Hairbrush isolated on the white background
Člověk neustále hledá nová řešení zejména v oblasti medicíny. Možná právě proto byla tradiční medicína na čas vytěsněna do ústraní a její funkce byla nahrazena moderními léky a antibiotiky. Bakterie a viry jsou však vůči chemickým prostředkům stále více rezistentní a osvědčené léky či antibiotika nezabírají. Návrat k přírodě a jejím klenotům se proto jeví jako přirozený. Mezi takové znovuobjevené rostlinky patří i aloe vera. Navíc gel z Aloe vera je znám pro své hojivé účinky již celá staletí. Většina lidí zná aloe vera gel jako účinný prostředek na popáleniny, záněty kůže, akné, problémy s trávením apod.
Ve vyšší koncentraci gelu, tj. 60 – 90 %, dokáže extrakt z Aloe vera zničit mnoho škodlivých baktérií. Faktem je, že nemoci způsobené různými bakteriemi patří v současné době mezi ty nejčastější.
Aloe vera byla přirozeně známá díky své schopnosti podprořit boj proti bakteriím, virům, plísním a kvasinkám a proti parazitům. Této své schopnosti vděčí polysacharidům.
Polysacharidy kromě nekontrolovaného množení mikroorganismů, také podporují stimulaci makrofág, monocytů, protilátek a T-buněk.
Jinými slovy, polysacharidy obsažené v aloe vera zvyšují množství a intenzitu všech imunitních buněk v těle.
Bakterie a plísně, proti kterým působí šťáva z listu aloe vera:
| Bakterie: | Způsobuje: |
| Citrobacter | Průjem & otrava krve |
| Candida albicans | Vaginální, respirační & kožní infekce, soor & endokarditida |
| Escherichia coli | Průjem & velice nebezpečná otrava potravou |
| Klebsiella pneumonie | Pneumonie |
| Mycobacterium tuberculosis | Tuberkulóza, lupus & erythematosus |
| Streptococcus pyogenes | Revmatická horečka, streptokokový zánět hltanu a spála |
| Serratia marcescens | Endokarditida, pneumonie & bakteriémie |
| Staphylococcus aureus | Otrava potravou & syndrom toxického šoku |
| Pseudomonas aeruginosa | Silné infekce krve nebo vylučovacího ústrojí |
| Trichophyton | Infekční plísně kůže, nehtů nebo vlasů |
Šťáva z aloe vera může obsahovat až 10% účinných polysacharidů, avšak takových prostředků je na trhu jen velmi málo. Mezi ně patří ACTIValoe, která je běžně k dostání v lékárnách. Ideální je 1–2 měsíční kúra, ale tato aloe vera se může užívat i dlouhodobě. Měsíční kúrou nejen úspěšně detoxikujete organismus, ale také posílíte vlastní imunitní funkce proti různým mikroorganismům.
Pneumokoková onemocnění jsou zákeřná. Koho nejvíce ohrožují?
Zjistěte více o očkování
Pneumokok neboli Streptococcus pneumoniae je kulovitá bakterie, která může způsobit závažná onemocnění, jako je například zápal plic, zánět mozkových blan či otravu krve.
Často je též původcem zánětu středního ucha, který postihuje nejčastěji kojence a batolata a děti do tří let věku.
Které skupiny lidí jsou pneumokoky ohroženy nejvíce? A je vůbec možné infekcím předcházet?
Pneumokoky jsou bakterie, které jsou běžně přítomny v ústech i celém nosohltanu zdravých dětí i dospělých, aniž by působily zdravotní obtíže. Jestliže u jedince dojde, z nějakých důvodů, k porušení obraných mechanizmů, které zabraňují proniknutí bakterií do prostor, které jsou za normálních okolností mikrobu prosté, např.
dolní dýchací cesty, obličejové dutiny, oblast středního ucha, dojde v těchto místech k zánětu. Ten způsobí buď lokální nákazu, jako je zánět středního ucha, nebo bakterie pronikne i do krve a vyvolá závažné onemocnění, např. zápal plic či bakteriální zánět mozkových blan.
Bakterie Streptococcus pneumoniae se šíří kapénkovou cestou – kašlem a kýcháním – tímto způsobem může nosič nakazit i další osoby.
Státní zdravotní ústav v Česku v roce 2018 zaznamenal 481 výskytů invazivního pneumokokového onemocnění, z nichž 84 vedlo k úmrtí pacienta. Onemocnění se nejvíce vyskytuje na podzim a v zimě, kdy v populaci stoupá počet virových onemocnění, která vedou k oslabení organismu. Ten se pak hůře brání pneumokokovým infekcím.
Na pozoru by se měli mít děti a senioři
Pneumokoková infekce má zpravidla závažnější průběh u dětí do pěti let a seniorů nad 60 let. Potenciálně ohroženi jsou lidé s chronickými onemocněními, jako jsou choroby srdce, plic nebo diabetes, ale také pacienti na imunosupresivní léčbě nebo kuřáci. Pneumokokům obecně nahrává oslabená nebo nedostatečně vyvinutá obranyschopností těla.
Zrádnost pneumokokové nákazy spočívá v tom, že prvotními příznaky může připomínat „obyčejnou“ chřipku. Pacient má zvýšenou teplotu, zimnici, kašle, zvrací nebo ho trápí bolest hlavy. Proto se nezřídka stává, že nemocný nebo jeho okolí mylně vyhodnotí, že se nejedná o vážné onemocnění a bude se tak stačit vyležet s hrnkem čaje.
Pokud se ale za chřipkovými příznaky ukrývají pneumokoky, napadá onemocnění jednotlivé orgány, kde způsobuje závažné záněty. Postiženo může být středouší, plíce i mozek, v němž se může rozvinout nebezpečná pneumokoková meningitida neboli zánět mozkových blan. Bakterie, která se dostane do krevního řečiště, postupuje v organismu velmi rychle a nemocnému jde o čas.
V případě podezření na pneumokokové onemocnění je proto nezbytně nutné co nejdříve navštívit lékaře, který pacientovi nasadí vhodnou léčbu. Ta zpravidla spočívá v podávání analgetik na tlumení bolesti a antibiotik, která působí proti bakteriím. Včasná návštěva lékaře je opravdu klíčová, neboť v krajním případě může mít pneumokoková nákaza trvalé, nebo dokonce fatální následky.
Jak se před pneumokoky bránit?
Vzhledem k tomu, že se pneumokokové bakterie šíří vzduchem, je v podstatě nemožné se proti nim zcela chránit. Proto účinný způsob prevence představuje očkování.
Vakcína Prevenar 13 pomáhá chránit organismus před 13 typy pneumokoků, které způsobují většinu závažných invazivních onemocnění. Vakcína v organismu aktivuje imunitní systém, aby si sám vytvořil tzv.
paměťové buňky a potřebné protilátky, které zničí bakterie pneumokoků.
Dospělým pacientům se aplikuje jedna dávka vakcíny, a to prostřednictvím tenké jehly do deltového svalu na paži, případně kojencům do stehna. Osobám starším 65 let, u nichž je riziko onemocnění pneumokokovou infekcí vyšší, očkování kompletně hradí zdravotní pojišťovna. V rámci preventivních programů ale některé pojišťovny na očkování alespoň částečně přispívají pacientům mladším 65 let.
Pokud jde o další ohroženou skupinu, tedy děti, patří vakcína Prevenar 13 mezi nepovinná očkování, a tak rozhodnutí, zda proti pneumokokům očkovat, nebo neočkovat zůstává na rodičích. Vakcinace proti pneumokokům probíhá v závislosti na věku, kdy je dítěti aplikována první dávka, podle několika schémat.
U nejmenších dětí (9 týdnů věku), u nichž je očkování doporučeno Českou vakcinologickou společností (viz očkovací kalendář https://www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr) ve schématu 2 + 1 jsou první dvě dávky aplikovány do 7. měsíce věku dítěte a poslední dávka ve věku 11.–13. měsíců věku dítěte. V tomto případě je vakcína Prevenar 13 částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Zdroje
- Státní zdravotní ústav: Tisková zpráva invazivní pneumokokové onemocnění
- Pneumokokové nákazy a možnosti očkování proti nim, Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., Prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc., Maxdorf 2006
- Invazivní pneumokokové onemocnění v České republice v roce 2018, Jana Kozáková, Zuzana Okonji, Helena Šebestová, Martina Klímová, Pavla Křížoví, SZÚ 2019
- Co je pneumonie a jak ji překonat, Informace pro pacienty postižené zápalem plic, prof. MUDr. Vítězslav Kolek, CSc., SOLEN, 2015
- Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí, Praktická příručka nejen pro rodiče, MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., Vydáno pod odbornou záštitou OSPDL ČLS JEP, 2015
- Česká vakcinologická společnost ČLS JEP: Očkování v ČR
- OFID: Pneumococcal Disease in Adults
- Hygienická stanice hlavního města Prahy: Tisková zpráva; Proti pneumokokem vyvolanému zápalu plic existuje očkování
- Souhrn údajů o přípravku Prevenar 13
- Státní ústav pro kontrolu léčiv: Úhrada Prevenar 13
- Metodický postup k vykazování očkování od 1.5.2019
Pozor na zápal plic. Potrápit vás může i bez nákazy koronavirem
Jako zápal plic (odborně pneumonie) se označuje více typů zánětů plicní tkáně. Nejčastěji je důsledkem nákazy bakteriemi – a to především tzv. pneumokokem.
Někdy ho mohou vyvolat i viry (to spíše u dětí) či plísně, vzácně je způsoben i neinfekčním poškozením plic – to jsou však mnohem méně časté případy. Zdaleka největším rizikem je invazivní pneumokoková pneumonie.
Pneumokok je bakterie patřící mezi streptokoky – správně se nazývá Streptococcus pneumoniae. Kromě toho, že vyvolává těžký zápal v plic, může způsobit i meningitidu, zánět středního ucha či mozkových blan.
Jde tedy o velmi nebezpečného protivníka, který obvykle využije oslabení organismu.
| Názor odborníkaMUDr. Igor Karen, praktický lékařŘada pacientů, zejména starších padesáti let, ale i mladších, s diagnózou diabetu, ischemické choroby srdeční, chronickým onemocněním plic nebo ledvin může mít při nákaze koronavirem komplikace. Pokud se k původním nemocem a koronaviru přidá i zápal plic, může být pacient ohrožen na životě. Proto je důležité nechat se také proti pneumokoku očkovat. Stačí se domluvit se svým praktickým lékařem a on tuto vakcínu objedná. Navíc jde o jednorázové doživotní očkování (na rozdíl od některých jiných vakcinací), které lze provádět prakticky po celý rok. |
- Často tato bakteriální infekce „nasedne“ na původní virovou, což vede ke zvláště v závažným komplikacím – v mnoha případech je právě kombinace virového covidu-19 s bakteriální pneumonií smrtelná.
- Zápal plic také zhoršuje stav u lidí s chronickými onemocněními plic (astma, CHOPN) s diabetem, kardiovaskulárními chorobami, onemocněními ledvin.
- Obecně je větším rizikem pro vyšší věkové kategorie, což ovšem neznamená „jen“ velmi vysoký věk – podle dat Státního zdravotního ústavu zemřelo v roce 2019 v důsledku invazivní pneumokokové infekce 14,5 % pacientů mezi 40 a 64 lety.
Lékař vám poradí
Nakazit se pneumokokem je velmi snadné, přenáší se kýcháním, smrkáním kašláním – zkrátka kapénkovou infekcí.
Základní obrana před nákazou je jasná – je stejná jako u nového koronaviru. Shodné je i to, že jak před teď tolik diskutovaným virem, tak před touto bakterií vás nejúčinněji ochrání očkování – samozřejmě ne totéž.
Musíte se poradit s praktickým lékařem, jak vhodně skloubit vakcínu proti koronaviru s očkováním proti pneumokokové infekci.
|
Hana Primusová, Chvilka pro tebe
PHARMA NEWS – odborný časopis
Zápal plic, čili pneumonie, je zánětlivým onemocněním, které každým rokem postihne asi šest až sedm procent světové populace. Míru jeho nebezpečnosti však nelze obecně vyjádřit. Zatímco jinak zdravý člověk žijící ve vyspělém státě v duchu poděkuje za objev antibiotik a ulehne na dva, tři týdny na lože, pro řadu lidí je zápal plic stále ještě vysoce obávanou chorobou ohrožující přímo jejich život.
V roce 1881 popsal Louis Pasteur mikroba, kterého dnes známe pod označením Pneumococcus, přesněji Streptococcus pneumoniae a následně byla prokázána i souvislost jeho nálezu v plicích s pneumonií.
Ačkoliv dnes již víme, že zápal plic mohou způsobovat i jiní původci, streptococcus pneumoniae je nejčastějším z nich – v celkovém počtu komunitních pneumonií stojí za rozvojem přibližně poloviny případů. Streptococcus pneumoniae je grampozitivní alfa- -hemolytický, aerotolerantní anaerobní kok z rodu Streptococcus.
Kromě pneumonie může způsobovat řadu dalších onemocnění, namátkou např. zánět středního ucha, meningitidu, akutní sinusitidu, aj.
DEFINICE PNEUMONIE
Pneumonie je definována jako akutní zánětlivé onemocnění, které postihuje zejména plicní alveoly, plicní intersticium a respirační bronchioly. Nebezpečí představuje zejména pro malé děti a pacienty důchodového věku, osoby s oslabenou imunitou a ty, kteří zároveň trpí dalšími vážnými nemocemi.
Nejčastějším typem zánětu plic je pneumonie komunitní, tedy získaná v běžném životě a způsobená nejčastějšími původci. Další typ představuje např.
pneumonie nozokomiální, k jejímuž rozvoji dochází v nemocničním prostředí a často bývá způsobena patogeny vykazujícími vyšší rezistenci vůči antimikrobiální léčbě, případně pneumonie ventilátorová, vznikající u pacientů s intubační kanylou, kteří jsou napojeni na ventilátor. Zvláštní skupinu pak představují pneumonie neinfekční.
- PŮVODCI ONEMOCNĚNÍ
- Naprostá většina případů pneumonie má však infekční původ. Za rozvojem zápalu plic mohou stát:
- BAKTERIE
Bakteriální původ onemocnění je z celkového počtu případů nejčastější. Jak jsme již zmínili v úvodu, nejvýrazněji se v této skupině projevuje Streptococcus pneumoniae, který způsobuje asi polovinu všech případů komunitních bakteriálních pneumonií.
Přibližně dvacetiprocentní podíl pak pro sebe získává Haemophilus influenzae a s nadále klesající tendencí pak Chlamydophila pneumoniae, Mycoplasma pneumoniae, ale i Staphylococcus aureus, Moraxella catarrhalis, Legionella pneumophila či Streptococcus pneumoniae.
VIRYVirové pneumonie představují asi třetinu všech případů u dospělých pacientů a zhruba šestinu u pacientů dětského věku. Za jeho rozvojem mohou stát například virus chřipky A a B, RS-virus či adenoviry.
PLÍSNĚ A PARAZITÉ
Jsou spíše vzácnými původci zápalu plic, častěji se uplatňují u pacientů se silně oslabeným imunitním systémem, např. u pacientů s AIDS, či obecně u pacientů léčených imunosupresivy. Ze zástupců jmenujme např. Histoplasma capsulatum, patogenní houby rodu blastomyces, nebo prvoka Toxoplasma gondii.
NEINFEKČNÍ PŮVODCI
Neinfekční pneumonie vznikají na základě vdechnutí cizího tělesa, alergické reakce, v následku užívání některých léčiv, nebo po provedení některých léčebných zákroků. Zápal plic má celkově více než pětasedmdesát možných původců.
PŘÍZNAKY
Projevy pneumonie se mohou částečně lišit v závislosti na původci onemocnění. Bakteriální zápal plic se projevuje vysokými horečkami, které mohou být provázeny zimnicí a třesavkou.
Objevuje se kašel, který má v počátcích onemocnění dráždivý charakter a následně přechází v kašel produktivní s vykašláváním sputa (hlenu, příp. hnisu, někdy s příměsí krve).
V případě pacientů, kteří již trpí nějakým plicním či srdečním onemocněním, případně u kuřáků, se často vyskytuje také dušnost, která se výrazně zhoršuje při námaze. V případě přestupu zánětu na pohrudnici se dostavují bolesti v oblasti hrudní stěny.
Virový zápal plic se může projevovat obdobnými příznaky, zpravidla ovšem není přítomna tak vysoká teplota, u kašle přetrvává dráždivý charakter a připojují se projevy typické pro virové infekce, tj. bolesti hlavy, kloubů a svalů. Průběh onemocnění provází typicky značná únava. Zejména u starších pacientů pozorujeme často také určitou míru zmatenosti.
CO SE DĚJE V PLICÍCH?
Co se ale vlastně odehrává v našich plicích při bakteriální či virové pneumonii? Neboli, proč nám pneumonie dává tak zabrat a je, pokud není přístup k odpovídajícím lékům, tak vysoce nebezpečným onemocněním? Principy vzniku zánětu asi není třeba příliš rozebírat.
Rychlé množení patogenních mikroorganismů v plicích vede k adekvátní odpovědi imunitního systému. Nesmíme ovšem zapomínat, že v tomto případě jsou ohroženy plíce, potažmo tedy celý proces dýchání. Plicní sklípky, které jsou za normálních okolností plněny vzduchem, se v důsledku zánětu plní tekutinou a hnisem.
Jejich primární funkce je tím pádem zcela znemožněna. Organismus se snaží úporně zbavit nežádoucího obsahu plicních sklípků – odtud častý úporný kašel a vykašlávání sputa při pneumonii. V případě, kdy není zahájena odpovídající léčba, se zánětlivý proces může šířit.
Důsledky stavu, kdy stále větší množství plicních sklípků není schopno plnit svou funkci, jsou pak dozajista každému zřejmé. Tímto nepříliš optimistickým náhledem do průběhu zápalu plic se dostáváme k další kapitole, kterou představují
KOMPLIKACE PNEUMONIE
Komplikace pneumonie mohou vznikat na základě pozdě zahájené antibiotické léčby nebo jako důsledek nevhodně zvoleného antibiotika. Výraznějším činitelem je však celkový stav organismu pacienta v době rozvoje infekce.
SEPSESepsi můžeme definovat jako systémovou zánětlivou odpověď na infekci (obecně se užívá pojemSIRS – systémová zánětlivá reakce, je-li tato způsobena infekcí, hovoříme o sepsi) Tento stav nevzniká samozřejmě pouze jako komplikace pneumonie.
Jde o jednu z nejčastějších příčin smrti u pacientů v kritickém stavu, ročně v jejím následku umírá přibližně 400 000 lidí.
K příznakům sepse se řadí horečka či naopak hypotermie, nadměrné pocení, třesavka, tachypnoe, tachykardie, nevolnost a zvracení, hyperglykémie, leukocytóza a hyperdynamický oběh. Těžká sepse může dále komplikovat rozvojem septického šoku.
PLEURÁLNÍ VÝPOTEK
Pojmem pleura označujeme tenkou lesklou blánu, která vystýlá dutinu hrudní a pokrývá plíce. Tvoří ji dvě vrstvy (listy) mezi nimiž je za normálních okolností velmi malý prostor – tzv. pleurální dutina. U zdravých lidí je v této dutině přítomno zhruba 5-20 ml tekutiny, která je následně vstřebávána a opět se zapojuje do oběhu.
Tímto způsobem projde pleurálním prostorem zdravých lidí zhruba 5-10 litrů tekutiny denně. Pleurální výpotek je pak charakterizován hromaděním této tekutiny, ke kterému dochází vinou zvýšené kapilární permeability v důsledku zánětu kapilárního endotelu. Malý pleurální výpotek lze najít u většiny pneumonií.
Projevuje se bolestí v hrudníku, která je zpravidla lokalizovaná na jedné straně a má bodavý charakter. Intenzivnější bolest pociťuje pacient zejména při nádechu a při kašli. Pleurální výpotek při pneumonii nepředstavuje zpravidla příliš vážnou komplikaci, nebezpečnější je tzv. výpotek maligní, který vzniká zejména v souvislosti s rozvojem karcinomu.
Pleurální výpotek při vhodně zvolené antibiotické léčbě obvykle ustupuje společně s příznaky pneumonie.
EMPYÉM HRUDNÍKU
U pacientů s přístupem k antibiotické léčbě není empyém hrudníku častou komplikací. Empyém nacházíme opět v pleurální dutině, oproti výpotku se však jedná o přítomnost hnisu. Příčinou vzniku je rozšíření bakteriální infekce, obvykle z plicní tkáně. Tato komplikace může mít v závislosti na svém průběhu akutní nebo chronický charakter.
V akutní fázi nacházíme řídký výpotek, který příliš neutlačuje plíce a ty jsou po jeho odstranění schopné se znovu rozvinout. Následně může dojít k postupnému zahušťování hnisu a k tvorbě sept. Na povrchu pleurálních listů se ukládá fibrin a zabraňuje plíci v opětné expanzi.
Pokud se empyém dále rozvíjí bez odpovídající léčby, komplikuje se situace nadále vrůstaním kapilár a fibroplastů a dochází k přechodu do chronicity. V léčbě empyému se uplatňuje kromě podávání antibiotik zejména lokální léčba v podobě drenáže a výplachů empyémové dutiny antiseptiky (Betadine, Persteril).
V komplikovanějších případech je nutné provést otevřenou drenáž s krátkou resekcí žebra.
ARDS – SYNDROM AKUTNÍ RESPIRAČNÍ TÍSNĚ
K rozvoji ARDS může vést přímé postižení plic pneumonií nebo může být způsobena současnou přítomností sepse.
Nezávisle na vyvolávající příčině této komplikace je její vznik podmíněn účastí vlastních buněk pacienta a to makrofágů a neutrofilů, které v důsledku aktivace externí noxou (škodlivinou, škodlivou látkou přítomnou v následku onemocnění) produkují kyslíkové radikály a proteolytické enzymy.
Ty následně způsobují destrukci alveokapilárního charakteru – dochází k poškození alveolární membrány, zvýšení cévní propustnosti a ke vzniku nekardiálního plicního edému. ARDS představuje vážnou komplikaci s vysokou mortalitou. K dalším nebezpečným komplikacím pneumonie patří například plicní absces a gangréna plic. Jejich výskyt je naštěstí spíše vzácností.
ZÁPAL PLIC DIAGNÓZA
První otázky vyšetřujícího lékaře směřují k subjektivním příznakům pacienta. Zjišťuje přítomnost kašle a jeho charakter, dobu trvání příznaků, hodnotu tělesné teploty a eventuální přetrvávání jiného onemocnění. Následuje poslechové vyšetření plic a srdce a měření krevního tlaku.
V případě, že vyplynou diagnostické pochybnosti, je na místě ještě vyšetření krve ke zjištění známek zánětlivého onemocnění. Nejvýznamnější vyšetřovací metodou je ovšem RTG, které potvrdí nebo vyvrátí diagnózu pneumonie. Toto vyšetření ovšem nemůže odhalit původce onemocnění, jehož určení je zásadní pro volbu následného léčebného postupu.
Z tohoto důvodu se, obvykle však až v případě, kdy nasazená antibiotická léčba nezabírá, provádí také kultivační vyšetření sputa.
LÉČBA
Protože ve většině případů není na počátku léčby známý původce onemocnění, je rozhodující zejména aktuální stav pacienta. Nekomplikovaná pneumonie bez závažného průběhu nevyžaduje hospitalizaci a je možná léčba v domácím prostředí.
Při předpokladu typického bakteriálního původce (obvykle však preventivně i při infekci virové), jsou předepisována perorální antibiotika jako aminopeniciliny (amoxicilin), cefalosporiny druhé generace (cefprozil, cefuroxim) apod.
Pacientovi je možné podávat léky tlumící horečku, ke zmírnění kašle pak zejména mukolytika a expectorancia. Zajišťuje se dostatečný pitný režim a klid na lůžku. Při podezření na netypického původce infekce se předepisují zejména makrolidy (např.
klaritromycin), tetracykliny (doxycyklin) a fluorochinolony (ofloxacin, pefloxacin) V současnosti je již k dispozici nová generace těchto látek, které lze použít i v případě typické bakteriální infekce, zejména pokud pacient vykazuje alergii na beta-laktamová antibiotika.
Pokud bylo na počátku léčby zvoleno vhodné antibiotikum, začíná se stav pacienta lepšit zhruba po dvou dnech od prvního užití. Nejdříve dochází k poklesu teploty, později se mírní i kašel. Nekomplikovaná pneumonie obvykle odezní během dvou až tří týdnů, pouze kašel může ještě několik dní přetrvávat.
V určitých případech je nutné zvážit otázku hospitalizace pacienta a to nejen při výskytu komplikací, ale také v závislosti na jeho věku a sociálních aspektech.
Nutnost hospitalizace je zjevná u pacientů, kteří trpí současně závažným onemocněním plic (chronická obstrukční plicní nemoc, karcinom…) nebo jiných orgánů, případně mají vážně narušený imunitní systém. K dalším faktorům, které poukazují na nutnost zvážit otázku hospitalizace, patří například věk pacienta vyšší než 50 let, teplota vyšší než 40 °C nebo nižší než 35 °C, rychlé zhoršování stavu, tachyponie (nad 30/min), tachykardie (nad 120/min) a jiné. Zdravotní stav pacienta s pneumonií mohou ohrozit zejména výše uvedené komplikace, které se k tomuto onemocnění pojí.
Filip Rosenbaum
Zdroje: prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., doc. MUDr. Jana Skřičková, CSc., MUDr. Vladimír Šrámek PhD., et al: Záněty plic v intenzivní medicíně. Galén, Praha 2004. prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
: Pneumonie – diagnostika a léčba. Triton, Praha 2003 http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1pal_plic http://www.spektrumzdravi.cz/academy/zapal- -plic http://xman.idnes.cz/co-se-deje- -pri-zapalu-plic-0hv-/xman-styl. aspx?c=A131121_123354_xman-styl_fro
Jihomoravané se bojí zákeřné bakterie. Pneumokok už v kraji zabil dvanáct lidí
Na následky pneumokokového onemocnění zemřelo loni v Jihomoravském kraji dvanáct lidí. Zákeřná bakterie, vyvolávající řadu vážných onemocnění, postihla celkem třiapadesát lidí. Krajští hygienici upozorňují, že čísla týkající se choroby se od předcházejícího roku zvýšila.
Přečíst článek ›
Jednou z nejobávanějších nemocí, které bakterie způsobuje, je meningitida. „Jedná se o zánět mozku a je to vždy život ohrožující onemocnění. Projevuje se horečkou, bolestmi hlavy, zvracením a také poruchami vědomí,“ popsala vedoucí Antibiotického centra Mikrobiologického ústavu brněnské svatoanenské nemocnice Renata Tejkalová.
- Streptococcus pneumoniae-Co to je: bakterie způsobující řadu závažných onemocnění-Nemoci: zápal plic, otrava krve, zánět mozku, dutin, ucha, kloubů, srdceNásledky: poškození zraku a sluchu, ochrnutí, poruchy mentálního vývoje-Prevence: očkování, zdravý životní styl-Nejohroženější skupiny lidí: děti, důchodci
- -Nákaza: od člověka s pneumokokovou infekcí
Následky nemoci mohou být velmi vážné. „Závažnost následků závisí na imunitním systému pacienta a na průběhu onemocnění. Může se vyvinout třeba porucha sluchu, pozánětlivá epilepsie nebo jako důsledek neprokrvení mozku demence a psychomotorická retardace,“ upozornila Tejkalová.
Pneumonie
Život ohrožující je i další onemocnění způsobené pneumokokem. „Pneumonie neboli zápal plic je jedno z nejzávažnějších dýchacích onemocnění, které u nás ročně postihne více než sto tisíc obyvatel, z nichž mnoho zemře,“ sdělila lékařka Jana Skřičková z České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Ani tím výčet nemocí nekončí. Lékaři varují také před otravou krve, zánětem dutin, ucha, kloubů či srdce.
Nejúčinnějším způsobem, jak se pneumokokové infekci bránit je očkování. „Nechat očkovat by se měli hlavně děti a starší pacienti. Důchodci od pětašedesáti let navíc mají očkování zdarma,“ uvedla brněnská praktická lékařka Věra Schöblová.
Přečíst článek ›
Očkování lékařka doporučuje také cestovatelům. Podle ní totiž k přenosu infekce často dochází v letadle.
Strach z pneumokokové infekce má Jolana Průdková z Velešovic na Vyškovsku. „Mám pět dcer a všechny mají povinné očkování. Čtyřletou Elenku jsme navíc nechali očkovat i proti pneumokokům,“ řekla žena.
I když infekce nejvíce ohrožuje děti a důchodce, kteří nemají vyvinutý imunitní systém tak dobře, jako zdravý dospělý, zasáhnout může kohokoliv. „Nejvíce rizikoví jsou lidé s cukrovkou, s chronickou plicní nemocí, různými poruchami imunity a lidé, kteří kouří a pijí přes míru alkohol. Dalším rizikovým faktorem bývá akutní stres, vyčerpání či prochladnutí,“ sdělila Tejkalová.
Přečíst článek ›
Zápal plic – příznaky, nakažlivost a léčba
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic. Jak vzniká, jak poznat jeho příznaky, jak moc je nakažlivý, jak dlouho trvá léčba a jak se po něm chovat? Přiblížíme vám zákeřnou nemoc, která může mít pro starší osoby a jedince s oslabenou imunitou fatální následky.
Foto: cottonbro, Pexels
Jak vzniká zápal plic
Nejčastěji pneumonii způsobují bakterie – streptokoky, hemofily nebo stafylokoky. Někdy ji však mohou zapříčinit nitrobuněčné bakterie – chlamydie, mykoplazmata nebo rickettsie. Méně častý je zápal plic způsobený viry – chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.
Výjimečně mohou být příčinou i mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a další parazité. Dále také inhalace chemických látek, vdechnutí cizího tělesa nebo ozařování. Pneumonie vzniká i jako komplikace při infekcích horních a dolních dýchacích cest, není ale ojedinělá ani při rakovině plic.
Příznaky zápalu plic
Příznaky zápalu plic se mohou lišit podle původu onemocnění – bakterie versus viry (více výše). Společnými příznaky jsou:
- kašel,
- zvýšená teplota, až horečka,
- tlak či bolest na hrudi,
- potíže s dýcháním.
„U virového zápalu plic je kašel suchý a dráždivý, někdy doprovázený bolestmi. U bakteriální infekce se kašel postupně mění na produktivní, tedy vlhký kašel s vykašláváním hlenů.
Virové onemocnění může doprovázet zvýšená teplota, bakteriální spíše horečka,“ vysvětluje MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.
U virového zápalu plic se navíc mohou přidat i příznaky podobné chřipce – bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost, nevolnost a zvracení. U starších osob se zápal plic projevuje také zmateností.
Zápal plic u dětí
U dětí je průběh pneumonie v podstatě stejný jako u dospělých. Typické příznaky u dětí mladších 5 let zahrnují horečku, kašel a zrychlené či obtížné dýchání.
U dětí školního věku pneumonie nejdříve připomíná akutní virové onemocnění, později však dochází ke zhoršování kašle. U kojenců se bakteriální zápal plic oproti virovému vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh.
Obecně platí, že u dětí, které jsou k zápalu plic přirozeně více náchylné, zvyšuje riziko nákazy nedonošenost, podvýživa či vrozené vady (např. srdeční) a chronická onemocnění plic.
Nakažlivost zápalu plic
Zápal plic je nakažlivý – jedná se o infekční onemocnění. Infekce se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo dotykem. Míra nakažlivosti závisí na tom, v jaké fázi se nemoc zrovna nachází. Nejvyšší je v období kašle – pokud navíc pacient vykašlává hleny, nakažlivost stoupá.
Inkubační doba se odvíjí dle původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení.
Čím a jak dlouho se léčí zápal plic
„Léčba zápalu plic běžně trvá 2 až 3 týdny, rekonvalescence zhruba měsíc. Léčba se odvíjí od různých faktorů – původ onemocnění, stav pacienta, jeho věk a přítomnosti jiných onemocnění.
Většinou se však zahajuje léčba antibiotiky (aminopeniciliny a cefalosporiny). Jakmile známe původce onemocnění, mohou se nasadit další léky (erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika či antimykotika),“ vysvětluje MUDr.
Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.
U zápalu plic je léčba antibiotiky většinou nezbytná. Foto: JESHOOTS.com, Pexels
Léčí se i průvodní příznaky onemocnění. K léčbě suchého kašle se užívají antitussika, k léčbě vlhkého kašle s hleny zase expektorancia. Horečku lze srazit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se podávají kortikoidy.
Obecně je pro léčbu pneumonie nezbytný klid na lůžku – s mírně vyvýšenou hlavou a trupem. Důležitý je pitný režim, který pomůže zlepšit obranyschopnost organismu a usnadní odkašlávání. Dále vyvážená strava, dostatečná hygiena a úplná absence kouření a alkoholu.
Jak se chovat po zápalu plic
Po zápalu plic je nezbytný fyzický i psychický klid, dostatek spánku a kvalitní strava. Ideální délka klidového režimu po zápalu plic je zhruba měsíc. Později lze opatrně a postupně zvyšovat zátěže.
Včasné stanovení diagnózy = nižší riziko následků
Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy.
U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění.
Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Nepodceňujte tedy závažnost pneumonie – při podezření ihned kontaktujte svého lékaře.
U pneumonie je včasná diagnostika podmínkou úspěšné léčby. Foto: Negative Space, Pexels
TIP: Hledáte praktického lékaře pro vaši rodinu? Objednejte se k praktickému lékaři či pediatrovi na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.
Zápal plic není legrace
Zápal plic je vážné infekční onemocnění plicní tkáně. Do nejohroženější skupiny patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou (AIDS, imunosupresiva).
Nejčastěji se projevuje kašlem, horečkou, bolestmi na hrudi, potížemi s dýcháním, ale může mít i další příznaky. „V řadě případů lze zápalu plic předejít očkováním.
Například proti pneumokokovým nákazám, které zápal plic mohou způsobovat, existuje dobrovolné očkování dětí,“ uzavírá MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.
- Účinnou prevencí je ale také dodržování hygienických zásad a návyků, vyhýbání se pobytu v zakouřených prostorách a místech s vysokou koncentrací lidí.
- Sháníte vyšetření? Naši odborníci z EUC vám rádi pomohou:
- Praktičtí lékaři v EUC
- Potřebujete zmírnit kašel? Prostředky, které vám mohou pomoci, najdete v EUC Lékárnách:
- Léky proti kašli