ČSSZ: Počet pracovních neschopností se snížil o 14 pct – vše o zdraví

Je finančně správní institucí vykonávající působnost v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové služby.

Jako orgán státní správy je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí a její organizační strukturu tvoří ústředí, regionální pracoviště, okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) a územní pracoviště v Praze a v Brně.

Mezi její kompetence patří kromě správy agendy důchodového a nemocenského pojištění také například působnost referátů posudkového lékařství, rozhodování o případech neuzavřených u OSSZ z důvodu odvolání pojištěnců či spolupráce při výplatě dávek sociálního zabezpečení do zahraničí.

V rámci projektu eNeschopenka provozuje ČSSZ speciální informační linku. Na čísle 800 222 700 se tak můžete zeptat na cokoliv týkající se přípravy a zavádění eNeschopenky v praxi. Linka je v provozu každý pracovní den od 8 do 17 hodin.

Počátek roku bývá již tradičně spojen s významnými úpravami v oblasti sociální politiky.

Opět jsme se tak dočkali valorizace důchodů či zvýšení minimální mzdy, které s sebou přináší i navýšení odvodů sociálního a zdravotního pojištění pro vybrané skupiny pojištěnců.

Kromě těchto dvou zmíněných, takřka každoročních „evergreenů“ ovšem přichází ještě další zásadní novinka, a to v problematice dočasných pracovních neschopností.

Peníze výměnou za volnost

Myšlenka elektronické podoby potvrzení o pracovní neschopnosti již pár let českým legislativním prostředím rezonovala. Projekt se ale začal naplno rozvíjet a realizovat až v průběhu roku 2019, a to v návaznosti na zrušení karenční doby při výplatě náhrady mzdy zaměstnancům.

Ti z vás, kteří měli vystavenou pracovní neschopnost do konce června 2019, si jistě dobře pamatují, že tehdy za první tři dny nemoci nedostali žádnou náhradu mzdy, tedy „byli doma zadarmo“. To se ovšem od 1.

 července 2019 změnilo – karenční doba byla po více než deseti letech k tomuto datu definitivně zrušena, což pro zaměstnance znamená, že se opět začaly proplácet i první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.

Tento zaměstnanci vítaný krok ovšem způsobil vrásky na čele zaměstnavatelům. Ono znovuzavedení náhrady mzdy za první tři dny nemoci totiž bylo financováno právě z jejich zdrojů, což v nich logicky vzbuzovalo obavy jak o navýšení mzdových nákladů, tak o případné zneužívání ze strany zaměstnanců.

Výsledkem vleklých jednání všech zúčastněných stran byl proto kompromis – výměnou za zrušení karenční doby se zavedou elektronické pracovní neschopnosti (eNeschopenky), které zaměstnavatelům umožní získat lepší kontrolu a přehled o nemocných zaměstnancích.

Tato elektronizace systému zároveň zabrání původní praxi, kdy mnozí méně churaví pojištěnci využívali dobu doručení papírových neschopenek k jiným než léčebným účelům.

ČSSZ: Počet pracovních neschopností se snížil o 14 pct – vše o zdraví

Za dveřmi ordinace

Navštívíte-li v roli pa­cienta zdravotnické zařízení a lékař vás na základě nepříznivého zdravotního stavu uzná práce neschopným, přichází na řadu administrativní náležitosti. Co všechno je od letošního roku jinak? Projekt eNeschopenka přinesl zejména dvě zásadní úpravy.

První z nich je forma užívaných tiskopisů, které částečně mění svou podobu z klasických papírových na moderní elektronické.

Druhou klíčovou změnou je pak počet dílů příslušného formuláře – zatímco u původní neschopnosti jsme byli zvyklí na svazek formuláře pětidílného, elektronickou neschopenku nově tvoří pouze soubor tří dílů. Jaké jsou jejich oficiální názvy?

  • I. díl: Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
  • II. díl: Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce
  • III. díl: Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

Vy se ovšem, coby případně churaví pojištěnci, nemusíte názvem prvního a třetího dílu vůbec zatěžovat. Nejen že k nim vzhledem k jejich elektronické podobě prakticky nebudete mít přístup, ale navíc oba díly slouží především kvalifikovanému lékařskému personálu a proškoleným pracovníkům České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Důležitým dokumentem pro vás je však díl zbývající – tedy s číslem dva. Jelikož slouží k prokazování vašeho dočasného mimopracovního režimu, je u něj (jakožto u jediného) zachována klasická tištěná podoba.

Obdržíte jej od ošetřujícího lékaře, který vám pracovní neschopnost vystavuje, a naleznete na něm podobné údaje, jako tomu bylo doposud.

V průkazu práce neschopného pojištěnce je tak uveden například termín vaší příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek, záznam o případném nástupu či propuštění z lůžkové péče nebo záznam o předání do péče jiného lékaře.

Zmíněný druhý díl elektronické neschopenky také slouží k předložení případné kontrole pracovníkům z ČSSZ (či jejího okresního působiště) a po ukončení pracovní neschopnosti jej nemusíte nikde odevzdávat – tiskopis vám zůstává.

Vraťme se však ještě na skok do fáze, kdy v ruce držíte právě vystavenou neschopnost.

Kam s ní zamíříte? Zatímco do konce roku 2019 bylo správnou odpovědí „na poštu“ či „do práce“ (neboť třetí a čtvrtý díl formuláře se odevzdával zaměstnavateli), nyní můžete směle odpovědět „domů“.

Povinnost neprodleně zaměstnavateli nahlásit (například telefonicky, SMS či e-mailem), že jste onemocněli a jste uznáni práce neschopnými, sice zůstává, již mu ale není třeba předávat, posílat či jinak doručovat jakýkoliv díl neschopenky ani žádné jiné formuláře.

Systém přeje připraveným

Každý nový projekt se zpočátku více či méně potýká s nesnázemi a zádrhely provázejícími hledání optimálního nastavení systému. Nejinak je tomu i v případě projektu eNeschopenky, u něhož je situace o to složitější, že systém povinně elektronicky propojuje hned tři dotčené subjekty – a to lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.

Všem zúčastněným stranám přináší elektronické neschopnosti poměrně svízelné administrativní postupy, jejichž cílem je však zjednodušení předávání informací a transparentnost údajů o nemocných pojištěncích.

Co všechno se pro samotné pojištěnce zavedením eNeschopenky mění? Kromě již zmíněných novinek se také například vyplatí vědět, že:

 Máte-li pracovní neschopnost vystavenou s datem do 31. prosince 2019, bude i nadále vedena (a následně dokončena) „postaru“ – tedy na pětidílném papírovém tiskopisu.

 Po zavedení eNeschopenky již nemusíte sami žádat o náhradu mzdy ani o nemocenskou – obojí vám přijde automaticky. Datum v kalendáři již nemusíte hlídat ani kvůli takzvanému lístku na peníze – potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo pracovišti ČSSZ.

Jaký je systém finančního zabezpečení zaměstnance, kterému je pracovní neschopnost (PN) vystavena například po dobu jednoho měsíce? Během tohoto časového úseku se vystřídají dva různí plátci finančních prostředků, a to následujícím způsobem:

  • 1.–14. den PN:náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel, přičemž propláceny jsou nikoliv kalendářní, ale pouze pracovní dny. Výše náhrady mzdy činí 60 % průměrného výdělku.
  • 15.–30. den PN:výplatu nemocenských dávek provádí Česká správa sociálního zabezpečení, propláceny jsou kalendářní dny a výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

 Pokud vás během pracovní neschopnosti přebírá do péče jiný lékař, postačí mu předložit průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (druhý díl formuláře), na němž je uvedeno číslo eNeschopenky.

 Veškeré podklady a údaje k výpočtu nemocenského obdrží ČSSZ elektronicky přímo od vašeho zaměstnavatele. Informace o vyměřovacím základu, který je podkladem pro výpočet výše dávky, bude jako dosud uváděna (při převodu na účet) formou zprávy pro příjemce.

Neúčast v pracovním procesu z důvodu vystavení dočasné pracovní neschopnosti také znamená povinnost dodržování režimu stanoveného lékařem.

Kdo vás tedy může přijít zkontrolovat? Obecně platí, že orgán nemocenského pojištění (tedy ČSSZ) má právo kontroly dodržování léčebného režimu kdykoliv během trvání pracovní neschopnosti. Pamatujte ale na to, že v prvních 14 dnech nemoci má toto právo i váš zaměstnavatel, kterému je proto nutné nahlásit případnou změnu místa pobytu či povolených vycházek.

Počet pracovních neschopností se meziročně snížil o 14 %, lidé ale stonali o 5 dní déle – Počet pracovních neschopností se meziročně snížil o 14 %, lidé ale stonali o 5 dní déle – Česká správa sociálního zabezpečení

Téměř 660 tisíc ukončených dočasných pracovních neschopností evidovala k 30. 6. 2014 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Oproti stejnému období loňského roku se počet dočasných pracovních neschopností snížil o 14 %.

Lidé stonali v průměru 46 dnů, což ve srovnání s prvním pololetím minulého roku znamená, že se doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti prodloužila téměř o 5 dní.

Ke konci června 2014 trval v průměru jeden případ dočasné pracovní neschopnosti (DPN) 46,23 dne, zatímco ve stejném období loňského roku 41,48 dne.

Prodloužení průměrné délky trvání jednoho případu bylo zapříčiněno výrazným poklesem počtu nemocí dýchací soustavy v tomto období a vyšším počtem onemocnění trvajících delší dobu.

Průměrná doba trvání jednoho případu DPN se u žen a mužů lišila – u žen byla o 3 dny delší.

Největšího počtu případů DPN dosáhly za první pololetí letošního roku Praha, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu DPN – 57,15 dne – byla zaznamenána ve Zlínském kraji, nejkratší v Praze (36,16 dne).

Výdaje na dávky nemocenského pojištění činily za prvních šest měsíců letošního roku 11,1 mld. Kč, z toho se na nemocenské vyplatilo 7,1 mld. Kč.

Zajímavé:  Vitamíny Pro Podporu Početí?

Tabulka: Základní ukazatele dočasné pracovní neschopnosti k 30. 6. 2014 podle krajů

Kraj Počet ukončených případů DPN Počet prostonaných dnů Průměrná délka trvání jednoho případu DPN
Jihočeský 43 810 2 177 677 49,71
Jihomoravský 72 004 3 437 243 47,74
Karlovarský 18 607 760 471 40,87
Královéhradecký 35 483  1 594 035 44,92
Liberecký 30 615 1 351 870 44,16
Moravskoslezský 72 645 4 033 331 55,52
Olomoucký 36 718 1 983 502 54,02
Pardubický 33 389 1 481 672 44,38
Plzeňský 44 182 1 882 003 42,60
Hl. m. Praha 80 710  2 918 818 36,16
Středočeský 75 575 3 073 324 40,67
Ústecký 46 938 2 208 401 47,05
Vysočina 33 402 1 572 343 47,07
Zlínský 34 650 1 980 318 57,15
Celkem ČR 658 728 30 455 008 46,23

Informace o ukazatelích dočasné pracovní neschopnosti za 1. pololetí 2013

Export

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Česká republika je v trochu paradoxní situaci. Rozpočet na příští rok připravuje kabinet, který je v demisi. Přepisuje zákon po vládě, která už dávno neexistuje a výsledek této práce dostane po volbách do ruky sbor nových ministrů.

Takový je příběh rozpočtu na rok 2014. Vítejte u Událostí, komentářů. Vláda v demisi dnes znovu probírala nejdůležitější zákon – státní rozpočet na příští rok. A jak je zvykem, ministři chtěli miliardy navíc. Šéf financí Jan Fischer ale překvapil, řekl, že peníze najde.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: Pět miliard pro zdravotnictví i dopravu, miliarda pro justici nebo 265 pro místní rozvoj. To jsou jen některé požadavky, se kterými ráno přicházeli ministři na jednání vlády.

Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:

VZP bude někde na minus 3,6 miliardách a jenom přímo řízené nemocnice na dvou miliardách. Jakub LINKA, redaktor: Takže minimálně pět miliard.

Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:

Já bych chtěl daleko víc ale samozřejmě. Zdeněk ŽÁK, ministr dopravy v demisi /nestr./: Pokud budou dodrženy sliby ministerstva financí, tak bude tato vláda schopna splnit i slib, kterej dala krajům na zachování železniční dopravy. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: V poledne už bylo jasno. Jak jsou se svými požadavky ministři úspěšní, se ještě nedozví.

Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./:

Ta debata byla velmi náročná. Závěr té debaty zatím je takový, nebylo ukončeno, to jednání je dále přerušeno. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: I tak ale dnešek přinesl zásadní zprávu. Ministři budou moct licitovat o dalších až 7 miliard. Vydělá je výkonnější ekonomika, která podle ministra financí nakonec oživí víc, než se čekalo. Na každého se ale stejně nedostane. Jan FISCHER, ministr financí v demisi /nestr./: Budeme dbát na to, aby primárně to byla opatření na straně výdajů, které přispějí k oživení, k revitalizaci české ekonomiky v příštím roce a k tomu očekávanému růstu pomohly a nebrzdily ho. To je alfa omega všeho. Jakub LINKA, redaktor: Víc peněz by ze státní kasy mohla dostat doprava, místní rozvoj nebo zemědělství. Polepšit si mají ale i státní zaměstnanci. Třeba Markéta Tomíčková. Před osmi dny začala učit na základní škole. Bere kolem 20 tisíc. Markéta TOMÍČKOVÁ, učitelka na ZŠ: Mám vlastně manžela, který vydělává, takže já doufám, že to stačit bude. Jakub LINKA, redaktor:

Jí i dalším státním zaměstnancům by teď mohl plat vzrůst v průměru o 280 korun a víc má být i policistů nebo peněz na platby za státní pojištěnce. Jestli se zvýší o 50 nebo dokonce o 98 korun, ale bude jasné až na konci září poté, co vláda definitivně rozpočet schválí. Štěpánka Martanová a Jakub Linka, Česká televize.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: A já ve studiu vítám profesora ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka, po telefonu je s námi také Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů České republiky. Dobrý večer, pánové. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Dobrý večer. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

No a já ještě musím doplnit, že původně tu měl být s námi také ministr financí v demisi Jan Fischer, svojí účast v pořadu ale večer zrušil.

Tak, pane profesore, ministr financí, o kterém teď byla řeč, který tu s námi tedy není, tak dnes odpoledne řekl, že on předpokládá, že ten růst ekonomiky příští rok bude větší.

Původně se i v tom návrhu zákona o státním rozpočtu počítá s 0,8 %, on počítá, že bude větší, vidíte to stejně? Nebo je příliš velký optimista?

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já vám řeknu, v tuto chvíli já jsem sám předsedou Mezinárodní obchodní komory České republiky a my se zabýváme těmi globálními vývoji, příští týden ve Spojených státech budeme tu věc diskutovat ve /nesrozumitelné/ a tak, takže opravdu v tuto chvíli je ta situace křehká i v Evropě, i ve světě. To znamená, my jsme taková ta ekonomika, která je dost silně navázána na to své okolí a v okamžiku, kdy to okolí se nám vyvíjí pozitivně, což vidíme v těchto dnech, tak se nám ta čísla začínají okamžitě jevit velmi pozitivně, protože naše firmy umí zareagovat a jsou dost dobře vybaveny, aby tu mezinárodní poptávku vlastně na ní zareagovaly. Ale jestli … Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Já se hluboce omlouvám, pane profesore, ale co to znamená tedy? Znamená to, že vy to vidíte stejně optimisticky, nebo je ministr financí prostě při tvorbě rozpočtu jenom příliš velký optimista?

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Ne, já myslím, že těch 0,8 % na příští rok je docela rozumná predikce v tuto chvíli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ale on říká, že to bude víc. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Já říkám v tuto chvíli trošku konzervativněji, jo, to znamená, když to bude lepší, ty výnosy budou lepší, pokud to lepší nebude, ano, a ty signály jsou rozporuplné. Já sice jsem ekonom, ale právě proto, že jsem ekonom, tak vím, že věštit z těch koulí v tuto chvíli je obtížné a nerad bych veřejnost uváděl v nějaké neoprávněné přehnané naděje. Já si to moc přeji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Příliš velké nadšení, řekněme. Tak, Bohumíre Dufku, jak vy to vidíte? Bude, jaksi je nasnadě být optimistický nebo spíše býti při zemi? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Tak já samozřejmě jsem optimista, ale na druhé straně musím říct, že já bych zůstal v tuto chvíli absolutně v klidu, protože po volbách přijde, věříme, určitě zodpovědná vláda a bude muset ten rozpočet sestavit podle svých priorit, které samozřejmě určí, řeknu, volební vítězství.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Ano, k tomu se dostaneme. Ale pojďme, jenom prosím odpovězte mi na tu otázku, vidíte to optimisticky nebo ne? Protože to je velmi důležité ten výhled, jaký bude, protože podle toho se ten rozpočet sestavuje, takže optimismus, nebo ne?

Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Pane redaktore, říkal jsem, že jsem optimistický, ale bude záležet opravdu na té vládě, protože my jsme tady měli vládu, kdy byl v republice absolutní růst a vláda dokázala, řeknu příjmy nekompetentními, řeknu věcmi celý růst podtrhnout a nakonec ten rozpočet dopad velice špatně.

Já si myslím, že je tady potřeba přestat psát rozpočet, řeknu, stejný od roku 90 a já jsem přesvědčen, že prostě se musí napsat rozpočet absolutně jiným způsobem, protože ty neustálé propady, které tady jsou, tím, že, řeknu, se utrácí nad poměry v České republice, bude muset skončit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, utrácí nad poměry si poznamenávám. Pane profesore, a to je důležité, protože proč jsme se tady o tom bavili, proč se bavíme o desetinách procenta a odhadovaném růstu, protože ministr financí dnes jasně řekl, že by to mohlo být 5 až 7 miliard navíc, a tyto peníze on chce rozdat. Je to dobrý způsob, jak nakládat s těmito virtuálními penězi? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK:

Víte, ono v tuto chvíli je situace asi následující. My bychom se chtěli konečně dostat z takzvané procedury nadměrného schodku v Evropské unii.

To je procedura, z které se některé z těch našich sousedů už vyprostili, ale v tuto chvíli máme přes 65,4 % výdajů mandatorních nebo kvazimandatorních.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Já rozumím panu kolegovi, který tady upozorňuje na některé ty souvislosti, ale toto jsou výdaje, které zavazují každou vládu, pokud nezmění legislativní zákony.

A pokud 60, vlastně dvě třetiny rozpočtu už je předurčeno historickými výdaji na důchody, historickými výdaji na sociální výdaje, protože výdaje na zaměstnanost i na aktivní zaměstnanost, politiku aktivní zaměstnanosti, ale zejména i na nezaměstnané při té výši, kterou je sice, která je sice v Evropě poměrně nízká, ale absolutně je velmi vysoká, tak musíme vydávat, tady opravdu není důvod k nějakému šetření.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Promiňte, vy se bavíte o tom globálu, o tom rozpočtu jako celku, já bych, jestli dovolíte, šel do toho mikra, opravdu do toho drobného čísla, a to je těch 5 až 7 miliard, to je to, ta informace z dneška.

Pokud ministr financí nastaví ten rozpočet o tyto peníze, o těch 5 až 7 miliard, měl by je podle vás mít možnost nebo měl by je utratit nebo by o to měl třeba snížit schodek, který už vláda chce navyšovat /souzvuk hlasů/.

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak v tuto chvíli ten schodek se stále ještě pohybuje na hranici, pod hranicí 3 %. Pokud se dostaneme pod hranici 3 %, já bych řekl, že v tu chvíli z mého hlediska jsem spokojen, ale já jsem rád, že zase vláda zatím byla celkem rozumná, konzervativní a příliš vlastně se nerozmáchla, protože víte, v takovéto situaci, ve které žijeme vlastně, vlastně v té rozpočtové prioritě takzvané té proceduře nadměrného schodku, to není pro žádnou vládu, pro žádného ministra financí vůbec jednoduchá situace a tím méně, když samozřejmě má ve své vládě celou řadu ministrů. Každá vláda, vždycky každý chce více. A jenom připomínám, nám se nepodařilo udělat žádný z těch úsporných kroků na úrovni administrativy. Tam já vidím třeba velkou slabinu těch současných výsledků. Víte, že minulá vláda doufala, že se jí v té úspoře duplicit v rámci státní správy celá řada, celá řada věcí podaří. Ukazuje se, že ono to je složitější, než se to třeba zdálo na jedné straně. Na straně druhé prostě není v tuto chvíli na stole nic. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane Dufku, měl by ministr v demisi Fischer podle vás více šetřit? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Já si myslím, znova zopakuji, že to je absolutně jedno. Jsou to takové hrátky před občany České republiky. Já jsem přesvědčen, že by Česká republika měla stimulovat růst, část toho růstu samozřejmě vrátit do ekonomiky a část potom vrátit občanům České republiky.

A podle mě se to musí jednoznačně odrazit i v daleko nižších výdajích státu, protože prostě Česká republika se nemůže, řeknu, už do budoucnosti zavázat k takovým výdajům, které tady jsou. A tím třeba například myslím zbytečné utrácení z pozice ministerstev, protože některé prostě věci se z pozice státní správy platí takovým způsobem, že je to až nehorázné.

A znova opakuji, musí se přepsat rozpočet, nemůže se neustále psát rozpočet, řeknu, s malými výkyvy od roku 90 stejný.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Ano, pardon, já se omlouvám, to už jste říkal. Pojďme se podívat na tu jednu konkrétní věc, a to je poslední nápad, hodně se mluví o tom, že ten rozpočet by měl být prorůstový. Vláda přišla s nápadem zvedat platy státním zaměstnancům. Je podle vás tohle to moment, který může ekonomice a vůbec tomu rozpočtu pomoci?

Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Takže pokud vezmeme samozřejmě výdaje státu z tohohle pohledu, já si myslím, že to není špatný nápad. Je otázka samozřejmě, jestli se například zastaví růst, počet zaměstnanců ve státní správě, ale co jsem vyčítal bývalému ministrovi a celé vládě, byla jedna věc, že prostě podtrhla celospolečenskou spotřebu v České republice, která byla v určitých chvílích i tahounem růstu.

A jestliže přestali utrácet občané České republiky, pak musel každý počítat, řeknu, s tím, že se prostě rozpočet zhroutí.

Ale minulé vládě se absolutně nic nepodařilo, jediné, co se jí podařilo, bylo podtrhnout, když to řeknu, křehký vývoj, řeknu, v České republice, proto jsme dopadli, řeknu, takovými propady v rámci celého hospodářství, ať to bylo stavebnictví, doprava, zemědělství či jiné resorty.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane profesore, je ten nápad zvednout platy státním zaměstnancům prorůstové opatření? Pomůže to vůbec něčemu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já bych přijal tu politiku zvýšení platů státních zaměstnanců, kdyby to bylo kompenzováno těmi úsporami, o kterých jsem hovořil, to znamená, tam se předpokládalo nějakých 11 miliard úspor ve státní správě, i kdyby to byla polovina, o které vy hovoříte, tak pak to má smysl. Já spíš vidím v tu prorůstovost v té oblasti zahraničně-obchodní. Tady docela naše politika zaměstnanosti je vázána na to, že my jsme docela úspěšní na zahraničních trzích, a to nám vytváří pracovní místa. A jestliže například pravidelně dáváme do EGAPu jednu miliardu na navýšení, teď se předpokládá navýšení té úvěrové kapacity už na nějakých 300 miliard, v tuto chvíli, co je mi známo, tak například EGAP má velmi slušnou poptávku po svých službách, stejně tak to je do České exportní banky. A to je ta cesta, která je smysluplná, to jest skutečně pomoci těm našim exportérům a současně pomoci zaměstnat další dodavatele. A pokud se nám jenom trošičku navýší ta naše kvóta, protože zatím se předpokládá, že příspěvek zahraničního obchodu, ten čistý zahraniční obchod, jak se tomu říká, čistý export bude 0,5 %, já bych viděl, tam bych viděl určitý, určitý prostor, protože tady když se vytvářejí nové kapacity, pomáhá se například rozvoji vysoce /nesrozumitelné/, tak se tomu říká, odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a my už takové, taková odvětví tady u nás nepochybně máme, aby se ještě dále rozvíjely, aby se uplatnily na těch trzích, které jsou ovšem obtížné a konkurenční, tak vy vlastně vytvoříte ta pracovní místa, po kterých volá i koneckonců i pan Dufek. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Vy jste mluvil o tom šetření, šetření bylo takové zaklínadlo minulé vlády, jak jsem měl možnost se dívat do toho rozpočtu, tak tato vláda v zásadě rezignovala na to šetření, dokonce tam jasně přiznává, že u spousty státních úřadů ty náklady ještě budou růst.

Já nechci jít úplně do drobných věcí, které samozřejmě budou asi zajímavé, jako že Hrad dostane o 13 milionů korun navíc, Poslanecká sněmovna 40, ale vláda tam jasně přiznává, že ten absolutní nárůst je 1,1 miliarda korun.

Tohle se musí velmi špatně potom odůvodňovat veřejnosti.

Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Já se vám přiznám, že já skutečně tam cítím určitý, určitý prostor pro šetření, ale já si myslím, že skutečně už v minulosti ty úspory rozpočtu koneckonců i ta minulá vláda už s tím počítala, že teď budou vlastně, že už se narazilo na určitou spodní hranici těch úspor.

V tomto směru asi nebudeme ve velkém rozporu, že vlastně od letošního roku vlastně už by se měly hledat cesty, jak jít cestou prorůstových opatření. To je naprosto nepochybné, ale na straně druhé, nesmí to být taková prorůstová opatření, že ty peníze jenom tak snadno utratíme, ano.

Takže já bych teď nevolal tolik po úsporách zase šetření v nějakých speciálních oblastech, ano, ve veřejné správě, tam si myslím, že ty úkoly se nesplnily, objektivně nesplnily a na druhé straně je to v neprospěch těch lidí, kteří by měli vydělávat více a i bychom tím podpořili veřejnou spotřebu.

Zajímavé:  Volně Prodejné Léky Na Hubnutí?

Na straně druhé, jak už jsem tady zmiňoval, pojďme vytvořit takovou atmosféru, protože ve chvíli, kdy více vyvážíte, firmy mají ochotu více investovat, tím vytváříte vlastně nějakou tvorbu fixního kapitálu, což je další zdroj vlastně růstu domácího, hrubého domácího produktu. Přemýšlejme o té prorůstové politice i tímto směrem.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, pane Dufku, jenom stručnou reakci, měla by vláda více šetřit? Měla by více šetřit peníze nás, daňových poplatníků? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Já si myslím, že v určitých momentech ano, jsem také pro růstová opatření, protože, řeknu, například tím, že firmy nemůžou zrychlit odpisy, protože to není jenom o penězích, které musí opravdu stát utrácet, ale je to i ve stimulech, které můžou pomoct k lepšímu podnikání v České republice. A samozřejmě šetřit na těch místech, kde se v minulosti utrácelo. A nechci se tady vracet k tomu, kolik peněz bylo mnohdy, když to řeknu, vyhozeno nesmyslně a můžeme říct dokonce skončilo někde mimo Českou republiku u různých, řeknu, společností nebo například takové systémy, jako byla solární energetika a tak dále, a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ano, to jsou známé věci. Tak, pánové, já vám mnohokrát děkuji za vaši návštěvu, díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Děkuji, na shledanou. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Hezký večer.

Vakcín nebude dost na to, aby v příštím půlroce epidemii zastavily, míní WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) nevěří, že v příštích třech až šesti měsících bude dostatečné množství vakcín k tomu, aby zabránily prudkému nárůstu covidových infekcí. Řekl to ve středu podle agentury Reuters krizový expert organizace Michael Ryan. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.

Španělská vláda a autonomní oblasti se ve středu dohodly na některých pravidlech, jež budou platit o vánočních a novoročních svátcích.

Ke společnému stolu bude moci zasednout ve Španělsku o Vánocích, na Silvestra a Nový rok maximálně deset lidí, píše agentura Reuters. Shoda byla také nalezena na posunutí zákazu nočního vycházení na 1:30 ráno. Od 23. prosince do 6.

ledna včetně budou zakázány přesuny mezi jednotlivými autonomními oblastmi. Výjimku budou mít jen cesty za rodinou a kvůli závažným důvodům.

Světová zdravotnická organizace (WHO) nevěří, že v příštích třech až šesti měsících bude dostatečné množství vakcín k tomu, aby zabránily prudkému nárůstu covidových infekcí. Řekl to ve středu podle agentury Reuters krizový expert organizace Michael Ryan.

„Po dobu tří až šesti měsíců nebudeme dostatečně očkovat na to, abychom zabránili prudkému nárůstu případů,“ řekl Ryan a vyzval, aby lidé nadále omezovali setkávání s druhými a dodržovali další opatření, která mají bránit šíření covidu-19.

Opozice strhala návrh vládní novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Co je důležitější – zdraví, nebo právo?

Spojené státy zažívají pravděpodobně nejhorší fázi epidemie covidu-19 a mnozí činitelé na začátku svátečního období vybízejí Američany, aby minimalizovali společenské aktivity.

Bílý dům má nicméně před sebou nabitý harmonogram vánočních akcí. Informuje o tom tento týden americký tisk, který píše o nejméně 20 nadcházejících večírcích.

Jak velká na nich bude účast, není zcela jasné.

Podle deníku The Washington Post (WP) zástupci Bílého domu uvedli, že prezident Donald Trump a jeho manželka Melania jsou odhodláni navzdory pandemii i letos v sídle hlavy státu uspořádat sváteční sezonu. List hovoří dokonce o 25 večírcích naplánovaných na tento měsíc.

Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Lehký vzestup na téměř 32 000 nových případů zaznamenalo Turecko, kde v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 193 lidí, nejvíce za jeden den od začátku epidemie. Turecko hlásí rekord úmrtí již desátým dnem za sebou, informuje agentura Reuters.

Itálie ve středu zaznamenala nárůst nových případů nákazy koronavirem, kterých přibylo za poslední den téměř 21 000. Počet úmrtí ale klesl na 684.

Ministerstvo práce doporučuje domovům seniorů, aby si zakoupily testy pro testování návštěv. Dodatečně jim je pak chce proplatit z dotací, ale jen za dobu nouzového stavu.

Úřad naopak neradí používat u návštěvníků testovací sady, které zařízení dostala na vyšetření klientů a personálu. Musela by je pak uhradit Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP). I na to by ale dostala dotace.

Vyplývá to z pokynů pro domovy, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce.

to je o 320 méně než za stejnou dobu v úterý a asi o 270 méně než minulou středu do večera.

Cena testů na covid-19 pro samoplátce klesne od ledna příštího zhruba o 200 korun, uvedl server Seznam Zprávy. V současné době stojí maximálně 1756 korun.

Lidem, kteří mají příznaky nebo měli rizikový kontakt, je test hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Ostatní, kteří ho potřebují například pro cestu do zahraničí, si ho platí sami.

Celkem už stály testy obou skupin více než čtyři miliardy korun.

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO) postrádá uspokojivou odpověď na otázku, jaký efekt bude mít bezplatné antigenní testování na koronavirus.

Přesto je podle něho testování na Vysočině připravené. Kromě současných odběrových míst je předjednaná i spolupráce s dvěma soukromými subjekty a hasiči.

Široké testování všech zájemců připravuje vláda, bude mu předcházet testování učitelů od 4. prosince.

Podle Schreka ale testování vytváří řadu problémů. Jedním je financování, hrazená hodnota testu stanovená na 350 korun nemusí pokrýt veškeré náklady. Testování také bude časově náročné pro zdravotnický personál, kterého se na Vysočině nedostává. Ve dvou z pěti krajských nemocnic stále pomáhá armáda, v nemocnicích pracují i studenti.

Vedení školy bude muset umožnit učiteli absolvovat chystané testování pedagogů na koronavirus, pokud tím nevznikne problém se zajištěním výuky. Na žádost pak škola vyučujícímu pro vyšetření vydá potvrzení o tom, že pracuje jako pedagog.

Vyplývá to z informací, které ve středu ministerstvo školství poslalo do škol společně s formuláři pro potvrzení o zaměstnání učitele a o absolvování antigenního testu. Školy také dostaly informace potvrzující návrat dalších žáků do škol od 7. prosince.

Uvedla to mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Rozhodnutí Rakouska umožnit provoz lyžařských středisek od 24. prosince je podle ředitele Asociace horských středisek ČR (AHS) Libora Knota v jejich aktuální situaci pochopitelný.

Je podle něj třeba upozornit, že Rakousko je v boji proti koronaviru proti Česku několik týdnů pozadu.

Česká republika by tak v uvolnění opatření pro skiareály měla prosazovat samostatnou racionální cestu a dodržovat pravidla protiepidemického systému (PES). Knot to dnes řekl ČTK.

Pravomoci, které má v připravované novele zákona získat hlavní hygienik řídící novou Státní hygienickou službu, už podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) krajské hygienické stanice v současné době mají.

Jen nemohou stejná opatření vydávat plošně, řekl dnes novinářům ve Sněmovně. Novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která státní hygienickou službu zavádí, kritizovali někteří odborníci i opoziční politické strany.

I jim ho chce ministr vysvětlovat, dodal.

Prodejci obuvi se těší na čtvrteční otevření obchodů po zhruba šestitýdenní nucené odmlce, přestože letos kvůli pandemii a restrikcím vlády ztratili obě hlavní sezony.

Nachystaní na obnovení provozu byli už v pondělí. Jsou připraveni na všechna opatření nařízená vládou, tedy především na kontrolu počtu lidí v obchodech a řízení fronty.

Někde budou při případném vzniku řady čekajícím nabízet čaj. Vyplývá to z ankety mezi obchodníky.

První z vakcín bude v Británii dostupná už od příštího týdne:

Dvě třetiny lidí, kteří byli podle výzkumu Život během pandemie za poslední měsíc v osobním kontaktu s nakaženým covidem-19 nebo měli typické příznaky nemoci, nebyly na testu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector