Autoimunitní tyreoiditida – vše o zdraví

Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí a její hlavní funkcí je syntéza a regulace hormonů tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3), které obsahují jód. Je umístěna ve dvou lalocích před hrtanem.

Její hormony významně ovlivňují metabolismus člověka.

Nedostatečná činnost štítné žlázy (hypotyreóza) se projevuje mnoha problémy, mezi které patří zvýšená únava, zimomřivost, problémy s vylučováním, ale také problémy psychického charakteru, nezájem o okolí a celkové snížení výkonnosti.

V některých případech může naopak dojít ke zvýšení funkce této malé, ale nesmírně důležité žlázy (hypertyreóza). Příznaky spojené s tímto stavem jsou zrychlený tep, hubnutí, nervozita třes rukou, podrážděné oči a nespavost.

Správná funkce štítné žlázy je tedy důležitá pro fyziologické fungování organismu a hormony štítné žlázy významně ovlivňují také vývoj plodu u těhotných žen. Pravděpodobnost onemocnění štítnou žlázou je čtyřikrát vyšší u žen než u mužů. Onemocnění štítné žlázy postihuje asi 5% mladších žen a až 15% starších žen.

Léčba je v počátcích onemocnění málo nákladná, pacienta nijak neomezuje a zabrání rozvoji mnohem závažnějších onemocnění kardiovaskulárního nebo zažívacího traktu, která vyžadují mnohem nákladnější léčbu.

Onemocnění štítné žlázy je po cukrovce nejběžnější poruchou žláz s vnitřní sekrecí. Počáteční příznaky tohoto onemocnění se snadno přehlédnou, nebo je pacient mylně považuje např. za přirozený projev stárnutí. Činnost štítné žlázy je řízena z podvěsku mozkového hormonem, který se nazývá tyrotropin (TSH).

Je to jeden z důležitých regulačních mechanismů, který se takto podílí na mnoha funkcích těla.V laboratoři se obvykle u pacientů nejdříve vyšetřuje vlastní hormon štítné žlázy volný tyroxin (FT4), dále zmíněný hormon hypofýzy TSH a zejména u těhotných žen je vhodné provést vyšetření protilátek proti štítné žláze v podobě anti-TPO.

Toto vyšetření souvisí s abnormální imunitní reakcí organismu proti vlastní štítné žláze. Problematika nedostatečné funkce štítné žlázy matky (vysoká hladina TSH a nedostatečná koncentrace FT4), resp.

nebezpečí rozvoje poporodního zánětu štítné žlázy (vysoká hladina anti-TPO protilátek) u matky po porodu, jsou natolik závažné, že je vhodné vyšetřovat tyto parametry a upozornit na případné riziko. Na druhé straně je tato porucha dobře léčitelná, přičemž léčba nijak neohrozí ani matku ani plod.

Hypotyreózní ženy mají sníženou schopnost otěhotnět, dále mají zvýšené riziko spontánního potratu, předčasného porodu, anémie, gestační hypertenze, preeklampsie, abrupce placenty a poporodního krvácení.

Plod je ohrožen zvýšeným rizikem vrozených vývojových vad, zhoršenou poporodní adaptací a je zvýšená úmrtnost v souvislosti s porodem. V časném stádiu těhotenství může mít hypotyreóza negativní vliv na neuropsychologický vývoj plodu.

Hypotyreóza u těhotných žen má jako nejčastější příčinu chronickou autoimunitní tyroiditidu. Většina nemocných je bez příznaků a jediným nálezem jsou abnormální hodnoty tyroidálních hormonů.

Источник: https://www.vaselaboratore.cz/komercni-programy/samoplatci-obecne-programy/97-problemy-se-stitnou-zlazou

Dejte si pozor na snížení funkce štítné žlázy

Známky a příznaky snížené činnosti štítné žlázy jsou často přehlédnuty nebo chybně interpretovány jako související se stresem nebo věkem nebo že jsou přítomné pouze ve Vaší hlavě. Příznaky se mohou vyvíjet pomalu během let. Často si jich nevšimnete.

Zkontrolujte si – o čem byste měl/a říci svému lékaři:

  • Únava, ospalost a/nebo slabost
  • Zastření mysli, snížená koncentrace a paměť
  • Deprese
  • Zvýšená citlivost na chlad
  • Přírůstek tělesné hmotnosti nebo problémy se snížením tělesné hmotnosti i přes dodržování diety a cvičení
  • Zadržování tekutin
  • Zácpa
  • Abnormální menstruace a/nebo problémy s otěhotněním
  • Bolest kloubů nebo svalů
  • Tenké a lámavé vlasy nebo nehty a/nebo suchá, šupinatá kůže

Měl/a byste si uvědomit známky a příznaky hypotyreózy. I mírně snížená funkce štítné žlázy zhoršuje onemocnění srdce. Neléčená hypotyreóza způsobuje myxedém, což je otok kůže, většinou na obličeji, rukách a nohách. Jeho nejhorší možnou variantou je myxedémové koma, což je život ohrožující stav.

Důvody snížené činnosti štítné žlázy

  • Autoimunitní onemocnění štítné žlázy (Hashimotova tyreoiditida): Toto onemocnění štítné žlázy je způsobeno imunitním systémem, který chybně napadá štítnou žlázu, čímž způsobuje destrukci tkáně štítné žlázy.
  • Chirurgická léčba nebo ozáření štítné žlázy: Některá onemocnění štítné žlázy, jako je nádor, uzlíky nebo Gravesova choroba, vyžadují odstranění části nebo celé štítné žlázy chirurgicky nebo její destrukcí ozářením radiojodem.
  • Vrozená hypotyreóza: Snížená činnost štítné žlázy při porodu.
  • Tyreoiditida: Tato forma onemocnění štítné žlázy je způsobena zánětem štítné žlázy v důsledku autoimunitní reakce nebo virové infekce.
  • Příliš málo nebo příliš mnoho jodu: Obě možnosti mohou způsobit sníženou činnost štítné žlázy: Nedostatek jodu snižuje tvorbu hormonu štítné žlázy; nadbytek jodu může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy.
  • Léky ovlivňující hormony štítné žlázy: Existuje několik léků, které mohou ovlivnit tvorbu hormonů štítné žlázy. Patří mezi ně amiodaron, lithium, interferon alfa a interleukin-2.

Jak se léčí snížená činnost štítné žlázy

Jakmile je diagnostikována snížená činnost štítné žlázy pomocí vyšetření krve, předepíše Vám lékař chybějící hormony jako substituci thyroxinem (T4). Bude Vám podán levothyroxin, což je syntetický thyroxin, který působí přesně stejně jako hormon, který tvoří Vaše štítná žláza. Hypotyreózu není možné vyléčit a je nutná celoživotní léčba. Levothyroxin užívaný denně umožní život bez příznaků. 

Kdo je ohrožen?

  • Ženy jsou obecně náchylnější k hypotyreóze a zvláště náchylné jsou v následujících fázích svého život: během puberty a první menstruace, během těhotenství, během prvních šesti měsíců po porodu a během menopauzy.
  • Starší generace.
  • Lidé, kteří mají příbuzné s autoimunitními poruchami štítné žlázy.
  • Lidé s autoimunitním onemocněním, jako je diabetes 1. typu, revmatismus, roztroušená skleróza nebo dokonce předčasné šedivění vlasů.
  • Lidé s maniodepresí.
  • Pacienti po radioterapii.
  • Bělošská a asijská populace.
  • Hypotyreóza a srdce 
  • o Hypotyreóza postihuje srdce.
  • o Pokud jste měl/a onemocnění srdce již dříve, je úprava poruchy štítné žlázy zásadní proto, aby nedošlo ke zhoršení Vašeho onemocnění srdce a pro snížení rizika úmrtí v důsledku srdečního onemocnění.
  • o I mírná hypotyreóza může zhoršit onemocnění srdce.
  • o Neexistuje lék na vyléčení; proto je nutná celoživotní léčba kromě hypotyreózy v důsledku nedostatečného či nadměrného příjmu jodu.
  • o Léčba je jednoduchá, účinná a bezpečná. 
  • Pro další informace
Zajímavé:  Do kolika let roste penis - vše o zdraví

Pokud budete chtít další informace o onemocněních štítné žlázy, navštivte, prosím, následující internetové stránky: www.tydenstitnezlazy.cz

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář Související produkty na 001shop.cz: 

Источник: https://zdravi.doktorka.cz/dejte-si-pozor-na-snizeni-funkce-stitne-zlazy

Štítná žláza – náš štít před zevním světem

Datum: 06.05.2020

Poruchy funkce štítné žlázy, a to zejména její autoimunitní zánět nabývá v populaci nebývalý nárůst. Jak štítná žláza funguje a jak jí můžeme pomoci přírodní cestou?

Štítná žláza je umístěna dole na krku před hrtanem a je motýlovitého tvaru. Jejím úkolem je shromažďovat z krve jód k výrobě dvou hormonů – thyroxinu a trijodthyroxinu, které regulují spotřebu energie doslova ve všech orgánech i ve všech buňkách těla. Je to jeden z nejdůležitějších regulačních orgánů, který se podílí na mnoha funkcích těla.

Jak funguje štítná žláza

Štítná žláza se podílí na celkovém vývoji, růstu, termoregulaci, látkové výměně, i fungování jiných žláz s vnitřní sekrecí. Je to nárazník našich emocí a stresů.

Funkce štítné žlázy a jejich hormonů je velmi jemný a přesný řetězec reakcí v organismu, který začíná v mozku.

Podvěsek mozkový vysílá speciální hormon, který aktivuje vznik hormonů štítné žlázy.

Pro správné fungování těla je nutné, aby na vyplavené hormony štítné žlázy dostatečně reagovaly receptory buněk, které mají vykonat příslušnou reakci v těle. Pokud někde na této cestě dojde k problému, vzniká onemocnění štítné žlázy, jehož nejčastějším projevem je autoimunitní zánět.

Autoimunitní zánět

Autoimunitní onemocnění znamená, že imunitní systém začne vytvářet protilátky proti vlastnímu tělu a vždy je někam nasměruje. V tomto případě je nasměruje proti štítné žláze.

Štítná žláza spolupracuje s ostatními žlázami s vnitřní sekrecí, a to v linii hypofýza – štítná žláza – nadledvinky­ – vaječníky. Jestliže v této linii dochází trvale k přetížení, odráží se to právě na jejím zdraví.

Častými spouštěcími faktory jsou trvalé gynekologické záněty způsobné bakteriemi a parazity, hormonální substituce, trvalé přetížení slinivky nevhodnou stravou, dlouhodobá léčba kortikoidy, ale hlavním spouštěcím mechanismem je chronický stres.

Co dělá stres s tělem

Pokud budeme hovořit o stresu – dlouhodobém psychickém vypětí, tak musíme hovořit o malém orgánu v našem mozku – hypofýze. Hypofýza patří do tzv. limbického mozku. Limbický mozek je první část našeho těla, která reaguje na impuls nebezpečí – na stres.

Při takovém impulsu okamžitě vyburcuje tvorbu stresových hormonů v nadledvinkách. Ty nás mají chránit a připravit tělo na možnost reakce „boj nebo útěk‘. Nabudí naše svaly, aktivují kardiovaskulární systém.

Naproti tomu se omezí funkce trávicího traktu a zejména imunitního systému tak, aby tělo mělo dostatek energie stresovou situaci zvládnout.

Pokud našemu limbickému mozku stabilně dáváme impuls, že jsme v ohrožení ( bojíme se o děti, bojíme se o práci, máme strach z nemoci…), tak stabilně aktivuje obranný systém a produkuje velké množství stresových hormonů.

Celá tato činnost je prováděna na úkor trávení, imunitního systému, ale i funkce štítné žlázy a ostatních žláz s vnitřní sekrecí.

Po uplynutí několika let takové vnitřní disharmonie se v organismu začnou projevovat problémy spojené zejména s orgány, které jsou při stresových reakcích omezovány.

Velmi často dochází právě k autoimunitnímu zánětu štítné žlázy, kdy si začne tělo vyrábět protilátky proti tomuto orgánu.

Léčba autoimunitního zánětu

Základem léčby autoimunitního onemocnění štítné žlázy je uvolnění, relaxace. Výborně pomáhají různé techniky na uvolnění adrenalinu – běh, nordic walking , tanec, power jóga.

Nezapomeňte zpívat! Můžete zpívat co vás napadne, velmi účinný je však zpěv mantry „óm“. Zpěv otevírá energetické centrum štítné žlázy. Pokud zpěv nepomáhá a stále cítíte přetlak v oblasti krku, prostě křičte.

Nadechněte se a křičte z plných plic třeba v lese nebo v autě. Úleva nastane okamžitě. Přestaňte se bát a říkejte co cítíte!

Byliny – účinný pomocník

I byliny pomáhají. ..

OMLOUVÁME SE. Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č.

1924/2006 se  u potravinových doplňků stravy NESMÍ uvádět žádná výživová a zdravotní informace, s výjimkou Radou schválených tzv. zdravotních tvrzení.

Toto nařízení platí i na informace na webech, kde se tyto produkty prodávají. Rádi vám poradíme prostřednictvím emailu nebo telefonicky. .

Přestaňte svojí štítnou žlázu léčit, začněte jí uzdravovat!

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Источник: https://www.serafinbyliny.cz/magazin/stitna-zlaza-nas-stit-pred-zevnim-svetem-detail-364

Porucha funkce štítné žlázy v těhotenství

Onemocnění štítné žlázy v těhotenství se v naší populaci vyskytuje velmi často. Ženy, které se někdy např. v dětství nebo v pubertě léčily se štítnou žlázou, ženy po operaci štítné žlázy nebo ženy, jejichž pokrevní příbuzní mají onemocnění štítné žlázy, by měly mít ještě před plánovaným otěhotněním vyšetřenu funkci štítné žlázy.

Včasné zachycení poruch funkce štítné žlázy u žen plánujících těhotenství či těhotných žen má velký význam nejen pro zdraví ženy a správný průběh gravidity a porodu, ale také pro zdraví narozených dětí.

Štítná žláza je uložena na krku před hrtanem a průdušnicí. Vylučuje hormony tyroxin a trijotyronin regulující úroveň látkové přeměny v těle. Tyto hormony obsahují ve své struktuře velké množství jódu. Bez tohoto stopového prvku není jejich tvorba možná. Štítná žláza aktivně koncentruje jód z krve a zabudovává ho do svých hormonů.

Zajímavé:  Anatomie ucha - vše o zdraví

Těhotné a ženy do jednoho roku po porodu jsou rizikovou skupinou z hlediska výskytu onemocnění štítné žlázy. Asi u 12  15 % žen se vyskytne porucha funkce štítné žlázy v souvislosti s graviditou a porodem. Hormony štítné žlázy procházejí placentou.

Matka je tedy dodává svému dítěti, do 18.  20. týdne gravidity výhradně. Po té si dítě začíná vytvářet hormony vlastní. Určité množství hormonů získává od matky až do porodu. Pro správný průběh těhotenství je nutné, aby funkce štítné žlázy byla normální.

Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza)

Projevuje se zejména únavou, zvýšenou nervozitou a podrážděností, nesnášenlivostí tepla, výraznějším pocením, bušením srdce, jemným třesem prstů, hubnutím při dobré chuti k jídlu, nespavostí, někdy průjmy.

Její nejčastější příčinou je v těhotenství Gravesova choroba, což je autoimunitní onemocnění, kdy tělo produkuje protilátky proti tkáni štítné žlázy. Ty podněcují žlázu ke zvýšené funkci.

S Gravesovou chorobou se setkáváme asi u 0,5 % těhotných žen a žen do jednoho roku po porodu.

Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)

Projevuje se hlavně sníženou výkonností (fyzickou i psychickou), sklonem k depresím, únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze, padáním vlasů, bolestí svalů i kloubů, prosáknutím podkoží v obličeji či na končetinách, suchou kůží a sklonem k zácpě.

Snížená funkce štítné žlázy může být vyvolána nedostatkem jódu. Diabetičky bývají ohroženy více než ostatní ženy. Další rizikovou skupinou pro nedostatek jódu jsou těhotné a kojící ženy. Takže u těhotných diabetiček a žen s gestačním diabetem, je třeba dbát na správný přísun jódu a vyšetřit a sledovat funkci štítné žlázy.

Autoimunitní tyreoiditida

V těhotenství se z chorob štítné žlázy nejčastěji setkáme s autoimunitní tyreoiditidou. Jedná se opět o zánět štítné žlázy, který je způsoben napadením tkáně štítné žlázy buňkami, jež za normálních okolností v těle zajišťují obranu proti infekci.

Výsledkem je snižující se funkce štítné žlázy. Ta, jak bylo řečeno výše, se často projeví v těhotenství nebo po porodu. Zánět probíhá pomalu a skrytě často desítky let až dojde ke zničení veškeré funkční tkáně štítné žlázy.

Vyskytuje se asi u 11 % těhotných žen.

Rizikové skupiny

  • ženy, které trpí nebo v minulosti trpěly nějakou chorobou štítné žlázy
  • ženy, u nichž se autoimunitní postižení štítné žlázy objevilo v minulé graviditě, ať již skončila porodem či potratem
  • ženy s cukrovkou 1. typu
  • celiakie
  • revmatoidní artritidou
  • jiné autoimunitní onemocnění

Velmi závažným rizikovým faktorem je kouření.

Léčba této poruchy není složitá, ale čím dříve se s ní začne, tím lepší jsou její výsledky. Spočívá v doplnění chybějících hormonů štítné žlázy, jejich podáváním v tabletách. Tato léčba v žádném případě dítě nepoškozuje ani nemá vedlejší účinky na organismus matky, neboť jenom normalizuje množství hormonů štítné žlázy v jejím těle.

Číst dál

Poporodní tyreoiditida

Až polovina těhotných s autoimunitním zánětem štítné žlázy je po porodu postižena poporodní tyreoiditidou – porodním poškozením štítné žlázy protilátkami proti strukturám štítné žlázy, které u těchto žen cirkulují v krvi. Nárazově se vyplaví velké množství hormonů štítné žlázy ze zásob. Proto vznikají příznaky zvýšené funkce štítné žlázy.

Mezi rizikové faktory patří přítomnost protilátek proti tkáni štítné žlázy v těhotenství.

Poporodní tyreoiditidou bývá označován syndrom přechodné či trvalé poruchy funkce štítné žlázy, jenž se objevuje v prvním roce po porodu. Byly zaznamenány případy „poporodní tyroiditidy“ i po potratech v časné fázi těhotenství.

Typická poporodní tyreoiditida se projevuje jako přechodné zvýšení funkce štítné žlázy za 1-3 měsíce po porodu, následovaná za další 3-6 měsíců snížením funkce štítné žlázy. Funkce štítné žlázy se může normalizovat do jednoho roku po porodu. Někdy může být přítomno jen přechodné zvýšení nebo snížení funkce štítné žlázy.

Bohužel příznaky zvýšené i snížené funkce štítné žlázy, popsané výše, jsou nespecifické. Mohou být přehlédnuty či přičítány životní situaci, např. únava při častém nočním vstávání ke kojenci. Zmíněné příznaky mohou předcházet laboratorní známky porušené funkce štítné žlázy. Někdy přetrvávají delší dobu po její normalizaci.

  • Nádory štítné žlázy
  • Nádory projevené poprvé během těhotenství nebo po porodu, nebývají časté.
  • Uzlík ve štítné žláze může být náhodným nálezem při ultrazvukovém vyšetření štítné žlázy, které je doporučeno kvůli porušené funkci štítné žlázy z jiných příčin.
  • Již v těhotenství lze provést punkci tenkou jehlou a stanovit, zda se jedná o neškodný uzel, sem patří většina případů, či nebezpečný zhoubný nádor.

Pokud se jedná o zhoubný nádor, lékař stanoví, zda je nutno operovat již v těhotenství obvykle v jeho druhé třetině nebo až po porodu. Délka kojení a případná další léčba se řídí závažností onemocnění a postup určuje ošetřující lékař.

Ženy, které v minulosti podstoupily operaci štítné žlázy a zejména ty, které užívají hormony štítné žlázy v tabletách, by měly být vyšetřeny endokrinologem hned na počátku gravidity. Lékař musí upravit dávkování hormonů štítné žlázy.

Při jednostranné výživě a nevhodných dietách může i v naší populaci, jinak dobře zásobené jódem, nastat u těhotných a kojících žen situace, kdy je třeba podávat tento stopový prvek v tabletách.

Podávání jódu jako součást multivitamínových přípravků pro těhotné a kojící ženy či ve formě tabletového jodidu lze doporučit. Ženy s autoimunitním postižením štítné žlázy by neměly užívat preparáty s jódem bez předchozí konzultace se svým endokrinologem.

Zajímavé:  Dárcovství krve - vše o zdraví

Poruchy funkce štítné žlázy probíhají skrytě, mnohdy zůstanou dlouhou dobu nepoznány, a mohou tak nepříznivě ovlivnit zdravotní stav matky i dítěte.

Neléčené či nesprávně léčené poruchy funkce štítné žlázy mohou být spojeny s předčasným porodem, komplikovaným porodem, nízkou porodní hmotností dítěte, vývojovými vadami či poruchami neuropsychického vývoje dítěte.

U těhotných s poruchami funkce štítné žlázy byl popsán častější výskyt depresí v poporodním období.

Při správné léčbě mají onemocnění příznivý průběh a neovlivňují délku ani kvalitu života.

Ženy, které se někdy např. v dětství nebo v pubertě léčily se štítnou žlázou, ženy po operaci štítné žlázy nebo ženy, jejichž pokrevní příbuzní mají onemocnění štítné žlázy, by měly mít ještě před plánovaným otěhotněním vyšetřenu funkci štítné žlázy.

Včasné zachycení poruch funkce štítné žlázy u žen plánujících těhotenství či těhotných žen má velký význam nejen pro zdraví ženy a správný průběh gravidity a porodu, ale také pro zdraví narozených dětí.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková

Interní oddělení Nemocni

Источник: http://www.diabetickaasociace.cz/radi/porucha-funkce-stitne-zlazy-v-tehotenstvi/

Hashimotova nemoc

Hashimotova nemoc (také se používají názvy Hashimotova tyreoiditida, Hashimotova struma, autoimunitní tyroiditida nebo chronická lymfocytární tyroiditida) je chronický zánět štítné žlázy (tedy dlouhodobě probíhající zánět) s lymfocytární infiltrací žlázy (tedy s průnikem lymfocytů – tj. speciálního druhu bílých krvinek do tkáně štítné žlázy). Hashimotova nemoc je považována za nejčastější příčinu primární hypotyreózy (tedy snížené funkce štítné žlázy).

  • Příčiny/rizikové faktory
  • Chorobopis
  • Rozpoznání/vyšetření
  • Léčba
  • Komentáře

Všeobecně je Hashimotova nemoc považována za autoimunitně podmíněnou (tedy na vzniku choroby se podílí reakce obranyschopnosti organizmu nemocného proti vlastnímu tělu). Výskyt tohoto onemocnění je častější u žen než u mužů (udává se poměr 8:1).

Nejčastěji se Hashimotova nemoc projevuje ve věku mezi 30 a 50 rokem života.

Rodinný výskyt poruch štítné žlázy a vyšší výskyt Hashimotovy nemoci je u nemocných majících v jejich genetické výbavě chromozomální poruchy (jako jsou například syndromy Turnerův, Downův a Klinefelterův).

Pacienti trpící Hashimotovou nemocí si v naprosté většině případů stěžují na zvětšení štítné žlázy, které je nijak nebolí, a udávají, že mají pocit plnosti v hrdle.

Často také zjišťujeme u pacientů s Hashimotovou nemocí přítomnost jiných autoimunitních chorob (tedy nemocí na jejichž vzniku se podílí nevhodná reakce imunitního systému proti vlastnímu tělu nemocného), jako jsou například perniciózní anémie, revmatoidní artritida, systémový lupus erythematodes nebo Sjögrenův syndrom (podrobněji o těchto onemocněních viz příslušné kapitoly).

Běžně se rovněž onemocnění Hashimotovou nemocí vyskytuje u pacientů společně s jinými endokrinními poruchami (tedy s poruchami postihujícími žlázy s vnitřní sekrecí hormonů), jako například s Addisonovou chorobou (jedná se o nedostatečnost funkce ledvin), hypoparatyreózou (tj. sníženou funkcí štítné žlázy) a s onemocněním diabetes mellitus (tedy s cukrovkou).

Tyto všechny uvedené poruchy mohou být autoimunitní povahy, a tento společný výskyt chorob u jednoho pacienta se nazývá tzv. Schmidtův syndrom.

Rovněž se u pacientů s Hashimotovou nemocí vyskytují častěji než v běžné populaci nádory štítné žlázy, obzvláště papilární karcinom štítné žlázy a nebo lymfom štítné žlázy (podrobněji viz v kapitole Mnohočetná endokrinní neoplazie typu II).

Rozpoznání diagnózy onemocnění pacienta Hashimotovou nemocí je založeno na pečlivém fyzikálním vyšetření pacienta lékařem, při kterém se na přední straně krku nalezne pohmatově necitlivá struma (tedy zvětšená štítná žláza), která má hladký povrch, skládá se z jednotlivých uzlů a je pevnější a pružnější konzistence než normální štítná žláza.

Až 20 procent pacientů trpících Hashimotovou nemocí má již při prvním vyšetření laboratorně prokazatelnou hypotyreózu (tedy sníženou funkci štítné žlázy). Laboratorními nálezy v krevním séru pacienta v časném stadiu nemoci jsou normální hodnoty T4 (tj. celkového sérového tyroxinu, tedy aktivního hormonu štítné žlázy) a současně vysoké hladiny antimikrosomových protilátek proti štítné žláze.

Podobně je v časném stadiu Hashimotovy nemoci u nemocného v krevním séru zvýšena také akumulace RAI (tedy hromadění radioaktivně značeného jódu) ve štítné žláze, protože je porušena organifikace (jako organifikace se označuje proces, při kterém se anorganické látky zabudovávají do organických sloučenin, tedy zde hromadění jodu probíhající ve štítné žláze) a štítná žláza zároveň pokračuje ve vychytávání jódu.

V pozdějších stadiích nemoci se u pacienta rozvíjí hypotyreóza (tedy snížená funkce štítné žlázy, tj. snížená produkce hormonů ze štítné žlázy) se snížením sérové hladiny T4 (tj.

celkového sérového tyroxinu, tedy aktivního hormonu štítné žlázy) a akumulace RAI (tedy hromadění radioaktivně značeného jódu) ve štítné žláze.

Přítomnost protilátek v krevním séru nemocného v tomto stadiu Hashimotovy nemoci obvykle již není prokazatelná.

Léčení pacienta trpícího Hashimotovou nemocí vyžaduje celoživotní nahrazování nedostatečného množství hormonů štítné žlázy v organizmu, a to k úpravě tohoto nedostatku a k prevenci hypotyreózy (tedy k předcházení možným klinickým projevům snížené funkce štítné žlázy). Průměrná dávka k substituci hormonů štítné žlázy u pacienta s Hashimotovou nemocí je 100 až 150 mikrogramů na 24 hodin léku L – tyroxinu podávaného v tabletách ústy po celý život nemocného.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. Komentujte, hodnoťte, ptejte se!

Источник: https://www.anamneza.cz/nemoc/Hashimotova-nemoc-Hasimotova-nemoc-Chronicka-tyreoiditida-11025

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *