Adenohypofýza – vše o zdraví

Adenohypofýza - Vše o zdraví

Adenohypofýza je součástí hypothalamo-hypofyzárního systému, který se podílí na řízení žláz s vnitřní sekrecí, růstu a metabolismu i udržování vodní a elektrolytové rovnováhy. Onemocnění hypofýzy se tedy projevuje jednak příznaky poruchy funkce endokrinních žláz, tak lokálními příznaky souvisejícími s lokalizací adenohypofýzy. Jako u ostatních endokrinních orgánů dochází buď k projevům hypofunkce, nebo nadměrné sekreci hormonu – hyperfunkci.

Hypopituitarismus[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o hypofunkci, při které je nedostatečná produkce jednoho nebo více hormonů adenofypofýzy. Panhypopituitarismus znamená nedostatečnou sekreci všech hormonů adenohypofýzy.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o vzácné onemocnění.

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Vzhledem k funkční provázanosti s hypothalamem se jako hypopituitarismus může projevit i onemocnění hypothalamu nebo hypothalamo-hypofyzární stopky.

Nejčastěji vede k postižení adenohypofýzy útlak v oblasti tureckého sedla (hypofyzární adenom, kranifaryngeom, cysty, meningeomy, gliomy,…). Vzácněji se vyskytuje idiopatický hypopituitarismus.

Může jít i o následek ozáření, traumatu, krvácení, zánětu a dalších.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz se odvíjí od množství zaniklých hormonů a hloubky jejich deficitu. Pokud dochází k postupnému zániku sekrece hormonů, bývá pořadí následovné: LH/FSH → GH → TSH → ACTH. [1]

  • Deficit gonadotropinů (LH a FSH) se projeví jako hypogonadotropní hypogonadismus.
  • Deficit GH (růstový hormon): v dětství zpomalení až zástava růstu. V dospělosti nárůst tukové hmoty, snížení fyzické aktivity včetně kardiální výkonnosti, únavnost, celkové zhoršení kognitivních funkcí i pocitu zdraví. Zhoršuje se kostní metabolismus i spektrum lipoproteinů.
  • Deficit TSH: centrální hypotyreóza.
  • Deficit ACTH se projevuje jako centrální hypokortikalismus (sekundární adrenokortikální insuficience). Dominuje deficit glukokortikoidů, sekrece mineralokortikoidů bývá dostatečná.
  • Deficit prolaktinu se obvykle neprojeví, protože pacientky s jeho nedostatkem již nemohou otěhotnět z důvodu nedostatku gonadotropinů.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

 Podrobnější informace naleznete na stránce Vyšetření funkce hypofýzy.

Zahrnuje jednak hormonální vyšetření, které se pro každý hormon liší, tak morfologické zobrazení adenohypofýzy (MRI) a vyšetření perimetru.

  • Deficit GH: prokážeme pomocí stimulačních testů (inzulinový,…), kdy sledujeme nárůst sekrece GH. Rovněž stanovujeme koncentrace IGF-I.
  • Deficit gonadotropinů: prokážeme pomocí snížených hladin testosteronu a estradiolu se současně nezvýšenými hladinami gonadotropinů.
  • Deficit TSH: prokazujeme snížení volného T4 a současně nezvýšenou koncentraci TSH.
  • Deficit ACTH: prokazujeme sníženou hladinu kortizolu a její nedostatečné zvýšení během zátěžových testů (inzulinový,…) a zároveň nejsou zvýšeny plasmatické hladiny ACTH.
  • Deficit prolaktinu: posuzujeme podle bazálních sérových koncentrací dvě hodiny po probuzení.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Léčbu hypopituitarismu provádíme substitucí jednotlivých hormonů periferních žláz (tj. kortizol, hormony štítné žlázy, estradiol, testosteron). Výjimkou je hypogonadismus, kde se snažíme o obnovení fertility, to musíme podávat gonadotropiny.

Rovněž nedostatek růstového hormonu se řeší podáváním lidského rekombinantního GH. GH podáváme jednou denně subkutánně a léčbu u dospělých monitorujeme podle sérových koncentrací IGF-I.

U dětí nastavujeme dávky podle vypočtených antropometrických parametrů.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Pokud nejde o poškození adenohypofýzy zhoubným tumorem, je prognóza pacienta dobrá.

Tumory hypofýzy[upravit | editovat zdroj]

 Podrobnější informace naleznete na stránce Adenom hypofýzy.

V oblasti hypofýzy se nejčastěji vyskytují benigní adenomy. Vzácněji se zde může objevit kraniofaryngeom, chordom, meningeom, gliom a další. Hypofyzární adenomy se dělí jak podle své velikosti, tak podle hormonální produkce.

V závislosti na velikosti rozlišujeme:

  1. mikroadenomy – mají méně než

Источник: https://www.wikiskripta.eu/w/Onemocnění_adenohypofýzy

Adenom hypofýzy: Příznaky, projevy, léčba, prognóza

Příznaky se objevují buď z útlaku okolní mozkové tkáně nádorem, nebo se liší podle toho, který hormon je produkován. Celkově se mohou objevovat bolesti hlavy, poruchy zraku i ztráta vědomí.

Nadprodukce hormonu prolaktinu způsobuje laktaci i u žen, které nejsou těhotné a nemají děti, může se objevit porucha menstruačního cyklu nebo její úplné zmizení, nemožnost otěhotnět a u mužů snížené libido, neplodnost a růst prsou.

Nadprodukce růstového hormonu způsobuje růst některých částí těla, hlavně rukou, nohou, rtů, nosu, uší a čelisti.

Objevit se mohou bolesti kloubů a větší tvorba zubních kazů. U dětí se projevuje nadměrným a rychlým růstem do výšky, velkou hlavou a dolní čelistí a hlubokým hlasem, jedná se o tzv. gigantismus.

Nadprodukce thyreotropního hormonu způsobuje úbytek váhy, poruchy menstruačního cyklu, nadměrné pocení a návaly horka.

Posledním nadprodukovaným hormonem je hormon ACTH, který způsobuje Cushingovu nemoc, která se projevuje únavou, poruchou menstruačního cyklu, zvětšeným břichem, zakulaceným obličejem a červeně zbarvenými jizvami na kůži – striemi.

Léčba

Většinou se přistupuje k operaci, kde se operuje přes nosní dutinu. U větších nádorů se operuje přes čelní lalok mozku. Po operaci se provádí histologické vyšetření nádoru (pro ověření jeho benignity) a pacient bere léky, bez nichž je dokonce ohrožen jeho život.

Léky

Pacient bere po operaci hydrokortizon, a to kvůli nedostatečné produkci hormonů z kůry nadledvin. O dalších lécích a dávkování rozhoduje endokrinolog.

Vyšetření

Provádí se endokrinologické testy, vyšetření hladin hormonů, vyšetření očí pomocí perimetru a magnetická rezonance.

Možné komplikace

Komplikace nastane, pokud nádor není odstraněn a dál způsobuje v těle problémy. Způsobit může srdeční selhání, zvětšování orgánů, cukrovku, vysoký krevní tlak, dysfunkci ledvin, utlačování mozku nádorem a poruchy vidění, nejčastěji výpadek zorného pole.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.

Prevence

Prevence je stejná jako u jiných nádorů. Zdravý životní styl – tedy vyhýbat se chemickým látkám, záření, kouření atp. Vliv má i genetika a psychika, proto je vhodné vyhýbat se stresovým situacím.

Kdy jít k lékaři

Pokud se u vás objeví výše popsané příznaky, nebojte se zajít k lékaři, který udělá potřebná vyšetření.

Источник: https://www.mojezdravi.cz/nemoci/adenom-hypofyzy-3811.html

3. Hypotalamohypofyzární systém • Funkce buněk a lidského těla

Náplň podkapitoly:

1. Úvod do hypotalamohypofyzárního systému

2. Hypofýza

3. Růstový hormon (somatotropin)

4. Hormony odvozené od proopiomelanokortinu

5. Thyreotropní hormon, prolaktin a gonadotropiny

6. Hormonální funkce zadního laloku hypofýzy

_

Úvod do hypotalamohypofyzárního systému

Hypotalamus tvoří s hypofýzou úzce propojený celek. Hypofýza je malá, asi jeden gram vážící, žláza umístěná v sella turcica na bázi lební.

Svou stopkou je spojena s hypotalamem, integrální části limbického systému mozku.

Dohromady tvoří systém, který je nadřazen celé řadě žláz s vnitřní sekrecí a zprostředkovává zásadní interakce mezi nervovým a endokrinním systémem.

Do hypotalamu se sbíhají informace z celého těla (informace o vnitřním prostředí, emocích, stresových podnětech, senzorické vjemy atd.) a ten tyto informace zpracovává a reaguje na ně.

Jednou z cest je ovlivnění funkce hypofýzy, přičemž obě hlavní části hypofýzy – adenohypofýza (přední lalok) a neurohypofýza (zadní lalok) jsou ovlivněny jiným mechanismem.

Sama hypotalamická neurosekrece je pod vlivem mnoha suprahypotalamických struktur, které ovlivňují hypotalamus pomocí nejrůznějších látek (např. GABA, acetylcholin, noradrenalin, serotonin, interleukiny či opioidy).

V této kapitole se pokusíme celý systém podrobně popsat a zdůraznit jeho výjimečné postavení v neuroendokrinním systému.

_

Hypofýza

Hypofýza je složená ze dvou oddílů: předního zvaného adenohypofýza, který embryologicky pochází z faryngeálního epitelu – tzv. Rathkeho vychlípky, a zadního nazývaného neurohypofýza, která se vyvíjí z nervové tkáně hypotalamu. Mezi těmito oddíly je část relativně avaskulární zóny zvané pars intermedia (u člověka rudimentární).

Adenohypofýza produkuje celou řadu látek, z nichž je velmi významných šest glandotropních peptidů. Neurohypofýza obsahuje pouze terminály axonů, jejichž perykaria se nacházejí v hypotalamu. Nedochází zde tedy k produkci hormonů, ale pouze k jejich přechodnému skladování a sekreci. Významné jsou dva peptidy.

Adenohypofýza

Adenohypofýza obsahuje celou řadu buněčných typů, které produkují a sekretují hormonálně účinné peptidy do kapilárního řečiště. Tyto buňky byly historicky na základě své barvitelnosti při histologickém zpracování děleny na acidofily a bazofily. Dnes se dělí dle produkce hormonů do pěti skupin:

  • 1) Somatotropní buňky (acidofilní)
  • 2) Kortikotropní buňky (bazofilní)
  • 3) Thyreotropní buňky (bazofilní)
  • 4) Gonadotropní buňky (bazofilní)
  • 5) Laktotropní buňky (acidofilní)

Adenohypofýza produkuje převážně tzv. glandotropní hormony (tropiny) ovlivňující činnost jiných endokrinních žláz.Tropiny jsou většinou polypeptidy. Tři z nich – TSH, FSH a LH – jsou složeny ze dvou podjednotek, α a ß, přičemž α podjednotky jsou ve všech stejné.

Somatotropní buňky

Tvoří asi 30-40 % procent buněk adenohypofýzy. Dle své barvitelnosti bývaly řazeny mezi acidofily.

Zajímavé:  Extrasystoly - vše o zdraví

Tvoří růstový hormon (GH), který podporuje růst celého těla stimulací anabolických reakcí, dělení buněk a jejich diferenciace.

Má i významné metabolické účinky ve smyslu stimulace lipolýzy a inhibice některých účinků inzulinu. Jak uvidíme později, celou řadu z jeho účinků zprostředkovávají peptidy IGF-1 a IGF-2.

Kortikotropní buňky

Jsou bazofilní buňky, které tvoří více než 20 % buněk adenohypofýzy. Produkují adrenokortikotropní hormon (ACTH), který potencuje sekreci některých adrenokortikálních hormonů, zejména glukokortikoidů a androgenů.

Udržuje též velikost zona fasciculata a zona reticularis kůry nadledviny, při jeho nepřítomnosti dochází k atrofii těchto zón.

Podstatné je, že ACTH příliš nestimuluje produkci mineralokortikoidů, a produkce aldosteronu tedy zůstává zachována i při absenci ACTH (stejně tak i velikost zona glomerularis).

Thyreotopní buňky

Jsou stejně jako kortikotropy bazofilní, tvoří ale pouze 5 % buněk adenohypofýzy. Jejich produktem je peptid thyreotropin (TSH), který stimuluje rychlost sekrece tyroxinu a trijodthyroninu ze štítné žlázy. Podílí se též na udržení velikosti folikulárních buněk, která je úměrná aktivitě štítné žlázy.

Gonadotropní buňky

Jsou jediné buňky adenohypofýzy, které produkují hned dva důležité peptidy – folikuly stimulující hormon a luteinizační hormon.

Folikuly stimulující hormon (FSH) odpovídá za řízení vývoje ovariálních folikulů u žen a regulaci spermatogeneze u mužů.

Luteinizační hormon (LH) spouští pozitivní zpětnou vazbou s estrogeny ovulaci, řídí rozvoj corpus luteum, podporuje produkci hormonů v ovariích (estrogenů a progesteronu) a u mužů produkci testosteronu Leydigovými buňkami.

Laktotropní buňky

Tyto buňky sekretují hormon prolaktin (PRL), který potencuje růst alveolů mléčné žlázy a stimuluje produkci mléka.

Neurohypofýza

Hormony neurohypofýzy vznikají ve velkých, tzv. magnocelulárních, neuronech jader hypotalamu – nc. supraopticus a nc. paraventricularis.

Tyto neurony produkují dva peptidové hormony – antidiuretický hormon (ADH, vasopresin) a oxytocin, které jsou axoplazmou magnocelulárních neuronů dopravovány z hypotalamu až do pars nervosa hypofýzy. Zde se jednak skladují v tzv. Heringových tělíscích, jednak uvolňují do krevního oběhu.

Ani jeden z nich se tedy neprodukuje přímo v neurohypofýze. Jak ADH, tak i oxytocin patří mezi cyklické nonapeptidy a vzájemně vykazují jen malé odlišnosti v aminokyselinovém složení (liší se jen ve dvou aminokyselinách).

Kromě magnocelulárních neuronů jsou v obou jádrech přítomny i malé – parvocelulární –neurony.

Ty jsou také neurosekrečně aktivní, ale jejich axony končí v eminentia mediana, kde uvolňují ADH, oxytocin a další působky (nejrůznější neuropeptidy, dopamin, aj.

) do hypofyzárního portálního systému (viz dále). Přesnou funkci těchto hormonů budeme diskutovat dále v této podkapitole.

Hypotalamická kontrola hypofýzy

Veškerá sekrece hypofýzy je regulována hypotalamem, který svou kontrolu uplatňuje endokrinními a nervovými signály.

Endokrinní signály

Endokrinní signály regulují převážně sekreci adenohypofýzárních působků. Parvocelulární neurony v různých oblastech hypotalamu produkují tzv.

hypotalamické liberiny (releasing factors / hormones, RF / RH) a statiny (inhibiting factors / hormones, IF / IH).

Jedná se převážně o peptidové hormony se 3 (thyroliberin) až 44 aminokyselinami (somatoliberin), jejichž tvorba začíná syntézou větších prekurzorů. Významnou výjimku tvoří dopamin, který funguje jako prolaktin inhibující hormon (PIH).

Dopamin není peptid, ale biogenní amin odvozený od tyrosinu (blíže viz Podkapitola 12/4). Účinky liberinů a statinů zprostředkovávají převážně receptory spřažené s G-proteiny (a následně jejich druzí poslové – Ca2+, cAMP, atd.)

  1. Rozeznáváme šest hypotalamických faktorů:
  2. 1) Hormon uvolňující thyreotropin (TRH, thyreoliberin) stimuluje thyreotropy k produkci TSH
  3. 2) Hormon uvolňující kortikotropin (CRH, kortikoliberin) stimuluje kortikotropy k produkci ACTH
  4. 3) Hormon uvolňující růstový hormon (GHRH, somatoliberin)stimuluje somatotropy k produkci GH
  5. 4) Hormon uvolňující gonadotropiny gonadoliberin (GnRH), někde uváděný jako LHRH (luteinizing hormone releasing hormone) stimuluje gonadotropy k produkci FSH a LH
  6. 5) Hormon inhibující prolaktin dopamin (PIH)tlumí sekreci prolaktinu z laktotropů
  7. 6) Hormon inhibující růstový hormon somatostatin (GHIH)inhibuje sekreci růstového hormonu

Většina hypotalamických hormonů ovlivňuje tvorbu několika tropních hormonů adenohypofýzy. Jako příklad můžeme uvést, že somatostatin inhibuje i tvorbu TSH, či že thyreoliberin podněcuje i sekreci prolaktinu.

Axony parvocelulárních neuronů produkujících liberiny a statiny končí v eminentia mediana hypothalamia tuber cinereumna kapilárách hypofyzárního portálního systému, kde uvolňují své působky do krve (tzv. neurosekrece).

Hypofyzární portální systém se skládá ze dvou sériově zapojených kapilárních sítí, kdy jedna je uložena v eminetia mediana a druhá v adenohypofýze.

V primárním kapilárním řečišti se do oběhu uvolní liberiny a statiny, které jsou pak unášeny portálními cévami do sinusů sekundárního kapilárního řečiště, které už omývá cílové neurosekreční buňky adenohypofýzy. Zde hypotalamické liberiny a statiny zprostředkovávají svůj specifický účinek.

Poznámka:

Portální oběh je obecně definován jako výskyt dvou kapilárních pletení uložených za sebou (sériově) bez průchodu krve srdcem. Portální oběh se kromě hypofýzy vyskytuje i v trávicím systému či v ledvinách.

Liberiny a statiny působí i jako jako neuromediátory v jiných oblastech mozku a v autonomním nervovém systému. Somatostatin je současně produkován v Langerhansových ostrůvcích pankreatu či v trávicím ústrojí.

Porucha funkce adenohypofýzy

Panhypopituitarismus (řec. pan = celkový) označuje stav snížené tvorby všech hormonů adenohypofýzy. Z důvodu chybění glandotropních hormonů dochází k nedostatečnosti jimi řízených žláz – nadledvin, štítné žlázy a pohlavních orgánů.

Nervové signály

Nervové signály přímo řídí sekreci produktů magnocelulárních neuronů, ADH a oxytocinu, skladovaných v neurohypofýze. Dále pak ovlivňují vyplavování liberinů a statinů z parvocelulárních neuronů. Původ signálu lze vystopovat v celé řadě systémů CNS.

Jakákoliv silná emoce, ať už negativní nebo pozitivní, mění aktivitu hypotalamických oblastí, a tím i množství vyplavovaných hypotalamických hormonů. Stejné účinky mají i některé senzorické vjemy, ať už jde o příjemnou chuť nebo nepříjemnou vůni.

Dokonce informace o vodní rovnováze, koncentraci elektrolytů a živin mohou měnit okamžité zastoupení sekrece jednotlivých hormonů.

Můžeme tedy říct, že hypotalamus shromažďuje informace o psychickém a fyzickém stavu organismu a tyto informace využívá mimo jiné k úpravě sekrece jednotlivých hormonů systému hypotalamus-hypofýza.

_

Růstový hormon (growth hormone, GH), somatotropin (STH)

Lidský růstový hormon je polypeptid (191 aminokyselin) produkovaný v adenohypofýze. U jiných živočišných druhů má růstový hormon jinou velikost a složení. Jeho sekrece je řízena hypotalamem – uvolňujícím a inhibujícím hormonem (GHRH, somatostatin), nejvyšších koncentrací dosahuje během prvních hodin spánku, roste i během stresu.

Prorůstový účinek somatotropinu je zprostředkováván nepřímo, skrze polypeptidy tzv. IGF

Источник: http://fblt.cz/skripta/xi-regulacni-mechanismy-1-endokrinni-regulace/hypotalamohypofyzarni-system/

Onemocnění hypofýzy

Onemocnění hypofýzy jsou charakterizována nadbytkem či nedostatkem jednoho či více hormonů, které jsou tvořeny hypofýzou, a v případě nádoru, který se šíří do okolí hypofýzy, pak také příznaky, které jsou způsobeny kompresí sousedních tkání. Hypofýza je žláza velikosti hrášku, lokalizovaná uprostřed hlavy.

Nachází se pod mozkovou spodinou v sousedství hypotalamu. Hypotalamus a hypofýza jsou součástí endokrinního systému; systému, který tvoří a reguluje tvorbu hormonů ovlivňujících všechny tělesné tkáně. Hypotalamem přitom komunikuje endokrinní systém s mozkem a nervovým systémem.

Hypotalamus zjišťuje potřebu organizmu pro jednotlivé hormony a stimuluje hypofýzu k jejich tvorbě.

Hypofýza se skládá z přední a zadní části. Přední část vytváří růstový hormon (GH), adrenokortikotropin (ACTH), tyreotropin (TSH), luteinizační hormon (LH), folikuly stimulující hormon (FSH) a prolaktin.

Tyto hormony se uplatňují v řízení tělesného růstu, nárůstu svalové hmoty, tělesné odpovědi na stresové situace, krevního cukru, způsobu, jakým organismus využívá energii k metabolickým dějům, ve vývinu sekundárních pohlavních znaků, fertilitě a v řízení tvorby mléka při kojení.

Ovlivňují přitom specifické cílové tkáně v organizmu včetně endokrinních žláz, jako je štítná žláza, nadledviny, vaječníky a varlata. V zadní části hypofýzy se ukládají hormony oxytocin a antidiuretický hormon (ADH), které se tvoří v hypotalamu a dostávají se do zadní části hypofýzy po nervových vláknech.

ADH řídí množství vody, které vylučují ledviny, a tím udržuje v organizmu vodní bilanci. Oxytocin stimuluje kontrakce dělohy při porodu a stimuluje výtok mléka z prsů při kojení.

Co může být chybné?

Nejčastějším postižením hypofýzy je vznik nádoru. Většina těchto nádorů je nezhoubná (adenomy), ale některé z nich mohou vytvářet excesivní množství specifických hypofyzárních hormonů a utlačovat tvorbu hormonů ve zdravé hypofyzární tkáni. Navíc se mohou šířit do sousedství hypofýzy a komprimovat tam uložené tkáně. Růst nádoru tak může způsobit bolesti hlavy a zrakové poruchy.

Jiná postižení hypofýzy vznikají na podkladědědičných genetických mutací, jsou kongenitální, mohou být způsobena traumaty nebo ozářením hypofýzy, vzácně se vyskytuje zhoubný nádor nebo příčina není dosud dobře známa. Hormonální deficity nebo naopak zvýšená hormonální tvorba při těchto postiženích způsobují pestrou řadu příznaků v závislosti na tom, které hormony a cílové tkáně jsou postiženy.

Zajímavé:  Fraktura - vše o zdraví

Tvorba hypofyzárních hormonů je často postižena při poruchách hypotalamické funkce. Nadbytek či nedostatek hypofyzárních hormonů může být též způsoben špatnou funkcí endokrinních žláz, které hypofýza řídí.

Kupříkladu v případě nedostatečné tvorby hormonů štítné žlázy je tento deficit zjištěn hypotalamem, a ten prostřednictvím svého tyreotropin uvolňujícího hormonu stimuluje hypofyzární tyreotropní hormon (TSH). Ten pak stimuluje štítnou žlázu ke zvýšení tvorby jejích hormonů.

Není-li však štítná žláza schopna vzhledem ke svému postižení tvorbu svých hormonů zvýšit, pak zůstává tvorba těchto hormonů defektní i přes zvýšenou tvorbu a hladiny hypofyzárního TSH.

Příklady obvyklých postižení hypofýzy

  • Hypofyzární nádory: Mohou být sekreční i bez sekrece (afunkční). Většinou jsou nezhoubné. Mohou způsobovat svým růstem a útlakem sousedních tkání bolesti hlavy a zrakové poruchy. Některé vytvářejí nadměrná množství hypofyzárních hormonů, důsledkem jejich expanzivního chování mohou být naopak způsobeny hormonální deficity.
  • Deficit růstového hormonu: Vzniká z četných příčin. U dětí způsobuje zástavu růstu s rezultující podnormální výškou postavy. U dospělých může vést ke svalovým slabostem, únavě, ztrátě kostní hmoty a obezitě.
  • Hypopituitarismus: Je způsoben dlouhou řadou příčin: nádory, trauma, porucha cévního zásobení, infekce, sarkoidoza, autoimunitní proces, ozáření, chirurgické odstranění či poškození hypofýzy. Projevuje se poklesem tvorby hypofyzárních hormonů.
  • Hyperprolaktinemie: Je způsobena hypofyzárním adenomem, který vytváří prolaktin či tumorem, který přeruší spojení hypotalamu s hypofýzou a zabrání tak uplatnění z hypotalamu navozeného útlumu prolaktinové tvorby. Způsobuje galaktoreu (tvorbu mléka u nekojících žen a vzácně i u mužů), poruchy menstruačního cyklu u žen a snížení potence u mužů.
  • Syndrom prázdného sedla: Turecké sedlo je kostěná struktura, ve které je hypofýza uložena. V případě, že do tureckého sedla pronikne otvorem v diafragmatu sedla mozkomíšní mok, dojde k tlakovému zmenšení hypofýzy, což je někdy spojeno s poklesem hypofyzární hormonální tvorby. Stejně tak se může hypofýza zmenšit např. léčebnými zákroky jako je operace.

 Příklady vzácných postižení hypofýzy

 Akromegalie a gigantismusJe způsobena nadměrnou tvorbou růstového hormonu v hypofyzárním adenomu.

Vznikne-li adenom v dětství, způsobí gigantismus spojený s nadměrným růstem a abnormálně vysokou postavou. U dospělých vzniká akromegalie.

Dochází při ní k zhrubění rysů v obličeji, zvětšení rukou a nohou, zvyšuje se kostní tloušťka, dochází k syndromu karpálního tunelu, bolestem hlavy, nadměrnému pocení, syndromu spánkové apnoe, únavě a hypertenzi.

  • Cushingova choroba: Projevuje se symptomy Cushingova syndromu. Je způsobena nadměrnou tvorbou ACTH hypofyzárním adenomem. ACTH vede k nadměrné tvorbě nadledvinového hormonu kortizolu. Příznaky jsou různé, ale obvykle je přítomna obezita trupu a obličeje, tenká kůže, fialové strie v břišní krajině, svalové slabosti, osteoporóza, zvýšená hladina krevního cukru a hypertenze.
  • Diabetes insipidus: Je způsoben sníženou tvorbou ADH v hypotalamu. Ledviny nemocného nejsou schopny zadržovat v organizmu vodu a koncentrovat moč. Nemocný trpí žízní a močí velká množství zředěné moči.
  • Nelsonův syndrom: Dochází k němu, když jsou při léčbě Cushingovy choroby odstraněny nadledviny. Zvětšuje se hypofyzární adenom s tvorbou ACTH a způsobuje tmavé pigmentace kůže.
  • Mnohočetná endokrinní neoplazie 1. typu (MEN 1): Zděděná genetická mutace, která také zvyšuje riziko vývoje adenomů v oblasti hypofýzy.
  • Kallmanův syndrom: Defektní tvorba gonadotropiny uvolňujícího hormonu hypotalamu (GnRH). Vede k snížené tvorbě hypofyzárních hormonů LH a FSH. Nedochází k normálnímu pubertálnímu vývoji. Je spojena s nevývinem čichu. Vyskytuje se pouze u mužů.
  • Infarkt hypofýzy: Vzniká při omezeném krevním zásobení v hypofýze. Způsobuje poškození hypofyzární tkáně a vede k hypopituitarismu.
  • Sheehanův syndrom: Za těhotenství se hypofýza zvětšuje. Při porodu dochází k poklesu krevního tlaku a tím se omezí krevní zásobení hypofýzy a dochází k hypofyzárnímu infarktu.
  • Kraniofaryngeom: Nejčastější nádor, který se vyvíjí v oblasti hypofýzy v dětství. Může utlačovat hypofýzu, způsobovat hypopituitarismus, bolesti hlavy, zrakové poruchy a zpomalení růstu.

Источник: https://www.labtestsonline.cz/onemocneni-hypofyzy.html

Hypofýza

Umístění hypofýzy v lebce

Hypofýza (podvěsek mozkový, glandula pituitaria) je centrální endokrinní žláza, do velké míry nadřazená všem ostatním žlázám s vnitřní sekrecí v těle.

Evoluce

Evolučním předkem hypofýzy je zřejmě tzv. neurální žláza, která se vyskytuje již u primitivních strunatců (pláštěnců).

U kruhoústých je již vyvinuta jednoduchá hypofýza tvořená neurohypofýzou a adenohypofýzou, přičemž neurohypofýza je obalena mozkovými plenami a cévní pletení.

U evolučně starších čelistnatců ze zmíněné cévní pleteně vzniká saccus vasculosus; ten však je již např. u savců redukován.[1]

Stavba

Hypofýza je uložena na bázi lebky v podvěskové jámě klínové kosti, která se pro svůj tvar nazývá také turecké sedlo. Je spojena nálevkou s hypothalamem, který ovládá její činnost. Skládá se z dvou fundamentálních částí.

Přední část, embryologicky vzniklá z ústní části hltanu, se nazývá adenohypofýza (přední lalok hypofýzy).

Zadní část vzniká jako vychlípenina spodiny třetí mozkové komory a nazývá se neurohypofýza (zadní lalok hypofýzy).

Hypofýza člověka měří cca 10 × 13 × 6 mm a váží asi 0,5 g.[zdroj?]

Adenohypofýza

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Adenohypofýza.

Přední lalok hypofýzy je tvořen trámci buněk, obklopených bohatou sítí krevních kapilár. U přežvýkavců, šelem a prasete je rozdělen příčně probíhající štěrbinou, ta u člověka a koně chybí.

Uvnitř cytoplasmy většiny buněk adenohypofýzy se nacházejí sekreční granula obsahující produkované hormony. Každý hormon je produkován jiným typem buněk. Buňky se dělí podle afinity k běžným histologickým barvivům na chromofilní a chromofobní.

Chromofilní buňky jsou barvitelné a dále se dělí na acidofilní (= barvící se kyselými barvivy) a bazofilní (= barvící se zásaditými barvivy) buňky. V cytoplasmě mají vždy granula a produkují hormony. Chromofobní buňky se barví velmi špatně nebo vůbec.

V jejich cytoplasmě nejsou granula, pravděpodobně jde o vyčerpané chromofilní buňky.

Hormony adenohypofýzy

  • růstový hormon (somatotropní hormon, STH)
  • luteotropní hormon (prolaktin, LTH)
  • thyreotropní hormon (TSH)
  • folikuly stimulující hormon (FSH)
  • luteinizační hormon (LH)
  • adrenokortikotropní hormon (ACTH)
  • endorfiny

Produkce hormonů v adenohypofýze je regulována hypofýzotropními hormony produkovanými neurosekrečními neurony v hypothalamu. Každému hormonu adenohypofýzy náleží dva hypofýzotropní hormony, jeden stimulující a druhý inhibující produkci příslušného hormonu. Tvorba hypofýzotropních hormonů je zpětně regulována hladinou hormonu, který produkuje cílový orgán.

Neurohypofýza

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Neurohypofýza.

Zadní lalok hypofýzy je tvořen převážně nemyelizovanými axony neurosekrečních neuronů, gliovými buňkami (pituicyty) a krevními kapilárami. V neurohypofýze nedochází k syntéze hormonů.

Hormony jsou produkovány neurony v jádrech hypothalamu (v nucleus supraopticus a nucleus paraventricularis) ve formě prekursorů a pak jsou axonálním transportem přemístěny do neurohypofýzy, kde jsou skladovány ve formě Herringových tělísek a z atypických synapsí axonů jsou předány do fenestrovaných krevních kapilár.

Hormony neurohypofýzy

  • antidiuretický hormon (vasopresin, ADH)
  • oxytocin

Odkazy

Reference

  1. ↑ ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, žlázy s vnitřní sekrecí [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • Histologie – mikroskopická anatomie (FVL, 2004)
  • Najbrt: Veterinární anatomie. Státní zemědělské nakladatelství, 1980.

Související články

  • adenom hypofýzy
  • soustava žláz s vnitřní sekrecí
  • hormon
  • cílový orgán
  • receptory
  • nervová soustava

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu hypofýza ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo hypofýza ve Wikislovníku

Portály: Medicína Autoritní data: GND: 4026389-7 | PSH: 714Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hypofýza&oldid=17698244“

Источник: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypofýza

ADAM – syndrom nedostatku testosteronu

Hormonální změny u mužů v průběhu jejich života  jsou v popředí dlouhodobého zájmu medicíny.

Po 4. dekádě začína hladina testosteronu pozvolna klesat. Průběh tohoto poklesu je přísně individuální, závisí na mnoha parametrech jako například celkový stav muže, jeho  genetická zátěž a even. jeho souběžné nemoci.

Tento individuální pokles hladiny mužských pohlavních hormonů, na který navazují psychické a funkční změny mužského organismu se často analogicky (menopauzau žen)  nazývá andropauza.

Jedná se však o ne zcela přesné přirovnání, vzhledem k jinému typu změn, kterými muž prochází a které jsou často kvalitativně a kvantitativně jiné v porovnání se změnami u žen v menopauze.

Správnější pojem je syndrom stárnutí muže, tzv. Aging men.

Zajímavé:  Endokrinologické vyšetrenie - vše o zdraví

Co jsou to androgeny?Androgeny jsou mužské pohlavní hormony. Jejích hlavní představitel je hormon testosteron. Produkce testosteronu probíhá hlavně ve varlatech muže (90%). Zbylých 10 % je syntetizováno v nadledvinách.

Hladina mužských pohlavních hormonů (androgenů) začíná prudce stoupat v začátku puberty. Díky tomu se formuje mužský maskulinní typ postavy, definitivně se  formuje mužský genitál, zesiluje se sexuální orientace a sexuální touhy. Dostatečně vysoká hladina androgenů se udržuje  do 30-40 let věku muže .

Celý proces produkce testosteronu v lidském těle začíná v hypotalamu, což je spodní část mezimozku. Zde jsou produkovány tzv. spouštěcí („releasing“) hormony, které se jednotně nazývají jako gonadoliberiny (GnRH).

Místem účinku gonadoliberinů je hypofýza (neboli podvěsek mozkový), přesněji její přední část (adenohypofýza), která pod vlivem gonadoliberinů produkuje gonadotropiny: folitropin (FSH) a lutropin (LH). Oba gonadotropiny stimulují gonády (neboli pohlavní žlázy) ke tvorbě pohlavních hormonů.

U mužů jsou tedy hlavním cílovým orgánem gonadotropinů varlata, kde se tvoří androgeny (z řeckého andros = muž). Každý z gonadotropinů se liší místem a výsledným efektem  působení ve varlatech

Folitropin (folikulostimulační hormon) zodpovídá za tvorbu spermií v Sertoliho buňkách varlat. Lutropin (luteinizačního hormonu)odpovídá za produkci testosteronu v Leydigových buňkách varlat.

Denní produkce testosteronu činí u dospělého muže 3 – 10 mg a normální plazmatické koncentrace celkového testosteronu se pohybují mezi 8 – 34 nmol/l.

Testosteron se v plazmě nachází buď volný (2 %), nebo vázaný (98 %) na specifický plazmatický protein (SHBG – sex hormone binding globulin a TeBG – testosterone binding globulin; 44 %) či na albumin (54 %).

Samotné biologické účinky má pouze forma volná a forma vázaná na albumin, zatímco testosteron vázaný na plazmatický protein (SHBG nebo TeBG) je biologicky neaktivní. Příliš vysoká  nebo příliš nízká hladina testosteronu může způsobovat závažné zdravotní potíže muže.

Příznaky úbytku testosteronuPříznaky nedostatku testosteronu jsou poměrně  široké a velmi často se kombinují. Často jsou to potíže, s kterými nemocný navštívil již velkou skupinu specialistů z různých oborů medicíny.

Lze  je  rozdělit na potíže postihující sexuální život nemocného – pokles zájmu o sex (pokles libida), pokles  hladiny sexuální vzrušivosti a různou míru poruchy erekce.

Další možnou skupinou potíží na vrub nedostatku testosteronu jsou potíže neuromuskulární tj. úbytek svalové hmoty, osteoporóza (řídnutí kostí), centrální ukládání tuků („pivní břicho‘). Potíže psychického rázu jako jsou napřiklad například zhoršení paměti, návaly melancholie a deprese. Často se může jednat o tzv. nenaladěnost, zvýšenou podrážděnost bez zjevného podkladu.

K rozhodnutí o návštěvě urologa-androloga napomáhá dotazník ADAM:

1 Trpíte sníženým libidem (sexuálním apetitem, touhou)? Ano Ne
2 Máte pocit nedostatku energie? Ano Ne
3 Trpíte poklesem síly a energie? Ano Ne
4 Klesá vaše tělesná výška? Ano Ne
5 Ztrácíte radost ze života? Ano Ne
6 Býváte smutný nebo mrzutý? Ano Ne
7 Trpíte poruchou erekce? Ano Ne
8 Zaznamenal jste v poslední době zvýšenou únavu,sníženou výdrž u sportu Ano Ne
9 Usínáte po obědě Ano Ne
10 Klesá, zhoršila se  vaše pracovní výkonnost v zaměstnání? Ano Ne

Dotazník je určen mužům nad 40 let. Upraven a převzat z článku: Morely JE et al. Validation of screening questionaire for androgen deficiency in aging males. Metabolism journal 2000.

VýsledekPokud jste odpověděl Ano na otázku 1  ev. 7 a nebo na jakékoli jiné 3 otázky nelze vyloučit nízkou hodnotu testosteronu, poraďte se se svým urologem či andrologem.

Vyšetření a terapie zvýšení hladiny testosteronuV případě, že Váš praktický lékař ev. Vy sám máte podezření na tento sysndrom, je namístě vyšetření specialistou, urologem či andrologem.

Vyšetření se skládá z pečlivě odebráné anamnézy (Vaše zdravotní historie, nemoci, užívání léků, nástup obtíží atd.

), fyzikálního vyšetření, včetně vyšetření zevního genitálu a prostaty, ultrazvukového vyšetření ledvin, močového měchýře, varlat, prostaty a specifických hormonálních testů (testosteron, volný testosteron, FSL, LH )krevní obraz, lipidový profil a PSA (prostatický specifický antigen- test používaní k detekci karcinomu prostaty). Cílem vyšetření je  zhodnotit hormonální a lipidový profil muže, vliv hladiny testosteronu na potíže nemocného. V rámci vyšetření dále  provádíme preventivní vyšetření za účelem vyloučení možného karcinomu prostaty, infekce moče a onemocnění ledvin.

Jak zvýšit testosteron? Metody léčby nedostatku testosteronuLéčbu rozdělujeme na léčbu kauzální a substituční.

Kauzální léčba (léčba konkrétní příčiny) spočívá v přesné identifikaci příčiny nízké hodnoty testosteronu a směřuje k restituci, obnovení jeho přirozené produkce. Vychází  ze znalosti  fyziologické funkce hypothalamo- hypofýzo-gonadální osy,  morfologického nálezu na varlatech a vaskulární perfuze varlat.

  Poruchy  perfuze varlat jsou nejčastěji způsobené aterosklerózou na podkladě poruchy lipidového metabolismu a nikotinismu. Následně nízká hodnota testosteronu podněcuje změny metabolismu tuků a bludný kruh se uzavírá.

I z tohoto  důvodu je  vhodné provést  během vyšetření krevní testy na  hodnoty tuků v krvi, lipidový profil.

Substituční terapie se doporučuje tehdy, kde kauzální terapie není účinná, eventuálně není možná. Jedná se o léčbu trvalou aby se předešlo vývoji patologických změn při nedostatku testosteronu. Tato léčba vyžaduje pravidelné kontroly lékařem. U správně indikované terapie by zlepšní mělo nastat v rozmezí 3-5 týdnů.

Každá terapie může mít různé  vedlejší  účinky. Z tohoto důvodu substituční terapie je přísně individuální. Na začátku vyšetření  je bezpodmínečně nutné vyloučit skrytý karcinom prostaty (vyšetřením PSA a vyšetření prostaty konečníkem). Terapie je přisně  kontraindikována u nemocných s karcinomem prostaty.

Источник: https://www.uroklinikum.cz/andrologie-ve-pro-sexuln-zdrav-mue-9009/adam-syndrom-nedostatku-testosteronu/

Dr. Sohne GHR Natural 88 kapslí – Diskuze

Partnerský prodej – cenu dopravy určuje partner

GHR Natural je 100% přírodní přípravek, který svým jedinečným složením dokáže znovu přimět tělo k produkci růstového hormonu. Celý popis

1 366 Kč Cena je uvedena včetně DPH.

Záruka: 24 měsíců (IČ 24 měsíců) Kód: 100000774637

GHR Natural je 100% přírodní přípravek, který svým jedinečným složením dokáže znovu přimět tělo k produkci růstového hormonu.

Název GHR Natural je složeninou slov Growth Hormon Receptor = receptor (stimulant) růstového hormonu a slova Natural = přírodní. Je to tedy přírodní stimulant růstového hormonu.

Přídatné látky:

extrakt z vepřových tkání (5 mg hypotalamus, 20 mg adenohypofýza), stearát horečnatý, rýžová moučka, želatina

Dávkování:

Užívejte 4 kapsle denně, vždy najednou. Užívejte 5 dní po sobě a poté 2 dny vynechejte. Tento cyklus opakujte. Pro lepší účinek užívejte přípravek těsně před spánkem a 3 hodiny po poslednímjídle, kapsle zapijte vodou.

GHR Natural je přípravek k dlouhodobému užití. Účinky se projevují individuálně, pro optimální účinnost doporučujeme užívat přípravek v opakovaných tříměsíčních cyklech.

Přípravek GHR Natural je primárně určen pro osoby starší 40 let, u kterých je hladina růstového hormonu již velice nízká a s rostoucím věkem nadále klesá.

Užívat jej mohou i lidé mladší, u kterých je pokles růstového hormonu výraznější a rychleji pociťují potíže spojené se stárnutím organismu.

Uživatelská hranice by však neměla být nižší než 35 let (mladší organismus totiž ještě sám produkuje dostatečné množství růstového hormonu). Věková hranice uživatelů, pro kterou je přípravek mimořádně účinný, je 40 a více let.

Balení:

88 kapslí – dávka na 1 měsíc

Upozornění:

Doplněk stravy. Není určeno pro děti, těhotné a kojící ženy a osoby trpící rakovinou. Tento přípravek není určen pro diagnózu či léčbu jakékoliv nemoci. Není náhradou pestré stravy. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Ukládejte mimo dosah dětí. Po otevření dózu pečlivě uzavřete a skladujte v suchu při teplotě 10–25 °C. Chraňte před vlhkem a přímým slunečním světlem. Země původu USA.

Složení v 1 kapsli:  Esenciální aminokyseliny 300 mg Ženšen (Panax ginseng, extrakt) 20 mg Duševní stav a výkon koncentrace, koordinace, stres Fyzický výkon a stav – kyselina mléčná Erekce Únava, Paměť, Slabost – vyčerpání Přirozená obranyschopnost – imunitní systém Vitalita Sexuální zdraví Krevní oběh Kognitivní a duševní výkonnost Antioxidant

Normální hladina glukózy v krvi

Komplex sojových fosfatidů (fosfatidylserin 40%, fosfatidylcholin, fosfatidyletanolamin, fosfatidylinositolstearát) 20 mg Komplex fytosterolů (beta sitosterol, campesterol, stigmasterol) 10 mg

Konzistence

Štítek

Části těla a problematiky

tablety, kapsle, tobolky
Bez laktózy, Bez lepku, Bez přidaného cukru, Bio
Energie, vytrvalost, vitalita, Hormonální rovnováha

Máte otázku? Zajímá vás konkrétní detail?Položte dotaz našim profíkům.

Položit dotaz

Источник: https://www.mall.cz/mozek-pamet/ghr-natural-88-kapsli-100000774637?tab=discussion

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *