Asociace srdečního selhání – vše o zdraví

„Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali dvacetipětiprocentní až sedmdesátipětiprocentní pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy,“ popsal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Ačkoliv tak statistiky vyznívají pozitivně, v praxi mohou do budoucna znamenat riziko. „Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ varuje Linhart.

Asociace srdečního selhání – vše o zdravíAsociace srdečního selhání – vše o zdravíAsociace srdečního selhání – vše o zdravíAsociace srdečního selhání – vše o zdraví

Situaci podle něj ještě zhoršuje fakt, že přibližně pětina nemocných nedorazila na preventivní prohlídky. „Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu,“ uvedl.

A upozornil, že i bez epidemie koronaviru by nárůst počtu případů srdečního selhání mohl růst. Křivka, která třeba v USA od sedmdesátých let klesla, se totiž začíná obracet. A to mimo jiné ve spojení se stárnutím populace a nezdravým životním stylem.

Socio-ekonomická situace jako rizikový faktor

Další hrozbu pak kardiologové vidí ve zhoršení socio-ekonomické situace. Jak totiž ukazují dlouhodobá data, vždy jej doprovází zvýšení nemocnosti a úmrtnosti na srdečně-cévní choroby.

„Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně 5 procent k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětlil Linhart.

Pozorovat to podle něj jde i napříč regiony České republiky – tam, kde je situace horší, pozorují i více infarktů.

Kardiologové to připisují řadě faktorů. Jedním z nich je třeba stres spojený s existenčními problémy. Kromě toho ale také tito lidé často podceňují preventivní prohlídky, nestarají se o své zdraví, nedodržují zdravé diety a rezignují na pravidelný pohyb.

A podobně na řadu lidí působí i současná epidemie. „Lidé se dostatečně nehýbali, rezignovali na pohyb venku. Řada pacientů přibrala,“ popsal ambulantní kardiolog a člen výboru České asociace ambulantních kardiologů Jiří Veselý.

Právě kardiaci jsou přitom jednou z ohrožených skupin onemocnění covid-19. Pokud jsou s nemocí převezeni do nemocnice, jejich riziko úmrtí je až pětkrát vyšší než u ostatních pacientů. Podle kardiologů by tak měli být upřednostněni při vakcinaci.

 „Opakovaně jsme apelovali na ministerstvo zdravotnictví.

Nabídli jsme spolupráci, rádi bychom se podíleli na rozhodování o tom, kteří pacienti z řad kardiaků by měli dostat přednost,“ řekl Linhart s tím, že pokud ale není stav pacienta stabilizovaný, měl by se před očkováním raději poradit se svým lékařem.

Naděje v podobě moderních léků

V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 tisíc nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 tisíc nových pacientů.

V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu, a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání.

A podle  předsedy České asociace srdečního selhání Filipa Málka počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 procent na 450 tisíc.

Přesto si čeští kardiologové dávají za cíl úmrtnost snížit. Pomoci by jim v tom mohly moderní léky, které nyní začínají při léčbě využívat. Takzvané glifloziny byly doteď k dispozici pouze pro vybrané diabetiky.

Nově je může lékař předepsat i pacientům bez cukrovky. Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí.

Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“uvedl Málek.

Diabetikům léky snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru v moči. U těchto pacientů také brání vzniku nového srdečního selhání, 30 až 40 procent lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku. A jak se ukázalo, pomáhají i pacientům bez diabetu. Zatím si je musí pacienti doplácet sami, kardiologové však jednají o úhradě zdravotními pojišťovnami.

Česko je dlouhodobě na špici černého žebříčku, co se týče výskytu kardiovaskulárních onemocnění na sto tisíc obyvatel. V rámci Evropy je ČR třetí – za Finskem a Rakouskem.

Úvodní slovo

Vážení a milí kolegové,

   dovolte mi co nejsrdečněji Vás pozvat na druhou samostatnou konferenci České asociace srdečního selhání (ČASS) která proběhne dne 1.12.2017 v konferenčním centru Institutu klinické a experimentální medicíny-IKEM v Praze.

Česká asociace Srdečního selhání vznikla na jaře roku 2016 přeměnou z Pracovní skupiny Srdečního selhání ČKS a výroční konference je hlavní akcí pořádanou touto novou asociací. Chceme aby tato akce byla krátká, jednodenní, avšak intenzivní z hlediska obsahu i interakcí mezi účastníky.

V pořádání této konference se budou střídat členové výboru ČASS, a každá konference bude trochu jiná a bude odrážet odborný akcent organizujícího pracoviště.

   Kromě tradičních témat bude program letošní konference zaměřen též na využití nových zdravotnických technologií v léčbě srdečního selhání.

Chceme využít lokálního zázemí a expertízy k nabídnutí náhledu do problematiky přístrojové léčby srdečního selhání, telemonitorace, kardiogenetiky, léčby arytmií,  a dlouhodobých mechanických podpor oběhu.

Zájemci budou mít možnost se seznámit s těmito novinkami prostřednictvím „hands-on“ workshopů a videopřenosu, které budou probíhat paralelně s hlavním přednáškovým programem. Na organizaci se bude též podílet nová pracovní skupina KardioTech.

   Další novinkou letošní konference je zařazení bloku „Keynote lectures“ ve které vystoupí prominentní zahraniční hosté konference s přehledovou přednáškou. Na letošní konferenci přislíbil účast prof. Stephan Anker z Gottingenu, který pohovoří o nových technologiích a trialech léčby srdečního selhání.

   Budeme se snažit aby byl program atraktivní nejen pro kardiology, ale i pro jiné odbornosti, jako jsou internisté či diabetologové. Chceme aby program byl přínosný nejen pro lékaře, ale i další zdravotnické profese, jako jsou zdravotní sestry, koordinátoři či technici. Definitivní program bude sestaven a vyvěšen na stránkách ČKS počátkem října 2017.

   Těšíme se na viděnou v předvánoční Praze, 

 Asociace srdečního selhání – vše o zdraví  Asociace srdečního selhání – vše o zdraví
Doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc.Lokální organizátor, IKEM prof. MUDr Jindřich Špinar, CSc předseda České asociace srdečního selhání (ČASS)

Srdeční procházkové trasy míří do regionů, začíná se v Olomouci

3. září 2020

Kardiovaskulární choroby patří mezi onemocnění, u kterých je spolupráce pacienta a lékaře zcela klíčová. U chronického srdečního selhání, které se rozvíjí u každého pátého nad 40 let, , to platí obzvláště. Důležitá je totiž nejen samotná léčba, ale také režimová opatření, která mají pacienti dodržovat.

Pacienti tak mají částečně úspěšnost léčby ve svých rukou. Mezi režimová opatření patří mimo jiné i pravidelný pohyb, jehož vhodnou intenzitu je vždy nutné konzultovat s lékařem.

Z tohoto důvodu v letošním roce vzniknou další tři Srdeční procházkové trasy speciálně určené pacientům se srdečním selháním, využít je může ale samozřejmě kdokoli, kdo chce přispět svému zdraví. Na první pražskou Srdeční procházkovou trasu letos naváže Srdeční procházková trasa v Olomouci, která se otevře v pátek 11. 9.

2020, v tento den u ní bude také od 9.00 do 12.00 hod. Fakultní nemocnice Olomouc pořádat svůj tradiční Pacientský den, posléze přibude trasa v Hradci Králové a v Plzni.

Asociace srdečního selhání – vše o zdraví

Srdce při srdečním selhání nezvládá rozvádět dostatek krve po těle. Pacient se tak potýká s celou řadou projevů tohoto onemocnění.3 Ty však lze pomocí vhodně nastavené léčby a se správným přístupem k režimovým opatřením zvládat.

Jedním z těchto opatření a nedílnou součástí léčby je pravidelný pohyb, na což právě Srdeční procházkové trasy upozorňují. Na každé z tras návštěvníci potkají oranžové značení a také edukační oranžové židle s oteklými kotníky, které poukazují na jeden z příznaků onemocnění, a to oteklé dolní končetiny.

3 Ačkoli budou tyto židle po čase odinstalovány, trasy jako takové budou dostupné i nadále, zájemci najdou jejich přesné mapky na www.rukunasrdce.cz.

Srdeční procházková trasa v Olomouci a Pacientský den FN Olomouc 11. 9. 2020

Jako první bude nově instalována Srdeční procházková trasa v pátek 11. 9. v olomouckých Smetanových sadech. Procházka začíná za pavilonem „A“ Výstaviště Flora, kam přijdete z ulice Zamenhofova. Na začátek procházky příchozí upozorní oranžová edukativní židle i informační tabule.

Symboly Ruku na srdce spolu s dalšími židlemi ukáží správný směr procházky. Okruh je dlouhý přibližně 500 m, proto jej zdatnější mohou v rámci pravidelné procházky zopakovat hned třikrát a strávit tak pohybem v přírodě zhruba 30 minut. Trasa bude židlemi značena od pátku 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020. V pátek 11. 9.

pořádá u startu trasy Fakultní nemocnice Olomouc také svůj tradiční Pacientský den. „Rád bych pozval na Pacientský den, který jsme nachystali na pátek 11. 9. od 9.00 do 12.00 hod.

Příchozí se zde dozvědí zajímavé informace o zdraví srdce, o chronickém srdečním selhání, budou moci konzultovat na čerstvém vzduchu s kardiology z Fakultní nemocnice Olomouc a kromě Srdeční procházkové trasy si vyzkoušejí i cvičení pro zdraví jejich srdce,“ zve prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I.

Interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc. Záštitu nad akcí v Olomouci převzali hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk, primátor statutárního města Olomouce Mgr. Miroslav Žbánek, MPA, a Fakultní nemocnice Olomouc.

Zajímavé:  Dokonalý dárek? Dobrý skutek! – vše o zdraví

Proč jsou chůze a režimová opatření tak důležité

„Aktivita pacienta je při léčbě chronického srdečního selhání, s nímž mohou pacienti žít i desítky let kvalitní život, stěžejní. Mezi režimová opatření se řadí zdravá strava, omezení soli, absence kouření a alkoholu, regulovaný příjem tekutin, odpočinek, snížení váhy, sledování svého stavu i pravidelný pohyb.

Právě pravidelné procházky jsou typem přirozeného pohybu, který může významně přispívat ke zdraví srdce, a my na naše pacienty apelujeme, aby si jej dopřávali,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA. Vyznačená Srdeční procházková trasa může také pacientům pomoci k pravidelnému sledování jejich kondice.

Pokud pacient, který využívá trasu k procházkám pravidelně a nikdy mu nedělala problém, začne mít náhle potíž s jejím zvládnutím, a to například tak, že se nadměrně zadýchává a je unavený, ačkoli se tyto obtíže při jiných pravidelných procházkách dosud nedostavovaly, může mu tím tělo naznačovat, že se na jeho zdravotním stavu něco změnilo a je třeba se obrátit na ošetřujícího lékaře. Před každou procházkou se vždy ujistěte, že se cítíte dobře.

Jste to vy, na kom závisí vaše zdraví

Chronické srdeční selhání je závažné onemocnění, se kterým však lze žít plnohodnotný život.

Pacient by měl svůj stav vždy konzultovat s lékařem, ptát se na všechny možnosti léčby, dodržovat doporučenou léčbu a stejně aktivně i doporučená režimová opatření.

Srdeční procházkové trasy mohou být ideální připomínkou toho, jak může být příjemné a snadné režimová opatření do svého života zařadit. Více informací i tipů, jak na život se srdečním selháním, najdete na www.rukunasrdce.cz. Vaše zdraví je vaše zodpovědnost.

Studijní odkazy Historie hmotnosti s městnavým srdečním selháním – Kapitálové Kardiologie Associates

Jeden z pěti lidí na celém světě je vystaven riziku vzniku městnavého srdečního selhání, a tato prevalence se s věkem zvyšuje.

Na jeho základně, městnavé srdeční selhání znamená, že vaše srdce, což je čerpadlo, nemůže adekvátně poskytnout oběhovou podporu potřebnou k udržení hojnosti všech vašich orgánů.

Protože neexistuje lék na nemoc, pacienti mohou své zdraví pečlivě sledovat pouze změnami životního stylu nebo léky, aby zabránili nezvratnému zhoršení funkce srdce.

Kromě toho, že nevyléčili městnavé srdeční selhání, podmínka je jednou z nejčastějších nemocí postihujících dospělé 40 let s více než 200,000 případy jsou diagnostikovány v USA každý rok.

“Bohužel v dnešní době častěji vidíme pacienty ve věku 50 a 60 let s městnavým srdečním selháním,” stavy Dr. Connor Healey, deska certifikovaný kardiolog u společnosti Capital Cardiology Associates.

A pro mladší pacienty, kteří dostávají diagnózu, “Skutečnou děsivou věcí je celková očekávaná životnost pěti let.”

Někteří lidé nemají žádné příznaky kongestivního srdečního selhání.

Pro ostatní, při lehké činnosti, jako je chůze po supermarketu, mohou pociťovat dušnost, závrať, únava, zadržování tekutin (způsobující otok dolních končetin), náhlý nárůst tělesné hmotnosti, a změny jejich srdečního rytmu.

Pro diagnostiku městnavého srdečního selhání vám lékař objedná sérii testů počínaje krevním testem, echocardiogram, elektrokardiogramové rentgenové paprsky, CT vyšetření, stresový test — vše navržené tak, aby ukazovalo funkci vašeho srdce.

“Problém s městnavým srdečním selháním spočívá v tom, že pokrývá tak široký rozsah vedlejších chorob,” stavy Dr. Healey.

I když nemůžete zabránit srdečním onemocněním, pro mladé dospělé, kteří chtějí minimalizovat riziko vzniku infarktu, mrtvice, a srdeční choroby, což znamená vyhýbat se volbám životního stylu, jako je nadměrné pití alkoholu, Kouření cigaret, špatná dieta, minimální až malá fyzická aktivita / cvičení, a špatné spací návyky.

“Srdce je orgán; nemůže žít věčně, projeví ve vašem životě změny související s věkem,” on říká. Měli byste se také pravidelně bavit s poskytovatelem primární péče, kdo může zmapovat individuální hodnocení plánu rizik a prevence. “Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je vyhnout se vzniku městnavého srdečního onemocnění.”

Městnavé srdeční selhání je tradičně rozděleno do dvou různých aspektů: systolický a diastolický.

Systolické městnavé srdeční selhání znamená, že pumpování srdce je slabé. jako Dr.

Healey to vysvětluje, “Hovoříme o tom pomocí injekční frakce, která je užitečnou informací pro pacienty, aby ji mohli znát a požádat svého lékaře, ‘Jaká je moje ejekční frakce?'” Ejekční frakce (EF) odkazuje na to, kolik krve v srdci, na čerpadlo, opouští srdce a cestuje tělem. Většinou, EF se vztahuje na množství krve čerpané z levé komory, Hlavní čerpací komory srdce, pokaždé, když se smlouva.

Ejekční frakce je vyjádřena v procentech. “Normální hodnota je mezi 55 a 70%,” říká Dr.. Healey. “To nemusí být skvělé skóre na zkoušce, ale pro EF to je docela dobré. Cokoli méně kolem 40-50% je systolické městnavé srdeční selhání.” Váš EF může jít nahoru a dolů, na základě vašeho srdečního stavu a toho, jak dobře vaše léčba funguje.

Druhou skupinou je diastolické srdeční selhání, které znamená dolní levou srdeční komoru (levá komora) během diastolické fáze není schopen správně plnit krev, snížení množství krve čerpané ven do těla.

“Toto je normální EF, ale srdce nefunguje docela dobře, protože je tuhé,” poznámky Dr. Healey. Přesčas, to způsobí, že se v levé síni hromadí krev, a pak v plicích, což vede k lymfatickému přetížení a příznakům srdečního selhání.

“To obecně souvisí se zánětem a fibrózou, které mohou být způsobeny mnoha faktory.”

American College of Cardiology spolu s American Heart Association spolupracovaly na kategorizaci čtyř fází srdečního selhání (HF).

Americká asociace srdce popisuje stadium A jako, “Při vysokém riziku HF, ale bez strukturální srdeční choroby nebo symptomů HF.” Tato diagnóza je obvykle u pacientů s hypertenzí, cukrovka, nebo obezita.

“Máte-li rizikové faktory, aniž byste ve skutečnosti měli srdeční selhání, stále vás označujeme jako stadium A, protože chceme, abyste si byli vědomi závažnosti této diagnózy a zabránili vám postoupit do další fáze, která má městnavé srdeční selhání,” řekl Dr.. Healey.

Mezi rizikové faktory pro fázi A patří fibrilace síní (A-Fib), vysoký tlak, ischemická choroba srdeční (který zahrnuje stravu, cholesterol, cvičení), a spánkové apnoe.

“AFib je velké riziko diastolického městnavého srdečního selhání, protože pokud máte ztuhlé srdce, a nyní ztrácíte koordinaci, ke které dochází u AFib, nyní máte neefektivní srdce, které se v nevhodných časech tlačí do komor, nechat zbývající komory, aby se pokusily zachytit vůli.”

Váš lékař s vámi bude mluvit o zahrnutí zdravého životního stylu v rámci našich léčebných cílů a může předepsat léky (jako statin) k léčbě vaskulárních chorob, cukrovka, nebo vysoký cholesterol.

Fáze B

Fáze B je nastíněna jako, “Strukturální onemocnění srdce, ale bez známek nebo příznaků HF.” Většina lidí se srdečním selháním fáze B má echokardiogram (echo) který ukazuje ejekční frakci (EF) z 40% nebo méně.

“Diagnózu jsme provedli po ultrazvuku vašeho srdce, což je obvykle způsob, jak diagnostikujeme spolu s klinickými příznaky,” popisuje dr. Healey. “Máte parametry, které naznačují, že vaše srdce nefunguje správně; je buď slabý nebo neefektivní.

Znovu, nejsi symptomatický, takže máme čas zasáhnout, než se stane bodem, který ovlivňuje váš život.”

Fáze C

Pacienti s diagnózou stadia C mají srdeční selhání. “Stádium C je velká část pacientů, která je symptomatická,” poznamenal Dr. Healey. Bude jim předepsáno mnoho léků, které zmírní jejich příznaky. Jsou umístěny na nízkém obsahu sodíku. Mohli by také nechat implantovat kardiostimulátory nebo nasadit implantovatelný srdeční defibrilátor (ICD) terapie.

Fáze D

“Fáze D je konečná fáze srdečního selhání,” začíná Dr.. Healey. “Obvykle se jedná o systolické kongestivní srdeční selhání, kdy je vaše pumpa zcela nedostatečná. V podstatě, nemůžete vstát a chodit víc než 20 nohy, aniž by došlo k výraznému nedostatku dechu, kde musíte zastavit.” Možnosti léčby v této fázi zahrnují transplantaci srdce, chirurgická operace, a výzkumné terapie.

A zpráva zveřejněná v listopadu roku 2007 2018 zkoumali pacientovo riziko srdečních chorob ve srovnání s jejich historií hmotnosti. Od věku 20-40, účastníci měli index hmotnosti a tělesné hmotnosti (BMI) zaznamenané skóre.

Tým našel a 34% zvýšená pravděpodobnost srdečních chorob pro každého 5 Body BMI. “Váha má takový negativní dopad na mnoho srdečních funkcí. Hlavně bych řekl, srdeční selhání,” řekl Dr.. Healey.

Autoři studie dospěli k závěru, že “kontrola BMI po celou dobu života je důležitá pro snížení rizika srdečního selhání.”

Asociace srdečního selhání – vše o zdraví

Proto jsou pacienti váženi na začátku každé schůzky nebo návštěvy v kanceláři. “Pokud začneme vidět 5, 10-přírůstky hmotnosti v librách mezi návštěvami, to je něco, co musíme řešit.” Ve studii historie hmotnosti, autoři to poznamenali “výskyt obezity ve Spojených státech je pozoruhodně vysoký, vidět v 36% dospělých.

Zajímavé:  Alergie na prací prášek - vše o zdraví

” Odborníci spojují obezitu jako varovný signál pro mladší generace a přispívají k včasné diagnostice srdečních chorob. “Myslím, že jako westernové, obecně, zvykli jsme si žít s touto vyšší váhou, že si myslíme, že je to samozřejmost, tak by mělo být tělo. Studna, Ne, to není pravda.

Musíme zvrátit postoje, které máme k stravě, hmotnost, a zdravý život,” řekl Dr.. Healey.

“Cílem je, aby pacient přišel na wellness návštěvu. Mluvit s nimi o jejich životech a všech úžasných věcech, které dělají. Pomáháme jim minimalizovat léky, pak na druhou stranu, vidět je po návštěvě nemocnice poté, co byli v městském srdečním selhání, po infarktu, a teď se pokoušíme dohnat.”

Napsal Michael Arce, Marketing Coordinator, Kapitálové Kardiologie Associates
Jakékoliv lékařské informace zveřejněné na těchto webových stránkách není určen jako náhrada za informovaného lékařskou pomoc, a neměli byste před konzultací s zdravotnický pracovník provádět žádnou akci.

Srdeční selhání

Co je srdeční selhání?

Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. K tomu má organismus vytvořenu řadu mechanismů týkajících se nejen vlastního srdce.

Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži.

Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.

Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání). Z uvedeného lze dobře odvodit potíže, se kterými pacient přichází k lékaři. Nejčastější jsou únava, dušnost a otoky končetin.

Jaké jsou příčiny srdečního selhání?

Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Prvotní může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní a/nebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.

Jaké jsou příznaky srdečního selhání?

Odlišují se podle toho, zda je postižena levá či pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženým oddílem: při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok.

Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování.

Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření.

Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.

Při snižování srdečního výdeje se organismus snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů.

Toho se dosahuje redistribucí krevního průtoku, za zlepšené zásobení mozku a srdce se však platí omezením přívodu krve k ostatním orgánům.

Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je důležitá především porucha perfúze ledvin. Potíže působí i porucha prokrvení kosterních svalů, která je příčinou únavnosti a snížené výkonnosti.

Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy rytmu. Nemocný vnímá palpitace („bušení srdce“), může mít závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.

Jak je možné zjistit přítomnost srdečního selhání?

Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře.Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční nedostatečnost diagnostikovat.

Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve.

Velmi prospěšné je echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které nám podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce, funkci i stavu chlopní.

Pokud je žádoucí informace o věnčitých tepnách, provádíme selektivní koronarografii (katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme tepny zásobující srdce přímým vstřikem kontrastní látky). Tomuto vyšetření často předchází zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG dovolí zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.

Můžeme vzniku srdečního selhání předejít?

Odpověď je ano – do jisté míry. Jak jsme uvedli, je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza věnčitých tepen. Tato je spojena často s hypertenzí (vysokým krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu.

I když sklon k těmto chorobným stavům částečně zdědíme od předků, můžeme je ovlivnit způsobem svého života. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje aterosklerózy (a řady jiných chorob) rizikovým faktorem zásadního významu.

Je nutné si uvědomit, že zdravým životním stylem, jehož zásady jsou dobře známy, ovlivňujeme nejen sebe, ale i své děti, které nás v dospělém věku budou napodobovat více než bychom čekali.

Prevence rozvoje srdečního selhání má zásadní význam i po stanovení diagnózy, zde se již uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Zde slovo k problematice alkoholu.

Zatímco zdravému srdci alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá, při onemocnění srdce je třeba velké opatrnosti.

U některých onemocnění (prvotní postižení srdečního svalu) doporučujeme úplnou abstinenci.

Jaké jsou léčebné možnosti srdečního selhání?

Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu. Režimová a dietní opatření jsou volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž.

Tělesnou zátěž doporučujeme ve všech stadiích onemocnění kromě období přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého stadia. Dobrým vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného.

Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes máme k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhneme zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění.

Zde se již není možné řídit pouze subjektivními pocity nemocného – o některých lécích (betablokátory) je známo, že průběh srdečního selhání příznivé ovlivní, aniž by bezprostředně po zahájení léčby zmírnily potíže. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné a nebo má jen malé potíže.

Skladbu a dávkování léku musí proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si pacient může upravovat dávkování jsou diuetika (močopudné léky), kde je možné řídit se přítomností otoků a váhovými změnami. Pacient se srdečním selháním musí tedy přijmout fakt, že bude dlouhodobě užívat kombinaci léků.

Jen tak lze zabránit rozvoji onemocnění a většinou i docílit stavu, kdy pacient i přes trvající poruchu funkce srdečních komor může mnoho let žít kvalitním životem.

V některých případech ovlivníme vývoj srdečního selhání provedením operace (koronární by-pass, operace chlopní), nebo zlepšením synchronie kontrakcí srdečních komor specielní kardiostimulační metodou. Chirurgické metody se uplatní i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce.

I u nemocných s poruchami rytmu máme k dispozici celou řadu postupů – od podávání léků až po zavedení automatického defibrilátoru. To je přístroj, který dokáže závažnou poruchu rytmu okamžitě odhalit a sám léčebně zasáhnout.

Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.

Závěrem

Je skutečností, že případů srdečního selhání stále přibývá. Souvisí to se stárnutím populace a také s přežíváním nemocných s dříve fatálními srdečními příhodami.

Tak jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba.

Péče o tyto nemocné je u nás především v rukou kardiologů, stále více se budou uplatňovat specializované ambulance, které jsou zakládány v kardiocentrech a větších nemocnicích. Zvyšuje se úloha specializované zdravotní sestry.

Prvním předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení.

7 podob srdečního selhání a 7 způsobů, jak pomoci sobě i svým blízkým

Narůstající počet pacientů se srdečním selháním dal v roce 2004 vzniknout Asociaci srdečního selhání Evropské kardiologické společnosti, která je největší asociací srdečního selhání na světě, sdružující více než deset tisíc odborníků. Každý rok v květnu věnuje sedm dní zvýšení povědomí o tomto závažném kardiologickém onemocnění a motivuje národy k osvětovým aktivitám o problematice srdečního selhání.

Přestože by se dle názvu onemocnění mohlo zdát, že se jedná pouze o akutní zástavu srdce, není tomu tak. Chronické srdeční selhání je onemocnění dlouhodobé. Při včasném rozpoznání jej však lze úspěšně kontrolovat.

Nasazení správné léčby a dodržování režimových opatření jsou pak cestou k zachování kvality života pacienta. Řada lidí ale stále neví, na jaké varovné příznaky si dát pozor.

Stejně tak je otázkou, jak moc si sami pacienti uvědomují svou roli při udržování dobrého zdravotního stavu.

Zajímavé:  Hemoroidy, delikátní problém – vše o zdraví

Pozdní diagnóza znamená horší vyhlídky

Při chronickém srdečním selhání oslabené srdce nedokáže rovnoměrně rozvádět krev a doručit tak do těla dostatek kyslíku a živin, aby mohlo normálně fungovat. Srdce nezvládá pracovat tak, aby naplnilo potřeby těla, nejdříve při větší námaze, poté i v klidu. Pozdní diagnóza znamená ve většině případů také horší vyhlídky do budoucna, nižší kvalitu života a riziko další hospitalizace.

„Povědomí pacientů o srdečním selhání se za poslední roky určitě zvýšilo a i my v ordinaci vnímáme, že už za závažné onemocnění nepovažují pouze infarkt. Přesto je řada pacientů, u kterých není srdeční selhání diagnostikováno včas.

Přitom včasná diagnostika je klíčová především pro další prognózu pacienta. Není-li totiž včas zahájena adekvátní léčba, dochází k postupné progresi srdečního selhání, což negativně ovlivňuje další výhled pacienta, a to nejen stran přežití, ale také co se týče kvality života,“ vysvětluje MUDr.

Gabriela Štěrbáková, Ph.D., z Kardiologické kliniky FN Plzeň.

Zásadní součástí úspěšné léčby srdečního selhání je podle ní spolupráce pacienta, tedy pravidelné užívání medikace a také dodržování režimových opatření hned od počátku rozvoje onemocnění.

„Pokud je pacient informovaný a svému stonání rozumí, spolupráce je vždycky mnohem lepší.

Pak se často dokážeme vyhnout náhlému zhoršení stavu s nutností hospitalizace a můžeme udržet pacienta ve stabilizovaném stavu.“

Sedm podob srdečního selhávání

Srdeční selhání se zpravidla projevuje sedmi následujícími způsoby, přičemž se u pacienta může objevit pouze některý z nich anebo i více projevů najednou.

  • Dušnost, tedy zadýchávání se, někdy se projevuje více při poloze vleže
  • Únava, která neodpovídá předešlé námaze
  • Otoky kotníků, nohou a břicha
  • Náhlý vzestup hmotnosti o více než 2 kila během pár dní
  • Ztráta chuti k jídlu
  • Náhlé bušení srdce
  • Snížená frekvence močení během dne a naopak častější frekvenci nucení na močení v noci

Příznaky srdečního selhání je vždy potřeba dát do souvislosti s aktivitami běžného dne a celkovým zdravotním stavem. Pokud vypijete před spaním naráz půl litru tekutin, je běžné jít v noci na toaletu a nemusí to mít spojitost s onemocněním srdce.

Je-li naopak člověk extrémně unavený z aktivit, které mu nikdy předtím nedělaly problém, je třeba zpozornět. Praktickou pomůckou pro zamyšlení nad projevy nemoci je dotazník příznaků srdečního selhání, který je k dispozici například na edukačních webových stránkách www.rukunasrdce.cz.

Dotazník lze využít i jako pomůcku při konzultaci obtíží u lékaře.

Sedm opatření pro spokojenější srdce

Sedm základních tzv. režimových opatření může významně přispět ke kvalitě života pacienta se srdečním selháním.

  • Abstinence kouření
  • Omezení alkoholu
  • Zdravý a přiměřený pohyb
  • Velmi potřebný odpočinek
  • Velký podíl má i zdravé stravování
  • Důležitá je i redukce váhy a konzumace menších porcí jídla
  • Správný denní příjem tekutin

Při srdečním selhání totiž tělo zadržuje tekutiny, a tím se tvoří otoky. Lékař proto může pacientovi doporučit, aby méně pil.

Pokud se tělo zaplní větším množstvím tekutiny, je to zkrátka příliš velká námaha pro již tak oslabené srdce.

Režimová opatření musí být přizpůsobena zdravotnímu stavu každého pacienta, proto by se měl pacient vždy poradit se svým lékařem. Nebojte se zeptat, jaké aktivity a v jaké míře jsou ty nejvhodnější.

Pomozte sobě i svým blízkým

Chronické srdeční selhání je závažné onemocnění, se kterým se dá ovšem dobře pracovat a pacienti tak mohou žít kvalitním životem. Znát sedm projevů této chronické nemoci, ale i způsobů, jak srdci pomoci, může pozitivně přispět zdraví.

Zdraví je zodpovědností každého z nás, naučte se včas rozpoznat, když srdce hlásí problémy. Včas navštivte lékaře, ptejte se na nové léčebné možnosti a vezměte režimová opatření do svých rukou. Pomozte v tomto i svým blízkým. Rezignace nad zdravotním stavem psychické pohodě, ale ani zdraví samotnému zcela jistě neprospěje.

KAM DÁL: Doktorka Pudilová: Každý máme své pohybové limity, videa s přívlastky „pro každého“ jsou nesmysly.

Kardiaci s koronavirem čelí třikrát většímu riziku, že zemřou

Prevencí proti srdečnímu selhání je podle kardiologů pohyb a zdravá strava.

Pacienti s kardiovaskulárním onemocněním jsou v době pandemie podle kardiologů jednou z nejrizikovějších skupin. Riziko, že nepřežijí hospitalizaci, je u nich až třikrát vyšší.

Výskyt rizika srdečního selhání v populaci stoupá. V Česku bylo léčeno přes 280 000 pacientů se srdečním selháním v roce 2018. Novější data zatím nejsou.

Podle Filipa Málka, předsedy České asociace srdečního selhání, se toto onemocnění může vyvinout náhle, a nebo plíživě v průběhu let. Onemocnění covid-19 navíc této nemoci jde naproti.

Pandemie koronaviru jednak ztěžuje pacientům s kardiovaskulárním onemocněním se preventivně chránit proti srdečnímu selhání a za druhé, lidé trpící touto nemocí jsou náchylnější na to onemocnět koronavirem a průběh nemoci bývá těžší, což zatěžuje i zdravotnický systém.

„To jsou bohužel smutná fakta,“ komentuje to Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. U pacientů se srdečním onemocněním je riziko, že nepřežijí hospitalizaci, až třikrát vyšší.

„Kvůli restrikcím proti koronaviru nemůžeme tolik sportovat, jsou uzavřená sportoviště a trávíme spoustu času doma. Spousta lidí přibírá na váze a ne zrovna málo,“ vysvětluje Linhart.

Podle něj je současná situace v tomto ohledu fatální. „Ne všechno za nás vyřeší zdravotnický systém, je to na každém z nás,“ pokračuje.

Je proto podle něj důležité alespoň chodit na procházky například do parku, kde je šance se nakazit minimální.

„Řada pacientů navíc z obavy z infekce nedorazila na preventivní prohlídky krevního tlaku, cholesterolu, cukrovky. To je samozřejmě další potencionální riziko, o kterém je potřeba hovořit,“ pokračuje dále Linhart.

Lidé by se tak v rámci mezí měli podle Linharta udržovat ve formě a jíst zdravě. A samozřejmě dodržovat 3R – rozestupy, roušky, mytí rukou. „Ale hlavní naději vkládáme do vakcinace a zejména do vakcinace rizikových skupin. Jedna z těch skupin jsou právě pacienti s kardiovaskulárním onemocněním,“ pokračuje Linhart.

Vítá také, že vakcinace začala u nejzranitelnějších spoluobčanů. Mělo by se ale v tuto chvíli přistoupit ke konkrétnějším krokům.

„My jsme opakovaně apelovali na Ministerstvo zdravotnictví, aby se nepostupovalo jen podle věku, ale abychom vakcinovali právě ty pacienty, kteří jsou ve vysokém riziku právě z titulu svého onemocnění. Nabídli jsme ministerstvu naši spolupráci, že bychom rádi navrhli, kteří pacienti by tu přednost dostat měli, protože ne všichni jsou stejně nemocní,“ vysvětluje Linhart.

Hlavní otázkou je pak podle Linharta, jak se bude pandemie vyvíjet dál. „Vypadá to, že současná opatření budou spíše rozvolňována, ale myslím si, že jsme v situaci, kdy to rozvolňování je trochu riskantní. Procenta pozitivních případů stoupají a v tuhle chvíli si myslím, že jsme ve velmi zranitelném bodě,“ popisuje současnou situaci Linhart.

Podle Linharta pandemie odhalila mnoho faktů ohledně onemocnění srdce. Paradoxem je například to, že s pandemií poklesl výskyt infarktu myokardu.

„Otázkou ale je, zda tito pacienti opravdu infarkt nedostali, nebo ho dostali, ale báli se přijít do nemocnice, protože se bojí infekce koronaviru,“ vysvětluje pokles Linhart.

Pokud to tak je, tak podle Linharta mají tito lidé zvýšené riziko srdečního selhání, protože nezískali pomoc včas.

Dalším faktorem, který naopak způsobuje zvýšení počtu lidí s rizikem srdečního selhání, je i zhoršující se ekonomická situace.

„Jakékoliv zhoršení ekonomické výkonnosti by mohlo znamenat, že kardiovaskulární úmrtnost může stoupat. Zchudne-li země, stoupá počet kardiovaskulárních onemocnění.

“ Podle Linharta to znamená, že pokud se člověku hůře daří, má i menší zájem se starat o svůj zdravotní stav a často tak péči o sebe zanedbává.

Podle lékařů je tak kardiovaskulární onemocnění závažný problém, který tíží Českou republiku. „Toto onemocnění má vysoké riziko úmrtí. Zároveň velice zatěžuje zdravotnický systém, protože vyžaduje pobyt v nemocnici, ” vysvětluje kardiolog Málek.

Kardiovaskulární choroby jsou v tuzemsku příčinou úmrtí číslo jedna. Česká republika dokonce zaujímá třetí místo v úmrtnosti na tyto choroby v Evropě. Poslední „covidový“ rok k zlepšení situace podle ambulantního kardiologa Jiřího Veselého navíc vůbec nepřispívá.

V roce 2030 se může jednat o nárůst pacientů se srdečním selháním až o 51 %. To je podle Linharta poměrně pesimistická vyhlídka, u které doufá, že se v Česku nenaplní a podaří se tuto predikci zmírnit.

Nicméně apeluje především na prevenci, která je u tohoto onemocnění zásadní, a podivuje se, že Češi jsou ochotni zaplatit spoustu peněz za vitamíny, které jim nepomůžou, místo toho, aby si došli k doktorovi a připlatili si za lék, který jim opravu pomůže.

Na tiskové konferenci pak kardiologové představili nový lék pro boj se srdečním selháním – tzv. glifloziny. „Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí. Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“ vysvětluje Filip Málek.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *