Tbc – Vše o zdraví

Tbc - Vše o zdravíIlustrace: Pixabay.com

Třetina loňských nákaz tuberkulózou [TBC] se v Česku potvrdila u cizinců, často z Ukrajiny, Vietnamu a Indie. Za vyšší nemocností TBC u nich stojí slabé sociální prostředí i fyzicky náročná práce. To vše oslabuje imunitu a zvyšuje riziko infekce.

Loni se v Česku tuberkulóza [dříve souchotě, úbytě, případně oubytě, pozn. red.] potvrdila u 368 pacientů. O rok dříve jich bylo o 96 více, celkem 464 nákaz. V Česku na TBC loni zemřelo 24 lidí, což odpovídá zhruba 6,5 procentům z nemocných. Podle celosvětových údajů ale kolem 15 % nemocných tuberkulóze podlehne.

Tuzemský problém, který má co dočinění s pandemií covidu-19, je, že zhruba desetina nemocných léčbu loni přerušila nebo o jejich terapii nemají lékaři žádné informace. U lidí s nedokončenou léčbou přitom hrozí rozvoj vysoce rezistentní formy tuberkulózy, jejíž léčba pak trvá několik let.

Třetina nakažených byla z ciziny

Zhruba třetina nakažených TBC se narodila mimo Českou republiku. Důvodem častějšího přenosu tuberkulózy mezi cizinci však není nízká proočkovanost nebo to, že by se v jejich původní zemi proti TBC vůbec neočkovalo.

„Je to přesně naopak, tyto země očkují více než země, kde je tuberkulózy málo,“ říká vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka Jiří Wallenfels.

Nemoc u nich podle něj propuká častěji i kvůli tomu, že v Česku žijí v náročnějších podmínkách. Mají těžkou manuální práci, což vede k oslabování imunitního systému a vyšší náchylnosti k nákaze.

Kontrola pracovníků mimo země EU je nedostatečná

I přesto podle Jiří Wallenfelsa nejsou případné obavy z nekontrolovaného šíření TBC na místě. Onemocnění není totiž podle něj tak nakažlivé jako například covid-19.

„Udává se, že aby se člověk nakazil, musel by být s nemocným v uzavřeném prostoru osm hodin,“ říká.

Navíc ne všechny formy tuberkulózy jsou infekční. Riziko, že se člověk nakazí během cesty v MHD, je tak podle něj skutečně minimální.

Zrušení plošné vakcinace proti TBC v Česku

Plošné očkování novorozenců proti tuberkulóze v Česku skončilo před více než deseti lety. A Podle Wallenfelse šlo o správné rozhodnutí.

Problém vakcinace podle jeho slov spočívá v tom, že z běžně používaných vakcín má očkovací látka proti tuberkulóze nejvíce nežádoucích účinků.

Vakcína navíc chrání pouze proti těžkým formám dětské tuberkulózy, a takové případy jsou v ČR vzácné. Z loňských případů TBC se jen dva týkaly dětí do 15 let.

„Co se týče případů u dětí, máme jednu z nejlepších situací na světě a nic na tom nezměnilo ani zrušení plošné vakcinace,“ upozorňuje.

Jeho slova potvrzuje také Karolína Doležalová z Dětské plicní ambulance Thomayerovy nemocnice v Praze.

„Incidence tuberkulózy v České republice je na historickém minimu. Patříme mezi státy s velmi nízkou incidencí TBC. Počet případů onemocnění dětí a dorostu nepřesahuje ani po zrušení kalmetizace deset dětí za rok,“ potvrzuje.

Vakcínu proti nemoci lékaři prvně podali před sto lety

Stejně jako před 100 lety, kdy byla první vakcína proti TBC podána, se i nyní používá očkovací látka obsahující oslabený kravský kmen Mycobacterium bovis. S tím rozdílem, že tehdy ji pacienti polykali, dnes se píchá mělce do kůže.

Její plošné nasazení u dětí [v Česku v roce 1953, pozn. red.] a s tím spojené komplikace v minulosti často způsobovaly zpoždění v dalším povinném očkování dětí proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně a dalším závažným infekčním chorobám.

Navíc u dospělých má vakcína podle Wallenfelse nedostatečnou účinnost.

„Většina případů tuberkulóz, které tu dneska máme, je u lidí, kteří byli očkováni. Byť toto samo o sobě mnoho o účinnosti nevypovídá,“ říká.

Statisíce infikovaných lidí, avšak bez příznaků

Podle odborníků v Česku žijí statisíce lidí, které se infikovaly tuberkulózními bacily. Jen asi u pěti až deseti procent z infikovaných se někdy v životě rozvine tuberkulóza. Obvykle se tak stane v prvních dvou letech po nákaze. Vyloučena není ale ani infekce například po deseti letech, obvykle v důsledku oslabení imunity člověka.

Co je tuberkulóza a kdy proti ní nechat naočkovat dítě

Právě slabé sociální zázemí je důvod, proč se tuberkulóza rozvine podstatně častěji u lidí v sociální nouzi, s virem HIV, u transplantovaných pacientů, starších osob nebo pacientů podstupující biologickou terapií. Obecně mezi nemocnými převládají muži.

Proti TBC se v Česku očkují děti v riziku nákazy

Většina unijních zemí od plošného očkování proti TBC ustoupila již před několika lety. V Česku se nyní očkují pouze děti ve vyšším riziku onemocnění. Jsou jimi novorozenci ze zemí s vysokým výskytem tohoto onemocnění. Dále děti, jejichž rodiče, sourozenci a další členové společné domácnosti onemocnění mají nebo měli.

Ročně jde podle Wallenfelse spíše o jednotky procent ze zhruba 110 tisíc dětí, které se v Česku narodí. Rizikovost dítěte posuzuje v dotazníkovém šetření s rodiči lékař již na novorozeneckém oddělení.

Nemocných TBC loni výrazně ubylo, zřejmě kvůli covidu

Nejúčinnější způsob, jak šíření infekce TBC v populaci kontrolovat, je rychlé a včasné vyhledání nemocných. Je to v podstatě podobné jako u covidu. Zároveň se musí vytrasovat jejich blízké kontakty a nasadit důsledná léčba. Ta však trvá minimálně šest měsíců.

–ČTK/VRN–

Tbc - Vše o zdraví

Tuberkulóza (TBC)

TBC je závažné infekční onemocnění
, které může postihovat řadu orgánů
, nejčastěji plíce
. Na světě ročně na tuberkulózu
umírá přibližně 1,3 milionu lidí. Světová zdravotnická organizace
(WHO) doporučuje očkování
proti TBC (tzv. kalmetizaci) co nejdříve po narození, nejpozději do 1 roku věku a pouze jednou dávkou vakcíny
.

Očkování proti TBC bylo u nás zahájeno v roce 1953. Od roku 1958 potvrzené případy onemocnění TBC klesají, nemocnost
se oproti době před očkováním
snížila stonásobně.

V posledních pěti letech je v ČR ročně hlášeno kolem 500 případů onemocnění, v roce 2018 byly hlášeny 444 případy. Česká republika patří mezi státy s nejnižším výskytem TBC na světě.

Vzhledem k příznivé epidemiologické
situaci v ČR bylo plošné očkování proti TBC u dětí vyhláškou č. 299/2010 Sb. zrušeno. Očkovány jsou pouze děti ve vyšším riziku infekce TBC.

Tbc - Vše o zdraví

Obrázek 1: Trend onemocnění tuberkulózou
v České republice v letech 1958–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Očkování dětí: Od roku 2010 se v ČR provádí pouze u rizikových dětí, které splňují indikace
k očkování. Indikace k očkování posuzuje lékař novorozeneckého oddělení na základě dotazníku vyplněného zpravidla matkou dítěte.

Indikace k očkování proti TBC představují situace, kdy jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu, nebo kdy dítě, či jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100 000 obyvatel, případně pokud dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Seznam států s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel [1] každoročně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví podle aktualizace Světové zdravotnické organizace
(WHO).

Je-li třeba očkovat dítě starší 6 týdnů, je nutné provést tuberkulinový test. Očkování se provede pouze v případě, je-li test negativní.

Příznaky onemocnění

Po infekci mykobakteriemi buď nastává tzv. latentní
(němá) infekce nebo se vyvíjí aktivní onemocnění.

Latentní TBC infekce

Mnoho lidí, kteří mají latentní TBC, nikdy neonemocní:

  • nemají žádné příznaky,
  • necítí se nemocní,
  • nešíří bakterie
    na ostatní,
  • obvykle mají pozitivní kožní test,
  • mohou přejít do aktivní TBC, pokud nejsou profylakticky
    léčeni.

Manifestní onemocnění (tzn. onemocnění projevující se nějakými příznaky) se rozvine nejvýše u desetiny infikovaných
. Kožní reaktivita na tuberkulin, jako průkaz prodělané bezpříznakové infekce, se objevuje po 2 až 10 týdnech od kontaktu se zdrojem nákazy. Latentní infekce může přetrvávat po celý život.

Někteří lidé s latentní TBC jsou ve vyšším riziku onemocnění, například lidé s oslabeným imunitním systémem
, zvláště osoby s HIV
infekcí. Bakterie se v těle aktivují, začínají se množit a vzniká onemocnění TBC.

Aktivní onemocnění TBC

TBC je závažné infekční onemocnění
, které může postihovat řadu orgánů
, nejčastěji plíce
. K hlavním příznakům plicní TBC patří kašel trvající 3 týdny a déle, bolest na hrudi
, vykašlávání krve. K dalším příznakům se řadí slabost nebo únava, úbytek na váze, nechutenství
, zimnice, zvýšená teplota, noční pocení, případně další podle toho, kde TBC infekce propukla.

Léčba

Nejdůležitějším opatřením v boji s TBC je včasné zahájení léčby nemocných, která obvykle trvá 6 měsíců. Již během 2 týdnů léčby se stává většina pacientů neinfekční. Izolace a léčba se provádí ve specializovaných léčebnách.

Zajímavé:  Listovy Spenat A Zdravi?

Další důležité informace

Inkubační doba
:
je ve většině případů onemocnění do dvou let od vstupu infekce do organismu.

Vnímavost
:
nejvyšší je v raném věku, u dětí a dospívajících a těhotných žen, vyšší je u lidí se sníženou odolností, např. vlivem HIV infekce.

Původce: bakterie komplexu Mycobacterium tuberculosis: zpravidla Mycobacterium tuberculosis, vzácně Mycobacterium bovis, Mycobacterium africanum aj.

Tzv. „atypické mykobakterie“ jsou původci mykobakterióz, řadí se sem např. Mycobacterium kansasii, Mycobacterium xenopi, Mycobacterium avium – intracellulare a řada dalších. Mykobakteriózy se na rozdíl od tuberkulózy nepřenášejí z člověka na člověka.

Mykobakterie tuberkulózy přežívají v prostředí 1–2 hodiny; sluneční svit a teploty vyšší než 60 °C je spolehlivě ničí.

Zdroj: nejčastěji nemocný člověk s TBC plic, k nákaze je nutný dlouhodobý, případně opakovaný kontakt. Zdrojem mohou být vzácně domácí nebo divoká zvířata.

Přenos: mykobakterie se šíří zejména kapénkovou infekcí od nemocného jedince s TBC plic, dostávají se do vzduchu při kašli, smrkání, kýchání nebo mluvení nemocného s aktivní tuberkulózou. K nákaze je zpravidla potřeba delší doba kontaktu s nemocným.

Při náhodném a krátkodobém kontaktu s nemocným k nákaze obvykle nedochází. TBC se může přenášet i prostřednictvím mléčných nepasterizovaných výrobků, zejména pitím syrového mléka od krávy, která má tuberkulózu vemene.

(Poznámka: Na území ČR je od roku 1934 legislativně upravena povinná pasterace veškerého mléka, které je určeno pro veřejné zásobování.)

Infekční dávka: nízká (3–300 mykobakterií).

Období nakažlivosti: trvá, dokud sputum
nemocné osoby (výjimečně i jiný materiál) obsahuje živé mykobakterie.

Související odkazy

Uprchlíci a TBC: Čeho se máme bát a jak se chránit? | Žena.cz

Česká republika přijme okolo 1500 uprchlíků. A lékaři začínají varovat před možným zavlečením tuberkulózy (TBC) na naše území. Požadují opatření v podobě rentgenových vyšetření a tuberkulinového testu. Jaké riziko nám hrozí a je proti této infekční nemoci vůbec dostatek vakcín? 

Na otázky ohledně opatření a případného řešení situace nám odpovídal Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc. z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy v Olomouci.

Jak velké je riziko, že by se TBC začala plošněji šířit v případě většího počtu potencionálně nakažených lidí přicházejících do ČR?

Pokud budou provedena navrhovaná opatření o vyšetřování všech uprchlíků, lze věřit, že v České republice zvýšené šíření nákazy nevznikne.

Uprchlíci pocházejí ze zemí, kde je výskyt TBC mnohonásobně – myšleno skutečně mnohonásobně (u nás se výskyt nových případů pohybuje kolem 5 na 100 000 obyvatel, v těchto zemích je kolem 100 na 100 000 obyvatel).

Potenciální riziko tedy existuje. Vše záleží na důslednosti dodržování epidemiologických opatření a na nepodcenění tohoto rizika.

Lze nějakým způsobem kontrolovat zdravotní stav uprchlíků? Můžeme jim nařídit vyšetření?

Vypracovávají se přesná pravidla. Navrhujeme, aby u každého uprchlíka byl proveden rentgenový snímek hrudníku a test na průkaz infekce (tuberkulinový kožní test nebo tzv. krevní IGRA test). Při vážnějším podezření pak urychleně komplexní vyšetření plicním lékařem.

  • Jak velký nárůst nemocných jste zaznamenali od doby, kdy k nám začali migrovat uprchlíci?
  • Víme zatím o ojedinělých případech.
  • Jak je na tom česká veřejnost s očkováním proti TBC?

V současné době se v České republice provádí pravidelné očkování rizikových dětí. Vzhledem k tomu, že se do r. 2010 očkovalo celoplošně, jde o určitou organizační změnu v návycích, kterou je třeba každoročně vyhodnocovat.

Můžeme říci, že v minulých letech se tento systém osvědčil i přesto, že má některá organizační úskalí. Po jeho zavedení pokračoval pokles výskytu TBC na našem území.

Očkují se takto asi 3 % všech narozených dětí a spíše ve výjimečných případech je možno očkovat i děti nesplňující zařazení do rizikových skupin na přání rodičů.

Podle právních předpisů je očkování proti TBC plně indikováno u narozených dětí, které mají vyšší riziko infekce TBC, což jsou děti s TBC v rodině, vysokým výskytem TBC ve státu, ze kterého rodina pochází, nebo děti s  úzkým  kontaktem  s nemocným s TBC. Očkovat je potřeba v co nejkratší době po narození, kdy je dítě k infekci nejcitlivější.

Nepřehlédněte: První uprchlíci dorazí do ČR v září. Zatím jen 400

Rizikovost dětí je posuzována v porodnici na základě vyplněného dotazníku rodiči. Pokud je u dítěte zjištěno vyšší riziko vzniku TBC, je tato informace předána jednak přímo rodičům, jednak dětskému lékaři a plicnímu lékaři. Na kalmetizačním pracovišti plicního oddělení je dítě optimálně do 6 týdnů od narození očkováno vakcínou proti TBC, tzv. BCG vakcínou. 

Co je BCG vakcína?

Obsahuje oslabené mikroorganismy a podává se do kůže na levé paži. Nevýhodou živých vakcín je relativně vyšší výskyt vedlejších reakcí. Případné nežádoucí reakce na očkovací látku je třeba co nejdříve konzultovat s odborníky.

Jak se poznají příznaky TBC?

Nejčastější klinické příznaky plicní tuberkulózy jsou poměrně nespecifické. Jsou to kašel, zhoršování dechu, bolest na hrudníku a teploty. Více charakteristické jsou někdy přítomné vykašlávání krve, noční poty, celková slabost nebo hubnutí. Vzácnější mimoplicní formy mohou mít příznaky velmi různorodé v kterékoliv části těla.

V diagnostice pomáhá rentgenový snímek hrudníku a dále imunologické testy průkazu infekce, které se mohou provádět formou tzv. kožního tuberkulinového testu nebo z krve. Určující diagnostika je však mikrobiologická a spočívá v kultivaci vyvolavatele infekce, kterým je mycobacterium tuberculosis, tzv. Kochův bacil.

(více v levém sloupci.)

Jak se TBC léčí a jak je léčba nákladná?

TBC se už poměrně dlouhou dobu léčí stejnými léky zvanými antituberkulotika. Většinou se podávají formou tablet v kombinacích a léčba trvá minimálně 6 měsíců.

 Léčbu lze nařídit podle vyhlášky o infekčních nemocích a každý případ se hlásí do celostátního a mezinárodního registru. V našich podmínkách se nakažený musí v první fázi nemoci podrobit ochrannému izolačnímu režimu v nemocnici. Léčba sama o sobě není drahá.

Mnohem více stojí zabezpečení hospitalizace, vyšetřovacích metod, léčba komplikací a hlavně léčba rezistentních forem TBC.

Ekonomika se počítá obtížně, ale denní cena léků činí jen kolem 35 Kč. Celkové náklady na léky ročně se mohou pohybovat kolem 2 500 000 Kč. Celostátní náklady jsme vykalkulovali na 85 milionů ročně, ale odhady pojišťoven jsou mnohem vyšší.

Kdo bude léčbu platit v případě potencionální nákazy u uprchlíků?

Systém veškeré zdravotní péče o uprchlíky je projednáván složkami Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra. Naše odborná pneumologická společnost pomáhá odbornými konzultacemi. 

Má Česká republika v současné době účinné a spolehlivé vakcíny?

V ČR se používá polská BCG vakcína, které je dostatek. Nebylo tomu ale vždy a v posledních letech je třeba aktivně se zasazovat, aby vakcína dostupná byla. V mnohých státech Evropy tomu tak není.

Zabrání vakcína nákaze TBC nebo jen zmírní příznaky?

Význam vakcinace je třeba chápat s mnohými omezeními. Její význam je průkazný pro snížení vzniku závažných forem TBC u dětí. Nemá vliv na epidemiologický výskyt TBC v populaci a před vznikem nemoci nechrání. Onemocnět mohou očkovaní i neočkovaní.

Jakou skupinu lidí TBC nejvíce ohrožuje?

Z obecného pohledu TBC nejvíce ohrožuje jedince se sníženou nebo nerozvinutou imunitou tzv. buněčného typu. Jsou to děti do dvou let věku a dále potom senioři. V současné době přibývá dalších rizikových skupin.

 Jde o nemocné se závažným vleklým onemocněním, kteří jsou léčení protinádorovou nebo moderní protizánětlivou léčbou. Zvláště pacienti léčeni tzv.

léčbou biologickou, která sice tlumí zánět, ale bohužel také ochranné imunitní mechanismy.

Vyhraněními ohroženými skupinami jsou pacienti po transplantacích orgánů a kostní dřeně a také nemocní s AIDS. TBC je také hodnocena jako sociální nemoc. Vyskytuje se častěji ve skupinách se sníženými hygienickými návyky, špatnou životosprávou a zhoršeným stavem výživy. Typickým příkladem jsou bezdomovci.

Existují nějaká opatření pro běžného občana, aby se vyvaroval nákazy?

TBC je ze svého principu infekční nemoc. Vzniká nejčastěji vdechováním kapének, které vylučují nemocní lidé při kašlání, kýchání nebo i mluvení. V prvé řadě je nutno si uvědomit, že zdrojem jsou lidé s TBC, s nimiž jsme v dlouhodobém těsném kontaktu, a to v rodině, při cestování či v zaměstnání. Při krátkodobých příležitostných kontaktech se TBC nepřenáší.

Může ji ale získat kdokoliv, bezdomovec nocující pod mostem nebo v azylovém domě, stejně jako učitelka vyučující široké spektrum žáků nebo kuchař v asijské restauraci. Ochranou je dodržování základní osobní hygieny, péče o dobrou výživu a celkovou kondici, omezení rizikových kontaktů a včasné vyhledání lékařské pomoci při respiračních potížích.

Zajímavé:  Osteosarkom Příznaky U Psa?

Tuberkulóza v číslech

Statistický úřad uvádí, že v 20. století počet nakažených klesá. Podívejme se společně na statistiku nakažených TBC z předešlých let:

  • V roce 2013 bylo do Registru tuberkulózy nahlášeno celkem 502 onemocnění všech forem. Hlášeno bylo 79 nemocných cizinců – nejvíce z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu (seřazeno dle počtu nakažených z dané země).
  • V roce 2012 je to 611 onemocnění. Celkem 105 nakažených bylo z ciziny – z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Rumunska.
  • V roce 2011 bylo zjištěných 608 nakažených. Mezi cizinci pak 112 osob – nejvíce z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Mongolska.
  • V roce 2010 bylo v Registru tuberkulózy nahlášeno 680 onemocnění TBC. Dále statistika uvádí 120 osob narozených mimo ČR – nejvíce z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska.

Česká republika se rozhodla poskytnout azyl 1100 uprchlíkům z Řecka a Itálie, další čtyři stovky lidí nejsou z území Evropské unie. Měli bychom se začít obávat nemocí? TBC je běžná mezi přistěhovalci z Afriky a východní Evropy, což se nás bezpodmínečně týká. Lze tedy jen souhlasit s obavami lékařů a návrhem prevence.

Jak se na lékařská opatření díváte vy? Napište nám v diskuzi pod článkem.

zdroj: pneumologie.cz, uzis.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Prokázáno: Věk je jen číslo. Možná jste mnohem starší

Symptomy ženského klína. Které nikdy nepřehlížet?

5 receptů na zdravé nanuky

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Fotil gangy v Guatemale: Nejstrašnější bylo, když k zastřelené ženě přiběhla dcera | Video: Martin Veselovský

Patříme k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy, případů stále ubývá

V roce 2009 byla zrušena povinnost přeočkování v jedenácti letech věku a o rok později začal platit zákon, který očkování zrušil úplně.

Důvodem byl nízký výskyt TBC v ČR a také vysoký počet nežádoucích účinků, které s sebou vakcinace nesla.

V současnosti se tak očkují jen rizikové skupiny dětí, tedy ty, které pocházejí z rodin, kde již TBC je, nebo jejich rodiče oznámí, že se pohybují v regionu či mezi osobami, kde by mohla tuberkulóza být.

Zatímco v roce 2008 lékaři evidovali 879 případů, čerstvá data registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen, tedy 380 pacientů. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o sedm méně než v roce 2017.

„Údaje za loňský rok jsou zatím předběžné, registr se uzavírá na konci dubna. Předloni jsme měli podle předběžných údajů 471 hlášených případů, finální číslo bylo pak 505. K těm dnešním číslům si připočtěte přibližně třicet dalších případů,“ uvedl vedoucí národní jednotky dohledu nad tuberkulózou z pražské Nemocnice Na Bulovce Jiří Wallenfels.

Zhruba třetinu nakažených tvoří cizinci, loni jich bylo podle předběžných dat 126. Mezi nemocnými bylo 35 lidí z Ukrajiny, 18 ze Slovenska, 13 z Rumunska a deset z Vietnamu.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martiny Vašákové mohou pak u nás rozšiřovat nebezpečí nákazy, což je ale důsledek jejich nedostatečných zdravotních kontrol.

Je to díra v bezpečnosti

„Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání.

Jejich stav garantuje pracovní agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětlil Šonka s tím, že to znamená velkou „díru v bezpečnosti“. Legislativní úprava, která by totiž pracovní agentury nutila, aby prováděly řádnou prohlídku, není.

Jenom na Plzeňsku je podle Šonky kolem deseti procent ze všech agenturních pracovníků. „Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ upozornil. Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 procent, což dalece převyšuje celorepublikový průměr.

„Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují například v montovnách,“ vypočetl Wallenfels.

Šonka podotkl, že pokud je nakažený jeden člověk, musí se vyšetřit a sledovat pak všichni jeho kolegové, což je časově i organizačně náročné a znamená to i zátěž pro zdravotnický systém.

MZ nic neudělalo, chceme to evokovat znovu

„Migranti šli za lepším životem a výsledkem je, že je nikdo u nás nevyšetřil a v těch provozech oni jedou na dvě stě procent, aby si vydělali co nejvíce, a to je oslabí,“ pronesla předsedkyně pneumologické společnosti Martina Vašáková s tím, že by vyhláška měla stanovit minimální soubor vyšetření, jaká vyšetření by cizinci u nás pracující měli podstoupit. Především jde o testy kvůli infekčním chorobám či rentgen hrudníku kvůli možné tuberkulóze. Děti pracovníků, pokud by dorazily s rodiči, by pak měly mít očkování podle českého očkovacího kalendáře.

Ministerstvo zdravotnictví přitom v roce 2017 uvádělo, že chystá doporučení pro lékaře, kteří dělají vstupní prohlídky uchazečů o zaměstnání, aby cizince ze zemí s vyšším výskytem TBC posílali na vyšetření k vyloučení této nemoci. Jenže zmiňovaná legislativní úprava k tomu dosud chybí.

„Celé to padlo na tom, že se právníci neshodli, koho bychom zahrnovali pod pojem ‚migrant‘, aby to bylo korektní,“ zmínila k tomu Vašáková. „Od té doby se nic nestalo, my to ale chceme evokovat znovu, protože tohle vidíme jako díru v zákoně,“ podotkla a nepřímo tak z nečinnosti obvinila ministerstvo zdravotnictví.

To přípravu metodiky potvrdilo.

„Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na obavy z potencionálního rizika souvisejícího s migrační vlnou připravilo již před několika lety návrh metodického pokynu pro praktické lékaře, ambulantní specialisty, lůžková zařízení, zařízení sociálních služeb a pracoviště poskytující pracovně lékařské služby, jehož cílem byla eliminace rizika importu infekcí do ČR a zabránění dalšího možného šíření těchto infekcí u poskytovatelů zdravotní péče, který s ohledem na legislativní nejasnosti pojmu ‚migrant´ nebyl nakonec vydán. Je důležité zdůraznit, že MZ dlouhodobě spolupracuje s ministerstvem vnitra a jsme každý týden informováni o epidemiologické situaci v uprchlických zařízeních ministerstva vnitra. Ze zaslaných zpráv vyplývá, že v těchto zařízeních je epidemiologická situace klidná. Například v loňském roce zde bylo hlášeno u zde umístěných 2 093 osob celkem 32 infekčních onemocnění s maximem výskytu infekce syfilis (přibližně 50 procent případů). Výskyt infekčních chorob u cizinců přicházejících do ČR budeme i nadále důsledně monitorovat,“ reagovala pro Zdravotnický deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Vše je ale i tak podle ní právně ošetřené.

„Prohlídky cizinců, kteří se v ČR ucházejí o zaměstnání jsou stanoveny vyhláškou o specifických zdravotních službách. V souladu s touto vyhláškou o pracovně lékařské službě může posuzující lékař základní vyšetření rozšířit o další odborná vyšetření, pokud je to potřebné k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci,“ sdělila mluvčí.

Výše uvedené obavy pneumologů přitom chápe: „Z celkového počtu nemocných TBC je v posledních třech letech hlášena TBC u zahraničních pracovníků přibližně ve 40 procentech ze všech případů TBC ročně hlášených v ČR. Avšak tato situace se neodráží ve zvýšení nemocnosti TBC majoritní populace, která má naopak trvale příznivý trend.“

Štěpanyová ubezpečila, že ČR vždy patřila a nadále patří mezi evropské státy s nejnižší nemocností TBC.

Zahraničních pracovníků v Česku přibývá. ČTK uvádí, že na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání podle statistiků asi 472 400 lidí z ciziny. Cizinci se tak předloni na zaměstnanosti v ČR podíleli téměř jedenácti procenty.

Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Podle návrhu ministerstva zahraničí by se letos kvóta pro přijímání ukrajinských sil mohla zhruba zdvojnásobit.

Místo 19 600 by jich do českých firem ročně mohlo nastoupit 40 tisíc.

Jsme mezi pěti státy s nejnižší incidencí

Od roku 2008 počet nakažených TBC klesal. V roce 2013 jich bylo 502. Až do předloňska se číslo příliš neměnilo, nedostalo se pod hranici 500. V Česku tak na 100 tisíc obyvatel připadalo pět lidí s tuberkulózou. Loni to byli dokonce jen čtyři nemocní na 100 tisíc obyvatel.

„Patříme mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy. Jsme mezi pěti státy s nejnižší incidencí,“ podotkl Jiří Wallenfels. Nejhorší je situace v Rumunsku, kde na 100 tisíc obyvatel připadá asi 66 nakažených. Nejlépe je na tom naopak Island s ani ne třemi nemocnými na 100 tisíc lidí.

Nejvíc hlášených případů bylo loni v Praze, a to 84. V hlavním městě tak na 100 tisíc obyvatel připadalo skoro sedm nemocných. Celkem 41 nemocných přibylo v Ústeckém kraji, 46 v Jihomoravském a 51 ve Středočeském.

Zajímavé:  Pálení u srdce - Vše o zdraví

U sedmi z deseti nakažených se na tuberkulózu přišlo poté, co si začali stěžovat na obtíže a nechali se vyšetřit. Dalších devět procent lidí se nakazilo od nemocného. U devíti procent pomohla k odhalení choroby náhoda.

Déletrvající kašel s vykašláváním hlenů

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

„Tuberkulóza se ve většině případů dá vyléčit, léčí se několik měsíců kombinací léků, jsou to tzv. antimikrobiální léčiva, antibiotika a chemoterapeutika. V prvních dvou měsících se berou léky ve čtyřkombinaci a pak po další čtyři měsíce ve dvojkombinaci.

Pokud jde o situaci, kdy už někdo předtím byl léčen, tak se dává v úvodu až pět léků a celková léčba se prodlužuje na devět měsíců. Pokud jde o pacienty po transplantaci, tak ti jsou léčeni klidně dva roky, stejně tak dlouhou dobu se léči i multirezistentní tuberkulóza.

Léčba je dlouhá, ale při dodržení léčebného režimu je šance na vyléčení,“ informovala Zdravotnický deník Martina Vašáková.

Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou, jsou to třeba pacienti s vážnými chorobami, kteří užívají léky. Ty často potlačují jejich imunitu.

Pneumologové pak upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou.

Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci.

„Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu ‚dřímou‘ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí.

Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětlila Vašáková.

Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test.

Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 procent vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.

Mezi rizikové skupiny ale také patří bezdomovci, lidé ze squatů, uprchlíci či vězni.

Zemřelo v Česku přes 1,1 milionu lidí

Z 505 pacientů, hlášených v roce 2017, se vyléčilo 58 procent, pět procent na TBC zemřelo. Téměř čtvrtina nemocných léčbu přerušila a chybí o nich další údaje. Šest pacientů mělo resistenci na léky.

Za první polovinu minulého století zemřelo v Česku na tuberkulózu přes 1,1 milionu lidí. V roce 1957 lékaři evidovali 137 900 pacientů, z nich bylo 9762 dětí do 14 let. Na 100 tisíc obyvatel připadalo skoro 200 nakažených.

WHO podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Vašákové mělo plán vymýtit tuberkulózu do roku 2050, ovšem to se nestane.

„Chybí nám účinná vakcína. Když byly vymýceny pravé neštovice, tak to bylo proto, že existovala vakcína a všichni byli vakcinováni.

Ale nynější vakcína nechrání před vznikem tuberkulózy, jenom do jisté míry chrání malé děti před rozvojem rozesetého onemocnění, potenciálně smrtícího.

Kdybychom měli šanci naočkovat populaci účinnou vakcínou, tak bychom docílili toho, že odléčíme ty, co jsou nemocní a zbytek bude naočkován, takže by byl konec nemoci,“ podotkla pro Zdravotnický deník Vašáková.

Do začátku tohoto století přitom byli očkováni všichni. Ale doporučení WHO je, když incidence klesla pod deset na sto tisíc, přestat plošně očkovat.

„Protože míra nežádoucích účinků vakcíny převáží efektivitu léčbu. A nežádoucí účinky ta vakcína má, jde o živou vakcínu, a mezi její nežádoucí účinky patří, že mohou zhnisat mízní uzliny, provalit se a dokonce jeden z posledních nežádoucích účinků u malé holčičky je hnisavý zánět stehenní kosti.

Dnes se doporučuje očkování jen pro ohrožené skupiny, takže jsou očkovány jen děti, které se narodí v rodinách pocházejících ze zemí, kde je vysoký výskyt tuberkulózy,“ konstatovala Vašáková. Připomněla přitom známý fakt, že má ČR s dostupností léků a vakcín problém. „Jakmile máte nízký výskyt onemocnění, přestanete se farmaceutickým firmám vyplácet.

Nemají motivaci lék u nás registrovat a dodávat ho.“

Znovuzavedení očkování? Odborníci k tomu nevidí důvod

Loni v únoru ale na sněmovním zdravotnickém výboru jeho předsedkyně Věra Adámková upozornila, že bychom se měli bavit o znovuzavedení očkování proti TBC.

„Se znovuzařazením plošné kalmetizace do českého očkovacího kalendáře jednoznačně nesouhlasím. Situace dětské tuberkulózy, ale i tuberkulózy bez ohledu na věk, je v ČR jedna z nejlepších v Evropě a lze říci i ve světě. Nic na tom nezměnilo ani ukončení plošné kalmetizace v roce 2010.

Roční počty dětské tuberkulózy (věková skupina 0 – 14 roků) se pohybují v jednotkách případů, v posledních letech nejvíce případů bylo hlášeno v roce 2016 (deset případů).

Rok 2017 zatím není uzavřen, dosud je hlášeno šest případů,“ odmítl ale tehdejší snahy vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels.

Věra Adámková ovšem k tomu zmínila, že když dnes většina dětí není chráněna, tak už jen kvůli turistice by se to mělo změnit a navrhla, že problém bude s příslušnými odborníky konzultovat.

Olga Böhmová

Očkování proti TBC

Očkujeme vždy ve středu  mezi 14,30 – 16,30 hodinou, u dětí starších 6 týdnů je nutné provést předtím tuberkulinový test (MX), a to v pondělí mezi 14,30 – 16. hodinou.

Objednávejte se přes níže uvedený formulář či telefonicky mezi 8.-11. hodinou na tel. 235524626 či 731112145.

Očkování proti tuberkulóze  – BCG vakcinace

Jelikož byl výskyt tuberkulózy ve vyspělých zemích díky povinné vakcíně, hygieně a účinným antibiotikům snížen na minimum, přestalo se u nás v roce 2010 proti nemoci povinně očkovat. Momentálně jsou očkováni jen ti jedinci, kteří spadají do takzvané rizikové skupiny. Do té patří:

  • Dítě, jehož rodič nebo rodiče prodělali či prodělávají aktivní tuberkulózu (to platí i pro sourozence a další členy domácnosti, ve které dítě žije)
  • Dítě, které déle než tři měsíce pobývalo ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy nebo v takové zemi pobýval rodič, sourozenec či jiný člen domácnosti
  • Dítě, které bylo v kontaktu s nemocným tuberkulózou

Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů Světové zdravotnické organizace k lednu 2019

Podle vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů Světové zdravotnické organizace:

  • Státy s vyšším výskytem TBC
  • V Evropě: Litva, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina.
  • V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka.
  • V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska.
  • V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guyana, Haiti, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador a Venezuela.
  • V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu.
  • Aktualizace: leden 2019

Konkrétní aktuální situace v jednotlivých státech světa: zde

Konkrétní situace ohledně BCG vakcinace v jednotlivých státech světa: zde

Dítě by mělo být očkováno do 6 týdnů po narození, případně možno očkovat zhruba  v půl roce věku po prvních 2 dávkách hexavakcíny. Ve druhém případě je nutné provést před očkováním tuberkulinový test (MX), aby se zjistilo, zda dítě nebylo mezitím infikováno tuberkulozou.

Je možné i dobrovolné očkování (hrazeno rodiči), v tomto případě očkujeme vždy až ve druhé době, tedy po základním očkování hexavakcínou.

Očkování nechrání stoprocentně, ale snižuje u dětí pravděpodobnost výskytu těžkých forem tuberkulozy (zánět mozkových blan, těžké plicní formy), účinnost a smysl očkování klesá s narůstajícím věkem, kdy se již rozvíjí přirozená imunita dítěte. U dospělých již očkování význam nemá, proto ho neprovádíme.

  1. Závažné následky BCG vakcinace jsou velmi vzácné, poměrně časté jsou ale místní komplikace v místě očkování:
  2. Nehrazené výkony:
  3. dobrovolná BCG vakcinace (MX + očkování) : 700,-Kč
  4. tuberkulinová zkouška na vlastní žádost (např. před výjezdem do zahraničí): 400,- Kč
  5. vše ostatní hrazeno ze zdravotního pojištění

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector