Adenomyoza – vše o zdraví

Adenomyóza je nenádorové onemocnění, které vzniká následkem přesunu normální žlázové výstelky děložní dutiny (endometria) do vrstvy děložní svaloviny. To ve finále dělá stěny dělohy silnější.

Může to vést k těžkému nebo delšímu než obvyklému menstruačnímu krvácení, stejně jako k bolesti během menstruačního cyklu nebo během pohlavního styku.

Často je adenomyóza dělohy zaměňována s endometriózou.

Přesná příčina tohoto stavu není známa. Adenomyóza je však spojována se zvýšenou hladinou estrogenu. Adenomyóza obvykle zmizí po menopauze (12 měsíců po poslední menstruaci ženy). Důvodem je, že v tomto období života žen hladiny estrogenu klesají.

Adenomyoza - Vše o zdraví

Poprvé byla adenomyóza popsána v roce 1860. Je běžnou benigní děložní abnormalitou.

Příčiny adenomyózy

Existuje několik teorií o tom, co způsobuje adenomyózu. Uvádí se například tyto:

  • extra tkáně v děloze, přítomné už před narozením, které pak rostou v dospělosti
  • invazivní růst abnormálních tkání (nazývaný adenomyom) z endometriálních buněk, které se tlačí do děložního svalu – může to být způsobeno řezem do dělohy během chirurgického zákroku (například během císařského řezu)
  • zánět dělohy, který se vyskytne po porodu

Rizikové faktory pro adenomyózu

Přesná příčina adenomyózy není známa. Existují však faktory, které způsobují ženám větší riziko tohoto stavu. Například tyto:

  • jste ve věku 40 nebo 50 let (před menopauzou)
  • máte děti
  • podstoupila jste operaci dělohy, jako například císařský řez nebo operaci k odstranění fibroidů

Příznaky (symptomy) adenomyózy

Symptomy tohoto stavu mohou být mírné i závažné. Některé ženy dokonce nemusí mít vůbec žádné příznaky. Mezi nejčastější příznaky patří:

  • déle trvající menstruační křeče
  • krvácení (špinění) mezi jednotlivými menstruačními obdobími
  • těžké menstruační krvácení
  • delší menstruační cykly než obvykle
  • mohou se objevit i krevní sraženiny během menstruačního krvácení
  • bolesti během sexu
  • citlivost v břišní oblasti

Diagnostika adenomyózy

Úplné lékařské vyšetření může pomoci určit nejlepší průběh léčby. Váš lékař bude nejprve chtít provést fyzickou prohlídku a zjistit, zda je vaše děloha oteklá. Mnoho žen s adenomyózou může mít dělohu až dvojnásobně nebo trojnásobně zvětšenou.

Mohou být použity i jiné testy. Například ultrazvuk může pomoci vašemu lékaři diagnostikovat stav a současně vyloučit možnost vzniku nádorů na děloze.

Ultrazvuk používá zvukové vlny pro vytváření pohyblivých obrazů vašich vnitřních orgánů – v tomto případě dělohy. Pro tento postup vám lékař umístí na břicho gelový vodivý gel. Potom umístí malou sondu na tuto plochu.

Sonda vytvoří pohyblivé obrazy na obrazovce, aby lékař mohl vidět to, co je uvnitř dělohy.

Lékař si může objednat vyšetření pomocí MRI (magnetická rezonance) pro získání obrazů dělohy s vysokým rozlišením, pokud není problém schopen diagnostikovat pomocí ultrazvuku. MRI používá magnet a rádiové vlny k vytváření snímků vašich vnitřních orgánů. Tento postup znamená, že leží velmi nehybně na kovovém stole, který se zasune do skenovacího stroje.

Možnosti léčby adenomyózy

Ženy s mírnými formami tohoto onemocnění nemusí vyžadovat žádnou lékařskou léčbu. Váš lékař může doporučit různé léčebné možnosti, pokud vaše příznaky zasahují do vašich každodenních činností. Léčba je zaměřená na snížení příznaků adenomyózy. Existují následující možnosti léčby:

Protizánětlivé léky

Příkladem je ibuprofen. Tyto léky mohou pomoci snížit tok krve během vašeho období a současně zmírnit závažné křeče. Obecně se někdy doporučuje zahájit užívání protizánětlivých léků dva až tři dny před začátkem vašeho období a pokračovat v užívání léků během vašeho období. Tyto léky byste neměla užívat, pokud jste těhotná.

Hormonální léčba

Mezi tyto přípravky patří perorální antikoncepce (antikoncepční pilulky), antikoncepce pouze progesteronem (perorální, injekční nebo intrauterinní) a syntetický analog (GnRH), jako je Lupron (Leuprorelin). Hormonální léčba může pomoci kontrolovat zvýšené hladiny estrogenů, které mohou přispívat k vašim příznakům.

Ablace endometria

Tato metoda zahrnuje techniky k odstranění nebo zničení endometria (výstelka děložní dutiny). Jde tedy o chirurgické odstranění děložní sliznice. Je to ambulantní procedura s krátkým časem zotavení. Tento postup však nemusí fungovat u všech, protože adenomyóza často hluboce zasahuje do svalu.

Embolizace děložní tepny

Jedná se o postup, který zabraňuje některým tepnám v dodávání krve do postižené oblasti. Při přerušení přívodu krve se adenomyóza zmenšuje. Embolizace děložní arterie se typicky používá k léčbě jiného stavu, nazývaného děložní fibroidy. Postup je prováděn v nemocnici.

MRI + ultrazvuková chirurgie (MRgFUS)

Ultrazvuková chirurgie používá přesně zaměřené vlny vysoké intenzity k vytvoření tepla a zničení cílové tkáně. Teplo je monitorováno pomocí obrazů MRI v reálném čase. Studie ukázaly, že tento postup je úspěšný při odstraňování příznaků. Je však zapotřebí více studií.

Hysterektomie

Jediným způsobem, jak zcela vyléčit tento stav, je podstoupit hysterektomii. Jedná se o kompletní chirurgické odstranění dělohy. Je považována za velký zásah a používá se pouze v těžkých případech a u žen, které nemají v úmyslu mít další děti. Vaše vaječníky nijak neovlivňují adenomyózu a mohou zůstat ve vašem těle.

Potenciální komplikace

Příznaky mohou negativně ovlivnit váš životní styl. Některé ženy mají nadměrné krvácení a bolest v oblasti pánve, která jim může zabránit v užívání si normálních aktivit, jako je sexuální styk.

Ženy s adenomyózou mají zvýšené riziko vzniku anémie. Anémie je stav, který je často způsoben nedostatkem železa.

Bez dostatečného množství železa nedokáže tělo vytvořit dostatečné množství červených krvinek, které by přenášely kyslík do tkání v těle. To pak může způsobit únavu, závratě a náladovost.

Krevní ztráty spojené s adenomyózou mohou snížit hladinu železa v těle a vést k anémii.

Stav byl také spojen s úzkostí, depresí a podrážděností.

Dlouhodobý výhled

Adenomyóza není život ohrožující. Existuje mnoho léčebných postupů, které pomáhají zmírnit vaše příznaky. Hysterektomie je jediná léčba, která může tento problém zcela eliminovat. Adenomyóza však často přechází sama po menopauze.

Adenomyóza není stejná jako endometrióza. Tento stav nastává, když se endometriální tkáně dostávají mimo dělohu. U žen s adenomyózou se také může vyvinout endometrióza.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Источник: https://www.rehabilitace.info/zdravotni/adenomyoza-vnitrni-endometrioza-priznaky-priciny-a-lecba/

Endometrióza způsobuje neplodnost. Jak se projevuje?

Adenomyoza - Vše o zdraví

Endometrióza patří k nejčastějším gynekologickým onemocněním a týká se zhruba každé desáté ženy v reprodukčním věku. Jedná se o velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění, kdy dochází k růstu výstelky děložní dutiny mimo dělohu. U každé ženy se tato nemoc projevuje odlišně, a někdy je proto velmi těžké ji odhalit.

Endometrióza nepatří k civilizačním chorobám, jak si lidé často myslí. První zmínky o této nemoci na našem území pochází již z poloviny devatenáctého století. Může se jednat pouze o přechodný jev, který sám od sebe zanikne, jindy ale může vést až k závažným formám hluboké endometriózy.

Toto onemocnění se vyskytuje zhruba u deseti procent ženské populace v reprodukčním věku. Postižených žen ale neustále přibývá, výjimkou nejsou ani dívky kolem dvaceti let či ženy v době menopauzy. Endometrióza bohužel často způsobuje neplodnost, mohou se ale objevit i srůsty či jiné komplikace.

Druhy endometriózy

V průběhu menstruace ženské tělo vylučuje částečky výstelky děložní dutiny neboli endometria. V některých případech však tyto částečky sliznice tělo neopustí, ale dostanou se místo toho do dutiny břišní, kde se mohou uchytit na různých orgánech. V místě výskytu endometriózy poté dochází ke krvácení a zánětu.

Podle toho, kde mimo dělohu se endometrium vyskytuje, rozlišujeme čtyři druhy endometriózy:

  • Endometrióza peritoneální – na podbřišnici
  • Endometrióza ovariální – na vaječnících
  • Endometrióza rektovaginálního septa – mezi konečníkem a vagínou
  • Adenomyóza – uvnitř děložní svaloviny

Nejvíce žen trpí povrchovou peritoneální endometriózou, poslední typ je naopak nejméně častý. Lékař identifikuje druh onemocnění buď laparoskopicky nebo pomocí hysteroskopie.

Příčina vzniku endometriózy

Proč některé ženy endometrióza postihne, zatímco jiné se s ní za celý život nepotkají, momentálně není zcela jasné. Jednoznačná příčina vzniku tohoto onemocnění totiž není objasněná. Existuje ovšem několik teorií, které se pokoušejí vysvětlit, co nemoc způsobuje.

Nejstarší teorie označuje jako důvod zpětnou menstruaci. Tuto domněnku podporuje fakt, že endometrióza postihuje hlavně ženy, které mají silnou a častou menstruaci delší než sedm dní, nebo dívky, které mají omezenou možnost odtoku menstruační krve.

Podle imunologické teorie je důvodem endometriózy snížená imunita, jiná teorie naopak tvrdí, že toto onemocnění vzniká na základě hormonálních vlivů společně s toxickými vlivy prostředí. V současné době však převládá názor, že endometrióza je multifaktoriální onemocnění, které je ovlivněno zároveň geneticky, hormonálně i imunologicky.

Příznaky endometriózy

Mezi nejčastější příznaky endometriózy patří především bolestivá a velmi silná menstruace, bolesti a křeče v podbřišku. Tyto bolesti jsou způsobeny srůsty v oblasti malé pánve. Kromě těchto symptomů mohou ženy pozorovat také trvalé bolesti při močení a při stolici, nezřídka se v moči objeví i stopy krve.

Dalším příznakem endometriózy je nepříjemná bolest při pohlavním styku nebo po něm (dyspareunie). Kromě toho toto onemocnění způsobuje neplodnost. Příčinou jsou rozsáhlé srůsty, kvůli kterým nedojde k uvolnění vajíčka, brání vejcovodům při pohybu a mohou ho i zcela uzavřít.

Ženy často přičítají příznaky endometriózy něčemu jinému nebo je nepovažují za příliš důležité. V případě jakýchkoliv dlouhodobých obtíží by se však žena měla vždy obrátit na svého gynekologa a nechat se řádně vyšetřit.

Zajímavé:  Časté močení u dětí - vše o zdraví

Jak endometriózu léčit

Pokud lékař získá podezření na endometriózu, pacientka musí absolvovat další vyšetření na specializovaném oddělení. Prvním způsobem je operační (často laparoskopické) vyšetření, které lékařovo podezření buď potvrdí nebo vyvrátí. Druhým způsobem je hysteroskopie, díky které lékař může odhalit případná ložiska v dutině břišní a v děložním hrdle.

Jednou z možností léčby je chirurgické odstranění ložisek. Hormonální léčba se naopak snaží zabránit jejich dalšímu růstu a je vhodná především při peritoneální endometrióze. Při této léčbě dochází k uměle vyvolané menopauze, kdy je hladina hormonů na podobné úrovni jako u žen v přechodu. Obě varianty léčby se ovšem mohou prolínat.

Pokud už pacientka netouží mít děti, lékaři často doporučují odstranění vaječníků, aby tak předešli navrácení nemoci. Někdy může pomoci i hormonální antikoncepce, která zmírňuje bolesti při endometrióze. Lékaři také obvykle podávají analgetika nebo různé doplňky stravy.

Endometrióza a přírodní léčba

Čím dál více žen v poslední době volí při léčbě endometriózy raději přírodní metody. Bylinky sice nemoc nevyléčí, mohou ale zmírnit její projevy.

Při hormonální léčbě, kdy dochází ke stavu podobnému menopauze, se často dostaví také vedlejší účinky, které zahrnují dočasnou ztrátu menstruace, náladovost, návaly i poruchy spánku. Ženám se na migrény doporučuje například černý rybíz a řimbaba, pro lepší spánek pomáhá kozlík nebo withanie.

Pokud žena trpí návaly, je dobré zkusit tinkturu ze jmelí, jako antidepresivum pak funguje směs lípy, třezalky tečkované a vrby úzkostlivé. Ženy by také měly dbát na to, aby celkově posílily svou imunitu.

Endometrióza a těhotenství

Ačkoli se s endometriózou často pojí komplikace v těhotenství, automaticky to neznamená, že žena nemůže mít děti. Schopnost reprodukce je u pacientek s endometriózou nižší než u jiných žen, ale problémy s početím jsou často způsobeny kombinací více faktorů.

Endometrióza může způsobit také mimoděložní těhotenství. Pokud se ženám s tímto onemocněním otěhotnět podaří, je u nich větší riziko potratu a hrozí také komplikace při samotném porodu.

Источник: https://zdravi.euro.cz/leky/endometrioza-priznaky-lecba/

Adenomyóza

AdenomyózaKlasifikace MKN-10 N80.0 MeSH D004715 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adenomyóza je nenádorové onemocnění, které vzniká následkem přesunu normální žlázové výstelky děložní dutiny (endometria) do vrstvy děložní svaloviny (myometria).

[1] Žlázová tkáň postupně vrůstá stále hlouběji do svalové vrstvy, u které, na rozdíl od endometria, nedochází k typickým cyklickým změnám v rámci menstruačního cyklu.

Příčina takovéhoto chování endometria není známa, uvažuje se o vlivu estrogenu a mechanické příčině (opakované porody) ve smyslu poškození bazální membrány jako fyziologické bariéry mezi sliznicí a svalovinou dělohy.

Adenomyóza postihuje hlavně ženy v plodném věku starší 30 let, které vícekrát rodily. Často se vyskytuje v kombinaci s endometriózou a leimyomem dělohy.

Příznaky

Příznaky tohoto onemocnění jsou velmi málo specifické, proto se na něj v diferenciální diagnostice nemyslí. Až donedávna se diagnóza stanovovala až po hysterektomii histologickým vyšetřením,[2] dnes ji s poměrně značnou jistotou dokáže určit vyšetření magnetickou rezonancí (MRI).

K nejčastějším příznakům patří nepravidelné a silné menstruační krvácení a bolesti v oblasti pánve. Při gynekologickém vyšetření se zjistí často difúzně zvětšená děloha. Část žen nemusí mít žádné příznaky – stupeň klinických potíží závisí na hloubce invaze žlázové tkáně do svalu.

Diagnostika

Histologické vyšetření

Adenomyóza může být ložisková nebo difúzní, makroskopicky způsobuje ztluštění myometria a změnu konfigurace jeho svalových buněk. Dalším typickým znakem bývají cystická a hemoragická ložiska v děložní svalovině. Mikroskopickým důkazem je přítomnost žlázové tkáně endometria v myometriu. Častěji postihuje zadní stěnu, naopak prakticky nikdy děložní hrdlo.

Ultrasonografie

Význam má zejména ultrasonografie transvaginálním přístupem. Kromě zvětšené dělohy zobrazí ultrazvuk asymetrické ztluštění myometria, špatně rozeznatelnou hranici mezi endometriem a myometriem, cystická ložisky v myometriu a echogenní drobná ložiska nebo pruhy v myometriu (žlázová tkáň vrůstající do svaloviny). Typické je rovněž zvýraznění vaskularizace.[3]

Magnetická rezonance

Magnetická rezonance (MRI) je v diagnostice adenomyózy metodou první volby. Zásadní vyšetřovací sekvencí je T2 vážení v sagitální rovině. Zobrazuje se v podobě neostro ohraničeného ložiskového nebo difúzního ztluštění hypointenzní junkční zóny, což je obrazovým projevem hyperplazie hladké svaloviny, jako reakce na vrůstající žlázovou tkáň.

Diagnóza adenomyózy je vysoce pravděpodobná v případech, kdy je tloušťka junkční zóny větší nebo rovná 12 mm; naopak je možno adenomyózu vyloučit, když je tloušťka 8 a méně milimetrů.

U zhruba 50 % pacientů je možné při T2 vážení identifikovat hyperintenzní ložiska, proužky a/nebo drobné cysty; vzácněji jsou drobné T1 hyperintenzní ložiska (drobné krvácení, pro adenomyózu typické).[4]

Magnetická rezonance dokáže odlišit difúzní adenomyózu od ložiskové adenomyózy, i ložiskovou adenomyózu od leiomyomu dělohy (na rozdíl od myómu ložisko adenomyózy jen minimálně deformuje děložní dutinu nebo konturu jejího povrchu, má neostré kontury, pseudokapsulu jen výjimečně). Podání kontrastní látky diagnostickou přesnost nezvyšuje.[5]

Počítačová tomografie

Počítačová tomografie (CT) nedokáže identifikovat adenomyózu, zobrazí pouze zvětšenou dělohu.

Léčba

Hysterektomie

Hysterektomie je dnes považovaná za definitivní léčbu adenomyózy, ale zejména u mladších žen, které si chtějí zachovat plodnost se upřednostňuje alespoň dočasně konzervativní (farmakologická) léčba.

Konzervativní přístupy

Léky odstraňují příznaky, nejčastější je tlumení bolestí nesteroidními antirevmatiky. Při poruchách menstruačního cyklu se nasazuje hormonální léčba. Účinné je zavedení nitroděložního tělíska, ze kterého se postupně uvolňuje levonorgestrel.[6] Radikálnějším zákrokem je ablace endometria, využití embolizace arteria uterina je zatím ve stádium výzkumu.

Odkazy

Poznámky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adenomyóza maternice na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Ferenczy A. et all. Pathophysiology of adenomyosis. Hum Reprod Update 4 (1998): 312–22.
  2. ↑ Azziz R et all. Adenomyosis: current perspectives. Obstet Gynecol Clin North Am 16 (1989): 221-35.
  3. ↑ Reinhold C. et all. Diffuse uterine adenomyosis: morphologic criteria and diagnostic accuracy of endovaginal sonography. Radiology 197 (1995): 609–14.
  4. ↑ Baert AL, Knauth M, Sartor K. MRI and CT of the Female Pelvis. Springer, 2007.
  5. ↑ Hricak H. et all. MR imaging in the evaluation of benign uterine masses: value of gadopentetate dimeglumine-enhanced T1-weighted images. Am J Roentgenol 158 (1992): 1043–50. www.ajronline.org [online]. [cit. 2009-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-05. 
  6. ↑ Fedele L. et all. Treatment of adenomyosis-associated menorrhagia with a levonorgestrel-releasing intrauterine device. Fertil Steril 68(1997):426–29.

Externí odkazy

  • (anglicky) eMedicine – Adenomyosis

Portály: Medicína Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adenomyóza&oldid=17380322“

Источник: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adenomyóza

Endometrióza: Příznaky, projevy, léčba, operace, možnosti otěhotnění

Nejde o civilizační chorobu, jak se často uvádí, protože první zmínka o endrometrióze se datuje v našich končinách do poloviny devatenáctého století. V dnešní době jde o jednu z nejčastějších gynekologických diagnóz u žen v reprodukčním věku. Bohužel endometrióza může vést až k neplodnosti. Uvádí se, že tato nemoc je ve dvaceti až padesáti procentech příčinou neplodnosti u žen.

Příčina vzniku

Endometrióza je způsobena hormonální nerovnováhou, kdy je estrogen v těle ženy dominantním hormonem. A to může být buď zvýšenou hladinou tohoto hormonu, anebo sníženou hladinou progesteronu. Důvodů, proč je hladina estrogenu zvýšena, může být mnoho, proto nelze jednoznačně říct, co je hlavním strůjcem nemoci.

Existují čtyři druhy endometriózy, rozdělené podle toho, kde se výstelka mimo děložní dutinu vyskytuje.

Endometrióza peritoneální se nachází na pobřišnici, endometrióza ovariální na vaječnících, endometrióza rektovaginálního septa se nalézá mezi konečníkem a vagínou a adenomyóza se vyskytuje uvnitř děložní svaloviny.

O jaký typ jde, pozná lékař při vyšetření, které se provádí buď laparoskpoicky, nebo hysteroskopií.

Příznaky endometriózy

Endometrióza se nejčastěji objevuje u žen v reprodukčním věku. Ze začátku se projevuje hlavně bolestivou menstruací, která může být mnohem silnější, než na co je žena zvyklá. Obvyklé jsou také tlaky a bolesti v podbřišku. Kromě toho může žena pociťovat bolest při pohlavím styku. Dalším příznakem bývají nezřídka kdy stopy krve v moči.

Léčba endometriózy

Pokud na sobě žena pozoruje příznaky, musí co nejdříve navštívit svého gynekologa. V případě, kdy lékař získá podezření na endometriózu, pošle pacientku na další vyšetření na specializované oddělení.

Aby se výskyt nemoci potvrdil či vyvrátil, musí být provedeno operační vyšetření, nejčastěji laparoskopické. Není nutné se toho bát, při tomto zákroku operatér udělá pouze malý řez v pupeční jamce, kterým pak vede laparoskop – přístroj s malou kamerkou.

Výhodou je, že není nutné otevírat celou dutinu břišní a navíc po zákroku zůstává pouze neznatelná jizvička. Pacientka si ale může pár dnů poležet v nemocnici.

Dalším způsobem vyšetření endometriózy je hysteroskopie. Tu provádí gynekolog za pomocí hysteroskopu s fyziologickým roztokem, který pomáhá k lepší viditelnosti, a pomůže tak snáze odhalit případná netypická ložiska, která se mohou skrývat v dutině břišní a děložním hrdle.

Jestliže lékař prokáže endometriózu, zahájí se léčba. Ta může být buď chirurgická, kdy se ložiska odstraní, anebo hormonální, která má zabránit dalšímu růstu. Obě dvě léčby se mohou samozřejmě prolínat.

Chirurgická léčba se často provádí laparoskopicky. Operatér se snaží pomocí laseru odstranit všechny srůsty, které endometrióza způsobuje.

V případě, kdy jsou ale větší a ložiska jsou rozmístěna na více místech, přistupuje ke klasické chirurgické operaci, tedy lékař provede řez na břiše. Nemusí to být ale pouze v případě, kdy jsou ložiska větší, ale i pokud se nachází na těžko přístupných místech.

Zajímavé:  Co je streptokok - vše o zdraví

Jestliže pacientka netouží už mít děti, často se přistupuje k odstranění vaječníků, aby se předešlo navrácení nemoci.

Hormonální léčba se nasazuje zejména u ložisek, které se nachází v pobřišnici. Tam má totiž největší šanci na úspěch na rozdíl třeba od endometriózy rektovaginálního septa. Principem této medikamentózní léčby je zablokování uvolňování hormonů z vaječníků, nedochází pak tedy ke změně endometria.

Tato léčba je v podstatě uměle vyvolaná menopauza, hladina hormonů je na podobné úrovni jako u ženy v přechodu. S tím jsou bohužel spojeny i negativní vedlejší účinky, jako jsou dočasná ztráta menses, náladovost, poruchy spánku nebo návaly.

V některých případech může pomoct i hormonální antikoncepce. Ta zmírňuje bolesti provázející endometriózu. Problém ale pak může nastat po jejím vysazení, kdy dochází k poruše ženského cyklu.

Bylinky

Poslední dobou se čím dál tím více žen ubírá směrem přírodní léčby i v případě endometriózy. Ovšem spíše než aby bylinky nemoc vyléčily, zmírňují její projevy při léčbě. V případě té hormonální, kdy může dojít ke stavu podobnému menopauze, je dobré, aby žena užívala bylinky, které jsou na jednotlivé neduhy. Například řimbaba a černý rybíz pomohou na migrénu.

Směs lípy, vrby úzkostlivé a třezalky tečkované funguje jako antidepresivum, na lepší spánek jsou zase dobré bacha, kozlík a withanie. Návaly pomůže zmírnit tinktura ze jmelí. Dále je pak důležité posílit imunitu ženy, a to pomocí měsíčku, ptačího jeřábu a eleuterokokou.

Prevence

Prevence v tomto případě není téměř možná. Faktory, které se na rozvoji nemoci podílí, jsou totiž genetické, imunologické a hormonální. Některé studie ukazují na to, že endometrióza hrozí více ženám a dívkám, které mají krátkou dobu mezi cykly, případně menstruují sedm a více dnů v měsíci.

Nicméně některé studie poukazují na faktory, které mohou zvyšovat hladinu estrogenu v krvi. Těmi jsou například nadváha, nedostatek vitamínu A a D, nadbytek mědi a nedostatek zinku v těle, snížená funkce progesteronu, stres a špatné stravování.

Ačkoliv nelze stoprocentně říct, že pokud si budete hlídat tyto faktory, endometrióza se vám vyhne, určitě uděláte jen dobře, pokud si to budete hlídat.

Možné komplikace

S endometriózou se bohužel pojí komplikace při otěhotnění. Může být totiž příčinou mimoděložního těhotenství. Dále může také komplikovat samotné otěhotnění, některé ženy jsou v důsledku endometriózy dokonce neplodné. Jiné, pokud se to podaří, jsou vystaveny většímu riziku potratu. Komplikace se ale mohou objevit i později při samotném porodu.

Kdy k lékaři

K lékaři se vydejte okamžitě, pokud na sobě pozorujete výše uvedené příznaky, které se s endometriózou pojí.

Источник: https://www.mojezdravi.cz/nemoci/endometrioza-3855.html

MEDICAL TRIBUNE CZ > Adenomyóza: častější, než si myslíme

Adenomyóza, jež byla poprvé popsána vroce 1860, je běžnou benigní děložní abnormalitou charakterizovanou přítomností endometriálních žlázek astromatu ektopicky lokalizovaných vmyometriu. Jak je tento stav častý?

Onemocnění bylo popsáno u54 % děloh vyšetřovaných během pitvy. Vevětšině studií se vědci pokoušeli odhadnout incidenci adenomyózy na základě histologických vyšetření děloh získaných při hysterektomiích zrůzných příčin, takže skutečně přesný odhad incidence tohoto onemocnění vběžné populaci nemáme.

Hlášená incidence se také významně liší vzávislosti na definici, která je utohoto onemocnění použita. Incidence stoupá úměrně spoč­tem provedených histo­logických vyšetření azávisí na tom, jak pečlivě patolog po adenomyóze pátrá. Jeden vědec například našel adenomyózu v31 % vzorků získaných během tří rutinních hysterektomií, počet se však zvýšil na 61 % při šesti vzorcích.

Proto nijak nepřekvapuje, že se incidence uváděná vliteratuře pohybuje mezi 8,8 % až 61,5 %.

Podobně zůstává tajemstvím ipřesná patogeneze adenomyózy. Někteří vědci se domnívají, že dochází kporušení bazální vrstvy endometria, což žlázkám astromatu umožňuje invazi do myometria. To je pak příčinou hyperplazie ahypertrofie myometria, dochází ke zvětšování dělohy. Co ovšem způsobuje porušení bazální vrstvy, zůstává ne­jasné.

Podle některých výzkumníků by spouštěčem mohlo být chirurgické trau­ma. Anamnéza zákroku vděložní dutině– zejména dilatace akyretáže spojené se spontánním nebo indukovaným abortem– riziko adenomyózy zvyšuje.

Samotný tento faktor ale vznik adenomyózy nevysvětluje, oonemocně­ní je totiž známo, že se objevuje iužen, které nikdy žádný zákrok vděloze ne­podstoupily. Předpokládá se, že se na procesu invaze do myometria podílejí ivysoké koncentrace estrogenů.

Například se ví, že adenomyóza souvisí sparitou aže se může přímo vztahovat kpočtu živě narozených dětí. Vně­kterých studiích byla dále zjištěna souvislost mezi adenomyózou ahyper­plazií endometria, stavem závislým na estrogenní stimulaci.

Stanovení diagnózy

Lékař diagnózu tradičně stanovuje až retrospektivně nebo je tato diagnóza náhodným nálezem patologa vyšetřujícího dělohu po hysterektomii.

Standardním diagnostickým kritériem je nález endometriálních žlázek astromatu nacházejících se dále než jedno zorné pole (2,5 mm) od bazální vrstvy endometria. Tato definice se ovšem významně liší, sami jsme vliteratuře narazili na devět různých definicí.

Adenomyóza sice může vést ke zvětšení dělohy, orgán se ale nestává masivním. Většinou váží kolem 80–200 g, pokud nejsou současně přítomné myomy.

Přimakroskopické prohlídce se vrstva myometria zdá silnější ačasto obsahuje drobné oblasti čokoládové barvy, které představují ostrůvky endometrálního krvácení.

Dosud byly popsány dva typy adenomyózy. Nejčastějším typem, který se vyskytuje vedvou třetinách případů, je difuzní onemocnění způsobující celkové zvětšení jak přední, tak zadní dě­ložní stěny.

Druhým typem, který se vyskytuje vjedné třetině případů, je fokální onemocnění. Vtomto případě se vmyo­metriu často objevují zřetelná neo­pouzdřená ložiska adenomyózy, která se označují jako adenomyomy.

Přestože je obtížné toto onemocnění diagnostikovat in vivo, do popředí se dostává několik zobrazovacích metod.

Pacientky, unichž se ještě před operací předpokládá, že by mohly mít adenomyózu, mohou trpět ještě jinými poruchami, které přispívají kpříznakům tohoto onemocnění.

Je proto důležité jednotlivá onemocnění od sebe odlišit, neboť způsob léčby může být odlišný. Některé současně přítomné poruchy, jako například dysfunkční děložní krvá­cení, nevyžadují tak razantní léčbu.

Podle několika studií se vdiagnostice adenomyózy mohou uplatnit ná­sledující zobrazovací metody: transvaginální ultrasonografie, biopsie jehlou amagnetická rezonance.

Problémem těchto metod je, že zdaleka nejsou perfektní. Jejich senzitivita aspecificita se vjednotlivých studiích významně liší, přičemž uvedené diagnostické metody často ne­dokáží odlišit myomy od adenomyózy, což je jeden zhlavních důvodů, proč se snažíme stanovit diagnózu před zahájením léčby.

Dosud proběhlo několik pokusů diagnostikovat onemocnění ještě před operací pomocí transcervikální biop­sie myometria jehlou.

Ivpřípadě, že se biopsií provede větší počet, je ale senzitivita tohoto vyšetření příliš malá (45 %), aby mohla být považována za klinicky přínosnou. Jiní výzkumníci se domnívají, že při diagnostice adenomyózy by se měl používat vaginální ultrazvuk.

Podle jejich názoru může ultrazvuk odhalit nepravidelná cystická ložiska, heterogenní léze, myometrální echa sneostrými okraji, skrvnité struktury alineární rýhování. Uváděný rozsah senzitivity kolísá vrozmezí 53–70 %, což podtrhává omezenou hodnotu tohoto postupu.

Další nevýhodou vaginálního ultrazvuku je, že přesnost stanovení diagnózy závisí na vyšetřujícím lékaři ipacientce.

Čím dál větší počet lékařů využívá vdiagnostice adenomyózy vyšetření magnetickou rezonancí. Zdá se, že je to nejlepší způsob, jak tuto diagnózu stanovit.

Jeden výzkumný tým se pokusil vdiagnostice adenomyózy před provedením operace prospektivně srovnat vy­šetření vaginálním ultrazvukem amagnetickou rezonancí. Magnetická rezonance měla jednoznačně lepší výsledky (p 

Источник: https://www.tribune.cz/clanek/12187-adenomyoza-castejsi-nez-si-myslime

Endometrióza: Proč vzniká, jak ji odhalit a jak léčit

Endometrióza, nemoc s nejasným původem a příčinou vzniku, je obvykle definována jako přítomnost funkčních žlázek – vyskytujících se normálně v dutině děložní – mimo jejich obvyklou lokalizaci.

Jedná se o jedno z nejčastějších gynekologických onemocnění, vyskytuje se zhruba u deseti procent ženské populace v reprodukčním věku.

U každé ženy se projevuje odlišně, proto bývá někdy velmi těžké ji odhalit.

Příčiny endometriózy

Jednoznačná příčina vzniku endometriózy není známá. Vědci dodnes nepřišli na to, proč některé ženy choroba postihne a jiné se s ní za celý život nepotkají. Během menstruace se žlázky z děložní sliznice dostanou mimo děložní dutinu a mohou se usadit na jakémkoli místě v oblasti malé pánve.

Jiná teorie předpokládá odlišný vznik. Na základě hormonálních vlivů, toxických vlivů prostředí a dalších se buňky v dutině břišní přeměňují právě v ložiska endometriózy.

V současnosti převažuje názor, že se jedná o multifaktoriální onemocnění ovlivněné geneticky, hormonálně a imunologicky.

Zajímavostí je, že onemocnění může samo vymizet, nebo v druhém případě naopak vstoupit do závažné formy s těžkými příznaky (bolesti, neplodnost, krvácení z konečníku).

Podle místa výskytu ložisek se nemoc dělí do čtyř typů: peritoneální, ovariální, tzv. hluboká infiltrující a adenomyóza. Nejvíce pacientek trpí peritoneálním, neboli povrchovým druhem endometriózy. Na povrchu výstelky dutiny břišní a pánevních orgánů vytváří plošná ložiska a v dutině břišní srůsty.

Endometrióza vaječníků formuje cystické útvary vyplněné starší „menstruační“ krví. Hluboká infiltrující endometrióza nejčastěji postihuje rektovaginální přepážku, v horších případech i střevní stěnu nebo močový měchýř. Nejméně četným typem je adenomyóza, kdy se tkáň podobná endometriu vyskytuje v děložním svalstvu.

Zajímavé:  Epigastria - vše o zdraví

Příznakem není jen bolestivá menstruace

Mezi charakteristické projevy endometriózy často patří bolesti či nepříjemné pocity při pohlavním styku nebo po něm, velmi silná a bolestivá menstruace, chronická pánevní bolest, křeče (nejen) během ovulace v podbřišku a poruchy plodnosti. Bolesti jsou způsobeny zejména srůsty v oblasti malé pánve.

Pokud žena dlouhodobě pozoruje potíže obdobného charakteru, měla by se vždy obrátit na svého ošetřujícího gynekologa. Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby odešle pacientku do specializovaného centra.

Jaké jsou další příznaky a jak endometrióza ovlivňuje plodnost, o tom si přečtěte na webu Mojezdravi.cz

Источник: https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/543783/nemoc-delozni-sliznice-lekari-stale-nevedi-proc-vznika-a-kdo-ji-onemocni.html

Diagnóza: Endometrióza

Endometrióza je onemocnění charakterizované výskytem funkčních endometrálních žlázek mimo děložní dutinu. Je to onemocnění provázené chronickým sterilním zánětlivým procesem. Postihuje 10 – 15 % žen v reprodukčním věku.

Nejčastějšími formami endometriózy je povrchová(peritoneální) forma, ovariální forma (ovariální endometriomy, Sampsonovy„čokoládové“ cysty), adenomyóza (děložní „vnitřní“ endometrióza) a hluboká endometrióza(DIE – je charakterizována výskytem endometriotických uzlů).

Existuje mnoho teorií vzniku endometriózy, z nichž nejčastějije zmiňována teorie retrográdní menstruace, při níž endometrální buňky dosahujía kolonizují břišní dutinu průnikem vejcovody v průběhu menstruace.

V závislosti na místních i vzdálených imunitních podmínkách, endometrální buňkynastartují novotvorbu cév, která jim umožní v nových podmínkách přežít a včlenitse do okolních tkání (implantace).

Tato teorie je podpořena faktem, ženejčastější místa endometrálních implantátů jsou v oblasti malé pánve,v blízkosti konců vejcovodů a v malé pánvi v blízkém okolí –v Douglasově prostoru, na zadní stěně děložního hrdla, na křížovoděložníchvazech, ve vaječnících a v zadní děložní stěně.

Na vzniku ovariálních endometriomů a ložisek hluboké endometriózy,které se objevují jednak v oblasti tlustého střeva, močového měchýře av oblasti pánevních vazů a v tříslech – čili stále poměrně blízkoděloze, ale také v mimopánevních oblastech, na břišní stěně, bránici a apendixu- se podílí více faktorů. V ne zřídkavých kazuistikách jsou hlášenaendometriotická ložiska v pupku, játrech, ledvině, pleuře, centrálnímnervovém systému i na periferních nervech.

Po menopauze je výskyt endometriózy velmi zřídkavý a uhormonálně neléčených žen je nové onemocnění výjimečné.

Je nejpravděpodobnější, že etiologie onemocnění jemultifaktoriální. V souvislosti s rostoucím výskytem endometriózy jezřejmé, že významný podíl nesou faktory životního stylu a prostředí.

Například je známo, že endometrióza častěji postihuježeny s časnějším nástupem menstruace a ty, které mají kratší menstruačnícyklus a silněji krvácí v průběhu menstruace. Za významnou je považovánaexpozice některými ftalátovými metabolity a polychlorovanými bifenyly.

Diagnostikaa léčba

Podezření pro stanovení diagnózy se opírá jednak otypický příznak bolestivé menstruace s maximem bolesti v 1. – 3. dnicyklu. Protože se jedná o příznak značně nespecifický, vyskytující se iz jiných příčin, je nutno ho ověřit některým z objektivních vyšetření.Typický je především pohmatový gynekologický nález.

Z biochemických vyšetření je to vyšetření markeru Ca-125. Jeho hodnota u endometriomů se pohybuje ve středně zvýšených hodnotách,mnohem níže než u ovariálního karcinomu. U jiných forem endometriózy je zvýšenínevýznamné.

Zejména u ovariálních endometriomů stojí na prvním místětransvaginální sonografie. Její citlivost je natolik vysoká, žev typických situacích a velikosti endometriomů do 4 cm nevyžadujehistologické ověření, kterého by v malé pánvi bylo možno dosáhnout pouzeoperačním výkonem.

Naproti tomu, v atypických situacích, zejména připrogresi sonografického nálezu nebo při symptomatickém průběhu bez efektukonzervativní léčby se operační intervenci nevyhneme. Nejčastěji je volenlaparoskopický přístup. Ten umožňuje jak vizuální ověření, tak stanovenírozsahu, bioptické cílené ověření a odstranění ložiska endometriózy.

Jednouz nejčastějších indikací pro laparoskopii spojených s endometriózouje současný výskyt neplodnosti.

Ložiska hluboké endometriózy lze s vysokou spolehlivostíověřit magnetickou rezonancí. Ultrazvukové vyšetření je přínosné i u této formy.

Léčba zevní pánevní endometriózy je vždy komplexní a přijejím plánování zvažujeme věk pacientky, rozsah obtíží, velikost ložisek,jejich distribuci, přání další gravidity a také s jakým odstupem žena otěhotněníplánuje. Výsledná rozvaha poté obvykle zahrnuje jak operační tak medikamentóznía další adjuvantní léčbu.

Operační léčba spočívá v odstranění endometriotickéholožiska.

U žen s časnými reprodukčními plány, pokud onemocnění postihujepánevní orgány ve větším rozsahu, zejména obě ovaria, volíme častěji méněradikální formy, které méně ovlivňují pooperační ovariální rezervu oocytů.V ostatních případech na reprodukčních orgánech provádíme resekční výkony,abychom dosáhli odstranění ložisek až do zdravé tkáně.

Medikamentózní léčba se v současnosti opírápředevším o kombinované hormonální antikoncepční preparáty. Režim volíme podletolerance pacientky cyklický nebo kontinuální.

Hormonální léčba po operačnímodstranění ložiska významně snižuje riziko návratu onemocnění. Další možnosti medikamentózníléčby je modulace zánětlivého pánevního procesu pomocí nesteroidníchantirevmatik.

Další léky se slibnými výsledky se v současnosti objevujív rámci klinických studií.

Adjuvantní léčba zahrnuje fyzioterapii – ženámdoporučujeme relaxační cvičení na pánevní dno, jógu, ve stravě se doporučuje„gluten – free“ dieta. Stejně jako alternativní postupy typu psychoterapie,akupunktura, holotropní dýchání, apod., mohou přispět k sníženísubjektivních obtíží pacientek.

  • Endometrióza peritonea, Allan-Masters sy → 
  • ← Endometrióza, endometrion
  • Adenomyóza
  • Adenomyóza je forma endometriózy, která jeidentifikovatelná podle ultrazvukového nálezu až u 20 % žen a je provázenávýznamnými příznaky jako bolest při menstruaci, bolest při pohlavním

Adenomyóza je jedním z významných faktorůovlivňujících výsledek léčby neplodnosti a všech forem asistované reprodukce. Souvisíjak s anatomickou změnou dělohy a mechanickou poruchou děložní stěny, taks imunologickými faktory, provázejícími chronický zánětlivý procesv blízkosti oplozeného vajíčka.

 styku,silné menstruační krvácení, intermenstruační krvácení a neplodnost, a to až ujedné třetiny takto diagnostikovaných pacientek. Bioptické ověření adenomyózyje velmi obtížné a je stále předmětem debat.

Adenomyóza má klinicky isonograficky dvě formy – fokální, charakterizovanou tvorbou homogenních ložisekv děložní stěně (obdobné ovariálnímu endometriomu) a difuzní formus nehomogenním voštinovitým vzhledem odpovídajícím uzlům.Medikamentózní léčba je obvykle podávána jako metoda první volby.

Část ženprosperuje ze zavedení nitroděložního tělíska s levonorgestrelem (IUS),které řeší jak menstruační problémy, tak brání rozvoji onemocnění dlouhodobýmuvolňováním gestagenu. Chirurgickým řešením u žen, které již dokončily svéreprodukční plány, je odstranění dělohy – hysterektomie. Konzervativníchirurgické řešení obou forem je velmi nesnadné a nepřináší spolehlivévýsledky.

V poslední době se velká pozornost věnuje též forměadenomyózy spojené s lékařskou péčí a to s dlouhodobě rostoucí frekvencícísařských řezů. Ložiska adenomyózy se vyskytují v děložní stěněv jizvě po řezu. Typickými příznaky jsou opakovaný spotting provázenýdyskomfortem v podbřišku různého stupně a dysmenorea (bolestivýstav provázející menstruaci).

Hovoříme o „C – section scar syndromu“.Ultrazvukový obraz obvykle odpovídá endometriotickému uzlu a bývá doprovázenýrůzným stupněm anatomického defektu děložní stěny (děložní „niche“). Léčba můžebýt hysteroskopická, povrchovým odstraněním tkáně.

Pokud je její efektnedostatečný a obtíže přetrvávají, po dokončení reprodukčních plánů zvažujeme odstraněnídělohy.

Hlubokápánevní endometrióza (DIE)

DIE je formou endometriózy, kdy onemocnění zcela zřetelněpřestupuje hranice mezi tkáněmi, vytváří uzly a ztrácí citlivost na medikamentózníléčbu.

V pánvi je nejčastěji postihnuta oblast za děložním hrdlems šířením do okolních tkání, například stěny tlustého střeva, konečníku apánevních stěn k močovodům.

Dále může DIE postihovat stěnu močovéhoměchýře, obvykle jako pokračování adenomyózy přední děložní stěny.

Diagnostika je zaměřena na stanovení postižení tkání předplánováním rozsahu operačního výkonu. Radikalita výkonu je plánována kekompletnímu odstranění ložisek až do zdravé tkáně. Kompromisní výkony zvyšujíriziko recidiv.

Pracoviště, která tuto léčbu provádí, musí disponovat jakmultidisciplinárními týmy, schopnými zvládat i případné komplikace, takspecifickými znalostmi komplexní léčby endometriózy. Pacientka by měla být i pokompletním operačním výkonu dlouhodobě sledována pracovištěm specializovaným naléčbu endometriózy.

Efekt medikamentózní léčby DIE po operaci je vhodný zejménau žen neplánujících otěhotnění.

Mimopánevnílokalizace

Pacientky s mimopánevní endometriózou jsou obvykleve věku 30 – 40 let. Klinický obraz závisí na lokalizaci. Břišní lokalizaceobvykle zahrnuje triádu – tumor, cyklické krvácení (skryté nebo manifestní) abolest.

Při hrudní lokalizaci je to pneumotorax a hrudní bolests katameniálním výskytem (24 – 72 hodin po začátku menstruace).

Rychléstanovení diagnózy při vzdálených ložiscích endometriózy, napříkladv plicích, mozku nebo páteři je extrémně obtížné, protože jistě nestojí napředních příčkách v diferenciálně diagnostickém algoritmu.

Léčba mimopánevní endometriózy je především chirurgická,spočívající v částečném nebo úplném odstranění ložiska. Často bývádoplněna o trvalou konzervativní medikamentózní léčbu nebo oboustrannéodstranění vaječníků. Samotná léčba k vyléčení endometriózy nevede, alesnižuje riziko relapsů a následných komplikací.

Endometriózau dětí a dospívajících

Endometrióza u dívek a dospívajících byla dlouhodoběpodceňovaným tématem. Její citovanost ve vyhledávacích a publikačníchsystémech byla do roku 2000 velmi nízká. Dnes je jisté, že neprávem.

  Řada rizikových faktorů spojených s výskytemendometriózy se pojí již s dětským věkem – novorozenecké krvácení děvčátek,expozice steroidním hormonům, zvýšený body – mass index (BMI) v pozdnímdětském věku nebo časné adolescenci a rodinná anamnéza výskytu endometriózyjsou rizikové faktory, ale jejich skutečný význam bude nutno v budoucnuověřit.

Není tedy pochyb, že endometrióza se vyskytuje již uadolescentních dívek. Projevem endometriózy je chronická pánevní bolest. Toutrpí až 28,1% menstruujících dívek. Jejím důsledkem, který často teprve přivededívku k lékaři, je zameškávání školní docházky při nedostatečné odpovědina analgetickou léčbu obvyklými nesteroidními analgetiky.

Bolesti se mohouobjevit i při užívání hormonální antikoncepce.

Dalšími projevy může být prodlouženémenstruační nebo premenstruační krvácení, problémy při močením spojené s přítomnostíkrve v moči (často zaměňované za zánět močových cest), dyspareuniepřetrvávající po koitarché (nepříjemné až bolestivé pocity po pohlavním styku),bolestivá defekace při hlubokých ložiscích ve stěně rektosigmatu.

Závěr

Endometrióza díky svému výskytu v žensképopulaci patří mezi nejvýznamnější gynekologická onemocnění, zasluhujícípozornost jak odborníků z řad lékařů napříč obory, výzkumníků vyvíjejících novédiagnostické a léčebné postupy, tak laické veřejnosti, jejíž informovanostumožňuje časnější záchyt a tím i léčbu v méně pokročilých fázíchonemocnění.

text:MUDr. Martin Charvátfoto:MUDr. Martin Charvát – archiv / iStock

Источник: https://www.fnmotol.cz/blog/diagnoza-endometrioza/

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *