Růst dítěte – Vše o zdraví

Růst dítěte - Vše o zdraví

Růst dětí pod kontrolou

Současné výzkumy ukazují, že hlavní strukturou v lidském těle, která řídí dětský růst, je růstová chrupavka dlouhých kostí končetin. Nachází se jen u rostoucího dítěte, na prahu dospělosti zaniká a růst člověka je definitivně ukončen. S tím souvisí možnost léčby růstovým hormonem, jejíž efekt závisí na délce trvání.

Podávání hormonu by mělo být zahájeno co nejdříve, avšak většina pacientů s růstovou poruchou bývá rozpoznána pozdě (v průměru mezi 8. a 10. rokem věku). Tím je délka léčby limitována – tělesný růst končí po pubertě (u dívek obvykle mezi 14. a 15. rokem, u chlapců mezi 15. a 17.

rokem věku) a poté nelze tělesnou výšku člověka již nijak ovlivnit.

„Protože růst je zrcadlem zdravotního stavu dítěte, je také jedním z parametrů sledovaných v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Správně naměřené hodnoty tělesné délky, resp. výšky se zaznamenávají do růstových (percentilových) grafů, které umožňují porovnat tělesnou výšku dítěte a jeho vrstevníků stejného pohlaví,“ říká MUDr. Eva Al Taji, Ph.D.

z Kliniky dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV Praha. Růstové grafy jsou ve Zdravotním průkazu dítěte, ale také na řadě webových stránek. Například stránky www.denrustu.

cz nabízí interaktivní graf růstu pro porovnání aktuální výšky dítěte s jeho vrstevníky, kalkulačku pro výpočet pravděpodobné výšky dítěte v dospělosti a spoustu užitečných informací o dětském růstu včetně jeho případných poruch.

Za malý vzrůst se považuje výška dítěte pod 3. percentilem pro věk a pohlaví. O poruchu růstu jde i tehdy, když je růstová rychlost nižší, než odpovídá danému věku. To vede k poklesu pozice dítěte v percentilové síti o více než jedno pásmo.

Růst dítěte by měl být také v souladu s dědičnými růstovými předpoklady.

Malý vzrůst nebo zpomalení růstu vyžaduje celkové vyšetření dítěte, které provede praktický lékař pro děti a dorost nejčastěji ve spolupráci s endokrinologem, případně s dalšími specialisty.

Pokud je to možné, lékař se snaží o odstranění příčiny poruchy růstu – léčí onemocnění, které ji vyvolalo (bezlepková dieta u celiakie, léčba poruchy funkce štítné žlázy apod.). Děti s prokázanou nedostatečnou tvorbou růstového hormonu se léčí růstovým hormonem.

„Biosyntetický růstový hormon se vcelku nebolestivě podává speciálními aplikátory nebo pery každý večer před spaním do podkoží v oblasti stehna.

Denní aplikaci růstového hormonu může usnadnit i moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu k dosažení ještě lepších výsledků,“ dodává MUDr. Al Taji.

Výzkumy několika posledních let pomohly řízení dětského růstu a jeho genetické podmíněnosti rozumět novým způsobem. „Růstová chrupavka je zásobárnou nezralých buněk zvaných chondrocyty, které se působením řady faktorů množí, postupně vyzrávají a stávají se základem definitivní kosti. Všechny děje uvnitř růstové chrupavky jsou harmonicky řízeny.

Chrupavka přijímá signály, které k ní proudí krví. Krev k růstové chrupavce přivádí růstový hormon, hormony štítné žlázy, hormony nadledvin a pohlavní hormony. Každý z těchto hormonů má vliv na zmnožování a zrání chondrocytů. Chrupavka přijímá také informace o stavu výživy a celkovém zdravotním stavu dítěte,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

, FCMA, přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha.

Tělesná výška jistě není jediným ani hlavním faktorem určujícím hodnotu a schopnosti jedince, koneckonců to ukazují osudy některých historických postav i pohádkových hrdinů. Nicméně pokud se za poruchou růstu skrývá řešitelná příčina, měla by být co nejdříve a nejefektivněji řešena všemi dostupnými prostředky, které medicína ve 21. století nabízí, včetně léčby růstovým hormonem.

Jak je řízen dětský růst?

prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., FCMA

Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha

Někteří rodiče si kladou otázku, proč je jejich dítě menší, nebo naopak větší, než by si přáli. S takovou otázkou se často setkávají i lékaři v růstové ambulanci a donedávna ji jen málokdy dokázali spolehlivě zodpovědět.

Rodiče se museli spokojit s konstatováním, že tělesná výška je dědičná, že menší rodiče mají zpravidla menší potomky a větší rodiče naopak potomky větší. Nebylo však možné vysvětlit občasné nápadné rozdíly ve výšce mezi dvěma sourozenci téhož pohlaví, s prokazatelně stejnými rodiči.

Výzkumy několika posledních let pomohly řízení dětského růstu a jeho genetické podmíněnosti rozumět novým způsobem.

Zásadní role růstové chrupavky

Nové výzkumy ukázaly, že hlavní strukturou v lidském těle, která řídí růst, je růstová chrupavka dlouhých kostí končetin. Růstová chrupavka se nachází jen u rostoucího dítěte.

Na prahu dospělosti nezralé zásobní buňky (chondrocyty) zanikají a zaniká také chrupavka. Růst člověka je definitivně ukončen. Růstovou chrupavku mají děti na obou koncích stehenní i lýtkové kosti.

Je také na dlouhých kostech paží, které se prodlužují paralelně s růstem dolních končetin, ale na tělesnou výšku nemají přímý vliv.

Růstová chrupavka je zásobárnou nezralých buněk zvaných chondrocyty, které se působením řady vlivů množí, postupně vyzrávají a stávají se základem definitivní kosti.

Růstová chrupavka má tři vrstvy – klidovou vrstvu, která je zásobárnou chondrocytů, proliferativní vrstvu, kde se chondrocyty zmnožují, a hypertrofickou zónu, kde chondrocyty vytvářejí trámce nové kosti, kterou tím prodlužují a která následně zvápenatí. Všechny děje uvnitř růstové chrupavky jsou harmonicky řízeny.

Chrupavka přijímá signály, které k ní proudí krví. Krev k růstové chrupavce přivádí růstový hormon, hormony štítné žlázy, hormony nadledvin a pohlavní hormony. Každý z těchto hormonů má vliv na zmnožování a zrání chondrocytů.

Chrupavka přijímá také informace o stavu výživy a o celkovém zdravotním stavu dítěte. Pokud k ní proudí zánětlivé působky, růst se přechodně utlumí (dětský organizmus bojuje s nemocí a potřebuje šetřit síly).

Pro zmnožení a zrání chondrocytů a růst kosti jsou určující i geny pro tvorbu základních struktur chrupavky a kosti, například různých druhů kolagenu.

Řada genů také určuje vzájemné vazby mezi chondrocyty, mezibuněčnou hmotou a dalšími strukturami růstové chrupavky.

Nejnovější metody genetického vyšetřování

Řadu těchto poznatků lékaři získávají pomocí nejnovějších metod genetického vyšetřování, které se nazývá sekvenování nové generace (next generation sequencing).

Zatímco ještě v nedávných dobách bylo možné vyšetřovat jen jednotlivé geny, sekvenováním nové generace lze „přečíst“ všech 21 tisíc genů člověka najednou.

Zpracování výsledků takového vyšetření je velmi náročné a jen díky obrovskému úsilí se může podařit vytřídit mezi všemi nálezy ty, které skutečně mají vliv na růst a vývoj dítěte.

Přes tyto nesnáze se v poslední době podařilo odhalit řadu rodin, ve kterých se z generace na generaci dědí určitá odchylka v genech významných pro růstovou chrupavku, zrání chondrocytů a mezibuněčnou hmotu chrupavky. Typicky jsou to rodiny, v nichž se přenáší vloha pro malou postavu z generace na generaci (tzv. familiární malý vzrůst).

  • Vyšetřování genové podstaty malého vzrůstu se někdy dostává na hranici etických problémů:
  • • Hledáme ještě nemoc, nebo jen určitou variantu normy?
  • • Je vyšetřované dítě skutečně „pacientem“, nebo je ve skutečnosti zdravým člověkem?
  • • Chtějí rodiče a jejich dítě znát informaci o podstatě odchylky a příčině malého vzrůstu?
  • • Jak spolehlivě dokážeme odlišit, které varianty genů jsou skutečnou příčinou odchylky a které jsou zcela neškodné?
  • • Kde je hranice mezi přínosem pro dítě a jeho rodinu a výzkumem?
  • • Jak dokážeme rodině toto dilema vysvětlit?

Řada rodin z růstových ambulancí podrobné, spolehlivé informace potřebuje a vítá. Jsou to ti, kteří chtějí znát odpověď, kteří se nebojí „označkování“ a kteří jsou schopni přijmout i určitou diagnostickou nejednoznačnost, kdy je výsledek sdělován spíše jako pravděpodobný, nikoliv jistý. Před lékaři i před rodinami dětí s méně obvyklým růstem se otevírají nové obzory.

Jsme zatím na počátku nové cesty poznání.

Léčba růstovým hormonem

Nicméně určitým skupinám pacientů s malým vzrůstem pomáhá již přes 60 let a dále pomáhat bude léčba růstovým hormonem. Efekt této léčby závisí na délce jejího trvání, proto by podávání hormonu mělo být zahájeno co nejdříve. Většina pacientů s růstovou poruchou však bývá rozpoznána poměrně pozdě, v průměru mezi 8.

a 10. rokem věku. Tím je délka léčby limitována, protože tělesný růst končí po pubertě (u dívek obvykle mezi 14. a 15. rokem, u chlapců mezi 15. a 17. rokem věku), kdy ho již nelze nijak ovlivnit.

K dispozici je několik přípravků obsahujících rekombinantní, biosyntetický růstový hormon, který je kopií lidského, přirozeně se vyskytujícího v těle. Denní aplikaci růstového hormonu může usnadnit i moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu k dosažení ještě lepších výsledků.

Růstový hormon je látka tělu vlastní, také proto je léčba bezpečná a zdravotní problémy spojené s jeho podáváním zcela ojedinělé.

Roste vaše dítě správně?

MUDr. Eva Al Taji, Ph.D.

Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV Praha

Růst je jednou ze základních vlastností všech živých organizmů a jedním z hlavních projevů života vůbec. Tělesný růst v užším slova smyslu, tedy zvyšování tělesné výšky, provází lidského jedince od početí až po ukončení dospívání.

Jednotlivá období růstu zahrnují nesmírně dynamický nitroděložní růst a navazující rychlý růst v 1. a 2. roce života, klidný růst během dětství, vystřídaný opět růstovým zrychlením v období dospívání. Každé z těchto období růstu se řídí svými zákonitostmi.

Během nitroděložního života hrají významnou roli faktory ze strany matky (výživa, užívání návykových látek včetně kouření, infekce, funkce placenty). Od 2. roku života růst závisí na dědičných růstových předpokladech a ovlivňuje ho zejména růstový hormon.

V období dospívání se na růstovém výšvihu podílí zase především pohlavní hormony.

  1. Víte, že růstová rychlost:
  2. • je nejvyšší během nitroděložního života – kolem 50 cm za 9 měsíců,
  3. • v 1. roce dosahuje asi 25 cm za rok – dítě tedy vyroste zhruba o 50 % svojí porodní délky,
  4. • v 2. roce je v průměru 12 cm za rok – dítě tak dosáhne asi poloviny své dospělé výšky,
  5. • v dětství pak mírně klesá ze 7,5 cm za rok ve 3 letech na 5 cm rok před nástupem pubertálního výšvihu,
  6. • v období dospívání opět stoupá asi na 9 cm za rok u dívek a o něco více u chlapců?
  7. Jak sledovat růst dítěte a proč je to důležité?

Protože růst je zrcadlem zdravotního stavu dítěte, je také jedním z parametrů sledovaných v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Správně naměřené hodnoty tělesné délky (do 2 let měřené vleže) a tělesné výšky (od 2 let měřené vestoje) se zaznamenávají do percentilových grafů.

Zajímavé:  Jícen - Vše o zdraví

Spojením jednotlivých hodnot tělesné délky a výšky vznikne růstová křivka dítěte. Percentilové grafy umožňují porovnat tělesnou výšku dítěte a jeho vrstevníků stejného pohlaví (například 50. percentil ukazuje průměrnou hodnotu, tzn. stejnou nebo nižší výšku má polovina stejně starých chlapců nebo dívek).

Děti, které se narodily drobnější a mají vysoké rodiče, mohou růst v prvních 2 letech života rychleji a naopak. Pokud se dítě narodí podstatně menší, než je očekávaná váha nebo délka ve vztahu k délce těhotenství, jde o nitroděložní opoždění růstu (IUGR – intrauterinní růstová retardace). Růst těchto dětí musí být během dětství sledován ještě pečlivěji než obvykle.

Po 2. roce věku má být růstová křivka plynulá (tj. stále ve stejném pásmu růstového grafu) a má odpovídat růstovým předpokladům zděděným po rodičích, které lze zjistit jednoduchým výpočtem: u chlapce: výška matky zvětšená o 13 cm plus výška otce se vydělí 2 u dívky: výška otce zmenšená o 13 cm plus výška matky se vydělí 2 cílová výška se pohybuje ± 8,5 cm kolem získané hodnoty

Percentilové grafy jsou ve Zdravotním průkazu dítěte, ale také na řadě webových stránek, které přináší i další informace týkající se dětského růstu včetně jeho případných poruch. Například stránky www.

denrustu.

cz nabízí kalkulačku pro výpočet pravděpodobné výšky dítěte v dospělosti, interaktivní graf růstu pro porovnání aktuální výšky dítěte s jeho vrstevníky a spoustu užitečných informací i praktických rad.

Co to je malý vzrůst a jaké mohou být jeho příčiny?

Za malý vzrůst se považuje výška dítěte pod 3. percentilem pro věk a pohlaví. O poruchu růstu jde i tehdy, když je růstová rychlost nižší, než odpovídá danému věku. To vede k poklesu pozice dítěte v percentilové síti o více než jedno pásmo.

Růst dítěte by měl být také v souladu s dědičnými růstovými předpoklady.

Malý vzrůst nebo zpomalení růstu vyžaduje celkové vyšetření dítěte, které provede praktický lékař pro děti a dorost obvykle ve spolupráci s endokrinologem, případně s dalšími specialisty. Na co se vyšetření zaměřuje?

• Chronická onemocnění – porucha růstu může být prvním projevem chronického onemocnění. Typickým příkladem je intolerance lepku (celiakie), dále chronické zánětlivé onemocnění střeva, závažnější nemoci ledvin, srdce apod.

• Snížená funkce štítné žlázy, nedostatečná tvorba růstového hormonu – za poruchou růstu může být snížená funkce štítné žlázy nebo nedostatečná tvorba růstového hormonu v podvěsku mozkovém. Příčinou nedostatku růstového hormonu mohou být například vrozené poruchy utváření podvěsku mozkového nebo jeho získané poškození (úrazem, nádorem, ozařováním).

• Turnerův syndrom – u dívek s poruchou růstu je nutné vyloučit také Turnerův syndrom, tj. chromozomální odchylku, kdy chybí jeden ženský pohlavní chromozóm X nebo jeho část. U těchto dívek se malý vzrůst pojí s poruchou dospívání v důsledku nedostatečné činnosti vaječníků a s dalšími projevy.

• Familiární malý vzrůst – u některých dětí je menší vzrůst daný jejich rodinnými dispozicemi, často v kombinaci s konstitučním opožděním růstu a puberty (pomalejším biologickým zráním organizmu).

Jak můžeme dětem s poruchou růstu pomoci?

Pokud je to možné, lékař se snaží o odstranění příčiny poruchy růstu – léčí onemocnění, které ji vyvolalo (bezlepková dieta u celiakie, léčba poruchy funkce štítné žlázy apod.). Děti s prokázanou nedostatečnou tvorbou růstového hormonu se léčí růstovým hormonem.

Biosyntetický růstový hormon se vcelku nebolestivě podává speciálními aplikátory nebo pery každý večer před spaním do podkoží v oblasti stehna. Denní aplikaci růstového hormonu může usnadnit i moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu k dosažení ještě lepších výsledků.

Léčba růstovým hormonem příznivě ovlivňuje růst také u dívek s Turnerovým syndromem, u dětí s poruchou SHOX genu (gen podílející se na řízení růstu kostí) nebo u dětí s růstovým selháním navazujícím na nitroděložní opoždění růstu.

Tělesná výška jistě není jediným ani hlavním faktorem určujícím hodnotu a schopnosti jedince – koneckonců to ukazují osudy některých historických postav i pohádkových hrdinů, jako jsou Paleček nebo Malenka.

A pravdou také je, jak kdysi řekl Vlastimil Brodský: „Velikost člověka se nedá měřit jen centimetry od temene k patě. Je totiž trojrozměrná. Určuje ji hloubka duše, šířka srdce, výška intelektu.

“ Nicméně pokud se za poruchou růstu skrývá řešitelná příčina, měla by být co nejdříve a nejefektivněji řešena všemi dostupnými prostředky, které medicína ve 21. století nabízí, včetně léčby růstovým hormonem.

Více o růstu, jeho poruchách a léčbě na www.denrustu.

cz.

  • Příběh pacienta – Andrea
  • Paní Radka Vorlíčková, maminka osmileté Andrey, které byl diagnostikován nedostatek růstového hormonu a která se léčí růstovým hormonem.
  • Diagnóza – kdo, kdy a jak odhalil problém

Možný problém s růstem jsme zaznamenali sami a konzultovali to s dětskou lékařkou Andrey, které tehdy bylo 1,5 roku. Myslím, že rodič zná nejlépe své dítě a stýká se i s jeho vrstevníky, je tedy třeba sledovat své dítě i v kolektivu.

Já jsem na to, že je dcera malá, upozorňovala opakovaně její dětskou lékařku, která mi celkem ochotně vypsala žádanku na endokrinologické vyšetření. To bych ovšem již nerada znovu absolvovala, protože deficit růstového hormonu se prokazuje celou řadou velmi nepříjemných vyšetření, aby se vyloučila možnost jiných nemocí, ze kterých by mohl růstový deficit také vyplynout.

  1. Andree byl diagnostikován nedostatek růstového hormonu, ale zároveň kombinovaná nedostatečnost i jiných hormonů.
  2. Jak dlouho se léčí
  3. Růstovým hormonem se Andrea léčí od 2 let, který jí byl nasazen hned po prokázání nedostatečnosti růstového hormonu.
  4. Efekt léčby, nežádoucí účinky
  5. Celkem tedy Andrea užívá lék s růstovým hormonem 6 let.

První účinky léčby jsme vypozorovali brzy po začátku léčby, kdy se Andrejka přestala odklánět od růstového grafu – jeho nejnižší hodnoty. I když dávku bylo zpočátku nutno „vyladit“ – to vše je práce paní doktorky. Teď je Andrea v růstovém grafu ve

3. percentilu.

  • Žádné vedlejší účinky léku jsme naštěstí nezaznamenali.
  • Kontroly u lékaře

Nyní chodíme jednou za tři měsíce na kontrolu k MUDr. Al Taji. Součástí těchto kontrol je vážení, měření a také odběr krve.

Vývoj dítěte nejen během jeho prvních 1000 dnů

Ohlédněte se za zdravými návyky, které jste své dítě už naučili. Vidíte, jak mu pomohly? A tím to nekončí, máte před sebou ještě spoustu společných zážitků.  

Prvních 1000 dní vašeho dítěte je období od jeho početí po druhé narozeniny. Až uplyne jednou tak dlouhá doba, bude vašemu drobečkovi téměř pět a zanedlouho ho budou čekat školní povinnosti. Pokud slavíte druhé narozeniny, jste téměř v polovině předškolního vývoje. Věříme, že díky vaší lásce a péči docílíte jeho báječných výsledků.

Jídlo, které prospívá dětskému mozku

Během prvních 1000 dnů prošlo vaše dítě neuvěřitelným vývojem a růstem – vnitřním i vnějším. Když se narodilo, jeho mozek měl jen čtvrtinovou velikost mozku dospělého.

Ale v době, kdy dosáhne tří let, bude už z 80 % plně vyvinutý. Úžasné, že?! I nadále bude potřebovat zdravé tuky, které podporují vývoj jeho mozku.

Proto dbejte na přísun potravin jako avokádo, vejce a tučné ryby (losos, tuňák).

Výživa pro zdravý růst je v těchto prvních letech klíčová. Proto je příchod jeho „mléčných zubů“ dokonale načasován. Očekávejte, že se jeho první stoličky a špičáky objeví během druhého roku a kompletní sada „dětských zubů“ do třetích narozenin. Než se tak stane, pokračujte v krájení jídla na malé kousky, abyste předešli fatálním následkům.

Dvakrát dva

Děti v prvních letech hodně rostou. Opravdu HODNĚ! Chvílema si budete říkat, kdy tohle skončí?!Možná jste slyšeli, že se dá odhadnout, jak vysoký bude váš potomek v dospělosti.

 Stačí ve dvou letech zdvojnásobit jeho výšku. I když tato metoda existuje už dlouhou dobu, neexistuje žádný výzkum, který by ukázal její přesnost.

Spolehlivějším způsobem, jak sledovat růst vašeho dítěte, je použití růstového grafu.

Na růstu záleží

Někteří rodiče věří, že čím větší je dítě, tím lépe. Velké dítě však nemusí být nutně zdravější. Některé výzkumy ukázaly, že vyšší váha v kojeneckém věku a u batolat může pokračovat i v dětství. Jedna studie dokonce ukázala, že dítě s nadváhou do 18 měsíců mělo téměř šestkrát vyšší riziko nadváhy v šesti letech.

Míra obezity u dětí a dospívajících se zvýšila za posledních 40 let ve většině světových zemí. V roce 2016 bylo na celém světě obézních 50 milionů dívek a 74 milionů chlapců ve věku od 5 do 19 let.

Jedná se o významný nárůst od roku 1975, kdy bylo obézních 5 milionů dívek a 6 milionů chlapců. Současná data dělají z obezity celosvětovou epidemii.

Problém však nespočívá jen ve váze jako takové, ale spíše v látkách obsažených v dětských tělíčkách.

Na druhém konci spektra jsou děti s podváhou. V roce 2016 bylo na celém světě 75 milionů dívek a 117 milionů chlapců stejného věku, kteří měli mírnou nebo silnou podváhu.

Přestože se program „Výživa prvních 1000 dnů“ (the First 1000 Days Nutrition Program) zaměřil na zdravý růst a prevenci nadváhy dětí, podváha zůstává velkým problémem v mnoha oblastech světa.

Více o tom, jak předejít obezitě si můžete přečíst v našem dalším článku o bílkovině.

Růst dítěte - Vše o zdraví

Mapování růstu

Růst je důležitým ukazatelem celkového zdraví. Proto se měří pokaždé při návštěvě pediatra. Růstové grafy se používají k mapování hmotnosti, délky i obvodu dětské hlavy a ke sledování změn v těchto měřeních v průběhu času. Naučte se v těchto grafech číst, ať máte přehled.  

Chlapci a dívky mají každý svůj vlastní graf růstu, protože rostou mírně odlišným tempem. Když se díváte na graf, zaměřte se v průběhu času na rychlost růstu vašeho dítěte. Pět měření zanesených do grafu je užitečnějších než jen jedno. Data vám ukazují, jak rychle vaše dítě roste ve srovnání s křivkami v grafu. A pamatujte! Růst není jako známky ve škole – cílem není získat jedničku.  

Křivky v grafu porovnávají růst vašeho dítěte s ostatními dětmi stejného věku. Podle Světové zdravotnické organizace je průměrná hmotnost 21měsíční holčičky 10,8 kg. Pokud to vykreslíte do růstového grafu, byla by na 50.

Zajímavé:  Poruchy S Erekcí Jaký Lékař?

percentilu, což znamená, že 50 % dívek v jejím věku váží více a 50 % dívek ve stejném věku váží méně. Pokud je toto případ i vašeho dítěte, pokračujte v kontrole délky a hmotnosti při zdravotních prohlídkách.

Pokud máte obavy, promluvte si se svým lékařem.

Nemáte kopii růstových grafů: Můžete si je stáhnout na tomto odkazu

Růstové grafy v praxi

Představte si dvouletou dívku jménem Eliška. Její hmotnost a délka byly sledovány pomocí růstového grafu. Maminka Elišky psala do grafů její hodnoty: výšku a váhu. Jako novorozeně vážila 3,2 kg a měřila 49 cm. Do jejích prvních narozenin se její váha zvýšila na 9 kg a její délka byla 74 cm.

V 18 měsících její váha stabilně vzrostla na 10,2 kg a výška na 81 cm a dnes váží zdravých 11,4 kg a měří 86 cm. Při pohledu na výše uvedené grafy to znamená, že Eliška se nachází na 50. percentilu pro délku i hmotnost. Pamatujte! Každé dítě je jiné. Když se nachází nad nebo pod průměrným 50.

percentilem a váš lékař je s tím v pohodě, je vše v pořádku.

Na správné cestě

Pokud jste se řídili našimi radami v Programu výživy prvních 1000 dní, je vaše dítě na dobré cestě. Děkujeme, že jste mu dali ten nejlepší start do života. Vaším úkolem nyní je pokračovat v tom, co jste se naučili. A věřte, že to nejzajímavější vás ještě čeká.

Zdroje:

Reidy KC and Squatrito C. Programming long-term health: Nutrition and diet in toddlers. In: Early nutrition and long-term health, mechanisms, consequences and opportunities. Ed., Saavedra and Dattilo, Elsevier, 2017: 537-60.

Smego A, Woo JG, Klein J, et al. High body mass index in infancy may predict severe obesity in early childhood. J Pediatr 2017; 183:87-93.

Worldwide trends in body-mass index, underweight, overweight, and obesity from 1975 to 2016: a pooled analysis of 2416 population-based measurement studies in 128·9 million children, adolescents, and adults. Lancet 2017; 390:2627-42.

http://dx.doi.org/10.1016/S0140-6736(17)32129-3.

World Health Organization Child Growth Standards. Geneva, World Health Organization, 2006.

https://www.healthychildren.org/English/health-issues/injuries- emergencies/Pages/Choking-Prevention.aspx

(Accessed August 8 2018)

https://www.healthychildren.org/English/health-issues/conditions/Glands- Growth-Disorders/Pages/Growth-Charts-By-the-Numbers.aspx (Accessed December 5 2018)

Naposledy revidováno: listopad, 2018

Pozor na dětský růst!

Poradenské centrum Výživa dětí je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí, které se snaží aktivně podporovat zdravý životní styl dětí, především podporou vhodného stravování.

Členy jsou přední odborníci z oblasti pediatrie a nutričního poradenství, kteří zaručují vysokou odbornou úroveň poskytovaných služeb a zajišťují, aby veškeré aktivity byly v souladu s nejnovějšími poznatky o zdraví dětí a jejich výživě.

Růst dítěte - Vše o zdravíBěhem prázdnin rostou děti jako z vody. Potvrdí to všichni rodiče, kteří musí v září s nástupem do školek a škol svým ratolestem kompletně vyměnit šatník. Růst hraje v životě dětí, a tím pádem i jejich rodičů, velmi významnou roli. Dynamika růstu dokáže pozoruhodným způsobem reagovat na jakoukoli podstatnější poruchu v rostoucím organizmu, její změna se projeví mnohdy dříve, než nastoupí konkrétní onemocnění.

Růst je u všech dětí naprosto specifický a změny v jeho dynamice mají velkou vypovídací hodnotu.

Příčina poruchy růstu může být v kostech, ledvinách, hormonech, nádoru, výživě… „Praktičtí dětští lékaři jsou podle vyhlášky povinni při preventivních prohlídkách nejen zjišťovat, ale také hodnotit důležité tělesné charakteristiky (zejména hmotnost, tělesnou výšku a u dětí do 18 měsíců také obvod hlavy), a to výslovně podle růstových grafů,“ upozorňuje Mgr. Markéta Paulová, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu a dodává: „růstové grafy byly dříve součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, ale už nejsou. V současné době jsou růstové grafy celkem 19 tělesných charakteristik volně ke stažení z webu Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz/publikace/data/rustove-grafy), stejně jako růstový software RustCZ využívaný jak lékaři, tak rodiči.“

V době, kdy se zvyšuje procento obézních dětí v populaci, pomáhá jednoduché sledování základních tělesných parametrů včas odhalit chybné výživové návyky vedoucí k nadváze, obezitě nebo naopak k nízké hmotnosti.

Růstové grafy však mohou odhalit i takové poruchy, jako je Crohnova choroba nebo celiakie.

Nutriční terapeutka Jitka Tomešová z Poradenského centra Výživa dětí k tomu říká: „u obézních dětí je nutné sledovat kromě tělesné hmotnosti i tělesnou výšku, protože obézní mohou být, řekněme, jen opticky.

Pokud se u dítěte z nějakého zdravotního důvodu zpomalí růst, bude mít na svůj věk malou výšku, ale věku odpovídající hmotnost, přesto to bude cvalík. Problém představují také děti, které jedí málo nebo téměř vůbec. Protože jejich tělo vyčerpá živiny pro mozek a orgány a na nic dalšího mu nezbyde energie, růst a vývoj se postupně zpomalí.“

Správně jíst znamená u dětí konzumovat pravidelně 5-6x denně porce o velikosti odpovídající fázi růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě dítěte.

Strava by měla být především pestrá, bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. Sladkosti a slazené nápoje by měly být v jídelníčku zastoupeny v omezeném množství, sůl a solené potraviny výjimečně.

Užitečné rady a tipy z oblasti dětské výživy nabízí stránky www.vyzivadeti.cz v sekci »Jak na zdravou výživu dětí«.

Kdy signalizují růstové grafy nějaký problém? Lékař by měl zpozornět a případně poslat dítě na další vyšetření při každé náhlé a výrazné změně směru individuální růstové křivky dítěte oproti křivkám růstového grafu, zejména pokud tato změna přetrvává i po opakovaném měření (zpravidla provedeném v odstupu několika měsíců). Čím dříve, tím lépe, aby bylo možné co nejvíce eliminovat důsledky případné poruchy v dětském organizmu a aby mohl co nejrychleji začít kompenzační růst, kdy po vyřešení problému tělo dohání výšku.

 „Pokud dítě roste příliš pomalu nebo naopak rychle, měl by se tím ošetřující lékař dítěte zabývat a pokusit se zjistit příčinu. Při posuzování křivky růstu dítěte je však nutné zohlednit i genetické dispozice, tedy výšku rodičů (pro tyto účely se vypočítává tzv.

midparent),“ radí dětská endokrinoložka a obezitoložka MUDr. Alexandra Moravcová z Poradenského centra Výživa dětí a doporučuje: „zvláštní pozornost by měl lékař věnovat nedonošeným dětem, v jejichž případě platí při posuzování tělesné hmotnosti a výšky úplně jiná pravidla.

Tyto děti bývají často nemocné a neduživé, obecně špatně jedí, přesto mají sklon k obezitě.

Při nízké růstové rychlosti je u nich důležité včasné endokrinologické vyšetření, případně i léčba růstovým hormonem, jinak u nich může kromě jiného proběhnout dříve puberta (po níž se růst u všech dětí zpomaluje až úplně končí) a pak jsou malé.“

K nejdůležitějším růstovým grafům patří percentilové grafy tělesné výšky, tělesné hmotnosti, a poměru hmotnosti k výšce a BMI. Jsou výsledkem antropometrických výzkumů v dětské populaci, prováděných Státním zdravotním ústavem ve spolupráci s Univerzitou Karlovou.

Tyto celostátní výzkumy se provádí od roku 1951 v desetiletých intervalech, naposledy v roce 2001. Výsledky se zpracovávají ve formě tabulek a grafů a slouží jako referenční údaje.

V současné době platí jako referenční údaje data z roku 2001, protože v roce 2011 se výzkum neuskutečnil. „Před rokem 1989 šlo o státem preferovaný a také placený projekt. V roce 1991 jsme už žádali o grant, který jsme dostali, stejně jako v roce 2001.

Další grant jsme nedostali, a tak musí nejen lékaři pracovat se zastaralými daty,“ vysvětluje Ing. Jana Vignerová, hlavní autor růstových grafů.

Příliš malé děti

Růstový hormon je hormonem hypofýzy (podvěsku mozkového). Jeho odborný název je somatotropní hormon (STH) a je v první řadě zodpovědný za regulaci tělesného růstu. Má však i další funkce, například regulaci metabolismu cukrů, tuků a bílkovin.

Nejvíce se tvoří v období dětství a dospívání. Jeho tvorba však v dospělosti nekončí. Růstový hormon pak zastává jinou roli – především v regulaci metabolismu. S tím, jak postupně stárneme, jej naše hypofýza vyrábí stále méně.Růstový hormon je látka bílkovinné povahy.

Molekulu bílkoviny tvoří 191 aminokyselin. Jako bílkovina nemůže být růstový hormon do těla podáván ve formě tablet, v žaludku by byl znehodnocen trávicími enzymy. Látka se podává pomocí speciálního aplikačního pera na principu laseru nebo ve formě podkožních injekcí.

Růstové skoky

Růst člověka není rovnoměrný. Nejrychleji plod roste v děloze matky v prvních týdnech těhotenství. První rok života je pak obdobím nejrychlejšího vývoje dítěte. Během této doby totiž dítě vyroste o polovinu své porodní délky (23-25 cm) a ztrojnásobí svou porodní váhu.

Toto období trvá až do druhého roku věku. Do předškolního věku se růst zpomaluje, dítě roste přibližně o 6-7 cm za rok. V mladším školním věku se růst zpomaluje na 5 cm za rok. Tato „rychlost“ pak trvá až do puberty, v době puberty se rychlost růstu zdvojnásobí asi na 10 cm za rok.

Koncem puberty se uzavírají růstové chrupavky a růst definitivně končí.

Kontroly již v těhotenství

Součástí pravidelných těhotenských prohlídek je ultrazvukové vyšetření. Když se ukáže, že plod má nižší hmotnost, než by měl mít, hovoří lékaři nejčastěji o nitroděložním růstovém selhání. Jeho příčiny mohou být způsobeny nevhodnou výživou matky, požíváním alkoholu, drog, ale také nedostatečnou funkcí placenty nebo genetickými odchylkami či poruchami plodu.

Některé děti mají v důsledku růstové retardace nižší porodní váhu nebo délku – jedná se asi o pět tisíc novorozenců ročně. Většina dětí ale své „zpoždění“ během dvou let života dožene. Asi deset procent jich zůstává pod vývojovým normálem. Pro určení diagnózy a sledování růstu těchto dětí jsou velmi důležité pravidelné prohlídky u pediatra.

Růst dětí se posuzuje podle standardizovaných grafů. Lékař posoudí, zda růst dítěte probíhá ve shodě s genetickými předpoklady, nebo zda je nutné podrobnější vyšetření.Těžký deficit růstového hormonu se projeví obvykle ve druhém roce života, mírnější později.

Pokud je příčinou nějaké trauma nebo operace mozku, pak výpad růstového hormonu může nastat kdykoli; je to též nejčastější příčina jeho deficitu u dospělých.

Zaměřeno na dívky

Muž má ve své výbavě pohlavní chromozomy X a Y, ženské pohlaví je určeno přítomností dvou chromozomů X. Může však nastat situace, že jeden chromozom X chybí. Příčinou vzniku této poruchy je chyba v průběhu dělení pohlavních buněk.

Stane se to přibližně v jednom případě na 2500 narozených děvčátek. Dívka, které chromozom chybí, pak neroste tak, jak by měla. Poruchu poprvé popsal americký endokrinolog Henry Turner, jmenuje se tedy po něm Turnerův syndrom.

Existuje několik variant Turnerova syndromu lišících se v detailech genetické výbavy postiženého jedince.

V raném dětství vše probíhá bez výraznějších příznaků. To, že dívce dlouhou dobu stačí stejná velikost oblečení, rodič nebo lékař zaznamená poměrně pozdě. U dívek s Turnerovým syndromem se zpomalení růstové rychlosti často objeví až v období počínající puberty.

Takto postižené dívky obvykle dosahují výšky 145-158 cm.Podezření na možný Turnerův syndrom může vyslovit lékař už při ultrazvukovém vyšetření. K zjistitelným známkám TS patří zúžení aorty, otok plodu nebo hrb na krku způsobený hromaděním mízy.

Podezření může být vysloveno na základě biochemického vyšetření v 15.-18. týdnu těhotenství (triple test). Diagnóza může být zjištěna z genetického vyšetření plodové vody či po odběru pupečníkové krve.

K definitivnímu potvrzení diagnózy je nutné genetické vyšetření, jež prokáže chromozomální odchylku.

Léčba

Porucha růstu nemusí být vždy způsobena nedostatečnou produkcí růstového hormonu. Příčin poruch růstu je více, mohou se i kombinovat.

Poruchou růstu se mohou projevovat i choroby jiných žláz s vnitřní sekrecí, například nadledvin nebo štítné žlázy, a také těžší onemocnění jiných orgánů.Léčba patří do rukou lékaře endokrinologa. Nejčastěji je dítěti podáván růstový hormon.

Lék se dává vždy večer před spaním, nejlépe denně. Dávku mění lékař na základě změn hmotnosti, růstové rychlosti a krevních nálezů. Po ukončení růstu je dítě u lékaře znovu otestováno.

Vyhoví-li výsledek přísným kritériím, přechází do péče centra pro léčbu dospělých a pokračuje v nízkých dávkách po zbytek života.

Fotogalerie

Zdravá výživa dětí

Zdravá výživa je jedním ze základních pilířů v boji s řadou civilizačních onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév, cukrovka, obezita, aj.

Tyto choroby mají stále častěji původ už v dětském věku, kdy se objevují první rizikové faktory (vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, obezita), proto je potřeba začínat s prevencí už v tomto období.

Náprava je přitom relativně jednoduchá – stačí snížit vysokou energetickou hodnotu konzumované stravy, omezit množství tuků, cukrů a soli. Tato investice se nám bohatě vyplatí v podobě dobrého zdraví našeho dítěte, z něhož pak také vyroste zdravý dospělý.

Úplně od začátku

Když se zamyslíme nad výrazem „zdravá výživa dětí“, dospějeme k jednoznačnému závěru, že skutečně nejlepší, přirozenou a zdravou dětskou stravou je mateřské mléko, zaručující optimální vývoj dítěte.

Mateřské mléko poskytuje dítěti nejenom potřebnou energii, živiny (hlavně tuk a bílkoviny, v menší míře sacharidy, dále vitaminy, minerální látky a enzymy) a vodu, ale také důležité ochranné látky, díky kterým trpí kojené děti méně průjmy a infekcemi dýchacích cest a nebývají tak často obézní jako děti, které záhy dostávaly umělou výživu.

Mateřské mléko přispívá rovněž k ochraně dítěte před alergiemi a je prokazatelným ochranným faktorem cévních onemocnění (aterosklerózy) v dospělosti.

Z toho důvodu se doporučuje, aby doba výlučného kojení nebyla kratší než 4-6 měsíců. Pokud matka nemůže kojit, jsou již dnes k dispozici plně adaptovaná mléka, která se svým složením velmi blíží mléku mateřskému.

Během prvních 6 měsíců života nepotřebuje dítě žádné příkrmy, čaj, ovocné šťávy ani jiné přídavky. Tekutiny je potřeba přidávat pouze tehdy, když je venku velké horko nebo když má dítě horečku.

V dalších věkových obdobích se snažíme vybírat pro dítě takovou stravu, která zajistí jeho správný vývoj a růst.

Dítě není malý dospělý

Měli bychom si v každém případě uvědomit, že dítěti nestačí jen menší porce našeho obvyklého pokrmu, ale že má specifické nároky a potřeby dané intenzivním růstem a vývojem dětského organizmu. V období vývinu potřebuje dítě zejména větší přívod kvalitních živin, které zaručí jeho růst a správný vývoj orgánů. Optimální příjem energie je individuální, záleží na věku a pohybové aktivitě dítěte.

V případě nízké fyzické aktivity by měli rodiče u dítěte reagovat již na první známky nadváhy, neboť v dospělosti se obezita jen velmi těžko léčí. Na druhou stranu aktivně sportující děti zase často spotřebují více energie než dospělý člověk se sedavým způsobem života, a tak je důležité dbát na to, aby dítě díky náročnému sportu nehublo nebo nemělo nápadně zpomalený růst oproti svým vrstevníkům.

Energetický příjem v dětství

Stanovení potřebné energie v dětství je velmi složité, protože její množství závisí na věku dítěte a na dalších vlivech – např. na růstu či pohybové aktivitě. Platí přitom, že s věkem potřeba energie na kg váhy dítěte klesá.

Zatímco tedy kojenec potřebuje ke svému vývoji asi 100 kcal/kg váhy, u šestiletého dítěte to je 80 kcal/kg, v deseti letech 65 kcal/kg a v 15 letech už jen 50 kcal/kg váhy. Přijatá energie se pak spotřebovává na nejrůznější činnosti organizmu.

Například mezi 6 a 12 lety věku dítěte se využívá 50 % energie na bazální metabolizmus, 12 % na růst, 25 % na fyzickou aktivitu a 8 % odchází z těla vylučováním.

Doporučené energetické zastoupení jednotlivých složek potravy (v %) 

Sacharidy 50-55 %
Bílkoviny 15 %
Tuky celkem 25-35 % (u obézních dětí do 30 %)
nasycené MK:  do 10 %
nenasycené MK: polynenasycené 8 %
mononenasycené 10-12 %
Cholesterol*
předškolní věk 30-170 mg/d
školní věk  210-260 mg/d
dospívající  210-300 mg/d

*) Dítě potřebuje dostatečné množství cholesterolu především v období růstových skoků a tvorby hormonů – zejména do 2 let věku a během dospívání.

Důležitější je sledovat spíše poměr mastných kyselin, u nichž by měly převládat polynenasycené mastné kyseliny obsažené v rostlinných tucích a olejích, a dbát na dostatečnou konzumaci zeleniny a ovoce.

V takovém případě pak nebude umírněná konzumace cholesterolu představovat žádný problém.

O co bychom se měli snažit

  • aby dítě získalo zdravé stravovací návyky
  • aby mělo hmotnost přiměřenou výšce a věku
  • aby mělo normální hladinu cholesterolu a triglyceridů
  • aby mělo normální krevní tlak

Desatero zdravé výživy dětí

  1. Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež.
  2. Nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5-6× denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě.
  3. Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie).
  4. Několikrát denně dětem podávejte mléčné výrobky, přednostně polotučné.
  5. Upřednostňujte kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky.
  6. Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny.
  7. Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně.
  8. Naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně.
  9. Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov.
  10. Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem.

A jedna rada na závěr: Učte děti správnému výběru potravin. Učte je přemýšlet o tom, co jedí a jak to mohou ovlivnit. Mají-li děti možnost si vybírat, ať dávají přednost ovoci a zelenině a naučí se nejíst tak často smažené pokrmy, přesolené či naopak přeslazené pochutiny a nepít tolik slazených nápojů.

Může zdravé jídlo chutnat?

Nejsnáze si oblíbíme takové potraviny, které si vědomě či podvědomě spojujeme s příjemnými pocity, s pocitem uzdravení nebo i bezpečí, s pocitem milých situací.

Strach z neznámé chuti lze oslabit jen opakovaným nenuceným kontaktem s potravinou. Děti mají tendenci přebírat preference svých rodičů, hlavně pokud žijí v harmonické rodině.

V období puberty je pro mladistvé rozhodující výživové chování jejich vrstevníků, které rádi napodobují. Hovoříme o efektu sociální nápodoby.

Jestliže je dítě nuceno konzumovat potravinu, kterou nemá příliš v lásce, ale u které se zdůrazňuje, jak je zdravá, může si časem vytvořit dojem, že všechny tzv. zdravé potraviny jsou dosti nechutné. Mnohdy potom i v dospělosti rozlišuje potraviny na dvě nesouvisející skupiny: na dobré a na zdravé.

Z toho důvodu bychom neměli dítě do konzumace předloženého jídla nikdy nutit. Navíc je třeba počítat s tím, že zatímco dospělému stačí, aby novou potravinu ochutnal v průměru 5-7× a oblíbí si ji, dítě potřebuje těchto kontaktů asi jedenáct. Děti také neodměňujeme za to, že něco skutečně snědly nebo vypily.

Úplatek typu „když to sníš, budeš se moci dívat na televizi“ dokonce oblibu příslušné potraviny snižuje.

Pro zdraví dítěte je nezbytné vytvořit mu vyvážený a pestrý jídelníček. Stejně tak důležité ovšem je, aby mu jídlo chutnalo a vytvářel se tak pozitivní návyk na zdravé potraviny.

Nenuťme proto děti do zdravého jídla násilím, ale vytvářejme jim podmínky, aby si tyto pokrmy mohly oblíbit. Jděme dítěti příkladem a jezme to, co nám chutná.

Snažme se však zároveň, aby nám chutnalo to, co je zdravé.

Mýty o výživě

  • Musí mít dítě denně maso? Nemusí, avšak strava dítěte by měla být pestrá a vyvážená, proto maso z jídelníčku nevynecháváme. Dáváme však přednost masu libovému, drůbeži, rybám (pozor na kosti).
  • Je jedno, jaké mléčné výrobky dítě dostává? Dítě potřebuje ke svému růstu také kvalitní mléko a mléčné výrobky. Vhodnější jsou výrobky se sníženým množstvím tuku (ne však nízkotučné) a prospěšné jsou i zakysané mléčné výrobky.
  • Je nezbytnou součástí oběda i polévka? Polévku není nutné podávat vždy, záleží na složení oběda a na chutích dítěte. Polévka může povzbudit chuť k jídlu, v chladnějších dnech může zahřát, sytější polévku můžeme podávat i jako samostatné jídlo.
  • Je nutné teplé jídlo dvakrát denně? Není, avšak neustále bychom měli mít na paměti zásady vyvážené stravy. Např. místo chleba s máslem a se salámem je mnohem vhodnější chléb, rostlinný tuk, plátek tvrdého sýra a několik kousků zeleniny.
  • Vyroste dítě z oplácanosti? Dětský věk je specifický tím, že dochází k růstovým skokům – v některých obdobích výška stagnuje a pak dítě najednou hodně vyroste. Rodiče by však na to neměli spoléhat a měli by udržovat správnou životosprávu dítěte s dostatkem pohybu.
  • Je třeba nutit dítě, aby vždy dojídalo? Rodiče by měli vědět, kdy má dítě už dost a jaké jídlo mu chutná či nechutná. Pokud budou dítě do jídla nutit, může si k němu vypěstovat odpor. Zároveň by však rodiče neměli podléhat nátlaku dítěte a podřizovat se jeho chutím, protože to by mohlo vést k přejídání, nevyváženému jídelníčku či dalším problémům (např. k obezitě).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector