Čištění zubů – vše o zdraví

Jen málokdo si asi plně uvědomuje, jak moc jsou zuby důležité. Nejsou určené jen ke žvýkání potravy, svou nezastupitelnou roli hrají i při mluvení.

Vzpomeňte si například na děti v raném školním věku, kterým chybí horní střední řezáky, a proto nejsou schopny správně vyslovovat některé hlásky, nebo na bezzubé pacienty, kteří se večer po sejmutí totální náhrady snaží něco říci. Poslední a neméně významnou roli hraje i estetika.

Zuby jsou výrazným doplněním celkového vzhledu obličeje, kterého si sice obvykle úplně nevšímáme, ale v okamžiku, kdy něco není „v normálu“ (tmavé, chybějící zuby apod.), i laik to mimoděk zaznamená. Naopak krásné, rovné a opečovávané zuby jsou symbolem zdraví a krásy.

Čištění zubů - Vše o zdraví

Dentální zdraví je často lidmi podceňováno, protože dlouhou dobu probíhají patologické procesy v dutině ústní nebolestivě.

I proto je důležité navštěvovat pravidelně svého zubního lékaře na preventivních prohlídkách pro kontrolu, že na zubech nevznikl zubní kaz, a dentální hygienistku, která zuby profesionálně očistí a s pacientem nacvičí správnou techniku čištění zubů vhodnou právě pro něj, aby se do budoucna vyhnul jak zubnímu kazu, tak i zánětu dásní aj.

Genetika nehraje u drtivé většiny populace v zubním zdraví takřka žádnou roli. „Dědí“ se totiž jen laxní přístup k zubům.

Nepodceňujte proto dentální hygienu – zubní kaz je infekční onemocnění, které v určitých případech může mít špatný vliv i na vzdálené části těla (ledviny, srdce), když se patogenní bakterie dostanou od infikovaného zubu do krevního oběhu. A samozřejmě máme v ústech nejen zuby, ale i dásně.

Správnou péčí o ně dá předcházet i velmi častému zánětu dásní (projevuje se zarudnutím a krvácením z dásní), který v neléčené formě přechází v parodontózu (parodontitidu).

Genetika nehraje u drtivé většiny populace v zubním zdraví takřka žádnou roli. „Dědí“ se totiž jen laxní přístup k zubům. Nepodceňujte proto dentální hygienu – zubní kaz je infekční onemocnění

Své dentální zdraví máme každý ve svých rukou a při správné péči je možné si uchovat zdravé zuby po zbytek života a nemuset nikdy řešit kazy, vytrhávání zubů, implantáty, padání zubní protézy aj.

Dentální pomůcky „Kartáček? Kartáčků je teď tolik druhů a značek… A stačí mi klasický kartáček? Potřebuji i mezizubní kartáčky? A co zvolit pro děti?“ Tyto a mnohé další otázky padají stále, pojďme si tedy osvětlit ty nejzákladnější pomůcky pro správné čištění.

Manuální kartáček Základ všeho – bez kartáčku to prostě nejde. Ale málokdo ví, že špatným kartáčkem si může i ublížit. Naštěstí existují 4 jednoduchá pravidla pro výběr správného kartáčku:

  • Malá hlavička – aby se kartáček všude dobře vytočil, musí být jeho hlavička „na dva zuby“. Vždy tedy vybíráme kartáček s malou hlavičkou, jejíž délka odpovídá cca velikosti dvou zubů budoucího majitele (většina dostupných kartáčků je obrovská pro každého). V praxi tedy vybíráme malé kartáčky, obzvláště pak u dětí opravdu malinké dětské kartáčky nebo např. Curaprox Smart.
  • Měkká vlákna – přestože můžeme mít pocit, že tvrdým kartáčkem zuby vyčistíme snáze, opak je pravdou. Aby tvrdá vlákna zajela do všech záhybů na zubech, bylo by potřeba velmi tlačit, což je traumatizující pro zuby i pro dásně. Proto volíme velmi měkké štětinky kombinované s vysokou hustotou osázení (viz dále), na které netlačíme a které se jednoduše přizpůsobí zubu.
  • Množství štětinek – aby měkká vlákna efektivně čistila, je potřeba, aby jich bylo dost a byla nahusto. Množství vláken je někdy označeno číslem (čím vyšší číslo, tím větší počet a měkkost) a pokud není, jednoduše si hustotu zkontrolujeme proti světlu. Pokud skrz vlákna kartáčku příčně (kratší stranou) prosvítá světlo, je potřeba vybrat jiný kartáček. Skrz dostatečně hustý kartáček světlo neprosvítá.
  • Rovné zastřižení vláken – u nestejně střižených kartáčků nikdy nejsou zuby čištěny všemi vlákny najednou, a proto trvá precizní čištění déle. Vhodné je proto vybírat rovně zastřižené štětinky.

Čištění zubů - Vše o zdraví

Pasta nebo kartáček? Častým dotazem rodičů je, jakou pastu bychom doporučili a která je pro jejich chrup či pro zoubky jejich dětí ta nejlepší. Ale podstatné je, že nejdůležitější je kartáček a technika čištění zubů, ne pasta, či snad její příchuť.

Pro děti je vhodné vybrat takovou zubní pastu, jejíž označení odpovídá věku dítěte. Rozhodujícím faktorem u výběru zubní pasty pro děti je totiž množství fluoridů (iontů napomáhajících zabránění vzniku zubního kazu za předpokladu dobré hygieny).

Malým dětem není vhodné podávat vysoké dávky fluoridů, a proto je na pastách udán věk pro určení cílové skupiny malých „čističů“. Nezbytností je zajistit, aby dítě pastu záměrně nejedlo. Naopak pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete/nemůžete zubní pastu používat (např. čistíte-li zoubky miminku apod.), můžete ji při čištění zubů vynechat.

Stále totiž platí, že cca 95 % výsledku udělá správně zvolený zubní kartáček (viz výše) a vhodná technika čištění zoubků.

Mezizubní kartáčky je vhodné začít používat, jakmile se zuby začnou navzájem dotýkat. U některého dítěte k tomu dojde již ve věku 3 let, u jiného zhruba při nástupu do školy, je to individuální

Mezizubní kartáčky Mezizubní kartáčky jsou opravdu nezbytnou pomůckou, kterou by nikdo neměl vynechávat. Používají se úplně jednoduše, pouze 1× denně, bez pasty, a zabraňují vzniku tolik rozšířeného mezizubního kazu – u dospělých nejčastější typ kazu postihující obvykle dva zuby najednou.

Vybrat vhodnou velikost ovšem není triviální, je potřeba nechat si kartáčky odborně naměřit (dentální hygienistkou, popř. zubním lékařem), protože každý z nás má jinak velké mezizubní prostory a i v rámci jednoho chrupu bývá zapotřebí nasadit různé velikosti „mezizubáků“.

Opravdu to nezkoušejte sami – je velice jednoduché si nesprávně zvolenými interdentálními kartáčky nebo nevhodnou technikou zavádění kartáčku nepříjemně ublížit.

Čištění zubů - Vše o zdraví

Jednosvazkový neboli sólo kartáček Nejčastěji se s ním setkají pacienti s fixním ortodontickým aparátem, kdy jsou na zubech nalepeny zámečky s drátky. Klasickým manuálním kartáčkem není možné perfektně dočistit zuby právě kolem rovnátek, a tak se pro to využívá jednosvazkový kartáček.

Dalším využitím sólo kartáčku mohou být místa, kde jsou zuby překřížené (manuální kartáček se tam nevejde), nebo úplně zadní ploška na posledním zubu vzadu v ústech, která musí být také každodenně očištěna.

Pro mnoho lidí je ale čištění této plošky manuálním kartáčkem nepříjemné, protože má velkou hlavičku a čištění jim spouští dávicí reflex.

Sólo kartáček má hlavičku malinkou, a tak je možné díky ní poslední stoličku zezadu vyčistit příjemněji.

Technika čištění zubů sólo kartáčkem je o něco náročnější a je potřeba si ji nacvičit. Navštivte dentální hygienistku, která vás jej naučí používat správně a efektivně

Jednosvazkový kartáček je také perfektní pro samotné vyčištění celého chrupu. Vzhledem k malé hlavičce a relativně náročné technice je sice tato metoda zdlouhavá, ale opravdu precizní. Maminky také často „sólíčkem“ díky malinkaté hlavičce kartáčku čistí první zoubky svému miminku.

Technika čištění zubů sólo kartáčkem je o něco náročnější a je potřeba si ji nacvičit. Pokud o tomto kartáčku uvažujete, navštivte dentální hygienistku, která vás jej naučí používat správně a efektivně.

Čištění zubů - Vše o zdravíMezizubní nit Čištění nití se doporučuje pouze tam, kam se nevejde ani nejmenší mezizubní kartáček – čištění kartáčky je totiž snazší, rychlejší a mnohem účinnější. Nit se doporučuje používat jen vepředu (řezáky a špičáky), protože v zadním úseku chrupu není moc účinná a vejdou se tam „mezizubáky“.

Pozor, při nesprávném zacházení si nití můžete ublížit a vaše dásně vám vůbec nepoděkují – nit je pro ně ostrá. Opět by bylo ideální správnou techniku konzultovat s dentální hygienistkou, která vysvětlí a ukáže správný úchop nitě, jak se nití pilově dostat skrz bod kontaktu mezi zuby a přitom neuškodit dásním.

Ústní voda Stejně jako zubní pasta by ústní voda měla být spíše doplňkem v dentální hygieně, primární je mechanické odstraňování plaku kartáčkem a ústní vodu není vůbec potřeba používat. Ústní vodu vybírejte vždy bez alkoholu, který vysušuje a dráždí ústní sliznici.

Terapeutické ústní vody předepsané zubním lékařem aplikujte vždy dle návodu a nepřekračujte užívání.

Čištění zubů - Vše o zdravíNejdůležitější je technika, zaměřte se na ni! Bassova technika je nejuniverzálnější metoda čištění zubů. Mohou ji využívat jak dospělí, tak i děti. Nevýhodou je, že je pro malé děti příliš náročná, a tak je učíme jednodušší metody čištění zoubků, ale tuto Bassovu techniku naučíme maminku jako ideální metodu pro ni i pro dočišťování zoubků dítěti.

Kartáček uchopíme asi uprostřed rukojeti jako tužku (zpočátku to může být zvláštní, ale díky tomu prsty lépe dokáží s kartáčkem manipulovat), na kartáček netlačíme. Hlavičku nasadíme napůl na dáseň a napůl na zub, štětinky jsou mírně sklopené (cca 45°) – v horní čelisti směřují štětinky vzhůru, v dolní čelisti směrem dolů.

Tím zajistíme, že se vlákna dostanou i do žlábečku mezi dásní a zubem, který je potřeba vyčistit. Začneme provádět drobné krouživé pohyby. Kroužky jsou malinké a měly by být na dásni cítit, jako by ji štětinky lechtaly. Těmito drobnými kroužky (asi 10 koleček na jeden zub) vyčistíme postupně celý chrup.

Nevynecháme žádný zub a postupně čistíme vnitřní plošky, vnější plošky a nezapomeneme ani na kousací plochy zubů.

Správně vyčištěné zuby poznáme tak, že si po nich přejedeme jazykem a jejich povrch by měl být krásně hladký. Plošky, na kterých je neodstraněný zubní plak se zbytky potravy a bakteriemi, se zdá nerovný, drsný..

Čištění zubů - Vše o zdraví

Pokud jste až dodnes dáseň vůbec nečistili, nelekněte se, pokud budou dásně při této metodě zprvu krvácet. Pokud netlačíte a máte správný kartáček, jedná se o normální věc – permanentním nečištěním dásní se vám vyvinul v průběhu času zánět dásní, který se projevuje právě krvácením. Vytrvejte a během několika dní, maximálně dvou týdnů, by mělo krvácení úplně zmizet. Správným používáním této techniky se tedy zbavíte velmi rozšířeného onemocnění zvaného zánět dásní.

Zajímavé:  Artróza - vše o zdraví

Často podceňovaná dentální hygiena dětí

Přestože čištění zoubků není žádná strašná záležitost, v mnoha domácnostech se o něj svádějí neustálé boje. Bohužel se někteří rodiče, aby své děti přesvědčili k čištění, uchylují k vyhrožováním zubním lékařem apod.

„Počkej u paní doktorky, ta až ti tam najde kaz, tak ti ho bude muset vrtat, a to bude bolet, rychle si běž čistit zuby!“ Tyto a podobné věty však v dětech budují apriori strach a nedůvěru k zubním lékařům.

A jak potom může vypadat takové běžné preventivní vyšetření? Stejně tak ničemu nepomáhá se na zuby úplně „vykašlat“ a nechat všechno na doktorovi, ať se s dítětem raději popere jedenkrát on, a zuby dítěti nečistit vůbec.

Na nečištěných zubech vznikne množství kazů, zoubky mohou začít hodně bolet a při ošetření, které není úplně příjemné, často vzniká v plačícím dítěti celoživotní strach ze zubního lékaře. Také mléčný chrup má svou důležitou funkci, je tedy nutné o něj také dostatečně pečovat. Rozhodně je důležité snažit se kazům předcházet čištěním i v dočasném chrupu.

U dětí, které již umějí vyplivovat, je možné použít indikátor plaku, který obarví zbývající plak na zubech

Co tedy pomáhá? Určitě odmala navykat dítě, že mu někdo něco strká do pusinky. Může to být „prstový kartáček“ nebo malinký měkoučký kartáček. I u malého miminka čistíme pouze zoubky, ne zatím bezzubou čelist. Pozor, nikdy dítěti nestrkáme do úst ruce nebo neolizujeme dudlík či lžičku.

Samozřejmě je nutné navykat ratolest i pravidelným kontrolám u zubního lékaře od útlého věku – zubní lékař by měl dítě poprvé vidět v době, kdy mu vyroste první zub.

Čištění zubů - Vše o zdraví

Technika čištění zubů Čištění zubů provádíme 2× denně, ráno a večer. Večer čištění provádíme vždy po večeři, po umytí zubů už nikdy nic nejíme ani nepijeme, vyjma čisté vody.

Správné čištění trvá každému různě dlouho – podle šikovnosti, počtu zubů, jestli jsou překřížené atd.

Pořízení přesýpacích hodin proto není úplně šťastný nápad, zuby tak totiž zůstávají po jedné otáčce na některých místech takřka permanentně nedočištěny.

Pozor na ujídání a na sladké! Sladkosti, šťávy (slazené vody, ovocné šťávy a smoothie, kolové, energetické a iontové nápoje), pečivo, přesnídávky, pufované krekry a rýžové chlebíčky, ale i ovoce. To vše a mnohé další jsou zdrojem jednoduchých cukrů, které představují energii pro činnost bakterií v dutině ústní, které vytvářejí zubní kaz.

Dnešní společnost a zejména malé děti jsou vedeny k neustálému pojídání něčeho a velmi často to jsou právě zmíněné zdroje jednoduchých cukrů. V ohledu na zuby jde o zlozvyk, který by bylo dobré odbourat. Pokud totiž celý den něco ujídáme, v dutině ústní se nestíhá obnovit přirozené pH, které obzvláště po sladkém či kyselém jídle silně klesá. To pak výrazně napomáhá vzniku zubního kazu.

Proto pozor na sladké a celodenní uždibování!

Na pití preferujeme čistou vodu nebo neslazený černý čaj.

Čištění zubů - Vše o zdraví

Zdravé zuby a zářivý úsměv zajistí správné čištění, ale i výživa

Všechno, co obsahuje cukry, bakteriím v našich ústech „lahodí“. Co je ale pro zuby nejhorší? Sladké dobroty, které mají „lepivou konzistenci“ a ulpívají na zubech – karamely, gumoví medvídci, „turecký med“, ale i sušené ovoce. Podobně je tomu i u dropsů (tvrdých cukrových bonbonů) anebo lízátek.

  • Máte-li tu možnost, po konzumaci těchto pochutin je nejlépe si ústa vypláchnout vodou a jít si zuby vyčistit.

Pozor dejte na limonády s vysokým obsahem kyseliny citronové (a případně i kyseliny fosforečné – kolové nápoje), neředěné ovocné džusy a šťávy, výrazně kyselé ovoce. Kyseliny totiž sklovinu narušují a poškozují.

Ideální je vypláchnout si po konzumaci takového nápoje nebo ovoce ústa vodou. Podobně pozor i na zeleninu nakládanou v kyselém nálevu. Nesnažte se škodu napravit tím, že si vzápětí půjdete vyčistit zuby – tím byste své sklovině rozhodně neprospěli.

  • Kyselé pH v ústech může neutralizovat i žvýkačka bez cukru.

Důležitý je i pravidelný pitný režim – pokud nepřijímáme dostatek tekutin, naše sliny se začnou zahušťovat a nezvládají pak dobře omývat sliznice, dásně a zuby a odplavovat tak zbytky jídla, plak i bakterie pryč z úst. Tvorbu slin snižuje ale třeba i alkohol.

Vápník, vitamin D i C jsou nutné

  • Pro zdravé zuby je důležitý vápník – skvělým zdrojem jsou mléko a mléčné výrobky, dále je jeho zdrojem mák, květák či brokolice nebo sezamová semínka a vlašské ořechy. Pro správné využití vápníku v organismu, ale potřebujeme i vitamín D a vitamín K. Sardinky jsou skvělým zdrojem vápníku i vitamínu D.

Fluor pomáhá blokovat aktivitu bakterií v ústech a podporuje remineralizaci zubní skloviny – proto se v určitém množství přidává do zubních past.

V minulosti se fluorem obohacovala i voda, postupně se však od tohoto ustoupilo. Pro malé děti fluor ve větším množství není vhodný – zejména když ještě zubní pastu spíše dítě polyká, než vyplivuje.

Zubní lékař vám poradí vhodnou pastu bez fluoru, jejich sortiment je dnes poměrně široký (najdeme mezi nimi i bio pasty nebo pasty s certifikací přírodní kosmetiky). Zdrojem fluoru je v menším množství třeba i čaj.

Vaše dásně zase potřebují vitamín C – nezapomínejte tak na denní porci zeleniny a ovoce! Skvělým zdrojem je třeba červená paprika, růžičková kapusta, citrusové ovoce, aronie anebo také šípky, jahody či kiwi. Vitamin C je citlivý na teplo a jeho obsah s delším skladováním klesá – proto se snažte spotřebovat ovoce i zeleninu co nejčerstvější.

  • V průběhu dne můžeme odstraňovat plak ze zubů žvýkáním zeleniny či ovoce (méně kyselých druhů) – např. mrkve či jablka.

Rozhodně ale neplatí, že po večerním jablíčku už si děti nemusí čistit zuby. Přece jen obsahuje ovoce i zeleniny určité množství cukrů, na kterých by si bakterie přítomné v ústech také s radostí pochutnaly.

2 minuty opravdu nestačí

Čištění zubů - Vše o zdraví

Zubní lékaři se shodují, že není možné určit ten přesný správný čas čištění – může trvat dokonce až 10-15 minut. Klíčové je vyčistit všechny plošky zubů. Druh zubní pasty není až tak důležitý, hlavní roli hraje správná mechanická práce. Zuřivé drhnutí nemusí být vždy ku prospěchů – důležitý je správný krouživý pohyb kartáčku přiloženému v úhlu zhruba 45 stupňů proti zubu a dásni. Doporučuje se spíše měkčí kartáček s plošší hlavou a také používání svazkového kartáčku.

  • Dalším krokem je i čištění mezizubních prostor (kartáčkem a případně i nití), které pomáhá předcházet výskytu mezizubních kazů, špatnému dechu a zánětu dásní.

Otestujte čistotu svých zubů

Když vás trápí pochybnosti, jestli opravdu čistíte správně, můžete vyzkoušet tzv. indikátory zubního plaku.

Může se jednat o tablety nebo roztok, jejich použití je celkem jednoduché – tabletu rozkoušete, vypláchnete si ústa a místa, kde na zubech zůstal plak, se zabarví.

Některé tablety dokonce umí rozlišit „starý“ a „nový“ plak. Tento typ přípravků koupíte v lékárně, anebo obchodech specializovaných na péči o zuby.

Základní návyky, díky kterým zuby vydrží co nejdéle zdravé a hezké. Vám i dětem

Nejčastějším důvodem návštěvy stomatologa je dlouhodobě zubní kaz.

Pacienty do ordinace přivede akutně, tedy kvůli bolesti nebo vypadlé výplni, pod níž nový kaz často bují, ale vede i u plánovaných návštěv, kdy byl kaz – nicméně často díky preventivní prohlídce – odhalen ještě dřív než začal bolet.

Podle zubního lékaře Víta Kácy se ale lidé stále návštěvy ordinace docela bojí, i když se situace pomalu, ale jistě zlepšuje. „K zubaři lidé obecně nechodí rádi.

Pokoušejí se návštěvu odkládat, jak jen to jde, a paradoxně si tím často komplikují situaci, že následné řešení problému pak už je mnohem složitější a v neposlední řadě finančně i časově náročnější. Často je to bohužel spojené s nějakým nepříjemným zážitkem z předchozího ošetření,“ říká stomatolog, který je ale přesvědčen, že pomocí anestezie, citlivého přístupu a moderního vybavení by mohl být každý zákrok zvládnutelný.

Návštěvu zubaře byste neměli odkládat…

Zuby si neumíme čistit

Největší kámen úrazu je prý stále ve špatném čištění, které přitom může částečně i za to, že zuby musí nakonec ven.

Podle Víta Kácy to ale někdy ani není vina pacientů, ale špatné práce lékařů, kteří jsou často kvůli velkému objemu práce a stále ještě nedostatečnému ohodnocení někdy nuceni provádět ošetření rychle a bez dostatečné komunikace s pacientem.

„Ale jsem optimista, pacienti se v tomto přístupu určitě zlepšují a mladí lékaři dost často odmítají zaběhnuté stereotypy a snaží se odvádět kvalitní práci,“ myslí si lékař. Počet lidí, kteří o své zuby chtějí správně pečovat, se podle něj stále zvyšuje a zajímají se o doporučené postupy. Co všechno bychom tedy měli dělat, aby chrup zůstal zdravý?

1. Ideální výbava a správné čištění zubů

V ideálním případě by bylo skvělé jednou denně vyčistit zuby pořádně – to znamená správnou technikou čištění odstranit plak zubním kartáčkem, špatně přístupná místa dočistit jednosvazkovým, tzv.

SOLO zubním kartáčkem, mezizubní prostory vyčistit mezizubními kartáčky a nití a nezapomenout ani na odstranění plaku z jazyka pomocí škrabky na jazyk a to celé ideálně doplnit výplachem ústní vodou. „V reálném světě doporučuji čištění klasicky ráno a večer a použití dalších pomůcek alespoň občas.

Správně vyčištěné zuby jsou při kontrole jazykem hladké, to je asi nejrychlejší a nejjednodušší kontrola. Zdravá dáseň by neměla při čištění krvácet,“ říká Vít Káca. Správné čištění zubů nejen že sníží riziko vzniku kazu, ale je navíc jedinou účinnou zbraní třeba proti paradentóze, která ohrožuje velké procento populace.

Zajímavé:  Echo srdce - vše o zdraví

„Skvělým pomocníkem je v současné době se víc a víc prosazující obor dentální hygieny. Pravidelná návštěva dentální hygieny může výrazně pomoci rozvoj paradentózy zastavit, anebo alespoň zpomalit,“ míní lékař.

2. Nebojte se dentální hygieny

Nejen proto je na místě zauvažovat o návštěvě dentální hygieny. Není to zbytečný obor, jak si stále řada lidí myslí.

„Je spousta pacientů, kteří jsou přesvědčeni, že oni si zuby přece čistit umí, ale potom, když si dentální hygienu vyzkoušejí na vlastní kůži, jsou často velmi překvapení, jak příjemný pocit se potom dostaví, když mají v puse uklizeno,“ popisuje stomatolog. To, že dříve tento obor neexistoval, mělo na svědomí i to, že snímací protézu museli mít lidé už v relativně mladém věku.

Dentální hygiena není jenom o odstranění zubního kamene, ale zároveň je to školení o správné technice čištění zubů.

Jedna návštěva většinou trvá kolem hodiny, dentální hygienistka nejenže důkladně odstraní viditelný zubní kámen, ale díky speciálním kyretám dokáže dostat pryč i poddásňový zubní kámen, který není na první pohled vidět, odstraní ze zubů pigmenty a hlavně poradí, jak si správně čistit zuby, jak zacházet s mezizubními kartáčky, která velikost je pro daný mezizubní prostor vhodná, nacvičí s pacientem čištění mezizubní nití. Při opakovaných návštěvách má pak možnost zkontrolovat zlepšení, případně vychytat nedostatky. „I ten, kdo o sobě tvrdí, že si přece zuby umí čistit dobře, by měl ideálně alespoň jednou za rok dentální hygienu navštívit,“ doporučuje lékař.

Zdravé zuby budete mít jen díky odpovídající péči…

3. Kartáček nemusí být drahý

Do klasického zubního kartáčku není třeba investovat velkou sumu peněz. Stačí obyčejný, s pokud možno co nejmenší hlavičkou, aby se dostal snadno všude. Měl by být ideálně měkčí.

„Tvrdé kartáčky ve spojení s přílišným tlakem při čištění můžou sklovinu víc obrušovat anebo víc traumatizovat dásně,“ varuje dentista Káca.

Současný trend co nejměkčích kartáčků může být podle něj pro někoho kontraproduktivní, někteří pacienti zkrátka nejsou schopni si s velmi měkkým kartáčkem vyčistit zuby správně, proto je lepší volbou kartáček středně tvrdý.

Pro ty, kteří chtějí do kartáčku investovat, je vhodnou alternativou kartáček elektrický, který může velmi usnadnit práci. „Současná generace elektrických kartáčků už má spoustu vychytávek, jako je signalizace přílišného tlaku na kartáček, stopování času čištění a podobně,“ popisuje zubař.

4. Kartáček měňte alespoň 4x do roka

Ve vlhkém prostředí kartáčku se dobře daří bakteriím, takže určitě je důležité nechat kartáček po čištění pořádně vyschnout. A i přesto alespoň jednou za 3 měsíce vyměnit. Když je kartáček roztřepený přílišným tlakem, nemůže být čištění už tolik efektivní, takže v tomto případě je vhodné vyměnit kartáček klidně i dřív.

Kartáček stačí obyčejný, ale spíš měkčí

5. Nezapomínejte na mezizubní prostory – kazy tam odhalí jen rentgen

Jak už bylo uvedeno, je vhodné alespoň občas nezapomínat na mezizubní prostory. Pro tyto účely byste doma měli mít mezizubní kartáček i nit. „Obvykle doporučuji od špičáků dozadu mezizubní kartáček, nit ideálně všude. Na rozdíl od kartáčku projede i bod kontaktu, kde se mezizubní kazy tvoří nejčastěji,“ říká lékař.

Stoličky a třenové zuby mají tvar v mezizubí „piškotový“, takže k efektivnímu vyčištění je potřeba právě už mezizubní kartáček. Čištěním mezizubních prostor odstraňujeme zbytky potravy ze špatně přístupných míst a tudíž tím snižujeme riziko vzniku mezizubních kazů a mimo jiné zánětu dásní.

Pamatujte na to, že zdravé dásně nekrvácí.

„Výskyt mezizubních kazů je velmi častý jev, protože k jejich časnému odhalení je potřeba rentgenový snímek při preventivní prohlídce, což ve spoustě českých zubních ordinací stále ještě není standard,“ říká Vít Káca. Počet odhalených mezizubních kazů bývá pak velmi často překvapující.

6. Lze to (někdy) i bez pasty

Pasta je především kosmetika. Pomáhá při odstranění zápachu z úst, popřípadě lepšího pocitu při čištění. „Může pomoci při řešení nějakého konkrétního problému, jako je krvácení dásní, zvýšené citlivosti zubů, popřípadě posílit sklovinu přítomností fluoridů, anebo lépe odstranit pigmenty ze zubů.

Obecně je nejlepší zubní pasty občas prostřídat, každá má nějakou jinou výhodu a může mít jiný benefit, zároveň si tělo na přítomnost té dané látky může zvykat a požadovaný účinek už není takový,“ radí zubař. Rozhodující je nicméně především správná technika čištění.

Pokud si někdo dokáže skvěle vyčistit zuby, není potom pasta bezpodmínečně nutná.

7. Fanatické čištění spíš škodí

Čistíte si zuby hned po jídle? Nebo „fanaticky“ po každém jídle? Není to úplně ideální řešení. Při jídle klesá hodnota pH v ústech a zubní sklovina je naleptávaná kyselým prostředím. Je potom víc náchylná k mechanickému obrušování.

Kombinace fanatický čistič – tvrdý kartáček – velký tlak při čištění – naleptaná sklovina může zuby spíš poškozovat. „Je proto dobře po jídle alespoň tak půl hodiny počkat, než se sklovina za pomocí minerálů obsažených ve slinách zase zpátky zremineralizuje a pak teprve čistit zuby,“ tvrdí lékař Káca.

Lepší je si po jídle vzít žvýkačku, čímž se zvýší produkce slin a remineralizace je rychlejší.

8. Když není kartáček, pomůže jablko nebo i jen prst a voda

Právě žvýkačka nebo jablko či sýr mohou být alternativou v nouzi, pokud jste se dočasně ocitli bez kartáčku.

Jablko nebo sýr umí pravděpodobně lépe mechanicky odstranit plak ze zubů, žvýkačka, jak bylo uvedeno výše, pomáhá zvýšení produkce slin a tudíž opět lepší očištění zbytků jídla ze zubů.

Pokud není po ruce kartáček, určitě je lepší očistit si v nouzi zuby alespoň prstem a vodou než vůbec.

9. Prevence je základ

České zdravotní pojišťovny hradí preventivní prohlídku u zubaře dvakrát ročně, takže určitě je vhodné tuto možnost využít.

Ať už se jedná o včasné odhalení zubních kazů, tak je to zároveň dobrá kontrola čištění zubů. Lékař může odhalit nedostatky a poradit s jejich odstraněním a samozřejmě je to motivace se o zuby lépe starat.

Každý si prý nejvíc začne čistit zuby dva dny před návštěvou zubaře…

10. Omezování jídla netřeba

Sice existují potraviny, které zubům nesvědčí, ale není třeba na ně asi úplně zanevřít, pokud je máte rádi a zuby si správně čistíte.

Velké škody ale může napáchat velké nadužívání cukru ve spojení se špatným čištěním. Citlivost zubů může zvyšovat kyselé. Zabarvení chrupu má zase nejvíc na svědomí káva, čaj nebo červené víno.

Nicméně odstranění pigmentů se dá snadno řešit ať už v rámci preventivní prohlídky, nebo na dentální hygieně.

11. Vhodné je nekouřit

Kouření je ale kapitola sama o sobě, i pokud jde jen o zdravé zuby. Nejenže má vliv na zabarvení chrupu, ale zároveň chronicky dráždí dásně, což má přímou souvislost s rozvojem paradentózy. Jednou z absolutních podmínek při léčbě rozvinuté paradentózy je přestat kouřit.

Preventivní kontrola u zubaře je důležitá i u dětí…

12. Naučte děti správně o zuby pečovat

Je jasné, že se správnou péčí o zuby je vhodné začít už v dětství. Pokud si rodič umí správně čistit zuby, dokáže tuto schopnost předat i svým dětem. Ty pak čištění zubů už nepovažují za něco obtěžujícího a samozřejmě tímto přístupem můžou předejít spoustě pozdějších komplikací. „U dětí je nejdůležitější kontrolovat čištění a kontrolovat stravovací návyky,“ radí stomatolog Káca.

Je vhodné (nejen) u dětí nastolit následující pravidla: Pravidelné preventivní kontroly 2x ročně, omezit sladké, nejíst už po vyčištění zubů, vynechat sladké nápoje. U starších dětí není od věci občas vyčistit mezizubní prostory alespoň nití, samozřejmě používání mezizubních kartáčků už vyžaduje určitou zručnost.

Doplňování fluoru pak není nutné. „Myslím, že dostatek fluoru se dá zajistit v potravě, popřípadě používáním zubní pasty s fluorem.

Obecně zase všeho moc škodí, příliš úzkostliví rodiče mohou přehnanou snahou doplňovat fluor u velmi malých dětí poškodit zárodky stálých zubů, může pak vzniknout fluoróza, což jsou takové bílé fleky na stálých zubech, se kterými se zpravidla nedá nic udělat. Funkčně ničemu nevadí, nicméně esteticky můžou,“ říká lékař.

Zároveň si každý v puse neseme určité „hříchy“ z dětství. „Důležité je opravit to, co už je zkažené, a správným čištěním předejít tomu, co by se mohlo začít kazit,“ uzavírá Vít Káca.

Ivana Kropáčková

Dentální hygiena: podstatná součást péče o zdraví zubů

Jde o preventivní výkon, jenž si klade za cíl odstranění zubního kamene, povlaku na zubech a jiných nečistot, které nemají v dutině ústní být.

Díky dentální hygieně dochází k redukci bakterií, tedy i ke snížení rizika infekce, paradontitidy a také k prevenci zubního kazu, protože i ten má bakteriální původ. Bakterie v ústech se tak redukují na určitou úroveň, kterou je imunitní systém schopen zvládat.

Je ale třeba vědět, že přítomnost bakterií v dutině ústní je zcela přirozená, nejde o sterilní prostředí. Důležité je udržet bakterie v určité míře, aby nedošlo k propuknutí zánětu nebo aby se neobjevil kaz.

Jak často se na dentální hygienu objednávat?

Na prevenci se dochází jednou za šest měsíců, tedy dvakrát ročně. A to z toho důvodu, že efektivita čištění především u zadních zubů ani s používáním mezizubních kartáčků a nití většinou není tak vysoká.

Zajímavé:  Bylinky - vše o zdraví

Pro pacienty totiž není snadné se k zadním zubům dostat, a co člověk nevidí, to ho až tak netíží, navíc zánět dásní či kaz v počátečním stadiu nebolí a nijak se neprojevuje. Zpravidla jednou za půl roku je tedy třeba mezizubní nánosy odstranit.

Pravidelné návštěvy mají i podtext psychologický: ať je pacient sebepečlivější, časem motivace klesá a zájem o zubní hygienu je u něj nižší.

Takže je třeba v něm opakovaně probouzet nadšení pro čištění, celý proces mu znovu vysvětlit a podporovat ho v tom, že to dělá správně, popřípadě nějaký postup upravit, nedělá-li něco zcela dobře. Zubní hygiena je tedy mimo jiné vlastně podpora pacienta ve správné péči o zuby.

Pravidelnost je důležitá. Efekt je pak i v tom, že díky pravidelným návštěvám je čištění u nás rychlejší, pacientovi příjemnější a je více času na instruktáž i podporu. Když k nám lidé chodí pravidelně, nánosů na zubech mají méně.

U pacientů, kteří chodí nepravidelně nebo po delších časových úsecích, většinu času určeného pro zubní hygienu zabere čištění.

Přitom čím déle nános v ústech je, tím odolnější je vůči odstranění; pak to může být citlivé, až bolestivé, méně příjemné a zdlouhavé.

Můžete čtenářům přiblížit, co je zubní kámen a jak vzniká?

Primárně se na zubech tvoří plak, což je povlak, jenž vzniká částečně ze slin a částečně ze zbytků jídla. Tento plak mají rády bakterie, které žijí v podstatě z toho, co my sníme, je to pro ně výživa.

Plak se na zubech tvoří pořád a právě to, že někdo vynechává mezizubní hygienu nebo si nedostatečně čistí zuby a povlak kvůli tomu na zubech zůstává, způsobuje vznik zubního kamene, tedy plak dále tvrdne, až se z něj stane zubní kámen.

Jedná se čistě o fyziologický proces – někomu se tvoří zubního kamene míň, někomu víc, někomu se tvoří měkký, tedy relativně snadno odstranitelný a zpravidla ho bývá hodně, jinému se tvoří tvrdý, ale v menším množství. Úplně se tvorbě zubního kamene víceméně zabránit nedá.

V čem zubní kámen škodí a proč je třeba ho odstraňovat?

Kámen v sobě obsahuje bakterie, a protože už se nedá vyčistit kartáčkem a běžnou domácí péčí, v dutině ústní zůstává stále lokální riziko zánětu. To má vliv také na celkové zdraví organismu, zejména u pacientů, kteří mají problémy se srdcem či s plícemi.

Ale i lokálně představuje zubní kámen problém – dráždí dásně, ty mohou být nateklé, citlivé, červené, může to začít bolet… Pak už jde o větší problém. Zánět může začít postupovat a podél kořene zubu pak začnou vznikat paradontální kapsy.

V takovém případě se na etapy provádí hloubkové čištění v anestezii za pomoci k tomu uzpůsobených speciálních nástrojů, následně je třeba provést ještě antibakteriální proceduru.

Můžete v kostce shrnout, jaká rizika představuje, když se člověk o své zuby nestará?

Nejprve se hromadí plak, pak zubní kámen, který dráždí dásně, vzniká zánět dásní, z toho může být paradontitida. Dojde-li paradontitida tak daleko, že jejím následkem ustoupí příliš velké množství kosti, zub se uvolní, vyviklá a pacient o něj přijde.

Důležité je vědět, že paradontitida se dá pouze stabilizovat, nikoli vyléčit a proto je potřeba toto onemocnění diagnostikovat co nejdříve. Znamená pro pacienta doživotní handicap, kvůli kterému musí povýšit svoji péči o chrup na co nejvyšší úroveň.

Jakmile už jednou k takovému většímu postižení došlo, je o to více třeba, aby pacient chodil na pravidelné kontroly a na dentální hygienu, a to častěji – jednou za tři čtyři měsíce.

Co všechno se na naší klinice v rámci dentální hygieny provádí?

Nejprve si celý „terén“ prohlédnu, sonduju, zjistím, kde jsou jaké nedostatky, nečistoty… Na základě toho si udělám časový rozvrh a mohu připravit pacienta na to, kolik času nám procedura přibližně zabere. Pak následují čtyři fáze čištění.

Nejdříve za použití ultrazvuku odstraníme největší nánosy nahrubo. Potom pokračujeme v odstraňování ručními nástroji – nečistoty z povrchu zubů se seškrabují pomocí speciálního ručního nástroje, jímž je možné dostat se i do mezizubních prostor.

Následuje leštění přístrojem Airflow, tedy čištění za pomoci směsi prášku a vody – výhodou tzv. pískování je, že jemný prášek se dostane opravdu všude, i do úzkých mezizubních prostor apod. Dokončí se tak veškeré odstranění povlaků.

U dětí se Airflow vynechává, neboť takové čištění u nich není nutné a navíc by to pro ně mohlo být hodně nepříjemné.

Poslední fází je depurace a polishing, což je v podstatě jedna procedura, která má dvojí efekt. Jde o odstraňování povlaku na zubech elektrickým kartáčkem a speciální depurační pastou, která je trochu hrubší než normální zubní pasta.

Polishing je pak finální leštění, kdy se zuby úplně vyhlazují. Protože tzv.

pískování je trochu nepříjemné na měkké tkáně, vynechává se při něm většinou oblast u dásní, která se pak dočišťuje právě v závěrečné fázi leštěním, což je k měkkým tkáním šetrnější.

Liší se v něčem zubní hygiena na naší klinice od jiných zařízení?

Dbáme na to, abychom pro naše klienty udělali v čase, který u nás na zubní hygieně stráví, maximum. Pacienti jsou občas překvapení, že naše vstupní vyšetření trvá 1,5 hodiny, zatímco jinde třeba jen 30 minut.

U nás však všechny čtyři popsané fáze provádíme v celé dutině ústní, pečlivě a s maximálním ohledem ke klientovi.

Důkladně vyčistit 32 zubů zkrátka nějakou dobu zabere a my tak máme dost času i na instruktáž, výběr vhodných pomůcek pro zubní hygienu a jakékoli dotazy pacienta, tak aby od nás odcházel dostatečně poučený a spokojený s výsledkem čištění.

Díky dostatku času si na modelu i v dutině ústní můžeme předvést správné užívání dentálních pomůcek – je to mnohem lepší než obrázky či jen samotný popis, protože jsou tak zohledněny individuální zvláštnosti každého pacienta, například čištění mezizubních prostor v místech, kde se zuby překrývají. Je samozřejmě možné uzpůsobit celou proceduru časovým možnostem pacientů a něco po dohodě zkrátit, většinou si pak ale takového pacienta pozveme na další kontrolu dřív než za půl roku.

Máte nějaká doporučení, čeho se vyvarovat ve stravě? Co našim zubům škodí?

Existují potraviny, po kterých se vyloženě nedoporučuje čistit si zuby, například po požití vína. Kyseliny z vína totiž způsobují mikroskopické eroze na povrchu zubů, sklovina je tedy měkčí, a pokud se v takové chvíli ještě pustím do čištění zubů, sám sebe poškodím víc, než když jedno čištění vynechám.

Stejný vliv mají na povrch zubů pomeranče, citróny, fresh džusy, saláty s octovými zálivkami, mléčné kysané nápoje, zkrátka veškeré kyselé potraviny. Dá se to trochu vylepšit tím, že si člověk vezme žvýkačku, neboť žvýkáním se zvyšuje produkce slin v ústech, která je zásaditá, a tím se zneutralizuje ph v ústech.

Čistit si zuby pak je vhodné nejdříve 30 minut po pozření takových jídel či nápojů.

Objednejte se na zubní hygienu co nejdříve na tel: +420235360133.

Hygiena zdravých zubů | Věrnostní program Globus Bonus

Ke správné péči o zuby patří nejen používání vhodných kartáčků, ale i zubních past. Jak se zubní pasty pro děti liší od těch pro dospělé? Jak a čím zajistit vhodnou ústní hygienu? Víte, jaké jsou účinné techniky čištění zubů? Vše podstatné se dozvíte v následujícím článku.

Čisté zuby, zdravé zuby

Základem ústní hygieny je pravidelné odstraňování zubního plaku, který se neustále na zubech tvoří. K čištění zubů je nutné vybrat vhodný zubní kartáček, pastu a zajistit správnou techniku a pravidelnost čištění.

Malým dětem do tří let věku musí čistit zoubky rodiče a postupně je vést ke správnému samostatnému čištění. Od tří let si zpravidla dítě zvládne vyčistit zoubky samo, ale důkladná kontrola rodičem je nutná až do šesti let věku dítěte.

V mnoha případech je kontrola potřebná i ve věku pozdějším, občas je třeba na zuby dohlédnout a případně je dočistit i dětem osmiletým.

Techniky čištění

Čistění malých mléčných zoubků se provádí drobnými krouživými pohyby. Je nutné vyčistit zuby ze všech stran a řádně se věnovat i žvýkacím ploškám.

Čištění vnitřní a zejména vnější strany zubu se nemá provádět horizontálním (pravolevým) způsobem, protože hrozí mechanické poškození zubů v oblasti krčků. Správné je čištění stíracím pohybem od kořene zubu směrem k jeho korunce.

Kvalita čištění zubů nesouvisí přímou s délkou každého čištění, avšak zuby zpravidla nebývají dobře vyčištěné dříve než za 2 až 3 minuty. Nezbytné je čistit zuby nejméně dvakrát denně, a to ráno po snídani a večer před spaním.

Zubní pasty

Ke zvýšení efektivity čištění dětských zoubků je zubními lékaři doporučováno používání zubní pasty určené přímo pro děti. Zubní pasty pro dospělé obsahují několikanásobně větší množství fluoridů a jsou pro děti zcela nevhodné.

Je prokázáno, že zubní pasty se zcela minimálním množstvím fluoridů pomáhají snižovat kazivost zubů, podporují zpětný přívod minerálů do skloviny a zmenšují tak riziko vzniku zubního kazu. Zubní pastu je možné používat přibližně pro děti od jednoho roku věku, a to pouze v tenké vrstvičce na kartáčku.

Malé děti většinu pasty ze zubního kartáčku během čištění spolykají a nadměrný příjem fluoru by jim mohl způsobit skvrny na mléčných i stálých zubech, které se již v tomto období vyvíjejí v dásni. Naprosto v pořádku je proto i čištění zubů bez použití zubní pasty až do tří let věku.

Pro děti od tří let by množství zubní pasty nanesené na kartáček mělo odpovídat velikosti malého hrášku.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *