Angínou pectoris vám srdce říká, že potřebuje více kyslíku…
Angina pectoris je bolest na hrudi, která vzniká na základě přechodného nedokrvení srdečního svalu (tzv. myokardu). Objevuje se v situacích, kdy jsou aktuální požadavky srdce na dodávku kyslíku vyšší než je samotná kapacita celého systému, který přivádí kyslík k jednotlivým orgánům (v tomto případě k srdci). Takový stav, kdy dochází ke zhoršení prokrvení, a tedy i okysličování myokardu, nazýváme ischemická choroba srdeční. Pokud se postižený neřídí radami lékaře a nedodržuje doporučenou léčbu, může se angina pectoris změnit na akutní stav, tedy na akutní infarkt myokardu.
Riziko výskytu ischemické choroby srdeční
Riziko výskytu ischemické choroby srdeční a aterosklerózy stoupá úměrně s věkem a je častější u mužů než u žen. V posledním období však se poměr onemocnění mužů a žen vyrovnává. Riziko se zvyšuje i tím, pokud se v rodině již vyskytl infarkt srdce nebo jiné problémy se srdcem, zejména v mladším věku a u žen.
V takovém případě se riziko vzniku tohoto onemocnění výrazně zvyšuje.
Pokud má člověk vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu a ostatních tuků v krvi, má cukrovku, nadváhu nebo dokonce obezitu, pokud kouří, žije v delším psychickém stresu, tak má zvýšené riziko vzniku ischemické choroby srdeční a anginy pectoris.
Příčiny anginy pectoris
Nedokrvenost myokardu vzniká jako důsledek nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku do srdečního svalu. Příčinou může být snížení přívodu krve zúženými koronárními tepnami (tepny na srdci) nebo jako důsledek zvýšené spotřeby kyslíku v srdečním svalu.
Příčinou zúžení (stenózy) koronárních tepen je nejčastěji aterosklerotický plát koronární tepny. Méně často se zúžení tepny děje z důvodu stažení (spasmus) samotné tepny, kdy mluvíme o variantní angině pectoris.
Jiné příčiny nedokrvení srdečního svalu jsou velmi vzácné a běžně se nevyskytují.
Ateroskleróza = kornatění cév
Jako důsledek postupného ukládání tuků a ostatních látek, vzniká ateroskleróza = kornatění cév, jako degenerativní onemocnění cévní stěny a cév. Kornatěním se zužuje vnitřní průřez cévy a současně se poškozuje vnitřní povrchová vrstva = endotel, vzniká aterosklerotický plát.
Při náhlém zvýšení spotřeby kyslíku, nedojde ke zvýšení průtoku v tepně a vznikne nepoměr mezi nároky a skutečnou dodávkou kyslíku, čímž vznikne kritický stav, který se nejčastěji projevuje při fyzické námaze, při rozčilení, v chladném prostředí (v zimě), při zvýšení krevního tlaku, při zvýšení tepové frekvence a také při kouření.
Jinou, velmi vážnou komplikací je prasknutí aterosklerotického plátu, který se nečekaně uvolní a uzavře celou cévu, čímž přeruší dodávku krve a (i kyslíku) pro konkrétní úsek srdeční svaloviny.
Ateroskleróza se však může projevit na kterémkoliv místě lidského organismu, není výhradním onemocněním souvisejícím s onemocněním srdce.
Tak dochází k mozkové cévní příhodě (infarktu mozku) = mrtvici (iktus) nebo k závažnému onemocnění dolních končetin – křečovým žilám.
Spouštěcí příčiny
Spouštěcí příčinou anginy pectoris je nejčastěji fyzická námaha, například i obyčejná chůze, náhlé rozčilení nebo náhlý přechod do chladného prostředí (chladnička, zimní počasí).
Náhlá bolest přinutí postiženého přerušit právě vykonávanou činnost, postižený má potřebu zhluboka dýchat, má stav výrazného strachu ze smrti a poměrně často v takové chvíli dochází k nadměrnému pocení (postiženého zalévá pot).
Druhy anginy pectoris
Rozeznáváme několik druhů anginy pectoris, a to:
1. Stabilní angina pectoris
Stabilní angina pectoris je obvykle dobře předvídatelná. Příznaky většinou ustoupí po několika minutách odpočinku nebo po užití nitroglycerinu – léku, který zlepšuje průtok přes koronárními tepnami a snižuje nároky na srdce.
2. Atypická (variantní) angina pectoris
Atypická (variantní) angina pectoris je stav, kdy se bolest neobjeví při námaze, ale ve stavu klidu. Příčinou bývá spasmus (prudké mimovolní stažení) hladkých svalů cévní stěny, který vede k jejímu zúžení. Příčinou tohoto spasmu často bývá ateroskleróza, ale atypická angina pectoris se může objevit i u lidí, kteří aterosklerózu nemají. Příčina tohoto jevu není známa.
3. Nestabilní angina pectoris
Nestabilní angina pectoris je velmi nepředvídatelná – někdy překvapí v klidu, jindy při námaze a její trvání je také různé. Nejčastěji bývá signálem zhoršení ischemické choroby srdeční.
Příznaky anginy pectoris
Velmi typicky se angina pectoris projevuje jako svíravá nebo pálivá bolest za hrudní kostí. Někteří lidé vnímají jen neurčitý tlak nebo cítí nedostatek vzduchu.
Charakteristickými příznaky jsou bolesti, které vyzařují do levé ruky (ramene), do krku, do čelisti a podobně. Příznaky se však nemusí přesně takto projevovat, někdy se projevují jako bolesti zad nebo břicha, případně jako žaludeční nevolnost s nedostatkem vzduchu.
Tyto bolesti trvají několik minut a jsou poměrně intenzivně. Pokud neustupují, může se docela reálně jednat o akutní infarkt myokardu.
Poměrně vzácná je forma “němého infarktu”, kdy se samotný průběh infarktu neprojevuje typickými příznaky, nebo se neprojevuje vůbec. Poměrně často takový infarkt překonávají obézní ženy, někdy i obézní muži.
První pomoc u anginy pectoris
Při záchvatu anginy pectoris přerušte okamžitě vykonávanou činnost a zklidněte se. Pokud již máte zkušenost se záchvatem anginy pectoris, užít nitroglycerin v spreji (2x vstříknout pod jazyk nebo užít 2 tablety nitroglycerinu pod jazyk).
Bolest by měla velmi rychle ustoupit (během několika desítek sekund). Pokud se tak nestane, je třeba okamžitě zavolat lékařskou pomoc, protože s největší pravděpodobností došlo k akutnímu infarktu myokardu.
Lékaře je nutno vyhledat i tehdy, když se změnil charakter záchvatu (záchvaty jsou častější, silnější, při menší zátěži), a je bezpodmínečně nutné podrobit se důkladnému vyšetření a následně upravit léčbu.
Pokud jde o první takový záchvat anginy pectoris, postižený musí bezpodmínečně absolvovat komplexní vyšetření u lékaře, které může potvrdit nebo vyvrátit podezření na záchvat anginy pectoris.
Léčba anginy pectoris
K léčbě ischemické choroby srdeční a anginy pectoris je mnoho léků, které ovlivňují potíže spojené s tímto onemocněním a bolestmi na hrudi.
1. Nitráty
Nejznámějším zástupcem těchto léků jsou nitráty, které se užívají jen při bolestech na hrudi (pokud se objevují jen zřídka) a podávají se ve formě tablet nebo spreje.
2. Betablokátory a blokátory kalciových kanálů
Výskyt bolestí ovlivňují i léky, které jsou užívány k léčbě vysokého krevního tlaku = betablokátory a blokátory kalciových kanálů. Betablokátory jsou užívány nejčastěji, protože mají pozitivní vliv na onemocnění a pacienta s ischemickou chorobou srdeční. Snižují krevní tlak a zpomalují tepovou frekvenci.
Při užívání beta-blokátorů musí být velmi opatrní i astmatici, pacienti s nízkým krevním tlakem nebo s pomalou frekvencí srdce – pulsem srdce, kteří by betablokátory neměli užívat, avšak o vhodnosti léčby betablokátory vždy rozhoduje lékař specialista – kardiolog.
Blokátory kalciových kanálů také snižují krevní tlak a pouze některé snižují i srdeční frekvenci – puls srdce.
3. Antiagregancia
Významnou skupinou užívaných léků je skupina léků, které jsou nazývány Antiagregancia = léky, které zamezují shlukování krevních destiček, vytváření trombů a následné ucpání cév. Typickým zástupcem je kyselina acetylsalicylová, které sice neovlivňuje případné bolesti, ale zásadním způsobem zlepšuje zdravotní stav pacienta – zlepšuje prognózu.
4. Angioplastika
Pokud medikamentózní léčba nestačí k odstranění stávajících zdravotních problémů nebo při velmi vážných nálezech zjištěných při koronarografii, je možné provést zprůchodnění postižených cév balónkem a zavedením kovové výztuže = stentu do cévy – angioplastika.
5. Bypass
Případně lze provést přemostění zúženého úseku cévy kardiochirurgických zákrokem = bypass.
Jak na prevenci?
K prevenci aterosklerózy a dalších chorobných stavů, které vedou k ischemické chorobě srdeční a angíně pectoris, patří pochopitelně i náprava ve způsobu života. Zdravé jídlo, sport, nemít nadváhu, pravidelně cvičit.
Angina pectoris a co vás čeká u lékaře
Při první návštěvě lékaře, provede lékař nejprve anamnézu.
Lékaře budou hlavně zajímat současně zdravotní problémy postiženého, bude se ptát na charakter bolestí, zda bolest je pálivá, svíravá, bodavá, kde se bolest projevuje, kdy a jak často se objevuje a kdy bolest zaniká.
Bude ho také zajímat, zda bolest je doprovázena dušností, kašlem a podobně. Všechny informace, které lékaři řeknete, jsou velmi důležité.
Určitě se bude ptát na prodělaná onemocnění, jakou vykonáváte práci, zda kouříte a jaké berete léky. Také ho budou zajímat onemocnění, které se ve vaší rodině vyskytly, hlavně jde o onemocnění srdce, srdeční infarkt, cévní mozkovou příhodu – mrtvici, křečové žíly – varixy a jiná onemocnění srdečně-cévního systému.
Po provedení anamnézy lékař podrobí postiženého důkladnému vyšetření, změří krevní tlak, poslechnout srdce, plíce, šelesty nad velkými cévami, prohmatá břicho a zkontroluje, zda postižený nemá oteklé nohy.
Dalším vyšetřením bude EKG = elektrokardiograf, jehož výsledek naznačí, zda u postiženého může jít o ischemickou chorobu.
Pokud EKG nemá úplně normální hodnoty, postižený se podrobí zátěžovému EKG, které absolvuje na stacionárním kole.
Dalším vyšetřením bude ECHO = echokardiografie, jde o vyšetření ultrazvukem, které ukáže, jak pracuje srdce v klidu a při zátěži.
V některých případech je nutné ještě provést invazivní vyšetření – koronarografii. Výsledek vyšetření je velmi přesný a odhalí i případné zúžení vyšetřovaných cév.
V případě, že zúžení cév je velmi závažné, může se po koronarografickém vyšetření provést angioplastika = v místě zúžení cévy se nafoukne mikrobalónek, který cévu roztáhne. Někdy je třeba takové místo zpevnit a tehdy se do cévy vkládá “stent” = kovová výztuž cévy.
Na základě výsledků vyšetření doporučí lékař postiženému léčbu, která se bude v první řadě opírat o úpravu životního stylu (dietní stravování, snížená fyzická aktivita).
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Источник: https://www.rehabilitace.info/nemoci/angina-pectoris-angina-pektoris-priznaky-priciny-a-lecba/
Angina pectoris
Nedokrevnost myokardu vzniká v důsledku nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku do srdečního svalu. Příčinou může být snížení přívodu krve zúženými věnčitými (koronárními) tepnami nebo naopak náhlé zvýšení spotřeby kyslíku v srdečním svalu.
Při první návštěvě lékaře s vámi bude nejprve podrobně probrána anamnéza (předchorobí). Lékaře budou v první řadě zajímat vaše současné obtíže, jaký je charakter bolesti zda je pálivá, svíravá, bodavá, kde je lokalizovaná, kdy a jak často se objevuje, kdy vymizí, zda je bolest doprovázena dušností, kašlem apod.
Všechny informace, které lékaři sdělíte o svých obtížích jsou důležité. Dále bude zjišťovat vaše ostatní onemocnění, dietní zvyklosti, fyzickou aktivitu, kouření a léky, které užíváte.
Také se bude ptát na nemoci, které se vyskytly v rodině, hlavně srdeční infarkt a jiné srdeční obtíže, cévní mozkové příhody a ischemická choroba dolních končetin.
Potom vás lékař vyšetří. Změří vám krevní tlak, poslechne vám srdce, plíce, šelesty nad velkými cévami, prohmatá břicho a zjistí, zda nemáte otoky nohou. Další nutné vyšetření bude EKG (elektrokardiograf), při kterém je snímána elektrická aktivita srdce.
Toto vyšetření nebolí, v klidu ležíte a sestra vám na hrudník a končetiny nalepí elektrody, které elektrické impulsy z vašeho srdce přenášejí do přístroje. Už z tohoto vyšetření se dá usuzovat, že máte ischemickou chorobu srdeční a vaše obtíže jsou skutečně anginou pectoris.
Někdy je ale toto klidové EKG zcela normální a musí se přistoupit k vyšetření při námaze – zátěžovému EKG. Provádí se nejčastěji při jízdě na rotopedu ve vyšetřovací místnosti, při které je vám opět snímáno EKG.
Sleduje se, zda a při jaké zátěži se bolest na hrudníku objevuje a jakou má odezvu v EKG.
Další důležité vyšetření je ECHO (echokardiografie) , při kterém je ultrazvukem posuzována srdeční činnost, opět v klidu nebo při zátěži. Ani toto vyšetření nebolí, lékař má přiloženou ultrazvukovou sondu na váš hrudník a na monitoru sleduje obraz srdeční činnosti.
V některých případech je nutné přistoupit k invazivní metodě – koronarografii , při které je do tepny v třísle v místním umrtvení zavedena kanyla, kterou je pak prostrčena užší kanyla až do srdečních cév a po podání kontrastní látky vidí lékaři přímo případné změny v cévním zásobení srdce.
V případě, že jsou závažné, tak mohou rovnou v místě zúžení cévy nafouknout malý balónek, který cévu roztáhne (angioplastika). Tímto opatřením se nemocný často zcela zbaví svých obtíží.
Jistě vám bude doporučen i odběr krve, aby lékař věděl, zda máte v pořádku hladiny tuků a cukru v krvi a ostatní parametry.
Na základě výsledků vyšetření vám lékař doporučí léčbu. V první řadě se bude jednat o úpravu životního stylu – diety a fyzické aktivity.
Hlavní dietní zásady jsou obdobné, jaké jsou doporučovány pro prevenci a léčbu pacientů s cukrovkou 2.typu, obezitou nebo hypertenzí. Pokud tedy tuto dietu dodržujete, tak snižujete riziko vzniku všech těchto nemocí.
V případě, že máte nadváhu nebo jste dokonce obézní, tak je třeba tělesnou hmotnost redukovat, především snížením příjmu energie v potravě.
Všichni pacienti s vyšší hladinou cholesterolu a triglyceridů by měli snížit příjem tuků, které jsou v naší populaci konzumovány v nadměrném množství. Důležitým opatřením je zvýšení obsahu vlákniny v potravě. Je doporučováno i malé množství alkoholu, nejlépe vína (tak 2-3 dcl denně).
Z dalších režimových opatření je důležitá pravidelná fyzická aktivita. Ideální je aerobní cvičení, o jeho intenzitě a frekvenci se domluvte se svým lékařem.
Pokud kouříte, tak byste rozhodně měli přestat! Velmi důležitá je léčba ostatních rizikových faktorů, tedy vysokého krevního tlaku, cukrovky, zvýšených hladin krevních tuků.
Источник: https://www.ordinace.cz/clanek/angina-pectoris/?chapter=4
Angina pectoris
Angina pectoris (AP) je jednou z forem tzv. ischemické choroby srdeční (onemocnění koronárních tepen zásobujících srdce okysličenou krví a živinami aterosklerózou nebo jinými chorobami).
Co je příčinou anginy pectoris? Je to omezené zásobování srdečního svalu krví respektive kyslíkem, kdy vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu dochází k jeho ischémii. Jde tedy o projev nepoměru mezi přívodem kyslíku a požadavkem na větší množství kyslíku při tělesné nebo psychické zátěži.
Ve většině případů jde o důsledek aterosklerózy koronárních tepen, které jsou výrazně zúženy sklerotickými pláty a nedovolují zvýšení průtoku krve při zátěži.
K nepoměru mezi dodávkou kyslíku a spotřebou může ale dojít i při jiných chorobách jako je významné zúžení aortální chlopně, výrazné zbytnění srdce při hypertrofické kardiomyopatii, atd.
Jak často se AP vyskytuje? Výskyt se liší podle pohlaví a podle věku. Odhaduje se, že ženy ve věku 45-54 trpí AP v méně než 1% případů, ale ve věku nad 65 let to může být 10-15 %. U mužů jsou čísla hrozivější. U mladších mužů to je 2-5 % a u mužů nad 65 let 10-20 %. V Evropě se odhaduje výskyt AP na 20-40 000 postižených na 1 milion obyvatel.
Jaké jsou klinické projevy AP? Angina pectoris se projevuje v typické formě tlakovou až svíravou bolestí za hrudní kostí, která často vyzařuje do spodní čelisti, levého ramene nebo až na vnitřní stranu levé paže. Méně často bolest vyzařuje do nadbřišku.
Potíže se charakteristicky objevují při tělesné zátěži, zejména v chladu. Někdy se objevují i po vydatnějším jídle. Bolest je někdy provázena pocitem dušnosti, úzkosti nebo únavy. Příznaky jsou obvykle závažnější s větším stupněm zátěže.
Na rozdíl od infarktu myokardu mizí obvykle během několika minut po přerušení zátěže. Bolesti také mizí velmi rychle po podání nitroglycerinu. Takto se může AP vyskytovat po řadu let a hovoříme o stabilní AP.
Jako nestabilní AP se označuje stav, kdy se bolest na hrudi objeví i v klidu nebo při malé zátěži, ale mizí do 20 minut. Nebo může jít o nově se objevivší bolest při zátěži, nebo zhoršování tolerance zátěže.
Jak se AP diagnostikuje? Jednak podle typické anamnézy – tj. podle charakteru bolesti na hrudi. Při podezření na AP dále provádíme laboratorní vyšetření, která slouží především k odhalení rizikových faktorů aterosklerózy jako zvýšená hladina tuků nebo krevního cukru.
Mezi obvyklá vyšetření patří běžný EKG záznam a především tzv. zátěžové EKG (ergometrie). Tělesná zátěž na bicyklovém ergometru nebo běhátku vede k ischémii a poměrně charakteristickým změnám na EKG křivce. Ty často předcházejí rozvoj bolesti na hrudi. Kromě změn na EKG se hodnotí i reakce krevního tlaku na zátěž a další parametry.
V některých případech nelze uzavřít, že test je normální nebo abnormální. Tehdy je potřeba dalších doplňujících vyšetření. Tím bývá obvykle zátěžový test doplněný nějakou formou zobrazení srdce nebo průtoku krve svalovinou.
Jednou možností je zátěžová echokardiografie, kdy se hodnotí porucha stahování srdce vyvolaná ischémií při tělesné zátěži. Místo zátěže se často používá podání léků, které zrychlují srdeční činnost a zvyšují jeho stahování. Tento test se nazývá dobutaminová echokardiografie.
Místo ultrazvuku lze změny stahování srdce v důsledku ischémie hodnotit i pomocí magnetické rezonance. Jinou možností je izotopové vyšetření prokrvení myokardu při zátěži (SPECT). Nejčastěji se používá izotopů thalia nebo technecia.
EKG křivku lze snímat i v průběhu běžných životních aktivit, a to prostřednictvím tzv. ambulantního nebo holterovského monitorování EKG. Při tomto vyšetření lze zjistit charakteristické změny na EKG při zátěži a bolesti.
Použití CT vyšetření k stanovení tzv. kalciového skóre může vyslovit podezření na přítomnost aterosklerozy koronárních tepen. CT angiografie může znázornit přímo vnitřní průsvit koronárních tepen, a to po podání kontrastní látky do žíly na ruce. Nejpřesnějším vyšetření na posouzení rozsahu zúžení koronárních tepen je koronární angiografie (koronarografie).
Co to je koronární angiografie? Jde o invazivní vyšetření, kdy se k srdci zavede tenká ohebná trubička – katetr – a po zasunutí do odstupu jedné ze dvou koronárních tepen se použije k nástřiku jódové kontrastní látky. Průtok kontrastní látky cévami se zachytí na speciálním rentgenovém přístroji, tzv. angiografu.
Zúžení některé cévy je patrné jako defekt náplně cévy. Vyšetření se provádí v klasické formě z třísla, po zavedení katetru do femorální tepny. To vyžaduje minimálně jednodenní hospitalizaci. U řady pacientů však lze provést vyšetření přes tepnu na předloktí a pacient může ve stejný den odejít po vyšetření domů.
Riziko vyšetření je malé, výskyt závažnějších komplikací pohybuje se okolo 1%. Vyšetření může být doplněno intravaskulárním ultrazvukem, kdy se zavede tenká ultrazvuková sonda resp katetr přímo do nitra koronární tepny a dovoluje zobrazit skutečný rozsah sklerotického plátu nebo jeho složení.
Jindy se v nejasných případech může provést měření průtoku krve tepnou nebo krevní tlak před a za zúženým místem.
Jaká je závažnost AP? Prognóza nemocných s AP je různá. K jejímu odhadu se používá tzv. rizikové stratifikace neboli ocenění rizika průběhu. Roli hrají stupeň potíží, vyšší věk, přítomnost rizikových faktorů jako diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků, atd.
Zvýšené riziko mají i pacienti se sníženou čerpací funkcí srdce nebo arytmiemi. Podobně rozsah postižení koronárních tepen při koronarografii ukazuje na prognózu nemocných.
Odhaduje se, že 12leté přežití nemocných s normální koronarografií je 91 %, při postižení jedné cévy klesá na 71 %, při postižení 2 cév na 59 % a významná zúžení 3 cév snižují přežití o 50 %.
Může se vyskytnout AP i při normálních koronárních tepnách?Tato situace může nastat například při zúžení aortální chlopně, kdy přes postiženou chlopeň teče při zátěži méně krve.
Koronární tepny odstupují až nad zúženou chlopní, a proto je průtok těmito tepnami při zátěži snížený i v nepřítomnosti jejich zúžení.
Existují ale případy, kdy jsou při koronarografii zjištěny normálně průchodné koronární tepny, ale přesto jsou jinými vyšetřeními prokazatelné známky ischémie myokardu. Tato situace může nastat při poruše funkce velmi drobných cév, které nejsou při koronarografii vidět.
Tehdy hovoříme o mikrovaskulární angině nebo syndromu X, který postihuje častěji ženy. Jindy může jít o projev tzv. vazospastické AP, kdy koronární tepny nejsou zúženy sklerotickými pláty, ale zužují se díky křeči svalů v stěnách koronárních cév.
Může se vyskytovat AP i v klidu? Klidová bolest na hrudi může být projevem nestabilní AP. Pokud klidová bolest trvá déle jak 20 minut a nebo neustupuje po nitroglycerinu, může jít o infarkt myokardu.
Jak se AP léčí? Léčba má řadu cílů. V první řadě by měla být zaměřena na potlačení rozvoje aterosklerózy a na stabilizaci plátů v koronárních cévách.
Změnou životosprávy a léky se dá dosáhnout toho, že sklerotické pláty jsou pevnější a sníží se riziko jejich prasknutí a uzavření cévy krevní sraženinou – tedy infarktu myokardu.
Dále se dají léčbou zmírnit nebo odstranit potíže, tj. bolesti na hrudi při zátěži.
Léčba se proto dá rozdělit na režimová opatření, léčbu pomocí léků a pomocí nelékových postup jako je operace nebo angioplastika.
Režimová opatření. Důležité je proto poučení nemocného o povaze onemocnění a nutnosti změny životního stylu. Absolutní zákaz kouření je klíčovým opatřením.
Kouření tabáku aktivuje sympatický nervový systém, poškozuje vnitřní výstelku cév a srážení krevních destiček. Prognóza nemocných, kteří přestanou kouřit, je výrazně lepší nežli těch, kteří dále kouří.
Abstinence cigaret je tak nejefektivnějším sekundárně preventivním opatřením.
Tělesná aktivita, zvláště rytmický pohyb, je významnou součástí sekundární prevence ICHS. Za přiměřenou fyzickou aktivitu pokládáme takovou, kterou snáší nemocný bez dušnosti a bolesti, a po níž je příjemně unaven. Všeobecně se doporučuje aerobní aktivita se zapojením více svalových skupin (rychlá chůze, indiánská chůze, klus, jízda na kole, plavání, běh na lyžích, trenažéry).
Tuky s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin se považují jak za škodlivé pro rozvoj aterosklerózy a zvyšují riziko trombózy cév.
Proto se radí dávat ve stravě přednost tukům s převažujícím obsahem nenasycených mastných kyselin (rostlinné oleje a tuky), které působí příznivě.
Dieta s omezeným přívodem tuku, obsahujícím nižší podíl nasycených mastných kyselin, dokáže u nemocných s ICHS zpomalit progresi koronární aterosklerózy a snížit jejich celkovou úmrtnost. Je potřeba i vysoký krevní tlak a diabetes mellitus.
Léky. K snížení rizika komplikací a zlepšení kvality života se používají i různé léky. V první řadě je to aspirin, který snižuje shlukování destiček krevních. Při jeho nesnášenlivosti lze použít jiný lék, například clopidogrel (Plavix).
Dalšími léky, které zlepšují prognózu nemocných jsou tzv. statiny – léky snižující hladinu cholesterolu nebo triglyceridů. Tato léčba normalizuje funkci výstelky cév a mění vnitřní skladbu sklerotického plátu ve smyslu jeho stabilizace.
Chronická léčba betablokátory zlepšuje příznaky AP – zvyšují toleranci zátěže. Je také prokázáno, že nemocní, kteří užívali betablokátory, mají menší počet koronárních příhod a v případě vzniku srdečního infarktu mají nižší úmrtnost.
Klasickými léky jsou tzv. nitráty jako nitroglycerin, který se podává pod jazyk nebo ve formě spreje při záchvatu AP. V dnešní době se používají dlouhodobě působící nitráty, které omezují vznik bolesti při zátěži. Jde buď o tablety nebo nalepovací lékové náplasti.
Nelékové metody. V současnosti existují 2 metody, které dovolují obnovení průtoku krve přes zúžená místa. Jednou z nich je koronární angioplastika, často doplněná implantací kovové výztuhy – tzv. stentu.
Druhou je chirurgická revaskularizace – našití aortokoronárních bypassů – cév, které obejdou postižená místa. Obě metody vedou k odstranění AP nebo jejímu výraznému zmírnění.
Chirurgická léčba zajišťuje lepší prognózu v některých případech jako je postižení hlavní větve levé koronární cévy nebo zúžení všech hlavních větví. Výkon se dá v řadě případů provést bez mimotělního oběhu – na běžícím srdci. Koronární angioplastika dovoluje roztažení postižené cévy balónkem.
K prevenci opětovného zúžení se dnes používají často stenty, které udržují cévy roztaženou. V některých případech jsou potaženy lékem, který omezuje růst vazivové tkáně a brání opětovnému zúžení postiženého místa. Je potřeba zdůraznit, že ani operace a ani angioplastika nevedou k vyléčení aterosklerózy.
To znamená, že bez změny životního stylu jako vynechání kouření nebo změna diety a bez používání doporučených léků je riziko nepříznivého vývoje zvýšené. Může dojít k uzavření bypassů nebo zúžení jiných míst v koronárních cévách.
prof MUDr Josef Kautzner, CScpřednosta Kliniky kardiologie IKEM
Источник: https://www.ikem.cz/cs/angina-pectoris/a-431/
Angina pectoris
Angina pectoris, jejíž hlavním symptomem je silný tlak nebo bolest za hrudní kostí, má svůj původ v zužování věnčitých tepen. Bolesti se většinou rozvíjí při tělesné zátěži, mohou se ovšem objevit i v klidu. V průběhu onemocnění může vzniknout srdeční infarkt: proto je radno včas vyhledat lékaře.
Angina pectoris znamená – doslovně přeloženo – „úzkost hrudi“ a označuje typický obraz obtíží, který má svůj původ ve sníženém zásobení srdečního svalu (myokardu) kyslíkem.
Příčinou nedostatku kyslíku je zúžení některé ze srdečních věnčitých tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem, nejčastěji způsobené kornatěním tepen (arterioskleróza), které je v oblasti srdečních věnčitých cév nazýváno „koronární skleróza‘ nebo „ischemická choroba srdeční“, ICHS.
Typicky se dostaví angina pectoris při tělesné zátěži (zátěžová angina), když srdce pracuje rychleji a potřebuje více kyslíku.
Při tzv. nestabilní angině pectoris se vytvořila v oblasti zúženého místa krevní sraženina, která v kritické míře omezuje průtok krve a přísun kyslíku. Obtíže vznikají v tomto případě také v klidu a povolují až po delším čase.
Rizikové faktory jsou mezi jinými zvýšená hodnota chlesterolu v krvi (viz „arterioskleróza“), vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, nadváha, nedostatek pohybu, dlouhodobý stres.
V některých rodinách je onemocnění zvláště časté, pravděpodobně díky dědičným faktorům.
Typické pro anginu pectoris jsou silné bolesti za hrudní kostí, které se mohou šířit do levé paže, krku a horní části břicha. Jsou často provázeny nevolností, pocením, dušností a pocitem strachu.
Nejčastěji se potíže projevují při zátěži, přičemž mnozí pacienti přesně vědí, při jaké míře zátěže přichází bolesti. Při nestabilní angině pectoris vznikají podobné obtíže nezávisle na tělesné zátěži.
Kornatění srdečních věnčitých tepen je hlavní příčinou srdečního infarktu. Angina pectoris je proto varovným příznakem dlouhodobě hrozícího srdečního infarktu. Obzvlášť u nestabilní anginy pectoris je riziko infarktu velice zvýšeno.
Většinou se dá angina pectoris, tzn. nedostatečné zásobení srdečního svalu kyslíkem, rozpoznat na zátěžovém elektrokardiogramu (EKG).
Zátěž je simulována šlapáním na kole upevněném na podstavci a EKG je měřen během „jízdy“. Pomocným testem může být také dlouhodobý EKG ( 24 hodin) a tzv.
srdeční scintigrafie pod zátěží, při níž je zobrazován průtok krve srdečním svalem kontrastní látkou označenou radioaktivním izotopem.
Ukazují-li tato vyšetření na zúžení srdečních věnčitých tepen nebo trvají-li pochybnosti v diagnóze, je provedena koronarografie.
Při tomto vyšetření je do srdce zavedena tenká hadička (katetr) a do srdečních věnčitých tepen je vstříknuta kontrastní látka. Tímto způsobem se dají přesně zobrazit zúžená místa v řečišti srdečních věnčitých tepen.
Koronarografie je náročné vyšetření, které se obvykle provádí, když se uvažuje o chirurgickém řešení.
Záchvat anginy pectoris lze dobře potlačit podáním léků na rozšíření cév (např. nitroglycerinu ve formě spreje nebo kapslí pod jazyk). Pravidelné užívání léčiv, která snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem a zlepšují jeho prokrvení (např. tzv. betablokátory a antagonisté kalcia), předchází vzniku anginózního záchvatu.
Aby se zabránilo dalšímu postupu kornatění srdečních věnčitých tepen, je důležitý boj proti rizikovým faktorům arteriosklerózy (např. snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, obzvláště LDL). Léky, které snižují srážlivost krve (např. acetylsalicylová kyselina, aspirin, v nízkých dávkách), patří k preventivním opatřením proti srdečnímu infarktu.
Při silných obtížích, když se záchvaty anginy pectoris vyskytují již při menší zátěži, se mohou obtíže dlouhodobě odstranit mechanickým rozšířením zúžené věnčité tepny tzv.
balonkovou angioplastikou (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika) je zaváděn do cévy úzký katetr s malým balónkem na špičce. V oblasti zúženého místa je pak balónek nafouknut a céva rozšířena.
Pokud není možné provést PTCA, přistoupí se k operaci a provedení bypasu (tj. implantaci přídatné „objížďkové cévy“ – štěpu z pacientovy žíly).
Ischemická choroba srdeční patří k nejdůležitějším tzv. civilizačním nemocem, stojí mezi všemi onemocněními a příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích u osob středního věku (u mužů častěji než u žen) na nejvyšší příčce.
Vzniku anginy pectoris popř. kornatění srdečních věnčitých cév se dá zabránit (viz také Prevence aterosklerózy), když se člověk stravuje zdravě, nekouří a hodně se pohybuje. Užívání shora uvedených léků, provedení balonkové koronární angioplastiky nebo bypasu zlepšuje tělesnou výkonnost a přispívá k prevenci srdečních infarktů.
Může být samotný pocit úzkosti na prsou i anginou pectoris?
Na počátku onemocnění mohou být obtíže jen slabé, takže pocit úzkosti na prsou související se zátěží může být příznakem anginy pectoris. Prohlídka lékařem je doporučována, obzvlášť existují-li rizikové faktory pro aterosklerózu (např.
kouření, zvýšený krevní tlak, vysoká koncentrace cholesterolu v krvi). Také nemocní cukrovkou by měli brát i lehké anginózní potíže velmi vážně.
Alarmující příznak „bolest“ je u nich v důsledku chronického poškození nervů zřetelně slabší než u lidí bez cukrovky.
Jaký užitek mají volně prodejné „léky na posílení srdce‘?
Tyto léky nemají při angině pectoris užitek žádný. Tyto preparáty jsou zaměřeny na podporu tvorby srdečního svalu, jež není při angině pectoris omezena. Navíc jejich účinnost není vědecky dokázána.
Jaký význam má vitamin E?
Vitamin E je tzv. antioxidant, „vychytávač volných radikálů“ a má zabránit poškozování srdeční svaloviny, které je vyvoláváno nedostatkem kyslíku. Účinnost tohoto preparátu je sporná.
Kdy přivolat lékaře pohotovostní služby?
Pokud se objeví znaky slabosti krevního oběhu (závrať, nepravidelný puls, silné pocení, atd.), a když neustávají bolesti po požití léků rozšiřujících cévy (např. nitroglycerinový sprej nebo kapsle), měla by být přivolána pohotovostní služba. Může se totiž jednat o srdeční infarkt.
Jak škodlivý je sex při angině pectoris?
Při sexu se zrychluje činnost srdce, obvykle ale ne tak silně jako při tělesné námaze (např. při sportu). Sex proto způsobuje záchvaty anginy pectoris jen velmi zřídka. Přesto je známo i několik případů srdečního infarktu při sexu. Postižení byli většinou těžce nemocní a v pokročilém věku.
Источник: https://www.anamneza.cz/nemoc/Angina-pectoris-162
Angina pectoris
Angina pectoris (AP) je forma ischemické choroby srdeční, projevující se svíravými bolestmi na hrudi, která nutí člověka ukončit fyzickou aktivitu.
Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]
Klinický syndrom je charakterizovaný záchvatovitou svíravou bolestí na hrudníku, často vystřelující do krku a levé horní končetiny.
Příčinou je přechodná ischemie myokardu, která vzniká v souvislosti s fyzickou aktivitou, emočním stresem či chladem.
V důsledku aterosklerotického postižení nebo spazmu koronárních tepen vzniká v myokardu nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku.
Klinicky závažné je zúžení nad 75 %, které se v klidu nemusí projevit, protože v klidu jsou nároky svaloviny srdce na kyslík dostatečně zajištěny. Po ukončení zátěže a poklesu nároků myokardu na kyslík bolest na hrudi vymizí. Toto je jeden z rozdílů proti infarktu myokardu. Při infarktu myokardu bolest na hrudi trvá bez ohledu na fyzickou aktivitu.
Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu (patologie).
Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]
Aterosklerotické postižení koronární tepny nebo spazmus koronární tepny (stenóza nad 70 %) a fyzická námaha, případně emoční stres nebo chlad způsobí nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku. Důsledkem toho je ischemie myokardu.
Mezi nejtěžší stenózy patří zúžení prvních centimetrů ramus interventricularis anterior (RIA), ramus circumflexus (RC) levé koronární tepny a zúžení v první a třetí třetině pravé koronární tepny.
Podrobnější informace naleznete na stránce Ateroskleróza.
Formy[upravit | editovat zdroj]
Stabilní AP[upravit | editovat zdroj]
Schéma cévního zásobení srdce
Stabilní angina pectoris je formou chronické ischemické choroby srdeční. Jedná se o přechodnou ischemii myokardu klinicky se manifestující retrosternální bolestí. Vzniká při námaze a ustupuje v klidu (do 15 min.). Příčinou ischemie je nedostatečný přítok okysličené krve při zvýšené potřebě. Subendokardiální vrstva srdečního svalu trpí hypoxií. Obraz na EKG je deprese ST.
Nestabilní AP[upravit | editovat zdroj]
Nestabilní angina pectoris je nově vzniklá AP nebo již existující AP, která se v posledních 30 dnech zhoršila. Vzniká i v klidu a má delší trvání. Příčinou je akutní změna plátu – ruptura sklerotického plátu a následná tvorba trombů.
[upravit | editovat zdroj]
Prinzmetalova angina pectoris je AP vznikající na podkladně spazmů epikardiálních koronárních tepen, kdy koronární spazmus vede k přechodnému uzávěru dané tepny. Vzniká v klidu a příčina spazmů není jasná. Ischemie postihuje transmurální část a na EKG sledujeme elevaci ST.
Smíšená AP[upravit | editovat zdroj]
Smíšená AP vzniká na podkladě kombinace aterosklerotického zúžení a spazmu.
Koronární syndrom X[upravit | editovat zdroj]
Pod diagnózu koronárního syndromu X řadíme pacienty s námahovými stenokardiemi a ischémií myokardu dokumentovanou na EKG nebo thaliové scintigrafii myokardu, u kterých koronarografické vyšetření neprokázalo stenózu, provokační testy koronárních spazmů byly negativní a po podání nitrátů nedošlo k ústupu bolesti.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Ke klasifikaci závažnosti AP se používá čtyřstupňová klasifikace CCS podle Kanadské kardiologické společnosti (Canadian Cardiology Society), která je velmi podobná klasifikaci NYHA pro dušnost.[1]
| Stupeň I | Stenokardie je vyvolána jen mimořádně velkou námahou. |
| Stupeň II | Stenokardie je vyvolána větší, ale v běžném životě obvyklou námahou, např. výstupem do vyššího než 2. podlaží, chůzí do kopce apod. |
| Stupeň III | Stenokardie je vyvolána již malou námahou, např. chůzí po rovině, výstupem do nižšího než 2. podlaží apod. |
| Stupeň IV | Stenokardie se objevuje při minimální zátěži nebo v klidu. |
| CCS – Canadian Cardiology Society |
Léčba a prevence[upravit | editovat zdroj]
Odstranit vyvolávající příčinu, kterou je ateroskleróza, snížit hodnotu cholesterolu, léky proti srážení krve. K prevenci záchvatů můžeme zvolit léky, které tlumí bolest.
Při záchvatu se používá nitroglycerin pod jazyk. Volbou může být lék zlepšující metabolismus srdce a léky snižující nároky na kyslík.
V případě nutnosti je pacientovi zaveden stent nebo proveden kardiochirurgický výkon s vytvořením aortokoronálního bypassu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Angina pectoris – video na youtube.com
- Angina pectoris a EKG (TECHmED)
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2007. 430 s. ISBN 978-80-246-1442-7.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL. Vnitřní lékařství. Svazek II, Kardiologie, angiologie. 1. vydání. Praha : Galén : Karolinum, c2001. ISBN 80-7262-106-8.
Источник: https://www.wikiskripta.eu/w/Angina_pectoris
Bolest na hrudi se podceňuje. Nebezpečné onemocnění srdce trápí statisíce lidí
„Vyrůstal jsem s mladší sestrou v malé vesnici v Beskydech. Nezapomenu, jak náš domek v zimě často zapadal až po okna a táta musel prohazovat cestu, abychom se vůbec dostali ven.
Jak se otevřely hranice, začal jsem cestovat, a nakonec zakotvil jako tesař v Austrálii, kde jsem se i oženil a usadil.
Sestra, která se nakonec provdala do Polska, mi občas posílala maily, že naši na tom nejsou zdravotně nejlíp,“ začíná pan Jan svůj příběh.
Přečíst článek ›
„Když jsme tam byli naposled předloni se sestrou o Vánocích, bylo jasné, že už to nezvládají. Máma, která byla o šest let mladší než táta, se ještě držela. On už na tom byl ale špatně. Byl unavený, špatně dýchal, na nějaké odhazování cestičky nebylo ani pomyšlení. V mrazu zkusil lopatou odházet sotva dva metry a úplně se sesypal,“ vypráví.
Fakta:Anginou pectoris trpí 10–20% mužů nad 65 let a 10–15% žen nad 65 let. V Evropě je to 20–40 tisíc na milion obyvatel.
Otce pana Topinky bolelo na prskou jako při infarktu, než však stačili zavolat pomoct, bolset přešla. „Když jsem byl u našich naposled, vypadal celkem v pohodě. Ale když jsme šli do lesa porazit vánoční stromek, museli jsme se brzo vrátit. Táhnul jsem jeho i borovičku. Bolelo ho opět na prsou, zadýchával se a bolest mu navíc vystřelovala do levé ruky,“ popisuje.
Přečíst článek ›
Infarkt však v nemocnici vyloučili. Diagnostikovali mu nemoc s názvem angina pectoris. „Proto se mu vždy v klidu udělalo líp. Lékaři uvažovali o operaci, ale nakonec se rozhodli, že stačí léky. Táta se ale nesmí namáhat.
I proto jsme se všichni dohodli, že bude lépe, když s mámou odejdou do domu s pečovatelskou službou. Sestra se nakonec z Polska přesunula zpátky do Česka a koupila si byt nedaleko nich, aby o ně mohla pečovat.
Do domku už všichni jezdíme jen v létě, na rekreaci,“ říká Topinka.
Názor odborníka: praktický lékař Canadian Medical Štefan KukuraObtíže pana Topinky způsobil nejen pokročilý věk, ale zejména změny na věnčitých tepnách srdce. Zhoršení průtoku krve věnčitými tepnami srdečního svalu způsobuje příznaky označované jako angina pectoris.
Mezi jejími typickými projevy dominuje bolest na hrudi při námaze. Hlavní příčinou snížené schopnosti srdce reagovat na větší námahu je postižení koronárních tepen aterosklerózou. Při ní dochází k zužování jejich průsvitu a omezení průtoku krve.Angina pectoris může vzniknout i při na první pohled zdravých tepnách.
K omezení proudění krve stačí náhlé křečovité stažení (spasmus). Může jít i o kombinaci aterosklerózy a spasmu. Poruchu zásobení srdce krví často vyvolává i chlad nebo kouření v součinnosti se zvýšenou námahou. K bolestem a tlaku na hrudi se může přidat pocit nedostatečného dechu a úzkost.
Po uklidnění nebo přechodu do tepla většinou obtíže samy odezní. Všechno se vrátí k normálu a nic nenasvědčuje onemocnění srdce.Diagnózu stanovujeme na základě informací od pacienta (anamnézy), laboratorních testů, klidového EKG vyšetření a zátěžového testu. Nezbytnou součástí vyšetření je i echokardiografie.
K léčbě přistupujeme individuálně. Jejím základem je úprava životosprávy, další vyhlídky se výrazně zlepší, když pacient přestane kouřit a změní stravovací návyky.Důležitá je i léčba vysokého krevního tlaku a cholesterolu a případné cukrovky. Tato opatření zpomalí postup kornatění tepen.
Dalším krokem je medikamentózní léčba, obvykle používáme léky na snížení krevní srážlivosti (například obyčejný Aspirin), léky na rozšíření cév (například nitráty), betablokátory na snížení tepové frekvence a další.
Pokud tato léčba nestačí, přistupujeme k invazivnějším metodám léčby. Zúžené koronární tepny lze při provádění angiografie rozšířit pomocí katetru s balónkem. V případě, že katetrizační léčba nestačí, je možné provést chirurgický zákrok. Kardiochirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny – našije bypass.
Co srdci prospívá
Pokud máte problémy se srdcem, je úprava jídelníčku ve prospěch zdravých potravin tím zásadním. Které na něj mají blahodárný vliv?
Čerstvé bylinkyŽe přílišné solení srdci neprospívá, nejspíš víte. Zkuste při vaření používat více čerstvých bylinek jako například oregano, tymián nebo šalvěj. Vaše jídlo získá novou chuť.
Přečíst článek ›
Červené vínoZ vín prospívá srdci nejvíce červené, obsahuje totiž resveratrol a katechiny – látky posilující cévní stěny. Ale maximálně jedna sklenice vína pro ženu a dvě sklenice pro muže denně!
LososJe bohatý na omega-3-mastné kyseliny – látky, které snižují riziko srdeční arytmie.
Extra panenský olivový olejJsou v něm obsaženy zdraví prospěšné polyfenoly a mononenasycené tuky. Kde to jde, nahraďte jím máslo a sádlo a hodnoty „zlého“ cholesterolu (LDL) se sníží.
OřechySnižují cholesterol a chrání věnčité cévy, které zásobují srdeční stěnu. Stejný efekt má i ořechový olej.
PomerančeJsou zdrojem pektinu – vlákniny, která váže cholesterol, a draslíku, který pomáhá kontrolovat krevní tlak. A samozřejmě i zdraví prospěšného vitaminu C.
Přečíst článek ›
Nízkotučný jogurtNejspíš víte, že je dobrý pro vaše kosti. Ale jogurt pomáhá i kontrolovat váš krevní tlak. Vybírejte si však raději nízkotučnou variantu.
BorůvkyJsou plné antioxidantů a dalších látek, které mají příznivý vliv na vaše srdce.
Recept pro zdravé srdce
Borůvkové smoothieSuroviny: 3 lžíce mražených borůvek, 1 banán, 1 lžíce jemných ovesných vloček, 1 lžička mletých ořechů nebo mandlí, 150 ml mléka, 1 malý bílý jogurt, med na doslazení
Postup: Všechny suroviny vložte do mixéru a umixujte do hladka. Nalijte do sklenice. Smoothie je ideální ke snídani nebo ke svačině.
Přečíst článek ›
Источник: https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/bolest-hrudi-po-uklidneni-odezni-anginu-pectoris-vsak-neni-radno-podcenit-20190320.html