Časté močení u dětí – vše o zdraví

Úvodní strana » Zdraví a léky » Volně prodejné léky » Léky na močové cesty

Problémy s ledvinami a močovým ústrojím zná dobře bohužel mnoho z nás. Potíže při močení, svědění a pálení močové trubice, to jsou varovné příznaky zánětu močových cest, močového měchýře nebo dokonce ledvin. Neváhejte a nestyďte se, můžete si ušetřit mnoho trápení. Pokud zasáhnete včas, nemusí se infekce naplno rozvinout.

• Rostlinný léčivý přípravek obsahuje skupinu látek, které působí různými mechanismy na zbytnělou prostatu a zlepšují močové obtíže. 719 Kč 599 Kč -17 %
• K léčbě akutních i chronických onemocnění močových cest, při zánětech a infekcích močových cest. Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 275 Kč 255 Kč -7 %
• Canephron obalené tablety je rostlinný léčivý přípravek používaný u dospělých jako doplňková léčba v rámci prevence usazování ledvinového písku a v případě zánětlivých onemocnění močových cest. 255 Kč
• PROSTAMOL UNO zmírňuje potíže s močením způsobené zbytnělou prostatou, jako je např slabý proud moči, nutkání k močení, časté močení přes den, časté močení v noci. 525 Kč
• Pomocný lék při zánětlivých chorobách močových cest. Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 59 Kč 56 Kč -5 %
• PROSTAMOL UNO zmírňuje potíže s močením způsobené zbytnělou prostatou, jako je např slabý proud moči, nutkání k močení, časté močení přes den, časté močení v noci. 309 Kč
• Doplňková léčba při akutních a infekčních urologických onemocněních, chronických zánětech močových cest. Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 59 Kč 56 Kč -5 %
• Prostakan se užívá u mužů středního a vyššího věku při funkčních obtížích spojených s nezhoubným zbytněním prostaty.  633 Kč 599 Kč -5 %
• Prostakan se užívá u mužů středního a vyššího věku při funkčních obtížích spojených s nezhoubným zbytněním prostaty.  319 Kč
• K léčbě akutních i chronických onemocnění močových cest, při zánětech a infekcích močových cest. Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 189 Kč
• K léčbě akutních i chronických onemocnění močových cest, při zánětech a infekcích močových cest. Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 169 Kč
• Pomocný lék při zánětlivých chorobách močových cest. Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 66 Kč

Urologické čaje jsou při léčbě infekce močových cest u dětí nevhodné

Po infekcích dýchacích cest patří právě infekce močových cest mezi často se vyskytující dětská onemocnění a zároveň jsou i častou příčinou hospitalizace. Věk dítěte hraje významnou roli. Nejvíce infekcí močových cest se vyskytuje v prvních dvou letech života.

Prochladnutí je sice jedním z rizikových faktorů, není ovšem příčinou infekce. Nejčastějším původcem (70-80%) je bakterie Escherichia coli (E. coli). Přirozený výskyt této bakterie je u zdravého člověka pouze ve střevech jako součást střevní mikroflóry. Pokud se tato bakterie dostane např. do močových cest, může vyvolat zánět. Infekce močových cest můžeme rozdělit na:

Infekce dolních močových cest (cystitida)

Zánět postihuje močový měchýř a močovou trubici. V prvním půlroce života převažují infekce u chlapců (vzhledem k vyššímu výskytu vrozených vad močových cest), později u dívek (mají kratší močovou trubici, a tím je močový měchýř náchylnější k prostupu bakterií z konečníku).

Zánět dolních močových cest se vyznačuje několika typickými příznaky jako je časté nucení na močení, pálení a řezání při močení, bolesti v podbříšku, mnohdy také krev viditelná v moči, může se objevit i teplota.

U velmi malých dětí, které nejsou schopny popsat své problémy, patří k příznakům neklid a odmítání jídla a pití. Potvrzení diagnózy je založeno na laboratorních ukazatelích a pozitivním močovém nálezu: přítomnost krve, bílkovin, bílých krvinek a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč.

Infekce horních močových cest (pyelonefritida)

Zánět postihuje močovody a ledviny. Jedná se o mnohem závažnější formu, u malých dětí často doprovázenou vysokými horečkami. Dítě bývá neklidné, odmítá jídlo a pití, zvrací. U větších dětí se objevuje tupá bolest v bedrech. Bývá mnohonásobně zvýšen zánětlivý ukazatel CRP (CRP = C- reaktivní protein, jeho hladina v krvi se zvyšuje u všech zánětů bakteriálního původu).

Léčba infekce močových cest u dětí

Ihned po odběru moči se zahajuje antibakteriální léčba, která se po zjištění bakteriálního původce může později eventuelně upravit. Dále je nutno zajistit dítěti klid, teplo a dohlédnout na pravidelný pitný režim. Dostatek tekutin je důležitý k tomu, aby nedocházelo k ulpívání bakterií na sliznici močových cest.

Používání urologických čajových směsí není vhodné pro děti do 12-ti let z důvodu obsahu Medvědice lékařské.

Arcylostaphylosis uva-ursi – Pro obsah účinných látek má silné antiseptické a protizánětlivé působení. Medvědice je při delším užívání mírně toxická. Ve vysokých dávkách může způsobit nevolnost. Není vhodná ani pro kojící ženy. Může způsobovat zácpu, a proto není vhodná pro pacienty trpící tímto problémem.

Rodiče by měli dětem nabídnout vodu nebo oblíbený čaj. Sycené a slazené nápoje, stejně tak urologický čaj, který dítě odmítá, nejsou vhodné. Vhodnou alternativou jsou i brusinkové nápoje, které snižují pH moči, a tím vytváří nepříznivé prostředí pro množení bakterií. V lékárně je k dostání několik druhů těchto sirupů, které jsou vhodné již od 6 měsíců.

Infekce močových cest sice nepatří mezi nakažlivá onemocnění, často se ovšem vrací, a to klidně i po několika dnech. Abyste zabránili opakovaným infekcím, je potřeba dodržovat několik pravidel:

• Léčbu antibiotiky vždy DOKONČIT. I když se dítě jeví ke konci léčby zdravé a bez potíží, antibiotika musí dobrat až do konce.
• Dostatečně pít.
• Neprochladit se.
• Močit pravidelně a nezadržovat moč.
• Používat bavlněné spodní prádlo.
• Chlapcům přetahovat každý večer při koupání předkožku a opláchnout ji čistou vodou, děvčata utírat zásadně ve směru od genitálu ke konečníku. U dětí nosících plenky je potřeba plenku často měnit, zadeček a genitál omýt nejlépe vodou. Časté používání mýdel a vlhčených ubrousků může narušit ochrannou vrstvu sliznice a být tak branou pro vstup bakterií.
• Koupat se v přírodě lze jen v čisté vodě, která není chladná. Před koupáním, ale i po něm, je nutné se vymočit.
• Bezprostředně po prodělaném zánětu močových cest, zejména pyelonefritidě, není koupání v přírodě či veřejných bazénech vhodné.
• Obdobně je nutno zvážit, zda-li jsou pro dítě v období následujícím krátce po pyelonefritidě vhodné aktivity typu pobyt na letním táboře, cesta k moři a tělesná námaha, zejména sport.

• PharmDr. Nora Tůmová
• Lékárna Mendlovo náměstí, Brno
• Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
• 

Infekce močových cest u dětí

„Infekce močových cest nepatří mezi nakažlivá onemocnění v tom smyslu, že by byla přenosná z člověka na člověka. Často jsou však u malých pacientů diagnostikována buď pozdě anebo nesprávně. A přitom včasné určení správné diagnózy a rychlý začátek adekvátní léčby snižuje riziko možných následků, které mohou být i u dětí velmi vážné.“

Co je způsobuje?

„Společným znakem infekcí močových cest je výskyt klinicky významného množství bakterií v moči. Většina těchto infekcí je způsobená jediným patogenem, proto nález dvou či několika mikroorganismů v moči obvykle svědčí o kontaminaci,“

vysvětluje MUDr. Popelková a připomíná: „Za významnou bakteriurii (infekci močových cest) se považuje počet 105 a víc bakterií v l mililitru moči. Nejčastěji je původcem infekce tyčinková bakterie Escherichia coli (velmi často jen zkráceně E. coli).

Žije v tlustém střevě a na pokožce kolem konečníku. Je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní.

Mohou způsobit různé zánětlivé stavy…

Mezi ostatní původce infekcí močových cest patří enterobakterie, které se často vyskytují u pacientů s malformacemi močového systému.“

Odběr moči – správný postup

Potvrzení diagnózy je založeno na přítomnosti klinických příznaků, laboratorních ukazatelích a pozitivitě močového nálezu: přítomnost krve, bílkovin, leukocytů a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč. Pro tento účel se používají sterilní zkumavky.

Správný postup, který by měli rodiče zachovávat, prozrazuje MUDr. Popelková: „Před odběrem je potřeba dítěti důkladně očistit vnější genitálie a do zkumavky odebrat moč ze středního proudu. Nejvhodnější je ranní moč (což ale není podmínkou), přičemž je důležité ji co nejrychleji odevzdat k vyšetření.

Při déletrvající prodlevě se mohou bakterie ve vzorku pomnožit, a tím dochází ke zkreslení výsledku.“

Maminky často u malých dětí upřednostňují odběr moči do sáčků. Je to správné? „Tato metoda je sice technicky jednodušší, ale je poměrně málo spolehlivá. Až 85 % nálezů ze sáčků totiž přináší falešně pozitivní výsledek. Odběr moči pomocí sáčků se používá jen na screeningové vyšetření, není vhodné takto zachycenou moč posílat na kultivační vyšetření.“

Z odebraných vzorků se infekce močových cest určuje testačními papírky a podrobnějším mikroskopickým vyšetřením. Dnes již i u nás mají někteří praktičtí dětští lékaři ve svých ordinacích přesné močové analyzátory, které vyhodnotí až jedenáct močových parametrů během několika minut. Výsledek kultivačního vyšetření moči bývá obvykle znám v průběhu 24–48 hodin.

Podle lokalizace zánětu lze infekce dělit na:

Rodiče mohou poměrně lehce rozpoznat příznaky, které toto onemocnění doprovázejí. Pokud dítě chodí na WC častěji, než je obvyklé, přičemž pokaždé močí jen velmi málo a při močení pociťuje pálení a řezání, jedná se s největší pravděpodobností o cystitidu (zánět močového měchýře).

Pokud dítě dokáže lokalizovat svoji bolest, pak je důležité vědět, že pro tuto diagnózu je typická bolest v podbřišku. Infekci doprovází jen mírně zvýšená teplota (někdy zůstává dítě zcela bez teplot). MUDr.

Popelková připomíná: „K projevům cystitidy patří i to, že se dítě pomočuje.

V jedné třetině případů dochází i ke změně zabarvení moči (do červena zbarvená moč), někdy ale může jít o zavádějící jev, protože u zdravého dítěte mohou změnu barvy moči způsobit i některé medikamenty (například B-komplex), konzumace červené řepy anebo přibarvované nápoje.“

V novorozeneckém věku je výskyt cystitidy častější u chlapců, později zase u dívek (roli zde hrají anatomické poměry – krátká močová trubice a blízkost konečníku – tedy lehký přístup bakterií ze stolice).

Léčba infekcí dolních močových cest u dětí probíhá ambulantně, trvá pět až sedm dní. A na co by měli rodiče dbát především? Měli by dítěti zabezpečit dostatečný příjem tekutin. Pití vody a čaje přispívá k vyplavení bakterií a znemožňuje jejich průnik do sliznice močového měchýře.

Infekce močových cesto dokáže pěkně potrápit. Nepodceňujte příznaky i prevenci.

Je to závažné onemocnění, které bychom mohli velmi stručně charakterizovat jako bakteriální zánět ledvinných pánviček a okolní tkáně. Typicky se projevuje bolestí v zádech, horečkou a obtížemi při močení…

Jaké příznaky na něj upozorňují? MUDr. Popelková: „Klinické projevy závisí na věku pacienta. Čím je mladší, tím má méně typické příznaky. U nejmenších dětí je často přítomna horečka (39–40 °C), dítě je neklidné.

Při přebalování si maminky mohou všimnout, že plenka nepřiměřeně zapáchá anebo je na ní ‚flíček‘ (tyto změny způsobuje zkalená moč, respektive krev v moči – normálně je moč čirá a mívá světle žlutou barvu).

K dalším příznakům patří často i zvracení, nechutenství, dítě se jeví jako apatické, špatně prospívá, a pokud se u něj objeví žloutenka, trvá velmi dlouho. U větších dětí se objevuje tupá bolest v bedrech.“

Diagnostika

Na onemocnění upozorní už typické příznaky a klinické vyšetření u pediatra. Rozhodující pro diagnózu je kromě chemického a kultivačního vyšetření moči i CRP vyšetření z kapky krve. Vysoce pozitivní zánětlivé parametry svědčí o tom, že se jedná o postižení tkáně ledviny.

U malých dětí tato diagnóza vyžaduje hospitalizaci, zejména tehdy, přetrvává-li vysoká teplota, nepřijímá-li dítě tekutiny, je dehydrované a zvrací.

Léčba

„Akutní pyelonefritida vyžaduje nasazení antibiotik ve formě infuzí, obvykle do poklesu teplot, pak se pokračuje v další léčbě (alespoň 14 dní),“ připomíná MUDr. Popelková. Ale i pokud jde o domácí péči, je potřeba brát pravidelně antibiotika v dostatečných dávkách a dodržovat určitý léčebný režim.

„Zásadním opatřením je zabezpečit dítěti dostatečný příjem tekutin, teplo a klid. Rodiče by si měli uvědomit, že dítě, které onemocnělo infekcí močových cest, nesmí žíznit. Podávané nápoje by měly být teplé (nevhodné jsou sycené minerálky, limonády, džusy). Nápoje, které dítěti nechutnají (například urologický čaj), není nutné podávat.

Vhodným pitím jsou brusinkové nápoje, které snižují pH moči, čímž se vytváří nepříznivé prostředí pro množení bakterií.“

Při přípravě jídel nejsou potřebná zvláštní opatření. Volí se nedráždivé, věku přiměřené potraviny obsahující minimální množství soli.

Jak na recidivy?

Pokud se infekce močových cest v dětském věku chronicky opakují, je nevyhnutelné pátrat po příčinách jejich vzniku. MUDr. Popelková upozorňuje na to, že mezi standardní vyšetření dětí dnes patří i sonografické vyšetření.

„Při podezření na vývojové odchylky se indikuje RTG vyšetření s cílem odhalit vezikoureterální reflux. Dále je vhodné provést izotopové vyšetření DMSA (scan), které odhalí jizvy ledvinné tkáně.

Pokud se ani po těchto vyšetřeních příčina opakujících se zánětů nezjistí, je vhodné urologické vyšetření na vyloučení stenózy (zúžení) močové trubice.“

Rodiče, je to na vás…

Odborná péče o dítě, které onemocnělo zánětem močových cest, vyléčením akutního infektu nekončí. Vyžaduje další sledování dětským nefrologem nebo urologem. MUDr. Popelková hovoří o nezbytných režimových opatřeních, která bychom měli doma zavést, nechceme-li, aby dítě bylo v budoucnu atakováno dalšími záněty.

Základem je osobní hygiena, k níž by měli rodiče dítě vést přiměřeným způsobem. Děti by také měly pravidelně močit (pro starší děti platí tří- až čtyřhodinový interval).

U chlapců klademe důraz na hygienu předkožky. Během běžné hygieny předkožku stahujeme (velmi jemně, aby nedošlo k jejímu natržení). Hygienu je potřeba provádět pod tekoucí vodou – tedy nikoli ve vodě, v níž se dítě koupalo.

Děvčata zase mají nosit vzdušné, bavlněné kalhotky, které nikde neškrtí, nevhodná jsou například tanga (ale třeba i hodně těsné džíny). Dívky by měly upřednostňovat teplejší oblečení, neměly by vystavovat chladu ani bříško, ani záda, i když je to dnes ‚in‘. Opakované záněty močového měchýře totiž mohou vést až k neplodnosti!

U kojenců je třeba dbát na pravidelnou výměnu plenek. Přípravkům, které dráždí sliznici, jako jsou například mýdla a parfémované přísady do koupele, je lepší se vyhnout. Zrovna tak je třeba omezit i používání jednorázových vlhčených ubrousků, protože snižují ochranný film sliznice močových cest.“

Vyplatí se nepodceňovat

Teplé počasí a možnost koupat se v létě na koupališti či v průběhu roku v termálních bazénech – to všechno jsou „ideální“ podmínky pro to, pořídit si nepříjemný suvenýr v podobě infekce močových cest. Rodiče by proto měli vždycky dbát na to, aby jejich děti byly v suchu, aby se před vstupem do vody i po koupání vymočily.

Podezření na infekci není radno podceňovat. V případě, že se objeví výše zmiňované příznaky, je žádoucí vyhledat lékaře. MUDr. Popelková:

„Pokud je léčba nedostatečná, zanedbaná nebo pozdě aplikovaná, může dojít k nezvratným změnám v dětském organismu. Nakonec to může být třeba jen ten poslední pomyslný krok k umělé ledvině a dialýze! Správná diagnóza a přiměřená léčba těchto infekcí má proto zásadní význam pro prospívání dítěte v budoucnu.“

Časté (nadměrné) močení: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Časté močení je stav, kdy máte potřebu močit více než obvykle. I když se na první pohled může zdát, že se jedná o banální věc, není tomu tak, protože častější močení dokáže zásadním způsobem zhoršit kvalitu života (například vás bude budit ze spaní a nevyspíte se) a může být i známkou závažnějšího onemocnění.

Časté močení postihuje řadu lidí. Odborně se stav, kdy vylučujete denně více než 3 litry moči, označuje jako polyurie. Za častým močením často stojí jednoduchá příčina a pokud se odstraní, je pacient vyléčen.

• Někdy tomu ale tak nemusí být a situace je složitější.
• V tomto článku se dozvíte co je časté močení, jaké jsou jeho příčiny a příznaky, jak tento stav diagnostikovat a léčit.
• Časté močení není totéž co inkontinence moči, při které dochází k úniku moči.
• Někdy může být časté močení známkou závažnějšího problému a včasná návštěva lékaře pak usnadňuje léčbu a může zabránit rozvoji komplikací.

Rychlá fakta o častém močení

Tady je rychlé shrnutí těch nejdůležitějších informací o častém močení. V článku se dozvíte podrobnosti.

• Časté močení (někdy označovaná jako frekvence) není totéž co inkontinence moči.
• Většina lidí močí 6 až 7x za 24 hodin. Pokud močíte častěji, může to být známkou častého močení, ale každý člověk je jiný a pokud občas močíte více než 7x za 24 hodin, není třeba se hned děsit. Pokud je ale tento stav dlouhodobý, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
• Časté močení je za normálních okolností problém jenom tehdy, začne-li negativně ovlivňovat kvalitu vašeho života.

Někdy lze četnost močení snížit s pomocí jednoduchých postupů, jako je například cvičení, ale pokud máte nějakou základní chorobu, jako například diabetes, která může být příčinou častého močení, je nutné nejprve správně zaléčit toto onemocnění.

Co je časté močení?

Močení je způsob, jakým se naše tělo zbavuje odpadních tekutin. Moč obsahuje vodu, močovinu, kyselinu močovou a toxiny a odpadní látky, které se přefiltrovaly z krve. Ledviny hrají v procesu tvorby moči hlavní roli.

Ledvinami vytvořená definitivní moč odtéká močovody do močového měchýře, který se postupně plní a pokud stav jeho naplnění dosáhne určité hranice, aktivuje se nucení na močení. Pokud nucení na močení vyhovíte, dojte k vyloučení moči z těla.

1. Četnost močení nemá nic společného s takzvanou inkontinencí moči, což je stav, kdy postižená osoba nedokáže ovládat svůj močový měchýř a dochází k samovolnému účniku moči.
2. Časté močení je jenom stav, kdy častěji chodíte na záchod se vymočit.
3. Někdy může být časté močení doprovázet inkontinenci moči, jako jeden z příznaků, ale není to totéž.
4. Většina lidí močí zhruba 6 až 7x za 24 hodin.
5. Časté močení je definováno jako potřeba močit více než 7x za 24 hodin, pokud postižená osoba vypije za stejnoudobu vypije kolem 2 litrů tekutin.

Nicméně mezi lidmi existují značné rozdíly, takže někdo močí o něco častěji normálně. Stejně tak je častější močení normálním jevem i  u dětí, protože mají menší močový měchýř.

Příčiny častého močení

Močení je složitý děj, na kterém se podílí řada různých orgánových soustav lidského těla. Proto také existuje mnoho příčin nadměrného močení, záleží totiž na tom, v jakém orgánovém systému je problém a na vašem životním stylu.

Mezi příčiny častého močení, za které může životní styl, patří, mimo jiné, nadměrný příjem tekutin, zejména takových, které obsahují kofein nebo alkohol. Konzumace alkoholu, kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu před spaním také může narušit kvalitu spánku, protože tyto nápoje mají močopudné (diuretické) účinky a v noci se tak nevyspíte, protože vás bude budit nucení na močení.

• Časté močení se také může stát zlozvykem.
• Někdy může být časté močení první známkou poškození ledvin, močovodů nebo močového měchýře a někdy bývá jeho příčinou jiné základní onemocnění nebo stav, jako jsou například diabetes mellitus (úplavice cukrová), diabetes insipidus (žíznivka), těhotenství nebo potíže s prostatou.
• Mezi ostatní příčiny častého močení patří například:

• úzkost
• užívání diuretik (například hydrochlorthiazid, furosemid, apod.), což jsou léky, které zvyšují četnost močení. Tyto léky se užívají například při léčbě onemocnění srdce, jater a dalších stavů, kdy se v těle zadržuje voda a je potřeba jí odstranit
• konzumace potravin a nápojů s diuretickými (močopudnými) účinky
• cévní mozková příhoda nebo jiné onemocnění mozku či nervové soustavy
• infekce močových cest
• nádory v malé pánvi
• intersticiální cystitida, což je druh zánětu stěny močového měchýře
• syndrom hyperaktivního močového měchýře, který způsobuje samovolné kontrackce močového měchýře, což vede k náhlé urgenci (nutkavá potřeba se okamžitě vymočit a pokud jí není vyhověno, dochází k samovolnému úniku moči – inkontinenci)
• ledvinové kameny nebo kameny v močovém měchýři
• inkontinence moči
• striktura (zúžení) uretry
• ozařování malé pánve (například jako součást radioterapie v rámci léčby nádorových onemocnění)
• píštěl mezi močovým měchýřem a střevem při divertikulitidě
• sexuálně přenosné choroby a infekce, jako jsou například chlamydie

Příznaky častého močení

Jedním z hlavních příznaků polyurie je časté močení. Pokud jsou s častým močením spojeny další příznaky, může to být známkou závažnějšího onemocnění.

Například nykturie neboli potřeba močit v noci, kdy spíte, může být příznakem diabetes insipidus nebo diabetes mellitus.

Mezi další příznaky, které byste měli konzultovat s lékařem, patří, mimo jiné:

• bolest či nepříjemné pocity při močení
• krev v moči, neobvyklá barva nebo zkalení moči
• postupná ztráta schopnosti ovládat vyprázdňování močového měchýře nebo inkontinence moči
• potíže se vymočit, navzdory tomu, že se vám chce močit
• výtok z pochvy nebo penisu
• zvýšení chuti k jídlu nebo abnormální žízeň
• horečka nebo zimnice
• nevolnost či zvracení
• bolest zad (v oblasti beder) nebo bolest v boku

Pokud se objeví další příznaky nebo pokud časté močení negativně ovlivňuje kvalitu vyšeho života, měli byste neprodleně vhledat lékaře.

Časté močení může být například prvním signálem infekce močových cest nebo zánětu ledvin (pyelonefritida). Při těchto zánětech může dojít k proniknutí infekce a baktérií, které jí vyvolaly do krve, která zánět roznese do dalších částí těla.

Pokud se tento stav neléčí, může se rozvinuout až v život ohrožující urosepsi.

Diagnostika

Základěm diagnostiky častého močení je pečlivé fyzikální vyšetření (celotělová prohlídka) a odběr anamnézy (lékař vám položí otázky týkající se četnosti močení a dalších příznaků, které máte, zeptá se na situaci v rodině, zda někdo podobnými příznaky netrpěl a na další onemocnění, která jste prodělali).

Nejčastější otázky, které u lékaře v rámci diagnostiky častého močení mohou padnout, jsou například:

• jak se u vás časté močení konkrétně projevuje (například kdy vaše potíže začaly, jak se měnily v čase a v kterou denní či noční dobu se nejčastěji vyskytují)
• jaké léky aktuálně užíváte (některé léky totiž mohou mít močopudné – diuretické účinky)
• kolik tekutin denně pijete
• zda nedošlo ke změnám barvy, zápachu nebo konzistence moči
• kolik kávy (a nápojů s obsahem kofeinu) a alkoholu pijete a zda se v tomto směru v poslední době situace nezměnila (zda nepijete více než dříve, apod.).

Kromě fyzikálního vyšetření a odběru anamnézy lékaři v rámci diagnostiky častého močení provádí následující vyšetření:

• vyšetření moči s cílem zjištění přítomnosti krve, baktérií, bílkovin a dalších patologických příměsí
• ultrazvukové vyšetření ledvin (ultrasonografie ledvin)
• RTG snímek nebo CT břicha a pánve
• neurologické vyšetření za účelem zjištění, zda potíže nejsou způsobeny neurogenně (kvůli v mozku nebo jinde v nervové soustavě)
• vyšetření na pohlavně přenosné choroby
• urodynamické vyšetření (viz. dále)

Diagnostika častého močení spadá do kompetence urologa (pro obě pohlaví), respektive gynekologa (u žen).

Urodynamické vyšetření

1. Cílem urodynamického vyšetření je posoudit správné fungování močového měchýře z hlediska jeho schopnosti zadržovat a uvolňovat moč a také vyšetřit funkci močové trubice (uretry).

2. Vyšetření se provádí na specializovaných pracovištích, která jsou vybavena příslušnou technikou (speciální záchod napojený na počítačový systém pro vyhodnocení výsledků).

3. Při urodynamickém vyšetření se zaznamenává:

• celková doba do zahájení močení (čas, kdy se vytvoří proud moči)
• množství vylučované moči
• posouzení schopnosti zastavit proud moči v průběhu močení

Pro co nejpřesnější měření lékaři používají následující vybavení:

• zobrazovací metody a zařízení pro sledování plnění a vyprazdňování močového měchýře
• systém na měření tlaku uvnitř močového měchýře
• snímače svalové a nervové aktivity

Před urodynamickým vyšetřením budete muset vysadit některé léky a změnit váš pitný režim. Stejně tak budete muset na vyšetření dorazit s naplněným močovým měchýřem.

Dodržujte pokyny lékaře, který vás bude vyšetřovat.

Léčba častého močení

Léčba nadměrného močení závisí na konkrétní vyvolávající příčině.

• Pokud je příčinou diabetes mellitus (cukrovka), dostanete léky na snížení hladiny glukózy v krvi a začnete se s cukrovkou léčit.
• V případě bakteriální infekce se obvykle předepisují antibiotika a léky proti bolesti.
• Pokud je příčinou častého močení hyperaktivní močový měchýř, budete užívat léky ze skupiny anticholinergik (léky snižující dráždění močového měchýře na základě snížení kontrakcí svalu musculus detrusor vesicae, který je zodpovědný za stahování stěn močového měchýře a vypuzování moči).
• V případě potřeby vám lékař předepíše vhodné léky a bude vás dále sledovat.
• V některých případech vám mohou pomoci behaviorální techniky (například kognitivně behaviorální terapie)
• trénink močového měchýře a cvičení

Mezi ostatní možnosti léčby nadměrného močení patří:

• Kegelovy cviky (cviky na posílení pánevního dna): jedná se o pravidelné cvičení na posílení pánevního dna, které posílý svaly v malé pánvi a tím zpevní močový měchýř a močovou trubici, což může pomoci snížit četnost močení. Nejlepších výsledků dosáhnete tehdy, pokud budete Kegelovy cviky provádět 3x denně, přičemž každou sadu cviků budete opakovat 10 – 20x. Obvykle se doporučuje cvičit po dobu alespoň 4 – 8 týdnů, abyste zaznamenali nějaké výsledky.
• EEG biofeedback: jedná se o speciální psychofyzioterapeutická metoda, která vám pomůže uvědomit si jak funguje vaše tělo a zlepšuje vaší schopnost ovládat svaly pánevního dna. Používá se společně s Kegelovými cviky.
• Trénink močového měchýře: cílem je postupně vytrénovat močový měchýř tak, aby dokázal déle zadržet moč. Tento trénink obvykle trvá 2 – 3 měsíce.
• Monitorování příjmu tekutin: pokud začnete sledovat příjem tekutin, možná zjistíte, že pijete moc, což může být někdy i hlavní příčinou nadměrného močení.

Prevence nadměrného močení

• Konzumace vyvážené stravy a pěstování zdravého životního stylu vám může pomoci zmírnit projevy nadměrného močení.
• Zejména byste měli omezit konzumaci alkoholu, nápojů s obsahem kofeinu (včetně kávy) a také jídel, která mohou dráždit močový měchýř (například čokoláda, kořeněná jídla, umělá sladidla nebo potraviny s diuretickými účinky).
• Konzumace dostatečného množství vlákniny také pomáhá snižovat riziko zácpy, což nepřímo zlepšuje i průtok moči močovou trubicí, protože při zácpě tlačí naplněný konečník na močový měchýř a močovou trubici, což přispívá k nadměrnému močení.

Co si z článku odnést?

Časté (nadměrné) močení je stav, kdy močíte více než 7x za 24 hodin. Nelze to ale brát jako dogma, protože každý člověk je jiný a pokud například při nachlazení nebo v den, kdy vypijete více tekutin, močíte více, nemusíte se hned děsit.

Navštívit lékaře byste měli vždy, pokud vás časté močení začne obtěžovat a narušovat kvalitu života (například pokud musíte v noci vstávat kvůli močení, nestačíte doběhnout na záchod, když se vám začne chtít močit nebo pokud má vaše moč divnou barvu či zápach).

Léčba nadměrného močení je založena na léčbě vyvolávajícího onemocnění (například cukrovky) a spadá do kompetence urologa (pro obě pohlaví) nebo gynekologa (u žen).

Často čůrá a má žízeň? To jsou příznaky dětské cukrovky

Lidí s diagnostikovanou cukrovkou 1. typu přibývá, platí to i pro děti. Výskyt dětské cukrovky je stále častější a objevuje se v nižším věku. Nejvíce její počet roste ve věkové skupině do šesti let.

Zatím nevíme, co spouští autoimunitní reakci

Přesná příčina zatím není známá, lékaři se domnívají, že jde o kombinaci několika genů a okolností. „Dětská cukrovka je autoimunitní onemocnění, což znamená, že tělo si tvoří protilátky proti vlastnímu orgánu.

U nás v nemocnici to dětem vysvětlujeme jejich jazykem, že je to jako antivirový program v počítači, který maže jejich vlastní soubor, dokud ho téměř úplně nesmaže.

Slinivka tedy přestane po čase tvořit inzulín, který je nezbytný pro správný metabolismus cukrů a musí se následně do dětského organismu dodávat uměle – pomocí injekcí,“ vysvětluje Barbora Obermannová, dětská endokrinoložka z FN Motol.

Lékaři nedokáží určit, co tuto autoimunitní reakci spouští. V poslední době se čím dál více mluví o vlivu znečištěného životního prostředí, nedostatku vitaminu D.

I když většinu faktorů ovlivnit nelze, za částečnou prevenci můžeme považovat zdravý životní styl – pestrou, čerstvou stravu a dostatek pohybové aktivity, nevystavování dítěte zbytečným stresovým situacím a dostatečnou hladinu vitaminu D.

Velkou odezvu měl nedávný článek Jana Hnízdila: Cukrovka prvního typu, autoimunita a záhada vnějších faktorů.

Cukrovka 1. typu postihuje nejčastěji děti od deseti do čtrnácti let, nevyhýbá se ale ani mladším věkovým kategoriím. Stále častěji se objevuje u dětí v předškolním věku. Pokud se objeví cukrovka v prvních šesti měsících života, obvykle se nejedná o zmíněnou cukrovku 1. typu, ale o vrozenou genetickou poruchu tvorby inzulínu.

První příznaky diabetu

Za první příznaky diabetu 1. typu se považuje časté močení a pocit žízně, kvůli čemuž se dítě během noci budí, úbytek na hmotnosti – dítě hubne přes velmi dobrou chuť k jídlu, je unavené a slabé, stěžuje si na zhoršení zraku.

V pozdějších stádiích se přidružuje zvracení a dušnost, tzv. diabetická ketoacidóza, při níž se dítě může ocitnout v ohrožení života. „Rodiče si často prvních příznaků nevšimnou. Časté močení si například vysvětlují nadměrným příjmem tekutin v důsledku neuhasitelné žízně dítěte. Měli by ale zpozornět, pokud má dítě dobrý apetit – a přesto zhubne, např.

pět kilogramů za dva týdny. Pokud při tom objeví i poruchy zraku, např. rozmazané vidění, je třeba kontaktovat pediatra, který udělá základní vyšetření z moči či krve a do pěti minut ví diagnózu.

V případě, že se potvrdí cukrovka, odešle dítě ke specialistovi – dětský endokrinolog nastaví léčbu a vysvětlí vše potřebné, co je při tomto onemocnění důležité dodržovat,“ říká lékařka.

• časté močení
• pocit žízně
• významný úbytek na hmotnosti (přestože dobře jí)
• únava a slabost
• zhoršení zraku
• později zvracení a dušnost

Léčba dětské cukrovky spočívá v úpravě stravy a v pravidelném každodenním dávkování inzulínu, ať už pomocí pera, nebo u vhodných pacientů i sofistikovanějším způsobem – inzulínovou pumpou. Inzulínové pumpy vypadají jako malé elektronické hry a v pravidelných intervalech dávkují do těla dítěte nastavené dávky inzulínu.

Při jídle, fyzické aktivitě či jakékoliv změně režimu však rodič musí sledovat cukr v krvi a pomocí výpočtů upravit danou dávku tak, aby jej dítě nemělo ani nedostatek, ani nadbytek. Zatím ještě totiž neexistují natolik inteligentní pumpy, které by fungovaly jako náhradní umělý pankreas a neustále automaticky sledovaly hladiny cukru a samy si uměly přizpůsobit dávkování.

Tato diagnóza, jakož i inzulínová pumpa, sice změní život člověku od základů, dítě s diabetem ale může prožít normální život, i když s určitými omezeními. „Mám strach z jediné věci. Z těhotenství,“ říká například mladá diabetička. Devatenáctiletá dívka studuje medicínu a v rozhovoru popisuje své zkušenosti s onemocněním.

Odborná spolupráce

MUDr. Barbora Obermannová, PhD.

Dětská endokrinoložka

Pediatrická klinika 2. LF UK a FN v Motole

Zdroj: TZ Dětskou cukrovkou trpí stále více dětí, FN Motol

Infekce močových cest u dětí

Infekce močových cest je souhrnný pojem pro zánět močových cest podmíněný většinou bakteriemi, ojediněle viry nebo houbami. Tyto záněty se týkají ledvin, močovodu, močového měchýře a močové trubice.

U chlapců může být postižena prostata, chámovod a nadvarlata. Pokud je postižen měchýř, hovoříme o zánětu močového měchýře. Tento zánět probíhá bez horečky.

Pokud se přidá horečka, jsou často postiženy i ledviny; pak hovoříme o zánětu horních močových cest (pyelonefritida).

Infekce močových cest není zpravidla nakažlivá, patří ovšem k nejčastějším onemocněním v dětském věku. V prvním roce života jsou děvčata postižena méně často než chlapci, později ovšem podstatně častěji, protože mají kratší močovou trubici a její zakončení je umístěno blíže řitnímu otvoru. Ve věku do 10 let prodělá alespoň jednou infekci močových cest asi 1 % chlapců a 3 % děvčat.

Co způsobuje infekci močových cest?

Většinou jsou původcem infekce močových cest bakterie, které pocházejí z vlastního střeva, především Escherichia coli, Proteus, Pseudomonas, Klebsiella a enterokok.

Mohou se dostat z močové trubice do měchýře nebo až do ledvinné pánvičky. Ojediněle mohou způsobit infekci močových cest také viry nebo houby.

K možným rizikovým faktorům opakujících se infekcí močových cest mimo jiné patří:

• chybějící/nedostatečná hygiena po stolici,
• poruchy vyprazdňování měchýře,
• malé množství tekutin,
• operace,
• snížená obranyschopnost,
• zácpa,
• zpětný tok moči z měchýře do močovodu a ledvin (tzv. vezikoureterální reflux),
• močové kameny,
• anomálie a abnormality urogenitálního traktu: např. uretrální ventil, obstrukce vývodu ledvinné pánvičky, zúžení předkožky.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Typickými příznaky zánětu močového měchýře (cystitida) jsou především:

• bolest při močení,
• časté nutkání na močení,
• úniky moči (včetně dětí, které již nenosí pleny).

Malé děti většinou ještě nemohou správně odpovídat na cílené otázky k obtížím. Někdy si nelze nepovšimnout nepříjemně zapáchající moči. Kůže je především u kojenců často našedle bledá.

Pokud se přidá horečka, bolesti boku a břicha a/nebo zvracení, jde často o zánět ledvinné pánvičky (pyelonefritida).

Především u kojenců se může zvýšit teplota, mohou zvracet, prodělat šok a sepsi (otravu krve).

Poznámka: Obzvláště u dívek se může příležitostně objevovat tzv. asymptomatická bakteriurie (bezpříznaková infekce močových cest), při níž se bakterie nacházejí dlouhou dobu v měchýři, nezpůsobují však žádné akutní obtíže nebo následné projevy.

K jakým komplikacím může dojít?

Zánět močového měchýře nemá bezprostředně žádné zvláštní následky, kromě obtíží s močením. Občas se z něj může rozvinout porucha vyprazdňování měchýře, když děti moč zadržují ze strachu z bolesti. Tím se zvyšuje riziko další infekce močových cest. Neléčený těžký zánět ledvinné pánvičky oproti tomu může mít akutní těžký průběh, vést k septickému šoku a zanechat trvalé následky.

Infekce močových cest mají sklon stávat se chronickým onemocněním, případně se často vracet. Poté mohou vést také k poškození tkáně a vytváření jizev, především na ledvinách.

Následkem mohou být pozdější zdravotní komplikace jako vysoký krevní tlak, chronické poškození ledvin a u žen komplikace během těhotenství.

Proto by měly být močové cesty vždy dostatečně dlouho léčené a výsledek terapie kontrolován.

Jak se stanoví diagnóza?

U každého dítě s horečkou nad 38 °C by měla být vyšetřena moč.

V případě přítomnosti infekce močových cest mohou být v moči často prokázány pomnožené leukocyty (zánětlivé buňky) a bakterie, občas také krev, nitrit (dusitan), proteiny (bílkoviny) a buněčné válce.

V ideálním případě se testuje ranní moč. Zevní genitální oblast by měla být před odběrem vzorku moči čistá. Pokud lze dítě nechat načurat do kalíšku, je třeba odebrat střední proud moče.

Občas je zapotřebí měchýř stlačit. Proto se na kůži břicha nalepí náplast tlumicí bolest. V případě nutnosti se musí moč odebrat pomocí katétru. U přebalovaných dětí se nalepí u vývodu močové trubice sáček na zachycení moči.

Případně lze využít zobrazovací metody – ultrazvuk nebo rentgen, aby se např. u novorozenců rozpoznaly vrozené anomálie a hydronefróza (rozšíření pánvičky a kalichů ledviny v důsledku městnání moče) ledviny.

V kojeneckém věku by měla být infekce močových cest vyšetřena ultrazvukem.

Jak probíhá léčba?

Zpravidla se užívají antibiotika, u bakteriální infekce močových cest bez horečky po dobu 5–7 dní, u infekcí s horečkou po dobu 10–14 dní. V případě vysoké horečky a indispozice by mělo být dítě léčeno v nemocnici a mělo by dostávat výživu nitrožilně.

Mezi další podpůrná opatření, která mohou sloužit částečně také k prevenci dalších infekcí močových cest mimo jiné patří:

• hodně pít: častější močení přispívá k lepšímu pročistění močových cest;
• lokální aplikace tepla: nádoby s teplou vodou, teplé heřmánkové koupele;
• klid na lůžku, především při horečce;
• léky uvolňující křeče a tlumicí bolest;
• zamezení prochladnutí;
• zamezení chybným způsobům očisty po stolici: vždy se utírat zepředu dozadu;
• v případě nutnosti antibiotická profylaxe po několik měsíců;
• pravidelné kontroly;
• u často se opakujících infekcí močových cest bez horečky je důležité identifikovat příčinu; při dalších anomáliích vývodů močových cest je třeba další vyšetření a zvolení postupů k jejich odstranění.

U opakujících se infekcí močových cest (více než 5 infekcí za rok) lze užívat také produkty z brusinek. Jejich působení není ale vědecky podloženo.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že má vaše dítě zánět močového měchýře, měli byste se okamžitě obrátit na dětského lékaře.