Březnový výzkum trhu – vše o zdraví

Březnový výzkum trhu – vše o zdraví Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos v České republice Ipsos/

Jak se žije s pandemií v Česku? Jak se chová česká populace a manažeři firem? O výsledcích výzkumů agentury Ipsos hovoří Jakub Malý, ředitel této společnosti v České republice. Podle něj původní lehkou paniku vystřídal úbytek optimismu a sílící přesvědčení, že boj s pandemií hned tak neskončí. „Obavy zdravotnického rázu ustupují strachu z ekonomických dopadů krize,” zdůrazňuje Jakub Malý.

Je to už rok, co se celý svět potýká s pandemií koronaviru. Jak česká společnost vnímá koronavirovou krizi?

Postoje a názory veřejnosti měříme pravidelně od začátku pandemie v březnu 2020, takže vidíme, jak se vnímání měnilo v čase. Po vypuknutí pandemie zavládla lehká panika, 8 z 10 lidí se cítilo koronavirem ohroženo, nejčastěji nejstarší generace. Panoval ale zároveň velký souhlas s přijatými opatřeními i vůle je dodržovat.

Lidé nosili roušky, dodržovali hygienická pravidla, výrazně omezovali sociální kontakty. Byli optimističtí a věřili, že se viru zbavíme v řádu jednotek týdnů. Postupem času však optimismus klesal, sílilo přesvědčení, že boj s koronavirem bude běh na dlouhou trať. A ten pocit stále trvá.

Světlem na konci tunelu by mohlo být očkování…

Současná krize má dva aspekty, zdravotní a ekonomický. Bojí se lidé více o zdraví, nebo spíše ekonomických dopadů protiepidemických opatření?

Zpočátku se lidé báli hlavně o zdraví. Vir byl nový, nic jsme o něm nevěděli, v médiích to bylo velmi exponované téma. S novými a novými opatřeními, zavíráním provozů a dalšími restrikcemi si lidé stále více uvědomovali také negativní dopady na ekonomiku.

Polovina lidí uvádí, že se ekonomických dopadů krize obává více než zdravotních aspektů. Více než polovina lidí se bojí dopadů koronakrize na zdroj jejich příjmů, výrazné je to zejména u OSVČ a zaměstnanců malých firem. Třetina pracujících se obává propouštění.

Pandemie jistě mění i nákupní chování zákazníků. Jaké pozorujete změny?

Březnový výzkum trhu – vše o zdravíJednoznačné je posílení online nákupů, dnes nakupují i ti, kteří to ještě před rokem odmítali. Na internetu nakupuje běžně i starší generace, ať už sama nebo s pomocí svých dětí či vnoučat. Ochota nakupovat přes internet se však liší podle kategorií zboží, nejraději lidé online nakupují spotřebiče a elektroniku, ale také knihy či hračky. Během pandemie významně narostla ochota nakupovat online zejména lékárenské výrobky a potraviny.

Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení měly jistě dopad i na životní styl populace. Často se hovoří i o dopadech na mentální zdraví…

Ano, výzkumy Ipsos potvrzují, že životní styl populace se během pandemie proměnil. Třetina lidí přiznává, že přibrala na váze, v průměru o šest kilogramů. Čtvrtina populace cvičí méně nebo přestala cvičit úplně, jde zejména o ty, co pracují často z domova, a také o mladé lidi.

U lidí starších 40 let výrazný pokles pohybové aktivity nepozorujeme. To patrně souvisí s uzavřením sportovních a fitness center, která navštěvují častěji právě mladší ročníky.

Na druhou stranu část populace pandemie naopak pozitivně nakopla, asi pětina začala více cvičit, někteří se dali na meditaci, začali s otužováním.

Březnový výzkum trhu – vše o zdravíDopady současné situace na duševní pohodu pozorujeme bohužel i v našich datech. Čtyři z 10 lidí přiznávají, že se u nich oproti době před pandemií zvýšila míra stresu. Největší nárůst stresu pozorujeme u mladých lidí do 29 let, uvádí to skoro polovina z nich, ve skupině studentů pak ještě více. Příčinou je omezení kontaktů, lidé se cítí izolovaní, osamělí. Míru stresu dále zvyšuje pocit nejistoty a také obavy o zdraví. Bohužel tedy i v této oblasti pandemie páchá nemalé škody…

I přesto, co bylo řečeno, vidí lidé i nějaká pozitiva současné situace?

Určitě, je to technologický posun, urychlení inovací v oblasti digitalizace a komunikace, na tom se ostatně shodují i tři čtvrtiny populace.

Lidé přiznávají, že nyní více přemýšlejí o důležitých životních hodnotách, kladou také větší důraz na péči o zdraví a o rodinu. V osobní rovině lidé oceňují, že oproti situaci před pandemií tráví více času s rodinou a také tráví volný čas v přírodě.

Na druhou stranu jsou Češi také poměrně realističtí. S tím, že se díky koronakrizi svět změní k lepšímu, souhlasí pouze 16 procent lidí.

Jak reagovali top manažeři ve firmách?

Březnový výzkum trhu – vše o zdravíZ výzkumů Ipsos vyplývá, že prakticky dvěma třetinám firem pandemie nějakým způsobem uškodila. Firmy začaly více využívat finanční rezervy a úspory a bohužel začaly odkládat i investice. Mnoho manažerů začalo v rámci krizového řízení i měnit obchodní strategii (přechod na e-commerce, využívání nových kanálů aj.), neboť je jasné, že i byznys se změní. Některé firmy se „vrhly“ do inovací výrobků či služeb, digitalizace procesů se výrazně urychlila, protože „štěstí přeje jen odvážným“. Naopak hodně se začalo šetřit na poli PR, marketingu a HR.

Ipsos se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Jaké změny se udály ve vašem oboru? A jak jste na ně reagovali?

Ano, i obor výzkumu trhu byl poznamenán pandemií. Klienti pochopitelně přehodnocovali marketingové rozpočty. Musím říct, alespoň z naší zkušenosti, že většina klientů si ale zároveň uvědomovala, že v době celospolečenských změn informace o měnícím se spotřebitelském chování potřebují více než kdy jindy. Byla to tedy výzva na obou stranách.

Výzkum trhu obecně zaznamenal velký přesun aktivit do online prostředí. V Ipsos jsme výrazně pokročili v digitalizaci naší práce, i když jsme si často mysleli, že už to víc nejde.

Opět se potvrdilo, že pro úspěšné postavení se krizi čelem jsou zásadní navázaná dlouhodobá partnerství a spolupráce; namátkou zmíním Univerzitu Karlovu, Asociaci společenské odpovědnosti či laboratoř pro virtuální realitu Virtuplex.

Zní to jako klišé, že krize plodí příležitosti, ale je v tom velká pravda. I pro letošní rok jsme nadále optimisty. Nemůžu skončit jinak než přáním, ať to všichni zvládneme!

Informace o Ipsos

Ipsos je výzkumnou technologickou a konzultační společností. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě, sídlí zde Ipsos Mystery Shopping Global Support Centre a vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko).

Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly.

Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. Více na www.ipsos.cz.

Jakub Malý

Z pozice Managing Director Ipsos CZ řídí největší tuzemskou výzkumnou agenturu, která je součástí největší nezávislé výzkumné sítě na světě.

Má více než 20 let zkušeností ve výzkumu trhu, působí v roli konzultanta pro stanovení a implementaci výzkumných zjištění.

Zajímavé:  Cirhoza jater - vše o zdraví

Podílí se také na rozvoji a implementaci metod pro využití virtuální reality ve výzkumu. Je dlouholetým členem globální výzkumné asociace ESOMAR.

Kontakt:

www.ipsos.cz

PROTEXT COVID19 rok poté

  • Autor: Protext

ZAJÍMAVOSTI

07Kvě

Hnutí ANO 2011 dále pokračuje v sestupném trendu. Z březnových 24,5 % kleslo na aktuálních 21 %.

  • Koalice Pirátů a
    STAN si drží vedení, ale od minulého měsíce se zisk nezměnil. Stejně tak se
  • téměř nezměnil zisk koalice SPOLU.
  • SPD mírně posiluje,
    může tak těžit ze stále trvajících omezení zapříčiněných pandemií COVID-19.
  • ČSSD mírně posílila
    a znovu se tak zvyšuje naděje na vstup do sněmovny.
  • Celý článek

09Dub

Březnový výzkum trhu – vše o zdraví

V březnu tohoto roku jsme provedli reprezentativní výzkum Čechů starších 15 let na téma Rychlé šípy pro skautskou nadaci Jaroslava Foglara.

Rychlé šípy zná většina z nás, což potvrzuje 93% znalost u dotazovaných. Více než polovina respondentů zná seriál či film (56 %), necelá polovina pak komiksové příběhy (42 %), třetí v pořadí jsou knihy (33 %).

Který z Rychlých šípů je u Čechů nejznámější i další zajímavosti si můžete přečíst ve článku Skautské nadace zde.

Celý článek

30Bře

Březnový výzkum trhu – vše o zdraví

  1. Podle volebního modelu Median nebylo hnutí ANO na pozici lídra naposledy v březnu 2014, kdy ČSSD byla na první pozici se ziskem 21 % a hnutí ANO na druhé pozici se ziskem 19,5 % preferencí.
  2. ČSSD by se ani podle březnového volebního modelu nedostala do sněmovny, její zisk je pod 5% hranicí.
  3. Zdá se, že situace kolem pandemie COVID-19 začíná výrazně ovlivňovat pozici koaličních stran.
  4. Koalice Pirátů a STAN má stále sílící voličské jádro a potenciální zisk vyšší než hnutí ANO 2011.
  5. Celý článek

Covidový stres a duševní zdraví

Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu.

Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro jakoukoli zátěž, či nesprávně pro libovolnou duševní poruchu („má stresy“), tak v odborném smyslu jako označení pro takový stav zdravého organismu člověka nebo zvířete, ve kterém se ve zvýšené míře vyplavuje adrenokortikotropní hormon (ACTH).

V psychologii, psychiatrii a ve fyziologii můžeme stres studovat v souvislosti s frustrací či konfliktem nebo jako důsledek fyzikální zátěže (přehřátí, podchlazení, hladovění, vyčerpání). Zde je však na místě upozornit na to, že stres, podobně jako pohyb, není veskrze negativní fenomén a že v lidské fyziologii do značné míry platí Nietzscheho „co tě nezabije, to tě posílí“.

Podobně jako pohyb, i stres je za normálních okolností žádoucí zátěží organismu, jež stimuluje zdravý metabolismus a zvyšuje obranyschopnost a adaptaci. Avšak pokud běháte v desetistupňovém mraze s horečkou 39 °C a se zápalem plic, pohyb se může stát smrtelně nebezpečným. Se stresem je to stejné.

To, co odlišuje „zlý“ stres, tedy distres, od toho „hodného“, tedy eustresu, je nemožnost ovlivňovat události. Umíme-li se stresem zacházet, je většinou neškodný. Ztratíme-li však vliv na události a naučíme se pouze tomu, že se nelze nic naučit (naučená bezmocnost), stává se stres smrtelně nebezpečným a působí řadu civilizačních poruch jako diabetes II.

typu a kardiovaskulární onemocnění včetně hypertenze, arytmií a infarktu myokardu.

V posledním roce byla celá společnost uvržena do situace, jež na naše každodenní starosti soustavně superponovala určitou míru prohlubujícího se distresu. Nepříjemný společenský dopad covidové nákazy vzbuzoval v obyvatelstvu obavy udržované neutuchajícím proudem zpráv o počtu nakažených, těžce nemocných a mrtvých.

To spolu s restriktivními opatřeními vedlo ke zvýšené míře distresu, jenž je rizikovým faktorem rozvoje deprese a úzkosti.

Ta spolu s izolací, jež je důsledkem lockdownu, zvyšuje riziko sebevraždy, podobně jako konzumace alkoholu (domácí pití), neboť alkohol je depresogenem, a nadto spolu s izolací vede k nárůstu domácího násilí.

Restriktivní opatření povedou k poklesu ekonomiky, k omezování veřejného života, kultury a sportu a k útlumu péče v „necovidových“ oborech medicíny. Tím dále klesne kvalita života obyvatel, stoupne nemocnost a opět se sníží produktivita. Pro mnohé z uvedeného již svědčí studie podložené daty, které byly od nástupu covidové pandemie publikovány.

Nárůst prevalence duševních poruch po nástupu covidu dokládá solidně založená studie Petra Winklera a kol. z Národního ústavu duševního zdraví, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences.1) Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku dospělých obyvatel ČR.

Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen), jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje. Výzkumníci porovnali prevalenci vybraných duševních poruch jak před prvním vrcholem pandemie, tak těsně po něm, kdy u nás zároveň platil přísný lockdown.

Výskyt těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostl z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v květnu 2020. Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. U alkoholu byl pozorován výrazný nárůst týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %.

Máme tedy pádné důkazy svědčící pro významný dopad nákazy covid-19 na duševní zdraví.

Navíc byly publikovány práce dokládající, že ti, kdo prodělají covid-19, čelí zvýšenému riziku psychiatrických následků, a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, čelí zvýšenému riziku onemocnění covid-19. Pokračování práce českého týmu na podzim r.

2020 navíc ukazuje, že kromě zdravotníků jsou dopady pandemie disproporčně zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni v souvislosti s pandemií vzít dovolenou, a lidé pouze se základním vzděláním.

To vše nepochybně souvisí s distresem, jehož významnou složkou je absence vlivu na události, tedy bezmocnost, s následnou kaskádou negativních dopadů na imunitu (oslabení), metabolismus (diabetogenní působení) a kardiovaskulární soustavu (hypertenze, arytmie, tromboembolie).

Tato skládanka příčin a následků demonstruje logické souvislosti metabolických a afektivních poruch, při nichž distres hraje zásadní roli.

Březnový výzkum trhu – vše o zdraví

1) Winkler P. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 29, 1–8, 2020, DOI: 10.1017/S2045796020000888.

Průzkum trhu

Petra Páleníková

Jednoznačně doporučuju tuto službu, mám jen tu nejlepší zkušenost, Timi zařidil můj (pro mne v daný okamžik nesplnitelný) úkol naprosto lehce, hravě, precizně i za skvělou cenu. Všem vřele doporučuji vyzkoušet a dále využívat jako spolehlivou službu.

Kitemaniak David

Vždycky mám super nápady (aspoň si to myslim), ale taky nemám čas je uskutečnit nebo se mi jenom nechce. Dneska mi pomohl konečně něco dotáhnout Ondra z myTimi a myslím, že excelentně zlepšil den někomu, kdo si to fakt zasloužil. Doporučuju všema deseti a rozhodně jsem službu nevyužil naposledy. Děkuju!

Zajímavé:  Co proti padání vlasů - vše o zdraví

Zuzana Paulová 

Moc děkuji Timíkovi za spoustu volného času a velkou pomoc. Navíc je Timi vždy milý a komunikace s ním je fajn.

Filip Beringer

Mohu služby myTimy pouze a jen doporučit. Dvakrát jsem se spolehl a dvakrát vše dopadlo perfektně. I zdánlivě nereálný úkol bez problémů vyřešil! V budoucnu zajisté opět využiji! Díky!

Karin Skovajsová

MyTimi využíváme pro správu online marketingu u nás ve firmě a jsme se vším naprosto spokojeni.

Helen Marecek

Parádní služba. Potřebovala jsem zjistit informace, kdy pokud bych tak chtěla učinit sama, strávím nad tím celý den, možná 2 a ještě bych asi ztratila trpělivost. Zkoušela jsem to sama, ale po 3 hodinách, už jsem na to neměla nervy a hlavně jsem měla i jiné povinnosti. No a Timi to zvládl bezvadně. Perfektní a férová komunikace byla součástí. Doporučuji.

Matěj Žák

Excelentní služba. Veškerý opruz, který se mi nechce řešit a zdržuje mě od „meaningful“ práce zadám Timimu. Levně (za pár stovek) a rychle (do pár hodin) za mě cokoliv vyřeší. Navíc pro vás první úkol do 3 stovek udělají grátis. ❤️

Lukáš Müller

Nemůžu si Timíka vynachválit, jednou zprávou a za pár korun mám vyřešených 90% věcí, co jsem pravidelně a na pár měsíců odkládal do šuplíku „na potom“ 🙂

Lukáš Barda

myTimi mi pomáhá s webem, komunikací a prezentací toho, co dělám. Tu spolupráci si neuvěřitelně užívám a má pro mě obrovský užitek. Timíkům jen vysvětlím svou představu a dostanu výsledek, který je daleko víc než mé očekávání. Vždy včas, dle dohodnutého budgetu a transparentně. Dávám pět hvězdiček z pěti a doporučuji kudy chodím!

Zdeněk Voharčík

Rakytník z farmářských trhů pomáhá zdraví

Desaterák Max shodil v ústecké zoo paroží. Má rekord Redakce

Ústí nad Labem – Příslib až neskutečných vlastností provází produkty z rakytníku. Rostlina pocházející ze Sibiře obsahuje osmkrát více vitaminu C než citron.

Léčivý rakytník koupíte ve čtvrtek na farmářských trzích u ústeckého OC Forum. Ilustrační foto. | Foto: Deník

Na Sibiři, v Mongolsku a v některých oblastech Číny ho po tisíciletí využívají lidoví léčitelé. Užívá se při chorobách plic, jater i kloubních onemocněních.

Je pomocníkem proti zahlenění i zánětům plic, hojí sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguluje krevní oběh. Přispívá k hojení ran, stimuluje regenerační procesy.

V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek.

„To vše je pravda a potvrzují to i moderní vědecké výzkumy, ale také zkušenosti našich zákazníků, kteří produkty z rakytníku u nás nakupují,“ uvedl Pavel Pavlík, v jehož stánku na farmářských trzích jsou rakytníkové výrobky k dostání.

„Máme stoprocentní šťávu z rakytníku, sirupy, džemy a také olej, který se užívá vnitřně i zevně na řadu neduhů. Zájem zákazníků se místo od místa liší. V Ústí nad Labem se prodává od každého něco, ale k nejvíce oblíbeným výrobkům patří v celé republice Rakytník ovocná náplň, která byla vyhlášena regionální potravinou v Královéhradeckém kraji,“ dodal Pavlík.

Rakytník se stále více pěstuje i v Čechách.

„Dnes ho má na zahrádce téměř každý druhý český zahrádkář, pěstování není náročné, ale sklizeň a zpracování plodů ano. Ti, kteří nemají zahrádku nebo si na zpracování plodů netroufají, mohou navštívit náš stánek. Na farmářských trzích u obchodního centra Forum v Ústí nad Labem jsme každý čtvrtek,“ zve zájemce Pavel Pavlík.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.

30.10.2014

  • Farmářské trhy u OC Forum,
  • Ústí nad Labem,
  • Sibiř,
  • farmářské trhy,
  • Pavel Pavlík,
  • zdraví,
  • Čína,
  • Mongolsko,
  • Rakytník,
  • Česko,
  • Královéhradecký kraj,
  • rostliny,
  • nemoc,
  • lékařství

Malá sousedská sešlost. To jsou Farmářské trhy u OC Forum Farmářské trhy u OC Forum začínají ve čtvrtek 3. března Na vánočním trhu budou kapři z okolí Doks

Zdravé potraviny jsou stále žádanější. Češi bohatnou a obchody zvyšují nabídku

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza říká, že obchodní řetězce, bez ohledu na formát prodejny, aktivně reagují na změny v preferencích zákazníků.

„Biopotraviny se staly součástí standardní nabídky privátních značek. Skvělé výsledky mají projekty, kdy právo jednat s lokálními dodavateli získávají jednotlivé prodejny.

Na pulty se tak má možnost dostat zboží i z mini firem působích v jednom regionu,“ uvedl. 

Ještě výrazněji než zdravé potraviny se však v posledních letech řešila a i nyní řeší kvalita potravin obecně.

Prouza připomněl, že jsme bohužel v situaci, kdy Česko není soběstačné v žádném druhu potravin kromě piva, mléka a hovězího masa – takže se bez dovozu neobejde.

Svaz by proto uvítal, pokud by ministerstvo zemědělství více podpořilo konkurenceschopnost českého potravinářství, zejména ve zpracování surovin.

Obchodní svaz proto nyní hledá cesty, jak mít více českých potravin. „Nejde přitom jen o dotace, ale i o možnost nabízet dlouhodobé obchodní smlouvy s garancí ceny, což zákon zakazuje, či zrychlení investic do potravinářství,“ řekl Prouza.

Zmínil rovněž komplikovaný přístup českých potravin do školních jídelen, nemocnic či sociálních zařízení.

Svaz se proto bude snažit – při jednáním s ministerstvem zemědělství či ministerstvem pro místní rozvoj – změnit některé předpisy. Dnes totiž podle něho stále dostává přednost nejnižší cena, zatímco vyšší kvalita je opomíjena.

Prouza v této souvislosti připomněl, že se při březnové aféře ukázalo, že závadné polské maso končilo právě ve školách či nemocnicích. 

Ministerstvo zemědělství nyní chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v Česku jako v jiných evropských státech. Evropský parlament v dubnu přijal směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. 

„Jelikož nejde o nařízení, ale o směrnici, která musí být nejprve zapracována, mají nyní členské státy dva roky na zapracování této směrnice do národních legislativ. Směrnice bude zapracována do novely zákona o významné tržní síle,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Doplnil, že konkrétní znění novely zákona bude věcí legislativního procesu a diskuse se zainteresovanými stranami, která momentálně probíhá. Pro novelu tak budou využity požadavky směrnice, ale i požadavky národní vzešlé z jednání se svazy.

Směrnice totiž umožňuje členským státům být přísnější a upravit i jiné praktiky, než které sama uvádí. 

Ze stopování trendů zdravého životního stylu vyplynulo Nielsenu i to, že Češi, kteří se snaží zhubnout (46 %) sází hlavně na zdravou stravu (85 %). Mnohem méně se pak už odhodlají cvičit (60 %).

Zkoumání životního stylu se věnovali i statistici. Za rok 2017 zjistili, že sportování je o něco bližší mužům než ženám. Muži udávali, že se mu věnují 3,6 hodiny týdně, zatímco jejich ženské protějšky 3,2 hodiny. S rostoucím věkem se doba trávená pohybem postupně snižuje, naopak s vyšším stupněm dokončeného vzdělání se zvyšuje.

Zajímavé:  Alergická rýma - vše o zdraví

Vysokoškolsky vzdělaní muži uváděli v průměru 4,8 hodiny pohybové aktivity týdně oproti mužům se základním a nižším středním vzděláním, kteří sportují ve volném čase v průměru 2,8 hodiny týdně. Podobně i vysokoškolsky vzdělané ženy uvedly v průměru 4,4 hodiny pohybové aktivity týdně, zatímco ženy se základním a nižším středním vzděláním 2,5 hodiny týdně.

Naopak ženy celkově dbají více na stravování. Ovoce jí dvakrát i vícekrát denně 21,4 procenta žen. V takové míře si jej dopřávalo jen 12 procent mužů. S velkým rozdílem ženy předhánějí muže i v konzumaci zeleniny.

Zeleninu má denně na talíři 55,2 procenta žen, zatímco jednou či vícekrát denně si dá zeleninu jen 43,4 % mužů.

Naproti tomu kaž­dý patnáctý muž v ČR nejí zeleninu skoro vůbec, vyplynulo ze zjištění Českého statistického úřadu.

Voda, základ života 

Společnost pro výzkum trhu GfK se pak věnovala tomu, jak lidé nakupují balenou vodu. Podle spotřebitelského panelu jí vyšlo, že si ji loni zakoupily téměř všechny domácnosti (95 %). Větší zájem byl o minerální a léčivé vody než o stolní či pramenité. Největší podíl vod se nakupuje v hypermarketech a diskontech.  

Nejvíc utrácí za vodu lidé ve středních Čechách (v průměru 1700 korun ročně), nejméně v Praze (1000 korun). Ochucené vody představují 60 procent z výdajů domácností na balené vody celkově. Nejoblíbenějšími příchutěmi jsou citron a pomeranč. 

Z dlouhodobých řad o spotřebě nealkoholických nápojů Českého statistického úřadu pak vyplynulo, že jejich spotřeba v posledních letech (nejpozdější data jsou z roku 2017) spíše klesala či stagnovala. Obdobně tomu bylo ale i u alkoholických nápojů. 

Během jarního nouzového stavu kupovali Češi více zdraví prospěšných potravin

Jarní měsíce nouzového stavu se výrazně podepsaly i na preferencích spotřebitelů v obchodech. Ti se zpravidla více zaměřovali na zdraví prospěšné produkty, například ovoce, zeleninu, jogurtové výrobky, vitamíny či müsli. Svou roli v tom částečně sehrál i faktor předzásobení.

Malé prodejny na venkově pak registrovaly zájem především o základní potraviny. V podzimních měsících se lidé více zaměřují na posílení imunity a přizpůsobují tomu i spotřební koš. Aktuální situace ale nenaznačuje, že by popularita zdraví prospěšných potravin měla napodobit trend z jara.

Vyšší preference zdraví prospěšných potravin lze podle analytiků pozorovat již delší dobu. Obliba tohoto sortimentu na rozdíl od nezdravých či neutrálních potravin roste rychleji.

„Pokud se díváme na prodeje za jarní karanténní měsíce březen a duben, nákupy všech potravin meziročně rostly rychleji než ve zbytku roku.

Ale i v tomto období silného růstu byl nárůst zdravých potravin ještě téměř o třetinu rychlejší než na celkovém potravinovém koši,“ uvedla Barbara Anna Bezoušková ze společnosti Nielsen.

Markantní nárůst šel podle ní pozorovat zejména u volně prodejných vitamínů ať už v podobě šumivých tablet či nerozpustných dražé, které vzrostly o více než 80 procent.

„Více než v jiných měsících rostly také prodeje ovoce, nejvýrazněji potom konkrétně například citron a také zázvor, který oproti standardnímu růstu okolo 10 procent vyrostl v období březen-duben o 115 procent,“ doplnila Bezoušková.

Podobné trendy uvádějí také výrobci potravin. „Na moderním trhu jsme v jarních měsících, kdy platil nouzový stav, zaznamenali meziroční nárůst prodejů o 5 procent.

Spotřebitelé v té době v nákupním chování akcentovali faktor zdraví, což se projevilo na větší preferenci jogurtů a jogurtových výrobků.

Částečnou roli pak mohl sehrát i faktor předzásobení, zejména v březnových týdnech,“ řekl marketingový manažer mlékárny Hollandia Jan Škoda.

Větší zájem o zdraví prospěšné potraviny zaznamenaly i internetové supermarkety. Podle mluvčí Rohlík.cz Zdeňky Svobody po Vánocích a na jaře roste zájem o ovoce a zeleninu stabilně zhruba o pětinu.

„Letos byl nárůst i v řádu 100 procent, souviselo to ale obecně s vyšším zájmem o naše služby umožňující objednání potravin z bezpečí domova.

Znatelný nárůst jsme zaznamenali i v kategoriích müsli, kaší, tyčinek a ořechů, o které byl zájem zhruba 1,5krát vyšší než v jiném období,“ doplnila mluvčí Rohlik.cz.

Podobné statistiky evidují i drogerie. „V případě produktů ze sortimentu doplňků stravy jsme během jarního nouzového stavu zaznamenali až stoprocentní nárůst prodeje oproti stejnému období v loňském roce. V případě biopotravin došlo k nárůstu v řadu jednotek procent,“ uvedl manažer komunikace dm drogerie markt Jiří Peroutka.

Naopak menší prodejny potravin na vesnicích tento trend neregistrovaly. „Lidé v menších obcích jsou stále zvyklí produkovat si velkou část zdravých potravin sami na svých zahrádkách či ve vlastním chovu.

Na jaře jsme tak pozorovali zvýšenou poptávku především po základních trvanlivých potravinách, jako jsou mouka, cukr, olej či těstoviny.

O zdraví prospěšné produkty zájem nijak markantně nevzrostl a podobný vývoj očekáváme i nyní na podzim,“ řekl předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.

Jarní scénář se zatím neopakuje

Podobně se přitom vyjadřují i analytici.

„Momentálně zatím na prodejích v obchodech s potravinami za září a část října nelze pozorovat podobný trend nárůstu zdravých potravin a vitamínových doplňků jako na jaře,“ řekla Barbara Anna Bezoušková ze společnosti Nielsen.

Podobný vývoj očekává i Rohlik.cz, podle jeho mluvčí lidé na jaře kvůli strachu z budoucnosti nakupovali vše, co bylo k dispozici. „Nyní už však k nákupu přistupují k nákupu více s rozmyslem,“ řekla Zdeňka Svoboda.

Podle Jana Škody lze zatím celkový vývoj na podzim těžko odhadovat. „Záležet bude i na přijatých opatřeních. Spotřebitelské nálady mohou totiž větší či menší mírou ovlivnit. V našem případě je zatím poptávka po retailových baleních jogurtových výrobků podobná jako v loňském roce. Na podzim nám nicméně prodeje stoupají.

Dáno je to zejména tím, že se lidé více zaměřují na posílení imunity a více tak vyhledávají naše výrobky,“ sdělil marketingový manažer mlékárny Hollandia. Tento dlouhodobý trend spojený s imunitou potvrzuje i Zdeňka Svoboda.

„Obecně lze hovořit o tom, že na podzim a v zimě, kdy imunita lidí slábne, projevují spotřebitelé větší zájem o zdraví prospěšné potraviny a výrobky, aby imunitu posílili,“ doplnila mluvčí Rohlík.cz.

Podle zástupců malých prodejen pak lze zejména na venkově pozorovat i snahu utrácet za potraviny méně. „Projevují se ekonomické dopady protiepidemických opatření a je vidět, že lidé šetří, kupují se spíše levnější potraviny. Mimo to existuje stále množství lidí, kteří zdravý životní styl vůbec neřeší a kupují si věci podle své chuti či ceny,“ uzavřel Roman Mazák.

Zdroj: LESENSKY, foto: pixabay.com

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *