Cipralex – vše o zdraví

Uživatelé antidepresiv, pokud se k léčbě přiznají, bývají svým okolím často považováni za blázny a duševně nevyrovnané jedince. Ale téma antidepresiv je daleko komplikovanější, jelikož se používají nejen k léčbě depresí, jak plyne z jejich názvu, ale také k léčbě mnoha jiných onemocnění. Navíc na každého jedince působí jinak.

Deprese patří mezi nejčastější duševní onemocnění vůbec a mnoho lidí se svou diagnózu ani nikdy nedozví. Podle WHO (World Health Organization) je po celém světě dokonce až 350 milionů lidí trpících depresí. Existují různé druhy depresí stejně jako různé typy duševních nemocí, které jdou ruku v ruce s úzkostí.

Cipralex - Vše o zdraví

Jak ale rozeznat vážnou depresi od běžného splínu či smutku? „Smutek, splín nebo stres zažívá někdy v životě každý z nás. Deprese se může vkrádat do našeho života postupně, téměř nepozorovaně.

Začne únavou, přetížením a stresem, pokračuje přes podrážděnost, větší hádavost, špatnou náladu a pocity nespokojenosti až k pocitům úzkosti, smutku, nenaplnění.

To jsou postupné varovné signály,“ uvedla psycholožka Petra Měchýřová z poradny Psychoterapeut.cz.

Za depresi můžeme označit stav, který trvá dlouhodobě a nejde ho něčím zmírnit, utlumit. Případně pokud příznaky přetrvávají, i když pominuly původní důvody pro špatnou náladu. „Ta hranice může být, když člověk zjistí, že mu tyto stavy narušují každodenní život a zároveň cítí, že sám to už nezvládá,“ objasnila psycholožka Měchýřová.

Léčba deprese je obvykle během na delší trať a zahrnuje v sobě kromě změn životního stylu jako je zvýšení tělesné aktivity, zlepšení spánkových návyků a stravování, také nějakou formu psychoterapie a obvykle také antidepresiva. Podle Měchýřové se bez antidepresiv pacienti neobejdou v té nejvážnější, akutní fázi deprese, pacienti, kteří mají k depresi dispozici, u chronické deprese nebo jedinci s těžší formou deprese.

„Pomohou jim se stabilizovat, snížit ty nejčernější myšlenky a pocity. Dobře je nasadí dobrý psychiatr. Trvá zpravidla minimálně 10 – 14 dní, než začnou působit a užívají se minimálně půl roku. Ale sama antidepresiva depresi neléčí, to nestačí. Je nutné pracovat na vlastní změně, a to za pomoci psychoterapie,“ řekla Měchýřová.

Antidepresiva však mnoho lidí odmítá, ale podle odborníků se jich není třeba obávat. Následující článek vám možná pomůže získat na problematiku antidepresiv nový pohled.

Antidepresiva mají na každého jiný vliv

Možná vás překvapí, že někdy u některých lidí léčba antidepresivy vůbec nezabírá. Podle odborníků pouhá jedna třetina pacientů užívajících antidepresiva zaznamená zlepšení jejich stavu, jedna třetina reaguje na léčbu jen částečně a další třetina nereaguje na tyto léky vůbec.

To samé platí i pro vedlejší účinky. Běžnými vedlejšími účinky populárních antidepresiv jsou nárůst váhy, metabolický syndrom, zvýšení hladin krevního cukru a také různé typy sexuálních poruch. Nicméně vedlejší účinky a jejich úroveň se liší od člověka k člověku, proto může každý pacient reagovat na léčbu rozdílným způsobem.

Antidepresiva se nepoužívají jen na léčbu depresí

Už jen díky názvu si většina lidí spojí antidepresiva s léčbou deprese. Nicméně tyto léky mohou léčit také další duševní problémy jako jsou podrážděnost či únava nebo dokonce bolestivé či chronické migrény.

Cipralex - Vše o zdraví

Doktor Norman Sussman, profesor psychiatrie z NYU, vysvětlil pro server msn.com, že antidepresiva mohou léčit i jiné zdravotní problémy, jako jsou premenstruační dysforické poruchy či generalizované úzkostné poruchy. Některá antidepresiva se podle Sussmana předepisují i pro zmírnění bolesti a jako pomoc při snaze skončit s kouřením.

Antidepresiva mají široké klinické použití, dodává psycholožka Měchýřová. Primární indikací je depresivní epizoda. Při správném podávání dochází během několika týdnů k dobrému efektu u 60 až 80 % léčených.

Bylo však také prokázáno, že modernější antidepresiva jsou účinná i při léčbě například sociální fobie, panické poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, posttraumatické stresové poruchy, bipolární deprese, ale třeba i u syndromu dráždivého tračníku, neuropatických bolestí, bulimie.

Existuje mnoho typů antidepresiv

Léků, která se souhrnně označují antidepresiva, je opravdu velké množství a tak mají samozřejmě rozdílné účinky.

Volba těch správných antidepresiv může být přirovnána k volbě oblečení, které vám dokonale sedne. Každý pacient je prostě unikátní a potřebuje léčbu přímo na míru.

Někdy je zapotřebí vyzkoušet více různých druhů antidepresiv, aby váš lékař zjistil, která na vás budou nejlépe zabírat.

„Existují i herbální preparáty, extrakt z třezalky tečkované, u kterého bylo prokázáno, že příznivě působí u lehkých a středně těžkých depresí. I u nich ale mohou být některé nežádoucí účinky (závratě, střevní obtíže, fotosenzitivita), proto je nutné dbát na správné podávání,“ řekla psycholožka Měchýřová.

Antidepresiva vám nezvednou okamžitě náladu

Pokud si necháte předepsat antidepresiva s očekáváním okamžité dobré nálady až euforie, budete zklamáni.

“Antidepresiva nejsou zneužitelná,” podotknul doktor Sussman a dodal, že to nejsou pilulky štěstí, čili po jejich užití nebudete zažívat radostné až euforické pocity.

Než začnou antidepresiva vůbec působit, nějakou dobu to trvá, rozhodně nefungují na principu povzbuzujících pilulek nebo rekreačních drog, jako jsou kokain či marihuana.

Pokud depresemi ani jinými problémy netrpíte, užitím antidepresiv získáte jen jejich vedlejší účinky.

Antidepresiva nezmění vaší osobnost

Mýtus o změně osobnosti při užívání antidepresiv už mnoho lidí odradil od jejich užívání, nicméně podle odborníků se nezakládá na pravdě.

I když některé druhy antidepresiv, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRIs z anglického selective serotonin reuptake inhibitors) mohou vytvořit určité emoční bloky a snížit schopnost reakce na věci, které by vás obvykle rozesmutnily či rozveselily, nezmění vás jako člověka.

„Nezmění vaše hodnoty, nezmění jádro vaší osobnosti,“ ubezpečil doktor Sussman.

Nejste blázen

To, že užíváte antidepresiva, rozhodně neznamená, že jste blázen nebo že trpíte vážnými duševními problémy.

Antidepresiva totiž mohou pomáhat jak lidem, kteří trpí těžkými depresemi, tak těm, jejichž chemická rovnováha v mozku je jen trochu nevyvážená. .

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 24. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

Češi polykají čím dál více antidepresiv. Spotřeba léků stoupá | Zdraví

Spotřeba antidepresiv v Česku prudce stoupá – za posledních deset let trojnásobně. Svou denní dávku léku na lepší náladu spolkl dnes ráno zhruba každý dvacátý Čech. Viníkem číslo jedna je podle odborníků stres z práce.

Silná káva s mlékem a tableta cipralexu. Tak vypadá každodenní snídaně třicetileté Moniky Průchové. O antidepresivech mluví bez obalu a za jejich konzumaci se nestydí. Pravé jméno ale uvést nechce.

Bez svých „bobulí“, jak je nazývá, by prý byla nemožná.  „Léky proti depresi beru od studií na vysoké.

Zkoušela jsem je už několikrát vysadit, ale moje nálada šla pak rapidně dolů, nefungovala jsem,“ líčí Monika, která si kromě antidepresiv nosí z lékárny také balení neurolu, léku tlumícího úzkost.

 Na rostoucí spotřebu antidepresiv přišla nedávno řeč také v souvislosti se zaměstnanci České televize. Závodní lékařka pak vše uváděla na pravou míru tím, že uživatelů antidepresiv přibývá všude.

Čísla jí dávají za pravdu. Podle statistik užívá v současné době antidepresiva zhruba pět procent Čechů.

Zdaleka jsme tak nedosáhli spotřeby Spojených států, kde jsou třetím nejprodávanějším lékem a užívá je okolo jedenácti procent Američanů.

Deprese je závažný psychický stav vyznačující se dlouhodobým poklesem nálady, který nemá zjevnou objektivní příčinu. Zatímco špatná nálada nebo smutek laicky nazývané „depka“ rychle odezní, skutečná deprese trvá obvykle několik měsíců. Znaky deprese: Únava, skleslost, ztráta energie, pocity viny a beznaděje, ztráta sebedůvěry, zhoršená pozornost, poruchy spánku, ztráta schopnosti pociťovat radost, nezájem o dříve oblíbené činnosti, ztráta libida, změny chuti k jídlu, úzkostné stavy, sebevražedné myšlenky

Znepokojivé však je, jakou rychlostí u nás spotřeba léků proti depresi roste. Zatímco na přelomu tisíciletí předepsali čeští lékaři podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv 37 milionů denních dávek, dnes si z lékáren odnášíme pětinásobek – téměř 190 milionů dávek.

Antidepresiva byla krátkodobě předepsána milionům lidí a až dvě stovky tisíc Čechů je užívají denně. Co zavinilo tak razantní nárůst? „Významným stresovým faktorem je nepochybně práce. Tlak ze strany zaměstnavatelů se neustále zvyšuje. Silný je také strach ze ztráty zaměstnání. Kvůli němu si zaměstnanec nechá leccos líbit,“ vysvětluje psycholog Michal Walter.

Pracovat za dva, usmívat se za tři

Osmihodinová pracovní doba je pro čím dál větší počet lidí utopie. „V práci musím stihnout množství úkolů, které by ještě před pěti lety dělali tři lidi.

Ve firmě se snižovaly stavy, práce ale neubylo,“ líčí Monika Průchová, která pracuje na pozici manažerky účetního oddělení. Přesčasy jí prý nevadí. Žije sama, a tak za rodinou spěchat nemusí.

Horší je strach, zda si práci udrží i v další vlně propouštění.

„Nejenže přibývá množství úkolů, které musíme zvládnout, ale ještě se u toho máme usmívat a být profesionální za všech okolností,“ upozorňuje na další úskalí Michal Walter. Přirozené emoce, ke kterým patří i vztek, prý obvykle potlačujeme. Abychom společensky obstáli, přijímáme role, které nám nevyhovují, a jejichž přijetí se dříve či později podepíše na našem duševním zdraví.

  • LEHKÁ – člověk je skleslý a bez nálady, ztrácí zájem o okolí a uzavírá se do sebe, s obtížemi zvládá práci a běžné denní povinnosti
  • STŘEDNĚ TĚŽKÁ – pacient je natolik skleslý a bez energie, že nedokáže pracovat, nezvládá péči o domácnost
  • TĚŽKÁ – postižený má problém s nejběžnějšími denními činnostmi, odmítá vstát z postele, mohou se vyskytnout sebevražedné myšlenky
Zajímavé:  Angina pectoris příznaky - vše o zdraví

V předrevoluční době nebyla výjimkou neupravená prodavačka, vylévající si na zákaznících zlost a frustraci. Dnes v obchodech potkáváme usměvavé dámy, které se mohou přetrhnout ochotou. Aspoň když tuší, že za zády je šéf, který by je mohl snadno vyměnit za sympatičtější uchazečku. Díky vysoké nezaměstnanosti by ji našel snadno.

„Nestačí dodržovat jen předepsaný dress code. Nepsanou součástí firemní kultury je také americký úsměv. Kdo se kaboní, nemá šanci uspět,“ popisuje typické firemní prostředí Monika.

Dovolit si projevit v práci smutek nebo zlost je prý nemyslitelné. Moderní doba nás chce zdravé, usměvavé, pozitivní a flexibilní.

Častým požadavkem pracovních nabídek je vysoké pracovní nasazení a odolnost vůči stresu.

Prostor pro naše potřeby a přirozené projevy se neustále zmenšuje. Málokdy si můžeme dovolit chovat se tak, jak bychom si přáli a jak je pro nás přirozené. Následně se trápíme obavami, jestli nejsme ve skutečnosti špatní, když se musíme neustále přetvařovat. To všechno se pak negativně odráží na psychice.

Kdo nezobe, není in

Není divu, že se z braní antidepresiv a jiných psychofarmak stává móda. Deprese je něčím naprosto běžným. Téměř nikdo už se za ni nestydí.

Účinky antidepresiv se staly obvyklým námětem společenských hovorů nad hrnkem kávy nebo sklenkou vína. Tolerance současné společnosti vůči lékům proti depresi s sebou však přináší i pozitiva.

„Dříve lidé často trpěli mnoho let těžkými depresemi, aniž by vyhledali odbornou pomoc. Dnes přicházejí do ordinací psychiatrů i s mírnějšími projevy.

Cipralex - Vše o zdraví

Někdy si přímo řeknou o lék, s kterým má dobrou zkušenost jejich kolega nebo kamarád,“ říká psychiatrička Petra Dočkalová z Konzultačního a terapeutického institutu Praha. A priori špatně to podle ní není. Je pouze na lékaři, aby situaci posoudil a klientovi vyhověl, případně doporučil jiný postup.

Horší prý je, když se potenciální pacient rozhodne návštěvě psychiatra vyhnout. Léky si jednoduše opatří nelegálním způsobem od známých nebo přes internet. V takovém případě se může dočkat velmi nepříjemných nežádoucích účinků.

„Pokud si naordinuje psychofarmaka člověk, který je ve skutečnosti nepotřebuje, může se u něj místo zlepšení nálady dostavit intenzivní nervozita nebo těžké zažívací potíže,“ vysvětluje doktorka Dočkalová.

Stoupenci postoje, že antidepresiva jsou v současnosti silně nadužívaná, kritizují také skutečnost, že u nich neexistuje žádné preskripční omezení.

Pokoutné nákupy přes internet tak nejsou jedinou cestou, jak se pro někoho nepříjemné návštěvě psychiatra vyhnout. Léky na uklidnění nebo antidepresiva může předepsat i praktický lékař, a to na rozdíl od psychologa, který takovou kompetenci nemá.

Na první pohled se tato skutečnost může zdát problematická. Odborný posudek závažnosti deprese je totiž klíčový.

Lékaři na chřipku i depresi

Část odborníků varuje, že roste počet lidí, kteří antidepresivy řeší své povrchní problémy, s nimiž by si při troše snahy a za přispění psychoterapie dokázali poradit sami.

„Při použití antidepresiv je výhoda, že nemusíme znát příčinu deprese, ale riskujeme, že ovlivňujeme mozek, který je v pořádku, zatímco chyba je v našem nastavení, našich představách anebo očekáváních,“ varuje farmakoložka Margit Slimáková.

  • ANTIDEPRESIVA jsou léky určené pro léčbu deprese. Účinkují až po několikatýdenním užívání a nevzniká na ně závislost ani rezistence. Tyto léky kromě léčby deprese tlumí úzkost a tiší neklid. Existuje několik typů, z nichž nejužívanější jsou takzvané inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jako je Cipralex, Prozac nebo Zoloft. Používají se i k léčbě úzkostných stavů, sociálních fobií a dalších poruch. Starším typem antidepresiv jsou neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů, od jejich užívání se ale kvůli vedlejším účinkům, jako jsou bolesti hlavy nebo rozostřené vidění, a kvůli riziku předávkování ustupuje.
  •  ANXIOLYTIKA se používají k léčbě úzkosti. Účinkují okamžitě, jejich dlouhodobé užívání je ale kvůli návykovosti problematické. Nejběžnější jsou anxiolytika benzodiazepinové řady, k nimž paří komerčně známé léky, jako je Neurol, Xanax, Diazepam, Rohypnol nebo Lexaurin.
  • ANTIPSYCHOTIKA, označovaná také jako neuroleptika, slouží primárně k léčbě psychóz, jako je schizofrenie. Použitelná jsou ale i k nápravě těžké neurotické úzkosti. Patří sem například Chlorpromazin. Všechny tři skupiny léků jsou dostupné jen na lékařský předpis.

Velká část psychiatrů obavy o neadekvátně předepsaná psychofarmaka nesdílí. „Praktičtí lékaři dokážou depresi obvykle úspěšně podchytit a léky ordinují správně a citlivě. V případě pochybností přeposílají pacienty k psychiatrům.

Za dobu své praxe jsem se nesetkala s případem, kdy by praktik takzvaně střelil vedle,“ říká Petra Dočkalová.

Praktický lékař sice v oblasti psychických onemocnění nedosahuje stejné erudovanosti jako psychiatr, základní znalosti ale může získat na pravidelně pořádaných psychiatrických seminářích, určených právě pro praktiky.

„Studie prokazují, že u mírných a středně těžkých depresí mohou být přirozená terapeutika a pohyb prospěšnější než léky. Terapie těžkých depresí potom vždy patří pouze do rukou odborníků,“ oponuje Margit Slimáková. Někdy to prý bez léků ale přece jen nejde.

„Pokud přijde pacient s těžkou depresí, je okamžité nasazení antidepresiv nezbytné.

Až když se na základě jejich užívání jeho stav zlepší, můžeme začít s psychoterapií,“ vyvrací doktorka Dočkalová mýtus, že psychoterapie by léčbě antidepresivy měla předcházet, případně aspoň probíhat vždy souběžně.

Rychlá doba, rychlá řešení

Zatímco antidepresiva začínají fungovat až po několikatýdenním užívání, mnohem nebezpečnější a návykovější benzodiazepiny zabírají okamžitě. Léky jako diazepam, neurol, xanax nebo rohypnol však lékaři nepředepisují zdaleka tak ochotně jako před lety.

Zatímco počet předepsaných antidepresiv stoupá, u benzodiazepinů je tomu naopak. Roku 2000 evidovaly statistiky 119 milionů předepsaných denních účinných dávek. V roce 2012 to byla méně než polovina – 53 milionů.

Právě tyto léky se však díky svému rychlému nástupu účinků staly nejoblíbenějšími psychofarmaky na černém trhu. „Lidé hledají jednoduchá řešení. Psychoterapie se jim zdá časově náročná a drahá. Vzít si tabletku přes internet koupeného xanaxu je relativně levné, jednoduché a hlavně rychlé řešení, ideální do dnešní rychlé doby,“ říká Michal Walter.

Kvalita pokoutně zakoupených léků může být ale pochybná. K uživateli se tak mohou dostat léky s prošlou záruční lhůtou, nevhodně skladované, nebo dokonce zdraví nebezpečné padělky.

„V každém případě jde o léky, na něž vzniká na rozdíl od antidepresiv závislost a narůstá tolerance podobně jako u nelegálních drog.

Jejich užitek pro konkrétního pacienta by měl vždy posoudit lékař,“ upozorňuje Petra Dočkalová.

Antidepresiva dětem

S rozšířením psychofarmak se mění také věková hranice jejich uživatelů. Léky ovlivňující psychiku neberou už zdaleka jen dospělí. Zatímco ještě před pár lety byl typickým uživatelem člověk středního a vyššího věku, dnes k nim patří i velmi mladí lidé před plnoletostí.

Podle studie Harvardovy univerzity se počet dětí vykazujících známky deprese každoročně zvyšuje. Do prvního kontaktu s antidepresivy se tak dostávají i žáci základních škol. „Působí na ně čím dál větší tlak ze strany školy i rodičů, kteří na ně nemají dostatek času.

Dnešní děti jsou navíc přirozeně ctižádostivější a cílevědomější, funguje mezi nimi rivalita. Není divu, že se v ordinaci setkáváme se školními fobiemi,“ říká Petra Dočkalová. Posmívat se šprtům prý přestává být „in“.

Novým dětským cílem je nebýt ve třídě za hlupáka a dostat se na vysněnou školu.

Antidepresiva mohou dětem v psychicky náročných obdobích ulehčit. Pokud si ale zvyknou řešit stres z prvních školních písemek léky, budou v tom pravděpodobně pokračovat i před přijímacími zkouškami na střední školu. U maturity už se bez psychofarmak neobejdou a podobně budou pokračovat i na vysoké škole a ve svém prvním, samozřejmě stresujícím, zaměstnání.

V životě na ně pak budou číhat i další nástrahy. Strach o vlastní zabezpečení a z nestálé ekonomické situace se stal hlavním příznakem doby. „Tlaky kvůli hypotékám a jiným finančním závazkům jsou velké.

Z žen se kvůli častějším rozvodům stávají samoživitelky a muži zase vedle nové rodiny mají povinnost částečně zabezpečit i bývalou manželku,“ konstatuje Michal Walter. Může se tak stát, že na pravidelné pokrytí měsíčních závazků potřebují třeba i padesát tisíc.

„Pokud onemocní nebo přijdou o práci, velice rychle vyčerpají rezervy. Není divu, že se z takové situace hroutí,“ dodává psycholog.

Nebezpečný trend singles

Další hrozbou je podle Michala Waltera nezaměstnanost. Pokud trvá delší dobu, nezaměstnaný se propadne do depresí a práci už není schopný aktivně hledat. Mladý člověk, který uplatnění nesehnal po absolvování vysoké nebo střední školy, může ztratit motivaci už nadobro.

Do svého dospělého života si odnáší negativní poselství, které pak může přebíjet právě psychofarmaky. Jakkoli náročné pracovní podmínky může úspěšně eliminovat podpora rodiny a blízkých přátel. „Síť lidí, které kolem sebe máme, je extrémně důležitá.

Zachytí nás při pádu a pomůže postavit zpět na nohy,“ říká Michal Walter.

Za nebezpečný trend považuje stále se rozšiřující skupinu osamoceně žijících lidí, takzvaných singles, kteří jsou zaměření výhradně na svou práci. „Chtějí si vybudovat kvalitní kariéru a dobré materiální zázemí. Vztahy neřeší, mají kolem sebe jen kamarády, nikoli opravdu blízké lidi. Když se dostanou do úzkých, nemá je kdo podržet,“ dodává Walter.

Stoprocentně účinná prevence proti depresi neexistuje. Riziko vzniku se dá ale snížit. Mezi preventivní opatření patří zdravý životní styl v čele s dostatkem spánku a pohybu. Vhodné je také eliminovat stres dříve, než přeroste v depresi. Kdo si není svým psychickým stavem jistý, neměl by se bát navštívit psychologa nebo psychiatra.

Ostuda to v žádném případě není.

Cipralex - Vše o zdraví

Smutná fakta o pilulkách štěstí

Cipralex - Vše o zdraví

Často se stává, že na vedlejší efekty léku se příjde až několik let po jeho uvedení na trh. Platí to bohužel i v případě populárních a hojně předepisovaných antidepresiv typu SSRI (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu). Postupem času se vynořují další a další nežádoucí účinky. A zavírat před nimi oči se určitě nevyplatí.

Zajímavé:  Enterococcus faecalis v moči - vše o zdraví

Co jsou antidepresiva

Jde o léky užívané ke zmírnění příznaků klinické deprese. Mezi nejčastěji předepisované patří SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), MAOI (inhibitory monoaminooxidáz) a tricyklická antidepresiva.

Nežádoucí účinky antidepresiv

Zánět v mozku

SSRI aktivují imunitní buňky, čímž dochází k uvolňování vysoce zánětlivých látek, které procházejí přes hematoencefalickou bariéru. Hromadí se v mozku a aktivují gliové buňky, zodpovědné za sekreci sloučeniny BDNF (brain-derived neurotrophic factor), působící na mozek přirozeně hojivě a rejuvenačně.

Uměle vyvolaný zánět poté zapříčiní, že se mozek pokusí o sebeuzdravení zvýšením hladiny BDNF a jako vedlejší efekt se dostaví pocit lepší nálady. Jde o naprosto nepřirozený a bizarní způsob, jak dosáhnout potřebného efektu. Skoro jako byste hlavou znovu a znovu tloukli do betonové zdi, protože se vám báječně uleví ve chvíli, kdy přestanete.

Kromě toho je dobré vědět, že protizánětlivé léky (aspirin, ibuprofen apod.) podle nových studií snižují efektivitu těchto antidepresiv až o 14 procent. Takže např. starší osoby trpící artritidou jsou nuceny vybírat si mezi bolestí a depresí.

Příčina smrti

Velká studie provedená v dubnu 2009 na ženách užívajících tento typ antidepresiv odhalila, že SSRI mají, a to nezávisle na dalších faktorech, přímou spojitost s vyšším rizikem úmrtí na srdeční příhodu.

Později v tomtéž roce tuto informaci potvrdil ještě další výzkum, kterého se zúčastnilo 136 000 žen v menopauzálním věku polykajících SSRI.

Bylo u nich zjištěno o 32 % vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny, o 45 % vyšší riziko cévní mozkové příhody, o neuvěřitelných 212 % vyšší hrozba hemoragické mrtvice (způsobené prasknutím cévy a krvácením do mozku) a o 210 % vyšší riziko, že mozková mrtvice bude smrtelná.

Vyšší riziko rakoviny?

Rešerše publikovaná v žurnálu PLoS One v dubnu 2011 se zaměřila na 61 studií, které zkoumaly spojitost mezi antidepresivy a rakovinou prsu a vaječníků. Byl zjištěn 11% nárůst rizika vzniku těchto chorob u žen, které užívaly SSRI, oproti pacientkám s jiným druhem antidepresiv.

Podobně nepříjemné je zjištění, že mezi výrobci antidepresiv a odborníky provádějícími studie existuje finanční propojení. Z 15 vědců s těmito vazbami nezaznamenal ve svých výzkumech riziko rakoviny ani jeden. Naproti tomu 43 % nezávislých odborníků takovéto hrozby objevilo.

Pokud by SSRI skutečně mohly zapříčinit rakovinné bujení, znamenalo by to pro ženy užívající kvůli psychickým potížím tato antidepresiva, že jim předepsaný lék může více uškodit než pomoci.

Šedý zákal

V červnu 2010 byl v časopise Ophthalmology zveřejněn průlomový výzkum, který vycházel z dat 19 000 pacientů užívajících SSRI nebo SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) starších 65 let. Záznamy byly porovnány s údaji 190 000 osob, které antidepresiva neužívaly.

Výsledek? Lidé polykající antidepresiva měli o 15 % vyšší pravděpodobnost vzniku šedého zákalu. Znepokojující je také fakt, že není třeba užívat SSRI či SNRI po dlouhý čas, než se zákal může objevit. U účastníků studie stačily i pouhé dva roky.

Jedna dobrá zpráva by ale přece jen byla: Po vysazení antidepresiv už zvýšené riziko rozvoje zákalu nepřetrvává.Vedle šedého zákalu, který lze operativně odstranit, mohou ale SSRI vést i k zelenému zákalu u osob, které k němu mají predispozice.

A v takovém případě může tento potenciální vedlejší efekt antidepresiv vést k nevratnému poškození zraku. Do rizikové skupiny patří vedle pacientů s již diagnostikovaným zákalem také kuřáci, osoby holdující alkoholu, senioři a diabetici.

Názor odborníka

Mudr. Jarmila Klímová, psychoterapeutkaProč pojídáme léky?

„Především proto, že jsme masírováni požadavkem moderní doby, že v každém okamžiku musíme být výkonní, pozitivní, úspěšní, bez ohledu na to, že je v naší přirozenosti se sníženou náladou vyrovnávat s běžnými životními těžkostmi.

Zapomněli jsme na to, že smutek a úzkost jsou často zcela fyziologické psychické reakce na události, které prožíváme. A tak jsme dali úzkosti a smutku označení NEMOC. A NEMOC je přece potřeba LÉČIT.

A jak jinak léčit než pomocí LÉKU? Jednoduchá a zkázonosná zkratka moderní doby. Antidepresiva ale NEJSOU LÉKY, KTERÉ LÉČÍ. Jsou to pouze přípravky, které zmírňují psychické postoje k událostem a zážitkům a mění jejich následné zpracování naší psychikou.

Pokud léčit, tak princip našeho psychického zpracování událostí. Ale na to léky nejsou. Na to jsou otázky, které se musíme naučit zodpovědět.”

SSRI antidepresiva

Do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, a tím zvyšují jeho efekt. Patří sem známé léky, jako jsou Cipralex, Citalopram, Zoloft, Prozac, Asentra, Seropram, Fluoxet apod. Nežádoucí účinky: např.

nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je tzv. serotoninový syndrom.

Objeví se při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká při kombinaci SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidáz, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu apod).

Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (tzv. hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle tyto příznaky, je nutná kontrola lékařem.

Náš tip:Místo SSRI zkuste:5-HTP, Natrol, jednu kapsli 1x denně, 45 kapslí, 10,55 $, www.vitamins.org

L-Tyrosine, Nature’s Plus, jednu kapsli 1x denně 60 kapslí, 10,99 $, www.evitamins.com

Další nejrozšířenější antidepresiva

Tricyklická antidepresiva

Ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako jsou noradrenalin a serotonin, čímž zvyšují jejich účinek. Jde např. o amitriptylin nebo prothiaden. Nežádoucí účinky jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, pocení, ospalost a zvýšení váhy.

SARI antidepresiva

Léky této skupiny opět zvyšují účinky serotoninu. Patří sem relativně často užívaný lék Trittico. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY zahrnují sucho v ústech a relativně nebezpečný priapismus.

SNRI antidepresiva

Snižují zpětné vstřebávání noradrenalinu a serotoninu. Patří sem léky, jako jsou Venlafaxin, Velaxin, Olwexya a Elify. Nežádoucí účinky jsou podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI (viz výše), včetně serotoninového syndromu.

Inhibitory monoaminooxidáz

Monoaminooxidázy jsou enzymy, které způsobují rozklad neurotransmiterů, jako jsou adrenalin, noradrenalin a serotonin. Příkladem léků z této skupiny jsou například Jumex nebo Parnate. Nežádoucí účinky bývají nechutenství, motání hlavy, nespavost a bušení srdce.

Významným nežádoucím účinkem může být prudké zvýšení krevního tlaku, které může být spojeno s bolestmi hlavy nebo bolestí na hrudi. Riziko stavu se zvyšuje, pokud nemocný užívající tyto preparáty pojídá potraviny bohaté na aminokyselinu tyramin (červené víno, banány, sýry).

V případě takového zvýšení tlaku je ihned nutná kontrola lékařem.

Legislativa

V roce 2004 vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv prohlášení s názvem: Přehodnocení rizik antidepresiv ze skupiny SSRI a SNRI. Zhodnocení přineslo následující závěry: Ne všechna SSRI/SNRI jsou schválena v celé EU pro léčbu depresivních a úzkostných poruch u dětí a adolescentů.

Zejména na začátku léčby, při vysazování a změnách dávkování je nutné sledovat příznaky sebevražedných tendencí, sebepoškozování a nepřátelství.

Léčba nesmí být přerušena bez lékařského dohledu, jinak hrozí příznaky z vysazení − například nespavost, úzkost, závratě a další. Postupné snižování dávek pro bezpečné ukončení terapie obvykle trvá týdny a měsíce.

Cipralex - Vše o zdraví antidepresivanežádocí účinky antidepresivpsychikatypy antidepresiv

Kdy antidepresiva pomáhají a kdy už škodí?

V západních zemích včetně České republiky se zvyšuje trend v užívání antidepresiv, děje se tak proto, že více lidí vyhledává odbornou pomoc. Lékař Jan Michálek z Kliniky ambulantní psychiatrie a psychoterapie Praha a Psychiatrické nemocnice Bohnice odpovídá na časté otázky a mýty ohledně antidepresiv.

Jsou to moderní farmaka, která účinkují na řadu nejrůznějších příznaků; nepoužívají se tedy jen k léčbě poruchy nálady – tedy deprese.

Moderní antidepresiva se používají k léčbě déletrvajících poruch úzkostného spektra (generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha), ale také v léčbě psychosomatických poruch. Využití najdou i při léčbě chronické bolesti a u terminálně nemocných pacientů.

Pomáhají v léčbě mnoha poruch tzv. úzkostného spektra, kam mohou patřit generalizovaná úzkostná porucha nebo panická porucha, dále obsedantně kompulsivní porucha.

Jaká jsou rizika užívání antidepresiv?

Stejně jako každé farmakum, lék, mají i antidepresiva možné nežádoucí účinky. Nicméně moderní antidepresiva mají velmi nízkou četnost výskytu nežádoucích účinků a většinou velmi nezávažných. V počátcích léčby se mohou vyskytnou zažívací obtíže (nevolnost, zvracení, průjem) či sucho v ústech, tyto příznaky většinou spontánně odezní.

Z dalších nežádoucích účinků se mohou v některých případech objevit přibírání tělesné hmotnosti nebo sexuální nežádoucí účinky (ztráta libida, tedy zájmu o sex, případně poruchy erekce nebo ejakulace). Proto je důležité s pacientem tyto věci diskutovat, dotazovat se na jejich případný výskyt, případně jej předem upozornit.

Jak působí antidepresiva v těhotenství a při kojení?

Některé moderní preparáty je možno používat i pro léčbu žen v průběhu těhotenství a některá také v průběhu kojení. Rozhodně zde neplatí, že ženy v těchto obdobích nesmějí užívat žádné léky. Je důležité v každém případě postupovat individuálně, jsou rozdíly v péči o pacientky léčené dlouhodobě a o pacientky, u kterých se obtíže objeví až v souvislosti s těhotenstvím nebo kojením.

Nicméně obecně platí, že např. neléčená deprese v průběhu těhotenství může mít výrazně závažnější dopady na ženu samotnou, na její dítě a na jejich vzájemný vztah včetně např. tak fatální věci, jako je sebevražedné nebo sebepoškozující jednání.

  • TIP: Poporodní deprese řešte už v těhotenství 
  • Mohou je užívat i děti?
  • Ano, antidepresiva je možno použít i v léčbě dětí a dospívajících, diagnostika a léčba pro pacienty této věkové skupiny by ale měla vždy vycházet od lékaře z odbornosti dětská a dorostová psychiatrie.
  • Může na antidepresivech vzniknout závislost?
Zajímavé:  Akutní lumbago - vše o zdraví

Na lécích ze skupiny antidepresiv nevzniká závislost, nemají závislostní potenciál. U některých léků může vzniknout tzv. syndrom z odnětí, to znamená soubor nepříjemných příznaků při náhlém nebo rychlém, většinou spontánním vysazení – zde ale nejde o odvykací stav, lze mu předejít vhodným dávkováním.

Závislost však může vzniknout na jiných preparátech, které se někdy mylně považují za antidepresiva. Jde o tzv. anxiolytika ze skupiny tzv. benzodiazepinů. Ta se krátkodobě a přechodně používají k léčbě zejména úzkostných stavů.

Nejde o léčiva řešící příčinu obtíží, ale o léčiva potlačující nepříjemné příznaky – úzkosti, napětí, tenzi, úpornou nespavost.

Při krátkodobém a přechodném užívání jsou jejich rizika minimální, avšak při dlouhotrvajícím užívání, řádově měsíce, je riziko vzniku závislosti vysoké.

Musí se užívat celoživotně?

Antidepresiva není nutno užívat celoživotně. Po odeznění akutních obtíží je nutno pokračovat v jejich užívání řádově několik měsíců, aby se stav pacienta dostatečně stabilizoval. Následně je po domluvě s ošetřujícím lékařem medikaci možno vysadit.

Antidepresivum, nebo psychoterapie?

Ve většině případů se tyto terapeutické přístupy – tedy léčba lékem a léčba slovem, kombinují. Ani jeden z těchto přístupu není lepší nebo horší, každý má svá specifika a důležitá je jejich vzájemná kombinace.

Psychoterapie má stejně jako antidepresiva nebo léky z jiných skupin psychofarmak prokazatelný vliv na strukturu centrální nervové soustavy – to znamená na např. hustotu spojů nervových buněk nebo funkční zapojení nervových buněk v mozku.

To prokázaly opakované studie za pomoci zobrazovacích metod např. funkční magnetické rezonance.

Cipralex - Vše o zdraví

MUDr. Jan Michálek

Zástupce vedoucího lékaře Kliniky ambulantní psychiatrie a psychoterapie Praha a Psychiatrické nemocnice Bohnice

Antidepresiva: Výhody i vedlejší účinky. Na co si dát pozor?

Máte pocit, že jste nějak selhali, když jste skončili v ambulanci psychiatra? Nemějte, deprese či jakákoli jiná psychická nemoc (může to být cokoli, od syndromu vyhoření po schizofrenii či bipolární poruchu) nejsou něco, za co byste se měli stydět. A i když si myslíte, že máte pevnou vůli překonat cokoli, ne vždy to jde. Pokud začínáte s antidepresivy, je rozhodně důležité, aby vám lékař poctivě a trpělivě vše vysvětlil, včetně možných nežádoucích účinků.

Na co si dát pozor?

Při výběru antidepresiv je důležité, aby psychiatr zohlednil převažující příznaky deprese. U mírné deprese s úzkostí není vhodné dlouhodobé užívání benzodiazepinů (léky, které obecně zklidňují až navozují spánek, například Diazepam, Xanax, Neurol, Lexaurin).

Tyto léky se bohužel i u nás nadužívají a předepisují se i v situacích, které je možné zvládnout nefarmakologicky nebo jinými léky, jako jsou právě antidepresiva.

Ta odstraní nejen úzkost a nespavost, ale taky projevy deprese. Vždy by vás měl lékař upozornit na to, že léčba antidepresivy je dlouhodobá a neměla by se přerušit po odeznění prvních příznaků.

Vysazovat léky je potřeba opatrně a lepší je někdy snížit dávkování než léky vysadit zcela.

Výhody antidepresiv

Zejména v případě léčby úzkostné poruchy a deprese jsou antidepresiva velmi účinná, pokud jde o nespavost, která bývá vedlejším projevem deprese. Výzkumy prokázaly největší efekt u lidí trpících závažnou depresí, především pak z krátkodobého hlediska. Jejich stav se obvykle během dvou měsíců terapie zlepší.

Antidepresiva vám taky můžou pomoci „rozlišit“ skutečné myšlenky od těch depresivních. Jakmile léky začnou zabírat, očekávejte taky zvýšení motivace a snížení strachu. Budete se lépe soustředit a budete lépe spát. Antidepresiva taky pomohou s chronickou bolestí zad, šíje a svalů.

Nevýhody antidepresiv

V případě užívání antidepresiv se – stejně jako u všech ostatních léků – mohou objevit vedlejší účinky, zejména v prvních měsících užívání.

Můžou se rozvinout nespavost, kožní vyrážky, bolesti hlavy, žaludeční nevolnost či průjem. Tyhle problémy bývají ale dočasné a většinou odezní.

Závažnější může být snížená schopnost srážení krve v důsledku snížení koncentrace serotoninu v krevních destičkách (zejména pokud užíváte navíc aspirin nebo ibuprofen).

Některá antidepresiva mohou snižovat sexuální libido, u mužů se může objevit problém s ejakulací a u žen s orgasmem. Nevýhodou je také pravidelné užívání léků – vynechání dávky by nemělo nastat.

Ne každý lék vám může vyhovovat, takže zpočátku možná budete experimentovat s různými značkami a druhy.

Některé druhy antidepresiv (NaSSA) mohou způsobit přibývání na váze, SSRI (sertralin) zase oploštění emocí či takzvaný serotoninový syndrom (závažný stav vyvolaný nadměrnou stimulací serotoninu).

Jaká jsou rizika neléčené deprese?

Neléčená nebo nedostatečně léčená porucha velmi výrazně snižuje kvalitu života a zhoršuje výkonnost. Velmi často vede také k pracovní neschopnosti a problémům v partnerském vztahu.

Neléčená deprese velmi často vede taky k nadužívání alkoholu, který aspoň zpočátku příjemně uvolňuje, ale v důsledcích může vést k závislosti. V extrémních případech pak může vyústit až v sebevraždu.

Pokud vám tedy váš ošetřující lékař antidepresiva předepsal, je velmi vhodné začít je brát, neboť u vhodně zvolených léků jejich výhody jednoznačně převažují nad nežádoucími účinky.

Escitalopram

Strukturní vzorec escitalopramu

Escitalopram (INN), známý též pod obchodními značkami Cipralex, Esoprex, Elicea, Estan, Itakem, Lexapro a řadou dalších, je antidepresivum ze třídy selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). V USA je schválen FDA pro léčbu dospělých s depresí nebo generalizovanou úzkostnou poruchou. Chemicky se jedná o S-enantiomer déle známého citalopramu (proto escitalopram). Escitalopram má vysokou selektivitu inhibice zpětného vychytávání serotoninu. Jeho vedlejší účinky jsou typické pro třídu SSRI.

Indikace

Escitalopram v tabletách (Lexapro)

Escitalopram se primárně používá pro léčbu deprese a generalizované úzkostné poruchy u dospělých.[1] Databáze schvalujících úřadů ukazuje statisticky významné rozdíly upřednostňující escitalopram před jinými antidepresivy v akutní fázi léčby deprese.[2] Analýza publikovaná v časopisu The Lancet Medical Journal zjistila, že escitalopram a sertralin mají ze všech antidepresiv druhé generace nejvyšší účinnost a akceptabilitu u dospělých pacientů léčených pro depresi.[3]

Vedlejší účinky

Profil nežádoucích vedlejších účinků escitalopramu je podobný jako u jiných SSRI. Například podle analýzy FDA mezi ně při nejvyšší schváleném dávkování patří nespavost (14 % vs. 4 % pro placebo), stažení zornic (15 % vs. 5 %), sucho v ústech (9 % vs. 3 % ), ospalost (9 % vs.

1 %), závratě (7 % vs. 2 %), pocení (8 % vs. 1 %), zácpa (6 % vs. 1 %), únava (6 % vs. 2 %) a žaludeční nevolnost (6 % vs. 1 %).[4] Podobně jako jiné SSRI vykazuje escitalopram dopady na sexuální funkce a způsobuje například snížení libida, zpožděnou ejakulaci, genitální anestezii,[5] a anorgasmii.

[6][7] Byť jsou tyto sexuální účinky obvykle reverzibilní a po vysazení ustanou, mohou někdy přetrvávat měsíce až roky po úplném ukončení léčby.[8] Označuje se to jako post-SSRI sexuální dysfunkce.

SSRI mohou zřídka způsobovat extrapyramidální vedlejší účinky, například motorický neklid, kvůli nepřímé inhibici dopaminu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Escitalopram na anglické Wikipedii.

  1. Escitalopram Oxalate [online]. [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ CIPRIANI, A, Santilli, C, Furukawa, TA, Signoretti, A, Nakagawa, A, McGuire, H, Churchill, R, Barbui, C. Escitalopram versus other antidepressant agents for depression.. Redakce Cipriani Andrea. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2009 Apr 15, s. CD006532. DOI:10.1002/14651858.CD006532.pub2. PMID 19370639. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ CIPRIANI, A, Furukawa, TA, Salanti, G, Geddes, JR, Higgins, JP, Churchill, R, Watanabe, N, Nakagawa, A, Omori, IM, McGuire, H, Tansella, M, Barbui, C. Comparative efficacy and acceptability of 12 new-generation antidepressants: a multiple-treatments meta-analysis. Lancet. 2009 Feb 28, s. 746–58. DOI:10.1016/S0140-6736(09)60046-5. PMID 19185342. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ FDA Center for Drug Evaluation and Research. Review and evaluation of clinical data for application 21-323 [online]. 2001 [cit. 2009-12-03]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Bolton JM, Sareen J, Reiss JP. Genital anesthesia persisting six years after sertraline discontinuation. J Sex Marital Ther. 2006, s. 327–30. Dostupné online. DOI:10.1080/00926230600666410. PMID 16709553. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ Clayton A, Keller A, McGarvey EL. Burden of phase-specific sexual dysfunction with SSRIs. Journal of Affective Disorders. 2006, s. 27–32. DOI:10.1016/j.jad.2005.12.007. PMID 16430968. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Lexapro prescribing information
  8. ↑ Csoka AB, Bahrick AS, Mehtonen O-P. Persistent Sexual Dysfunction after Discontinuation of Selective Serotonin Reuptake Inhibitors (SSRIs). J Sex Med.. 2008, s. 227–33. Dostupné online. DOI:10.1111/j.1743-6109.2007.00630.x. PMID 18173768. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

  • Antidepresivum
  • Selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
  • Citalopram
  • Deprese
  • Generalizovaná úzkostná porucha

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Escitalopram ve Wikimedia Commons
  • U.S. National Library of Medicine: Drug Information Portal – Escitalopram
  • Cipralex – příbalový leták
  • Elicea – příbalový leták
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Medicína | Chemie Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Escitalopram&oldid=17758712“

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *