Rok 2020 měl být nejštědřejším obdobím českého zdravotnictví s rekordními příjmy 350 miliard korun. Koronavirus ovšem tuto idylku zničil. Při včerejším projednávání novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v Poslanecké sněmovně poprvé zazněla čísla tvrdé reality, kterou na místě potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Samotná novela zákona připraví systém odhadem o 8 až 8,5 miliardy korun, neboť osvobodí osoby samostatně výdělečně činné od povinnosti platit pojistné formou zálohových plateb (půl roku od března 2020 do srpna 2020). Ministerstvo zdravotnictví ovšem současně počítá s „velmi nepříznivou prognózu“ vývoje celého financování zdravotnictví v letošním roce a v roce příštím.
„Propad příjmů systému veřejného zdravotního pojištění a předpokládané navýšení nákladů na zdravotní služby související s probíhající pandemií může na konci roku 2020 způsobit deficit systému veřejného zdravotního pojištění ve výši cca 40 miliard korun,“ uvádí se v důvodové zprávě ke včera projednané novele zákona.
Zdravotní pojišťovny přijdou o část svých příjmů, poskytovatelům poklesne produkce a zvýší se náklady v souvislosti se zvládáním COVID-19. Ministerstvo předpokládá, že letošek se ještě zvládne díky rezervám zdravotních pojišťoven, avšak ty dost možná nevystačí ani do začátku příštího roku.
„Lze očekávat, že v důsledku nedostatečných finančních prostředků bude v příštím roce nezbytné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun,“ píše se dále v důvodové zprávě.
Zdeněk Kabátek, ředitel VZP: „Snažíme se o operativní překlenutí kritického období“. Foto: Martin Kovář
Na bankovních účtech všech zdravotních pojišťoven leželo celkem na konci ledna více než 60 miliard korun. Tato částka ovšem zahrnuje všechny fondy, tedy nejenom účet rezerv.
Zároveň VZP po lednu oznámila, že došlo k poklesu pojistného a zaznamenala záporné saldo příjmů a nákladů (důsledek dopadů zpomalování ekonomiky ještě před vypuknutím koronavirové krize).
Jakkoliv se tedy nyní mohu zdát rezervy pojišťoven velké, v řádu desítek miliard korun, tyto peníze může právě se rodící ekonomická krize netušených rozměrů rychle spotřebovat. České zdravotnictví přitom bude potřebovat zajistit financování pro další léta, zatímco krize s koncem roku zcela jistě neskočí.
Po té poslední, s níž máme zkušenost, z roku 2008, byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně po dobu následujících pěti let, což umožnilo – jak připomíná MZ – „udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize“.
Jenže dopady koronavirové epidemie budou mnohem drtivější a rezervy pojišťoven stávající úroveň zdravotnictví samy nezachrání. Navíc byla velká část rezerv rozpuštěna už loni, a to přes značný odpor ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v důsledku nevybíravého tlaku odborů a některých ředitelů velkých nemocnic na premiéra Andreje Babiše (ANO).
Hospodářská komora: Převeďte „zálohy na příjmy“
Vážnosti situace jsou si vědomy jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstvo. Zůstatky na účtech pojišťoven jim umožňují uspokojit aktuální potřeby a získat čas, aby mohly na základě seriózních analýz připravit opatření, která se zaměří zejména na příští rok a další léta.
Pokud jde o aktuální situaci, Rada poskytovatelů vyzvala pojišťovny, aby jim kompenzovaly ztráty vzniklé z dopadů pandemie. Ministerstvo zdravotnictví se 19.
března domluvilo se všemi zdravotními pojišťovnami, že „zálohové platby pro lékaře poskytující i v současných podmínkách potřebnou zdravotní péči nebudou kráceny a zdravotní pojišťovny jsou v individuálních případech připraveny i k navýšení zálohových plateb u těch poskytovatelů, kteří čelí zvýšeným nákladům v souvislosti s COVID-19.“ Od tohoto opatření si ministerstvo slibuje, že stabilizuje finanční toky poskytovatelů.
Ivo Hlaváč, Hospodářská komora: „Příspěvek státu bude třeba navýšit minimálně do té míry, aby se kompenzoval výpadek plateb od zaměstnavatelů a zaměstnanců.“ Foto: Radek Čepelák
„Poskytovatelé zdravotních služeb téměř ve všech segmentech zdravotní péče dnes s ohledem na aktuální situaci přicházejí o produkci zdravotní péče, protože udržují volnou kapacitu pro pacienty s koronavirem.
Znamená to, že při zachování výše zálohových plateb od zdravotních pojišťoven, což je určitě vítaný krok, okamžitě nezkrachují. Nicméně se pořád jedná o zúčtovatelné zálohy, které nebudou naplněny produkcí zdravotní péče.
Je nutno proto diskutovat o mechanizmu, který by v současnosti převedl ‚zálohy na příjmy‘ pro nejnutnější období trvání epidemie.
Toto opatření má jediný cíl – přežití poskytovatelů zdravotní péče, které tak nutně potřebujeme,“ uvedl pro Zdravotnický deník Ivo Hlaváč, předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory. Pojišťovny jsou zatím ve vyjádřeních na toto téma opatrné.
„V rámci zachování záloh se VZP snažila o operativní překlenutí kritického období. Samozřejmě si je VZP vědoma poklesu produkce způsobené koronavirem. V současné době již VZP připravuje analýzu dopadů mimořádné situace na produkci nemocnic, kterou však bude možné dokončit až po odeznění krize. Výsledky této analýzy budou sloužit jako podklad pro vyúčtování pro rok 2020,“ sdělil nám ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Zvýšení platby za státní pojištěnce je zatím malé
Hospodářská komora také připomíná nutnost pomoci státu.
„Očekáváme, že ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny přijdou po odeznění epidemie s analýzou dopadů do systému veřejného zdravotního pojištění a s konkrétními stabilizačními návrhy, které pomohou udržet české zdravotnictví plně funkční, a že o prioritách financování povedou se všemi subjekty, včetně zástupců zaměstnavatelů, otevřenou diskusi. Za naprosto fatální ale nyní považujeme zachovat celkové odvody do systému zdravotního pojištění, přičemž bude zapotřebí navýšit příspěvek státu minimálně do té míry, aby se kompenzoval výpadek plateb od zaměstnavatelů a zaměstnanců,“ uvádí Ivo Hlaváč.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: „Nechceme dopustit destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění ve chvíli, kdy zdravotníci pracují velmi tvrdě a je třeba jim za to poděkovat“. Foto: Martin Kovář
Návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce formou nařízení vlády je nyní v připomínkovém řízení. „Dle dohody s ministerstvem financí měl přinést v příštím roce 3,5 miliardy korun. Návrh byl ale dojednán ještě před nástupem krize související s COVID-19.
Nyní modelujeme dopady krize do systému veřejného zdravotního pojištění a na jejich základě budeme jednat o tom, kolik bude prostřednictvím této platby na financování zdravotnictví uvolněno,“ řekl Zdravotnickému deníku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který považuje opatření přes platby za státní pojištěnce „nejjednodušší model“, což podle něj ale neznamená, že by nemohla být zvažována další opatření. „Ta by patrně ale bylo nutné schválit změnou zákona,“ uvedl ministr, ale blíže tato patření nespecifikoval.
Jak rychle dostat peníze státu do zdravotního pojištění navrhovala včera ve sněmovně opozice.
Miroslav Kalousek (TOP 09) doporučil vládě, aby z vládní rozpočtové rezervy v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa převedla 10 miliard korun do platby za státní pojištěnce.
„A máme to vyřešeno v rámci novely zákona o státním rozpočtu. Nemusíme to dělat v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ míní poslanec.
Zbyněk Stanjura (ODS) předložil pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jehož principem bylo, že ministerstvo financí pošle na účet zdravotního pojištění částku, která bude chybět díky odpuštění záloh OSVČ, tedy oněch 8 až 8,5 miliard korun. „Navrhovaná právní úprava v praxi představuje bezúročnou půjčku ze systému veřejného zdravotního pojištění na mitigaci ekonomických dopadů epidemie s úhradou k 25. březnu 2021. Předmětné prostředky v rezervě systému veřejného zdravotního pojištění jsou určené na úhrady zdravotních služeb poskytovatelům zdravotních služeb, lékařům, kteří s nimi pouze v danou chvíli nemohou nakládat. Tyto prostředky nemají a nemohou sloužit jako příspěvek OSVČ, kterým by se de facto přijetím zákona v navrhovaném znění staly,“ argumentoval Stanjura, sněmovna ovšem jeho návrh odmítla.
Podle ministra je prioritou stabilita systému
Ministr zdravotnictví včera ve sněmovně uvedl, že epidemie bude mít dopad na produkci poskytovatelů zdravotní péče, mimo jiné i proto, že musel rozhodnout o omezení elektivní péče. „Na druhou stranu to může mít vliv i na ušetření některých nákladů.
Jsem dohodnut s paní ministryní financí, že budeme sledovat v čase, jak se systém bude vyvíjet, a podle toho případně reagovat tak, aby byl stabilní.
Nikomu z nás nejde o destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění a našeho zdravotnictví ve chvíli, kdy zdravotníci pracují velmi tvrdě a je třeba jim za to poděkovat,“ zdůraznil ministr.
Státní rozpočet původně počítal s letošním růstem ekonomiky o 2,2 procenta. Nyní ministerstvo financí odhaduje, že ekonomika letos poklesne, a to o 5,1 procenta.
Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte by mohla česká ekonomika letos klesnout až o deset procent. Nově je plánován schodek státního rozpočtu na 200 miliard, původně schválený měl hodnotu 40 miliard.
Zatím se ale nezdá, že nový deficit počítá s mimořádnými dotacemi pro zdravotnictví.
Tomáš Cikrt
Bez reforem nemá české zdravotnictví budoucnost
Každý, kdo se v ČR necítí dobře, si může kdykoliv zajít k lékaři, kterého si sám vybere, a ten ho ošetří. A to může dělat každý den až do konce svého života. Návštěvy má hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Takto nastavený systém je ale podle lékařů neudržitelný. A problémů má české zdravotnictví mnohem více.
Zajistit dostupnou zdravotní péči rostoucímu počtu stárnoucí populace může podle odborníků jen reforma ambulantní péče a další změny v systému českého zdravotnictví.
„Primární péče je základ. Sekundární a terciální sféra ji má jednoznačně podporovat,“ uvedl na 2. pracovní konferenci Udržitelnost financování zdravotní péče / Dostupnost a financování ambulantní péče předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Pacienti cestovatelé zatěžují české zdravotnictví
Praktičtí lékaři i ambulantní specialisté se dále shodli na tom, že problém ve zdravotnictví jsou i takzvaní věční pacienti – cestovatelé.
„Pět procent pacientů jsou cestovatelé po zdravotnických zařízení a my o nich víme. A dvanáct kontaktů s lékařem za rok je mnoho. Někde je chyba a my ji musíme najít,“ uvedl Svatopluk Býma.
Další problém, se kterým se české zdravotnictví potýká jsou nemocnice. Těch je u nás podle některých lékařů zbytečně moc. Což si troufne otevřeně říci málokterý z politiků.
„A to je ten vysavač. Lidé se lifrují do nemocnic a nemocnice pacienta pak posílá zpět k praktikovi,“ vysvětlil Svatopluk Býma.
Uvedl i příklad z praxe, kdy se kvůli jedné mastičce za 50 korun musí vyjádřit i několik lékařů.
„A to má ta mastička jediný vedlejší účinek, kterým je svědění,“ upřesnil.
Rizika udržitelnosti zdravotní péče
Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté se dále shodli i na dalších rizicích ohrožujících české zdravotnictví. Tím prvním jsou nízké výdaje na zdravotnictví ze státního rozpočtu, nízká finanční spoluúčast ze stran pacientů, nízké odvody státu za takzvané státní pojištěnce, stárnoucí populace a přetrvávající vysoké počty návštěv pacientů u lékaře.
„My jsme neuvěřitelná země. Nikdo nemá tak nízký podíl spoluúčasti na zdravotní péči jako my. Ani Litva, ani Lotyšsko, které v EU také jsou,“ řekl na konferenci provozní ředitel soukromé kliniky Oldřich Šubrt.
Zdůraznil, že výdaje na zdravotnictví tvoří v ČR 7,2 % hrubého domácího produktu [HDP], zatímco průměr zemí Evropské unie je 9,8 %. České zdravotnictví podle něj navíc trpí vysokým podílem veřejného financování [82 %], když průměr v Evropské unii je 79,3 %.
„I přesto jsou u nás zdravotní služby na vysoké úrovni a obecně výborně dostupné,“ dodal Oldřich Šubrt.
To však nemusí trvat dlouho. Jako signál budoucích problémů Oldřich Šubrt uvedl, že i když je dnes pacientům zaručeno všeobecné pokrytí zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, již dnes se v něm najdou výjimky.
Navýšení plateb za státní pojištěnce
Příspěvek na veřejné zdravotní pojištění za státního pojištěnce je stanoven zákonem. V roce 2018 činil 1 018 Kč měsíčně.
Částka odváděná za státní pojištěnce do systému zdravotnictví je podstatně nižší než průměrné pojistné odváděné z platů a mezd.
To podle lékařů znamená, že v případě ekonomických problémů a nárůstu nezaměstnanosti nebude postačovat k vyrovnání ztrát z příjmů pojistného. Avšak nejenom v případě ekonomických problémů. Roli hraje i stárnutí populace.
„Stárnutí obyvatelstva bude zvyšovat tlak na veřejné výdaje i na dlouhodobé plánování pracovní síly. A náš stát je v případě poskytované zdravotní péče velmi štědrý. Na druhé straně za šest milionu lidí ale zároveň platí zdravotní pojištění tou nejnižší sazbou,“ upozornil Oldřich Šubrt.
Nutnost navýšiit platby za státní pojištěnce si přitom uvědomuje i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ministr Adam Vojtěch v této souvislosti pro Zdravezpravy.cz v minulosti uvedl, že spolu s ministryní financí Alenou Schillerová pracují na nastavení modelu, jak zvednout platby státu za státní pojištěnce. Zvýšení odvodů za státní pojištěnce je podle vyjádření ministra nutné.
V případě úhrad pojistného za státní pojištěnce stát hradí příspěvky na veřejné zdravotní pojištění za většinu Čechů. Jde téměř o cca 5,7 milionu osob. Tyto skupiny, které se souhrnně označují jako státní pojištěnci, zahrnují 17 kategorií.
Jsou mezi nimi děti absolvující povinnou školní docházku, studující osoby do 26 let, důchodci, osoby pobírajících mateřské nebo rodičovské příspěvky i nezaměstnaní, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, žadatelé o azyl a další.
A právě tyto skupiny spotřebují většinu nákladů na zdravotní péči.
České zdravotnictví a změny v primární péči
„Debata o reformě primární péče mi přijde jako debata, zdali u nás má také platit gravitační zákon,“ uvedl na konferenci předseda Svazu praktických lékařů ČR Petr Šonka.
Podle něj se má většina kontaktů se zdravotním systémem uskutečnit co nejblíže místu, kde pacient trvale žije. Praktický lékař má být jakýmsi průvodcem zdravotním systémem pro pacienta. Jde o lékaře prvního kontaktu.
K tomu je ale nezbytně nutné umožnit praktickým lékařům, aby mohli dělat to, co umí. To znamená rozšířit jim kompetence.
Což by podle Petra Šonky mohlo částečně zabránit i odchodům lékařů s atestací všeobecného lékařství do zahraničí, kde mají vyšší mzdové ohodnocení.
„Musíme umožnit praktikům, aby se mohli věnovat i jiným výkonům, když na ně mají kvalifikaci. To je například léčba bolesti, ultrazvuková vyšetření a jiné,“ upřesnil Petr Šonka.
V této souvislosti ale i dodal, že v poslední době došlo k významnému posunu. Zatímco například v roce 2007 mohli praktici ve svých ordinacích vykonávat čtyři až pět hrazených výkonů, dnes jich je 20 až 30.
Sdružená praxe není špatný nápad
Určitým řešením by podle něj mohla být do budoucna i takzvaná sdružená praxe. Ta je v současné době trendem v poskytování ambulantní péče především v západních zemích. Jde o týmovou práci, kdy spolupracují praktičtí lékaři, ambulantní specialisté i terénní zdravotní sestry. Sdružená praxe se tak dotýká i sociální sféry.
„Sdružená praxe může fungovat tam, kde to dává smysl. Nikdo ale ještě moc neví, jak tomu dát reálný rámec a princip úhrady. Zároveň musí být dobrovolná a nabíhat postupně,“ upozornil Petr Šonka.
Praktičtí lékaři dále upozornili i na některá přetrvávající omezení v předepisování léků jejich pacientům.
„Největší havárie jsou preskripční omezení,“ uvedl v této souvislosti Svatopluk Býma.
S tím ale nesouhlasil předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Ten argumentoval tím, že z uvolnění preskripce mají oprávněné obavy především zdravotní pojišťovny, kterým by tak strmě stouply náklady.
„Pokud mají všichni indikovaný lék, k nárůstu nemůže dojít. Máme tu jasnou podléčenost,“ bránil svá slova Svatopluk Býma.
Rozvrácená pediatrie
I přes všechny potíže by podle praktických lékařů mělo v budoucnu dojít k postupnému nárůstu počtu praktiků u nás.
„O všeobecné lékařství je mezi mediky zájem. Do budoucna jsem spíše optimista. V současné době pro ně není dostatek rezidenčních míst,“ uvedl Petr Šonka.
Naopak jeho kolegyně, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová, optimistická není. U dětských praktických lékařů příliš nadějí na zlepšení nevidí.
„Nemohu být optimistická. Pediatři stárnou a je ohrožena dostupnost lékařské péče o děti a dorost už dnes, především na vesnicích a ve vzdálenějších regionech. Lidé musí s dětmi k lékaři dojíždět větší vzdálenosti a hrozí, že se nebudou dostavovat k prohlídkám,“ řekla.
Zároveň varovala před tím, aby se o dětské pacienty starali jiní než dětští lékaři.
„V jiných zemích, kde nemají zajištěnou dětskou péči, je jasně zřetelné, že mají vyšší míru jejich hospitalizací i další problémy,“ argumentovala.
Pediatři odcházejí do penze
Fakt je, že v období mezi roky 2010 až 2017 docházelo k trvalému úbytku úvazků u praktiků pro děti a dorost. Současně jde i o obor s nejstarším věkovým průměrem lékařů. Ten je dnes 60 let.
„Dříve jsme byli rádi za každého nového pacienta a dnes se to obrací. Jsme přetížení. Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami se snažíme vykrýt oblasti, kde dětští praktici chybí vůbec nejvíce,“ uvedla Ilona Hülleová.
Do budoucna je tak podle ní velice pravděpodobné, že nebude splněna dostupnost primární péče pro děti a dorost. A to do 35 minut bez specifikace užití dopravního prostředku od místa bydliště.
„Třetina dětských lékařů plánuje ukončit svou praxi v horizontu pěti let,“ řekla Ilona Hülleová.
V praxi to znamená, že v horizontu pěti let odejde do penze zhruba 700 dětských lékařů. Svá slova doložila i čísly, která Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost získalo šetřením mezi pediatry.
V něm na otázku, zda má lékař náhradu za svojí praxi, odpověděly dvě třetiny dotazovaných, že nemají. Nástup za svojí praxi má pak pouze jedna třetina z odcházejících pediatrů, a to buď z rodiny, nebo spolupracujícího lékaře.
Výsledky průzkumu mezi pediatry dále potvrzují, že už dnes nejsou v některých regionech volné kapacity.
„21 procent dětských lékařů už nemá kapacitu. A více jak 50 procent ani nechtělo odpovídat na otázku, je to ožehavé téma. Odhadujeme, že zhruba 42 procent nemá kapacity. Některé regiony jsou zkrátka bez dětského lékaře,“ vysvětlila Ilona Hülleová.
Mezi regiony, ve kterých je velice těžké praktického lékaře pro děti a dorost sehnat, patří například Královéhradecký kraj.
Ministerstvo bez koncepce
Ilona Hülleová dodala, že současný neutěšený stav je teprve začátek velmi neutěšeného stavu, jenž přijde.
„A pokud se odcházející lékaře nepodaří nahradit, nastane velký problém. Zvlášť, když zlepšení stavu brání i legislativa i ekonomika. Například výše úhrad za péči,“ upřesnila.
Dále zdůraznila to, že zájem o dětskou pediatrii je v posledních letech nízký. Na čemž podle ní nese vinu i zrušení oboru v roce 2017. Tehdy byl zrušen obor praktické lékařství pro děti a dorost a nahrazen byl společným oborem pediatrie jak pro nemocnice, tak praxi.
„Rezidenční místa nejsou obsazená a jsou opakovaně vypisovaná. Ministerstvo přitom nemá zpracovanou vůbec žádnou koncepci na dětskou pediatrii,“ uzavřela Ilona Hülleová.
–VRN–
Čechy stojí zdraví stále více
19. února 2020
Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu.
Česko patří mezi státy, kde je zdravotní péče financovaná především prostřednictvím povinného zdravotního pojištění. „V roce 2018 zdravotní pojišťovny financovaly dvě třetiny veškeré zdravotní péče v Česku. Meziročně jejich výdaje vzrostly o 32 miliard korun na rekordních 284 miliard.
Na tomto nárůstu se nejvíce podílely výdaje za ambulantní léčebnou péči, které se zvýšily o 23 %,“ upozorňuje Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Jen za ambulantní péči u specialistů zaplatily zdravotní pojišťovny částku o třetinu vyšší než v předchozím roce, tedy celkem 55,2 mld. Kč.
Rostoucí výdaje pojišťoven byly významně ovlivněny změnami úhrad právě v oblasti specializované ambulantní péče.
Celkem 18 % výdajů na zdravotní péči, 78 mld. Kč, šlo z veřejných rozpočtů. Většina pocházela ze státního rozpočtu a jen malá část z rozpočtů krajů nebo obcí. Ze státního rozpočtu je hrazena hlavně dlouhodobá péče ve formě lůžkové péče či peněžitých dávek.
Soukromé zdroje financování zdravotní péče reprezentují v českém prostředí hlavně domácnosti, které v roce 2018 zaplatily 58 mld. Kč, tedy 13 % celkových výdajů na zdravotní péči, ze svých vlastních zdrojů. „Polovina výdajů na zdraví z kapes domácností padne na léky.
Za doplatky na léky na recept zaplatili lidé v roce 2018 přes 12 miliard a za volně prodejné léky skoro 16 miliard korun. Meziročně tak výdaje českých domácností za léky stouply o 8,4 % a každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 611 korun,“ uvádí Vladimíra Kalnická z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.
Skoro třetinu výdajů na zdraví, 18 mld. Kč, pak lidé zaplatí v ambulancích, především u zubařů.
V roce 2018 výdaje na zdraví rostly rychleji než HDP a jejich podíl se tak zvýšil na 8,1 %, tedy na hodnotu z roku 2014.
„Výdaje na zdravotní péči v České republice ve vztahu k jejímu HDP patří v rámci zemí EU dlouhodobě k těm nižším.
V roce 2017 dosáhl průměr za země EU28 u tohoto ukazatele hodnoty 9,8 % HDP a Česká republika se umístila na pomyslném žebříčku zemí na 17. místě za Bulharskem a Řeckem,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Podrobné informace o výdajích na léky, na dlouhodobou péči nebo výdajích pojišťoven podle léčených diagnóz přináší nová publikace ČSÚ Výsledky zdravotnických účtů ČR – 2010 až 2018: https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-zdravotnickych-uctu-cr-2010-2018
Kontakt:
Jan Cieslar tiskový mluvčí ČSÚ
T
Evropský antibiotický den (EAAD) – Správné používání antibiotik dodržujme i během pandemie COVID-19
Praha, 18.
listopadu 2020 – Cílem této aktivity Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je napomoci uvážlivému zacházení s antibiotiky a upozornit na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním.
Evropský antibiotický den je organizován s podporou Světové zdravotnické organizace (WHO) a je partnerským projektem Světového týdne antibiotického porozumění (WAAW) 18. až 24. listopadu 2020.
Studie ukazují, že až polovina indikací antibiotik je nesprávných a propagace pravidel vysvětlujících zacházení s antibiotiky může významně přispět k omezení spotřeby antibiotik.
„Kampaň zdůrazňuje, že antibiotika nejsou účinná pro léčbu virových infekčních onemocnění a ani v době pandemie COVID-19 bychom neměli zapomínat na antibiotickou rezistenci,“ říká Dr.
Srdan Matić, představitel WHO v ČR, a dodává: „Letošní kampaň pod tématem Jedno zdraví apeluje na spoluodpovědnost a spolupráci sektorů zdravotnictví a zemědělství pro zachování účinnosti antibiotik.
“
Antibiotická rezistence je schopnost bakterií odolat působení antibiotika. Antibiotická rezistence výrazně omezuje počet antibiotik dostupných pro léčbu řady bakteriálních infekčních nemocí. Před objevením antibiotik byla úmrtí na bakteriální onemocnění, jako je zápal plic nebo pooperační infekce běžná.
Od objevu a používání antibiotik se stále více bakterií, které byly původně vůči antibiotikům vnímavé, stává rezistentní.
Vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům nadále roste a současně bylo v posledních letech na trh uvedeno pouze několik nových antibiotik, je rezistence vůči antibiotikům nyní hlavní hrozbou pro veřejné zdraví.
Pouhých 70 let po zavedení antibiotik čelíme možnosti, že v budoucnu nebudeme mít účinné léky na bakteriální infekce. „Bez antibiotik bychom se vrátili do „předantibiotické éry“, kdy nebyly možné transplantace orgánů, chemoterapie rakoviny, intenzivní péče a další lékařské výkony“, říká za SZÚ doc. Helena Žemličková, PhD.
, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Rezistence vůči antibiotikům je jev vázaný na rozsah a způsob, jakým se antibiotika používají, a nevhodné používání antibiotik je hlavním stimulem nárůstu antibiotické rezistence.
Antibiotika by se proto neměla používat při léčbě virových onemocnění jako je například nachlazení, chřipka nebo COVID-19.
Přidejte se ke kampani I vy. Co děláte na podporu zachování účinnosti antibiotik? Sdílejte své zkušenosti a postřehy.
Více:
Infografiky a letáky v češtině: http://www.szu.cz/tema/kampan-2020
Odborné zprávy včetně 3 nových zpráv v souvislosti s onemocněním covid-19: https://bit.ly/2K8Wy6V
Více o EAAD: https://antibiotic.ecdc.europa.eu/en
Více o WAAW: https://bit.ly/2Uy1wvT
Změní pandemie české zdravotnictví? Stát zvyšuje platby za děti a staré
Lékaři po tom dlouhodobě volají, ale až pandemie koronaviru donutila vládu zvýšit platby za státní pojištěnce. To jsou děti, senioři, nezaměstnaní či vězni – asi šest milionů lidí. Zdravotnictví tak získá o dvacet miliard korun navíc, napřesrok ještě více.
České zdravotnictví finančně táhnou pracující lidé, na zdravotní pojištění odvádějí zdaleka nejvíce. Pak existuje skupina obyvatel, za které pojištění platí stát. To jsou státní pojištěnci, kteří z nejrůznějších pochopitelných důvodů zdravotní pojištění platit nemohou, tedy děti, senioři a také nezaměstnaní nebo třeba vězni.
Tato skupina státních pojištěnců tvoří 60 procent všech obyvatel, ale do systému za ni stát odvádí jen necelou čtvrtinu ze všech příjmů veřejného zdravotního pojištění. Česká lékařská komora dlouhodobě volá po zvýšení této platby, ale teprve pandemie koronaviru teď donutila vládu zvýšit odvody za státní pojištěnce.
Měsíčně pětistovka navíc
Dosud za každého seniora nebo třeba dítě stát měsíčně platil 1 067 korun měsíčně. Od června se podle rozhodnutí vlády tato platba zvýší o 500 korun na osobu. Od příštího ledna pak ještě o dalších 200 korun měsíčně.
Podle ministra zdravotnictví jde o nutnou finanční injekci. „Zdravotnictví nyní potřebuje finanční injekci ještě víc než kdy předtím. Probíhající pandemie covidu-19 a přijatá opatření k ochraně zdraví obyvatel měly vliv na výdaje z veřejného zdravotního pojištění. Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl Adam Vojtěch.
Lékaři to chtěli, vláda odmítala, koronavirus to změnil
Do zdravotnictví by tak letos mělo zamířit o téměř 21 miliard korun navíc a v příštím roce pak kolem 50 miliard.
Dosud přitom vláda i Ministerstvo zdravotnictví toto navýšení plateb odmítaly, přestože je k tomu vyzývala nejen Česká lékařská komora, ale celkem deset velkých organizací sdružujících lékaře, sestry, ostatní zdravotníky, nemocnice i pacienty. Více například v článku Stát musí dát víc, nebo se zdravotnictví zhroutí. Miliardy leží v pojišťovnách.
Dnes Česko na zdravotní péči dává 6,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Evropský průměr je přitom 9,90 % HDP. V Německu je to dokonce 11,1 % HDP a například v Rakousku 10,4 % HDP. Podle zdravotnických odborů je skutečný údaj o českých financích dokonce ještě o pětinu nižší, protože peníze zadržují pojišťovny na svých účtech.
Nemocnice: Úplně nám to převrátilo způsob fungování
Zvýšením plateb za státní pojištěnce se loni zabýval i sjezd České lékařské komory. Podle návrhu lékařů by se tyto odvody měly pravidelně zvyšovat. V současné době se tato platba vyměřuje z 25 % průměrné mzdy. Komora by chtěla, aby se platba počítala nejprve z 30 % a později z 50 % průměrné mzdy. Pak by se podle představ komory tato částka zvyšovala pravidelnou valorizací.
Teprve pandemie nového koronaviru ovšem vládu donutila, aby za „své“ pojištěnce platila do systému více. Podle ohlasů z nemocnic je to opravdu potřeba – pandemie zcela převrátila způsoby jejich financování a provozu. Velkou část příjmů u nich dosud tvořila plánovaná péče, ale v této kritické situaci ji naopak omezují a vyhrazují lůžka pro pacienty s nemocí covid-19.
ANO chtělo platby za děti a seniory úplně zrušit
Přitom ještě před rokem ministr zdravotnictví společně s ministryní financí Alenou Schillerovou uvažovali o radikálním plánu, že by stát za státní pojištěnce přestal platit úplně. Zdravotnictví by tak ročně přišlo asi o 70 miliard. Výpadek by podle plánu pokryli zaměstnanci a zaměstnavatelé, kterým by naopak zdravotní pojištění vzrostlo řádově o tisíce korun měsíčně.
Poté co se radikální záměr vlády objevil na veřejnosti a vyvolal kritiku většiny expertů, od něj kabinet potichu ustoupil. Prezidentovi lékařské komory to potvrdil i premiér Andrej Babiš.
Více v článku Stát za děti a seniory bude pojištění platit dál. Kubek: Šlo o pokusný balon.
Nyní vláda naopak vyhověla loňskému požadavku komory a zdravotníků obecně, aby za děti, seniory a nemocné stát odváděl více peněz.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0
Věříte, že zájem vlád(y) o lepší financování zdravotnictví vydrží i po epidemii nového koronaviru?
Ano 7 % Ne 91 % Nevím 1 %
Celkem hlasovalo 68 čtenářů.
V roce 2021 zdravotní pojišťovny očekávají růst nákladů na nemocnice vyšší o 17 mld. Kč – VZP ČR
Vzhledem k současné epidemiologické situaci zdravotní pojišťovny očekávají meziroční růst nákladů (2021/2020) právě do nemocnic na úrovni 11 %. Pro celý systém veřejného zdravotního pojištění to znamená meziroční nárůst 17 mld. Kč, a to především na mzdy a bonifikace zdravotníků.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna je v letošním roce připravena financovat zdravotní péči v nemocnicích v plném rozsahu a podle potřeb našich klientů. Stejně jako v roce 2020, kdy se naše úhrady nemocnicím zvýšily o téměř 14 mld. Kč,“ komentoval situaci ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v důsledku předpokládaného nárůstu nákladů v roce 2021 posílila úhrady nemocnicím, které jsou klíčovým zdravotnickým segmentem pro řešení situace s onemocněním COVID-19. Roční nárůst u nich je + 9 % a u dalších bonifikací nemocnic došlo k navýšení celkem +11 % oproti roku 2020.
V současné době tvoří nárůst majoritní část nákladů na mzdy a odměny zdravotníků.
V dohodovacím řízení pro rok 2021 zatím došlo s většinou segmentů poskytovatelů zdravotních služeb k dohodě o ročním nárůstu oproti roku 2020 o 2,5 %. Ministerstvo zdravotnictví ČR dohody a další pravidla úhrad pro letošní rok zveřejnilo v tzv. úhradové vyhlášce pro rok 2021 (č. 428/2020 Sb.).
V segmentu nemocnic tak je základní tempo meziročního růstu úhrad v základní úhradě (tj. bez nákladů na tzv. centrová léčiva), která většinově kryje náklady na mzdy zdravotníků, o 9 % vyšší.
Graf znázorňuje náklady a dynamiku nákladů za poslední roky do segmentu nemocnic (bez nákladů na centrová léčiva).
Jen ve 4. čtvrtletí loňského roku přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna navýšila úhrady nemocnicím téměř o 5,7 mld. Kč. VZP tak reagovala na vývoj situace s onemocněním COVID-19 a na základě průběžného monitoringu navýšila úhrady nemocnicím, a to bonifikacemi zdravotnického personálu, který se stará o pacienty s onemocněním COVID-19 na jednotkách intenzivní péče a ARO.
„V současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče s cílem navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním COVID-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ dodává náměstek ředitele VZP ČR pro oblast zdravotní péče David Šmehlík.
V závěru roku 2020 došlo v souvislosti s 2. vlnou pandemie COVID-19 k navýšení úhrady v segmentu nemocnic celkem o 5 702 mil. Kč.
K dalšímu navýšení bylo přistoupeno v únoru 2021 v souvislosti s pandemickou situací v roce 2021.