V nejlepší finanční kondici z českých zdravotních pojišťoven je Oborová zdravotní pojišťovna následována Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda, Vojenskou zdravotní pojišťovnou a dále Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
Vyplývá to z hodnocení zpracovaného Národohospodářskou fakultou Vysoké školy ekonomické – Indexu zdraví zdravotních pojišťoven.
Právě dnes byly zveřejněny výsledky už čtvrtého ročníku studie, které byly prezentovány na půdě Národohospodářské fakulty v úterý 16. 10. 2018.
„Systém veřejného zdravotního pojištění bude letos hospodařit s bezmála 300 miliardami korun. To z něj, z pohledu nákladů, dělá spolu se sociálním systémem ten nejdůležitější v České republice,“ upozorňuje Štěpán Křeček, autor studie.
„Česká republika zažívá mimořádný ekonomický růst, takže významně rostou příjmy systému. Přesto nevytváří rezervy. Výdaje totiž rostou ještě rychleji než příjmy, a to o 7,3 procenta ročně. To je situace, která není dlouhodobě udržitelná.
Ve studii jsme modelovali dvě situace – pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020, pokud by nás zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou prostředky už na začátku roku 2020. Proto věřím, že je důležité znát situaci jednotlivých pojišťoven,“ dodává Křeček.
Studie hodnotila zdravotní pojišťovny v osmi kritériích – analyzovala například na kolik dnů proplácení zdravotní péče mají pojišťovny peníze, zaměřila se i na výši výdajů na preventivní programy nebo například na kumulativní nárůst výdajů na péči. Hodnotila ale třeba také komfort poskytovaný klientům na základě počtu klientských zaměstnanců.
„České zdravotnictví dosahuje skvělých výsledků – ve srovnání jak se zeměmi EU, tak prakticky s celým světem. Zejména ve výsledcích léčby i v poměru výsledků a nákladovosti. Ale je tu řada hrozících komplikací.
Například to, že kvůli demografickému vývoji bude nárůst výdajů na zdravotní péči do roku 2060 jeden z nejvyšších v Evropské unii, kdy u nás podíl výdajů na zdravotnictví na HDP vzroste o dvacet procent, zatímco průměr EU bude jen 11 procent.
Komplikací je i velká závislost na veřejných prostředních – 12 procent jde z veřejných rozpočtů a 70 procent z veřejného pojištění, to systém činí extrémně závislým na ekonomickém cyklu.
Do budoucna bude potřeba zapojit další, tedy soukromé, zdroje a zvyšovat vnitřní efektivitu systému, kdy nyní máme například vysokou míru nadužívání služeb ve zdravotnictví nebo nízkou míru prevence obyvatel,“ vysvětluje Karina Kubelková, spoluautorka studie.
„Jsem velmi rád, že od nezávislé instituce zaznívá, že když máme skvělé ekonomické podmínky, které pravděpodobně už nikdy mít nebudeme, je potřeba se připravovat na problémy, které přijdou.
Jediná cesta, jak dál zajistit dobré parametry českého zdravotnictví, je hledat efektivitu – nejenom pouze další peníze, ale právě stimulací uvnitř systému,“ řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
„Zároveň je v pořádku, aby se občané, kteří odvádějí významnou část příjmů na zdravotní pojištění, ptali, zda neplatí příliš mnoho v situaci, kdy 80 procent lidí pojištění prakticky nečerpá.
Jistě se nelze ptát po samotném solidárním nároku, ostatně každý může vycházet z toho, že ačkoli dnes třeba nečerpá, na sklonku svého života bude zřejmě patřit k těm, kteří čerpat začnou. Tlak na hledání úspor v chování pacienta – zda nenavštěvuje lékaře příliš často a zda dodržuje základní prevenci – je však zcela legitimní,“ dodal Friedrich.
Shrnutí závěrů studie
Nejvíce pojištěnců má VZP ČR a udržuje si tak dominantní postavení na trhu. Mezi větší zdravotní pojišťovny patří ZP MV ČR a ČPZP. Středně velkými zdravotními pojišťovnami jsou OZP a VoZP ČR a mezi nejmenší zdravotní pojišťovny patří RBP a ZPŠ.
Zajímavým ukazatelem je počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pojišťovny. Přibližně totiž platí, že čím méně pojištěnců připadá na jednoho zaměstnance, tím více času může tento zaměstnanec věnovat pojištěncům.
To při určité generalizaci napovídá, jaký komfort zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům při vyřizování administrativních a dalších náležitostí. V tomto ukazateli nejlépe dopadla VZP ČR, která poskytuje širokou síť poboček v rámci celé České republiky.
Dobře se v tomto ukazateli umístily i VoZP ČR a ZPŠ. Na chvostu pak skončily ZP MV ČR a ČPZP.
Z hlediska dlouhodobého hospodaření zdravotních pojišťoven je podstatný ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů za 5 po sobě jdoucích let.
Tento ukazatel nám říká, zda zdravotní pojišťovny dokážou dlouhodobě hospodařit s vyrovnanými rozpočty, což hraje důležitou roli v otázce finanční stability zdravotních pojišťoven.
V tomto ukazateli dopadla nejlépe VZP ČR, a to díky zlepšenému hospodaření v posledních letech. Na druhém místě se umístila OZP a třetí skončila ZPŠ. Naopak nejhůře dopadly ČP ZP a ZP MV ČR.
Zajímavé je sledovat, jak se ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů změní, když ho přepočteme na jednoho pojištěnce.
V tu chvíli přestane hrát roli dominance jednotlivých pojišťoven na trhu a výsledky mají o něco vyšší vypovídající hodnotu.
V takto inovovaném ukazateli se však pořadí zdravotních pojišťoven příliš nezmění. Nejlépe dopadla VZP ČR následovaná OZP, třetí místo obsadila ZPŠ.
Dalším ukazatelem, který je dobré sledovat, je relativní nárůst výdajů.
Tento ukazatel nám totiž říká, jak se mění velikost dodatečně vynaložených prostředků, které vynakládají zdravotní pojišťovny v posledním sledovaném roce.
Velikost těchto prostředků má totiž dopad na proplácení zdravotní péče. V tomto ukazateli relativní výdaje nejvíce narostly ČPZP a VZP ČR. Naopak nejnižší nárůst relativních výdajů mají RBP a VoZP ČR.
Z pohledu klientů zdravotních pojišťoven je určitě důležitý indikátor výdajů na preventivní péči. V průběhu let je tento indikátor velmi volatilní, což můžeme vidět i na průřezových datech zdravotních pojišťoven pro rok 2018.
V přepočtu na 1 pojištěnce na preventivní péči vynakládá nejvíce VoZP ČR a to 200 Kč, naopak nejméně vynakládá VZP ČR – pouze 88 Kč.
U tohoto ukazatele je též potřeba sledovat, jak se vyvíjí v čase, aby pojištěnci mohli vybírat zdravotní pojišťovnu podle vývoje nákladů na prevenci, což tvoří rozdíl v poskytovaných službách zdravotních pojišťoven.
VoZP ČR pro rok 2018 významně mění velikost výdajů na preventivní péči a v porovnání s rokem 2017 zde dochází k nejvyššímu nárůstu, a to o více než 85 %. Zajímavé nárůsty v tomto směru vykázaly ČPZP a RBP. Naopak malé nárůsty výdajů na preventivní péči vykazuje VZP ČR.
Z hlediska okamžité mobilizace finančních prostředků zdravotních pojišťoven je důležitý ukazatel peněžních prostředků přepočtených na 1 pojištěnce. V tomto ukazateli se jako nejlepší ukázala ZPŠ následovaná OZP. Naopak nejhorší je VoZP ČR, která má na jednoho klienta pouze 1 370 Kč.
Posledním zkoumaným ukazatelem je finanční zásoba zdravotních pojišťoven na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění vyjádřená ve dnech výdajů na péči.
Tento ukazatel nám říká, jak mohou být jednotlivé zdravotní pojišťovny ochotny proplácet vykázanou péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením. Nejlépe dopadla ZPŠ, která má finanční zásobu na 37 dní.
Naopak velmi špatně dopadly VoZP ČR a VZP ČR, které mají finanční zásobu pouze na 9, respektive 12 dní. Ostatní zdravotní pojišťovny se pohybují v intervalu 15 až 33 dní.
- Štěpán Křeček, autor studie
- Karina Kubelková, spoluautorka studie
- Miroslav Ševčík, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE
- 4. místo: Marek Cvrček, ekonomický náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny
- 3. místo: Josef Diessl, generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny
- 2. místo: Zdeněk Vitásek, ředitel odboru organizace a IS, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
- 1. místo: Radovan Kouřil, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojištění
Každý cizinec, který chce pobývat v ČR musí být zdravotně pojištěn a hradit zdravotní pojištění.
V systému veřejného zdravotního pojištění jsou účastni:
- občani ČR s pobytem v ČR
- cizinci s trvalým pobytem v ČR
- cizinci, kteří jsou zaměstnanci firmy se sídlem v ČR
- žadatelé o mezinárodní ochranu
- azylant, nebo doplňkář, v některých případech i cizinec s vízem strpění pobytu
Do systému veřejného zdravotního pojištění vstoupí osoba podáním žádosti o mezinárodní ochranu, udělením azylu nebo doplňkové ochrany, obdržením trvalého pobytu v ČR, dnem kdy se stane zaměstnancem firmy v ČR nebo narozením – pokud se narodí osobě, jež má v ČR trvalý pobyt. Pokud patříte do systému veřejného ZP, můžete si vybrat pojišťovnu. Kontakty na zdravotní pojišťovny v systému veřejného zdravotního pojištění najdete zde
V systému Komplexního zdravotní pojištění jsou účastni:
- cizinci s dlouhodobým vízem nebo dlouhodobým pobytem – pokud nejsou zaměstnanci firmy se sídlem v ČR
- cizinci s přechodným pobytem rodinného příslušníka EU.
Pojistný limit činí min. 60 000 eur. Toto pojištění je nezbytné uhradit na celou délku pobytu a musí být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území České republiky.
V případě podání žádosti o pobyt ze zahraničí, se lze pojistit i u pojišťovny, která funguje i v ostatních členských státech EU nebo EHS a funguje ve státě, jehož je cizinec občanem či ve kterém má povolen pobyt.
Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému ve smluvních zdravotnických zařízeních pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy.
Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte. Podmínky úhrady za pojistnou událost a případné výluky z pojištění jsou předmětem smlouvy – buďte všímaví při jejím podpisu.
Obyčejně pacient uhradí lékařskou péči přímo a poté vypořádá s pojišťovnou. Další variantou je
- Každá pojišťovna má právo klienta nepojistit.
- Komplexní zdravotní pojištění můžete uzavřít i těchto pojišťoven:
- Maxima Slavia PVZP Ergo Uniqa
Zdravotní pojištění cizinců pro případ nutné a neodkladné péče je určeno cizincům, kteří zamýšlejí pobývat na území České republiky maximálně po dobu 90 dní a žádají o krátkodobé vízum, nebo zamýšlejí pobývat na území České republiky déle než 90 dní a žádají o dlouhodobé vízum nebo pobyt. Zároveň jej mohou využít cizinci s přechodným pobytem. Toto pojištění je dostačující, pokud je o vízum žádáno na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí (velvyslanectví, ambasáda). Pojištění můžete uzavřít u výše zmíněných pojišťoven, nebo u AXA
Více informací zde
Zdravotní pojištění veřejné a soukromé. Nepleťte si pojišťovny
V České republice je systém zdravotní péče upraven zejména zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Právo na bezplatnou zdravotní péči tak máte právě díky němu. V systému figuruje pojištěnec, tedy vy jako příjemce zdravotní péče, poskytovatelé zdravotních služeb a zdravotní pojišťovna – jednou ze sedmi je právě Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR.
Princip solidarity funguje
Samozřejmě, nic není zadarmo, proto jsou pro všechny občany povinné platby za zdravotní pojištění do fondů zdravotních pojišťoven. Týká se to jak zaměstnanců, tak OSVČ. Výše platby je 13,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnanců hradí 2/3 zaměstnavatel.
Další skupinou z pohledu zdravotní pojišťovny jsou státní pojištěnci, kam patří například senioři či studenti. Za ně je plátcem pojistného stát. Poslední skupinou jsou osoby bez zdanitelných příjmů. Patří sem ti, kteří nemohou být zařazeni ani v jedné z předchozích tří kategorií.
V praxi jde nejčastěji o nezaměstnané občany, kteří nejsou vedeni v evidenci na úřadu práce.
Financování systému je tak založeno na principu solidarity. Platíme pravidelně všichni, čerpá ten, kdo zrovna potřebuje. I díky tomu se v našich končinách nemusíte bát účtů za zdravotní péči – nezruinuje vás zlomená ruka ani náročná operace kolene či hlavy, dopřát si můžete i pravidelné preventivní prohlídky, na které máte nárok.
U zaměstnanců se vyměřovací základ rovná výši hrubé mzdy. U OSVČ je vyměřovacím základem zjednodušeně řečeno polovina výdělku ze samostatné činnosti za daný rok – tedy příjmy minus výdaje děleno dvěma.
Patří se zmínit možnou přímou finanční spoluúčast, ta však nepřesahuje 15 %. Nejčastěji jde o doplatky za léky či stomatologické služby. Budeme se jí věnovat v dalším článku o zdravotním pojištění.
A co soukromé neboli komerční zdravotní pojištění?
Soukromé zdravotní pojištění – dle názvu by mohlo budit dojem, že se jde o dobrovolnou alternativu veřejného zdravotního pojištění či nějakou jeho nástavbu. Není tomu tak. Jeho účelem není úhrada čerpané zdravotní péče.
Komerční zdravotní pojištění slouží především jako ochrana proti riziku ztráty příjmu v důsledku úrazu či nemoci.
Jak jistě víte, tento druh pojištění není povinný. Záleží na vás, zda si nějakou pojistku u komerční pojišťovny uzavřete.
V systému financování pak figurují pouze dva účastníci – klient a vybraná komerční pojišťovna. Příjemcem pojistného plnění jste pak vy jako pojištěný.
Ještě je třeba dodat, že samotný název „soukromé zdravotní pojištění“ je spíše souhrnné označení několika různých pojištění. V praxi se pak setkáte s konkrétními názvy dle krytých rizik. Pojistit se můžete třeba pro případ pracovní neschopnosti (následkem úrazu i nemoci), hospitalizace, invalidity či závažných onemocnění.
A na závěr kontrolní otázka. Když se rozhodujete, zda si nějaké komerční pojištění platit či ne, nejspíš si pečlivě projdete celou nabídku. Věnujete tomu čas, protože jde přece o peníze. A teď si představte, že se rozhodnete přejít k jiné zdravotní pojišťovně.
Nejprve si samozřejmě ověříte, že lékaři, které obvykle navštěvujete ve vašem regionu, mají se zdravotní pojišťovnou smlouvu. Ale to by stačit nemělo. Máte stejně dobře prostudované všechny bonusy a výhody, které vám zdravotní pojišťovna nabízí? Nemáte? Udělejte to. Bylo by škoda jich nevyužít.
Budete nejspíš příjemně překvapeni, kolik jich nabízí například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Pro začátek se třeba podívejte na příspěvky na prevenci.
Oblast zdravotního pojištění | Užitečné informace pro Čechy žijící v zahraničí
Účast v českém systému, odhlášení z pojištění, znovuobnovení pojištění, nárok českých pojištěnců na zdravotní péči v cizině
Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění:
V českém systému veřejného zdravotního pojištění je ze zákona pojištěn každý, kdo splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:
-
je v České republice hlášen k trvalému pobytu
-
je zaměstnán zaměstnavatelem se sídlem v ČR a jeho příjem podléhá zdanění dle zákona o dani z příjmů
Výjimečně nemusí být osoba, splňující výše uvedené podmínky (trvalý pobyt nebo zaměstnání), v ČR pojištěna, a to za následujících podmínek:
-
pokud je na základě evropského práva přednostně pojištěna v jiném členském státě EU, EHP, Švýcarsku.
-
Typicky jde o situaci, kdy osoba v jiném státě pracuje (je zaměstnaná nebo podniká) a v ČR bydlí.
- – Méně typickou je situace, kdy osoba přesune bydliště do jiného státu EU, EHP, či Švýcarska, aniž by vykonávala výdělečnou činnost (u neaktivní osoby je pro určení státu pojištění rozhodující skutečné bydliště).
- – Další skupinou osob, které sice splňují národní podmínky pro účast v systému zdravotního pojištění, ale jsou z něj přesto vyňaty, jsou nezaopatření rodinní příslušníci (děti, neaktivní manžel/ka) pracovníka, vykonávajícího výdělečnou činnost na území jiného členského státu EU, EHP, či Švýcarska.
- – poslední skupinou osob, které sice splňují národní podmínky pro účast v systému zdravotního pojištění, ale jsou z něj přesto vyňaty, jsou příjemci důchodu pouze z jiného členského státu EU, EHP, či Švýcarska a jejich nezaopatření rodinní příslušníci
-
pokud se odhlásila z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Takovým pobytem se rozumí pobyt, trvající nepřetržitě déle než 6 měsíců.
Oznamovací povinnost
Pokud nastane jakákoliv situace, která může mít vliv na účast nebo ukončení účasti ve zdravotním pojištění (zahájení činnosti v jiném státě, přestěhování do jiného státu, apod.), je pojištěnec povinen změnu zdravotní pojišťovně do 8 dnů nahlásit.
Odhlášení z českého pojištění nebo oznámení o ukončení českého pojištění
Odhlášení z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí
Pokud pojištěnec ví, že se bude dlouhodobě zdržovat v cizině (déle než 6 měsíců) může se na toto období odhlásit z pojištění. Nejde o povinnost, ale o možnost. Oznámení o odhlášení musí na své zdravotní pojištovně učinit písemně a předem. Zároveň je nutné odevzdat průkaz pojištěnce.
Po návratu do ČR a obnovení účasti v pojištění musí pojištěnec prokázat, že byl po celou dobu v jiném státě zdravotně pojištěn (za pojištění je uznáváno i soukromé cestovní pojištění). Za doby, po které není pojištění prokázáno, je nutné dodatečně doplatit pojistné do českého veřejného systému.
Po dobu odhlášení ze systému nemůže být za odhlášeného pojištěnce hrazena žádná zdravotní služba.
Oznámení o ukončení pojištění
Pokud začal pojištěnec v důsledku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí podléhat předpisům jiného členského státu Evropské unie, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island), Švýcarska, nebo smluvního státu, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit své dosavadní české zdravotní pojišťovně. Současně by měl vrátit český průkaz pojištěnce.
- Další postup a rozsah nároků na zdravotní péči na území ČR závisí na tom, zda zůstalo zachováno bydliště na území ČR.
- Ve složitějších situacích (souběžná činnost, vyslání zaměstnavatelem do jiného státu apod.) by měl svou situaci z hlediska zachování účasti v pojištění zkonzultovat se zdravotní pojišťovnou, Českou správou sociálního zabezpečení, popřípadě Kanceláří ZP
- Ukončení trvalého pobytu v ČR
- V případě rozhodnutí o trvalém přestěhování do jiného státu lze zrušit trvalý pobyt na území ČR. V takovém případě bude osobě ukončeno i české veřejné zdravotní pojištění
- Znovuobnovení zdravotního pojištění
- Ukončení výdělečné činnosti v jiném státě EU, EHP, Švýcarsku či smluvním státě
Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě se v případě trvajícího trvalého pobytu v ČR automaticky obnovuje účast v českém zdravotním pojištění. O ukončení činnosti v jiném státě je pojištěnec povinen neodkladně informovat českou zdravotní pojišťovnu.
Bude muset prokázat doby pojištění v jiném státě. Pro tento účel si může sám na příslušné instituci, u které byl pojištěn, vyžádat potvrzení dob pojištění E104, nebo S041. Potvrzení si může ze zahraničí vyžádat i česká ZP, tento postup může být ale zdlouhavější.
Za potvrzené doby pojištění v jiném státě nemůže být v ČR vymáháno pojistné.
Obnovení nebo získání trvalého pobytu v ČR
V případě obnovení trvalého pobytu v ČR (typicky v případě českých občanů, vracejících se z emigrace) dojde k obnovení českého veřejného zdravotního pojištění. Na obnovení trvalého pobytu mají čeští občané nárok, tj, na rozdíl od cizinců nemusí splnit podmínku určité délky pobytu na území. Je nutné vybrat si pro obnovení pojištění jednu ze zdravotních pojišťoven.
Situace může být komplikovanější v případě, kdy jde o příjemce důchodu z jiného státu:
- Příjemce důchodu ze státu EU, EHP, Švýcarska Pokud je pobírán pouze důchod z jiné členské země, měl by být důchodce bez ohledu na občanství stále pojištěn v daném státě a v ČR bude u české ZP pouze registrován na základě zahraničního nárokového dokladu. V ČR bude disponovat nárokem na plný rozsah péče, jaký mají čeští pojištěnci (náklady budou českou registrující ZP účtovány následně do zahraničí, Pro tento účel je nutné od zahraniční pojišťovny vyžádat doklad S1, nebo E121. Typicky u osob, vracejících se z emigrace, je ovšem vhodné také ověřit, zda neexistuje nárok na dílčí důchod český za doby důchodového pojištění v Česku (Československu). Pokud je totiž přiznán český důchod (byť by šlo o malý, dílčí důchod), zůstane osoba pojištěna pouze v ČR a zahraniční pojištění bude ukončeno. Pro tento účel je nutné zvolit českou ZP. Plátcem pojistného bude stát.
- Příjemce důchodu ze státu mimo EU, EHP a Švýcarsko Pokud je pobírán důchod pouze z jiného, nečlenského státu (typicky USA, JAR) a dojde k obnovení trvalého pobytu v ČR, stane se osoba českým pojištěncem. Výše zahraničního důchodu má vliv na platbu pojistného (důchod nižší, než minimální mzda = plátcem pojistného je stát; vyšší důchod = důchodce je samoplátcem). Pokud osoba opět pobírá byť alespoň malý český důchod, je vždy plátcem pojistného stát.
Návrat z dlouhodobého pobytu v cizině
Pokud se pojištěnec dobrovolně odhlásil z pojištění na základě dlouhodobého pobytu v cizině a po ukončení tohoto pobytu se vrátil do ČR, musí kontaktovat svou ZP a prokázat, že byl po celou dobu v jiném státě zdravotně pojištěn (za pojištění je uznáváno i soukromé cestovní pojištění).
Za doby, po které není pojištění prokázáno, je nutné dodatečně doplatit pojistné do českého veřejného systému. Po dobu odhlášení ze systému nemůže být za odhlášeného pojištěnce hrazena žádná zdravotní služba.
- Nároky českého pojištěnce na zdravotní péči
- V Česku:
- Rozsah nároků na zdravotní péči je velmi široce a obecně definován v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.
- Další práva a nároky lze nalézt na:
https://www.kancelarzp.cz/cs/pojistenci/prava_naroky_cr
V Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku
Český pojištěnec má obecně během pobytu v těchto státech nárok na hrazenou nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. Pro účely čerpání se musí prokázat Evropským průkazem zdravotního pojištění, vystaveným českou zdravotní pojišťovnou.
Pokud na území těchto států bydlí, ale bylo mu zachováno české pojištění (např.
osoba pracující v ČR, ale bydlící v Německu), má ve státě bydliště nárok na plný rozsah hrazené zdravotní péče za stejných podmínek jako místní pojištěnci.
Měl by se pro tento účel u místní zdravotní pojišťovny registrovat na základě nárokového dokladu (S1, S072), vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Spolu s ním mají stejné nároky i jeho nezaopatření rodinní příslušníci.
Český pojištěnec může za péčí i cíleně vycestovat. Pokud chce, aby byly náklady této péče hrazeny podle předpisů státu léčení a ve výši jeho cen, potřebuje pro tento účel získat souhlas zdravotní pojišťovny (formulář S2).
Pokud se spokojí s úhradou nákladů do výše české ceny, může do zemí EU vycestovat i bez souhlasu ZP.
V takovém případě ovšem musí nejdříve celé náklady zdravotnickému zařízení uhradit sám a dodatečně požádat o refundaci do výše české ceny.
Podrobnější informace o nárocích českých pojištěnců při poskytování zdravotní péče lze dále dohledat nebo zjistit v Kanceláři zdravotního pojištění ([email protected]; tel.: +420 236 033 411 )
Informace o nárocích v případě pobytu nebo bydliště českých pojištěnců v jiném státě EU, EHP, nebo Švýcarsku
https://www.kancelarzp.cz/cs/pojistenci/prava-naroky-eu
Nebo v mobilní aplikaci ke stažení na :
https://www.kancelarzp.cz/cs/2-uncategorised/504-pruvodce-peci-v-eu-2
Informace o nárocích na úhradu v případě cíleného plánovaného cestování českých pojištěnců za zdravotní péčí do jiného státu EU
https://www.kancelarzp.cz/cs/vycestovani-zdr-pece/cz-poj-do-zahr/moznosti-uhrady
- Ve smluvních státech
- Zdravotní péče (věcné dávky ze zdravotního pojištění)
- V několika bilaterálních smlouvách jsou obsaženy nároky českých pojištěnců na hrazenou zdravotní péči v těchto státech.
- Jde o smlouvy s :
- Albánií,
- Srbskem,
- Černou Horou,
- Tunisem,
- Makedonií,
- Tureckem.
Rozsah nároku je zpravidla omezen na neodkladnou zdravotní péči. Pro účely čerpání se musí pojištěnec prokázat formulářem vystaveným českou ZP. V některých zemích (Srbsko, Makedonie) lze nárok uplatnit a prokázat i předložením českého průkazu pojištěnce (Evropský průkaz zdravotního pojištění).
Blíže viz. :
Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, upravující nároky na zdravotní péči
https://www.kancelarzp.cz/cs/pojistenci/prava-naroky-eu/postupy-sml-zeme
Další dvoustranné smlouvy o poskytování zdravotní péče v zahraničí
http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/bilateralni-spoluprace_3113_8.html
Všechny mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení
http://www.cssz.cz/cz/mezinarodni-smlouvy/
V nesmluvních státech
Dle českého zákona č. 48/1997 Sb. mají čeští pojištěnci od své české zdravotní pojišťovny nárok na dodatečnou refundaci nákladů na neodkladné léčení, které uhradili kdekoliv v zahraničí. Refundace je ovšem omezena cenou, běžnou pro daný typ péče na území ČR.
Zdravotní pojištění cizinců – VZP ČR
Ze zákona je v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, tzn. i cizinec, pokud ovšem podle evropských nařízení nepodléhá právním předpisům jiného státu EU/EHP/Švýcarska, nebo nepodléhá dle mezinárodní smlouvy předpisům druhého smluvního státu. Zdravotní pojištění vzniká těmto osobám získáním trvalého pobytu na území ČR a zaniká úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR.
2. Osoby bez povolení k trvalému pobytu v ČR
a) Cizinec ze zemí mimo EU/EHP/Švýcarsko bez trvalého pobytu může být na území ČR účasten veřejného zdravotního pojištění podle zákona jako zaměstnanec zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, případně splní-li kritéria zakotvená v evropských nařízeních (např.
je nezaopatřeným rodinným příslušníkem živitele pojištěného podle nařízení v českém systému veřejného zdravotního pojištění), případně je občanem jednoho ze států, se kterými má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která upravuje i oblast zdravotního pojištění (seznam těchto smluv naleznete na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění kancelarzp.cz v sekci Mezinárodní smlouvy).
Stejně jako nástupy a ukončení zaměstnání ostatních zaměstnanců je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně i vznik a ukončení účasti ve zdravotním pojištění zaměstnance, který je cizincem bez trvalého pobytu. Zdravotní pojišťovna vystaví pro tohoto pojištěnce průkaz zelené barvy. Ostatním osobám, které vstoupí do systému veřejného zdravotního pojištění z jiného důvodu, pak průkaz žluté barvy nebo klasický EHIC.
Cizinec bez trvalého pobytu má v měsících, kdy není účasten ve veřejném zdravotním pojištění z titulu zaměstnání, možnost uzavřít si smluvní zdravotní pojištění.
b) Cizinec z EU, EHP a Švýcarska bez trvalého pobytu v ČR může být účasten českého veřejného zdravotního pojištění opět jak ze zákona z titulu zaměstnání, tak na základě evropských nařízení (např.
jako OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost pouze na území ČR, nezaopatření rodinní příslušníci osoby z EU, která v ČR vykonává výdělečnou činnost, popřípadě pobírá dávky nahrazující příjem, např.
důchod, ve výjimečných případech pak i ekonomicky neaktivní osoby, které dostatečným způsobem prokážou faktické bydliště a těžiště svých zájmů v ČR aj.).
c) V souvislosti s výdělečnými pobyty je třeba zmínit, že na základě smluv ČR s USA, Japonskem, Tureckem, Severní Makedonií, Srbskem, Černou Horou, Albánií, Tuniskem a Sýrií se tamní pojištěnec zaměstnaný či podnikající v ČR stává účastníkem českého systému zdravotního pojištění (a naopak). To zároveň znamená, že se musí ve své zemi původu odhlásit ze zdravotního pojištění. Podobný postup platí i v případě asociační dohody se státy Maghrebu (Alžírsko, Maroko, Tunisko) – pokud je osoba z uvedených států zaměstnána v některém ze států EU (samozřejmě včetně ČR), tak je účastna v systému zdravotního pojištění dané země EU (a naopak). Obdobný princip zakládá i mezinárodní smlouva ČR s Izraelem, která se však aplikuje pouze na občany (nikoli všechny pojištěnce) ČR a Izraele. Podotýkáme, že tyto postupy se netýkají turistických pobytů, včetně studia.
3. Zvláštní případy
V některých zvláštních případech se považují zákonem vymezené skupiny osob za cizince s povoleným trvalým pobytem. Jedná se o:
- azylanty po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu,
- děti, narozené azylantkám po dobu než bude rozhodnuto o azylu nebo jiném druhu pobytu dítěte,
- cizince svěřené do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalém pobytu na území ČR nebo se na území ČR nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno,
- děti cizinců od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o povolení pobytu, jde-li o děti rodičů, kteří mají povolen trvalý pobyt a podají v zákonem stanové lhůtě žádost o udělení povolení k pobytu dítěte,
- cizince požívající dočasné ochrany,
- cizince, kteří obdrželi rozhodnutí o neudělení azylu, ve kterém byla vyslovena překážka pro vycestování podle zákona o azylu; takovému cizinci udělí Policie vízum k pobytu do 90 dnů, které cizince opravňuje k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza,
- cizince, kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v případech uvedených v § 32 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (např. pokud vycestování brání překážka na jeho vůli nezávislá); dobu platnosti víza stanoví Policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku,
- cizince, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, pokud jejich pobyt na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
Jak se stát pojištěncem
Účastny systému veřejného zdravotního pojištění v České republice jsou povinně osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt nebo osoby, které trvalý pobyt sice nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt.
U státních příslušníků některého ze států EU, popřípadě států vázaných mezinárodní smlouvou, je možnost pojištění u ZP MV ČR dále striktně odvozena od jejich situace (výkon výdělečné činnosti, nezaopatřenost rodinných příslušníků atd.). O možnostech pojištění cizinců se více dozvíte zde.
Svoji vůli stát se klientem ZP MV ČR a splnění níže uvedených pravidel pro změnu zdravotní pojišťovny stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vyjadřuje zájemce o pojištěnívyplněním a podpisem přihlášky pojištěnce.
Občané České republiky s trvalým pobytem mohou využíti cestu online přihlášky k ZP MV ČR.Jedinou podmínkou pro využití této zrychlené registrace je, že zájemce o pojištění vlastní tzv.
chytrý mobilní telefon s dotykovou obrazovkou a aktuální verzí internetového prohlížeče a současně i funkční datové připojení na internet.
V případě cizích státních příslušníků je nutné obrátit se na libovolné klientské centrum ZP MV ČR a doložit doklady, z nich vyplývá nárok na účast ve veřejném zdravotním systému ČR (doklad o trvalém pobytu, podklady k výdělečné činnosti na území ČR či k aplikaci EU koordinačních předpisů atd.).
Průkaz pojištěnce obdrží nový klient nejpozději 14 dnů před zahájením pojistného vztahu.
Při změně zdravotní pojišťovny ve vazbě na § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, platí několik zásad:
- pojišťovnu je možné změnit jen jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí;
- podepsaná přihláška ke zvolené zdravotní pojišťovně musí být podána v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně pojišťovny dojít, nejpozději však 3 měsíce před požadovaným dnem změny;
- v případě změny zdravotní pojišťovny u dětí mladších 18 let a osob s omezenou svéprávností jedná za tyto osoby zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník;
- právo na výběr pojišťovny nelze použít při narození dítěte – dnem narození se dítě stává pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna matka dítěte v době jeho narození (není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, stává se dítě dnem narození pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození). Po registraci novorozence k takto určené zdravotní pojišťovně je možné podat přihlášku k jiné pojišťovně, ale pouze k přestupnímu termínu 1.1. či 1.7., přičemž i v takovém případě musí být přihláška podána nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.
Pojištěnec je povinen následně zajistit, aby ZP MV ČR měla aktuální informace rozhodné pro hrazení pojistného, tedy:
- je-li pojištěnec OSVČ, předloží doklad o výši záloh na pojistné hrazených předchozí zdravotní pojišťovně a sdělí číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh;
- pokud má za pojištěnce hradit zdravotní pojištění stát, je třeba nejpozději do 8 dnů od zahájení pojistného vztahu doložit doklady prokazující nárok na zařazení pojištěnce do příslušné státem hrazené kategorie (stát hradí pojistné za osoby uvedené zde);
- v případě, že je pojištěnec zaměstnancem, je povinen oznámit svému zaměstnavateli změnu pojišťovny (oznámení doporučujeme provést písemnou formou – přijetí tohoto sdělení je zaměstnavatel povinen potvrdit). Zaměstnavatel pak standardně zašle do ZP MV ČR příslušný formulář, kterým se přihlásí k hrazení pojistného za daného pojištěnce;
- bude-li si pojištěnec hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, je nutné, aby tuto skutečnost ZP MV ČR oznámil a sdělil číslo účtu, bude-li z něj provádět platu pojistného.
Jak na OBZP, aneb jak si sám platit zdravotní pojištění?
23.11.2018 | Antonín Daněk,
FIRMY
Pokud nemáte momentálně dost sil nebo chuti do další výdělečné aktivity, nabízí vám systém veřejného zdravotního pojištění jako řešení kategorii osob bez zdanitelných příjmů.
Je-li občan – pojištěnec zaměstnán, platí za něho pojistné na zdravotní pojištění jeho zaměstnavatel. Pokud má nárok být zařazen u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát (konkrétně viz § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb.
, ve znění pozdějších předpisů), nemusí se o placení pojistného vůbec starat, pouze zdravotní pojišťovně dokladuje nárok na zařazení do této kategorie, a to například předložením rozhodnutí o přiznání důchodu, potvrzením o studiu, dokladem o pobírání rodičovského příspěvku apod.
Jestliže je občan zaměstnán, sděluje tyto důležité informace zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele.
Pokud za vás zdravotní pojištění neplatí stát ani zaměstnavatel, musíte si ho platit sami. Jako samoplátce jsou ve zdravotním pojištění počítány osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
V tomto článku se nebudeme zabývat podnikatelskou sférou, ale blíže rozebereme právě skupinu osob bez zdanitelných příjmů.
Jak již samotný název napovídá, jedná se o pojištěnce, kteří nevykazují příjmy podléhající zdanění a nejsou zaměstnáni, nepodnikají jako osoby samostatně výdělečně činné a ani nejsou osobou, za kterou platí pojistné stát.
OBZP: osoby bez zdanitelných příjmů
Jako OBZP lze například překlenout určité období, kdy občan nemůže sehnat zaměstnání a zároveň nechce začít sám podnikat.
V této souvislosti však upozorňujeme na významnou možnost vyřešení pojistného vztahu, a to registrací na úřadě práce, neboť za uchazeče o zaměstnání registrované na úřadu práce platí pojistné taktéž stát.
Pokud však skončí evidence na úřadě práce, není nárok na žádnou jinou státní kategorii (viz výše) a jakákoliv forma výdělečné činnosti není z nejrůznějších důvodů reálná, pak jako jisté východisko přichází právě kategorie osob bez zdanitelných příjmů.
Za osobu bez zdanitelných příjmů je podle § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.
považována osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, není však zaměstnancem, nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc.
Pokud tedy je v příslušném kalendářním měsíci po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být veden v některé ze „státních“ kategorií, pak nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.
Za OBZP se považují i osoby, které můžou mít vysoké příjmy, ty ale nezakládají účast na sociálním pojištění. V praxi jde nejčastěji osoby, které mají příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu.
Pro přihlášení do této kategorie platí osmidenní lhůta. V případě jejího nedodržení může zdravotní pojišťovna uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.
Platba pojistného u této skupiny je zákonem stanovena sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se platné minimální mzdě, tedy 12 200 Kč. Od 1.1. 2019 je minimální mzda zvýšena na 13 350 Kč.
Nařízením vlády byla s platností od 1. ledna roku 2019 zvýšena minimální mzda na 13 350 Kč.
To znamená, že osoby bez zdanitelných příjmů budou platit měsíčně zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěny, částku ve výši 1 803 Kč. Její splatnost za daný kalendářní měsíc je od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce.
Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, lze pojistné zaplatit ještě v nejbližší pracovní den.
Pro rok 2019 došlo v souvislosti s růstem minimální mzdy k navýšení minimálního zdravotního pojištění o zhruba sto padesát korun, pro letošní rok totiž platí částka 1 647 Kč.
Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů má nárok na stejný rozsah zdravotní péče jako třeba podnikatelé nebo zaměstnanci, platící měsíčně třeba částky i několikanásobně vyšší.
Takže pokud disponujete dostatečnými finančními zdroji a již nemáte sil nebo chuti do další výdělečné aktivity, nabízí vám systém veřejného zdravotního pojištění jako řešení právě kategorii osob bez zdanitelných příjmů.
Když se nepřihlásíte..
Vše je v pořádku, pokud platíte pojistné v zákonem stanovené lhůtě. Problém vzniká tehdy, jestli se do této kategorie u zdravotní pojišťovny nepřihlásíte (a tudíž ani neplatíte pojistné), anebo se přihlásíte a pojistné nehradíte.
V každé z těchto situací se na vás zdravotní pojišťovna zaměří a bude požadovat pojistné, na které má ze zákona nárok.
Uvědomte si, že odkládáním úhrad nebo i případným sjednáním splátkového kalendáře na dlužné pojistné nadále běží penále, stanovené sazbou 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.