Dýchavičnost – vše o zdraví

27. 7. 2020 Dýchavičnost - Vše o zdraví

Není midobře. Cítím, že mám zdravotní potíže. Co mám dělat?Zkontrolujte si, zdamáte některý či více z následujících příznaků:

  • dušnost/pocit ztíženého dýchání bez souvislosti s kašlem
  • horečka trvající déle než dva dny
  • suchý kašel

Jde o hlavní příznaky. Příznaků může být ivíce, přečtěte si další otázky a odpovědi níže.

Pokud máte horečku, která trvá déle než dvadny, nebo suchý kašel bez horečky, kontaktujte telefonicky svého praktickéholékaře. Pokud máte pouze horečku po dobu kratší než dva dny, pravděpodobně se nejedná okoronavirus.

V takovém případě zůstaňte v domácí karanténě, nadálese sledujte a užívejte léky proti horečce. Pokud se vám špatně dýchá, nebo máte horečku a současně suchý kašel, volejteihned linku 155 a postupujte podle instrukcí operátora.

Co je dušnost? Jaké jsou její projevy?Dušnost je charakterizována subjektivně vnímanými problémy s dýcháním. Pacient má pocit tíže na prsou, nedostatku vzduchu, obtížně se mu dýchá. Dochází k zadýchávání při běžných činnostech (např. pohyb po bytě).

Dušnost se může objevit náhle z plného zdraví, či postupným stupňováním příznaků.

Zvýšenou pozornost tomuto stavu by měli věnovat pacienti, kteří se léčí se srdečním onemocněním, vysokým krevním tlakem, diabetem, chronickou obstrukční plicní nemocí či onkologickým onemocněním.

Co když zatím nemám žádné příznaky?Pokud nemáte příznaky onemocnění, vyšetření není nařízeno. Lze jej však i přesto provést na vaši žádost na mnoha odběrových místech, v takovém případě ale nebude hrazeno ze zdravotního pojištění.

Mám ztrátu chuti či čichu. Jedná se o příznak onemocnění covid-19?Dle poznatků lékařů patří zhoršení až ztráta chuti a čichu mezi zásadní příznaky onemocnění covid-19. Jedná se o příznaky, které jsou spojeny s infekcí horních cest dýchacích.

Tyto problémy jsou pozorovány u pacientů, kteří mají pozitivní test na covid-19. K těmto příznakům však může dojít i u tzv. skrytých přenašečů nemoci.

Pokud se u Vás projeví náhlá ztráta čichu (řádově ve dnech), která není spojená s jinými onemocněními (rýma s nosní neprůchodností, polypy, zánět dutin apod.), věnujte tomuto příznaku pozornost.

Jedná-li se o ztrátu chuti a čichu bez dalších příznaků onemocnění covid-19, doporučuje se zůstat 14 dnů v karanténě (spolu s osobami ve společné domácnosti), aby nedošlo k případnému ohrožení dalších osob.

Mám podezření na nákazu. Chci provést test. Jak to mám udělat?  Pokud máte doporučení nebo žádanku k provedení testu od lékaře, vyhledejte vhodné odběrové místo.Pokud nemáte příznaky onemocnění a doporučení nebo žádanku od lékaře, vyšetření není indikováno. Lze ho provést na mnoha odběrových místech a testování si musíte uhradit sám.

Jak se mám na odběrové místo dopravit?Pokud jste v domácí karanténě, necestujte na odběrové místo veřejnou nebo sdílenou dopravou. Pokud se dopravujete na odběrové místo vlastním autem, jeďte sami a nebo s doprovodem maximálně jedné osoby, použijte ochranu úst a nosu. Projděte si seznam odběrových míst.

O jaký test konkrétně jde? Jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny. Test prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest.

Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku SZO, jak vyšetření provádět. Stejně tak ostatní laboratoře, které jsou k provádění testů MZ ČR zplnomocněny, mají přesné instrukce, jak testy provádět.

Kam mám zavolat ohledně výsledků testu? Informace o výsledku testu vám podá lékař nebo KHS, prosím čekejte. Při větším vytížení laboratoří či odběrových míst může sdělení výsledku trvat déle, i několik dní.

Byl jsem testován a čekám na výsledek. Kdy ho obdržím a jaký bude další postup?Informace o výsledku testu vám podá lékař nebo KHS, prosím čekejte. Při větším vytížení laboratoří či odběrových míst může sdělení výsledku trvat déle, i několik dní.

Pokud jste zároveň v domácí karanténě, dodržujte nadále její pravidla.

Pokud máte výrazné zdravotní potíže (dušnost/pocit ztíženého dýchání bez souvislosti s kašlem, horečka více jak 38 stupňů, suchý kašel), volejte linku 155 a postupujte podle instrukcí operátora.

Co mám dělat, když je test pozitivní? Na co se připravit? Zůstaňte v domácí izolaci. Kontaktujte telefonicky praktického lékaře a postupujte podle jeho instrukcí. Především zachovejte klid. Informujte známé, se kterými jste přišli do kontaktu v několika posledních dnech o vašem stavu.

Byl jsem v úzkém kontaktu s nakaženou osobou.

Co mám dělat?Nejdříve je třeba vyhodnotit, zda šlo o rizikový kontakt! K tomu je třeba zjistit, zda jste byli v kontaktu s osobou žijící ve stejné domácnosti jako pacient s covid-19, zda proběhl fyzický kontakt (například potřesení rukou) s pacientem s covid-19 či nechráněný přímý kontakt s infekčními sekrety pacienta s covid-19.

Dále pak mohlo jít o osobní kontakt, pobyt v uzavřeném prostředí (místnost, vozidlo, čekárna) s osobou s covid-19 na vzdálenost menší než 2 metry a po více než 15 minut, nebo také se zdravotnickým nebo sociálním pracovníkem poskytující péči o pacienta s covid-19 apod. Pokud ano, kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře a dodržujte karanténu.

Jak mám postupovat, pokud pociťuji příznaky o víkendu, kdy můj praktický lékař neordinuje? Pokud vám příznaky typu horečka, dušnost a výrazný suchý kašel začaly o víkendu a je zároveň pravděpodobné, že jste byl/a v kontaktu s osobou s podezřením nebo pozitivním testem, je třeba volat lékařskou pohotovostní službu. Ta zhodnotí zdravotní stav a rozhodne o možnosti testování.

Patří mezi příznaky i průjem?   Nepatří mezi často popisované příznaky, ale součástí být může, a je nutno aktuální zdravotní stav konzultovat se svým ošetřujícím lékařem, který rozhodne, zda se nejedná o jiné akutní onemocnění. Nejčastější příznaky jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.  

Jak dlouho trvá čekání na výsledek testování?Uvědomujeme si, že jsou aktuálně čekací lhůty na výsledky testování různé. Je to způsobeno kapacitou laboratoří, které vzorky zpracovávají.

Zvyšování kapacit těchto laboratoří průběžně probíhá s cílem, aby výsledek pacient obdržel co nejdříve.

Na pozitivní výsledek však reaguje v krátkém čase příslušná KHS, která bude nařizovat protiepidemická opatření.

Byla mi nařízena karanténa Krajskou hygienickou stanicí. Mám o této skutečnosti informovat praktického lékaře?Ano, pacient by měl svého praktického lékaře informovat vždy. Kontaktujte tedy praktického lékaře, u kterého jste registrován/a. Ten by měl mít veškeré informace o zdravotním stavu pacienta.

Šest příznaků nezdravého srdce. Varovat může chrápání i krvácení dásní

Statistiky uvádějí, že více než polovinu úmrtí v Evropě má na svědomí právě kardiovaskulární onemocnění.

„Přesto péči o něj zanedbáváme a namísto toho jeho funkce narušujeme nezdravým životním stylem. Srdce lze cíleně poškozovat – kouřením, nezdravou stravou, zanedbáváním léčby vysokého krevního tlaku, nadváhou, vysokou hladinou nezdravého cholesterolu a nedostatkem pohybu.

Tomu všemu je potřeba se vyhnout a starat se o srdce tak, aby opravdu vydrželo celý život.

I když se v případě rizika infarktu myokardu mluví převážně o starších lidech, podle posledních statistik je výsledkem rozšířeného nezdravého životního stylu stále častější výskyt onemocnění srdce i mezi třicátníky. Je také jen mýtus, že se problémy se srdcem objevují u mužů častěji.

Ženy jsou v reprodukčním věku sice chráněny pohlavními hormony, ale po nástupu menopauzy hravě dohánějí muže. A během deseti let se výskyt onemocnění srdce srovnává,“ upozornila praktická lékařka Sobotková z Lékařského domu Praha 7.

Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index

Abychom se případným potížím se srdce vyhnuli, je nejen důležité se zdravě stravovat a pravidelně se hýbat, ale chodit také na preventivní prohlídky.

Zajít na lékařské vyšetření byste si měli i v případě, pokud vás trápí některý z následujících příznaků potíží se srdcem, zvláště když se vyskytnou dva nebo více najednou.

Sexuální problémy

Za problémy s mužskou erekcí se často skrývá stres nebo únava. Někdy však tyto intimní potíže mohou být jedním z prvních signálů problémů se srdcem. Zvláště pokud se objevují dlouhodobě.

Podle kardiologa Jonathana Goldsteina ze St. Michael’s Medical Center v New Jersey je dokonce erektilní dysfunkce (ED) jedním z nejlepších včasných ukazatelů na pokročilé srdeční onemocnění.

Zajímavé:  Adenomyoza - vše o zdraví

„Dnes by měl být každý pacient, který přijde s problémem ED, považován za kardiovaskulárního pacienta, dokud nebude prokázáno jinak,“ prohlašuje doktor Goldstein. I u žen se mohou skryté problémy se srdcem projevit potížemi v sexuální oblasti. Snížený průtok krve do genitálií může bránit vzrušení, znesnadnit dosažení orgasmu, nebo způsobit méně uspokojivý orgasmus.

Vědci z americké kliniky Mayo sledovali muže ve věku 40 až 49 let, kteří trpěli erektilní dysfunkcí, a odhalili, že tito muži měli dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce než ti, kteří neměli problémy se sexuálním zdravím.

Další studie se zaměřila opačným směrem a ukázala, že dva ze tří mužů, kteří byli léčeni na kardiovaskulární onemocnění, trpěli často erektilní dysfunkcí mnoho let předtím, než byli diagnostikováni se srdečními problémy.

Je tomu tak proto, že zúžení tepen v penisu omezuje průtok krve do penisu, a jelikož jsou tyto tepny menší, může se jejich poškození projevit mnohem dříve právě v podobě ED. Při dlouhodobějších problémech s erekcí proto Goldstein doporučuje vyhledat lékaře.

„Každý pacient, který k nám přijde s erektilní dysfunkcí, je automaticky posílán na vyšetření srdce. U kardiologa je tak považován za rizikového pacienta, dokud se neprokáže opak,“ uvedl profesor Goldstein.

Lékařka Sobotková souhlasí s tím, že porucha erekce může být v některých případech příznakem srdečního onemocnění. „Cévy v penisu jsou totiž menší, proto se na nich ateroskleróza objeví většinou dřív, než začne člověk pociťovat její další symptomy.

Sex je bezpečný pro lidi se stabilizovaným onemocněním srdce – pokud není srdeční choroba dobře kompenzována, raději se milování dočasně vzdejte do doby, než se stav tohoto orgánu zlepší. Infarkt či dokonce úmrtí během milování jsou velmi vzácné.

Sex je příčinou méně než 1 % náhlých srdečních příhod.“

Chrápání a spánková apnoe

Pokud chrápete tak hlasitě, že narušujete spánek vašeho partneru, nebo ho donutíte používat špunty do uší, může být vaše srdce ohroženo. Omezené dýchání během spánku je základní příčinou chrápání a je také spojeno se všemi typy kardiovaskulárních onemocnění.

Syndrom spánkové apnoe, při kterém se dýchání ve spánku nakrátko zastaví, odborníci dávají do souvislosti s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a infarktu.

Podle statistik lidé trpící spánkovou apnoe mají až třikrát vyšší riziko srdečního záchvatu během pěti let.

Syndrom spánkové apnoe se nejčastěji objevuje u jedinců, kteří trpí obezitou, cukrovkou, nemocemi srdce, plic, svalů a centrálního nervového systému. Jelikož spánková apnoe snižuje přísun kyslíku do krve, existuje větší pravděpodobnost srdeční zástavy. Jakýkoli problém s dýcháním ve spánku byste proto měli nahlásit svému lékaři.

Bolesti dásní, otoky nebo krvácení dásní

Zarudlé, bolestivé, oteklé nebo krvácející dásně mohou být nejen příznakem onemocnění parodontu, které vzniká působením bakterií zubního kamene a povlaku na povrchu zubu, ale i kardiovaskulárního onemocnění.

Studie z roku 2010, kterou provedli vědci z Americké akademie parodontologie (AAP), odhalila, že prevalence parodontálních onemocnění může být podceňována až o 50 procent.

Odborníci se domnívají, že špatný krevní oběh v důsledku srdečního onemocnění může být základní příčinou periodontálních onemocnění. Vědci také zkoumají, zda se stejné bakterie podílejí na onemocnění dásní i na tvorbě plaku v koronárních tepnách.

Prevence vzniku parodontitidy je stejná, jako při prevenci zubního kazu. Při problémech s dásněmi s návštěvou zubaře neotálejte, v ohrožení totiž může být nejen váš chrup, ale i srdce.

Otoky nohou, chodidel a prstů

Pokud selhává srdce, hromadí se v organismu tekutina, která může způsobovat otoky nohou a chodidel. Někdy se tekutina hromadí i v břišní oblast. Příznakem zadržování vody v těle může být i náhlý nárůst hmotnosti.

Když zjistíte, že se vaše nohy nafoukly natolik, že vám jsou těsné boty, že vaše kotníky, zápěstí či prsty jsou výrazně oteklé, nebo objevíte silné známky otlačení od ponožek, můžete se potýkat s problémem zadržování tekutin.

Edém, jak se otokům a nadměrnému hromadění tekutiny v buňkách také říká, může být známkou srdečního selhání a dalších forem kardiovaskulárních onemocnění. Edém obvykle začíná právě v oblasti nohou, na kotnících, prstech, rukou a chodidlech, tedy částech těla, které jsou nejvíce vzdálené od srdce, kde je krevní oběh chudší. Při nevysvětlitelném otékání proto neváhejte s návštěvou lékaře.

Bolesti na hrudi nebo v rameni

Angina pectoris (AP) je jednou z akutních forem ischemické choroby srdeční, která se projevuje specifickou palčivou bolestí na hrudi. Ta je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině.

Pacient může pociťovat také hlubokou bolest, zatuhnutí nebo váhu na hrudníku a tyto problémy se mohou zhoršovat při nádechu. Jedním z důvodů, proč se na anginu pectoris často nepřijde, je fakt, že její projevy jsou velice individuální.

Někteří postižení mluví spíše o pocitu tíže, plnosti a tlaku než o bolesti. Může se také zaměnit za poruchy trávení nebo za pálení žáhy, jelikož bolest může klesat do břišní oblasti. Pocity těsnosti, zúžení nebo bolesti můžete zaznamenat také v oblasti krku, ramene, čelisti nebo na horní části zad, kdy mohou být zaměňovány za natažený sval.

Dýchavičnost - Vše o zdraví

Poznávacím znamením, které vám pomůže rozpoznat anginu pectoris od nataženého svalu nebo gastrointestinálních potíží, je opakování problému namísto jedné krátké epizody. Každopádně je vhodné informovat o těchto potížích lékaře.

Dušnost a kašel

Přetrvávající kašel nebo dušnost mohou být rovněž ukazatelem selhávání srdce, kdy se hromadí tekutina v plicích a způsobuje právě tyto problémy. Dýchavičnost při cvičení, námaze a stresu tak může být včasným znamením toho, že se ve vašem organismu něco děje.

Dušnost obvykle ukazuje na srdeční onemocnění v raném stadiu nebo počínající plicní onemocnění. Teprve lékařská prohlídka může odhalit, co se za vaší dýchavičností skrývá.

Pro onemocnění srdce je typický pocit, že nemůžete popadnout dech a neschopnost nadechnout se zhluboka. Špatná cirkulace krve může vyústit v namáhavé dýchání.

Jestliže se vaše problémy s dýcháním zhoršují v noci a v poloze v leže, může to také ukazovat na srdeční onemocnění.

Dýchavičnost, ať už při fyzické aktivitě, stresu nebo v klidovém režimu by měla být vždy důvodem návštěvy lékaře, jelikož může být příznakem celé řady závažných zdravotních problémů.

Dušnost

Dušnost se může projevit obtížným nádechem nebo výdechem, případně těžkostmi v obou fázích dýchání. Může se objevit náhle nebo se v průběhu času stupňuje. Pacient má pocit nedostatku vzduchu nebo má ztížené a namáhavé dýchání. Pacient může, ale nemusí, dýchat zrychleně.

Může pociťovat tlak na hrudi, mít pocit knedlíku v krku, bolesti v rukou, v krku a v čelisti. Při dýchání se může ozývat pískání nebo se objeví chronický kašel. Také mu mohou otéct kotníky, může být unavený, potit se nebo mít horečku.

Fyzické potíže může doprovázet strach nebo pocit úzkosti.

Pokud má tyto symptomy člověk při námaze, jedná se o dušnost namáhavou. Pokud je v klidu a nevykonává žádnou fyzickou aktivitu, jedná se o dušnost klidovou, která poukazuje na nějaké onemocnění.

V nejtěžších případech nemocný hledá takzvanou úlevovou polohu, tedy polohu, při které se mu nejsnáze dýchá – nejčastěji  vsedě podepře horní končetiny o podložku a pomáhá dýchání zapojením pomocných dýchacích svalů.

Příčiny dušnosti

Příčin dušnosti může být celá řada. Náhlá dušnost může vzniknout v důsledku astmatického záchvatu, vdechnutí cizího tělesa do plic, infarktu, srdeční arytmie nebo plicní embolie.

Dušnost může být projevem onemocnění plic (například CHOPN), dále dalších onemocnění srdce, krve a podobně. Mnohdy však dušnost zapříčiní psychické vypětí, stres ale i špatná kondice.

Dušnost je také častá u osob s nadváhou.

Léčba

Při akutních stavech (vdechnutí cizího tělesa, infarktu) je potřeba pacientovi poskytnout první pomoc.

Pacientovi s dušností se obvykle podávají léky, které rozšíří průdušky a podpoří dechové centrum. Mohou se podávat i léky usnadňující vykašlávání hlenů. Lékař může pacientovi nasadit oxygenoterapii (inhalaci zvýšené koncentrace kyslíku).

Pro odstranění obtíží je však zásadní najít a léčit příčinu dušnosti.

Léky

Nasazení léků závisí na příčině dušnosti.

Zajímavé:  Erekce - vše o zdraví

Homeopatika

Při dušnosti, která je způsobena alergií či astmatem, je vhodným lékem Aconitum napellus, podává se, pokud má pacient strach z udušení a jeho dušnost se zhoršuje v teplé místnosti a při výdechu.

Aconitum napellus 30 ch – 3 granule 2x za hodinu, poté 1x za 2 dny do vyléčení – Dušnost se suchým kašlem v důsledku astmatu, strach z udušení, zhoršení v teplé místnosti a při výdechu.

Domácí léčba a babské rady

Medová medicína vám může pomoci od dušnosti. Ve vlažném mléku smíchejte stejné množství medu. Tuto směs pijte třikrát denně po panácích.

Vyšetření

První vyšetření by mělo být u vašeho praktického lékaře, ten vás případně odešle k alergologovi, aby zjistil, zda nejste alergičtí či nemáte astma. Pokud se vám toto nepotvrdí, váš praktický lékař začne s vyšetřením krve, kde může objevit infekci či chudokrevnost.

Často je nutné vyšetření kardiologické a pneumologické, tedy rentgenový snímek plic a EKG. Pokud se z těchto vyšetření nic neukáže, lékař pokračuje speciálním vyšetřením – scintigrafií plic, která umí odhalit plicní embolii, ultrazvukem srdce a spirometrií.

Spirometrie ukáže funkční stav plic.

V těhotenství

Dušnost v těhotenství může být způsobena rostoucí dělohou, která utlačuje plíce, dále se může jednat o nedostatek železa v těle – tedy anémii, onemocnění srdce nebo štítné žlázy. Vyšetřením u lékaře nic nezkazíte.

Většinou se ale jedná pouze o běžný projev těhotenství, kdy má matka za úkol okysličovat více krve pro sebe i plod. Obtíže se objevují spíše při tělesné aktivitě. Těhotenskou dušnost pomůže odstranit například těhotenská jóga.

Možné komplikace

Pokud se dušnost neustále zhoršuje, může dokonce dojít k úplnému zadušení. Výrazná dušnost tedy ohrožuje pacientův život.

Kdy jít k lékaři

Pokud dušnost přetrvává déle jak týden, je důležité jít k lékaři, aby zjistil její příčinu.

Dyspnoe

DyspnoeKlasifikace MKN-10 R06.0 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyspnoe (latinsky: dyspnoea, řecky: dyspnoia), jinak též dušnost, případně dýchavičnost, je namáhavé a ztížené dýchání s pocitem dechové tísně či nedostatku vzduchu. Jde o oslabující příznak, který způsobuje nepříjemné nebo zvláštní pocity v dýchacích cestách.

[1] Dýchavičnost je běžným příznakem několika medicínských poruch, zvláště těch, které postihují kardiovaskulární a respirační systém; při námaze je nejčastějším projevem u lidí s respiračním postižením.

[2] Při nádechu (inspiriu) je známkou onemocnění horních cest dýchacích, zatímco při výdechu (expiriu) značí onemocnění dolních cest dýchacích. Dyspnoe při nádechu i výdechu indikuje onemocnění průdušnice.[3] U plazů může způsobit dušnost přeplněné střevo, které tlačí na plíce.

Objektivními projevy dyspnoe je tachypnoe, alární souhyb, vpadávání či zatahování jugulární jamky, zvýšené úsilí dechových svalů a ortopnoická poloha.[3]

Vnímání intenzity je individuální i u stejného postižení.

Příznaky

Člověk s dušností většinou namáhavě a zrychleně dýchá, sedí nebo se stáčí do předklonu. Existuje dušnost klidová a dušnost námahová. Klidová se projevuje již v klidu a je prognosticky horší. Námahová se projeví až při námaze – chůze do schodů, nošení tašky atd.

Vyšetření

Běžně se vyšetřuje poslechem plic, fonendoskopem, RTG snímkem plic, spirometrií, ultrazvukem srdce a ultrazvukem. Ultrazvuková vlna se šíří rychlostí 1540 m/s. Vlna se odrazí od rozhraní tkání a vrátí se k sondě, kde dochází k analýze.

Přiložením ultrazvukové sondy o kmitočtu 2 až 5 MHz se analyzuje buď linie A, linie B a linie C. Linie A se vyskytují nad zdravou plící a dále se může vyskytnout nad plící s emfyzémem, CHOPEN astmatickém záchvatu a embolií do plícnice.

Vlny B se vyskytují pouze při intersticiálním a alveolárním edému, vylučují embolii do plícnice. Vlny C jsou příznačné pro zápal plic (pneumonie).

Odkazy

Reference

  • V tomto článku je použit text článku Dyspnoe ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.
  1. ↑ American Heart Society. Dyspnea mechanisms, assessment, and management: a consensus statement. Am Rev Resp Crit Care Med. 1999, roč. 159, s. 321–340. 
  2. ↑ Murray and Nadel's Textbook of Respiratory Medicine, 4th Ed. Robert J. Mason, John F. Murray, Jay A. Nadel, 2005, Elsevier
  3. ↑ a b LEBL, Jan; PROVAZNÍK, Kamil; HEJCMANOVÁ, Ludmila a kolektiv. Preklinická pediatrie. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-438-6. S. 106–107. 
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.Portály: Medicína Autoritní data: GND: 4334384-3Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dyspnoe&oldid=18078804“

Zadýchávání a pokašlávání jako banality? Pozor, plíce hlásí SOS

Kašel je důsledkem kouření, za zadýchávání může špatná kondice. To jsou slova, kterými sami sebe přesvědčujeme, že jsme vlastně v pořádku. Se zdánlivými banalitami lékaře nenavštívíme, přitom se může jednat o náznaky hned několika plicních chorob. Včasným odhalením a léčbou lze průběh nemocí sice zpomalit, zdravé plíce vám však nikdo nevrátí.

Autor: Alliance Healthcare

Jedním z nejzávažnějších plicních onemocnění je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). CHOPN nenávratně postihuje dolní cesty dýchací. Tuto obstrukci, tedy ucpávání dýchacích cest, způsobuje chronický zánět průdušek nebo plicní rozedma.

Většina nemocných vyhledá odbornou pomoc pozdě

Nejčastějším projevem CHOPN je pocit zhoršeného dýchání. Dušnost, kterou pacienti obvykle popisují jako krátký dech, pocit nedostatku vzduchu nebo kyslíku, nemožnost se nadechnout nebo jako tíhu na prsou či hrudníku, nejprve vzniká při fyzické námaze (při sportovní aktivitě, ale také při chůzi do kopce či schodů).

Problémy s dýcháním se následně objevují během běžných denních aktivit (nakupování, úklid) a dokonce také u činností zcela bez zátěže, jako je oblékání a zavazování tkaniček. Tato plicní nemoc vzniká velmi plíživě a zhoršuje se.

Nakonec se totiž dušnost stává trvalou součástí pacientova dne a může nemocného budit ze spánku.

Autor: Alliance Healthcare

Objem lidských plic je průměrně 4 až 6 litrů. Je ovlivněn několika faktory, jako například tělesnou konstrukcí, fyzickou kondicí a pohlavím. Nezávisle na pohlaví a dalších okolnostech plíce dospělého člověka denně zvládnou zhruba 20 tisíc nádechů a výdechů.

Zdravý člověk má při dýchání velké rezervy. Nemocný naopak začne pociťovat dechové potíže, když funkční kapacita jeho plic klesne asi na jednu třetinu. Proto mnoho pacientů vyhledá lékaře až v době, kdy je CHOPN již v pokročilém stadiu.

Až 450 tisíc Čechů neví, že u nich nemoc propukla, a přesto trpí plicní obstrukcí!

Autor: Alliance Healthcare

CHOPN lze předcházet a je léčitelná. Nejlepší prevencí, jak udržet nejen vaše plíce zdravé co nejdéle, je dodržování jednoduchých zásad – přestaňte kouřit, pravidelně se hýbejte alespoň 30 minut denně a ve stravě omezte příjem nasycených tuků, soli a cukru.

Prevence nad zlato

Máte pochybnosti o zdraví svých plic? Nechte si je zkontrolovat. Dnešní zdravotnictví nabízí velmi rychlá screeningová vyšetření, která se provádějí v lékárnách, jedná se o tzv. měření plicního věku.

Krátký test odhalí možné riziko plicních onemocnění. Během pouhých 10 minut se můžete dozvědět, jestli za vaše zadýchávání může CHOPN, nebo málo fyzické aktivity.

Výsledky s vámi navíc ihned zkonzultuje speciálně proškolený lékárník a v případě potřeby vám doporučí vhodná opatření.

Seznam Alphega lékáren, ve kterých měření probíhá, naleznete zde.

7 plicních onemocnění, která byste neměli podceňovat

  • Mezi nejčastější chronická plicní onemocnění patří astma, na jehož vzniku se podílí jak genetické, tak environmentální faktory. Tato choroba, jejíž projevy zahrnují kašel, sípání, bolest na hrudi a dušnost, se léčí pomocí inhalačních bronchodilatátorů či kortikosteroidů.
  • Pokud se u pacienta projeví zápal plic, často ho provází horečka, zimnice, bolest na prsou, vykašlávání hlenu či dušnost. Léčí se antibiotiky, ale pomoci mohou také přípravky rozpouštějící hlen nebo léky proti kašli.
  • Tuberkulóza je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které obvykle napadá plíce. Šíří se vzdušnou cestou nebo skrze poraněnou kůži a k jeho léčbě se používají antituberkulotika.
  • Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je systémové zánětlivé onemocnění, které postihuje především dýchací cesty. Způsobuje chronický kašel, dušnost, vykašlávání hlenu i velkou únavu a v nejhorších případech může vést až ke smrti pacienta.
  • Sarkoidóza plic je systémové granulomatózní onemocnění, o jehož vzniku se toho zatím moc neví. Mezi jeho hlavní příznaky patří suchý kašel, dušnost, bolest na hrudi, horečka, vyčerpání nebo třeba ztráta hmotnosti.
  • Plicní fibróza způsobuje vznik jizev v plicní tkáni, ztluštění plicní stěny a snížení koncentrace kyslíku v krvi. Žádný lék na takové poškození neexistuje, plicní fibróza se tedy léčí pomocí kortikosteroidů, pirfenidonu či nintedanibu a někdy je nutná také transplantace plic.
  • Na vzniku plicního karcinomu se nejvíce podílí kouření, pasivní kouření, dědičné vlivy, znečištěné ovzduší nebo také některé toxické plyny. Léčba tohoto onemocnění zahrnuje chirurgické zákroky, chemoterapii a radioterapii, léčbu cytostatiky i biologickou léčbu.
Zajímavé:  Adenohypofýza - vše o zdraví

Trápí vás únava, kašel, pocit tlaku na hrudi či dýchavičnost i při malé fyzické námaze? Může se jednat pouze o právě probíhající chřipku nebo dočasnou reakci na stresující události ve vašem životě, někdy však tyto varovné příznaky značí také závažné plicní onemocnění. Takové zdravotní komplikace byste proto neměli nikdy podceňovat. Podívejte se, která onemocnění plic patří mezi nejčastější.

Astma

O této plicní chorobě už pravděpodobně každý z nás někdy slyšel.

Jedná se o chronické onemocnění dýchacích cest, které jsou vlivem rizikových faktorů hyperreaktivní, zanícené, oteklé a mají také omezenou průchodnost.

Na vznik astmatu má údajně vliv kombinace genetických a environmentálních faktorů. Obvyklým spouštěčem záchvatu jsou různé infekce, alergeny, tabákový kouř, silně aromatické vůně, velká námaha nebo také silné emoce.

Příznaky astmatu:

  • Sípání
  • Kašel
  • Svíravá bolest na hrudi
  • Pískot při dýchání
  • Dušnost

Jelikož je astma velice individuální, u jednotlivých pacientů mohou mít projevy jinou intenzitu.

Některé nemocné trápí akutní záchvaty každou chvíli, jiní naopak zažívají symptomy jen vzácně. Na astma bohužel neexistuje žádný lék, pomocí správné léčby však můžete dosáhnout výrazného zlepšení jeho projevů.

Důležité je identifikovat veškeré spouštěče, kterým by se měl pacient vyhýbat.

Co se týče léků, používají se přípravky pro rychlou úlevu od akutních symptomů i léky, které slouží k prevenci záchvatů. Jedná se například o inhalační bronchodilatátory nebo kortikosteroidy.

Pokud se pacient potýká s těžkým astmatickým záchvatem, může jít o život ohrožující stav. Na nic nečekejte, uvolněte mu těsný oděv, dohlédněte, aby použil svůj inhalátor, a uložte ho do Fowlerovy polohy.

Pokud se stav nezlepšuje, okamžitě volejte záchrannou službu.

Zápal plic

Další známé plicní onemocnění, se kterým se každoročně potýká velké množství dětí i dospělých, je pneumonie neboli zápal plic. Na vzniku této choroby se podílí bakterie, viry a plísně.

Část plic se postupně naplní tekutinou, dojde k uzávěru plicních sklípků a zablokování volného přístupu kyslíku do krve. Mezi časté příznaky patří horečka, zimnice, bolest na prsou, zelenavý hlen či dušnost.

Doprovodné příznaky zahrnují:

  • Zrychlený tep
  • Zrychlený dech
  • Pocení
  • Bolesti hlavy a svalů
  • Zvracení a průjmy
  • Namodralé rty i nehty

Lidé obvykle nepovažují zápal plic za nebezpečné onemocnění, u seniorů a pacientů s oslabenou imunitou však může mít fatální následky. Zápal plic způsobený bakteriemi se léčí pomocí antibiotik. Někdy se podávají také léčiva rozpouštějící hlen, léky proti kašli a u neinfekčních zánětů také kortikoidy. K úplnému uzdravení obvykle dochází až po jednom měsíci.

Tuberkulóza

Co se týče tuberkulózy, jedná se o infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které obvykle napadá plíce. Šíří se vzdušnou cestou, skrze poraněnou kůži nebo z nemocné matky na plod.

Zatímco první stádium obvykle probíhá bez zvláštních příznaků, později se dostaví bolest na hrudi, dušnost, noční pocení, vykašlávání hlenu a krve.

Některé formy mohou navíc způsobit také zánět mozkových blan, kostí nebo ledvin.

Inkubační doba tuberkulózy je 6-8 týdnů. Tato nemoc se léčí prostřednictvím antibiotik (antituberkulotika), která lékaři různě kombinují, aby zabránili vzniku rezistence vůči jednotlivým druhům.

K úspěšnému uzdravení je třeba léčit pacienta minimálně 6-9 měsíců.

  Jelikož byl výskyt tuberkulózy ve vyspělých státech snížen na minimum díky hygieně, vakcínám i antibiotikům, momentálně jsou očkováni pouze jedinci, kteří spadají do rizikové skupiny.

Chronická obstrukční plicní nemoc

Mezi plicní choroby, které lidé nejvíce podceňují, patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Jedná se o systémové zánětlivé onemocnění, které postihuje dolní dýchací cesty, periferní průdušky, plicní parenchym i plicní cévy.

Nejčastěji vzniká v důsledku kouření tabáku, mezi rizikové faktory však patří také pasivní kouření, vdechování kouře vznikajícího při vaření nebo prach a chemikálie v ovzduší.

Příznaky CHOPN:

  • Chronický kašel
  • Vykašlávání hlenu
  • Dušnost
  • Chronická únava
  • Snížená tolerance fyzické námahy
  • Svalová atrofie
  • Podvýživa

Chronická obstrukční plicní nemoc, která vlastně představuje kombinaci bronchitidy a rozedmy plic, v současné době trápí asi 8 % obyvatel České republiky. Postiženi jsou především muži, ale výskyt u žen také postupně stoupá. V důsledku kardiovaskulární nemoci, bronchogenního karcinomu či respiračního selhání u nás každý rok umírá 2000-2500 pacientů s touto chorobou. Kromě fyzikálního vyšetření a RTG hrudníku je možné tuto nemoc potvrdit pomocí metody zvané spirometrie.

Ačkoliv chronická obstrukční plicní nemoc nelze zcela vyléčit, pokud je odhalena včas, dá se poměrně dobře potlačit. Nemocný musí samozřejmě okamžitě přestat kouřit.

K léčbě se poté využívají bronchodilatancia, která zvětšují průsvit průdušek, či mukolytika, která usnadňují vykašlávání a rozpouštějí hleny.

Někdy je nutné podat také antibiotika, pacient by měl provádět respirační fyzioterapii a v pozdějších stádiích musí být někteří pacienti dlouhodobě připojeni na kyslíkový přístroj.

Sarkoidóza plic

Poměrně neprobádanou chorobou je sarkoidóza, která většinou trápí mladé dospělé a pacienty ve středním věku. Jedná se o systémové granulomatózní onemocnění, o jehož vzniku toho lékaři prozatím moc nevědí. Zhruba v 90 % případů postihuje plíce, může ovšem napadnout v zásadě jakýkoliv orgán, jako jsou například lymfatické uzliny nebo oči.

Příznaky sarkoidózy:

  • Dušnost
  • Suchý kašel
  • Bolest na hrudi
  • Horečka
  • Vyčerpání
  • Ztráta hmotnosti
  • Noční pocení

Léčba sarkoidózy je nezbytná zhruba v polovině případů, u 30 % pacientů může tato nemoc dokonce přejít do chronického stádia a způsobit vážné zdravotní komplikace. Jelikož se nemoc léčí pomocí glukokortikoidů, cytostatik a antimalarik, k léčbě se přistupuje až po zvážení přínosu a možných vedlejších účinků těchto přípravků. Někdy se také využívá biologická léčba.

Plicní fibróza

Jedná se o onemocnění dýchacích cest, pro které je typický vznik jizev v plicní tkáni a hromadění přebytečné vláknité pojivové tkáně. To vede k ztluštění plicní stěny a snížení koncentrace kyslíku v krvi pacienta.

Příčinou vzniku plicní fibrózy může být jiné onemocnění, jako je například výše zmíněná tuberkulóza a sarkoidóza, revmatoidní artritida nebo také hypersenzitivní pneumonitida. Plicní fibróza bez zjevné příčiny se označuje jako idiopatická.

Mezi příznaky tohoto onemocnění patří dušnost, bolest na hrudi, chronický suchý kašel, celková únava a slabost, ztráta chuti k jídlu a rychlé hubnutí. Žádný lék na poškození plic v důsledku plicní fibrózy prozatím neexistuje.

Zpomalení postupu nemoci závisí na konkrétní příčině, někdy se podávají kortikosteroidy, pirfenidon či nintedanib, součástí léčby je doplňování kyslíku a někdy je nutné dokonce přistoupit k transplantaci plic.

Rakovina plic

Mezi nejčastější nádorová onemocnění plic patří plicní karcinom, který v České republice ročně způsobí smrt až pěti tisíců pacientů. Existují dvě různé varianty tohoto onemocnění, a to konkrétně malobuněčný karcinom plic, který rychle roste a vytváří vzdálené metastázy, a nemalobuněčný karcinom plic, kde je růst celkově o dost pomalejší.

Není třeba přílišně zdůrazňovat, že nejvíce přispívá ke vzniku rakoviny plic kouření a v případě nekuřáků vdechování kouře, který vzniká při kouření jiných osob. Vliv mohou mít ale i další činitele:

  • Viry
  • Dědičné vlivy
  • Znečištěné ovzduší
  • Některé kovy
  • Některé toxické plyny

Mezi hlavní příznaky rakoviny plic patří sípání, změna charakteru kašle na dráždivější a silnější, vykašlávání hlenu a krve, voda na plicích, dušnost, problémy s polykáním, únava, bolesti svalů nebo třeba otoky obličeje a krku. Léčba se odvíjí především od typu nádoru. Využívají se různé chirurgické zákroky, chemoterapie a radioterapie, cytostatika a biologická léčba.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *