Dobrý den, chtěl bych se s Vámi poradit jak bych měl dál postupovat a možná se i trošku uklidnit co se mého zdravotního stavu týče. Vše začalo v dubnu před státnicemi, začal jsem mít problémy se stolicí, byla řídká až vodovitá chodil jsem několikkrát za den cca 5x. Tyto problémy trvaly okolo 3 měsíců. Byl jsem odeslán na kolonoskopii, všechno bylo v pořádku.
Testy na štítnou žlázu na celiaki a podobně. Problémy se střevy poté z ničeho nic ustaly, přestal jsem je prostě tak nejak vnímat. Bylo to tedy přikládano stresu ze státnic, i když jsem žádný stres nijak extra nepociťoval. Jenže se do toho přidali další problémy….začali se mi samovolně pohybovat svaly (zaškuby vždy 2-3x mi sval zapumpuje a přestane to).
Nejprve jsem tomu nevěnoval moc velkou pozornost, ale zhruba po týdnu už mi to bylo podezřelé, tak jsem si zašel k obvodní lékařce. Měl jsem k tomu i další problémy jako zrychlený tep, občas mi tak nějak divně přeskočilo srdce a špatně se mi dýchalo. Lékařka se už na mě divala tak nějak skrz prsty, nevím zda-li to bylo tím, že byl pátek.
Řekla mi, že to bude nedostatkem hořčíku a poslala mě domů. Hořčík už beru zhruba měsíc. Jenže se přidali další problémy jako únava, občas si připadám i strašně mimo jakobych to nebyl ani já ve svém těle a byl v něm jen uvězněn.
Poslední 3 dny pociťuji i strašnou slabost ve všech končetinách, zaškuby pokracují, k tomu se přidali i tiky, sem tam mi silně ucukne noha, ruka, hlava, občas mám i motání v hlavě a mám z toho strach. Většina těchto problému probíhá, když jsem v klidu při ležení, popřípadě sezení. Co se týče té slabosti, tak ta mě trápí i při chůzi.
Ještě, když se vrátím k těm záškubům, tak jsou po celém těle jednou na lýtku, jednou na stehně poté na zádní straně ramene jedné ruky, pak na druhém rameni, zádech, temeni, z boční strany krku na levé straně břicha a podobně. Někdy mám i problémy s přemýšlením. Předem děkuji za odpověď a za Váš čas.
Odpovídá lékař: Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Praktický lékař pro dospělé, Nemocnice Kadaň
Dobrý den, potíže mohou být i psychického rázu (mohl je spustit stres před státnicemi), ale nejdříve je potřeba vyloučit organické onemocnění. Měl byste být komplexně vyšetřen – fyzikální vyšetření, změření krevního tlaku, dále základní laboratoř (zejm.
hodnoty iontů- sodíku, draslíku, chloridů, hořčíku a vápníku; dále cukr v krvi, jaterní testy, krevní obraz, moč). Také bych ale doporučila vyšetření neurologem, k vyloučení neurologického onemocnění.
Záškuby se mohou vyskytovat při nedostatku hořčíku, vápníku, draslíku, při neurologických onemocněních. Hořčík můžete užívat i nadále.
Váš dotaz byl ještě přiřazen naší konzultační ambulanci, čekejte tedy ještě jednu odpověď. S pozdravem BB.
Odpovídá lékař: Specializace: Neurologie Pracoviště: Neurologie Chaberský dvůr
Dobrý den, příčin může být mnoho a skutečně i stres. Bylo by dobré, aby Vám obvodní paní doktorka nabrala krev a z ní vyšetření minerálů, štítné žlázy, svalových enzymů a případně borrelií. Vy sám se můžete objednat na neurologické a imunologické vyšetření. Zdravím a držím palce
Dana Halbichová
Záškuby svalů
Dobrý den, Je mi 21let a poslední měsíc mě začali…
Záškuby svalů
Dobry den, trapi me cukani/skubani svalu spis u srdce,…
Záškuby jazyka
Dobrý den, je to již cca 2,5 roku co mám záškuby všude…
Slabost, točení hlavy
Jiz jsem se jednou ptal a bylo mne na mou otazku odpovezeno.Ale ted mam jinou.Stale…
Slabost, točení hlavy
Dobrý den už dlouho trpím točením hlavy, slabostí, mžitky před očima atd, nejvíc…
Slabost,malátnost
Dobrý den,chci se zeptat, manžel skoro rok má takové stavy,že se citi dost slabý,vyčerpaný,malátný,špatně…
Slabost.
Dobry den, pred par dnami som si dal robit krvne testy. Mam zle hodnoty neutrofilov…
Slabší brýle
Dobrý den, kazí se oči nošením slabších brýlí? Mám brýle na dálku, má vada je…
Zapachajici ryma
Dobry den, jsem momentalne v 18 tt. Tyden me trapila zapachajici ryma a hleny,…
Odřený jazyk
Dobrý den, již skoro 5 dní mě trápí pocit jakoby odřeného jazyka. Každé jídlo…
Bolesti konečníku
Mám obrovské bolesti konečníku při stolici, ale někdy i mimo ni, ale vždy jde…
Úzký otvor :'(
Dobrý den, mám problém, myslím, že mám příliš úzký otvor vaginy a bojím se,…
Trhlinky pochvy
Dobrý den. Obracím se na Vás s intimním dotazem. Nikdy jsem neměla po nebo během…
Menopauza a příznaky
Je možné poznat u ženy přechod, pokud nemá jeho typické příznaky. Proč se ptám….
Valgozita kyčlí
Dobrý den již v pubertě jsem začal mít problémy s bolestí v kyčelním kloubu…
Potřeba si zívnout
Dobrý den, poslední půl roku mám problém se „zíváním“. Nevím, jak to přesně…
Krev ve spermatu
Dobrý den , měl jsem sex a udělal jsem se do ní a jak jsem ho vytáhnul , tak…
Tetanie, záškuby svalů
Dobrý den,
přečtěte si podobný dotaz
Přečtěte si o svém dni narození, životním čísle 5 a třech izolovaných jedničkách. Vy jste energie 1 Vody, která je tou nejuzavřenější energií, neumíte mluvit o svých pocitech, vše držíte v sobě a tváříte se, že se nic neděje. Navíc máte osmičku, která vám dává sklon k negativnímu myšlení, máte tendence vše vidět černě, je to pro vás výzva hledat jiné úhly pohledu a pozitivní přístup.
Jako energie Vody jste přišla pochopit vztahy, nelpět na druhých a nebát se, že druhé ztratíte, tím, že něco řeknete.
Máte dvě šestky, což je rodinná karma, toužíte po harmonii, partnerství, ale nemáte sama sebe dost ráda, nejste si vědomá své hodnoty, máte sklon se obětovat po druhé, dát sebe někde až na poslední místo a zapomínat na sebe.
Uděláte cokoliv jen aby byli druzí šťastní, i za cenu, že vše to negativní budete držet v sobě a tvářit se, že všechno je v pohodě.
Vnitřně se tak ale překyselujete, a dochází k nedostatku minerálů, které tělo potřebuje k neutralizaci překyselení, a nedostává se tak pro nervový a svalový systém.
Přečtěte si o duchovních příčinách boreliozy, myslím, že to sedí. Je potřeba se otevřít a mluvit o tom, co vás trápí, co vás bolí, čeho se bojíte. Zaměřit se na sebe, na to, co vám dělá radost, na své příjemné pocity a pracovat na lásce k sobě, být spokojená sama se sebou.
- Přečtěte si o odkyselení organismu, dále si přečtěte na stránkách o Aquarionu, o působení volných radikálů v kyselém těle.
- Je potřeba se obrnit trpělivostí, nezmizí vše za měsíc, jak dlouho nemoc vznikala, tak dlouho tělo potřebuje k nápravě, ale můžete to zvládnout.
- Doporučila bych vám
Green Health – vojtěšku 2-2-2, 10 minut před jídlem + Liquid Chlorophyll – 3 lžíce denně do 1,5 l vody popíjet během dne, New life 1-1-1 – multiminerál, Strong Boness – vápník a hořčík v chelátu -2-2-2, vitamín D v produktu D drops 3-4 kapky denně, Stress management – komplex vitamínu B – 1-1-1 na podporu nervů i zklidnění, Rhodiolin 1-1-1, uvolní a zklidní psychiku. Vhodné by bylo Noni – harmonizuje psychiku a hormonální systém, podporuje imunitu– 3 lžíce denně.
Vše nakoupíte v empatia shopu.
Začněte takto a za měsíc bych vyměnila vše kromě Chlorophyllu a Strongu za Silymarin a Lecithin na očistu jater – takto 3 měsíce a pak se znovu vrátit ke kůře výše.
Podívejte se na zásady zdravého stravování, je potřeba vyloučit cukr, sladkosti, bílou mouku a výrobky z ní, mléčné výrobky. Stravujte se podle své krevní skupiny.
- Podívejte se na Akademii celostního zdraví na Soužít je láska pro váš prvek Voda a pokračujte na ženské cestě.
- Doporučila bych vám kurz Základy celostního zdraví, který je právě otevřený, tam najdete a pochopíte všechny souvislosti i jak se o sebe starat.
- S láskou vaše empatia
Varovné signály lidského těla – třesy, tiky a záškuby
Za svalovými křečemi může stát i nadměrné zatížení organismu. Foto: Profimedia.cz
Nepříjemnými tělesnými projevy a jejich základními příčinami se zabývají vědci z různých koutů světa již řadu let. Čím více zjistí, tím lépe mohou určit, jak daným problémům předcházet a jak je řešit, když už nastanou.
Jedno z posledních bádání provedli britští vědci, výsledky jejich snažení uveřejnil server Daily Mail.
Když většina lidí natáhne ruce před sebe, zaznamená i v klidovém režimu jemný třes, který ale není nijak nebezpečný. „Jemný třes je u člověka naprosto normální, má ho každý,“ vysvětluje neurolog Raj Kapoor.
Míra třesu, jak ji zaznamenáme, je pak ovlivněna hned několika faktory. Vliv na něj může mít nedostatek spánku, velký stres, nebo nárazový přísun adrenalinu, často také velké množství kofeinu.
Třesavku rukou může podle neurologa Nicka Silvera z The Walton Centre v Liverpoolu způsobit i užívání některých inhalátorů na astma. I když se neví, proč tomu tak přesně je, lékaři předpokládají, že tyto inhalátory působí podobně jako drogy, stimulanty. V takových případech ale mnohdy nejde o nic vážného a situace se nemusí nijak řešit.
Na rozdíl od jemného třesu rukou dochází k třesu paže většinou ve chvíli, kdy je natažená nebo nějak namáhaná (když nesete hrnek, čtete noviny nebo knihu atd.). Jakmile je paže v klidu, třes většinou ustane. Tento stav je odborníky označován jako esenciální tremor (třes), neúmyslný svalový pohyb. Může se vyskytovat v jakémkoli věku.
Třes je většinou způsoben špatnou informací v mozkové oblasti, která řídí pohyb svalstva. Příčiny mohou být různé. Neurologické poruchy, různé podněty – prochladnutí, otrava organismu, stres aj. Mohou jej však vyvolávat i některé léky (kortikosteroidy, amfetaminy).
Třes se vyléčit nedá, mohou se ale nasadit léky na zmírnění, např. betablokátory.
Nárazové záškuby nohou, především při odpočinku či spánku, mohou být příznakem tzv. periodického pohybu končetin. V takovém případě dochází k záškubům opakovaně a rytmicky, což dokáže velmi narušit kvalitu spánku – lidé se často v noci probouzejí.
Podle doktora Silvera mohou zmiňovaný stav pomoci řešit prášky proti bolesti, i když zatím ještě vědci přesně nezjistili, jaká složka léku konkrétně pomáhá. Jednou z možných příčin záškubů může být nedostatek železa. Pokud tedy budou potíže přetrvávat, je lepší nechat si udělat podrobné vyšetření krve.
Pokud vás někdy trápí svalové stahy na jedné straně obličeje, může jít o tzv. hemifaciální spazmus (poruchu hybnosti), vysvětluje doktor Kapoor.
Ten se může nejprve projevovat křečí v okolí oka, následně může přejít až do oblasti líce. Postihuje muže i ženy, častěji se podle odborníků projevuje v levé části obličeje.
Přesná příčina není zatím přesně známa. Lékaři mají za to, že stav vyvolává podráždění lícního nervu, například nadměrným tlakem.
Příznaky se mohou zhoršovat při únavě či stresu. I když se nemusí jednat o nic závažnějšího, při častějším výskytu je vhodné navštívit neurologa, který doporučí případné vyšetření. Při postižení lícního nervu je řešením operace nebo také alternativní druhy léčby pomocí masáží či hypnoterapie.
Především u lidí pracujících dlouhou dobu na počítači může docházet v rámci přepracování a nadměrné zátěže očí k záškubům v oblasti víček. Převážně tak výskyt neznačí nic závažnějšího než právě únavu. Někdy mohou být důvodem i špatně zvolené brýle.
Tiky v oblasti očních víček častěji postihují jedince s chronickou migrénou. Pro úlevu mnohdy stačí dělat si přestávky a odcházet na chvíli během dne od počítače, případně nosit brýle.
Po namáhavějším cvičení nás může „přepadnout“ tzv. fascikulace, neboli samovolné záškuby svalových vláken. K těm dochází buď už během cvičení, nebo bezprostředně po ukončení nadměrné námahy.
Podle lékaře Rogera Hendersona je mnoho příčin zatím nejasných, jeden z faktorů už ale znám je. Jde o kyselinu mléčnou, která se jako odpadní produkt hromadí ve svalech během probíhajícího cvičení. Její nadměrné množství může být příčinou, proč sebou svaly náhodně „škubou“, i když už nejsou namáhány.
Dochází-li k takovému jevu častěji, doporučuje Henderson omezit zátěžové cvičení „postižené“ oblasti, a to minimálně na 48 hodin, kdy by se měly svaly dostat zpět do normálu.
Hlavní zprávy
Nervosvalová onemocnění
Nervosvalová soustava zajišťuje správný chod veškerého pohybu lidského těla, což je zprostředkováno svaly, které jsou výkonným orgánem této soustavy.
Svaly dostávají povely prostřednictvím periferních nervů z centrálního nervového systému neboli CNS, který je tvořen mozkem a míchou tak, aby byl shromážděn dostatek informací pro uskutečnění konkrétního pohybu.
Existuje mnoho příčin kvůli, kterým dochází k poruše v jakékoliv části tohoto systému – periferní nerv, spojení nerv + sval, nebo ve svalu samotném.
Příznaky takového narušení systému se začnou projevovat celkově jako: svalová slabost, únava, nižší svalové napětí, úbytek svalové hmoty, samovolné záškuby ve svalech, křeče a dalšími příznaky, které jsou charakteristické pro konkrétní postiženou oblast.
Onemocnění periferních nervů (Neuropatie)
Nervy běžně přenášejí informace z CNS do svalu a některé zároveň umí vést informace opačným směrem, což znamená z periferie směrem do CNS. Proto při onemocnění periferních nervů bývá součástí i porucha citlivosti jak ve smyslu jejího snížení či úplného znecitlivění tak jejího zvýšení (bolest, pálení, brnění, mravenčení, apod.).
Neuropatie neboli onemocnění periferních nervů lze rozdělit podle počtu zasažených nervů na mononeuropatie (postižen je jen jeden nerv) nebo polyneuropatie (postiženo je více nervů).
Příčinou mononeuropatií je v nejvíce případech nějaký úraz jako například otevřená poranění (řezné/tržné rány) nebo uzavřená poranění v podobě natažení či stlačení nervu (dlouhodobým tlakem).
Samotný nerv může být utlačován i v anatomických zúženích mezi jednotlivými svaly a vazy, kde nejznámější je syndrom karpálního tunelu na zápěstí. Polyneuropatie jsou oproti mononeuropatií celková systémová onemocnění. Příčin vzniku je mnoho, mohou být vrozená i získaná.
Mohou být přidruženou komplikací diabetu, onemocnění spojené se štítnou žlázou, s játry, ledvinami, nebo se může jednat o důsledek nadměrné konzumace alkoholu. Další příčiny mohou být i chybějící různé složky ve stravě (např. vitaminy skup. B), vliv toxických látek (těžké kovy, alkohol), zánětlivá autoimunitní onemocnění, zhoubná onemocnění a další. Jsou známy i případy, kdy příčina nebyla zjištěna.
Onemocnění svalů (Myopatie)
Jedná se o postižení na úrovni výkonného orgánu svalu a je možné sem zařadit i poruchy přenosu vzruchu z nervu na samotný sval. Nejvýraznějšími obtížemi jsou únava, slabost končetin, porucha řeči, mimiky obličeje, chůze, dvojité vidění, křeče a další.
Jednotlivá onemocnění se mohou příznaky lišit a to tím, že mají svá specifika, například když se pohyb opakováním zhoršuje či zlepšuje, nárůst únavy během dne nebo když jsou postiženy jen některé svalové skupiny.
V některých případech může dojít k postižení samotného srdečního svalu, k výskytu kožních změn apod. Vznik svalových onemocnění je ovlivněn mnoha příčinami a jsou téměř vždy systémové.
Mohou být vrozené s variabilní formou dědičnosti, mohou být zánětlivého původu nebo komplikací onemocnění štítné žlázy a jiných orgánů s produkcí hormonů.
Vyšetření u neuropatií a myopatií
První krokem samotného vyšetření je podrobná anamnéza pacienta díky, které lze zjistit výskyt a rozsah obtíží. Důležitou součástí takového vyšetření jsou i kompletní informace o užívaných lécích či o onemocnění, které pacient prodělal nebo se s nimi léčí.
Dobré je i zhodnotit geneticky vázaná onemocnění. Druhým krokem je provedení samotného neurologického vyšetření, které by mělo lékaře nasměrovat k určité diagnóze.
Pokud je to potřeba lze provést i různá speciální a interní vyšetření k získání, co nejpřesnějších výsledků a konkretizaci onemocnění.
Využívá se vyšetření krve ve všech ohledech, ať už se jedná o sedimentaci, krevní obraz, tak i o biochemický profil k ozřejmění stavu vnitřního prostředí, funkce vnitřních orgánů, ale i k vyloučení onemocnění žláz produkující hormony. Pokud výsledky testů naznačují přítomnost nějakých obtíží, provádějí se podrobnější testy. Současně se provádí i vyšetření moči.
Dále se používají i zobrazovací metody jako je například RTG plic, ultrazvuk břicha a jiné. Pokud se jedná o úraz je běžnou součástí vyšetření dané oblasti RTG nebo počítačovým tomografem neboli CT, ultrazvukem či magnetickou rezonancí – MR.
U nervosvalových onemocnění se provádí elektromyografické vyšetření, které napomáhá odhalit poruchu vedení vyšetřovaných nervů, určit typ a rozsah či lokaci postižení nervů. Speciálními technikami lze zjistit poruchu přenosu informace z nervu na sval.
Při použití jehlové myografie je možno potvrdit poruchu činnosti svalu jakožto výkonného orgánu. V indikovaných případech se provádí vyšetření mozkomíšního moku, aby bylo možno vyloučit zánětlivé postižení nervového systému.
Lze využít i dalších speciálních vyšetření, která mohou mít přínos k lepšímu stanovení diagnózy a je na lékaři, aby zvolil ty, které budou nejpotřebnější k zajištění dostatečné péče pro pacienta.
Léčba u nervosvalových onemocnění
Celá léčba je závislá na správné a dostatečné diagnostice přítomných obtíží. Pokud se jedná o úrazové či útlakové mononeuropatie, je běžným postupem chirurgický zákrok, jindy se aplikují léky v kombinaci s rehabilitací.
Oproti tomu polyneuropatie potřebují celkovou rozsáhlou léčbu. Základem je zaměřit se na léčbu příčiny samotného onemocnění (metabolické, hormonální, zánětlivé, nádorové), eliminace toxicity těžkými kovy, léky nebo alkoholem.
Běžně se podávají symptomatické léky na zmírnění obtíží jako je bolest, mravenčení, pálení a jiné neurologické příznaky. Obdobným způsobem to funguje i u léčby nemocných svalů tzv. myopatií. Pokud je zjištěna příčina myopatie a lze ji léčebně ovlivnit, začíná se právě u ní.
Například podání léků, které usnadňují nervosvalový přenos, protizánětlivé léky a současně symptomatická léčba. Využívá se celkové rehabilitace a u mnoha diagnóz jsou indikovány lázně.
Lékař může v závislosti na stavu pacienta obstarat mnoho kompenzačních pomůcek, které usnadňují celý průběh léčby.
Autor: Fyzioklinika s.r.o.
Zdroje: http://www.nemtru.cz/nervosvalova-onemocneni https://www.celostnimedicina.cz/neuropatie.htm https://www.mojezdravi.cz/nemoci/myopatie-2012.html
Tiky a Touretteův syndrom: co to je?
Tiky
se poprvé objeví většinou na základní škole – objevují se a zase mizí – a situace se zlepší obvykle po pubertě. Pouze asi 10 % dětských tikových onemocnění přetrvá viditelně i do dospělosti. O něco častěji jsou postiženi chlapci a muži.
Tiky nejsou jen vrtochy nebo nervózní pohyby; jde o organicky podmíněné pohybové poruchy. Kvůli jejich příznakům jsou však klasifikovány jako psychiatrická
onemocnění.
Obecně se rozlišuje mezi jednoduchými tiky (jako je pokašlávání, odkašlávání, mrkání) a komplexními tiky (například vykřikování slov, napodobování pohybů).
Navzdory rozšířenému přesvědčení je vykřikování neslušných slov a obscénní gesta velmi vzácné.
Závažné tiky způsobují postiženým lidem značné utrpení, které je dáno nejen tiky samotnými, ale také neadekvátní zpětnou vazbou okolí a často i dalšími, souběžně se vyskytujícími duševními poruchami. Tiky je zpravidla možné úspěšně léčit. Zdaleka ne každá tiková porucha však vyžaduje, aby postižený užíval léky.
Tiky jsou často spojeny se stresem
Tiky jsou většinou vnímány jako nekontrolovatelné, ale s určitým úsilím je lze na jistou dobu potlačit. Po stresujícím prožitku mohou zesílit, zatímco v klidovém stavu a ve spánku se objevují méně často a s menší intenzitou.
Motorické tiky jsou v zásadě normální pohybové vzorce, které se objevují opakovaně, respektive v sériích, a neodpovídají dané situaci.
Tiky kolísají v průběhu dne i roku jak z hlediska intenzity, tak z hlediska frekvence: dopoledne jsou méně časté, odpoledne a večer silnější.
U dětí se výkyvy projevují v rámci školního roku, přičemž dosahují tří vrcholů:
- na začátku školního roku,
- na konci 1. pololetí,
- na konci 2. pololetí.
Tiky se vyskytují v různých stupních intenzity od lehkých a sotva postřehnutelných až po těžké a výrazné, respektive omezující. Mohou se objevit i bezpříznakové intervaly. Častými souběžnými onemocněními a poruchami jsou ADHD (60 až 90 %), obsedantně
kompulzivní
poruchy, úzkostné poruchy a deprese. Tyto poruchy mají na postiženého často větší vliv než tiky samotné.
Touretteův syndrom
Pokud motorické a hlasové tiky přetrvávají alespoň jeden rok, hovoříme o Touretteově syndromu. Uvedené chronické tiky jsou pojmenovány po francouzském neurologovi
Gillesovi de la Tourette, který v roce 1895 popsal devět pacientů s uvedenými příznaky. Prvním, kdo je popsal, byl však ve skutečnosti Jean Marc Gaspard Itard, a to přibližně o 60 let dříve.
Touretteův syndrom
se vyznačuje jednoduchými nebo komplexními motorickými
a hlasovými tiky. Svalové záškuby se objevují především v oblasti hlavy a horních končetin. Vedou mimo jiné k následujícím projevům:
- mrkání,
- otevírání úst,
- rychlé otáčení hlavy,
- pohyby směrem od těla.
Vedle toho se objevuje popotahování, pokašlávání, vyrážení jednotlivých samohlásek nebo nemístných slov, opakování slov nebo celých vět.
Další tikové poruchy
Od Touretteova syndromu se – zejména v dětském věku – odlišuje chronická motorická tiková porucha a přechodná tiková porucha.
Chronická motorická tiková porucha se od Touretteova syndromu liší pouze absencí hlasových tiků
.
Přechodná tiková porucha se ve většině případů může vyznačovat (mírnými) motorickými a vokálními příznaky, které však přetrvávají maximálně rok.
Příčiny tiků
Za příčinu tikových poruch se považují problémy v řídicích okruzích potlačujících pohyby, které postihují zejména mozkový kmen
. Zobrazovací metody
(např.
MRI
, PET
, SPECT) mohou prokázat snížený objem nucleus caudatus (část bazálních ganglií) a sousedních struktur.
Dále se předpokládají problémy s centrálním řízením zprostředkovaným dopaminem
a serotoninem
(viz článek Neurotransmitery
: poslové uvnitř mozku).
Tiková onemocnění mají i genetickou příčinu; není však jasné, které geny jsou postiženy. Mohou se objevit i spontánní mutace. Riziko onemocnění, pokud existuje rodinná zátěž, se pohybuje okolo 10 až 20 %.
Dosud žádné genetické vyšetření však nedokáže předpovědět, jak vysoká je pravděpodobnost, že tiky zdědí i potomek. Odborníci diskutují rovněž o dalších zátěžových faktorech, jako je např.
vliv imunitního systému
či infekce
.
Epilepsie: příznaky, léčba (padoucnice)
Epilepsie je onemocnění projevující se opakovaným výskytem
epileptických záchvatů. Epileptický záchvat je vyvolán
náhle vzniklou nerovnováhou mezi excitačními (stimulujícími) a
inhibičními (tlumícími) systémy v mozku, tato nerovnováha vede
k převaze stimulujících mechanismů a projevuje se záchvatem.
Záchvaty dělíme na klinické a subklinické. Klinický
záchvat se může projevovat poruchou vědomí, pohyblivosti,
citlivosti, kožního čití, změnami ve smyslových funkcích a pozměněnými
psychickými projevy.
Subklinický záchvat tyto klinické příznaky neobsahuje,
dá se rozpoznat pouze na EEG (elektroencefalografe –
vyšetření elektrické aktivity mozku), kde se projeví pozměněnou
aktivitou.
Dále můžeme záchvaty dělit z hlediska původu vzniku na
symptomatické a idiopatické. Symptomatické
záchvaty vznikají v důsledku strukturálního poškození centrálního
nervového systému. U idiopatických záchvatů žádné poškození nebo
původ vzniku na dosud dostupných vyšetřovacích metodách
rozpoznat nelze.
Epidemiologie epilepsie
Studie ukazují, že epilepsie postihuje všechny etnické rasy. Výskyt
v populaci je kolem 1,3 až 3,1% . Muži bývají postiženi 2,5 krát
častěji než ženy a děti asi 4 krát častěji v porovnání
s dospělými.
Přibližně u 60% dětských pacientů onemocnění během
dospívání vymizí a tyto pacienty lze považovat za vyléčené. Naopak mohou
však záchvaty v průběhu puberty vzniknout a přetrvávat až do dospělého
věku.
Další věkovou hranicí pro zvýšený výskyt epilepsie je
60 let.
Rizikové faktory epilepsie
Příčinou epileptického záchvatu je tedy nerovnováha mezi
stimulujícími a tlumícími procesy v centrálním nervovém
systému vedoucí k převaze stimulující složky. Hlavní roli sehrávají
aminokyseliny. Mezi nejdůležitější excitační
(stimulující) patří kyselina glutamová a aspartová. Nejvýznamnější
inhibiční (tlumící) je GABA – kyselina gama amino máselná.
Epilepsie může vzniknout v každém věku. Při jejím vzniku se
uplatňují zejména tyto tři faktory: 1. pohotovost k záchvatu, 2. vznik
ohniska, které záchvaty vyvolává, 3. podnět jako spouštěcí mechanismus
záchvatu.
Pohotovost k záchvatu je podmíněna především
geneticky. Známe již několik desítek tisíc genů, které
se podílejí na vzniku epileptických onemocnění.
Mezi další faktory ovlivňující vznik záchvatů se řadí stav
vnitřního prostředí a věk daného jedince. Záchvatová
pohotovost klesá úměrně s rostoucím věkem. Nejvyšší je u kojenců a
batolat. U nich se setkáváme s tzv.
febrilními záchvaty
(febrilie = horečka), tedy záchvaty vázanými na hořečnaté stavy. Jde
o na věku závislé poruchy vědomí nebo křeče, vyskytující se výhradně
při zvýšené teplotě.
Tento typ záchvatu se do onemocnění epilepsie
neřadí přímo, ale při opakovaném výskytu z něj epilepsie může
vzniknout.
Pohotovost ke vzniku epileptických záchvatů zvyšuje i celá řada
faktorů zevního prostředí, mezi nejčastější patří
nedostatek spánku, alkohol, fyzická vyčerpanost. Důležitým provokačním
momentem u některých typů epilepsií může být i běžný spánek.
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím vznik záchvatu je vznik
ohniska, ložiska, ve kterém nervové buňky poškozené,
neodpovídají normálnímu vzhledu a mají i pozměněnou funkci. Takováto
ložiska mohou vznikat prenatálně (před narozením), perinatálně (při
porodu) i postnatálně ( již u narozeného jedince).
V rámci prenatálních poškození se uplatňují poruchy
vývoje, infekce a toxické vlivy. Z perinatálních
zásahů je nejdůležitější příčinou nedostatečné zásobení
mozku kyslíkem.
V postnatálním období a dospělosti jsou
nejčastějšími příčinami poškození úrazy,
krvácení do mozku, cévní mozkové
příhody (tzv.
mrtvice), infekce a
nádory.
S narůstajícím množstvím inzultů u starších jedinců souvisí
i zvýšený výskyt epilepsie u osob nad 60 let věku.
Podnět uplatňující se jako spouštěcí mechanismus
epileptického záchvatu je přítomný pouze u některých typů epilepsie.
Jedná se o zevní i vnitřní faktory, kde ze zevních se nejčastěji
uplatňují smyslové vjemy, zejména světelné (např. reflektory na
diskotékách, rychlé záblesky v dětských seriálech) a zvukové.
Dobrým
příkladem vlivu faktorů vnitřního prostředí je u žen závislost
záchvatů na fázi menstruačního cyklu, dále horečka, únava,
hladovění, léky.
Prevence epilepsie
Prevencí je normální zdravý životní styl. To znamená zdravá strava,
nekuřáctví, střídmost v pití alkoholu.
Příznaky a projevy epilepsie
Rozeznáváme celou řadu různých epilepsií lišících se vznikem,
trváním i průběhem záchvatů. Základní mezinárodní klasifikace dělí
epileptické záchvaty na 1. parciální, 2. generalizované, 3. skupinu
neklasifikovatelných epilepsií.
Parciální, neboli částečné, lokalizované se
dále rozdělují podle toho, zda je doprovází změna vědomí, či nikoliv.
Jednoduché parciální záchvaty změnou vědomí doprovázeny nejsou.
Projevují se motorickými (pohybovými), somatosenozrickými (smyslovými),
vegetativními ( týkající se vnitřních orgánů) nebo psychickými
příznaky.
Motorické záchvaty provázejí záškuby,
křeče až přechodná obrna postižených
svalových skupin. Senzitivní ataky se projevují záchvatovitými
pocity brnění či mravenčení postižených částí těla.
Senzorické záchvaty jsou velmi variabilní a jejich příznaky se odvíjí od
polohy ohniska, epileptického ložiska.
- Přítomnost ohniska v části mozku, která má na starosti zrakové vjemy,
podmíní záchvatovité vize záblesků, či poruchy
periferního vidění, výpadky zrakového pole až
slepotu. - Lokalizace ohniska v jiném místě může vést
k sluchovým nebo čichovým halucinacím,
chuťovým vjemům, závratím, pocitům rotace, záchvatům silně emotivního
nebo až psychotického chování. - Psychické projevy mohou vést k různým stavům
derealizace a depersonalizace, například
iluze již prožitého, viděného, slyšného nebo naopak pocity prvního
prožitku těchto vjemů.
Parciálnímu typu záchvatu většinou předchází tzv.
aura. Aura bývá prožívána s individuálními rozdíly,
ale na jejím základě nemocný pozná blížící se záchvat. Často se
prjevuje jako složité psychické vjemy, nervozita, záblesky před očima nebo
poruchy vidění.
Parciální záchvaty doprovázené poruchou vědomí se
nazývají komplexní.
Mohou navazovat na parciální záchvat
jednoduchý, v tom případě k poruše vědomí dochází pozvolna, častěji
je však porucha vědomí vyjádřena již na počátku záchvatu. Pacienti
mají vždy na proběhlý záchvat amnezii, nepamatují si jej.
Většinou se jedná jen o sekundy až minuty, málokdy se
objevuje delší trvání. V průběhu záchvatu nereagují adekvátně na
podněty z okolí.
Opět se objevuje závislost průběhu záchvatu na lokalizaci epileptického
ohniska. Typickými projevy jsou automatické pohyby jako
mlaskání, polykání i složitější
úkony. Tělesné projevy mohou být doprovázeny i emocemi,
smíchem, strachem až agresivním
chováním.
Jindy se objevují nezvyklé až bizarní pohybové úkony
jež připomínají například plavání nebo jízdu na kole.
Generalizované epileptické záchvaty jsou již od
počátku provázeny poruchou vědomí a oboustrannými
pohybovými projevy. Dle pohybových projevů se dělí na:
1. tonické, 2. klonické, 3. tonicko – klonické, 4. atonické,
5. absence.
Tonické záchvaty jsou charakterizovány rozlehlou svalovou
kontrakcí, křečí. K primárně postiženým skupinám
svalů patří svalstvo trupu, stehen a paží. Křeče mohou být doprovázeny
i dechovými pauzami. Vše zpravidla odeznívá během desítek vteřin.
Klonické záchvaty se přesněji nazývají myoklonické,
kde myoklonus znamená svalový záškub. Tyto záškuby jsou
mimovolní. Původ záškubu může být epileptický, jindy nemusí mít
s epilepsií nic společného, k jejich odlišení nám slouží
vyšetření EEG.
Nejčastější formou generalizovaných epileptických záchvatů jsou
tonicko – klonické. Období několika hodin až dnů před
vznikem záchvatu se nazývá prodromální stadium. Jedná se o bolesti hlavy,
změny nálady, nervozitu, přecitlivělost, vznětlivost apod. Dále může
následovat aura.
Vlastní záchvat se projevuje nejdříve
náhlou ztrátou vědomí a pádem, změnou postavení očních
bulbů a ztrátou reakce zornice na osvit. Následuje tonická křeč
veškerého svalstva.
Jelikož v těle převažují extenzorové (natahovače,
napínače) skupiny nad flexory (ohýbače), tak má nemocný natažené
končetiny a hlavu s páteří v záklonu, této poloze se říká
opsitotonus.
Postiženo je také dechové svalstvo, kde v počáteční fázi může
křeč vyvolat silný výdech doprovázený charakteristickým
výkřikem. Následuje zástava dýchaní a zmodrání
obličeje. Křečí bývají postiženy i žvýkací svaly, to vede
k poranění rtů a jazyka.
Postupně se rozvíjí fáze klonická. Při ní se objevují
záškuby, postiženy jsou svalové skupiny na obou stranách
těla ve stejnou chvíli. Intenzita záškubů se zvětšuje, jejich frekvence
se snižuje. Při uvolnění svěračů močového měchýře a konečníku
dochází k pomočení a pokálení.
V poslední fázi odeznívají veškeré projevy křečí a záškubů a
normalizuje se dýchání. Porucha vědomí přechází v hluboký
spánek. Po probuzení přetrvává zmatenost, nemocný prožívá
úpornou bolest hlavy a rozlehlou nelokalizovatelnou
bolest svalů.
Atonické záchvaty jsou provázeny ztrátou svalového
napětí, ochabnutím svalů.
Může jít jen o určitou
skupinu svalů, například ochabnutí svalstva šíje se projeví poklesem
hlavy, nebo je postižení celkové a v tom případě dochází
k náhlým pádům.
Vzhledem k okamžité ztrátě
vědomí a velmi rychlému začátku záchvatu hrozí velké
nebezpečí úrazů. Navíc tento typ záchvatu se nejčastěji vyskytuje
u dětí.
Absence je též typem epileptického záchvatu
charakteristická pro dětský věk. Trvá jen 5 až
10 vteřin.
Dítě se strnule zahledí, přeruší
činnost (hru, psaní, čtení…), ve které po odeznění záchvatu,
aniž by si tento výpadek uvědomilo, pokračuje. V průběhu záchvatu
jedinec nereaguje na oslovení.
Může být přítomna změna
barvy v obličeji, pokles hlavy, stočení očí směrem vzhůru. Předměty
držené v ruce vypadávají na zem.
Za neklasifikovatelné epileptické záchvaty jsou
považovány takové záchvaty, u kterých není možné zařazení do
některé ze skupin dle daných kriterií a nebo o nich nemáme k dipozici
dostatek údajů.
Velmi závažným stavem je tzv. status
epilepticus. Tímto pojmem je označováno nakupení
epileptických záchvatů. Jednotlivé záchvaty trvají 2 až 3 minuty,
navzájem na sebe navazují bez přechodného návratu vědomí.
To celé trvá
déle než 30 minut. Jde o velmi závažný život
ohrožující stav. Vyžaduje okamžitou léčbu a hospitalizaci.
Status
epilepticus může vzniknout jako první projev epileptického onemocnění,
častěji se však objevuje až v jeho průběhu, kdy nejvýznamnějším
vyvolávajícím činitelem je vynechání léčby.
Léčba epilepsie
Léčba epilepsie musí být ordinována uvážlivě. Ojedinělý
epileptický záchvat ještě neznamená, že jedinec trpí epilepsií. Může
být odezvou organismu na mimořádné podmínky (nedostatek spánku, alkohol,
fyzická vyčerpanost). Před nasazením léčby je nutné zvážit za jakých
okolností k záchvatu došlo a posoudit nález na EEG
záznamu.
Současné trendy nedoporučují nasazovat léčbu jako prevenci.
Pravděpodobnost opakování prvního záchvatu je 40 % , u druhého záchvatu
až 90 %. Proto převažuje názor, že antiepileptická léčba by měla být
nasazována až v případě opakujících se záchvatů.
Při užívání léků musí být dodrženo několik zásad. Ze strany
pacienta jsou to: spolupráce, pravidelné užívání
léků dle rady lékaře a absolutní vynechání
alkoholu. Pacient musí dodržovat pravidelný spánkový
režim a vyvarovat se spánku během dne. Dále nesmí pracovat na
směnný provoz, to znamená zákaz nočních služeb.
Lékař nejprve nasadí lék první volby, nejúčinnější, osvědčený.
Pokud nezabere, přichází na řadu lék druhé volby. Selže – li i ten,
zvolí se kombinace různých léků, s přihlédnutím na nežádoucí
účinky. Důležitou součástí léčby je stanovení hladin léků proti
epilepsii v krvi. Toho se užívá zejména jako prevence předávkování
těmito léky.
Při neúčinnosti léků je v určitých případech doporučována
chirurgická léčba. Selháním lékové terapie se rozumí
dva roky přetrvávající nezlepšující se opakované záchvaty i přes
vyzkoušení veškeré dostupné odpovídající medikamentózní léčby.
Komplikace epilepsie
Mezi komplikace onemocnění patří již dříve zmíněné
úrazy a status epilepticus.
Další komplikací může být předávkování léky,
které se projevuje útlumem, poruchami stoje a chůze, nerovnováhou,
poškozením tvorby krve a nepříznivými účinky na játra. Postižena je
zejména kvalita života pacientů trpících epilepsií.
Z hlediska pacientů jsou nejzávažnějšími problémy omezení výběru
povolání, zákaz řidičského průkazu, ztížení výběru partnera,
omezení společenského uplatnění a u žen strach z těhotenství. Téměř
polovina nemocných je více unavena a stěžuje si na sníženou pozornost
následkem vedlejších účinků léčby.
Diskuse
Další názvy: padoucnice, padoucí nemoc, parciální epilepsie, generalizovaný epileptický záchvat, absence, status epilepticus, grand mal, petit mal,
Cukají vám oči?
K cukání očí, které je obvykle neškodné, může dojít z ničeho nic a je velice nepříjemné. Odborně se cukání říká fascikulace. LEPŠÍ VIDĚNÍ vysvětluje příčiny cukání, jak uvolnit oči a zvítězit nad cukáním a jak mu můžeme předcházet.
Pravidelný pohyb očních víček, které pokrývají naše oči vrstvou slzného filmu, je přirozenou součástí vidění. Pokud se vám však víčka pohybují rychle a nevyzpytatelně, jakoby se třepaly, něco není v pořádku – a příčin je celá řada. Obvykle se není čeho obávat.
Začnou-li vám cukat oči (ve skutečnosti cuká vždy jen jedno oko), nepanikařte. Cukání může mít několik různých podob – buďto si jej jen stěží všimnete, nebo vám horní či spodní víčko začne dělat psí kusy. Cukání je obvykle neškodné, i když trvá několik dnů.
Cukání obvykle způsobuje stres, nervy, úzkost, příliš mnoho kofeinu, unavené oči (např. kvůli práci u počítače nebo intenzivního používání digitálních zařízení)[LINK ZU Digital lenses], vysoký krevní tlak nebo nedostatek spánku.
Všechny tyto faktory pro naše nervy představují značný nápor a mohou způsobit nechtěné svalové křeče v okolí očí.
Pro upřesnění samovolné cukání horního (Musculus levator palpebrae superioris) a spodního víčka (Musculus orbicularis oculi) způsobují lícní nervy (Nervus facialis).
Další častou příčinou je nedostatek minerálů, obvykle hořčíku (hypomagnesemia). Hořčík je důležitý pro zajištění správné komunikace mezi svaly a nervy. V případě nedostatku mohou nervy do svalů odesílat nesprávné signály. Kromě cukání to může vést také ke křečím v nohách.
Nedostatek hořčíku je často způsoben nezdravou a nevyváženou stravou, ale častou příčinou jsou také průjmy a diety. Naše tělo navíc někdy může vyžadovat vyšší dávky hořčíku, např. během těhotenství nebo při pravidelném cvičení. Nedostatek hořčíků může také způsobit cukrovka, chronická onemocnění ledvin, celiakie (nesnášenlivost lepku) a nadměrné pití alkoholu.
Nedostatek hořčíku si můžete nechat ověřit u svého praktického lékaře pomocí jednoduchého krevního testu.
Ve vzácnějších případech mohou cukání způsobovat infekce, neurologické poruchy, roztroušená skleróza či nádory mozku. Další příčinou může být cizí těleso v oku, zánět spojivek, zánět okraje očního víčka nebo malá poškození rohovky, např.
z důvodu nesprávného nasazování kontaktních čoček. Jestliže k cukání dochází ve spojitosti s příznaky ochrnutí a poruchami řeči či zraku, např.
dvojitého vidění, je nutné okamžitě se dostavit na lékařskou pohotovost, mohlo by se totiž jednat o časné příznaky infarktu nebo mozkové mrtvice.
Pro zmírnění akutních příznaků použijte hadřík namočený do horké vody. Hadřík si položte na oční víčko po dobu pěti až deseti minut. Horko uvolní svalstvo a cukání poleví. Podobného účinku lze dosáhnout také gelem naplněnými brýlemi nebo maskou. Tyto produkty je možné zakoupit v lékárně nebo v salónu krásy a je možné je používat horké i studené.
Příznakům ulevíte také jemnou masáží cukajícího očního víčka. Jestliže je cukání způsobeno nedostatkem hořčíku, konzumujte potraviny bohaté na hořčík. Hořčíku je dostatek např. v arašídech a lískových oříšcích, špenátu, slunečnicových zrnech, jáhlách, rýži, fazolích, ovesné kaši a minerální vodě obohacené o hořčík.
Od akutního cukání uleví také přípravky s obsahem hořčíku.
Obecně platí, že pokud vás cukání netrápí často, nemusíte se strachovat o jeho léčbu. K doktorovi je nutné jít, pokud cukáním trpíte několik týdnů nebo pokud se cukání zhoršuje. V takovém případě se doporučuje lékaře navštívit. Oční lékař dokáže stanovit, zda cukání nezpůsobuje oční vada.
Pokud není léčena, i malá oční vada může vést k přetížení očí a následnému cukání. Jestliže není možné rychle si sjednat schůzku u očního lékaře, zkoušku zraku může provést také optometrista a zjistit tak, zda se u vás vyskytuje oční vada.
Není-li zjištěna oční vada, doporučuje se konzultace s neurologem, který vyloučí příčiny jako nádor mozku nebo nervové poškození.
Cukání je možné vyhnout se několika způsoby – ty se však odvíjí od příčiny. Pokud cukání způsobuje stres, příliš mnoho kofeinu, nezdravá strava nebo nedostatek spánku, zaměřte se na nápravu těchto příčin. S fyzickým či duševním stresem je možné bojovat pomocí relaxačních technik. Relaxace může mít celou řadu podob, např.
profesionální relaxační cvičení, autogenní trénink, jóga, meditace, sport, více spánku, poslech uklidňující hudby nebo dlouhé procházky. Pomoci může také masáž – buď postižené části oka, hlavy, nebo zad. Pokud je příčinou cukání práce s počítačem a oční napětí, mohly by vám pomoci speciální brýle určené pro práci na počítači.
Jak si mám dezinfikovat brýle a jak zamezím mlžení brýlí, když nosím roušku? 10 tipů pro zdravé oči Jak můžete zabránit suchým očím a očnímu napětí. Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty Zelený zákal je vážné onemocnění očí, které ovlivňuje nitrooční tlak. Proč by dětské brýle měly zajišťovat tu nejlepší UV ochranu Co by všichni rodiče měli vědět o ochraně dětských očí před škodlivým ultrafialovým zářením (UVR)?