Bolesti na hrudi – vše o zdraví

Za bolestmi na hrudníku se může skrývat infarkt anebo jen obyčejné pálení žáhy. Víte, kdy jít k lékaři?

Mnohoznačný příznak

Bolest na hrudi je nespecifickým příznakem, který může naznačovat na mnoho nevýznamných problémů, ale rovněž signalizovat vážná onemocnění. Podle charakteru bolestí se dá leccos poznat, pokud však nejsme doktoři, s jistotou nemůžeme vědět nic.

Spousta lidí tyto potíže přeceňuje, jiní je zas podceňují, avšak v tomto případě je větší opatrnost tou lepší volbou. Pokud trpíte výraznou bolestí hrudníku trvající déle než několik minut, kterou si nedokážete vysvětlit, doporučujeme nechat se vyšetřit lékařem spíše než se pokoušet o diagnostiku příčiny svépomocí. A co vše tedy může bolesti na hrudi vyvolat?

1. Velká fyzická námaha

Jedním z nejčastějších důvodů bolesti na hrudi, a to zejména u mladých a zcela zdravých lidí, je nepřiměřená fyzická aktivita, na kterou tělo není zvyklé. Může se jednat například o stěhování nábytku, generální úklid domácnosti anebo jednorázově přehnané sportování. Pokud však nejde o intenzivní bolesti, není se čeho bát.

2. Angina pectoris

Při angině pectoris se bolesti objevují při námaze, do pár minut po ukončení činnosti však mizí. Příčinou potíží je stav, kdy srdeční sval nemá dostatek kyslíku, typicky následkem zužování koronárních tepen, jež mají za úkol srdce vyživovat. Při příznacích anginy pectoris je rozhodně nutné podrobit se lékařskému vyšetření, může totiž vyústit až v infarkt.

3. Infarkt myokardu

Asi nejobávanější příčinou bolesti hrudníku, jež v některých případech bohužel končí smrtí, je dobře známý infarkt. Jemu někdy předchází neléčená angina pectoris, která vyvrcholí vznikem krevní sraženiny, kdy se koronární tepna zcela ucpe. Tato situace, nazývaná právě infarkt myokardu, se však může objevit i bez předchozích varování.

Čtěte také: Jak předejít infarktu. Může pomoci specializované vyšetření

U infarktu myokardu se vyskytují velmi silné a pálivé bolesti na hrudi, často vystřelující do levé ruky a břicha, v některých případech spojené s nevolností a zvracením. Od anginy pectoris se liší tím, že nemizí ani v klidu. Při těchto symptomech neprodleně volejte lékařskou pomoc.

4. Plicní embolie

Vážným onemocněním, jež se projevuje bolestmi na hrudi, je plicní embolie. Při té dochází ke vzniku krevní sraženiny v některé žíle v těle, nejčastěji jde o stehenní tepnu. Sraženina se pak s krví dostává do plic, kde ucpe některou z plicních cév, což může skončit až smrtí. Kromě bolestivého hrudníku jsou typickými příznaky suchý kašel a dušnost.

5. Problémy s hrudní páteří

Pravděpodobně nejběžnějším viníkem potíží s bolavou hrudí je hrudní páteř spolu se svými nervy. Jedná se o bodavé, pichlavé bolesti vystřelující ze zad, které mohou být velmi nepříjemné, zpravidla však nebývají nebezpečné.

6. Zánět dýchacích cest

Prakticky všechny záněty dýchacích cest se mohou projevit bolestí na hrudi. Často se tak děje zejména u zápalu plic, kdy pacient dále trpí výrazným kašlem, ať už suchým či s vykašláváním hlenu, a zvýšenou teplotou.

7. Zánět pohrudnice

Při zánětu pohrudnice se bolesti zhoršují při dýchání, zejména při nádechu.

8. Zánět osrdečníku nebo srdečního svalu

Příčinou bolesti na hrudi mohou být i záněty spojené se srdcem. Jedná se zejména o zánět osrdečníku (perikarditida) či vážnější zánět srdečního svalu (myokarditida), při kterém se objevují i poruchy srdečního rytmu.

9. Pálení žáhy

Pálení žáhy je způsobeno kyselými žaludečními tekutinami, které dráždí stěny jícnu. Na vině je obvykle špatně fungující svěrač, který propouští žaludeční obsah zpět do jícnu. Bolest se často objeví po jídle a v některých případech je tak prudká, že připomíná infarkt. Tehdy je lepší zavolat lékařskou pomoc, i když může jít jen o planý poplach.

Čtěte také: Jak vyzrát na pálení žáhy. Inspirujte se babskými radami

10. Pneumotorax aneb vzduch na plicích

Pneumotorax je zvláštním stavem, kdy se do jedné z pohrudničních dutin, jež obklopují plíce, dostane vzduch. V dutině je standardně podtlak, který umožňuje rozepnutí plíce při nádechu. Při pneumotoraxu však dochází k prasknutí části plíce. Vzduch z plíce se následně dostává do pohrudniční dutiny a způsobí prudkou bolest provázenou dušností.

11. Zlomená žebra

Zlomená žebra se projevují nepříjemnou bolestí zhoršující se při nádechu. Většinou se poškodí při úrazu hrudníku.

• 
• 

• 
• 

• 
• 

• 

Jak poznat zápal plic?

Mnoho lidí se domnívá, že zápal plic jej postihne jen při nezaléčení chřipky či nachlazení. Většina z nich ale netuší, že původcem pneumonie může být vše, co ohrožuje citlivou sliznici plic, která zrovna neoplývá silnou obranyschopností.

Od bakterií, virů, plísní až po vdechnuté chemikálie, či žaludeční kyselinu, která se nedopatřením dostane vdechnutím do plic při zvracení. Pneumonie se tedy šíří infekčně, ale každý z nás si ji i nedůsledností či nedopatřením může přivodit i sám.

• Pneumonie je nejčastěji způsobena bakteriální infekcí, kde hlavními záškodníky bývají zpravidla Sterptococcus pneumoniae (streptokoky), Haemophilus influenzae (hemofily), Moraxella catarrhalis (moraxelly), Klebsiella pneumoniae (klebsielly). Dále méně časté, které se i obtížněji při diagnostice kultivují – chlamydie, mykoplazmata a legionelly. Záněty s těmito původci vznikají při oslabení organismu, kdy se bakterie zvládají šířit i do nejskrytějších částí plicní tkáně a dokáží způsobit invazivní akutní i chronický a vleklý zápal plic.
• Až čtvrtina diagnostikovaných pneumonií je způsobena virovým původcem. Nejčastěji jsou to adenoviry, rhinoviry, koronaviry, virus influenzy i parainfluenzy, ale i známý Virus Herpes simplex.
• Nejméně často za vznik zápalu plic mohou paraziti a plísně. U obou takto způsobených zápalů dvojnásob platí, že se organismus nezvládá bránit napadení při snížené imunitě. Tato onemocnění jsou většinou spojena s častým cestováním, s nižšími existenčními podmínkami nemocného, znečištěným životním prostředím a další zdravotní komplikací, která zápalu plic předcházela.
• Mezi neinfekční pneumonie patří ty, které jsou primárně způsobeny vnějším faktorem. Ať už jde o alergeny, které dráždí sliznici a sekundárně podporují vznik zánětu, chemikálie, vysokou expozici cigaretovému kouři či znečištěným prostředím, vždy takové faktory mohou způsobit nehezký zánět. Podpoří je i dlouhodobý pobyt ve velké koncentraci lidí a nízké hygienické a sociální poměry nemocného.

Jak poznám zápal plic a jeho příznaky?

• Typický zápal plic poznáme podle neustupující horečky, vlhkého kašle, při kterém vykašláváme hnisavý sekret. Při vážném průběhu zápalu slyšíme při běžném dýchání nemocného i sípání a pískot. Pro vážné formy je běžná dušnost a zrychlené dýchání, kdy nemocného zmáhají i běžné každodenní činnosti a trápí jej bolest a tlak na hrudi.
• U atypických forem pneumonie je běžná spíše zvýšená teplota a neustávající, hřmotný a suchý kašel. U poslechového vyšetření plic si často lékař není diagnózou jistý kvůli chybějícím charakteristickým abnormálním zvukům při hodnocení obou laloků plic. Ale přitom se u RTG vyšetření pneumonie projeví jako rozsáhlý nález zánětu v celém objemu plic. 

Všem druhům zápalů plic často předchází velké fyzické a psychické vyčerpání. Takové oslabení jde ruku v ruce s vyčerpáním energetických zásob a ztráty schopnosti imunity dostatečně čelit patogenům.

Vzniklé komplikace vedou k celkovému vyčerpání, bolesti kloubů, bolestem hlavy a malátnosti, které si i můžete splést s klasickými příznaky chřipky. Neváhejte se proto při hořečnatých a vleklých stavech obrátit na odbornou diagnostiku lékaře. Váš obvodní lékař pomocí RTG vyšetření, poslechu dechu a vyšetření krve či vykašlávaného hlenu, zvládne včas zabránit životu ohrožujícím komplikacím zápalu plic správnou diagnózou.

Nepodceňujte prevenci zápalu plic

• Prevence zápalu plic se skrývá v jednoduchosti. V dobré fyzické kondici, zdravém stravování, psychické vyrovnanosti a pravidelné kompenzaci stresu a v neposlední řadě v dostatku spánku. Pokud je někdo fyzicky či psychicky oslabený, měl by dbát na dostatečný odpočinek, teplé oblékání v chladných měsících i na zbytečné nevystavování se velkým koncentracím lidí. 
• Proti některým typům pneumonie je možné se nechat očkovat. Původci mohou totiž být viry i bakterie na které je v dnešní době vyvinuta vakcína. Patří mezi ně spalničky, některé druhy chřipky, pneumokoky, černý kašel, ale i už zmíněný Haemophilus influenzae typu b. Pokud patříte vy, nebo vaši blízcí do rizikové skupiny, která je ohrožena zvýšenou pravděpodobností nákazy, obraťte se o radu na svého obvodního lékaře, který s vámi daná rizika vyhodnotí a doporučí vakcinaci či vyvrátí vaše obavy. Nejčastěji se očkují malé děti a senioři nad 60 let, kteří jsou zápalem plic kvůli oslabené imunitě a celkově slabé vitalitě nejvíce ohroženi.
• Do prevence dále spadá správná hygiena domácnosti, ale i ústní dutiny. Pokud totiž napadne bakterie dásně, které jsou zanícené, je pro ně velmi jednoduché se dále šířit do krve, a tedy i do tkání a orgánů.

Rizikové skupiny a faktory pro vznik zápalu plic

Do rizikové skupiny, u které je pneumonie nejčastěji diagnostikována, patří:

• senioři starší 65 let,
• malé děti,
• kuřáci,
• pacienti s chronickým onemocněním.

Faktory, které ovlivňují vznik zápalu plic u kojenců a malých dětí

V dětském věku se zápal plic vyskytuje velmi často. U dětí, které provází i další závažné komplikace, oslabení organismu či onemocnění může mít pneumonie i fatální následky.

S diagnostikou nejmenších už při prvních příznacích proto nikdy neotálejte.

Mezi rizikové faktory řadíme nedonošenost, podvýživu, poruchu obranyschopnosti a nemoci, které mohou pneumonii proměnit v nemoc s těžkým průběhem jako je vrozená srdeční vada a chronické neurologické nebo plicní onemocnění.

Pacienti, kteří jsou ve zvýšeném nebezpečí pro vznik a komplikace zápalu plic

Jde o pacienty, kterým ovlivňuje přirozenou obranyschopnost a vitalitu organismu nějaké chronické onemocnění, či velký zásah do běžných funkcí organismu po operaci či zranění.

Patří mezi ně pacienti s AIDS, chronickou obstrukční plicní nemocí, cukrovkou, astmatem, srpkovitou anémií, chronickým onemocněním srdce, ale i nemocní po transplantaci či zranění s velkým rozsahem popálenin, kteří užívají specifické léky pro transformaci přehnané imunitní reakce.

Striktní léčba pneumonie je základ

Vzhledem k tomu, že v akutních stavech pneumonie je třeba jednat, ze zkušenosti a dle pozitivního CRP testu se nasazují antibiotika. Tato širokospektrální antibiotická léčba zabrání dalšímu množení bakterií a komplikacím zánětu.

Ty lékař nasazuje podle věku pacienta, klinického stavu a dalších nemocí, které mohou pneumonii provázet.

Pokud se pacientův stav do 48 hodin nejlepší, většinou se zvažuje změna druhu antibiotik a po hotových biologických a fyzikálních testech a zjištění původce nemoci se případně nasazují antivirotika (virový zápal plic) nebo antimykotika (pneumonie způsobená plísní či houbami). 

U lehčích průběhů onemocnění, lze pacienta léčit ambulantně. Léčba se skládá z již zmíněných léků, které bojují s původcem pneumonie a dále lékař často nasadí i léky, které potlačují další symptomy onemocnění.

Typické jsou léky s obsahem ibuprofenu a paracetamolu pro snížení horečky, expektorancia na vlhký a produktivní kašel, nebo antitussika proti dráždivému a suchému kašli. Léčba lehkého průběhu nemoci trvá 2-3 týdny.

Další postupné zotavování a budování obranyschopnosti trvá 1-2 měsíce. 

U těžkých forem pneumonie se za dohledu lékaře v nemocnici podávají nitrožilně antibiotika, aminopenicilin, nebo penicilin G. V podpůrné léčbě se zde postup oproti lehké formě nemoci neliší. U neinfekční formy pneumonie se nasazují pacientovi kortikoidy. U komplikovaného průběhu zápalu plic může léčba trvat více než 2 měsíce.

Jak podpořit léčbu předepsanou lékařem

V případě, kdy se léčíte se zápalem plic doma, je třeba dodržovat kromě indikace lékaře i správnou hygienu, klid na lůžku a dostatečný pitný režim. Stravujte se tak, jak vám velí váš stav – dostatečně pestře a zdravě, aby tělo získalo v době boje s nemocí dostatek vitamínů a minerálů.

Pitný režim doplňte o minerální vody a bylinné čaje, které zmírní podráždění v dýchacích cestách. Vhodné jsou čaje z lípy,jako je čaj Megafyt Lipový léčivý čaj divizny, jitrocele,  proskurníku, slézu a podbělu.

Pro snadné vykašlávání a lepší průchodnost dýchacích cest zvlhčujte vzduch a podložte si hlavu větším polštářem. Vyhněte se velkým obloukem cigaretám a alkoholu. Kromě bylin, vitamínů a minerálů se nebojte alespoň na prvních 30 dní léčby využít i léčbu pomocí speciální směsi enzymů v podobě Wobenzymu.

Ten podporuje hojení, působí protizánětlivě a podporuje správnou funkci krevního oběhu a lymfatického systému.

První pomoc s Priessnitzovými zábaly

Pro uvolnění tlaku a bolesti na hrudi nebo snížení horečky je vhodné provádět studené a mokré (nejlépe při 22 °C) zábaly hrudníku. Důsledně dodržte postup s 2 vrstvami, kdy je první na těle mokrá a na ní suchá a silou ji přesahuje až dvojnásobně.

Ta má být z froté či vlněného materiálu. Pro maximální účinek můžete použít mezi tyto 2 vrstvy igelit. Je důležité, aby vrstvy doléhaly těsně na tělo a nikde nevznikaly bubliny, které by zahřátí mokré vrstvy znemožnily.

Po zahřátí první mokré vrstvy se v organismu rozšiřují cévy a usnadňuje průtok krve v bolestivém a zaníceném místě. Většinou se aplikuje Priessnitzův zábal na 45 minut až hodinu.

Pokud chceme srazit i teplotu – opakujeme zábaly 1 až 4krát v krátkých intervalech a při posledním intervalu nemocného opláchneme studenou vodou a vysušíme do sucha. Poté měříme teplotu a v případě nutnosti cyklus opakujeme.

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….INZERCE

Povzbuďte imunitní systém

Podpořte léčbu i doplńky stravy, které pracují se střevní mikroflórou a podporují regeneraci organismu. Nebojte se sáhnout po doplňku stravy GS Echinacea Forte. Echinacea se postará se o přirozenou funkci imunitního systému a přirozenou obranyschopnost. Pomůže i k normální funkci dýchacího systému.

Vše pro dýchací soustavu Nepodceňte chřipku a nachlazení

Co všechno víme o zdraví srdce? A je všechno z toho pravda?

Onemocnění oběhové soustavy jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jsou však i naším největším strašákem?

Kardiovaskulární onemocnění nebolí, a tak péči o naše srdce často podceňujeme. Na co všechno bychom měli myslet? A je všechno to, co o zdraví srdce víme, založené na pravdě?

Mýtus č.

1: „Infarkt s týká především mužům“ Úmrtnost na infarkt je u obou pohlaví srovnatelná, v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v ČR 4 707 osob, 2 673 mužů a 2 034 žen.

Rozdíl, který se mnohdy zmiňuje, je věk, ve kterém člověka infarkt často zasáhne. Udává se, že muži dostanou infarkt většinou v mladším věku než ženy.

Předpokládá se, že příčinou je ochranný vliv ženských pohlavních hormonů, do období menopauzy. Není to však něco, na co by dámy mohly spoléhat.

Mýtus č.

2: „Jestli mě někdy potkají problémy se srdcem, bude to nejdříve po padesátce“ Nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, tolik typický pro současnou dobu, se podepisuje na nás všech. A to i na mladší generaci, která často věří, že je nezničitelná.

Onemocnění srdce se stále častěji týkají i třicátníků. Infarkty myokardu u osob kolem třiceti let už přestávají být překvapující. Ani aktivní jedinci, kteří nerezignovali na aktivní způsob života, nejsou zcela v bezpečí.

Jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod je totiž i extrémní míra stresu a stále větší nároky na naše tělo.

Mýtus č.

3: „Příznakem infarktu je svíravá bolest na hrudi“ Bolest na hrudi, která se šíří do levé ruky, je typickou známkou infarktu myokardu.

U některých pacientů se však může infarkt projevit i jinak, popřípadě může být zcela bezpříznakový. Infarkt myokardu je doprovázen celým spektrem různých symptomů.

Pacient může pociťovat dušnost, náhlou žaludeční nevolnost, infarkt může doprovázet pocení a bledost. V případě pochybností je doporučeno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.

Mýtus č.

4: „S nízkou hladinou cholesterolu mému srdci nebezpečí nehrozí“ Bylo dokázáno, že vysoká hladina cholesterolu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod na trojnásobek. Je však třeba myslet i na další rizikové faktory, které hrají významnou roli v rozvoji kardiovaskulárních chorob.

Vedle vysoké hladiny cholesterolu k nim řadíme vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku nebo například kouření. Je třeba znát své hodnoty cholesterolu a pokud nejsou v normě, je nutné učinit dietní opatření a/nebo užívat pravidelně předepsané léky. Současně musíme myslet i na další rizikové faktory.

Mýtus č.

5: „Pro zdraví srdce je třeba vynechat v jídelníčku tuky“ Omezení tuků v našem jídelníčku při ohledu na zachování zdraví našeho srdce je jedním z dlouhodobě zažitých mýtů. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso.

Daleko lepší je nahradit je zdravějšími nenasycenými tuky, které jsou obsaženy v olivovém oleji, řepkovém oleji, v oříšcích, semínkách nebo v rybím tuku. Zdravé tuky jsou pro srdce důležité. A nejen pro něj. Za ideální model jídelníčku pro zdravé srdce se považuje středomořská strava, která je lehká a dobře stravitelná.

 Je bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej, luštěniny.

Mýtus č.

6: „Alkohol prospívá srdci“ Souvislost mezi konzumací přiměřeného množství alkoholu a zdraví srdce je předmětem mnoha debat odborníků.

Shoda panuje v konzumaci tvrdého alkoholu, kterou odborníci označují za škodlivou a rizikovou nejen pro zdraví srdce. Diskuzi vyvolává střídmá konzumace vína (1-2 dcl) a piva (0,5 l) a jejich pozitivní vliv na srdce.

Konzumaci alkoholu není možné doporučit každému, mezi odborníky je navíc mnoho zástupců, kteří konzumaci alkoholu nedoporučují vůbec.

Mýtus č.

7: „Když si občas zapomenu vzít své léky na srdce nebo cholesterol, tak se přece nic se neděje“ Pravidelným užíváním léků by měly být naše zvýšené hodnoty krevního tlaku a/nebo cholesterolu regulovány.

Vysazení léků vede opět k navrácení problému. Pravidelné užívání léků je důležitou součástí prevence kardiovaskulárních příhod. Už i občasné zapomínání a vynechání užití léku může vést k závažným komplikacím.

Mýtus č.

8: „Kardiovaskulární příhody se v naší rodině objevovaly a objevují, s tím nic nenadělám“ Rodinná anamnéza a genetické dispozice jsou jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních nemocí. Jak již bylo zmíněno, nejsou však jediným. V žádném případě bychom neměli rezignovat na zdravý životní styl – zdravou stravu a pravidelný pohyb. Měli bychom se vyvarovat kouření a nechat si pravidelně kontrolovat krevní tlak i hladinu cholesterolu.

Pokud jsou naše hodnoty zvýšené a lékař nám předepíše léky, dbejme na prevenci kardiovaskulárních příhod jejich pravidelným a svědomitým užíváním.

Mýtus č.

9: „Statiny vyvolávají bolest svalů, aspoň tak to píšou na internetu“Statiny mohou vzácně způsobit poškození svalů u pacientů užívajících větší množství některých léků. Projevem poškození může být bolest svalů. Skutečně závažné příhody však byly popsány pouze u jednoho z milionu (!) pacientů léčených statiny. Tomuto stavu lze navíc téměř vždy zabránit, protože je většinou předcházen méně závažnými a snadno rozpoznatelnými příznaky.

Je zajímavé, že statiny jsou například daleko bezpečnější než aspirin a léky typu ibuprofenu, které si běžně kupujeme v lékárně, často bez vědomí lékaře.

Bolesti na hrudi – srdce nebo páteř?

Píchání u srdce spojené s pocitem úzkosti a obav přichází často v klidu, během noci nebo v závislosti na nějakém psychickém rozrušení častěji, než po fyzické námaze. Od typické srdeční slabosti ji můžeme rozpoznat vyhmátnutím bolestivého bodu vlevo od prsní kosti asi tři cm v úrovni 3.- 4. žebra.

• Bolestivý bod je malý jako špendlíková hlavička, ale jeho správným rozmasírováním zjistíme, že bolest vyzařuje do srdeční krajiny na hrudník z páteře z oblasti mezi lopatkami. Příčinou jsou křeče svalůvystýlajících vnitřní plochu lopatek, dále kloněných a rombických svalů
• zad. Bolest je ohraničená a lokalizovaná skutečně do jednoho malého bodu na rozdíl od bolesti koronární, která se projevuje plošnou bolestia je často spojená s dechovými potížemi a vyzařováním
• do horních končetin, do krku nebo také do zad.

Rozlišení typu bolesti je často otázkou odborného posouzení lékařem.Pokud je vyloučeno aktuální postižení srdcea bolest je charakterizována jako ‚od páteře‘, i když pacient současně trpí koronární nemocí, a je třeba po infarktu nebo srdeční operaci,je vhodné naučit se s takovouto bolestí účinně pracovat. Vzhledemk vzájemné, nejen reflexně-nervové, propojenosti orgánů, svalůa všech součástí pohybového aparátu do jednoho funkčního celku

je správné konstatovat, že vše souvisí se vším. Jinými slovy působenímna páteř, např. cvičením nebo masáží, ovlivňujeme nejen pohybový systém, ale léčíme tím i projevy orgánové nedostatečnosti

a tedy nepřímo i srdce a krevní oběh.

V souvislosti s těmito skutečnostmi není od věci říci, že problematika tzv. školské medicíny,naráží na zeď své omezenosti a není schopna trpícímu člověku nabídnout víc, než jen málo pochopitelné závěry, prášky a pokud nejdeo akutní a život ohrožující stav, tak už jen velmi málo účinnou pomoc.Na řadu a ke slovu pak přichází medicína alternativní se všemi svýmičlověku mnohem bližšími a pochopitelnějšími postupy a vysvětleními.To, že je nutné chronicky bolestivé místo nutné rozmasírovat vhodnouakupresurou nebo zkrácené a oslabené svaly protáhnout a posílit je celkem každému jasné. Člověk tady potřebuje hlavně od lékaře mít vševysvětleno a naučit se samostatně

se zdravotním problémem pracovat. Lékař pak dohlíží a kontroluje správnost a efektivnost naordinovaného léčebného postupu pacientem. Působí zde jako poradce a jeho pozice se čím dál tím více

přibližuje postu instruktora nebo sportovního trenéra zdravého životního stylu. Pacient přestává být nesvépravnou obětí svých chyb,ale začíná chápat svou tvůrčí úlohu a odpovědnost v procesu léčení

a aktivního sebeuzdravování.

Způsoby autorehabilitace (=sebeléčení) lze rozdělit do tří skupin:1. Masáž aktivních akupresurních bodů.2. Speciální cvičení na uvolnění bolestivého spasmu.

3. Uvolňovací technika s použitím vizualizace a koncentrace na dech.

1. Ad 1.:
2. Bolestivé místo koresponduje s 24. AKU bodem uloženým na dráze ledvin vlevo,
3. to je přibližně 3-5 cm od středu hrudní kosti.

Aktivní bod najdeme snadno, protože je oproti okolí výrazně citlivý a při silnějším tlaku bolest prozařuje skrz hrudník směrem k hrudní páteři. Bod můžeme právě tak středně silným aku-tlakem ošetřit kruhovitou masáží prováděnou ve směru hodinových ručiček po dobu 10-15 ti minut 2-3x denně, popř. podle potíží.

Ad 2.: Účinným cvičením jsou techniky směřující k protažení zkrácených prsních svalů a svalů mezilopatčí vč. dalších, které jsou uloženy v hlubších vrstvách zad kolem hrudní a krční páteře. Základním cvikem je v poloze v sedu (lze i na židli) tlačení loktů obou rukou uložených v zátylí. S nádechem tlačíme lokty pokrčených paží nazad a s výdechem uvolníme. Opakujeme asi 5-7x.

• Vyloženě léčivým a skutečně mocným je cvik z jógy, který se nazývá Orel.Dokonalá pozice je pro většinu lidí
• Ad3.: Další technikou, kterou můžeme provozovat i samostatně,
• nebo jako vhodné doplnění obou předcházejících je relaxační technika s koncentrací na dech, který představuje
• životní energii.
• Lázně Libverda-Léčebna Nový dům

dost náročná, ale pro naše účely plně postačí poloviční poloha, která pracuje s pažemi. Levou horní nataženou končetinu přeložíme přes pravou v úrovni loktů před hrudníkem.Pravou ruku otočíme dlaní dolů a přiblížíme ji jakoby podhmatem k dlani pravé tak, aby se malíček pravé ruky spojil s palcem ruky levé. Cvik je obtížný pro lidi s krátkými pažemi, ale postupným tréninkem lze docílit i dokonalé polohy, kdy se vzájemně spojí dlaně obou rukou.V poloze setrváme a soustředíme se na postupně se rozpouštějící napětí zádových svalů. Již tato statická fáze opakovaně prováděná postupně potíže odstraní.ještě intenzivnější je dynamická fáze, kdy s nádechem vzájemně propletené paže zvedáme vzhůru a s výdechem vracíme zpět. Nadloktí se ve statické fázi může opírat o přední plochu hrudníku. V poloze v lehu na zádech se uvolníme podle některé nám blízké relaxační techniky a ve stadiu dostatečné svalové relaxace se soustředíme na bolestivý bod v oblasti hrudníku. Uvědomíme si toto místo, popř. si je zpřítomníme doložením pravé ruky na toto místo za použití vizualizace zlatého proudu životní energie, která vstupuje s nádechem tímto bodem jako vstupní branou do našeho nitra a s výdechem se rozlévá uvnitř hrudníku a následně celého těla. Opakujeme tak dlouho, dokud nepocítíme úlevu a necháme pak doznít účinky cvičení ještě po dobu několika minut ve výchozí poloze. Dr.Tomáš KILIAN Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář