Dušnost – vše o zdraví

Únavu zažívá občas každý. Na tom, že po náročném pracovním dni usnete jako špalek, není nic divného. Když se však ráno probudíte a nemáte ani sílu otevřít oči, o běžnou únavu tady asi nepůjde. Pokud navíc stav trvá delší dobu než šest měsíců, může se jednat o chronický únavový syndrom. Přetrvávající únava může také ohlašovat deprese nebo srdeční či nádorové onemocnění.

Tíha na hrudníku u žen nad padesát

Tento varovný signál by neměly přehlížet hlavně ženy v období přechodu, které už nejsou tak chráněné pohlavními hormony (díky estrogenům jsme mnohem odolnější vůči srdečním a cévním onemocněním).

Někdy se také stává, že nám srdce buší jako o závod. Na vině bývá fibrilace síní způsobená srdeční arytmií.

Ta by však bez odborné pomoci mohla skončit i srdečním selháním (ještě vyšší riziko hrozí u kuřáků, diabetiků a lidí s nadváhou).

Oboustranné otoky a pigmentové skvrny

Dušnost - Vše o zdraví

Předplatné můžete objednávat zde

Otékají vám nohy? To se často děje v létě, které je pro náš oběhový systém velkou zátěží. Horko totiž zpomaluje průtok krve v žilách, což bývá doprovázeno nepříjemnými pocity, jako je bolest, tíha apod.

Ne vždy je ale na vině počasí. Pokud vám otékají obě nohy, může jít o zhoršený krevní oběh či špatné proudění lymfy. Příčinou může být i nedostatečná funkce ledvin či jater a snížená funkce štítné žlázy.

 

Jaterní choroby se někdy ohlašují také kožními projevy, například žlutým zabarvením kůže, zvýšenou tvorbou puchýřů, větší zranitelností a hyperpigmentací (větší výskyt pigmentových skvrn). Typické jsou i tzv. pavoučkové névy, což jsou vlastně rozšířené drobné cévy v kůži, které se ze středu šíří paprskovitě ven.

Záhadné bulky na koleni nebo lokti

Nahmatali jste si na těle podivnou bulku? Zřejmě půjde o tzv. xantóm – úložiště tuků pod kůží, které se nejčastěji vyskytuje v oblasti šlach (hřbet ruky, prsty, koleno, loket). Xantómy někdy varují před blížícím se infarktem, takže na nic nečekejte a raději vyhledejte lékaře.

Věčná žízeň a časté močení

To jsou typické příznaky cukrovky, o níž mnoho postižených lidí leckdy ani neví. Přesto je tato choroba velmi nebezpečná. Zvyšuje totiž riziko srdečně cévních onemocnění a je častou příčinou ztráty zraku a ledvinového selhání.

K dalším příznakům patří i nadměrný pocit hladu, slabost, hubnutí, náchylnost k infekcím, pomalé hojení ran a modřin, sucho v ústech nebo noční pocení.

Varovným signálem můžou být červené dlaně, bílé nebo tmavé skvrny na kůži, sladce vonící dech, tlusté nehty, poruchy chuti, pocit strnulosti v končetinách a moč barvy čaje.

Časté závratě a pocit na omdlení

Stává se, že vás přepadne závrať? Občasné pocity na omdlení většinou neznamenají žádný závažný problém. Pokud se ovšem opakují hodně často, nechte se vyšetřit. Možná, že to bude jenom nízkým krevním tlakem, ale může se jednat také o příznak roztroušené sklerózy, epilepsii či hrozící mozkovou příhodu.

Černý pruh pod nehtem

O našem zdravotním stavu vypovídají i nehty. Vysoce varovným signálem, který byste v žádném případě neměli ignorovat, je černý pruh pod nehtem, který může poukazovat na nebezpečný nádor.

Pokud víte, že se nejedná o následek úrazu (že jste si třeba nepřiskřípli prst do dveří), na nic nečekejte a uhánějte hned k lékaři.

Tmavé pruhy v nehtu totiž způsobuje melanom, který je neblaze proslulý jako nejzákeřnější typ rakoviny kůže.

Dělá vám starosti zrychlený tep, třesou se vám ruce a hodně se potíte? Nechte si vyšetřit štítnou žlázu. Mohlo by se jednat o hypertyreózu neboli zvýšenou funkci štítné žlázy, kdy tělo produkuje příliš mnoho hormonu tyroxinu, který má na starosti látkovou výměnu.

Na problém může upozornit také zvýšený pocit žízně, větší chuť k jídlu, úbytek na váze (ačkoli jíte normálně a nedržíte žádné diety), náladovost, nespavost, vypoulené oči (exoftalmus) nebo struma (zvětšená štítná žláza).

Nemocní lidé špatně snášejí horko, stěžují si na svalovou slabost a suché oči, ženy nepravidelně menstruují, u mužů dochází ke zvětšení prsou.

Velké břicho a pocit plnosti

Rakovina vaječníků patří mezi nejčastější smrtelné formy rakoviny, která postihuje ženy. Lze ji ovšem úspěšně vyléčit, pokud je objevena včas.

Příznakem bývá přemíra  ochlupení na tváři a na těle, otok a zvětšený obvod břicha, trávicí potíže (kromě jiného i pocit plnosti, ač jste polkla sotva pár soust), hubnutí, nebo naopak přibírání na váze, bolest břicha a dolní části zad, časté nutkání močit a nevysvětlitelné krvácení z pochvy. Tady se skutečně hraje o čas.

Zimomřivost a neklidné nohy

Padáte únavou a je vám pořád zima, přestože venku nádherně svítí sluníčko? Tyhle příznaky můžou poukazovat na chudokrevnost (anémie).

Dalšími projevy jsou snížená schopnost soustředění, nezdravě bledá pokožka, dušnost, časté bolesti hlavy, podrážděnost a sklony k depresivním stavům, zácpa, nadýmání, plynatost, celková slabost, tendence ke mdlobám, vypadávání vlasů, suché lámavé nehty nebo bolavé koutky úst. 

Někteří lidé si stěžují na tzv. syndrom neklidných nohou (nepříjemný tlak a pobolívání ve stavu klidu, provázený nutkáním pohybovat nohama), který se zhoršuje především v noci. Tento stav bývá většinou důsledkem nedostatku železa, které však snadno dodáte tělu buď vhodnou stravou (maso, luštěniny, obiloviny, sušené ovoce, ořechy), nebo pomocí potravinových doplňků. 

Bolest hlavy, ekzémy a chutě na sladké

Pozorujete na sobě některé z následujících příznaků? Bolesti hlavy a kloubů, různé alergie, chronické záněty, silná únava, podrážděnost, deprese, časté infekce, svědící a zarudlá pokožka, poševní výtoky, lámavé či drolící se nehty a jako „bonus“ mučivá touha po sladkém. To jsou typické příznaky přemnožených kvasinek, které osidlují naše tělo a za normálních okolností nepůsobí žádné problémy. Pokud však dojde k narušení vnitřní rovnováhy (např. při léčbě antibiotiky, zvýšené hladině cukru v krvi, při oslabené imunitě apod.), můžou se přemnožit. Dostat tyhle potvůrky pod kontrolu lze úpravou jídelníčku, ze kterého vyloučíte rafinovaný cukr, výrobky z pšeničné mouky, bílou rýži, těstoviny, slazené mléčné výrobky, kávu, alkohol, balené ovocné džusy a šťávy, ocet, plísňové sýry, uzeniny a konzervované potraviny.

Otoky a kovová pachuť v ústech

Nemoci ledvin přicházejí plíživě a nebolí. Co by vás však mělo varovat? Příznakem číslo jedna jsou otoky (lýtka, kotníky, zápěstí, obličej). Oslabené ledviny se můžou projevovat i permanentní únavou, pocitem vyčerpání a ospalostí.

Mnoho pacientů si stěžuje na suchou a svědící pokožku, zejména na zádech, hrudníku a hlavě, a na potíže s močením (včetně častější frekvence močení a zakaleného vzhledu moči).

Máte pocit, jako byste neustále cucali kus železa? Kovová pachuť v ústech, jež se objevuje bez ohledu na to, zda a co člověk jedl, je dalším signálem, který vysílají nemocné ledviny.

Dušnost a panika

Stává se vám někdy, že se v polovině věty musíte dlouze a zhluboka nadechnout, abyste vůbec byla schopná ji dokončit? Může to být jeden z příznaků hrozícího infarktu u žen, u kterých celá záležitost probíhá úplně jinak než u mužů.

Častým varováním jsou i nevolnost a zažívací problémy (včetně zvracení), náhlý pocit bezdůvodné úzkosti a situace, kdy vás zničehonic zaplaví ledový pot, ale i extrémní únava a dlouhodobá nespavost.

Všechny tyhle potíže by vás měly neomylně nasměrovat do lékařské ordinace.

Muže ve středním věku obchází strašák: skrytá nemoc začíná dušností i únavou

Začátkem loňského roku jsem chytil nějaký virus, necítil jsem se dobře, a tak jsem šel za svým praktickým lékařem. Ten si během vyšetření všiml, že mám srdeční šelest. Myslel si, že to pravděpodobně souvisí se současnou virózou a přejde.

Když jsem přišel na kontrolu o týden později, šelest slyšel při poslechu pořád. Aby nic nepodcenil, poslal mě do nemocnice na ultrazvuk srdce.

Nijak jsem se toho nebál a při čekání na vyšetření jsem si ještě plánoval, co budu dělat odpoledne a večer.

Přečíst článek ›

Na ultrazvuku se ovšem ukázalo, že mám zvětšenou levou srdeční komoru. Po dalším vyšetření u kardiologa mi sdělili, že se jedná o dilatační kardiomyopatii. To je stav, kdy se srdce zvětšuje a je porušeno čerpání krve, podobně jako u pacientů se srdečním selháním po infarktu myokardu. Obvykle začíná v levé srdeční komoře, přesně jako u mě.

Počty*Nemoc se nejčastěji vyskytuje u mužů ve středním věku.*Ročně se objeví 5-8 případů na 100 000 obyvatel.*U části nemocných hraje roli dědičnost.

Pamatuji si, jak jsem omámeně vyšel z ordinace a nevěřil tomu, že můžu mít takový problém vzhledem k mému věku a nulovým příznakům. A tak jsem udělal to co asi většina lidí a co je lepší nedělat. Začal jsem hledat odpovědi na internetu. Rychle jsem zjistil, že je tam spousta informací, které naznačují, že můj stav je velmi špatný a neskončí to dobře. To nebylo to, co jsem chtěl číst.

Těžká doba

Bylo mi 35 let, byl jsem manžel a otec, nic špatného jsem si nechtěl připouštět. Moje žena tomu v první chvíli také propadla, četla stejné články a zdroje a hrozně se bála, co se mnou bude. Pro nás oba to byla těžká doba.

Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem si naštěstí uvědomil, že plno z těch informací pro mě není relevantních a snad to nebude tak hrozné.

Změnil jsem kardiologa, který to rozhodně nevidí tak černě a vždy se mě snaží povzbudit, abych myslel pozitivně a díky tomu se mi psychicky ulevilo.

Přečíst článek ›

Denně beru léky, které pomáhají zlepšovat moji prognózu. Jelikož nemoc může být dědičná, na ultrazvuk musely jít i moje dcery a každoročně budou kontrolovány, ačkoli aktuálně je naštěstí vše v pořádku. Nevím, co pro mě budoucnost chystá, ale to neví nikdo. Teď se snažím být aktivní, cvičit a užívat si život s dcerami a mojí ženou.

Názor lékaře: prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. (přednosta Kliniky kardiologie IKEM)

Onemocnění se objevuje většinou ve středním věku, mnohem častěji u mužů. Klinicky se projevuje jako srdeční selhání, tedy převážně dušností různého stupně, únavností, nevýkonností a otoky dolních končetin. Pacienti mají zvýšené riziko život ohrožujících arytmií, jako jsou fibrilace komor nebo komorové tachykardie.

Onemocnění se dá diagnostikovat suverénně pomocí echokardiografie. Zvětšení levé komory srdeční a poruchu její funkce lze zjistit i při CT angiografii nebo vyšetřením pomocí magnetické rezonance. K vyloučení ischemické choroby srdeční se provádí i koronární angiografie – nástřik srdečních tepen kontrastní látkou.

Zajímavé:  Angina pectoris - vše o zdraví

V řadě případů ji dnes lze nahradit CT angiografií.Léčba je obtížná, stejně jako u jiných forem srdečního selhání. Kromě léků je možné u části nemocných zlepšit funkci srdce pomocí tzv. resynchronizační léčby – stimulace obou srdečních komor. V některých případech je nutná implantace umělého srdce a nakonec transplantace srdce.

Pro riziko náhlé smrti má řada pacientů implantován kardioverter – defibrilátor.

Informace o dilatační kardiomyopatii

*Kardiomyopatie je skupina onemocnění srdečního svalu spojených s poruchou srdeční funkce. Patří sem pět typů onemocnění a dilatační kardiomyopatie je *nejčastější.Při dilatační kardiomyopatii dochází k roztažení (dilataci) srdečních oddílů, především levé komory srdeční.

*V mnoha případech se nedá zjistit příčina nemoci. Někdy jde o následek prodělaného virového zánětu srdečního svalu, tzv. myokarditidy. Dochází k tomu zejména v případě, že se onemocnění nerozpozná v akutní fázi.

*Zčásti se na vzniku podílí porucha imunity, kdy vznikají protilátky proti vlastním buňkám a dochází k sebepoškozování srdečního svalu.

*U některých pacientů může nemoc způsobit nebo zhoršit i zvýšený příjem alkoholu.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

  • Lososová omeleta
  • Snídaně je základ dne, a tak si připravte vynikající vaječnou omeletu s lososem a sýrem, která vás nabudí a dodá vám potřebné živiny.
  • Ingredience:
  • 550 ml mléka
  • 300 g mouky
  • 4 vejce
  • sůl
  • 2 lžíce oleje
  • 300 g krémového sýra
  • 1-2 lžíce strouhaného křenu
  • 1 malá okurka
  • 1 červená cibule
  • 1 svazek pažitky
  • 200 g uzeného lososa (plátky)
  • pepř
  • citronová šťáva

Postup:

500 ml mléka důkladně smíchejte s moukou a jednotlivě vmíchejte vejce. Přidejte 1 zarovnanou lžičku soli a 1 lžíci oleje. Směs dobře rozmíchejte, aby bylo těsto hladké, a pak ho nechte 15 minut odpočívat.Rozehřejte pánev s nepřilnavou vrstvou a potřete ji olejem.

Naneste na ni trochu těsta a usmažte tenkou omeletu. Vyjměte ji a nechte vychladnout. Ze zbytku těsta usmažte další omelety stejným způsobem.Smíchejte krémový sýr, křen a zbývající mléko. Nakrájejte okurku a oloupanou cibuli na tenké plátky.

Pažitku omyjte a nakrájejte najemno.

Omelety namažte křenovým krémem. Rozložte na ně lososa, okurku, cibuli a bylinky. Osolte je, opepřete a ochuťte citronovou šťávou.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdravé srdce

Dobrá zpráva pro všechny milovníky čokolády! Podle amerických studií hraje hořká čokoláda významnou roli v prevenci vzniku vysokého krevního tlaku. Hořká čokoláda se vyrábí pražením kakaových zrn bez přidání cukru či mléka.

Ukazuje se, že pár kostiček kvalitní čokolády může přispět ke zdraví srdce, a to i u lidí s anamnézou kardiovaskulárních chorob, potvrzují američtí kardiologové. Kakaové boby totiž obsahuje antioxidanty, které zvyšují hladinu dobrého cholesterolu (HDL) a zároveň snižují špatný cholesterol (LDL).

Jsou také plné polyfenolů, známých jako flavonoidy, které pomáhají chránit rostliny kakaa před toxiny a opravovat poškození buněk. Flavonoidy se nacházejí také v jablkách, hroznech, cibuli či ořeších. Je ale třeba věnovat pozornost kvalitě čokolády – doporučuje se ta s obsahem 72 procent kakaa a výš.

Řada čokolád a čokoládových tyčinek je plná cukru a tuku, které vám rozhodně nepomohou.

Co všechno víme o zdraví srdce? A je všechno z toho pravda?

Onemocnění oběhové soustavy jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jsou však i naším největším strašákem?

Kardiovaskulární onemocnění nebolí, a tak péči o naše srdce často podceňujeme. Na co všechno bychom měli myslet? A je všechno to, co o zdraví srdce víme, založené na pravdě?

Mýtus č.

1: „Infarkt s týká především mužům“ Úmrtnost na infarkt je u obou pohlaví srovnatelná, v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v ČR 4 707 osob, 2 673 mužů a 2 034 žen.

Rozdíl, který se mnohdy zmiňuje, je věk, ve kterém člověka infarkt často zasáhne. Udává se, že muži dostanou infarkt většinou v mladším věku než ženy.

Předpokládá se, že příčinou je ochranný vliv ženských pohlavních hormonů, do období menopauzy. Není to však něco, na co by dámy mohly spoléhat.

Mýtus č.

2: „Jestli mě někdy potkají problémy se srdcem, bude to nejdříve po padesátce“ Nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, tolik typický pro současnou dobu, se podepisuje na nás všech. A to i na mladší generaci, která často věří, že je nezničitelná.

Onemocnění srdce se stále častěji týkají i třicátníků. Infarkty myokardu u osob kolem třiceti let už přestávají být překvapující. Ani aktivní jedinci, kteří nerezignovali na aktivní způsob života, nejsou zcela v bezpečí.

Jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod je totiž i extrémní míra stresu a stále větší nároky na naše tělo.

Mýtus č.

3: „Příznakem infarktu je svíravá bolest na hrudi“ Bolest na hrudi, která se šíří do levé ruky, je typickou známkou infarktu myokardu.

U některých pacientů se však může infarkt projevit i jinak, popřípadě může být zcela bezpříznakový. Infarkt myokardu je doprovázen celým spektrem různých symptomů.

Pacient může pociťovat dušnost, náhlou žaludeční nevolnost, infarkt může doprovázet pocení a bledost. V případě pochybností je doporučeno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.

Mýtus č.

4: „S nízkou hladinou cholesterolu mému srdci nebezpečí nehrozí“ Bylo dokázáno, že vysoká hladina cholesterolu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod na trojnásobek. Je však třeba myslet i na další rizikové faktory, které hrají významnou roli v rozvoji kardiovaskulárních chorob.

Vedle vysoké hladiny cholesterolu k nim řadíme vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku nebo například kouření. Je třeba znát své hodnoty cholesterolu a pokud nejsou v normě, je nutné učinit dietní opatření a/nebo užívat pravidelně předepsané léky. Současně musíme myslet i na další rizikové faktory.

Mýtus č.

5: „Pro zdraví srdce je třeba vynechat v jídelníčku tuky“ Omezení tuků v našem jídelníčku při ohledu na zachování zdraví našeho srdce je jedním z dlouhodobě zažitých mýtů. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso.

Daleko lepší je nahradit je zdravějšími nenasycenými tuky, které jsou obsaženy v olivovém oleji, řepkovém oleji, v oříšcích, semínkách nebo v rybím tuku. Zdravé tuky jsou pro srdce důležité. A nejen pro něj. Za ideální model jídelníčku pro zdravé srdce se považuje středomořská strava, která je lehká a dobře stravitelná.

 Je bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej, luštěniny.

Mýtus č.

6: „Alkohol prospívá srdci“ Souvislost mezi konzumací přiměřeného množství alkoholu a zdraví srdce je předmětem mnoha debat odborníků.

Shoda panuje v konzumaci tvrdého alkoholu, kterou odborníci označují za škodlivou a rizikovou nejen pro zdraví srdce. Diskuzi vyvolává střídmá konzumace vína (1-2 dcl) a piva (0,5 l) a jejich pozitivní vliv na srdce.

Konzumaci alkoholu není možné doporučit každému, mezi odborníky je navíc mnoho zástupců, kteří konzumaci alkoholu nedoporučují vůbec.

Mýtus č.

7: „Když si občas zapomenu vzít své léky na srdce nebo cholesterol, tak se přece nic se neděje“ Pravidelným užíváním léků by měly být naše zvýšené hodnoty krevního tlaku a/nebo cholesterolu regulovány.

Vysazení léků vede opět k navrácení problému. Pravidelné užívání léků je důležitou součástí prevence kardiovaskulárních příhod. Už i občasné zapomínání a vynechání užití léku může vést k závažným komplikacím.

Mýtus č.

8: „Kardiovaskulární příhody se v naší rodině objevovaly a objevují, s tím nic nenadělám“ Rodinná anamnéza a genetické dispozice jsou jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních nemocí. Jak již bylo zmíněno, nejsou však jediným. V žádném případě bychom neměli rezignovat na zdravý životní styl – zdravou stravu a pravidelný pohyb. Měli bychom se vyvarovat kouření a nechat si pravidelně kontrolovat krevní tlak i hladinu cholesterolu.

Pokud jsou naše hodnoty zvýšené a lékař nám předepíše léky, dbejme na prevenci kardiovaskulárních příhod jejich pravidelným a svědomitým užíváním.

Mýtus č.

9: „Statiny vyvolávají bolest svalů, aspoň tak to píšou na internetu“Statiny mohou vzácně způsobit poškození svalů u pacientů užívajících větší množství některých léků. Projevem poškození může být bolest svalů. Skutečně závažné příhody však byly popsány pouze u jednoho z milionu (!) pacientů léčených statiny. Tomuto stavu lze navíc téměř vždy zabránit, protože je většinou předcházen méně závažnými a snadno rozpoznatelnými příznaky.

Je zajímavé, že statiny jsou například daleko bezpečnější než aspirin a léky typu ibuprofenu, které si běžně kupujeme v lékárně, často bez vědomí lékaře.

Jak se hlásí nemoci plic

Plíce patří k životně důležitým orgánům podobně jako třeba srdce. Pokud přestaneme dýchat, začne nám akutně chybět kyslík, a to během krátké chvíle. Nejohroženějším orgánem je pak ten nejcitlivější, který ho potřebuje nejvíc: mozek.

Nejrůznějšími nemocemi plic trpí až 30 procent populace. Jejich charakter se mění podle úrovně hygieny a medicíny v té které zemi. Největším zabijákem například v chudých rozvojových státech je tuberkulóza. Každý rok na ni umírá 1,6 miliónu lidí. V ČR patří k málo častým nemocem, i když počet případů roste kvůli cizincům.

Ve zmíněných zemích bývá podobně smrtící i zápal plic, kvůli nízké úrovni zdravotní péče a nedostatku léků. Každý rok zahubí milióny dětí do 5 let. Ty naše mají štěstí, čeští lékaři obvykle dokážou vyřešit zápal plic bez velkých problémů.

V České republice je nejčastější plicní chorobou astma, když pomineme nachlazení, chřipky, kašle a další běžné infekce horních cest dýchacích. Trápí přibližně 800 000 pacientů. Nejde o infekční nemoc, jde o alergii. Dýchací trubice reagují na různé alergeny tím, že v nich vznikne zánět a že se zúží.

„Akutní astmatický záchvat se projevuje suchým, dráždivým kašlem,“ vysvětluje MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze.

„Postiženého často začne trápit v noci nebo k ránu. Objeví se u něj také dušnost se ztíženým výdechem. Ten doprovází pískot, ale i pocit tíhy na hrudi nebo pocit jejího sevření. Vyvolává je námaha, kterou musí vynaložit při výdechu kvůli odporu zúžených dýchacích cest.“

Záchvat obvykle spouštějí alergeny, jako je srst, peří, plísně, prach a pyl, ale i cigaretový kouř a různé chemické látky. Vyprovokovat ho mohou rovněž infekce nebo některé léky, případně stres. Ten často doprovází akutní potíže a zhoršuje stav astmatika.

Ani moderní medicína neumí astma vyléčit, umíme ho jenom tlumit, kontrolovat a eliminovat některé jeho projevy. Základem léčby je to, že se nemocný snaží vyhnout alergenům, o nichž ví, že ho dráždí. Denně také užívá inhalační kortikoidy a další léky.

U astmatu je spíš důležité, aby ho pacienti zachytili včas a včas v kombinaci s inhalačními léky efektivně léčili. Jinak v dýchacích trubicích dojde k nežádoucím změnám, které mohou být nevratné. Rozumné je i to, když se nemocní naučí pracovat s psychikou.

Existuje cvičení, které dokáže zastavit rozbíhající se záchvat. Jak může být účinné, to dokládá úspěšná sportovní kariéra desetibojaře Tomáše Dvořáka, tenistky Petry Kvitové, lyžaře Lukáše Bauera a dalších špičkových sportovců, kteří jsou astmatici.

U malých dětí může rovněž pomoci rehabilitační technika míčkování, jakási masáž míčky. Dobrou prevencí je rovněž hra na flétnu a další podobné nástroje.

Zajímavé:  Echo srdce - vše o zdraví

Nejnebezpečnější plicní chorobou je u nás rakovina plic. Na začátku dvacátého století přitom patřila na plicních klinikách k raritním chorobám. Chodili se na ni dívat lékaři i medici.

Zlom přišel ve dvacátých letech, kdy se začalo masívně šířit kouření cigaret. Dnes na ni v ČR umře kolem 6500 pacientů ročně, tři čtvrtiny z nich tvoří kuřáci.

Muže nemoc postihuje výrazně častěji než ženy, počet pacientek však stále roste.

Problém rakoviny plic spočívá v tom, že se dlouho nemusí nijak projevovat, a když se projeví, jde obvykle o nádor v pokročilejších stadiích. Nemocní pak mívají špatnou prognózu. Jen 14 % jich přežije pět let od chvíle, kdy jim lékaři objeví v plicích karcinom.

Zachytit ji včas není vždy snadné. Nejčastějším projevem choroby je kašel nebo změna kuřáckého kašle anebo zhoršení dechu. Tyto změny však nemusí být nějak výrazné, takže si je kuřák často neuvědomí. Někdy začne nemocný jenom hubnout. Když se objeví krev ve vykašlaném hlenu nebo bolesti, jde obvykle o pokročilejší stadium choroby, případně o metastázy šířící se do těla.

Prevencí je nekouřit a nepohybovat se v zakouřených nebo znečištěných prostorách. Rizikový může být i častý pobyt v prašném prostředí a v místech znečištěných přízemním ozónem, případně výfukovými plyny.

Podobně riskantní bývá práce a život v budovách, ve kterých koncentrace radonu převyšuje povolenou normu. Nebo v uzavřených prostorách, ve kterých stavbaři použili azbest.

Rizikovou chorobou je i CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). V ČR trápí asi 800 000 lidí a 2500 z nich na ni každý rok umře. Jde o vleklý zánět průdušek. Vyvolávají ho škodlivé látky, které vdechujeme. V 80 – 85 % případů se jedná o toxické produkty z cigaretového kouře.

Zánět vede k nevratným změnám na plicích, ale hlavně ke stále většímu zužování průdušek. To je nutné překonávat zvýšeným úsilím při vydechování vzduchu. Dochází k větší tvorbě hlenu v průduškách. Nemocným ztrpčuje život také chronický kašel a vykašlávání tohoto hlenu.

Zároveň zanikají plicní sklípky, takže se snižuje kapacita plic a schopnost okysličovat krev. Zadýchávání se zhoršuje pomalu, a řada lidí ho proto přisuzuje postupujícímu věku.

Znepokojí je často až tehdy, kdy jim brání v tom, aby vyšli do patra, na nákupy, uklidili si v bytě apod. Nebo když u nich dojde k náhlému a výraznému zhoršení dechu během jinak banální infekce dýchacích cest. To si nezřídka vyžádá i pobyt v nemocnici.

A v těch nejtěžších stadiích nezvládne nemocný dojít ani na WC nebo do koupelny.

Specialisté obvykle diagnostikují CHOPN snadno, pomocí spirometrie. I u této nemoci platí to, co u astmatu. Lékaři ji nedokážou vyléčit, ale umějí ji zastavit nebo významně zpomalit její rozvoj. A jak jí můžeme předejít nebo pomoci léčit?

2. Vyhýbat se i zakouřenému prostředí, ale také místům s velkou prašností, vysokou koncentrací výfukových plynů, kouře a výparů z chemikálií. Nebo v nich aspoň používat ochranné pomůcky.

3. Doma často větrat, zejména tam, kde při vaření vznikají spaliny z hoření plynu nebo toxické látky z přepalovaných tuků.

4. Pacienti by se měli věnovat cvičení nebo sportům, které posilují funkci plic.

5. Smysl má i vyvážená strava bohatá na zeleninu a ovoce.

6. Vynikající je také vysokohorská turistika nebo pobyt u moře. Horský i mořský vzduch plicím přirozeně pomáhají při regeneraci.

Užitečnou prevencí před některými plicními chorobami jsou cvičení typu jógy, taj-či nebo čchi kung, která hodně pracují s dechem.

Ale i plavání a sportování vůbec.

Smysl mají i samostatná dechová cvičení, která nezaberou moc času. Můžeme je provádět kdekoli, například při procházce parkem nebo doma u televize. Jde hlavně o pravidelnost a kvalitu. Vynikající je například trénink jógového dechu. Návody na hluboké dýchání i speciální dechová cvičení najdete na internetu i v publikacích o józe.

Výborná je i hra na dechové hudební nástroje. Dá se považovat za jakýsi pravidelný dechový trénink.

Tyto zásady přitom platí obecně i pro prevenci a léčbu všech onemocnění plic.

Koronavirus

Redakce Seznam / Ministerstvo zdravotnictví ČR

Příznaky onemocnění jsou podobné chřipce. Jedná se o zvýšenou teplotu, dušnost, kašel, bolesti svalů či únava. Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Může se projevit i rýma, průjem a nebo nervové příznaky (bolest hlavy, zvracení).

Nejčastějšími cestami, kudy vnikají viry do lidského těla, jsou sliznice, tedy ústa, nos a také oči. Tato místa pro viry představují otevřenou bránu, právě na obličej si saháme nevědomky prakticky neustále.

V případě nouze, prosím, ihned volejte linku 155, na které uveďte, že se obáváte, že jde o nákazu koronavirem, a jaké k tomu máte důvody. V případě neakutních obtíží, např. kašel atd., volejte svému praktickému lékaři, nechoďte k němu, pokud vás sám nevyzve k návštěvě.

Dušnost je subjektivně vnímaný problém s dýcháním. Pacient má pocit tíže na prsou nebo nedostatku vzduchu, obtížně se mu dýchá nebo se nemůže nadechnout. Ne každá dušnost je příznakem onemocnění dýchacího systému, může být i při onemocnění kardiovaskulárním anebo jako psychická reakce na stresovou situaci.

Je třeba kontaktovat svou zdravotní pojišťovnu:

  • – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky: 952 222 222
  • – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky: 844 888 888
  • – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: 810 800 000
  • – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví: 261 105 555
  • – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: 800 209 000
  • – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky: 844 211 211
  • – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna: 800 213 213

Je třeba kontaktovat svou zdravotní pojišťovnu, ta má povinnost vyhledat vám registrujícího lékaře, který má smlouvu s touto pojišťovnou:

  1. -Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky: 952 222 222
  2. -Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky: 844 888 888
  3. -Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: 810 800 000
  4. -Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví: 261 105 555
  5. -Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: 800 209 000
  6. -Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky: 844 211 211
  7. -Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna: 800 213 213

Zkontrolujte si, zda máte některý z následujících příznaků:

  • – dušnost/pocit ztíženého dýchání bez souvislosti s kašlem
  • – horečka více jak 38 °C
  • – suchý kašel

Pokud se vám hůře dýchá, nebo máte horečku a současně suchý kašel, volejte ihned linku 155 a postupujte podle instrukcí operátora.

Pokud máte horečku, která trvá dále než dva dny, nebo suchý kašel bez horečky, kontaktujte telefonicky praktického lékaře nebo pohotovost (mimo pracovní dobu praktického lékaře) a postupujte podle jejich instrukcí.Pokud máte pouze horečku po dobu kratší než dva dny, pravděpodobně se nejedná o koronavirus, zůstaňte v domácí karanténě, nadále se sledujte, užívejte léky proti horečce.

Pokud je vám více než 60 let a máte kterýkoliv z výše uvedených příznaků, kontaktujte telefonicky praktického lékaře nebo pohotovost (mimo pracovní dobu praktického lékaře) a postupujte podle jejich instrukcí.

Pokud nemáte ani jeden z těchto příznaků, průběžně sledujte svůj zdravotní stav a dvakrát denně si měřte teplotu.

Pokud však máte jakékoliv podezření na nákazu koronavirem, kontaktujte svého praktického lékaře telefonicky. Nechoďte do ordinace osobně, jednak tím ochráníte sebe a jednak i druhé.

Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem onemocnění COVID-19, ať už jste občan či zdravotník, jsou vám k dispozici jak infolinky Státního zdravotního ústavu, tak i jednotlivých pojišťoven. Podívejte se na důležité kontakty v souvislosti s koronavirem.

Pokud se nemůžete na infolinky dovolat, zachovejte, prosím, především klid. V současné době mohou být v důsledku zvýšeného zájmu o tuto problematiku dočasně obsazené a přetížené. Zároveň je možné informovat se na příslušných krajských hygienických stanicích, popřípadě u vašeho praktického lékaře, který je pro tyto případy instruován.

V případě akutních potíží prosím ihned volejte linku 155 na které uveďte, že se obáváte, že jde o nákazu Coronavirem a jaké k tomu máte důvody.

Nepatří mezi často popisované příznaky, ale je nutno aktuální zdravotní stav konzultovat se svým ošetřujícím lékařem, ten rozhodne, zda se nejedná o jiné akutní onemocnění. Nejčastější příznaky jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava.

Řešit s ošetřujícím lékařem. Je popisována u některých pacientů, může být při jakémkoliv jiném onemocnění sliznice nosu a úst.

Dušnost. Vyznáte se v ní?

Jedním z příznaků infekčních nemocí, akutních zánětů dýchacích cest, ale i mnoha chronických nemocí, a to nejen nemocí plic, je stav, který dokáže v mnoha lidech vyvolat obavy o zdraví. Je to subjektivní pocit nedostatku vzduchu – DUŠNOST. 

Dušnost, latinsky pojmenovaná jako dyspnoe, je velmi subjektivním, ne úplně přesným příznakem. Pro posouzení dušnosti je vždy důležité rozlišit, zda se jedná o pocitově vnímaný nedostatek vzduchu nebo o ztížené dýchání.

Pro správnost je důležité, abychom si hned od začátku řekli jasně, že pocit nedostatku vzduchu může být zcela normální při zvýšené námaze, běhu nebo při vytrvalostních sportovních aktivitách.

Někdy se pocit ztíženého dýchání vyskytuje i při stresové situaci.

Zde se nejedná o žádný příznak nemoci, pouze tělo potřebuje více kyslíku pro intenzivnější metabolismus a „pomůže“ si zvýšeným svalovým úsilím, například zvýšeným úsilím mezižeberního svalstva.

Dušnost jako příznak nemoci

Dušnost, tedy pocit nedostatku vzduchu, jako příznak doprovází mnohé nemoci.

Pocit dušnosti nastává u zánětlivých onemocnění horních dýchacích cest, při otoku dýchacích cest, astmatickém záchvatu, zánětu průdušek, dušnost doprovází také zánět plic, rozedmu nebo chronickou obstrukční plicní nemoc. To ale není jediný stav.

Pocitem dušnosti tělo reaguje i při různých oběhových potížích, kdy různé části těla vinou selhávajícího nebo nedostatečného krevního oběhu hlásí nedostatek kyslíku.

Jak vzniká dušnost

Dříve než se dostaví psychický pocit nedostatku vzduchu a ztíženého dýchání, tělo se pokouší dyskomfort napravit. Tělo předem zareaguje zvýšenou frekvencí dýchání, zvýšeným svalovým úsilím, rozsáhlejším zapojením bránice a mezižeberních svalů. Zvýšené dechové úsilí se navenek často projeví vtahováním nadklíčních jamek a středové jugulární jamky (v dolní části krku).

Zajímavé:  Antibiotika na akné - vše o zdraví

Přesto pocit nedostatku vzduchu dokáže omezit pohyb jedince, proto i jedním z důležitých diagnostických kritérií u oběhového selhání je tzv. námahová dušnost.

Dušnost je velmi častým příznakem mnoha nemocí, proto je důležité ji přesně popsat podle průběhu, závislosti na pohybu, podle vnějších doprovodných jevů, například zmodrání okrajových částí těla, svalová slabost či úlevové polohy.

Dělení dušnosti

Základní členění dušnosti je vždy podle stavu, ve kterém nastává. Proto v základním orientačním dělení můžeme mluvit o dušnosti klidové a námahové. Dalším důležitým faktorem je fáze dechové tísně. Podle toho, ve které části dýchání se dušnost projevuje, lze částečně usuzovat na příčinu vzniku tohoto stavu.

Vdechová dušnost vzniká nejčastěji při překážce v dýchacích cestách, která nemusí být mechanická. Může jít o zánět, otok dýchacích cest nebo o alergickou reakci. Vdechovou dušností trpí také lidé, kteří mají stlačenou průdušnici nebo hrtan.

Výdechová dušnost doprovází stavy, kde vznikl problém na úrovni průdušek nebo menších průdušniček. Typicky bývá projevem astmatu (astma bronchiale), plicní rozedmy, vyskytuje se i u otoku plic.

Kombinovaná dušnost, nazývaná také smíšená dušnost, je velmi komplexní stav, který může vzniknout nejen u chronických plicních nemocí, ale i u příznaků srdečního selhání, srůstů a omezení vzniklých hojením infekce, nádorovým onemocněním, embolií plicní tkáně.

Dušnost z úrazových příčin doprovází poranění vnitřních orgánů, pneumotorax (proděravěnou dutinu hrudní), často dušností trpí i nemocní, kteří mají páteřní komplikace, například zkřivení (skoliózu) páteře. Dušnost doprovází celou řadu metabolických onemocnění, například anémie z různých příčin. I obezita velmi často zhoršuje kvalitu dýchání.

V kombinaci s malou tělesnou kondicí u obézních jedinců pocit dušnosti nastává i při nízké námaze.

Náhle vzniklá dušnost nás vždy natolik vyděsí, že ji obvykle rychle budeme řešit. Pokud ale dušnost vzniká u námahy, dlouho ji můžeme zanedbávat nebo podceňovat.

Určitě je dobré všímat si, za jakých okolností pocit nedostatku vzduchu nastal.

Pokud si příčinu dušnosti nedovedeme vysvětlit sportem nebo prací, navíc k ní dochází opakovaně, nastal čas kontaktovat ošetřujícího lékaře.

V životě jistě nastane mnoho okamžiků, které nám svou krásou a intenzitou vezmou dech. Dušnost by k nim ale patřit neměla.

Vaše doktorka kamarádkaGianna Conti

Často se zadýcháváte? Pozor, může vám jít i o život

Co je vlastně dušnost, jak se dá charakterizovat? Každý z nás zřejmě bude mít své vlastní měřítko na to, kdy se nám dýchá „jinak“, než jsme běžně zvyklí. „Dušnost je subjektivní pocit nedostatku dechu.

Samozřejmě se odvíjí mimo jiné od toho, jak je člověk trénovaný, co všechno byl schopen zvládnout předtím, než danou změnu v dýchání pocítil, nebo ho dokonce výrazně omezila. Někteří lidé jsou přivyklí na jistou míru dušnosti při sebemenší námaze, jiní až poté, co zdolají hory doly.

Spíše se tedy dá mluvit o pozorování změn dechu (pocitu krátkého dechu) než o obecném měřítku dušnosti,“ říká na úvod primář interního oddělení a vedoucí lékař Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D.

Nemocí, které pocit dušnosti vyvolávají (respektive skutečných příčin), může být mnoho. Zpravidla jde o choroby srdce, cév, plic (např. v důsledku kouření, CHOPN či bronchiálního astmatu), ledvinné selhávání, na dech mají vliv také psychické obtíže ve formě úzkostí, paniky, hysterie, dušnost je obtěžující společník i při špatné kondičce.

Spojení se srdcem

V dnešní hektické době plné stresových momentů, které ne vždy zvládáme s lehkostí, bývají jednou z typických příčin ať již dlouhodobější či akutní dušnosti choroby srdce a cév, např.

ischemická choroba srdeční (vzniká zužováním věnčitých tepen).

Pocit akutní dušnosti bývá přítomný též u infarktu myokardu, který se mimo jiné projevuje bolestí za hrudní kostí s vystřelováním do krku, čelistí, levé horní končetiny nebo břicha (což bohužel zažívá řada mužů středního a vyššího věku).

„Dušnost dále zcela typicky vyvolává takzvané levostranné srdeční selhání, tedy selhání levých oddílů srdečních, které slouží ke vhánění krve do celého našeho těla – jinak řečeno do systémového řečiště.

Nastává v nejtěžší fázi levostranného srdečního selhání, kdy se objevuje plicní otok, který znemožňuje dýchání. Tento stav samozřejmě může být způsoben mnoha situacemi – dekompenzovanou vysokým tlakem, srdečním infarktem, při dlouhodobém přetěžování srdce a podobně.

Příčinou dušnosti mohou být také kupříkladu srdeční arytmie (například fibrilace síní),“ uvádí lékař.

Zkažený žaludek: Co zabírá ihned a co jíst v dalších hodinách

Ignorovat problémy se nevyplácí

Jistou záludností je, že dušnost může vzniknout u člověka, který se již v důsledku chronického srdečního onemocnění léčí, ale také se může objevit akutně bez předchozích výrazných zdravotních problémů! Jak již mnoho čtenářů z předešlých článků na téma kardiovaskulárních chorob ví, hypertenze „nebolí“, tedy daný člověk nemusí vůbec tušit, že má vysoký krevní tlak (pokud nechodí na pravidelné preventivní prohlídky). V případě, že u něj dojde k levostrannému srdečnímu selhání, se sice dušnost objeví jakoby z čistého nebe, pravda ale je, že je důsledkem neléčeného zdravotního problému, který nenápadně po určitý čas konal své dílo.

„Dochází-li k dlouhodobější, byť nenápadné dušnosti, tělo se časem naoko ‚přizpůsobí‘ – dochází však nepozorovaně k neúměrnému zatěžování srdce a cév. Pokud se městná krev v levém srdci, přetěžují se plíce a vzniká plicní hypertenze.

Tedy neúměrně se zvyšuje tlak, který je nutný, aby se krev dostala do plic, což potom v konečném důsledku vede k selhání pravostranných srdečních oddílů. Tato situace může nastat i u chlopenních vad.

Dochází-li u vás k otokům nohou, zadýchávání se (dokonce i v klidu), dušnosti a dalším nezvyklým projevům, v žádném případě je neignorujte!“ upozorňuje docent Kohout.

Embolie a trombóza

Dušností se projevuje též plicní embolie. Akutní embolie představuje vmetení krevní sraženiny do plicní tepny přes pravé srdce, což nejčastěji nastává v důsledku trombózy hlubokých žil dolních končetin. Pokud je vmetek velký, může dojít až k zástavě srdce a smrti pacienta.

Pokud jsou vmetky menší, navenek se tento stav projeví právě akutní dušností – tento stav každopádně vyžaduje rychlou hospitalizaci! Může také docházet k opakovaným vmetkům, v důsledku čehož pak nastává chronická dušnost, která nakonec vede k selhání pravého srdce.

Jsou lidé, kteří tuto dušnost mylně považují za pouhou ztrátu své kondice, přepracovanost apod., a proto celou situaci bohužel naprosto podcení.

Spálová angína: Jak se jí vyhnout, jak ji léčit a jak se liší od spály

Plíce bez dechu

„Co se týká oblasti plic, dušnost může vzniknout náhle v důsledku například zápalu plic či vdechnutí cizího tělesa. Objevuje se také u pacientů, kteří mají zánět průdušek, akutní nebo chronickou bronchitidu (u astmatiků, ale též u kuřáků).

Mimochodem – s pokračujícím kuřáctvím bohužel zpravidla dochází k ischemické chorobě srdeční, hrozí vznik nádorového onemocnění plic, kdy se pak stav dušnosti (a s tím spojený charakteristický kašel) čím dál více zhoršuje,“ popisuje docent Kohout.

Ledvinový kolaps, anemie i psychika

Možná pro vás bude tato informace překvapením, ale pocity dušnosti mohou být také spojeny se stavem ledvin. „Když ledviny nedokážou očistit naše tělo od přebytečné vody, dochází k ledvinnému selhávání (což je život ohrožující stav).

Bývá provázeno dušností (vyšší obsah tekutiny v plicích – nekardiální plicní edém, který není způsobený chorobami srdce),“ popisuje internista. „K dušnosti může vést také anemie neboli chudokrevnost.

Pokud totiž máme v krvi málo červených krvinek, ty nestačí přivádět buňkám dostatek kyslíku, který ke svému životu potřebujeme,“ dodává.

Ve stavu paniky

Existují také případy, kdy má člověk pouze „pocit“, že je dušný, např. v důsledku silného stresu, úzkosti, během záchvatu paniky či hysterie. Dech se zrychlí, lapáme po dechu, propadáme strachu, že konec je blízko. Jde o tzv.

hyperventilaci – dochází k „velkému dýchání“, často se dostavují též hyperventilační křeče, což je typické nejen u psychických obtíží, ale také u dekompenzovaných onemocnění, kdy dochází k tzv. acidóze (poruše acidobazické rovnováhy), např. u cukrovky 1.

typu nebo též právě při selhávání ledvin.

Pokud jde o případy úzkostí, paniky či hysterie, bývá namístě tzv. dýchání do papírového pytlíku, kdy člověk do pytlíku vydechne a tentýž vzduch zase nadechne zpátky (vydechujeme oxid uhličitý s jeho opětovným nádechem a tím dojde ke zklidnění).

Základem zdraví je pohyb!

Typicky dušní jsou obézní lidé, „nestačí jim dech“ ani na běžné aktivity, natož na ty náročnější. Problémem je však také tzv. nepravá obezita (sarkopenická obezita), kdy lidé na pohled mívají normální poměr výšky a váhy, ale nemají žádné svaly a téměř žádnou kondici. Zde je „krátký“ dech též na denním pořádku.

Obezita, nedostatek pohybu a špatně sestavený jídelníček jsou tři součásti, které společně vytvářejí základnu pro adepty tzv. metabolického syndromu (= vysoké riziko diabetu, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění).

Zvláště při abdominální obezitě, tedy pokud se tuk soustřeďuje kolem pasu, břicha (pivní bříška) a vnitřních orgánů, je ohrožení zdraví nejvyšší. „Stále je nutné připomínat, že pohybová aktivita je nezbytný základ našeho zdraví.Pohyb je nejlacinější a nejúčinnější prevencí veškerých chorob, o kterých zde mluvíme.

Je třeba proměnit životní styl včetně jídelníčku tak, abychom se rizikům vzdálili co nejvíce,“ vzkazuje Pavel Kouhout na závěr všem mužům (a nejen jim).

Co je CHOPN?

Chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc souvisí s chronickým zánětem průdušek (bronchitidou), ale může též „nasedat‘ na astma nebo na opakovaný zánět dutin.

Je to jedno z častých onemocnění s pocitem dušnosti, které mohou zhoršovat exhalace či prachové částečky v ovzduší, kouření apod.

Vyšší výskyt bývá v krajích, kde je opakovaně překračováno množství prachových částic ve vzduchu!

Článek vyšel v tištěném časopise Moje zdraví. Aktuální číslo je věnováno únavě a jak se jí zbavit. Jak se naučit vnímat signály svého těla a další tipy pro zdravý a spokojený život najdete na stáncích a v lékárnách.

Nestíháte jít do trafiky? Kupte si aktuální číslo v našem ikiosku. Doprava je zdarma!

… • Autor: red

Srdečních arytmií přibývá: Může za to kouření a obezita. Nemáte ji také?

Vzácné plicní onemocnění zbytečně zabíjí. Nemáte ho i vy?

Autor: Helena Míková

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *