Clamydie – vše o zdraví

Chlamydie jsou mikroskopické parazitické organismy, které parazitují uvnitř živých buněk a pomocí nich se také šíří a přenáší. Nemají systém pro tvorbu energie, kterou potřebují pro vlastní metabolismus a rozmnožování. Proto ji získávají z hostitelské buňky – třeba ve vašem oku či na plicích.

A jak to celé funguje? Tahle nepohyblivá parazitická bakterie naruší svrchní strukturu buňky, pronikne do ní a usídlí se v její cytoplazmě. Tam se díky získané energii reprodukuje a za pouhých 48 hodin donutí svou hostitelskou buňku prasknout a množství namnožených infekčních tělísek se tak dostává opět do dalšího cyklu napadení většího množství buněk.

A takto zákeřně a rychle vzniká infekce chlamydiemi.

Clamydie - Vše o zdraví Jaká ústrojí napadají chlamydie?

Chlamydie někdy přežívají v buňkách bez toho, aniž by působily zdravotní potíže, jindy způsobují nepříjemná a závažná onemocnění.

Přenáší se kontaktem s buňkami, kde chlamydie parazitují nebo i kapénkami, které létají vzduchem z dýchacího ústrojí. U novorozenců dochází k nákaze při průchodu porodními cestami.

Nejčastěji napadají buňky sliznice urogenitálního traktu, dýchacích cest, oční spojivky nebo klouby a nervový systém. 

Clamydie - Vše o zdraví Sexuálně přenosná Chlamydia trachomatis

V rozmnožovacím ústrojí mužů a žen parazituje Chlamydia trachomatis. Je přenosná pohlavním stykem s nakaženým partnerem a to nejen při vaginálním styku, ale i análním a orálním styku. V tuto chvíli je chlamydiová infekce jedna z nejčastěji přenosných nemocí mezi sexuálně aktivní populací ve věku 15-50 lety.

Riziko nakažení chlamydiemi je větší u promiskuitních lidí, kteří zanedbávají zásady bezpečného sexu a nepoužívají ochranné pomůcky – kondomy.  Většina nakažených přitom nemá žádné příznaky, což hraje do karet dalšímu přenosu infekce.

Po zjištění nákazy je proto vhodné kontaktovat všechny sexuální partnery a upozornit je na nutnost diagnostiky a léčby

Příznaky a projevy Chlamydia trachomatis

Příznaky chlamydiové infekce nejsou nijak specifické a nelze nákazu jednoznačně určit bez vyšetření lékařem. Mezi nejčastější příznaky, které mohou ženy a muži pociťovat, patří:

  • svědění pochvy a bílý výtok, 
  • bolest v podbřišku, za sponou stydkou a při pohlavním styku
  • potíže s močením, 
  • krvácení mezi menstruacemi a po pohlavním styku
  • bolest varlat,
  • bělavý výtok z penisu, 
  • pálení při močení a bolest v močové trubici. 

Neléčená infekce může způsobit řadu potíží jako je endometrióza, bolestivá menstruace, patologické změny na děložním čípku, dokonce až neplodnost.

Clamydie - Vše o zdraví Kapénkově přenosná Chlamydia pneumoniae

Infekce dýchacích cest mají na svědomí kmeny Chlamydia pneumoniae. V buňkách sliznice mohou parazitovat nějaký čas bez příznaků a projevit se až v období snížené imunity.

Nemocný může mít teplotu, zimnici, dráždivý kašel, bolest hlavy a tlak na hrudníku, pociťovat únavu a celkovou vyčerpanost. Podobné příznaky má i chřipka nebo zánět průdušek, proto není diagnostika podle příznaků vůbec jednoduchá.

Většinou až po tom, co příznaky neustoupí po léčbě akutních respiračních nemocí, se rozhodne lékař udělat test na přítomnost chlamydií. 

Clamydie - Vše o zdraví Chlamydie přenosné přímým kontaktem

Chlamydie snadno napadá i oční spojivky a jiné buňky oka. Dostávají se sem snadno promnutím oka neumytýma rukama, z kosmetiky anebo z ručníků. Příznaky infekce jsou běžné, stejné jako u jiných zánětů spojivek tedy – zarudnutí, svědění, výtok z oka, pocit písku v oku a citlivost na světlo.

K neméně častým příznakům nákazy chlamydiemi patří i reaktivní artritida, neboli zánět kloubů a spondyloatritída, tedy zánět šlach upínající se ke kostem. Nemocný může pociťovat bolest v oblastech kloubů a páteře a ztuhlost.

Ze zvířat, především z ptáků žijících v přírodě se na člověka může přenést Chlamydie psittaci, která způsobuje nemoc zvanou psitakózu. Nebezpečný je trus volně žijících ptáků a částečně i peří obsahující nosní výměšky. Postižené jsou dýchací cesty a má podobné příznaky jako zápal plic.  

Mám opravdu chlamydie?

Nejspolehlivější diagnostika chlamydiové infekce probíhá u lékaře. Ideálně se provádí vícero druhů testů, než se nasadí vhodná léčba. Nejdřív se vás bude lékař vyptávat na příznaky, jaké potíže máte, kdy se začaly projevovat a jak dlouho vás trápí.

Při podezření na chlamydie se provádí stěr ze sliznice, který by měl obsahovat co nejvíc buněk, protože pouze v nich se dá přítomnost dokázat.  Dělá se výtěr z děložního čípku, močové roury u mužů, z oka – ze spojivky.

Při podezření na chlamydie v plicích vám lékař odebere sputum, tedy hlen, který vykašlete. Tento biologický materiál putuje dále na kultivaci a přítomnost chlamydií se zjišťuje pod mikroskopem. Odběr musí být provedený opravdu pečlivě, sterilní tyčinkou.

Stěr se testuje taky na přítomnost DNA chlamydií v biologickém materiálu metodou PCR, založenou na principu rychlého zmnožení DNA, dle které lze přítomnost bakterie potvrdit, či vyvrátit.

Dalším, nepřímým důkazem přítomnosti chlamydií v těle je test na množství imunoglobulinů, které jsou specifické pro rod Chlamydie, i pro jednotlivé druhy. Jsou to protilátky, které se nacházejí v krevním séru. Podle jejich zvýšených hodnot se dá prokázat přítomnost infekce způsobené chlamydií.

Clamydie - Vše o zdraví Existuje domácí test na chlamydie?

Pro samotestování je dostupný na trhu i volně prodejný orientační test na chlamydie – Veroval Chlamydie domácí test, který ale nenahrazuje diagnostiku a vyšetření u lékaře. Je citlivý pouze na kmen Chlamydia trachomatis, tedy dokazuje přítomnost pohlavně přenosné chlamydie.

Léčba infekce způsobené bakteriemi Chlamydie

Jedinou možností, jak chlamydie léčit, je užívání antibiotik. Při akutních infekcích je potřeba je užívat 2-3 týdny, při chronických až 6-8 týdnů. Antibiotika se podávají buď samostatně, nebo se kombinuje i vícero účinných látek, s rozdílným mechanismem účinku.

Pro vyšší účinek je potřeba dodržovat opatření, na která vás lékárník upozorní při výdeji léku.

Při takto dlouhodobé léčbě antibiotiky je vhodné užívat i probiotika a prebiotika, která chrání a doplňují přirozenou střevní mikroflóru a brání tak trávicí trakt před nepříjemnými průjmy či jinými vedlejšími účinky antibiotik spojenými s zažívací soustavou.

Clamydie - Vše o zdraví Prevence nákazy chlamydiemi

Předcházet nákazou pohlavně přenosnými chlamydiemi se dá především vzájemnou informovaností partnerů o svém zdravotním stavu, pravidelné testování alespoň jednou ročně a používáním bariérové antikoncepce – kondomů. Včasných odhalením nákazy a racionální léčbou se dá předejít pozdním komplikacím, které mohou vést až k neplodnosti.

Vše pro bezpečný sex Otestovat se doma na chlamydie

Clamydie - Vše o zdraví

Pro člověka jsou nebezpečné tři druhy chlamydií – Chlamydia trachomatis, Chlamydia pneumoniae a Chlamydia psittaci. Přestože první z nich je právě kvůli pohlavním chorobám nejznámější, nejedná se o nejrozšířenější druh. Tím je Chlamydia pneumoniae, která napadá dýchací ústrojí a může vyvolat zápal plic či zánět průdušek. Chlamydia psittaci je primárně zvířecím patogenem, ale ohrozit může i člověka, pokud se na něho přenese například z infikovaných holubů či papoušků. Rizikové je v těchto případech ptačí peří či trus. Chlamydiové infekce mohou být záludné, jelikož se jejich symptomy často podobají dalším bakteriálním onemocněním, což značně znesnadňuje jejich diagnostiku. Mnohdy se na ně pomýšlí až v momentě, kdy běžně užívaná léčba na bakteriální infekce selhává, a potíže přetrvávají. Antibiotika, která se užívají při chlamydiových infekcích, navíc v některých případech jen utlumí akutní stadium a nemoc může přejít do chronické fáze. Přestože inkubační doba se pohybuje od jednoho do tří týdnů, více než polovina pacientů navíc nepociťuje například při nákaze C. trachomatis žádné akutní potíže.

Chlamydia trachomatis v lidském organismu napadá ženské i mužské pohlavní a močové ústrojí. „U žen tato bakterie způsobuje především záněty děložního čípku (cervicitida), děložní sliznice (endometritida) nebo vejcovodů (salpingitida),“ vyjmenovává farmaceutka Mgr. Marcela Pechová.

„V případě onemocnění v průběhu těhotenství může při porodu dojít k přenosu infekce na plod,“ dodává. U mužů způsobuje C. trachomatis například zánět prostaty či nadvarlat. U obou pohlaví dochází také k zánětu močové trubice (uretritida) a mohou nastat i závažné poruchy plodnosti. U žen bývají příčinou srůsty vejcovodů, u mužů poškození spermií.

„Primární infekce je často asymptomatická – bezpříznaková – nebo jsou příznaky natolik nespecifické, že se zahájí nevhodná léčba. Primární infekce v tomto případě může probíhat i několik let a může přejít do chronického stadia bez pacientova vědomí,“ přibližuje průběh chlamydiového onemocnění Mgr. Marcela Pechová.

Chlamydiová infekce se ovšem může projevit také konkrétními obtížemi – svěděním, výtokem, bolestí při pohlavním styku a pocity pálení či bolesti při močení. Přidávat se k nim mohou i bolesti podbřišku. Všechny tyto problémy jsou jasným znamením, že je nutné vyhledat lékaře (gynekologa či urologa).

Pro ženy jsou chlamydiové infekce obzvlášť nebezpečné, protože po napadení vejcovodů či vaječníků mohou způsobit hluboký pánevní zánět. K němu patří bolesti ve spodní části břicha, horečka i nevolnost. Napadené a poškozené vejcovody navíc mohou být příčinou mimoděložního těhotenství.

V případě, že žena onemocní chlamydiovou infekcí v období gravidity, hrozí potrat i předčasný porod. Chlamydia trachomatis může napadnout také lymfatický systém, což se projeví mimo jiné zvětšenými uzlinami. Pokud se chlamydie dostanou do očí (například kontaminovaným ručníkem), mohou vyvolat zánět očních spojivek a v nejvážnějších případech způsobit ztrátu zraku.

Lékař může diagnózu chlamydiové infekce stanovit po provedení stěru z děložního hrdla či z močové trubice. Chlamydiovou infekci pak potvrdí speciální laboratorní testy. Existují i další metody, kterými lze nákazu prokázat – například vyšetření krve na přítomnost protilátek proti chlamydiím.

Léčba spočívá v podávání antibiotik, která je nutno užívat přesně podle předepsaného dávkování a jejich užívání neukončit předčasně. Vyšetření by měl absolvovat vždy i sexuální partner, aby mohl být v případě pozitivního nálezu řádně léčen a partneři si mezi sebou nákazu dále nepředávali.

Po dokončení léčby je vhodné vyšetření zopakovat, aby měl pacient i lékař jistotu, že léčba byla dostačující a úspěšná. Jako u dalších onemocnění je klíčovým faktorem prevence – tedy respektovat pravidla bezpečného sexu a dodržovat intimní hygienu jak v soukromí, tak na veřejných místech, jako jsou bazény a sauny.

Zajímavé:  Erekce - vše o zdraví

Pravidlem, které se vyplatí dodržovat i s ohledem na další možné zdravotní problémy, je používání vlastního ručníku a spodního prádla.

Nejčastějším chlamydiovým onemocněním jsou infekce vyvolané bakterií Chlamydia pneumoniae. „Tato bakterie je běžným celosvětovým patogenem napadajícím dýchací systém.

Je původcem přibližně 20 % komunitně získaných pneumonií a dalších respiračních onemocnění, jako jsou záněty horních cest dýchacích, hrtanu, průdušek nebo záněty středního ucha,“ přibližuje onemocnění farmaceutka Marcela Pechová.

Kromě dýchacích problémů se chlamydiový zápal plic může projevit také intenzivní únavou, zimnicí, horečkou a pocením.

U některých pacientů ale může infekce připomínat chřipku, a tak se na chlamydiové onemocnění mnohdy začne pomýšlet až poté, co pacient opakovaně vyhledá lékaře kvůli respiračním onemocněním, přetrvávající slabosti a bolesti svalů či kloubů.

„Právě to je při respiračních chlamydiových infekcích největší problém – tedy když se primární, relativně dobře léčitelná infekce podcení, pozdě diagnostikuje nebo vůbec neléčí a dojde k přechodu do chronicity,“ upozorňuje Mgr. Marcela Pechová. Neléčené nebo pozdě diagnostikované infekce C.

pneumoniae mohou vést k mnoha zdravotním komplikacím. Z těch méně závažných lze zmínit například zánět spojivek, k těm závažnějším patří zánět mozkových plen (meningitida), zánět srdečního svalu (myokarditida) či zánět vnitřní sliznice srdečního svalu (endokarditida). Pokud cílené vyšetření krve potvrdí chlamydiovou infekci, následuje léčba antibiotiky. Léčebný režim by pacienti měli vždy pečlivě dodržovat a léčbu řádně dokončit, jinak se vystavují riziku rozvoje zmíněných komplikací. Stejně důležité je ovšem dbát na prevenci a nezapomínat na obecné zásady hygieny.

Text: Petra Kováčová, foto: Shutterstock a archiv redakce V první řadě je důležité si uvědomit, že dvě zmíněné bakterie – Chlamydia pneumoniae a Chlamydia trachomatis – jsou sice úzce příbuzné, rozmnožují se stejným způsobem, ale způsobují velice odlišná onemocnění. 1. V prevenci infekcí C. pneumoniae se uplatňují stejná opatření jako například v prevenci chřipkových onemocnění. Důležité je mytí rukou vodou a mýdlem i omezení dotyků rukou na obličeji a okolo nosu. Měli bychom také minimalizovat čas strávený v davu lidí, pravidelně větrat v obytných prostorech a obecně vést co nejzdravější životní styl. 2. Infekce C. trachomatis je přenosná vaginálním, orálním a análním pohlavním stykem. Opatření tedy přímo vyplývají z možností přenosu – především věrnost obou partnerů ve vztahu a používání bariérové ochrany při pohlavním styku. Nejúčinnější je v tomto případě kondom, který při správném použití zamezí kontaktu slizničních tekutin.

Mgr. Marcela Pechová, farmaceutka

Makrolidy (především erythromycin, klarithromycin a azithromycin). Pozor, jsou nevhodná pro děti a těhotné či kojící ženy:Tetracykliny (například tetracyklin, doxycyklin)Fluorované chinolony (například ofloxacin, levofloxacin a moxifloxacin)

Přesná volba antibiotik, způsob jejich podání, dávkování i doba trvání léčby závisí vždy na typu infekce, závažnosti stavu i napadené části těla. Zohlednit se musí také případná alergie na některá antibiotika. Bez řádného vyšetření byste se neměli pokoušet o samoléčbu například zbylými antibiotiky od partnera nebo jiného rodinného příslušníka. Posouzení léčby vždy nechte na lékaři.

Další informace najdete v březnovém vydání měsíčníku Zdraví.

Fakta o chlamydiích: ohrožují hlavně mladé ženy a způsobují neplodnost

Pohlavní chlamydiovou infekci způsobuje bakterie Chlamydia trachomatis, a to jak ženám, tak i mužům. U žen může infikovat oblast děložního krčku, rekta nebo krku. Mužům chlamydie napadají močovou trubici (uvnitř penisu), a také rektum i krk.

2.Jak člověk chlamydie chytne?

Chlamydie se přenášejí během orálního, vaginálního i análního styku s osobou, která infekci má.

Ženy ji také mohou přenést na své dítě během porodu, přičemž infekce se u novorozence může projevit infekcí oka nebo zápalem plic.

Žena nemocná chlamydiemi má také zvýšené riziko předčasného porodu. U tohoto onemocnění je přitom potřeba počítat s možnou opakovanou infekcí. I člověk, který chlamydie měl, se může po vyléčení nakazit znovu, pokud má nechráněný sex s infikovanou osobou.

3.Koho chlamydie ohrožují?

Tato infekce je běžnější u mladých lidí, především žen. Více ohroženi jsou také muži, kteří mají styk s muži. Riziko nákazy se zvyšuje v případě, že nepoužíváte soustavně kondom nebo pokud máte více partnerů.

4.Jaké jsou příznaky chlamydií?

  • Co byste měli vědět
  • I když výpis problémů a komplikací je dlouhý, v principu není příliš složité riziko nákazy chlamydiemi snížit.
  • * Nestřídat partnery.
  • * Používat kondom, především při sexu mimo stálý vztah.
  • * Pokud máte pochybnost o věrnosti partnera nebo jste se sami dopustili styku s neprověřeným partnerem, můžete se čas od času nechat otestovat, aby se případná infekce začala léčit co nejdříve.

Obvykle infekce nemá příznaky žádné. Ani nemusíte vědět, že nemoc máte, a přitom ji můžete šířit dále.

Pokud příznaky máte, mohou se objevit až několik týdnů po styku s infikovaným partnerem.

Příznaky u žen mohou být: nenormální vaginální výtok – může silně zapáchat, pálení při močení, bolest při styku. Pokud se infekce rozšíří do pánve, může se projevovat bolestí v podbřišku, bolestí při sexu, nevolnostmi nebo horečkou.

Příznaky u mužů: výtok z penisu, pálení při močení, pálení nebo svědění kolem ústí močové trubice, bolest a otok jednoho nebo obou varlat (vzácnější příznak). Pokud chlamydie infikují konečník, projevy u obou pohlaví mohou zahrnovat bolest v této oblasti, výtok nebo krvácení.

5.Jak zjistím, jestli mám chlamydie?

Chlamydie je možné zjistit laboratorním testem: analýzou výtěru z penisu/pochvy.

Zejména je test doporučován u mladých lidí do 26 let, zvláště pokud mění partnery, a u rizikových osob: u těch, které nepoužívají soustavně kondom, u osob, které měly styk s partnerem nakaženým jinou pohlavní chorobou, a u mužů, kteří mají styk s muži.

6.Jaké komplikace mohou chlamydie způsobit?

U žen se může infekce rozšířit do pánve (do dělohy, vaječníků) a způsobit zde zánět, který může postihnout celý reprodukční systém: způsobit dlouhodobé bolesti pánve, neplodnost, mimoděložní těhotenství. V případě, že žena prodělá chlamydiovou infekci opakovaně, je riziko komplikací u reprodukčních orgánů ještě větší. Roste také riziko předčasného porodu.

Muži obvykle příznaky nemají. Někdy může dojít k infekci nadvarlete, což se projeví bolestí, teplotou a výjimečně neplodností. U mužů i žen se pak mohou vyskytnout potíže s klouby, tzv. reaktivní artritida (nazývána též Reiterův syndrom), které jsou vyvolány „reakcí“ těla na infekci. Neléčené chlamydie mohou zvýšit riziko nákazy HIV/AIDS.

7.Jak se chlamydie léčí?

V zahraničí už jsou testy na chlamydie běžně doporučovány jako rutinní prevence, především mladším ženám. U nás žádný program screeningu hrazeného z veřejného pojištění neexistuje; pokud byste nicméně chtěli vědět, zda vy nebo třeba vaše dcera infekci nemáte, je možné si objednat test jako samoplátce – cena se u jednotlivých laboratoří liší, ale stojí řádově stokoruny (do 1500 Kč).

Chlamydií je možné se zbavit jen antibiotiky: existují typické kombinace těchto medikamentů, které obvykle zaberou. Je ovšem třeba vědět, že u určité části nemocných antibiotika nepomohou, a to ani v promyšlených kombinacích.

V případě léčby je také vhodné test na chlamydie zopakovat po třech měsících, protože riziko, že se nemoc vrátí, není zanedbatelné.

Pomoci může podpůrná léčba enzymovými léky, které usnadňují průnik antibiotik do těžko přístupných tkání a zlepšují tím celkový účinek léčby.

Protože navíc posilují oslabenou imunitu, brání také případnému návratu onemocnění anebo jeho přechodu do chronického stavu.

8.Jak předejít chlamydiové infekci?

Spolehlivý je pouze jediný způsob: nemít orální, vaginální ani anální sex. Výrazně snížit riziko je možné pomocí důsledného použití kondomů – ani pak ale nebezpečí nákazy neklesá k nule.

Zásadní je také nestřídat partnery: pokud máte partnera a jste si navzájem věrní, nemusíte se nákazy obávat. Samozřejmě za předpokladu, že ani jeden infekci nemáte ve skryté formě. Ženám je také možné doporučit, aby si neprováděly výplachy pochvy: touto procedurou mohou narušit prostředí v pochvě, kde pak „ubude“ užitečná flóra a infekce má pronikání do těla snazší.

9.Napadají chlamydie jen pohlavní orgány?

Chlamydie říkáme souhrnně několika druhům bakterií. Mezi ně kromě Chlamydie trachomatis patří i například Chlamydophila pneumoniae. Tato bakterie způsobuje různá onemocnění horních cest dýchacích: záněty dutin, bronchitidy, katary, atypický zápal plic, přispívá i k zánětům srdce a k riziku aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění.

Další druh, Chlamydophila psittaci, postihuje nejčastěji ptáky, zvláště pak papoušky, ale může se přenést i na člověka.

Pak způsobuje nemoc zvanou psitakóza: ta může být bezpříznaková, může ale vést i k silnému zápalu plic, zánětu srdce nebo jater či neurologickým problémům.

Její projevy se také mohou blížit břišnímu tyfu – horečky, bolest kloubů, průjem, zánět spojivek, krvácení z nosu, snížené množství bílých krvinek. Může se objevit i zvětšená slezina, která může být klíčem k diagnostice. Necelé jedno procento pacientů umírá.

Podívejte se, jak se kontroluje nákaza chlamydiemi

Zajímavé:  Cushingův syndrom - vše o zdraví

Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Zdraví.

Chlamydie: Jaké jsou druhy, příznaky onemocnění, testy a jejich léčba?

Pokud už se ve vás tato nepatrná bakterie zabydlí, ještě to neznamená, že onemocníte, tedy že budete trpět závažnými příznaky, které vám radikálně omezí životní rytmus. Tak tomu není. Jako vždy a u všeho jde o mnoho rozmanitých faktorů a podmínek vedoucích ke zhoršení stavu.

Ve většině případů se tělo s touto návštěvou umí vypořádat samo, aniž jste to nějakým způsobem zaregistrovali.

V ostatních případech buď propukne akutní stav (viz dále), který vás donutí danou situaci řešit, nebo mikrob přejde do „spící“ fáze, kdy posléze může, ale nemusí působit zdravotní potíže.

Plicní chlamydie: příznaky

Chlamydia pneumoniae je naprosto běžná bakterie (patogen), kterou můžete potkat kdekoli: v tramvaji, restauraci, kině, kanceláři, či dokonce doma (kam ji někdo z rodiny „přinesl“). Šíří se zpravidla kapénkovou cestou, nákaza tedy není zas až tak nesnadná, obzvláště v zimním období.

Z pohledu prevence je dobré snažit se zdaleka „vyhnout“ všem, u koho se projevují akutní znaky nachlazení či respirační choroby. Nicméně člověk s akutními projevy infekce vás nemusí přímo „poprskat“, prostě si jen může odkašlat, rukou automaticky přikrýt pusu a poté sáhnout po klice, kde za okamžik ulpí zase pro změnu vaše ruka.

Poté si nevědomky sáhnete na tvář či rty a o přenos je postaráno (toto je skutečně nejčastější možnost nákazy). Proto je vcelku vhodné, že se ve veřejných budovách čím dál tím více používají vstupní dveře a vodovodní kohoutky na toaletách na fotobuňku, bez nutnosti dotyku rukou.

Alespoň trochu se tak eliminuje riziko přenosu bakterií a virů (tedy nejen chlamydií).

Lidí s chorobami plic stále přibývá

„Z hlediska rizika nákazy je důležitá pravděpodobnost přenosu, která je však u chlamydií kupodivu relativně nízká, v řádu několika procent. Pro porovnání – infekce jako chřipka nebo některé dětské infekční nemoci mohou postihnout 50-70 procent vnímavých osob a například pravé neštovice byly přenosné na téměř 100 procent osob v kontaktu s nemocným.

Dokonce i v rámci rodiny, kde je jeden člověk nemocný, nemusí nikdo další chlamydiovou infekcí onemocnět (pokud se dodržují určitá hygienická doporučení). Nejrizikovější z hlediska přenosu je člověk s akutním horečnatým onemocněním, který se stává šiřitelem.

Záleží však na mnoha faktorech (podmínkách přenosu) -jak moc je tento dotyčný ,nemocný‘, v jak úzkém kontaktu jste, v jakém prostředí (ve slunečném dni se bakterie přenášejí daleko méně než v sychravých dnech, v místnosti lépe než venku) a jak citliví jste jako příjemci.

Vnímavost k infekci není dána pouze tím, zda je člověk imunní vůči právě této nákaze, ale i jak funguje jeho nespecifická imunita, zda není nějakým způsobem oslabený (například astmatik),“ říká vedoucí laboratoře virologie Nemocnice České Budějovice, a. s., MUDr. Eva Žampachová.

Co odhalí test

Není snadné určit, zda potíže, které vás urputně trápí již nějaký čas (nejde tedy o akutní stav, ale chronický), lze přičíst na vrub chlamydiím. Řadu lidí trápí množství různých nespecifických příznaků (u kterých není jasná příčina), a přitom mají pozitivní protilátky na chlamydie.

„Stejný nález však má i jisté procento lidí, kteří žádnými příznaky nemoci netrpí. Statistika je ošidná, protože zdraví lidé se většinou nevyšetřují, tudíž tvrdit, že nalezené protilátky znamenají příčinu potíží, je vědecky nekorektní.

Dosud není stoprocentně prokázáno, co vše Chlamydia pneumoniae může či nemůže ovlivňovat,“ zdůrazňuje viroložka.

Nicméně nutno říci, že pozitivita na chlamydie zjištěná z krve bývá jakýmsi odrazovým můstkem (pro pacienty i mnohé lékaře) a vnáší nové světlo do vysvětlení řady zdravotních potíží u pacientů, se kterými si lékaři (či celý lékařský tým) neví rady.

Lidé zpravidla opakovaně navštěvují různé lékaře (nebo také léčitele), absolvují bezpočet vyšetření, aniž by se dobrali nějakého výsledku, skutečné příčiny svých obtíží, a měli jasný signál jak tuto záležitost vyřešit, léčit a vyléčit.

Pokud v těle mají pozitivní protilátky vůči chlamydiím, existuje tak trochu všeobecná tendence označit je za viníky. Jak ovšem říká doktorka Žampachová, „není možné vše svádět na chlamydie“.

Mnohdy je zapotřebí dát do souvislostí životní „příběh“ daného člověka, prožité stresy či traumata a jít spíše po stopách psychosomatických.

„Pokud mám jasné klinické příznaky (například zápal plic) a jasné výsledky z laboratoře, jež svědčí pro chlamydie, stačí jedno vyšetření a pak následuje antibiotická léčba. Pokud je však klinika velmi nejasná, je třeba laboratoř několikrát s odstupem potvrzovat a zkoumat, co se v organismu opravdu děje.

U chlamydií existuje jeden velký problém, a to, že se nedokonalá metoda průkazu přítomnosti protilátek považuje za důkaz přítomnosti chlamydií – ,prokázal jsem protilátky, takže ten člověk je nemocný‘. To není pravda.

Protilátky nejsou nemoc, pouze signál, že organismus se s mikrobem již setkal! Obávám se, že spoustu nemocí přisuzujeme chlamydiím skutečně neprávem,“ podotýká odbornice.

Přenos z matky na dítě?

Celá věc má navíc háček. Nejen že diagnostika protilátek není věc jednoduchá, ale především neexistuje standardizovaný postup pro všechny laboratoře. Proto se může stát, že výsledky jednotlivých laboratoří se mohou zásadně lišit, což může zkreslit výslednou diagnózu.

Ve hře je samozřejmě i fakt odlišné interpretace výsledků, která od praktického lékaře (či jiného odborníka) vyžaduje jisté (dlouhodobé) zkušenosti na tomto poli. Vyšetřit je třeba specifické protilátky v různých třídách (IgA, IgG, IgM…).

Faktem však zůstává, že protilátky mohou (bez klinického obrazu) přetrvávat v organismu i více než půl roku či rok, aniž by nám něco bylo! Je také třeba podotknout, že závažnost daných potíží není úměrná hladině specifických protilátek v krevním séru.

Testy na „chlamydie“ jsou poměrně finančně náročné, a proto se automaticky neprovádí u každého pacienta s infekcí dolních cest dýchacích. K testům se přikročí teprve poté, co základní léčba nezabírá a existuje-li podezření na chlamydiové onemocnění.

Často nemocné dítě ve školce? Zaručené tipy, jak podpořit imunitu

„Přenos mikrobu z matky na dítě je teoreticky možný několika způsoby. Jednou z možností je, že matka v těhotenství onemocnění nějakou infekcí a tu přenese na své dítě.

Pro tento druh přenosu by však bylo třeba, aby příslušný mikrob prošel placentární bariérou, což naprostá většina bakterií neumí! Přenos z matky na dítě touto cestou je tedy u chlamydiové infekce velmi nepravděpodobný.

Co je však možné a poměrně snadné – přenos z matky na dítě v době porodu infikovanými porodními cestami (což se ale týká především Chlamydia trachomatis). Chlamydia pneumoniae je u malých dětí k vidění velmi vzácně, a pokud se objeví, jde o infekci získanou po narození od nemocného člena rodiny,“ upřesňuje MUDr. Žampachová.

V souvislosti s Chlamydia pneumoniae je často zmiňovaná dlouhodobá léčba (v řádech týdnů, měsíců či let) pomocí antibiotik (zejména tetracyklinové řady nebo makrolidy). „Dlouhodobou léčbu pomocí antibiotik vidím jako poměrně problematickou záležitost. Veškeré bakterie v našem těle (jsme plní mikrobů, které k životu nezbytně potřebujeme) spolu nějakým způsobem komunikují.

Léčbu antibiotiky podpořte změnou jídelníčku

Pokud léčíme pomocí ATB, tak sice jednak eliminujeme bakterie, které potřebujeme zničit, ale zároveň ty ostatní cvičíme v odolnosti, rezistenci.

Pokud se ATB dlouhodobě používají na klinicky nejasnou situaci u lidí, kteří jsou imunokompetentní (Z jinak zdraví), existuje vysoké riziko, že si jejich vlastní mikrobi vypěstují vůči antibiotikům rezistenci, která se může projevit až o mnoho let později a způsobit značné problémy. V nadužívání antibiotik tedy vidím větší problém než v samotných chlamydiích,“ dodává k tomu Eva Žampachová.

Navíc ATB zpravidla zabíjí pouze jednu ze dvou životních fází chlamydií, zbylé se udrží pro obnovu infekce v těle. Chlamydie totiž žije uvnitř buněk, kam antibiotika pronikají jen obtížně.

Léčba akutní infekce je jednodušší, protože chlamydie jsou v těle v aktivní formě, která je k působení antibiotik citlivá. „Vzhledem k delšímu životnímu cyklu chlamydií je léčba chlamydiových pneumonií o něco delší než klasických bakteriálních infekcí.

Doporučuje se 2-3 týdny, podle závažnosti klinických příznaků,“ uzavírá lékařka.

V každém případě (zejména u nejasných chronických stavů) není od věci změnit svůj životní styl, jídelníček i ostatní aktivity. Nemocí tělo dává signál, že něco je špatně nejen v něm samotném, ale především v tom, jak žijeme, co preferujeme, jak myslíme a konáme.

Zkusme se namísto pobíhání od jednoho lékaře k druhému trochu zklidnit, ponořit sami do sebe a možná tak objevíme odpověď na naši otázku: Co je s námi, proč jsme onemocněli a co s tím můžeme udělat? Současná medicína má též své limity, proto je třeba hledat v širším slova smyslu a ve finále nalézt to správné řešení.

Sedm rad, jak snížit riziko rakoviny prsu

Některé zdravotní obtíže (chronického rázu) teoreticky spojované s nákazou chlamydiemi (nejsou však jednoznačně potvrzeny studiemi): intenzivní únava, bolesti a otoky kloubů, křeče a tiky svalů, malátnost, bolesti na různých místech těla… Vědci spekulují o možnosti podílu této bakterie na vzniku či rozvoji dalších onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba, alergie či astma. Prozatím však dosud provedené studie nedávají jednoznačné výsledky a důkazy o tom, že chlamydie jsou příčinou všech těchto problémů.

Zajímavé:  Duac gel - vše o zdraví

Poznejte mrtvici a zachraňte život! Naučte se rychlý test ve 3 krocích!

Osm příčin bolesti na hrudi, které nemusí být infarkt

Odborná spolupráce: MUDr. Eva Žampachová vedoucí laboratoře virologie Nemocnice České Budějovice, a. s.

Autor: Helena Míková

Příznaky a léčba plicní chlamydie – Zdraví.Euro.cz

  • Plicní chlamydie se přenáší kapénkovou infekcí.
  • Bakterie Chlamydia pneumoniae, která plicní chlamydii vyvolává, způsobuje také zánět středního ucha.
  • Jedním z příznaků plicní chlamydie je zimnice.
  • Nemocní pociťují nepříjemný tlak na plicích.
  • Nemoc se může projevovat také bolestí hlavy.
  • Rizikovou skupinou jsou staří lidé a malé děti. Nemoc je nebezpečná také pro lidi s oslabenou imunitou.

Plicní chlamydie je zákeřné onemocnění způsobené bakterií Chlamydia pneumoniae, která žije uvnitř buněk. Kromě atypického zápalu plic způsobuje i další nejen respirační onemocnění. Existují náznaky periodicity výskytu onemocnění v populaci, nicméně počet onemocnění v průběhu posledních let neustále stoupá.

V humánní medicíně se zabýváme především dvěma druhy chlamydií: Chlamydia trachomatis a Chlamydia pneumoniae, které jsou lidskými patogeny.

Chlamydia trachomatis (CTR) je nejčastějším sexuálně přenášeným bakteriálním patogenem na světě a je původcem pohlavních chorob.

Chlamydia pneumoniae

Bakterie Chlamydia pneumoniae (CPN) jsou původcem plicní chlamydie a jsou specifické v tom, že vegetují a množí se uvnitř buněk dýchacích cest. U většiny lidí přežívají v latentní formě a čekají na správnou chvíli, kdy na organismus zaútočit. Nejčastěji se tak děje v období, kdy je organismus oslabený.

Jelikož si bakterie neumí samy vyprodukovat energii, tahají ji ze samotných buněk nemocného jedince. Bakterie jsou buď samotnou buňkou vyloučeny, nebo se množí tak dlouho, dokud buňka nepraskne a bakterie se tak dostanou dále do organismu.

Cesta přenosu plicní chlamydie je buď kapénkovou infekcí při kýchání, prskání či kašlání za pomoci jemných kapének slin, nosního sekretu či chrchlů, nebo přímým přenosem. Inkubační doba nemoci činí 1-3 týdny.

 Příznaky a projevy chlamydie

Plicní chlamydie je onemocnění, které je většinou bezpříznakové, tedy nijak se neprojevující. Když se ale onemocnění projeví, objeví se u nemocného tyto příznaky:

  • Dráždivý kašel
  • Kýchání
  • Zimnice
  • Pocení
  • Bolest hlavy
  • Únava
  • Tlak v oblasti průdušek a plic

Chlamydia pneumoniae je ze všech druhů chlamydií v lidské populaci nejrozšířenější a způsobuje v prvotní fázi kromě atypické pneumonie – zápalu plic (jak název sám napovídá) i onemocnění jako je:

  • Zánět středního ucha
  • Zánět nosohltanu
  • Bronchitidu
  • Zánět spojivek

V pokročilé fázi, kdy je bakterie plicní chlamydie roznesena do celého těla a může tedy napadnou mnoho dalších tkání, hrozí nebezpečí vzniku závažných onemocnění jako je: astma, artritida, Alzheimerova choroba, sinusitida, a další.

Léčba plicní chlamydie

Nebezpečí této nemoci tkví v jejím nesnadném diagnostikování kvůli podobnosti s jinými infekcemi (chřipka, angína, zánět průdušek) a asymptomatickým a atypickým příznakům. Většinou až poté, co se vyvrátí možnosti výskytu všech podobných nemocí, se lékař uchýlí k vyšetření krve, kde se rozpozná větší výskyt chlamydií v krvi.

Zahájí se léčba antibiotiky obvykle ze skupiny makrolidů a tetracyklinů.

Léčba se může podpořit volně dostupnými prostředky jako Chlamydil a Chlamydil Extra, který blahodárně působí na obranyschopnost organismu a slouží jako očistná kúra od širokého spektra bakterií a virů v lidském organismu. V 95 % případů dochází k úspěšnému uzdravení pacienta. U zbylých 5 % procent se léčba táhne delší dobu.

Rizika neléčení plicní chlamydie

Rizika neléčení nemoci jsou velká. Příznaky nemoci se zhoršují, nakažený trpí bolestmi a vyčerpaností. Infekce postupně napadá i vnitřní orgány a svaly.

Pacient je pro své okolí velice nakažlivý, a pokud se infekcí nakazí dítě nebo starší osoba se slabším imunitním systémem, můžou být ohroženi na životě. Při zanesení infekce do oka, může dojít až k oslepnutí.

 Výskyt bakterie v populaci

Z dostupných výsledků zkoumání se zdá, že původce plicní chlamydie není v populaci pořád přítomen. Existují náznaky určité periodicity výskytu – každé 2-3 roky se zaznamenává vyšší výskyt nakažených.

Podivné infekce, jež způsobují chlamydie

Chlamydie patří k záludným bakteriím.Foto: Profimedia.cz

Později mi Hana Zákoucká, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chlamydie SZÚ v Praze, vysvětlila, co je hlavní příčinou únavy: „Játra a další orgány musí vedle běžného ,úklidu‘ a obnovy organismu zvládat i likvidaci infekce, tedy buněk obsahujících chlamydie.“ Nebývalá únava a nedostatek energie nejspíš přispívaly k občasným zimničním třasům víc než nějaké mimořádné teploty. Ty jsem měl spíš jen zvýšené.

Plicní chlamydie (CPN) se přenáší kapénkami a napadá dýchací cesty. „Rozpoznat včas tuto nákazu není snadné ani pro zkušené lékaře,“ vysvětluje doktorka Zákoucká. „Nebývá pro ni typická jen únava, ale i úporný kašel, při kterém toho však moc nevykašleme. Někdy se objeví také bolesti svalů a kloubů.“

Často mívá podobné příznaky jako nachlazení, chřipka, zánět nosohltanu nebo záněty průdušek. To znamená, že se projevuje bolestí v krku, chrapotem, zvýšenou teplotou či horečkou. Proto se stává, že ji praktici zprvu léčí jako některou z běžných infekcí horních cest dýchacích. Teprve když to nepřináší výsledek, pátrají dál.

Spánkem trávíme třetinu každého dne. Proto je výběr správné postele důležitý.

Foto: ASPEN

To byl i můj případ. Když nezabrala běžná antibiotika, doporučil mi můj praktik plicní specialistku. Ta mi udělala několik vyšetření a poslala mě na odběr krve i na rentgen. Napadené plíce totiž mohou prodělat trochu netypický zápal plic, objevuje se však méně často. Někdy infekce vyvolá zánět v průduškách.

Výsledky mých vyšetření svědčily nepřímo o napadení chlamydiemi. Lékařka se zajímala o hladinu protilátek, kterou tyto bakterie zvednou. Bývá to nepřímý důkaz infekce.

Přímý by vyžadoval, aby mi specialisté odebrali vzorek buněk přímo z místa dostatečně zasaženého chlamydiemi. To je drahé a pro značný rozsah dýchacího systému komplikované.

Navíc zatížené značným rizikem chyby, pokud se nepodaří získat přímo buňky napadené těmito mikroorganismy.

Chlamydie patří k záludným bakteriím. Schovává se v buňce a parazituje na ní. Když se přemnoží, představuje její likvidace pro organismus značnou zátěž. To bývá hlavní důvod velké únavy.

Dostal jsem speciální antibiotika, která dokážou proniknout až do buněk a chlamydie zničit (šlo o léky ze skupiny makrolidů, někdy se používají také některé tetracykliny).

Teprve když jsem je dobral, kašel téměř zmizel a s ním i únava.

Měsíc a půl poté, co jsem skončil s užíváním antibiotik, jsem šel znovu na odběr krve a na rentgen. Lékařka se snažila být důsledná, protože chlamydie jsou velice úporný nepřítel. Vyšetření potvrdila, že jsem v pořádku.

Zdaleka jsem nebyl jediný, kdo tuhle nákazu prodělal. Jen v mém okolí potrápila překvapivě mnoho lidí. A že letos nešlo o nic ojedinělého, to mi potvrdili i plicní lékaři. V každém případě je velice rizikové infekci zanedbat.

Imunitní systém sice většinou dosáhne toho, že popisované příznaky ustoupí nebo úplně zmizí. Bakterie však mohou zůstat schované v těle, přesněji řečeno v buňkách a snaží se dál množit. Pokud se jim to daří, zatěžují organismus cizorodými látkami a negativně ovlivňují správné reakce imunitního aparátu. V těle se navíc objeví zánět, který organismus také zatěžuje.

To vyvolává různé problémy. Projevují se v rozličných kombinacích a připomínají jiné zdravotní potíže. Pro lékaře pak vůbec není snadné určit jejich původce. Zjednodušeně řečeno, postižení mohou mít různé zdravotní obtíže.

Když se je však doktoři snaží odstranit, na léky moc dobře nereagují. Nemocné navíc trápí únava, kterou snadno zamění za únavový syndrom. Nemluvě o tom, že vyčerpaný organismus může tento syndrom nakonec přirozeně postihnout.

„Přes svou záludnost a netypický způsob přežívání v lidském těle nejsou chlamydie ničím vzácným,“ říká MUDr. Zákoucká. „Zhruba 85 % z nás má na ně protilátky v těle. To znamená, že se s nimi náš imunitní aparát setkal, a pokud nepociťujeme žádné potíže, tak se s nimi s největší pravděpodobností i úspěšně vypořádal.“

To lze potvrdit opakovaným vyšetřením protilátek. Jejich hladiny stoupají v porovnání s předchozími výsledky, jakmile bakterie zůstávají skryté v těle.

Příčinou, proč se nakazíme chlamydiemi, obvykle není jen sama masívní infekce, tedy to, že je na nás někdo naprská.

Bývá jí i nedostatek spánku a vůbec odpočinku, přílišný stres, nadměrné pracovní vypětí, konflikty v rodině a další zátěže, které zhoršují obrannou reakci našeho těla.

Špatná životospráva, včetně mizerného jídelníčku s nedostatkem potřebných látek, může být také jedním z možných důvodů slabší obranyschopnosti.

Když se u vás objeví popsané příznaky, zejména pak dráždivý kašel a přílišná únava, zkuste lékaře upozornit, že by se mohlo jednat o plicní chlamydie. Zvlášť když tyto a další potíže nereagují na obvyklou léčbu ani na běžná antibiotika.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *