou od dvě eura za dávku až po 20 dolarů za dávku.
U testování se cenou výrazně liší PCR testy a antigenní testy, testování u zaměstnavatelů a testy prováděné zdravotnickým zařízením mají náklady až pětkrát vyšší než je příspěvek, pokud jde o samotestování zaměstnanců,“ dodává Ladislav Friedrich a tím, že otazník je také nad množstvím testovaných zaměstnanců a intervalem testů.
Elektivní péči mohou brzdit limity pojišťoven
I když se přitom situace po pololetí začne ohledně covidu zlepšovat, zdravotnictví před sebou rozhodně nebude mít lehké časy. Odborníci upozorňují na to, že kvůli odloženým screeningům vzroste výskyt onkologických onemocnění, dlouhodobý stres vede také ke zhoršování duševního stavu obyvatel a lze tak očekávat dlouhodobě zvýšený nápor na psychiatrii. A pak jsou tu odkládané výkony.
„Covid jednou pomine, a pak tu bude potřeba doplnění všech závazků a péče, která je odkládána. Já bych se nerad dožil toho, aby péče byla omezována,“ podtrhává poslanec Adam Vojtěch s tím, že je třeba už teď začít se připravovat na další roky. Jeho slova potvrzuje i ministr Blatný.
„Koronavirus pomine, ale všechna onemocnění se vrátí, a mnohokrát více, protože jsme se o pacienty rok nestarali.
Bude proto potřeba finanční tok znovu revitalizovat, protože to, co jsme si mysleli, že je vyřešeno roky dopředu, je bohužel současnou situací zásadně odlišné,“ konstatuje Blatný.
Zároveň je podle poslance Bohuslava Svobody potřeba nastavit financování nemocnic v tomto složitém období tak, aby na covidu nebyly bity. Operativa totiž podle Svobodových zkušeností klesla o polovinu a prevence o 70 procent, navíc tu jsou zvýšené požadavky na platy. Vedle toho vzrostly provozní náklady vzhledem k nákupu ochranných pomůcek a podobně.
Do toho všeho navíc nabíhá nové DRG. „Až pomine zatížení nemocnic, nadechnou se k tomu, aby mohly ve větší míře dělat elektivní výkony. Těžko říci, jestli se tím vejdou do paušálních úhrad pro tento rok, úplně si to nemyslím.
Navíc se začíná vykazovat v DRG Restart, a tím pádem toto budou muset nemocnice začít nejpozději v druhé polovině roku začít toto reflektovat – a reflektovat to budou muset i pojišťovny.
Měl by tu také být tlak všech na to, aby se zvýšil počet odoperovaných kyčelních kloubů a dalších, protože se prodloužily waiting listy,“ podtrhává poslanec Vlastimil Válek.
Podle něj by se tak měly pojišťovny zaměřit na přepracování svých plánů, protože pokud nebudou výkony hrazeny, skluz nebude možné dohnat. „Přednosty naší ortopedické kliniky jsem se ptal, co je jejich limitace počtu implantací kyčelních kloubů. Kupodivu to není kapacita sálů, ale hrazení od pojišťoven,“ konstatuje Válek.
Zde se ale vracíme k výše nastíněnému problému, protože na to také pojišťovny musejí mít prostředky. Připomeňme zároveň, že už běží dohodovací řízení pro příští rok, které má být uzavřeno do konce června.
„Nikdo neví, jak bude vypadat ekonomika, nikdo neví, jak bude vypadat výběr pojistného, nikdo neví, kolik budou mít pojišťovny na účtech peněz. Dopadne to jako v době, kterou už jsem zažil: buď pojišťovny požádají stát o půjčku, nebo to bude muset stát dosanovat,“ shrnuje poslanec Jiří Běhounek.
Výbor proto na svém zasedání přijal usnesení, ve kterém žádá ministerstvo zdravotnictví, financí a zdravotní pojišťovny o analýzu finančních pokrytí zdravotní péče pro letošní a příští rok.
Michaela Koubová